Výsledky vyhledávání pro dotaz dekodér

Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Nejstahovanější aplikace v historii serveru Stahuj.cz

Internet a stahování, to jsou pojmy, které k sobě neodmyslitelně patří. Stahují se obrázky, videa, hudba a samozřejmě také programy. A na to, které programy jsou internetovými stahovači nejoblíbenější, se podíváme v tomto článku. Poslouží nám k tomu žebříček serveru Stahuj.cz za celou jeho historii.Daemon ToolsNa absolutní špici historicky nejstahovanějších programů se podle evidence serveru Stahuj.cz umístil emulátor virtuálních CD a DVD mechanik s názvem Daemon Tools. Tento software, který má na svědomí firma Duplex Secure už drahnou dobu zpříjemňuje život téměř každému uživateli počítače, který pracuje s image soubory.Když už je o nich řeč, musím pro pořádek uvést konkrétní typy imagů, které Daemon Tools podporuje. Jsou to tedy: cue/bin, iso, ccd (CloneCD), bwt (Blindwrite), mds (Media Descriptor File), cdi (Discjuggler), nrg (Nero), pdi (Instant CD/DVD), b5t (BlindWrite 5).Daemon se zobrazuje dole na liště vedle hodin a díky jeho jednoduchosti je práce s ním učiněnou hračkou. Naráz dokáže emulovat až čtyři virtuální mechaniky a to už je slušné číslo. Pokud jste v tomto oboru neznalí a ptáte se, co to vlastně onen image soubor je, tak jenom v kostce doplním, že image je jakýsi obraz CD, nebo DVD média, který je uložený ve formě jednoho souboru na pevném disku. Tvorba image už v dnešní době není problém pro žádný vypalovací software, a proto vám nic nebrání v tom, abyste si svoje za draho pořízené originální CD a DVD nosiče mohli zálohovat, jak ostatně povoluje autorský zákon. Pro úplnost ještě poznamenávám, že v současnosti je k dostání i PRO verze tohoto softwaru, která je ovšem oproti jejímu freewarovému bratříčkovi zpoplatněna.Codec pack All in oneJe tomu už poměrně, dávno, co se začaly pro komprimování videa používat kodeky, které byly a jsou schopné rapidně zmenšit velikost videosouboru, a přitom nikterak zásadně nezhoršit jeho kvalitu. Když tento kodekový trend začínal, tak bylo poměrně obtížné rozběhnout všechna videa, protože ne všechna používala stejný kodek. Pak nastávaly situace, kdy vám místo obrazu běhaly přes monitor rozličné čáry a nebo pro změnu nešel zvuk. Se skvělým nápadem proto přišli tvůrci kodekového balíku All in one, kteří do jedné instalačky zařadili ty nejdůležitější audio i video kodeky. V současné aktuální verzi All in one codec packu najdete tyto dekodéry: Dekodér pro DivX 6.1.1Dekodér pro XviD Koepi's 1.1Dekodér pro DivX, XviD - FFDShow 17.02.2005 alphaDekodér pro MPEG2 2.0.0.0Dekodér pro titulky g400 2.83Dekodér pro titulky DVobSub (Win9x, Win2k a WinXP) 2.23, 2.33Dekodér pro OGG Vorbis 0.9.9.5Dekodér pro AC3 1.01a RC5Morgan Multimedia Stream Switcher 0.99ßBsplayerUrčitě se vám taky někdy stalo, že jste si chtěli pustit nějaký nestandardní video soubor a MediaPlayer od Microsoftu se na to moc vesele netvářil. Možná proto by bylo dobré sáhnout po nějakém alternativním přehrávači, který zvládne přehrát i ty „obtížnější“, či chcete-li méně standardní video formáty. A právě takovou hodně rozumnou alternativou (ne-li plnohodnotnou náhradou) je prográmek BSplayer. Tento soft podporuje celou řadu speciálních funkcí, jako umístění titulků libovolně po obrazovce, jejich vyhlazení, plně nastavitelné klávesové zkratky, skiny, equalizér, posouvání titulků a jiné drobnosti. Navíc zde najdete i rozšířené nastavení zvuku a podporu nejnovější verze DivX formátu. Bsplayer je ke stažení zcela zdarma, ale existuje i jeho PRO verze, která je placená a obsahuje další spoustu nových a užitečných funkcí.Adobe readerPokud trochu více používáte počítač v kombinaci s internetem, tak jste už jistojistě narazili na dokument s příponou PDF. Počítačového laika možná překvapí nekompatibilnost této přípony se standardní kancelářskou výbavou počítače v podobě Microsoft Office, nicméně oko zkušenějšího uživatele už tento druh dokumentu dokáže bez nejmenšího problému přiřadit programu Acrobat Reader od softwarového giganta Adobe. Momentálně se aktuální verze programu vyšplhala až na osmičku a na oficiálních stránkách si můžete koupit standardní, nebo profi verzi, která se dá pořídit za krásných 449 dolarů:-). Novinkou je ale tzv. Adobe Acrobat 3D, který podle slov autorů umí pracovat například s CAD soubory a vytvářet tak 3D kompozice. Cena této verze Acrobata stojí 995 $. Do našich statistik ale samozřejmě patří verze Acrobat Reader, která je zcela zdarma.CCleanerCCleaner je velmi zajímavý a užitečný nástroj, který slouží pro optimalizaci operačního systému. Nejen, že si dokáže poradit se zbytečnými položkami ve vašich registrech, ale zároveň vás dokáže zbavit špíny po programech k běžnému užívání, což má zpravidla za následek uvolnění slušného množství místa na disku. Určitě už se vám totiž taky stalo, že se vám čas od času ztratilo nějaké to „gigo“:-). No a právě díky CCleneru můžete svého vrnícího miláčka podrobit kompletnímu bezbolestné diagnostice, která je poskytována