Výsledky vyhledávání pro dotaz fototiskárny používají

Výsledky vyhledávání v sekci: Začínáme s počítačem

Za tajemstvím počítače – počítačové skříně

Co je to počítačová skříň, to asi nemusíme dlouze vysvětlovat. Stručně můžeme říci, že počítačová skříň je jakýsi plechový (nebo umělohmotný) obal, který zakrývá vnitřnosti počítače (mikroprocesor, paměti apod.). Přední stěna skříně obsahuje otvory pro disketové, CD-ROM a další speciální mechaniky, dále vypínač a tlačítko RESET (případně i další speciální tlačítka) a malé otvory pro větrání. Zadní stěna skříně obsahuje konektory pro připojení tiskárny, klávesnice a myši a také šachty (sloty) pro zasunutí přídavných desek (zvukové karty, grafické karty, modemu apod.).  Jednotlivé skříně se mohou lišit tvarem, barvou, velikostí a dalšími parametry. Při výběru nového počítače je důležité vybrat takovou počítačovou skříň, která vám bude vyhovovat jak po stránce vzhledové (příjemný design), tak po stránce praktické (velikost, typ a tvar). Je nutné si uvědomit, že v případě budoucí modernizace počítače (přidání zvukové karty, přidání další disketové mechaniky atd.) lze do některých typů skříní přidat více součástí a do některých méně. Existuje několik typů počítačových skříní, které mají různé výhody i nevýhody (tj. každý typ skříně je vhodný k něčemu jinému).Prvním typem, který si popíšeme, je desktop.Desktop má tvar klasické krabice (viz obrázek) a pokládá se na stůl. Na počítačovou skříň tohoto typu lze umístit monitor. Monitor však nesmí být příliš těžký, aby nedošlo k promáčknutí vrchní stěny počítačové skříně. Obecně se doporučuje nestavět na desktop monitory s úhlopříčkou 17" a více. Desktopy se používaly spíše dříve. Dnes dává většina uživatelů (i výrobců počítačů) přednost jiným typům skříní. Nevýhodou desktopu je to, že nemá příliš volného místa pro další rozšiřování (rozšiřováním rozumíme umisťování přídavných desek do počítače, tj. např. zvukové karty apod.) a na stole zabere poměrně hodně místa. Za výhodu můžeme označit snadný přístup k disketovým mechanikám, k mechanice CD-ROM a ke konektorům na zadní stěně počítače. Skříň typu desktop se vyrábí i ve zmenšených variantách, které se označují jako slimline a superslimline. Výhodou těchto dvou provedení je velká úspora místa na pracovní desce stolu. Nevýhodou je velmi málo volného prostoru uvnitř skříně (tj. rozšiřování počítače o další desky je omezeno).Dalším typem počítačové skříně je tower (věž).Toto provedení je v současné době nejrozšířenější. Existuje několik druhů počítačových skříní typu tower: minitower, miditower a bigtower. Minitower (malá věž) má pro další rozšiřování přibližně stejně volného místa jako desktop. Na pracovním stole však zabere více místa, protože na počítačovou skříň typu tower těžko postavíte monitor. Monitor proto musíte postavit vedle počítačové skříně. Výhodnější (a častější) řešení u tohoto typu spočívá v umístění minitoweru na zem (pod pracovní stůl). K mechanikám počítače by však měl být snadný přístup (neměli byste kvůli každému zasunutí diskety nebo cédéčka lézt pracně pod stůl). Minitower má na předním panelu většinou dvě pozice velikosti 5 1/4" (velikost pro mechaniku CD-ROM) a jednu nebo dvě pozice velikosti 3 1/2" (velikost pro disketovou mechaniku). Miditower (středně velká věž) disponuje velkým prostorem pro další rozšiřování a modernizaci. Staví se většinou na zem (pod pracovní stůl) a na předním panelu počítače obsahuje tři pozice velikosti 5 1/4" (velikost pro mechaniku CD-ROM) a jednu nebo dvě pozice velikosti 3 1/2" (velikost pro disketovou mechaniku). Tato varianta počítačové skříně se většinou používá u výkonnějších počítačů, které se používají v kancelářích, firmách, ale i v některých domácnostech. Bigtower (velká věž) obsahuje mnohem více volného místa pro další rozšiřování počítače než předchozí typ počítačové skříně. Staví se téměř vždy na zem a používá se u výkonných počítačů (serverů). Tato skříň obsahuje na předním panelu počítače čtyři i více pozic velikosti 5 1/4" a dvě i více pozic velikosti 3 1/2".Volba správného typu počítačové skříně     Při koupi nového počítače máte většinou možnost vybrat si z různých typů počítačových skříní. Jakou skříň zvolit, nelze jednoznačně říci. Tato volba je individuální a závisí na potřebě každého uživatele. Pokud chcete umístit počítačovou skříň na stůl (ať už z jakéhokoliv důvodu) a nemáte na pracovním stole příliš místa, zvolte raději počítačovou skříň typu desktop, slimline nebo superslimline. Pokud však potřebujete počítačovou skříň umístit na zem (na pracovním stole není místo) nebo do budoucna počítáte s rozšiřováním počítače o různé karty, zvolte raději počítačovou skříň typu minitower nebo miditower.Stůl pro počítačPočítač lze v podstatě umístit na jakýkoliv stůl. Pokud však pracujete s počítačem velmi často (v kanceláři nebo i doma), je vhodné zakoupit si stůl, který je pro práci s počítačem speciálně upraven. Takový stůl je ideální nejen z ergonomického hlediska (při práci s počítačem nedochází k nadměrné únavě, k bolestem kloubů apod.), ale i z hlediska praktického (snadný přístup k mechanikám, k tiskárně, ke klávesnici, k myši apod.).Obecné dělení počítačůPočítače se dají dělit z mnoha různých hledisek. Jedno základní dělení, které souvisí s tímto článkem, rozlišuje tři typy počítačů:Běžný počítač. Jde o obyčejný počítač, který používáte doma nebo v kanceláři. Je určen pro běžné kancelářské práce (psaní dokumentů, účetnictví, tvorba tabulek a grafů apod.), pro hraní her, pro připojení k internetu (z domova) atd. Běžný počítač většinou má skříň typu desktop, slimline, superslimline nebo minitower.Pracovní stanice. Jde o výkonný počítač, který používají profesionálové v oblasti počítačové grafiky, navrhování výrobků a staveb, zpracování zvuku a videa apod. Pracovní stanice má většinou skříň typu minitower nebo miditower anebo zvláštní typ počítačové skříně.Server. Jde o velmi výkonný počítač, který slouží např. k řízení počítačových sítí, k připojení počítačových sítí k internetu a k ukládání velkých objemů dat. Server má většinou počítačovou skříň typu bigtower.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mobilní