zcela zdarma.Změny poslední verze:Kompletně přepracováno v C++Rychlejší analyzování a čištěníPortable - možnost spouštět z USBPřepracované uživatelské rozhraníA mnoho dalšíhoAvast HomeO českém antivirovém programu od firmy Alwil software jsem toho na těchto stránkách napsal už opravdu hodně a nechtěl bych pravidelné čtenáře nudit stále stejnými otřepanými frázemi, takže bych spíše odkázal na článek o desítce nejstahovanějších antivirů podle serveru stahuj. Pro úplnost ale uvádím seznam novinek a změn freewarové Home edice, které přináší její nejaktuálnější verze 4.7.1029:změny v infrastruktuře testovacího jádra, přinášející vyšší detekční schopnostiopravena chyba, která se občas projevovala až pádem avast screen-saveru při jeho spouštěníopraveny problémy SIS a CAB unpackerů s některými poškozenými souboryStandardní Štít: opraven drobný únik paměti na Windows VistaStandardní Štít: opraveno přesouvání zavirovaných souborů do truhly na Windows VistaStandardní Stít: implicitní výjimky z testování se nyní nevztahují na spouštění (jsou platné pouze pro čtení/zápis souborů)přidány další "installer" unpackerypřidány další Win32 executable unpackery (Enigma atd.)při NTLM proxy autorizaci (na ISA Server) je nyní možnost specifikovat konkrétní účet, pod kterým služba avastu aktualizaci provedepřidána arabská jazyková verzeAd-AwarePokud jste nikdy neslyšeli o užitečné aplikaci jménem Ad-aware, tak vězte, že je to momentálně jeden z nejpoužívanějších programů (ne-li nejpoužívanější) na ochranu a kontrolu před nebezpečnými škůdci, kteří v současnosti trápí nejednoho uživatele virtuální dálnice jménem internet. A tímto otravným hmyzem není nikdo jiný, než spyware. Ad-aware v současnosti vyšel opět v inovované verzi, která přináší zcela nové jádro s vyšším výkonem. Nabídka funkcí byla rozšířena a důraz byl kladen především na intuitivnost ovládání. Vylepšení doznala také funkce Ad-Watch která teď aktivně sleduje vaší práci na internetu, registry, či paměť počítače a v případě nebezpečí eliminuje útok škodlivého kódu již v prvopočátku. Verze pro nekomerční použití je ke stažení zcela zdarma a právě proto jde o nejstahovanější program na obranu proti spywaru. Nová verze 2007 také přináší znatelně rychlejší kontroly disku a menší spotřebu systémových prostředků u komponenty Ad-watch.Alcohol 120%Tento netradičně pojmenovaný vypalovací software už na počítačové scéně existuje relativně dlouho a myslím, že ho není potřeba dlouze představovat, protože velmi úspěšně alternuje Nero Burning Romu.Alkohol je tedy jednak program na vypalování CD a DVD, ale v neposlední řadě funguje také jako emulátor virtuálních CD a DVD mechanik, kterých dokáže simulovat současně až 31. Navíc si umí poradit i se soubory typu CUE, BIN, IMG a podobně, takže už odpadají starosti o drahá originální optická média, která nyní s klidem nechejte ve skříni, protože vše můžete mít pohodlně uložené na disku a emulovat přes Alkohol 120%. Ke stažení je standardně 30ti denní demo a cena za plnou verzi se pohybuje kolem 850 Kč.Bitcomet & AzureusJak jistě vidíte, tak na devátém a desátém místě se umístily dva torrentové klienty, jmenovitě Bitcomet a Azureus. Torrentové manažery se standartně používají na tzv. peer-2-peer výměnu, čili na sdílení a stahování souborů v tzv. torrentovém formátu. Pokud jste se nikdy se slovem torrent nesetkali, nebo jen nevíte, co znamená, tak bych si ho dovolil definovat.Torrent je v podstatě takový malý soubor o velikosti několika jednotek, desítek, či stovek kb (v závislosti na přenášeném objemu dat), který v sobě obsahuje informaci o umístění onoho konkrétního datového balíku. Samotné stahování pak funguje na bázi peer-2-peer a rychlost tohoto stahování ovlivňují tzv. seeders a leechers. Každý torrentový soubor má tzv. zdraví, které je ovlivněno právě těmito dvěma typy uživatelů. Zatímco seeders („sdíleči“) aktivně sdílí 100% konkrétních souborů, tak leechers („stahovači“) ona konkrétní data stahují jednak od těch, co mají ony soubory stažené, ale zároveň stahují i od lidí, kteří už mají nějakou část na disku staženou. Torrentové stahování tedy funguje na systému, kdy každý „tahá“ od každého, což je rozdíl například oproti DC++, kde stahujete většinou od konkrétního uživatele.A nyní už podrobná specifikace těchto dvou torrentových klientů ze serveru Stahuj.cz:BitcometBitComet je peer-2-peer program na sdílení a stahování souborů přes sít Bittorrent, což je asi nejpopulárnější p2p protokol, vytvořený pro vysokorychlostní distribuci souborů v řádu 100MB či jednotek GB.Program je velice účinný, čistý, rychlý a jednoduchý na používání Bittorrent klient. BitComet podporuje současně probíhající stahování, frontu stahování, výběr stahování přes torrent package, rychlý přehled, chat, virtuální paměť na hard disku, omezovače rychlosti stahování, mapování portů, proxy, IP filtr a další.Azureus VuzeAzareus je další z řady BitTorrent klientů, který nabízí velmi přehledné uživatelské prostředí. Ihned po instalaci se spustí jednoduchý průvodce nastavením, program se integruje do prohlížeče a po stažení ".torrent" meta-souboru se zahájí stahování.Program celou dobu přehledně informuje o stavu stažení, důvodech potíží, atd. Azareus podporuje stahování více souborů současně a průběh všech stahování zobrazuje v přehledném výpisu.Pro správnou funkci programu potřebujete mít nainstalované Java prostředí (J2RE). Program je z velké části přeložen do češtiny.Nová verze Azureus Vuze navíc nabízí stahování a sdílení videí, trailerů, HD ukázek filmů atd.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Televize

Digitálnímu vysílání

Digitální vysílání. Téma, které – soudě podle četnosti dotazů, jež k nám do redakce přicházejí – stále vyvolává mnoho otázek. Například pokud jde o rozsah pokrytí digitálním signálem, nutnost pořizovat si nový typ televizního přijímače nebo dekodér. Některé odpovědi najdete na následujících řádcích.Digitalizace je nevyhnutelnáSpousta problémů provázejících zavedení digitální televize nemůže nic změnit na tom, že rozjezd DTV je pouze otázkou času. Další rozvoj analogového vysílání totiž není možný. Kmitočtové spektrum jako přírodní zdroj je dnes prakticky vyčerpáno. Digitalizace je v tomto smyslu péčí o obnovitelný přírodní zdroj, zajišťovanou většinou státem (viz např. čl. 7 Ústavy ČR). Nové služby a technologie vázané na mobilitu vytvářejí tlak na omezování kmitočtových pásem vyhrazených pro televizi, a protože stávající přidělení těchto kmitočtových pásem bude na evropské i světové úrovni podrobeno revizi, bude se jí muset podřídit i Česká republika. Informační společnost, jejíž rozvoj je součástí Národní telekomunikační politiky (usnesení vlády ČR č. 324 ze 14. 4. 1999), má rostoucí nároky na šíři a formy přístupu k informacím a zábavě a digitalizace je jediný technologický postup, který to umožňuje.Výhody digitální televizeJednou z těch hlavních je fakt, že oproti analogové televizi ta digitální mnohem lépe využívá kmitočtové spektrum, jež je poměrně omezené. Jeden analogově vysílaný program zabírá jeho dost velkou část, v našich podmínkách konkrétně 8 MHz, což omezuje počet vysílačů, a tedy i programů. Digitální systémy dovolují v daném pásmu kmitočtů umístit větší počet programů, protože v jednom televizním kanálu jich lze pomocí multiplexu šířit několik (a k tomu navíc ještě další telekomunikační služby). Díky obrovské variabilitě digitálních přenosových systémů nelze přesně říci, kolika programy lze nahradit jeden analogový, ale při současném stavu techniky je reálné uvažovat o čtyřech až šesti. Navíc je vysílací sítě možné konstruovat tak, že všechny vysílače vysílají na stejném kmitočtu, diváci mají možnost výběru z mnohem rozsáhlejší programové nabídky než u analogové televize.Velkým problémem analogové televize je znehodnocení přijímaného signálu mnoha druhy rušení. Na řadě míst je sice možné zachytit spoustu televizních programů, ale žádný ve vyhovující kvalitě. Po obraze plují třeba různé šikmé pruhy (moaré) způsobené křížovou modulací nebo jiným rušivým signálem, jindy je obraz zašuměný nebo má takzvané „duchy“, což jsou vícenásobné kontury způsobené odrazy vysílaného signálu od kopců nebo budov. Signál digitální televize je vůči těmto typům zkreslení prakticky imunní. Navíc – i když se tato rušení vyskytnou – neprojeví se vůbec v kvalitě obrazu, nýbrž pouze například zhoršením dosahu vysílače. Jinými slovy, pokud digitální signál v místě našeho bydliště je v dostatečně silný, je příjem vysílaného obsahu vždy bezvadnýPro přenos analogové televize se u nás v současné době používá výhradně systému PAL (dříve to byl ještě SECAM), v USA je to NTSC. Všechny tyto systémy však mají společnou nevýhodu: pro přenos jasových i barevných informací používají stejné pásmo kmitočtů, takže se ani nejdokonalejším dekodérům nepodaří zcela oddělit tři barevné kanály (červený, zelený a modrý), které je teprve možné přivést do obrazovky. Výsledkem jsou často rozmazané barevné přechody nebo rušivé struktury v obraze. Digitální televize umožní přenášet všechny tři barevné složky nezávisle a zcela nás tak zbaví rušení, jimž odborníci říkají cross-color a cross-luminance. Výsledkem zřetelným pro diváka je podstatně čistější obraz.U digitální televize stačí k pokrytí stejného území výrazně nižší vysílací výkon vysílačeUmožňuje to takový typ modulace, u které pro dekódování stačí mnohem menší odstup užitečného signálu od šumu. Můžeme tedy říci, že vysílání digitální televize je nejen levnější než vysílání analogové, ale že digitální televize je navíc i ekologická.Zatímco příjem analogového televizního signálu v jedoucích vozidlech není prakticky možný vůbec, digitální vysílání dovoluje používat přenosné přijímače s jednoduchými anténami, aniž by jejich poloha nějak ovlivňovala kvalitu zvuku nebo obrazu, takže i příjem televizního vysílání v jedoucích vozidlech je (za předpokladu dostatečné síly signálu) naprosto kvalitní. Digitální přenosové systémy umožní, aby se základním formátem stal obraz s poměrem stran 16:9, který lépe odpovídá fyziologickým aspektům lidského