Jak tisknout z iPhone nebo iPad pomocí Windows nebo Mac tiskárnu

IPhone a iPad jsou skvělé pro vytváření a prohlížení dokumentů, textu a obrázků v různých formátech, jako jsou Word, Excel a PDF. Ale jak to udělat, když potřebujete něco vytisknout na papír, který jste obdrželi e-mailem, stáhnout z internetu nebo vytvořit jakýmkoli textovým editorem?V iOS 4.2, Apple představil AirPrint, pěkná novinka, která dovolila tisk bez použití drátů, něco iPad, iPhone nebo iPod touch. Ale je to jen jeden háček: funkce je kompatibilní pouze s několika modely tiskáren . Co když to není případ?Naštěstí, existuje způsob, jak používat počítač, tak slouží jako most mezi vaším počítačem a tiskárnou máte.Chcete-li provést “kouzlo”, stačí speciální program na vašem počítači, volal otisků prstů.Jak bylo uvedeno výše, Otisk prstu je ten, kdo udělá z vašeho počítače Mac nebo PC do bezdrátové sítě k tiskárně, umožňuje iPhone, iPod nebo iPhone pro tisk zpravidla. Podívejte se, jak to funguje:Krok 1: Nainstalujte demo verzi pro Windows nebo Mac OS X .Krok 2: Připojte svůj iPhone nebo iPhone na stejné Wi-Fi ve vašem počítači.Krok 3: Poslat tisku, na iOS, soubor nebo dokument, který chcete, přes konkrétní nabídky. Tisk bude zahájen v tiskárně. Několik aplikací iOS mají možnost tisku. Kromě konkrétních textových editorů (Stránky jako je), najdete v nabídce v několika dalších, jako v Photo Album, v iBooks (PDF pouze), Mail a Safari. Zajímavostí je, že program není omezen na tisk na papír. S ním, můžete odeslat tisk ve formátu PDF ke svému účtu Dropbox nebo otevřít přímo na počítači. Velmi praktické.Na iPhoneIn iPadProgram je věnována ($ 9.99), ale cena by měla být žádný problém zejména pro ty, kteří potřebují tuto funkci odborně. Ale můžete si to vyzkoušet zdarma 7 dnů, aby zjistil, zda vyhovuje vašim potřebám. To si můžete stáhnout přímo z internetových stránek společnosti .Pro ty, kteří používají Mac OS, je zde další možnost, Printopia , která pracuje stejným způsobem a má zkušební verze zdarma. Otestovat jak a zjistit, které je pro vás mehor.

Pokračovat na článek


Skype vs Viber: Nejlepší Smartphone a Tablet VOIP aplikace

Skype a Viber jsou v současnosti nejlepší dostupný software pro smartphony, které používají VoIP, kde možnost volání na linky W i-Fi 802.11 spíše než pomocí běžné telefonní linky (poplatek). Ale, mezi nimi , , který z nich je nejlepší? SkypeZdarma Skype internetové volání a levné volání do telefonů on-lineSoftware Skype je jistě nejlépe známý pro tento druh opery a mám za sebou dlouhou historii a první verze pro osobní počítače i nadále dominantní ve svém oboru. Stažení a instalaci aplikace z Android Marketu na vašem smartphonu, budou požádáni, aby naše Skype účtu nebo vytvořte nový. Aplikace má tři možnosti: synchronizovat všechny smlouvy, synchronizovat pouze stávající Skype kontakty nejsou synchronizovat vůbec. Na hlavní stránce naleznete čtyři hlavní kategorie v nabídce: Kontakty, Poslední hovory, Telefonní a profily.První je jednoduchý seznam kontaktů přidány, ukazuje, kdo je k dispozici, druhá poskytuje všechny informace o událostech, k nimž došlo v poslední době Skype, Telefonní hovory přesměruje přímo na virtuální klávesnici pro vytáčení čísel a profilů, Výstavy jeho profil s přístupem na změny. Kvalita hlasu Skype je velmi vysoká jak Wi-Fi nebo 3G sítě. Video je dostatečně jasný a plynulý, ale problémy mohou nastat v případě, že hovor je mezi smartphone a tablet pro otázky řešení.Čejka chocholatáVolání zdarma, bez voip, bezplatné telefonní hovory z iPhone a AndroidViber je novější ale je, že jsou schopni potýkají s Skype žezlo vedení. Po instalaci, budete vyzváni k nastavení země a zadejte telefonní číslo, neexistovala evidence transakcí. Poté, co udělal, aplikace odešle textovou zprávu s uvedením čísla kódu potřebné pokračovat, do telefonu. Obdržel textovou zprávu a nastavte kód uvnitř aplikace, Viber je připraven ke spuštění.Celý telefonní seznam je synchronizován se stane okamžitě přístupné zevnitř Viber, ukazuje nejen obvyklé informace, ale i když se kontakty mají Viber nainstalována na vašem smartphonu. Dotyk jméno si můžete vybrat, aby se zavolat nebo poslat textovou zprávu. To, stejně jako je to, že Viber Viber může přijímat zprávy, i když nejste v aplikaci (na rozdíl, co se stane se Skype). Hlasový hovor kvalita je dobrá, i když byly nižší než Skype, s časy, kdy se cítíte nepříjemně, takže návrat hlasu.Na závěr, pak, Skype je mnohem vyspělejší, více funkcí a vyšší výkon, ale vyžaduje, aby uživatel vždy spojena, a to vybíjí baterii, Kromě vyžadující vyšší úroveň než smartphone entry-level; Viber kontrastu, Je lehčí, dělal pro ty, kteří občas chtějí slyšet jejich kontakty s voláním SMS rychle nebo hluboce, bez vážení na vaše účty za telefon.

Pokračovat na článek


SkyRecorder zaznamenávat hovory Hovory na Skype a Viber

SkyRecorder je nový iPhone aplikace, již k dispozici na App Store , která nabízí možnost nahrání Skype hovor nebo Viber. SkyRecorder je určen zejména pro ty, kteří považují za užitečné dělat si poznámky během rozhovorů, které se konají na Skype, ale nevím, dobrý nástroj za účelem uspokojení této potřeby. Nabídka nahrát celou konverzaci z obou stran, Zvukové soubory, je také doplněna o zařazení kontextu a datum, kdy tento rozhovor se konal, s možností přidávat k němu poznámky a odkazy. SkyRecorder nabízí velmi jednoduché rozhraní, , který funguje tak, že působí na individuální tlačítko pro nahrávání na začátku hovoru a neomezuje množství času na nahrávání, samozřejmě za předpokladu, že úložný prostor na iPhone je dostatečný. SkyRecorder rovněž nabízí možnost importovat a exportovat audio zasedání a vytvořil elegantní způsob nahrávání restartovat, když vás zastaví. Účelem SkyRecorder je fungovat jako notebook audio, takže se není třeba dovolávat se náš kontakt opakovat něco, co nám řekl,: s našimi zvukové poznámky uloženy, můžeme slyšet rozhovor znovu a znovu, aniž by se obtěžoval naše partnera. Aplikace pracuje s iPhone OS 4.3 a později. Jednoduché rozhraní zůstává tak v průběhu výzvy a musí být volán automaticky po připojení aplikace VoIP, se kterou hodláme použít. SkyRecorder cena je pouze $ 1.99, naprosto udržitelné pro ty, kteří používají Skype nebo Viber pro práci.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Internetová komunikace – chat