vidění a umožní lépe využít velkoplošné obrazovky. Jednodušší bude i převod kinematografických filmů pro televizní vysílání. Digitální technika umožní ve vysílání rovněž široké využití vícekanálových zvukových systémů (Dolby Digital, DTS), známých doposud jen z kin nebo nosičů DVD.Změní se doplňkové služby televizního vysíláníTeletext získá prvky podobné internetu, v domácích videích bude možné pásek nahradit harddisky. Divák tak ve znatelně větší míře přestane být vázán na časový program televizních stanic a získá mnohem větší svobodu při rozhodování o tom, co sledovat. Navíc si bude moci vybírat jen pořady, jaké chce skutečně vidět, a vytvořit si z nich svůj individuální program v čase, který mu vyhovuje. To vše bude moci být zjednodušeno a automatizováno díky dokonalému popisu vysílaných programů v elektronickém průvodci.Digitální televize nemusí být jen pasivním prostředkem zábavyMožnosti zavést interaktivitu přinese i zpětný proud dat směrem od diváka. Způsobů, jak toho využít, se dá vymyslet nepřeberné množství. Diváci budou například moci hlasovat v soutěžích či anketách, účastnit se diskusí a podobně. Obousměrný tok informací jistě přinese časem i nový systém televizních výukových programů (například jazyků), jež umožní prověřovat divákovy znalosti, hodnotit je atd. Podobu zřejmě změní i diskusní pořady, protože každý divák bude moci aktivně reagovat a jeho reakce okamžitě získá moderátor. Interaktivita umožní i domácí elektronické bankovnictví, elektronické nakupování, elektronickou poštu pro každého, atd. Velkou radost přinese interaktivní digitální televize milovníkům sportu. Budou si moci sami vybrat, z pohledu které kamery chtějí vidět zpomalené záběry podařené akce či gólu, nebo dát přednost dalšímu ději na hřišti bez opakování. Milovníci formule 1 i jiných podobných soutěží si zase mohou zvolit, jestli raději uvidí závod prostřihávaný z různých kamer nebo třeba jen z té, co je na přilbě jejich oblíbeného závodníka. Divák si také bude moci zvětšit vybrané detaily. Spolu s digitálním televizním signálem lze šířit i digitální rozhlasový signál nebo internetBrzy by se proto měly objevit systémy kombinující televizi s počítačem, což dále výrazně rozšíří uživatelovy možnosti. Výhody digitální televize se dotknou i výrobců televizních přijímačů a set-top boxů. Jednak je samozřejmě v jejich zájmu přicházet na trh stále s něčím novým, co by diváky přitáhlo a přimělo ke koupi nového výrobku, ale digitální technika umožní hlavně značné úspory při výrobě, nastavování a oživování nových přístrojů.Nevýhody digitální televizeDiskuse se vedou zejména o stupni komprese obrazu. Samozřejmě, pokud obraz komprimujeme tak, že zanedbáme nejen nadbytečné, ale i nepodstatné informace, nikdy nezískáme původní obraz (ztrátová komprese). A je možné se dohadovat o tom, jaký detail, jaká informace je ještě podstatná a která je nepodstatná. Horší však je, že ono rozhraní mezi podstatným a nepodstatným bude jiné nejen u každého diváka, ale i u každého typu obrazu. Mnoho času bylo proto věnováno subjektivním testům, jaký stupeň komprese je ještě přijatelný a jaký je už rušivý. Ekonomové a manažeři televizních společností mají samozřejmě snadno pochopitelnou snahu ušetřit finance za přenosové trasy, zatímco inženýři, zejména ti „ze staré školy“, se snaží o co nejdokonalejší obrázky, nejraději úplně bez komprese, k jejichž přenosu jsou ovšem zapotřebí podstatně vyšší (a dražší) datové toky. Pravda je přitom – jak už to bývá – někde uprostřed. Pokud běžný divák nevidí rozdíl mezi nekomprimovaným a komprimovaným obrázkem, pak je jistě zbytečné ony nepodstatné informace přenášet. Pokud však zvítězí ekonomika a divákovi budou televizí servírovány obrázky ne nepodobné několikrát kopírovanému záznamu VHS, pak to taková stanice jistě pocítí na podstatném poklesu sledovanosti. Problémy souvisejí i se zaváděním digitální televize do praxePotíže působí určitá „setrvačnost“ koncových uživatelů a jejich neochota investovat do nové technologie. Ukazuje se totiž, že podstatná část diváků je v podstatě spokojena s rozsahem a kvalitou stávajícího analogového vysílání. Mnozí mají přístup k satelitnímu či kabelovému šíření programů, jejichž množství a pestrost považují za zcela dostatečné. Pořízení set-top-boxu, případně nákup poměrně drahého digitálního TV přijímače, se tak řadě domácností jeví jako zbytečný výdaj.Pro vysílatele představuje digitalizace zejména vysoké dodatečné náklady na paralelní šíření signálu dvěma cestami (analogově a digitálně) po dobu trvání přechodného období, které může být dost dlouhé (i pět a více let). Mnozí vysílatelé navíc plánují rozšíření své programové nabídky, což vyžaduje další značné investice. Je také nutné vybudovat sítě zemského digitálního vysílání v kmitočtovém pásmu, kde v současnosti pracují analogové vysílače (zpracovat projekty sítí, projekty rekonstrukce a výstavby, obměnit vysílače, vystavět nová střediska atd.). V kmitočtovém spektru jsou při zavádění digitálního vysílání nezbytné velmi rozsáhlé přesuny, což