Kdo nechatuje není inKdo nechatuje není in? Myslíte si, že to není pravda? Přesvědčím vás o tom, že tomu tak opravdu je. Když se zeptáte lidí, co dnes používají nejčastěji ke komunikaci, jejich odpověď zní - mobil anebo chat (čtěte [čet]). Chat je významný především svou schopností sledování rychlých odezev od jiných uživatelů, jednoduchého způsobu seznámení, poznávání nových přátel a také pro svoji možnost komunikace zdarma. V součastné době je na internetu na výběr nepřeberné množství tohoto druhu komunikace. Pokud máte své webové stránky, můžete si chat zprovoznit i na nich. Vyžaduje to však určité znalosti v oblasti publikování na internetu. Některé servery využívají pro zpestření této komunikace i chatování s celebritou nebo jinou významnou či známou osobou. Po určitý čas odpovídá na dotazy čtenářů pozvaná celebrita.Existují však výhradně chatovací servery umožňující uživatelům zapojovat se do různých skupin (místností) a případně iniciovat chaty vlastní. Důležitou součástí každého chatu je tzv. nick (přezdívka). Všichni uživatelé se tak od sebe odlišují svou přezdívkou a pro vás to má výhodu i v tom, že ihned poznáte své přátelé. Každý chat má své místnosti (samozřejmě virtuální), do kterých uživatelé vstupují a komunikují v nich s ostatními. Většinou se místnosti označují podle zaměření, což může být třeba i název města nebo místa (tyto místnosti navštěvují lidé, kteří si chtějí povídat s lidmi např. z Liberce nebo Brna), časté chatovací místnosti bývají pokec, seznámení, volný čas, pro milovníky hudby, filmů atd. Jako uživatel chatu si můžete vytvořit vlastní místnost a stát se jejím správcem. Pro vtvoření vlastní místnosti musíte splnit podmínky dané provozovatelem chatovacího serveru, většinou to jsou nachatované hodiny.Xchat Nejnavštěvovanější chat naleznete na webové stránce www.xchat.cz. Tento chat je provozován webovým serverem Centrum.cz, navštěvuje ho veliké množství uživatelů, kteří mohou vstoupit do mnoha místností (např. Města a místa, Seznámení a flirt nebo Sport a adrenalin), pořádat srazy, přispívat do offline diskusí, upravovat si svůj profil, naplánovat rande nebo vyhledávat jiné uživatele a prohlížet si jejich profily. Po vstupu do místnosti jednoduchým způsobem komunikujete s ostatními uživateli tak, že do prostoru vedle vašeho nicku vkládáte váš text. Napsaný text můžete odeslat konkrétní osobě anebo všem, kteří jsou v místnosti. K textu máte možnost vkládat smajlíky a oživit tím komunikaci, nastavit si svůj profil nebo vše, co týká chatování. Dále se můžete rychlým způsobem přesunout do jiné místnosti, ignorovat uživatele, psát si poznámky, zastavit si text nebo odejít z místnosti. Chat na webových portálech Seznam.cz a Atlas.czNa webovém serveru Seznam.cz můžete také chatovat se svými přáteli, přesněji řečeno na www.lide.cz. Svými možnostmi má blízko k Xchatu, avšak stále mu ještě něco chybí. Po vstupu do místnosti můžete stejným způsobem komunikovat s ostatními uživateli jako v Xchatu. Na pravé straně stránky máte panel pro jednodušší práci s chatem. Využít můžete možnosti jednoduchým způsobem psát konkrétnímu uživateli, nastavovat si stránku (nastavení barvy písma, velikosti textu, obnovení stránky atd.), vkládaní přátel a oblíbených místností, ignorace uživatelů, posílání vzkazů atd.Chat také najdete na webovém portálu Atlas.cz, konkétně na pokec.atlas.cz, kde máte prakticky stejné možnosti jako na serveru Seznam.cz. Od předešlého chatu se odlišuje snad pouze svým vzhledem.

Pokračovat na článek


Připojte se - JavaScript

JavaScript je skriptovací jazyk používaný pro "oživení" webových stránek. Jazyk HTML, kterým jsou webové stránky tvořeny, je totiž statický. To znamená, že neumožňuje měnit vzhled stránky podle činnosti uživatele. Jedinou možností, jak dosáhnout změny webové stránky pomocí HTML, je načíst její novou verzi ze serveru. Jinými slovy, jazyk HTML zobrazí webovou stránku tak, jak je do prohlížeče poslána ze serveru a dále ji měnit neumí.S rostoucí popularitou internetu však přestaly statické HTML stránky postačovat a hledaly se způsoby, jak pracovat s již načtenou stránkou v prohlížeči. V roce 1995 proto společnost Netscape, tvůrce tehdy populárního stejnojmenného prohlížeče, vyvinula a implementovala JavaScript do svého prohlížeče. V roce 1997 pak byl JavaScript standardizován asociací ECMA (Europen Computer Manufacturers Association) a v srpnu 1998 ISO (International Standards Organization). Dnes se jedná o nejpopulárnější skriptovací jazyk používaný na mnoha internetových stránkách. Zejména profesionální tvůrci www prezentací JavaScript hojně používají, někdy až příliš, ke škodě výsledných stránek.JavaScript funguje na straně klienta, to znamená, že jeho kód umístěný ve webové stránce vykonává prohlížeč. S tím souvisí několik omezení. Především musí prohlížeče s JavaScriptem umět pracovat, což samozřejmě všechny moderní prohlížeče zvládají, dnes už na téměř stejné úrovni. Ještě v nedávné minulosti totiž prohlížeče prováděly JavaScripty různě, což přidělávalo vrásky na čele tvůrcům www stránek. Ti museli často vyvíjet dvě verze JavaScriptu pro různé prohlížeče. Druhé omezení představuje bezpečnost, kvůli níž JavaScript nemůže manipulovat se soubory na uživatelově počítače nebo s jinými webovými stránkami. Pomocí JavaScriptu tak například není možné prohlédnout si obrázek, který se chystáte odeslat na server.JavaScript umožňuje otevřít nové okno prohlížeče, čehož začali využívat, lépe řečeno zneužívat, stránky (většinou pokleslejšího charakteru) k zobrazování reklamy a dalších stránek v nově otevřených. JavaScript dokonce umožňuje otevřít nové okno při zavření jiného okna. Přesněji řečeno, při zavírání okna prohlížeče je možné provést libovolné příkazy JavaScriptu, včetně toho, který otevírá nové okno. Nejnovější verze prohlížečů proto již standardně zakazují otevírání nových oken pomocí JavaScriptu, namísto nového okna zobrazí jen upozornění v horní části stránky. Uživatel se pak může rozhodnout, zda toto okno otevřít skutečně chce a případně povolit otevírání oken z konkrétního serveru.JavaScript je objektově orientovaný skriptovací jazyk. Je zapisován přímo do HTML kódu stránky a jeho příkazy jsou prováděny prohlížečem. Mj. to znamená, že zdrojový kód je volně přístupný (čitelný - není nijak kompilován). Pro skriptování HTML stránek je teoreticky možné použít i jiné jazyky než JavaScript, ty však nejsou podporovány všemi prohlížeči (např. Microsoft VBScript, který je podporován Internet Explorerem) a jsou používány spíše výjimečně.Ačkoliv k tomu název svádí, JavaScript není nijak spojen s jazykem Java. Oba jazyky se podobají pouze názvem a podobnou syntaxí vycházející z jazyka C/C++.V současné době se pro tvorbu dynamických webových stránek stále častěji začíná používat technologie Flash vyvinutá společností Macromedia, dnes vlastněná společností Adobe. Zpočátku se jednalo více méně o animace, proto jsou flash objekty přehrávány flash přehrávačem. Ten není součástí prohlížeče, ale doinstalovává se jako plugin (zásuvný modul, doplněk) prohlížeče (moderní prohlížeče si instalují pluginy pouhým kliknutím na tlačítko, aniž by uživatel musel plugin pracně hledat na internetu). Výhodou je, že ve všech prohlížečích je flash přehráván stejně (přehrává ho flash player, nikoliv prohlížeč). Nevýhodou je, že přehrávání flash animací je poměrně náročné na výkon počítače, na kterém jsou prohlíženy, což může být znatelné hlavně na starších počítačích. Flashe jsou dnes nejčastěji používány pro animované reklamní bannery, díky vlastnímu skriptovacímu jazyku však lze ve flashi tvořit celé interaktivní webové prezentace, hry a další aplikace.Tvorbě webových stránek a JavaScriptu se na internetu věnuje množství stránek, najdete tedy dostatek informačních zdrojů a příkladů. Zkusit můžete třeba tyto stránky:www.javascript.czwww.jakpsatweb.czwww.builder.czinterval.czwww.tvorba-webu.cz