vyžaduje dokonalou mezinárodní koordinaci. V důsledku těchto změn dochází k postupnému omezování funkce analogových systémů, a tím i ke zhoršení příjmu stávajícího analogového vysílání v některých lokalitách. V neposlední řadě je nutné ošetřit celý proces přechodu na digitální vysílání nezbytnou legislativou. Na příkladě České republiky lze ukázat, že právě to může nakonec zavinit zásadní zdržení realizace digitální technologie.Jak je ČR pokryta pozemským digitálním vysíláním?Dnes je možné přijímat řádné vysílání DVB-T prostřednictvím vysílačů umístěných na území Prahy a Brna (v brzké době i Ostravy) v těchto lokalitách:Praha-město (Mahlerovy sady), Praha-Cukrák, Brno-Hády, Brno-město (Barvičova) a od února 2006 i Ostrava (Slezská Ostrava) – řádné vysílání ČRa, multiplex A. Praha a blízké okolí mají tedy zajištěnu možnost příjmu mnohdy jen na vnitřní náhražkovou anténu; v případě kvalitní střešní antény je možný také dálkový příjem na většině území Středočeského kraje. Podrobnější informace o pokrytí signálem jednotlivými projekty vysílání DVB-T lze najít například na internetové stránce http://digitalnitelevize.cz/informace/dvb-t/dvb-t-v-ceske-republice.html nebo konkrétně o multiplexu A na serveru společnosti Radiokomunikace, a.s.Je ke staršímu televizoru nutné pořizovat nový typ přijímače?Není. K příjmu digitálního vysílání na běžných analogových televizorech slouží právě ona zmiňovaná „krabička", správněji DVB-T set top box. Vedle toho se na trhu objeví i televizory umožňující přímo příjem vysílání DVB-T. Situaci lze přirovnat k zavádění druhého programu počátkem 70. let minulého století. Majitelé starších televizorů si kupovali tzv. konvertory, které jim umožnily příjem 2. programu Československé televize. Vedle toho ovšem byly v prodeji i nové televizory s už vestavěnými příslušnými obvody, jež v krátké době z trhu vytlačily televizory jednoprogramové. Stejný průběh bude mít nejspíš i proces zavádění digitálního vysílání.Je nutné pořizovat „krabičku“ na satelitní příjem vysílání?Nejspíš nikoliv. Z technického hlediska je „krabička“ pro příjem vysílání DVB-T vlastně obdobou satelitního přijímače. Vlastníme-li tedy digitální satelitní přijímač, nejspíš nebudeme potřebovat přijímač DVB-T. Vše ovšem záleží na tom, jestli budou jak na satelitu, tak v terestriálním vysílání dostupné tytéž služby, o které budeme mít zájem. Bude se digitálně vysílat jen ve formátu 16:9?Pravděpodobně ne. V archivech je celá řada pořadů vyrobených ve formátu 4:3, které budou televizní společnosti stále využívat. Vysílání pouze ve formátu 16:9 lze očekávat snad jen u specializovaných filmových kanálů, které nebudou sahat pro archivní filmy, protože drtivá většina nové filmové produkce je už širokoúhlá.Zasáhne digitální vysílání i příjem ČT přes kabelové televize?I když Česká televize dává své programy kabelovým společnostem pouze k dispozici, rozhodně jim i jejich zákazníkům – divákům – zavedení trvalé digitální služby život zpříjemní. Naše programy ve vynikající technické kvalitě budou moci pro svoji síť její provozovatelé získat snadněji než dosud a nic jim nebude bránit obohatit programovou nabídku o další kanály, které jsou z analogových vysílačů nedostupné. Při dalším rozvoji digitálních služeb však bude vznikat tlak na provozovatele kabelových sítí, aby své systémy náležitě modernizovali.Přijímače pro DVB-TV souvislosti se zahájením řádného provozu se budou spotřebitelé jistě zajímat o to, jaký přijímač si vlastně koupit, proč jsou některé dražší a jiné levnější, na co si dát při výběru pozor, atd. Právě jim jsou určeny následující informace:Digitální vysílání lze zachytit přijímači nesoucími logo DVB-T. Samozřejmě pouze tam, kde bude signál z digitálního vysílače dostupný. Zmíněné logo můžeme v zásadě najít buď na tzv. integrovaných přijímačích, tedy na televizorech, které jsou již pro digitální příjem vybaveny, nebo na tzv. set-top-boxech, což jsou vlastně jakési konvertory, jež digitální vysílání převedou na analogové signály, které lze zavést do běžného televizoru. Nejsnáze tento druhý typ přijímačů můžeme přirovnat k satelitním přijímačům, pamětníci si také mohou vzpomenout na krabičky, jež se počátkem 70. let používaly pro příjem 2. televizního programu. Elegantnější (a také dražší) je samozřejmě první řešení, které si zvolí nejspíš ti, kdo stejně chtějí svůj televizor vyměnit. Bohužel na našem trhu jsou zatím pouze dva či tři typy takových přístrojů, takže není zatím z čeho vybírat. Ovšem jejich podíl se bude jistě zvyšovat a ceny klesat. Pro uživatele je takové řešení komfortnější už jen proto, že vystačí s jediným dálkovým ovladačem. Naopak dvěma ovladačům se nevyhneme u řešení se set-top-boxem, ale tam si už dnes můžeme vybírat z desítek typů na trhu, a to dokonce v širokém rozsahu cen.Novinkou digitální televize je divákova možnost ovlivňovat parametry a vlastnosti zvukového doprovodu. Vedle svobodné volby poslouchat pořad mono, stereo nebo vícekanálově, lze současně přepínat jazykové mutace pořadu, aktivovat výše popsané služby pro handicapované diváky nebo ve večerních hodinách uměle snížit poměr hlasitých a tichých pasáží, aby televizní přístroj nerušil okolí.DVB přinese radikální zkvalitnění dosavadního diváckého zážitku. Vedle zavedení širokoúhlého formátu obrazu poskytuje bohatou paletu různých forem zvukového doprovodu. Tyto možnosti lze – vedle uplatnění prostorového zvuku – využít i jako podporu handicapovaným divákům.