Pokračovat na článek


Jak se dostane e-mail až k vám?

Tak jako musí (nebo aspoň by měli), řidiči dodržovat pravidla silničního provozu, tak jsou i v oblasti informatiky definována určitá pravidla. Zde se nejedná sice o žádné vyhlášky nebo sbírky zákonů a paragrafů, ale existují protokoly. Protokol je souhrn pravidel pro určitý druh komunikace, definuje veškeré stavy, které mohou nastat a také reakce na vzniklé situace. Velmi jednoduše řečeno je protokol jakási kuchařka pro komunikaci elektronických zařízení, nebo jejich částí. Ani email není výjimka, existuje několik protokolů, které definují odesílání, přijímání a správu emailů. A právě na způsob jak přijmout email se dále podíváme podrobněji.Pokud chcete poslat email, máte na výběr velký počet emailových klientů a webových rozhraní poskytovatele emailové schránky. Jakmile napíšete email a stisknete tlačítko odeslat, je pomocí protokolu SMTP (Simple Mail Transfer Protocol) email z vašeho počítače odeslán přes internet na emailový server vašeho poskytovatele emailu. A Vás jako odesílatele už nemusí nic ohledně tohoto emailu zajímat. Jakmile dojde email na server, je odeslán na emailový server příjemce. Pokud se role změní a jste nyní jako příjemce, pak opět pomocí nějakého emailového klienta nebo webového rozhraní se přihlásíte a přečtete si vaše emaily.A právě na přihlášení a přečtení emailu se podíváme podrobněji. Existují dva protokoly a to POP3 a IMAP, oba pro uživatele zprostředkují téměř stejnou službu, ale jejich chování je docela odlišné.Nejprve začneme protokolem POP3. Protokol POP3 byl standardizován v roce 1996 a přesně znění můžete najít v dokumentu RFC 1939. Pro spojení využívá protokoly TCP a této komunikaci je vždy vyhrazen port číslo 110. Komunikace funguje na principu klient - server, klient posílá dotazy a server na ně reaguje a posílá odpovědi. V protokolu POP3 jsou definovány přesné tvary dotazů a odpovědí, takže pro programátory není zas tak složité ošetřit všechny stavy.Pokud server pošle odpověď, která začíná +OK, je vše pořádku, pokud začíná –ERR xx, došlo k nějaké chybě. XX je číslo , které nám konkrétní chybu identifikuje . Nejprve je nutné ustanovit spojení mezi klientem a serverem, jakmile je spojení aktivní, následuje autentizací část, kdy klient zašle přístupové jméno a heslo a server je zpracuje a odpoví. Pokud je vše v pořádku, má nyní klient volný přístup ke svým emailům a může opět pomocí příkazů s nimi pracovat (číst, mazat,…). Pokud chcete ukončit práci se schránkou, stačí se opět zaslaným dotazem odlogovat.Zde jsou vypsané základní příkazy a dotazy, které každý pop3 server a pop3 klient obsluhuje. Při autentizaci je možné použít příkazů USER a následně PASS nebo pouze jednoho příkazu APOP. Po té se při práci s emaily používají STAT, LIST, RETR, DELE, NOOP, RSET. Dále ještě příkaz, který nebyl zapsán do RFC dokumentu, ale dnes již je používání téměř všemi klienty. Je to TOP. Pro odlogování a ukončení práce slouží klasický příkaz QUIT. Ještě malá poznámka, každý řádek dotazu musí být ukončen pomocí CRLF. Nyní trochu podrobněji k příkazům a dotazům.USER login – odeslání logovacího jménaPASS heslo – odeslání vašeho heslaAPOP login hash – odeslaní loginu a hashe, který tvoří razítko serveru a vaše heslo, razítko serveru je součástí první odpovědi serveru při připojení klienta.STAT – server zašle v odpovědi počet emailu ve schránce a součet jejich velikostíLIST x – v odpovědi bude na každém řádku informace o jednom emailu ve schránce, pokud pošlete nepovinný parametr x, tak server pošle pouze informace o emailu číslo xRETR x – server pošle celý email číslo x, pokud je email příliš dlouhý, tak se posílá na části. Konec emailu je označen tečkou na novém řádkuDELE x – email číslo x je označen jako smazanýNOOP – prázdný dotaz, server pouze odpoví +OKRSET – obnoví emaily označené jako smazanéTOP x y – zobrazí hlavičku emailu číslo x a k tomu y řádků emailuNyní si trochu přiblížíme druhý protokol. IMAP vznikl roku 1986, jako protokol pro vzdálenou správu poštovní schránky. Od té doby se na svět dostaly různé nové verze a specifikace a v současnosti se používá verze 4 revize 1, která pochází z roku 1996. Přesné znění si můžete přečíst v dokumentu RFC 3501.Protokol IMAP využívá protokoly TCP a je mu rezervován port číslo 143, je také ještě možné použít šifrování pomocí SSL a zde pak je pro komunikaci k dispozici port číslo 993. U protokolu IMAP je komunikace řešena podobně jako u POP3 na bázi klient - server, tedy dotaz - odpověď. Klient také vysílá dotazy, jsou podobně jako v minulém případě, ale je zde několik i odlišností. Server odpovídá v kladném případě OK a následuje případná odpověď, pokud dojde k nějaké chybě, server odpoví zprávou BAD. Základních příkazů a dotazů je o něco více než v minulém případě, ale protokol IMAP také podporuje, už ve své základní podobě, práci se složkami.Pro přihlášení slouží dva příkazy a to LOGIN a AUTHENTICATE. Je zde jeden úplně nový typ příkazu a to příkaz CAPABILITIES, který zjišťuje aktuální možnosti serveru. Pro práci se složkami jsou k dispozici příkazy CREATE, DELETE, RENAME a LIST. Při práci se samotnými zprávami se využívají příkazy COPY, FETCH, STORE, CLOSE. Další novinkou je vyhledávání v emailech funkcí SEARCH. A posledním příkazem je ukončení práce s emailovou schránkou odlogování , což zajišťuje příkaz LOGOUT.Významy jednotlivých příkazů jistě není těžké si odvodit z jejich anglických názvů. A vesměs jsou stejné nebo podobné jako v minulém případě a číst dvakrát výpis, v některých případech téměř totožných, funkcí není příliš záživné. Zvláště proto, že tento článek je určen široké veřejnosti.Teď už víme, jak fungují oba protokoly, ale ještě není zodpovězena jedna důležitá otázka, a to čím se vlastně tolik od sebe liší? I zde platí, když dva dělají totéž, není to totéž. Hlavní odlišností protokolu IMAP je to, že pokud chcete přečíst si email, tak protokol POP3 jej napřed stáhne do vašeho počítače a veškerá práce s ním se pak děje u vás v počítači, zatímco protokol IMAP nic do vašeho počítače nestahuje a veškeré operace se provádějí na straně serveru. To je v případě časově neomezeného připojení výhoda, nemusíte nic stahovat do počítače a mít následně obavy ze zavlečení nějakého viry do počítače.Od této skutečnosti se odvíjí i výhody a nevýhody obou protokolů. Při používání protokolu POP3 si uživatel stahuje své emaily k sobě do počítače a až pak si je může v klidu přečíst, takže nezatěžuje nebo již nepotřebuje připojení k internetu. Tím také odpadá možnost hledání v emailech na serveru, které IMAP podporuje.Dalším rozdílem je možnost připojení více uživatelů k jedné emailové schránce v případě IMAPu oproti pouze jednomu uživateli u POP3. Tuto možnost využijí spíše ve větších organizacích nebo tam, kde sdílený email používají lidé jako skladiště informací nebo dat pro více lidí.Dalším bodem, kterým IMAP vylepšuje své služby je získávání informací o stavu zprávy. A ještě jeden docela zásadní bod, který POP3 nemá implementován je podpora více schránek, vytváření nových, přejmenování a mazání schránek. A také je přesouvat emaily mezi jednotlivými schránkami. IMAP má tedy funkční výhody oproti svému konkurentovi, ale jeho implantace v plném rozsahu je velmi složitá a tak je zbytečné používat na obyčejné čtení emailů ty nejmodernější možnosti. Stejně jako si nebude kupovat software za několik tisíc korun na to, abyste např. napsali a vytiskli stránku textu. A také při nedokonalém naprogramování aplikace pro protokol IMAP, dochází k velmi velkému vytížení serveru.Nyní už byste měli mít alespoň základní představu o tom, že pouhé přečtení emailu není zase tak jednoduchá záležitost z pohledu aplikaci a jejich vzájemné komunikace. Pokud byste chtěli se dozvědět něco více o těchto protokolech, nebo o některých jiným, tak doporučuji dokumenty RFC, jsou sice v angličtině, ale naleznete je docela snadno např. zde - http://www.rfc-editor.org