Často uváděnou atraktivní variantou digitálního vysílání je možnost zvolit u vybraných pořadů pohled na snímanou scénu podle vlastních představ. Původně se počítalo s uplatněním tohoto typu služby u sportovních pořadů, postupně jsou však nacházeny divácky velmi přitažlivé aplikace ve vazbě na tzv. virtuální studia. Digitální vysílání počítá s aktivní rolí diváka zajištěním jeho zpětné vazby na televizní studio a program s mnoha variantami této služby.Datové služby – i v tomto případě jde o zcela novou kvalitu výjimečnou v tom, že už nemusí být bezpodmínečně vázána na přenášený program.V této souvislosti se hovoří nejčastěji o poskytování internetových služeb, dálkové ovládání divákova set-top-boxu zabezpečí rovněž datová služba, která tak nabídne rozsáhlé možnosti kreativity nacházení dosud netušených výrazových možností televizního programu.Za velmi významné lze pokládat postupné zdokonalování doprovodných informací o nabízených programechV rámci digitálního TV vysílání se počítá s přenosem popisných údajů jednotlivých programů, na jejichž základě bude divák moci využívat službu Elektronického programového průvodce (EPG). Přijímač tak získá souhrn informací o zachytitelných programech a bude schopen divákovi nabídnout skutečně dokonalé podklady pro jeho volbu. Ve své jednodušší formě bude služba připomínat výrazně zdokonalený teletext, v té vyšší interaktivní multimediální magazín, třeba s ukázkami jednotlivých pořadů a hlavně s možností pomáhat divákovi při výběru pořadů podle jeho přání a představ.Bezprostřední vazbu na veřejnou službu má i to, že podtitulky pořadů lze v rámci DVB nabízet v datové formě, čímž divák získá nástroj, kterým bude schopen ovlivnit jejich podobu (barvu, velikost a typ písma) či umístění textu na zobrazovací ploše.Doprovodná data napomohou divákovi v dokonalé orientaci uvnitř široké programové nabídky a ve výběru pořadu, zprostředkují mu podrobnější informace o tvůrcích a následně zvýší jeho komfort při sledování televize.I v oblasti datových služeb existují možnosti podpory handicapovaných diváků. Jsou orientovány na tři okruhy potenciálních uživatelů: jsou to jednak diváci s poruchami sluchu, kteří jsou však schopni číst, druhou skupinu tvoří lidé s poruchami vidění, v té poslední jsou osoby neslyšící, jejichž prioritním komunikačním prostředkem je znaková řeč. Znaková řečTato služba je ve své standardní podobě v České televizi dlouho využívána. Lze tušit, že DVB nabídne její poněkud vyšší formy. Zatímco ostatní podpora postižených diváků, jako je popis obrazové scény pro nevidomé či podtitulkování pro sluchově handicapované, jsou součástí televizního vysílání akceptovatelnou pro celou širokou obec diváků, pro znakovou řeč se hledají taková technická řešení, aby ji mohli aktivovat jen ti, jimž je určena. Pokud by byl interpret znakové řeči nedílnou součástí obrazové scény, mohl by běžného diváka rozptylovat. Je to možná jeden z důvodů, proč bývá znaková interpretace omezována pouze na pořady zpravodajského typu. Některé společnosti opatřují své pořady znakovým doprovodem až při jejich reprízování v neatraktivních časech. Z těchto důvodů by byl optimální systém umožňující divákovi volbu využít či nevyužít při sledování pořadu podporu znakovou řečí. Jako velice perspektivní řešení se jeví distribuce samostatného kanálu s touto informací v rámci doprovodných datových služeb. Jako doklad toho, že se metoda opravdu rozvíjí, mohou sloužit úvahy o možnosti datově ovládat pohyby virtuálně modelované postavy na divákově straně při respektování nezbytného rozlišení detailů dlaní a mimiky obličeje, obrazových prvků klíčových pro vyjádření znakové řeči.PodtitulkováníJde o známé téma, ale nás tentokrát bude zajímat pouze role podtitulků sloužících sluchově handicapovaným divákům. Předmětem probíhajících diskusí je optimální forma distribuce podtitulků a definice jejich vhodné podoby. Podnětem pro otevření této problematiky jsou vážné výhrady vůči dosavadní praxi distribuce podtitulků pevně vložených do obrazu. Řešena je otázka jejich správného umisťování, dobré viditelnosti na barevně proměnném pozadí obrazové scény, velmi závažné připomínky směřují ke vhodnému uspořádání podtitulků.Výhodné je podpořit orientaci v podtitulcích využitím rozdílných barev písma. Divák si velmi rychle osvojí, jakou barvou písma jsou vyjadřovány dialogy které postavy, a hovoří-li se mimo obraz, je takové rozlišení dokonce velmi užitečné. S citem se musí volit, kolik pro děj klíčových postav bude barevně rozlišováno, protože příliš vysoký počet by působil rušivě. Jiný názor doporučuje použít barvu pro vyjádření typu zobrazovaného