Pokračovat na článek


Nejstahovanější aplikace v historii serveru Stahuj.cz

Internet a stahování, to jsou pojmy, které k sobě neodmyslitelně patří. Stahují se obrázky, videa, hudba a samozřejmě také programy. A na to, které programy jsou internetovými stahovači nejoblíbenější, se podíváme v tomto článku. Poslouží nám k tomu žebříček serveru Stahuj.cz za celou jeho historii.Daemon ToolsNa absolutní špici historicky nejstahovanějších programů se podle evidence serveru Stahuj.cz umístil emulátor virtuálních CD a DVD mechanik s názvem Daemon Tools. Tento software, který má na svědomí firma Duplex Secure už drahnou dobu zpříjemňuje život téměř každému uživateli počítače, který pracuje s image soubory.Když už je o nich řeč, musím pro pořádek uvést konkrétní typy imagů, které Daemon Tools podporuje. Jsou to tedy: cue/bin, iso, ccd (CloneCD), bwt (Blindwrite), mds (Media Descriptor File), cdi (Discjuggler), nrg (Nero), pdi (Instant CD/DVD), b5t (BlindWrite 5).Daemon se zobrazuje dole na liště vedle hodin a díky jeho jednoduchosti je práce s ním učiněnou hračkou. Naráz dokáže emulovat až čtyři virtuální mechaniky a to už je slušné číslo. Pokud jste v tomto oboru neznalí a ptáte se, co to vlastně onen image soubor je, tak jenom v kostce doplním, že image je jakýsi obraz CD, nebo DVD média, který je uložený ve formě jednoho souboru na pevném disku. Tvorba image už v dnešní době není problém pro žádný vypalovací software, a proto vám nic nebrání v tom, abyste si svoje za draho pořízené originální CD a DVD nosiče mohli zálohovat, jak ostatně povoluje autorský zákon. Pro úplnost ještě poznamenávám, že v současnosti je k dostání i PRO verze tohoto softwaru, která je ovšem oproti jejímu freewarovému bratříčkovi zpoplatněna.Codec pack All in oneJe tomu už poměrně, dávno, co se začaly pro komprimování videa používat kodeky, které byly a jsou schopné rapidně zmenšit velikost videosouboru, a přitom nikterak zásadně nezhoršit jeho kvalitu. Když tento kodekový trend začínal, tak bylo poměrně obtížné rozběhnout všechna videa, protože ne všechna používala stejný kodek. Pak nastávaly situace, kdy vám místo obrazu běhaly přes monitor rozličné čáry a nebo pro změnu nešel zvuk. Se skvělým nápadem proto přišli tvůrci kodekového balíku All in one, kteří do jedné instalačky zařadili ty nejdůležitější audio i video kodeky. V současné aktuální verzi All in one codec packu najdete tyto dekodéry: Dekodér pro DivX 6.1.1Dekodér pro XviD Koepi's 1.1Dekodér pro DivX, XviD - FFDShow 17.02.2005 alphaDekodér pro MPEG2 2.0.0.0Dekodér pro titulky g400 2.83Dekodér pro titulky DVobSub (Win9x, Win2k a WinXP) 2.23, 2.33Dekodér pro OGG Vorbis 0.9.9.5Dekodér pro AC3 1.01a RC5Morgan Multimedia Stream Switcher 0.99ßBsplayerUrčitě se vám taky někdy stalo, že jste si chtěli pustit nějaký nestandardní video soubor a MediaPlayer od Microsoftu se na to moc vesele netvářil. Možná proto by bylo dobré sáhnout po nějakém alternativním přehrávači, který zvládne přehrát i ty „obtížnější“, či chcete-li méně standardní video formáty. A právě takovou hodně rozumnou alternativou (ne-li plnohodnotnou náhradou) je prográmek BSplayer. Tento soft podporuje celou řadu speciálních funkcí, jako umístění titulků libovolně po obrazovce, jejich vyhlazení, plně nastavitelné klávesové zkratky, skiny, equalizér, posouvání titulků a jiné drobnosti. Navíc zde najdete i rozšířené nastavení zvuku a podporu nejnovější verze DivX formátu. Bsplayer je ke stažení zcela zdarma, ale existuje i jeho PRO verze, která je placená a obsahuje další spoustu nových a užitečných funkcí.Adobe readerPokud trochu více používáte počítač v kombinaci s internetem, tak jste už jistojistě narazili na dokument s příponou PDF. Počítačového laika možná překvapí nekompatibilnost této přípony se standardní kancelářskou výbavou počítače v podobě Microsoft Office, nicméně oko zkušenějšího uživatele už tento druh dokumentu dokáže bez nejmenšího problému přiřadit programu Acrobat Reader od softwarového giganta Adobe. Momentálně se aktuální verze programu vyšplhala až na osmičku a na oficiálních stránkách si můžete koupit standardní, nebo profi verzi, která se dá pořídit za krásných 449 dolarů:-). Novinkou je ale tzv. Adobe Acrobat 3D, který podle slov autorů umí pracovat například s CAD soubory a vytvářet tak 3D kompozice. Cena této verze Acrobata stojí 995 $. Do našich statistik ale samozřejmě patří verze Acrobat Reader, která je zcela zdarma.CCleanerCCleaner je velmi zajímavý a užitečný nástroj, který slouží pro optimalizaci operačního systému. Nejen, že si dokáže poradit se zbytečnými položkami ve vašich registrech, ale zároveň vás dokáže zbavit špíny po programech k běžnému užívání, což má zpravidla za následek uvolnění slušného množství místa na disku. Určitě už se vám totiž taky stalo, že se vám čas od času ztratilo nějaké to „gigo“:-). No a právě díky CCleneru můžete svého vrnícího miláčka podrobit kompletnímu bezbolestné diagnostice, která je poskytována zcela zdarma.Změny poslední verze:Kompletně přepracováno v C++Rychlejší analyzování a čištěníPortable - možnost spouštět z USBPřepracované uživatelské rozhraníA mnoho dalšíhoAvast HomeO českém antivirovém programu od firmy Alwil software jsem toho na těchto stránkách napsal už opravdu hodně a nechtěl bych pravidelné čtenáře nudit stále stejnými otřepanými frázemi, takže bych spíše odkázal na článek o desítce nejstahovanějších antivirů podle serveru stahuj. Pro úplnost ale uvádím seznam novinek a změn freewarové Home edice, které přináší její nejaktuálnější verze 4.7.1029:změny v infrastruktuře testovacího jádra, přinášející vyšší detekční schopnostiopravena chyba, která se občas projevovala až pádem avast screen-saveru při jeho spouštěníopraveny problémy SIS a CAB unpackerů s některými poškozenými souboryStandardní Štít: opraven drobný únik paměti na Windows VistaStandardní Štít: opraveno přesouvání zavirovaných souborů do truhly na Windows VistaStandardní Stít: implicitní výjimky z testování se nyní nevztahují na spouštění (jsou platné pouze pro čtení/zápis souborů)přidány další "installer" unpackerypřidány další Win32 executable unpackery (Enigma atd.)při NTLM proxy autorizaci (na ISA Server) je nyní možnost specifikovat konkrétní účet, pod kterým služba avastu aktualizaci provedepřidána arabská jazyková verzeAd-AwarePokud jste nikdy neslyšeli o užitečné aplikaci jménem Ad-aware, tak vězte, že je to momentálně jeden z nejpoužívanějších programů (ne-li nejpoužívanější) na ochranu a kontrolu před nebezpečnými škůdci, kteří v současnosti trápí nejednoho uživatele virtuální dálnice jménem internet. A tímto otravným hmyzem není nikdo jiný, než spyware. Ad-aware v současnosti vyšel opět v inovované verzi, která přináší zcela nové jádro s vyšším výkonem. Nabídka funkcí byla rozšířena a důraz byl kladen především na intuitivnost ovládání. Vylepšení doznala také funkce Ad-Watch která teď aktivně sleduje vaší práci na internetu, registry, či paměť počítače a v případě nebezpečí eliminuje útok škodlivého kódu již v prvopočátku. Verze pro nekomerční použití je ke stažení zcela zdarma a právě proto jde o nejstahovanější program na obranu proti spywaru. Nová verze 2007 také přináší znatelně rychlejší kontroly disku a menší spotřebu systémových prostředků u komponenty Ad-watch.Alcohol 120%Tento netradičně pojmenovaný vypalovací software už na počítačové scéně existuje relativně dlouho a myslím, že ho není potřeba dlouze představovat, protože velmi úspěšně alternuje Nero Burning Romu.Alkohol je tedy jednak program na vypalování CD a DVD, ale v neposlední řadě funguje také jako emulátor virtuálních CD a DVD mechanik, kterých dokáže simulovat současně až 31. Navíc si umí poradit i se soubory typu CUE, BIN, IMG a podobně, takže už odpadají starosti o drahá originální optická média, která nyní s klidem nechejte ve skříni, protože vše můžete mít pohodlně uložené na disku a emulovat přes Alkohol 120%. Ke stažení je standardně 30ti denní demo a cena za plnou verzi se pohybuje kolem 850 Kč.Bitcomet & AzureusJak jistě vidíte, tak na devátém a desátém místě se umístily dva torrentové klienty, jmenovitě Bitcomet a Azureus. Torrentové manažery se standartně používají na tzv. peer-2-peer výměnu, čili na sdílení a stahování souborů v tzv. torrentovém formátu. Pokud jste se nikdy se slovem torrent nesetkali, nebo jen nevíte, co znamená, tak bych si ho dovolil definovat.Torrent je v podstatě takový malý soubor o velikosti několika jednotek, desítek, či stovek kb (v závislosti na přenášeném objemu dat), který v sobě obsahuje informaci o umístění onoho konkrétního datového balíku. Samotné stahování pak funguje na bázi peer-2-peer a rychlost tohoto stahování ovlivňují tzv. seeders a leechers. Každý torrentový soubor má tzv. zdraví, které je ovlivněno právě těmito dvěma typy uživatelů. Zatímco seeders („sdíleči“) aktivně sdílí 100% konkrétních souborů, tak leechers („stahovači“) ona konkrétní data stahují jednak od těch, co mají ony soubory stažené, ale zároveň stahují i od lidí, kteří už mají nějakou část na disku staženou. Torrentové stahování tedy funguje na systému, kdy každý „tahá“ od každého, což je rozdíl například oproti DC++, kde stahujete většinou od konkrétního uživatele.A nyní už podrobná specifikace těchto dvou torrentových klientů ze serveru Stahuj.cz:BitcometBitComet je peer-2-peer program na sdílení a stahování souborů přes sít Bittorrent, což je asi nejpopulárnější p2p protokol, vytvořený pro vysokorychlostní distribuci souborů v řádu 100MB či jednotek GB.Program je velice účinný, čistý, rychlý a jednoduchý na používání Bittorrent klient. BitComet podporuje současně probíhající stahování, frontu stahování, výběr stahování přes torrent package, rychlý přehled, chat, virtuální paměť na hard disku, omezovače rychlosti stahování, mapování portů, proxy, IP filtr a další.Azureus VuzeAzareus je další z řady BitTorrent klientů, který nabízí velmi přehledné uživatelské prostředí. Ihned po instalaci se spustí jednoduchý průvodce nastavením, program se integruje do prohlížeče a po stažení ".torrent" meta-souboru se zahájí stahování.Program celou dobu přehledně informuje o stavu stažení, důvodech potíží, atd. Azareus podporuje stahování více souborů současně a průběh všech stahování zobrazuje v přehledném výpisu.Pro správnou funkci programu potřebujete mít nainstalované Java prostředí (J2RE). Program je z velké části přeložen do češtiny.Nová verze Azureus Vuze navíc nabízí stahování a sdílení videí, trailerů, HD ukázek filmů atd.