textu. Dialogy jsou například standardně vyjadřovány modře, zelená patří zpěvu a žlutě jsou zobrazovány hlasy z ozvučovacích zařízení, rádia či telefonu. Pro děj důležité zvukové efekty je nutné rovněž vyjadřovat podtitulkem (bouchnutí dveří či zvonek telefonu). Jak je vidět, dá se toho na podtitulcích ještě dost vylepšovat. Nejen jejich grafická interpretace a dramaturgie, ale i jazyková kultura je vnímána jako nedílná vlastnost. V odborných studiích, které se tímto problémem zabývají, se oprávněně tvrdí, že obsahově kvalitní podtitulky hrají v životě handicapovaných uživatelů podobnou roli jako nutnost obklopovat dítě dokonalým jazykem v době, kdy se učí mluvit. Nesporný význam mají kultivované podtitulky i pro obyvatele, pro něž je domácí jazyk jazykem sekundárním, jinými slovy, čistotou podtitulků lze napomoci tříbení jazyka.Zvukové podtitulkyTato služba má být jakousi variantou popisu obrazové scény a vychází z předpokladu, že zahraniční film není nákladně dabován, nýbrž odbavován pouze s podtitulky v národním jazyku (tentokrát nikoliv jako kompenzace sluchově postižených). Takové podtitulky distribuované ve formě doprovodných dat je pak možné pomocí hlasové syntézy u diváka využít k čemusi, co se sice podobá službě Popis obrazové scény, ale liší se od ní zásadně tím, že neobsahuje popisy situací, které nelze z dialogu odvodit. V každém případě se však o vítané zpřístupnění děje zahraničního filmu retardovanému divákovi rozhodně jednat může. Názoru, že oproti Popisu obrazové scény je zde řada omezení, lze oponovat tím, že služba má předpoklady nalézt daleko širší uplatnění u jiné skupiny diváků než jsou nevidomí. Jsou tím míněni lidé, jimž činí potíže sledování rychlého originálního dialogu a srozumitelnost jim snižuje doprovodná hudební a ruchová složka pořadu. Půjde o osoby dyslektické, starší či mentálně retardované, které upřednostní „hovořící titulky“ kvůli jejich stručnosti a srozumitelnosti. Úspěšnost zavedení zvukových podtitulků je silně vázána na pokrok v oblasti syntetizované řeči. Počítá se se syntézou mužského a ženského hlasu a Česká televize věnuje této oblasti velikou pozornost. Podporou univerzitního výzkumu pomáhá vytvořit český modul profesionální hlasové syntézy.Zvukový doprovod v rámci digitálního vysíláníV oblasti zvuku nabízí digitální televize možnosti dosud nevídané. Nejde přitom výhradně o zdokonalování divákova zážitku vícekanálovou reprodukcí, což je rozhodně velikým lákadlem, ale i o podporu handicapovaných diváků. Dnes už lze pokládat za neoddiskutovatelné, že vícekanálový zvuk se stává synonymem moderních multimediálních řešení. Digitální televize se k této zásadě plně hlásí a podporuje ji řadou technických opatření a modernizačních kroků. Ani programově nebude obtížné poskytovat divákovi dostatečný počet pořadů s prostorovým zvukovým doprovodem: vždyť filmy, oblíbená programová složka většiny televizních kanálů, jsou standardně vybavovány takto vyspělým zvukem už řadu let, díky čemuž mohou televizní společnosti – mají-li dostatek přenosové kapacity v rámci vysílání DVB – poskytovat hluboký zážitek všem majitelům domácích kin. Pro ně se tak TV vysílání stává vedle dosud dominantních disků DVD významným a kvalitním signálovým zdrojem.Přestože by to diváka vlastně vůbec nemuselo zajímat, může být užitečné uvést některé problémy přechodu na multikanálové vysílání. Jde o rozpor v tom, že vedle vícekanálové verze je stále nutné odbavovat směrem k divákovi i doprovod stereofonní. Musí to tak být proto, že dosud neexistuje standard pro elektronickou konverzi signálu z vyšší verze na nižší přímo v divákově zařízení. Podobu zvukového stereoobrazu je proto nutné vytvořit ve studiu a samostatně odvysílat. Pokusy v této oblasti prokázaly, že odlišný postup vede ke stížnostem diváků na srozumitelnost nebo k velmi striktním a omezujícím pravidlům pro vícekanálový mix zvuku. Tím však komplikace nekončí. Originální filmový zvuk je připraven pro dokonale akusticky upravený kinosál náležité kubatury a počítá se zcela soustředěným a vnějšími vlivy nerušeným divákem. Používaný zvukový doprovod tak může být konstruován optimálně, s ohledem na velkoplošný obraz, a může využívat širokou dynamiku, neboli vysoký poměr mezi nejhlasitější a nejtišší částí filmu. Divák televizní má však podmínky pro sledování pořadů zcela odlišné. Jeho byt nebývá speciálně akusticky upraven ani izolován od okolního dění a kvalita jeho reprodukčního zařízení za tím v kině zpravidla silně pokulhává. Těmto okolnostem je tedy nutné parametry doprovodného zvuku přizpůsobit: snížit dynamiku zvuku, zdůraznit dialogy, případně upravit šíři zvukové báze a kompenzovat tak rozpor mezi mamutím plátnem kina a dosud běžnými úhlopříčkami televizních přijímačů. Ověřeným řešením radikálního zdokonalení přínosu vícekanálového zvukového doprovodu v domácích podmínkách je jedině výroba televizních verzí filmových projektů. (podle Milan Gazdík, Česká televize)

Pokračovat na článek


Co je satelitní digitální vysílání (DVB-S) a jaké má výhody?