Pokračovat na článek


Internetové úložny dat na českém internetu

Pokud vás obsahově zaujal článek mého kolegy Lukáše Žídka z listopadu minulého roku, který nesl název Internetové úložny dat, tak byste měli zpozornět i tentokrát, jelikož se tímto tématem budeme zabývat opět a to tím způsobem, že si představíme další tři servery, každý z nich český a každý z nich něčím zajímavý.Na úvod mi dovolte uvést něco málo k praktičnosti využití těchto internetových úschoven, protože nevysvětlit ke konkrétní službě účel jejího využití, přestože tento článek navazuje na jeden již vydaný, by byla asi chyba.Určitě už se vám někdy stalo, že vám začal blbnout počítač a vy jste tak nějak v kostech cítili, že Windows na tom není nejlépe a že budete muset chtě nechtě přistoupit k formátování disku. Ale co teď, když zrovna nemám po ruce externí disk, nebo nějaké objemné médium? Ano, samozřejmě je nasnadě nejjednodušší varianta a to taková, že si svoje data můžete vypálit na DVD média, ale pro tentokrát vynechejme všechna kdyby a vezměme internetové úložny dat jako jakousi alternativu k onomu zběsilému pálení.Další možností, pro kterou byly internetové úložny primárně vytvořeny a pro kterou se dají využít spíše, je situace, kdy se potřebujete se svými přáteli, nebo kolegy podělit o určitá data. Dnes je relativní trend při rychlých digitálních linkách všechno si takříkajíc za pochodu měnit prostřednictvím ICQ, nebo třeba Skype, ale tohle není ani bezpečná, ani ideální varianta. Jednak jste omezeni svým uploadem a příjemcovým downloadem, takže se může stát, že vy budete mít upload 10M, ale váš kamarád bude stahovat jen rychlostí 50kb/s a při pomyšlení na posílání několika set megabajtů například v podobě fotek je to dost děsivá záležitost. Navíc se i může stát, že když budete přes nějakého takového klienta soubory posílat, tak můžete mít kraťounký výpadek a odesílání může začít nanovo.Přesně v takovýchto situacích vstupují do hry internetové úložny dat, které jednak dokáží pracovat s mnohem většími soubory, než třeba moderní velkokapacitní e-maily, ale za další jsou pro práci s velkými soubory primárně stvořeny. Ještě je třeba podotknout, že po úspěšném nahrání souboru na příslušný server se vám vygeneruje unikátní link, nebo chcete – li odkaz, po jehož zadání do webového prohlížeče budete přesměrováni přímo na stažení konkrétního souboru. Dost ale už bylo nudných a obšírných teoretičností, pojďme si říci něco málo o trojici velmi zajímavých českých datových úschoven…ULOŽ.TOServer Ulož.to, který byl spuštěn v květnu letošního roku, si za dobu své existence vysloužil přezdívku český Rapidshare. Že nerozumíte, co to má znamenat? Hned vám to vysvětlím. Rapidhare.de je jakýmsi průkopníkem a legendou zároveň, který rozvinul koncepci internetových úschoven. Lidé ho používají nejčastěji, protože je nejspolehlivějším, ale hlavně – je bez omezení co do uploadu a downloadu. Tato neomezenost má ale jistá úskalí v tom smyslu, že není tak úplně zdarma. Po každém staženém souboru vypočítá server pro vaši IP adresu dobu, po kterou nebudete moci z Rapidshare stahovat a která je odvislá od velikosti právě staženého souboru. Rovněž nemůžete stahovat více souborů zároveň, ale tyto restrikce jsou všechny pouze v rámci tzv. „Free“ účtu, který je zdarma a ze kterého mohou stahovat všichni i bez nutnosti registrace. Pokud si zaplatíte za účet na Rapidsharu, tak můžete okamžitě začít využívat všech výše zmíněných výhod, které tento server nabízí. Možná si teď říkáte, proč to všechno píšu, ale důvod je takový, že Ulož.to je skutečně takovou hezkou českou obdobou Rapidsharu a všechna jeho negativa prozatím nechává v ústraní. To znamená, že rychlost uploadu i downloadu je neomezená, nejsou zde čekací lhůty a můžete stahovat několik souborů naráz. Velkou výhodou je navíc možnost uploadu až 300 MB souborů, zatímco Rapidshare dovoluje pouze přílohy třikrát menší.Při přidávání, respektive uploadování souborů stačí dát pouze „procházet“, vybrat příslušný soubor z vašeho disku a následně zvolit možnost „uložit soubor/y“. Pokud byste chtěli ukládat více souborů a nakonec by se ukázalo, že jste je zvolili špatně, poslouží funkce „vyčistit formulář“.Na tomto obrázku můžete vidět průběh uploadování souboru. Všechno je naprosto přehledně znázorněno, a tak budete mít při svém nahrávání na internet o sebemenším postupu dokonalý přehled. Statistika zobrazuje průběh uploadu v procentech, dále počet souborů, jejich velikost, přenosový čas a rychlost přenosu…LETECKÁ POŠTA.CZLetecká pošta je server, který bych označil za takovou zlatou střední cestu. Její velikou předností je kromě jiného naprostá jednoduchost, až strohost úvodních stránek, ale jak by normálně bylo titulování něčeho slovem „strohý“ hanlivé, tak v tomto případě to tak rozhodně myšleno není, protože tato „strohost“ je jednoznačným plus. Člověka při práci se serverem nerozptyluje spousta odkazů a jiných zbytečností a může se tak lépe věnovat své práci. Leteckou poštu také