Co je to satelitní vysílání?Signál satelitního vysílání není přijímán z pozemních vysílačů, ale z antén umístěných na družicích, které se nacházejí na tzv. geostacionární dráze, přibližně 36 tisíc km nad zemským povrchem. Družice se pohybují stejnou rychlostí, jakou se otáčí naše Země a zachovávají si tak stejnou pozici. Trvale tak pokrývají stejnou plochu Země.Jaké území pokrývá satelitní vysílání?Satelitní vysílání družic určených pro příjem v České republice pokrývají celé území republiky. V některých lokalitách se může stát, že ve výhledu na družici překáží např. výšková budova, strom nebo terénní nerovnost.Co je potřeba k příjmu satelitního vysílání?Pro příjem je nutný tzv. satelitní komplet, který zahrnuje satelitní přijímač a parabolická anténa s konvertorem (LNB). Při instalaci satelitního kompletu je složité správné nasměrování satelitní antény, proto by montáž měla být svěřena specializované firmě.Je satelitní televize placená? Mezi programy vysílanými z družic jsou programy volné (nekódované) a kódované. Kódované programy jsou většinou placené a pro jejich příjem potřebujete přijímač pro příjem kódovaných programů a příslušnou dekódovací kartu.Je možné přijímat televizní programy z více družic?Ano, na jednu parabolu lze umístit více konvertorů, které tak využívají odraz signálu z plochy paraboly. Je možné také využít natáčecí zařízení, které otáčí parabolou na jinou pozici.Je možné přijímat satelitní vysílání na více televizorech?Pokud použijete pouze jediný satelitní přijímač, bude možné sledovat na více televizorech stejný televizní program. Pro sledování různých programů na více televizorech je nutné ke každému televizoru pořídit jeden satelitní přijímač a konvertor s více výstupy.Jak přijímat satelitní televiziVybavení pro příjem satelitní digitální televize je poněkud složitější než přístroje pro jiný druh příjmu. Pokud nejste vyloženě fandy satelitního vysílání, asi byste měli přenechat montáž parabolické antény zkušeným odborníkům. Nejde o nic zdlouhavého a komplikovaného – tedy pokud máte parabolu kam umístit.Součásti satelitního kompletuSatelitní komplet, tedy soubor přijímacích zařízení, se skládá z několika samostatných přístrojů. 1) Parabola- satelitní anténaNejdůležitější položkou satelitního kompletu je parabolická anténa, onen „bílý talíř“ nebo „rendlík“, jak ji na jedné mediální konferenci nazval bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák. Parabol je mnoho druhů a liší se krom jiného ve své velikosti. Některé družice, které šíří signál určený právě pro střední Evropu, lze zachytit na parabolu o průměru okolo 60 centimetrů. Pokud se rozhodnete pro příjem ze 2 nebo více družic, tak zvolte parabolu o min. průměru 80 cm. Předtím, než si tedy pořídíte satelitní parabolu, měli byste se ujistit, jaké televizní programy a z jaké družice chcete přijímat.2) LNB- konvertorKonvertor (LNB): umisťuje se na ráhno paraboly, což je vlastně její ohnisko a soustřeďuje se v něm přijímaný signál. Konvertor slouží pro převod kmitočtu z pásma GHz do řádu MHz, což už umí zpracovat vstupní díl satelitního přijímače. Citlivost konvertoru udává tzv. ,,šumové číslo". Čím je nižší, tím je konvertor lepší. Dnes je běžná hodnota dobrého konvertoru okolo 0,3 dB.  3) Satelitní přijímačNa první pohled stejný jako set-top-box pro příjem zemské digitální televize. Jde o krabičku, jejímž prostřednictvím se digitální signál vedený z parabolické antény na střeše převede na analogovou podobu čitelnou vašemu televizoru. K satelitnímu příjmu programů kódovaných systémem CryptoWorks potřebujete přijímače, které mají zabudovaný dekodér CryptoWorks nebo obsahují CI sloty pro vložení CA mod4) CA modul a kartaDekodér pro satelitní přijímač. Placené televize kódují své programy v různých kódovacích systémech. Pokud si pořídíte přístupovou kartu s předplatným, tak samozřejmě potřebujete mít v přijímači příslušný dekodér. Pokud není zabudovaný, tak použijete externí CAM modul do PCMCI slotu.České a slovenské sat. programy jsou kódovány v systému Cryptoworks !5) Motor DiSEqC 1.2Motor slouží k natáčení paraboly na několik družic Veškeré ovládání a napájení se provádí po koaxiálním kabelu od LNB, což je velká výhoda v místech, kde již další kabel nelze natáhnout. K ovládání a řízení motoru se využívá systému DiSEqC 1.2, kterým musí být přijímač vybaven. Instalace už většinou vyžaduje odborníka.6) Multifeed a DiSEqC přepínačDo paraboly jsou umístěny pomocí držáku MULTIFEED dva nebo více konvertorů a bez nutnosti natáčení přijímáte signál z několika družic. Protože satelitní signál svedený koaxiálním kabelem nelze sloučit, tak bude zapotřebí použít některý z přepínačů DiSEqC.  Ty zvládnou  přepínat až 8 LNB. Navíc není nutné do nich přivádět externí napájení a můžou být tedy umístěny i na střeše u antény. Novinkou je tzv. Monoblock konvertor, který obsahuje dva konvertory a DiSEqC přepínač v jednom pouzdře a je již přednastaven na dvě družice ( Astra + Hotbird, Astra 1 + Astra3 ). Výhodou je snadná montáž a nastavování!7) Kabel, konektory, konzola,...Při nákupu kompletu samozřejmě nezapomeňte na vhodnou konzoli pro montáž paraboly, koaxiální kabel a konektory.

Pokračovat na článek