musím pochválit za to, že pokud zrovna není přetížená, což díkybohu nebývá často, tak má skutečně slušnou rychlost downloadu a nemusíte se bát, že byste čekali několik let na to, než se vám stáhne jeden soubor.Velikost jednotlivých souborů, které můžete na server nahrát je stanovena na 161 MB, což je podle mě postačující, protože stahovat třeba 300 MB soubor z jakéhokoliv serveru, který je přetížený je téměř zbytečná věc, protože se vám pravděpodobně ani nestáhne. Abych to ještě upřesnil, tak velikost 161 MB je souhrnná a je určena pro všechny soubory, které v jeden moment uploadujete, ale velkou výhodou je, že jich můžete najednou uploadovat kolik chcete.Na tomto obrázku se vám naskýtá pohled na strohou „progress line“, která znázorňuje jak daleko od vytouženého cíle se nacházíte. Oproti Ulož.to je to docela změna a pár informativních kolonek by určitě neškodilo.NAHRAJ.CZNahraj.cz je z těchto tří publikovaných serverem nejstarším, ale i přes to, že bývá dost často přetížený ho mám rád. Jeho velkou devízou je totiž fakt, že soubory na tomto serveru vydrží opravdu velmi dlouho a nestane se, jako na letecké poště, že by vám je po měsíci smazali. To by tedy bylo zhruba tak všechno o tomto server a já jenom doplním, že velikostní upload limit na serveru Nahraj.cz je 250 MB.Server Nahraj.cz má pro uploadování připraven přehledný formulář, kde kromě cesty ke konkrétnímu souboru můžete vyplnit i popisek pro příjemce, aby se při stahování více souborů ve všem lépe orientoval.Samotný proces nahrávání souboru. Při nahrávání vám vyskočí samostatné okno, což je rozdíl oproti ostatním serverů, ale to uvádím spíše jen pro zajímavost a pro úplnost, jelikož to není nic důležitého.Na závěr tohoto druhého dílu o internetových úložnách a úschovnách dat mi ještě dovolte představit velmi zajímavou aplikaci, která se jmenuje Universal Share Downloader a která má přímé využití ve spojitosti s některými úschovnami. Proč? Inu, může se vám stát, že vám kamarád na některý takovýto server nahraje video z dovolené, které bude rozděleno dejme tomu do 15ti souborů po 100MB. Určitě se ale nebudete chtít zdržovat s tím, že budete každý link poctivě zadávat do prohlížeče a následně stahovat. To byste se příliš zdržovali, a proto je moudré využít služeb freewarového prográmku Universal Share Downloader. Tato aplikace má v sobě zakomponované ovládací protokoly pro různé druhy těchto serverů a kromě nejznámějších, jako Rapidshare, Megaupload, nebo Uploaded disponuje protokoly i některých českých serverů, například právě Nahraj.cz. Třeba takovou leteckou poštu tam zatím nenajdete, ale když si budete pravidelně stahovat aktualizace, tak se tohoto rozšíření třeba časem dočkáte. A jak to celé funguje? Úplně jednoduše…Pomocí tlačítka „plus +“ se vám otevře přehledná tabulka, do které nakopírujete příslušné odkazy a dáte potvrdit výběr. Program okamžitě začne stahovat a neustále vás informuje o tom, co právě stahuje a jak je s tím daleko. Když se stane, že je některý server přetížený, tak to zkouší v určitých časových intervalech do té doby, než se mu konkrétní soubor povede stáhnout, respektive dočasně nestažitelný soubor přeskočí a stáhne následující. U serverů, kde ke stažení musíte zadat autorizační kód si ale moc nepomůžete, protože vás program k jeho zadání stejně vyzve. Jinak je to ale záležitost k nezaplacení a mohu ji vřele doporučit všem, kteří s internetovými úložnami dat pracují častěji.

Pokračovat na článek


Icewind Dale

Následující kapitoly popořadě popisují řešení světů herních hrdinů, budete-li je na titulní obrazovce volit zleva doprava. Jedinou specialitkou této hry, kterou bych rád vypíchl předem je skutečnost, že do všech (nezamčených) dveří musíte vcházet příkazem USE, nikoliv pouhým ťuknutím na dveře. Každá postava má ve svém světě celkem dva úkoly - jeden povinný a to nabourat AMovu stabilitu a druhý nepovinný - vyrovnat se se svou minulostí. Tak tedy vzhůru do toho...I. PROLOG :1) EasthavenProlog čili nic moc, hvězdný nástup teprve přijde. Máte příležitost trochu se napakovat do začátku skrze četné subquesty. Až budou hotové, přidejte se k Hrothgarově expedici.Zajímavá místa a lidé v EasthavenuHospoda - Zde začínáte, je tu trpaslice Hildreth (jen na pokec) a máte možnost vyčistit barmančin sklep od brouků. Jednoduché i s holemi. Dostanete pár šupů a něco zkušeností.Obyčejní lidé - Z "townspersonů", kterých je hospoda plná, dokáží některé postavy vymámit pár drahokamů. Jsou to :a) jakýkoliv nečlověk, pokud se nechá urazit a bude požadovat satisfakci (jen jednou); b) Trpaslík, pokud předstírá, že hledá poklady trpasličích měst - "investici" kterou mu člobrda odevzdá, lze mnohem později vrátit a získat tak extra zkušenosti; c) Bard, pokud zapěje heroický epos.Hrothgarův dům je vedle hospody. Uvnitř vám zmíněný bojovník zadá hlavní úkol "kapitoly"- najít ztracenou karavanu. A přes spoustu dekorativních předmětů není v domě pro zloděje nic zajímavého.Rybárna - sídlo velkoobchodníka s rybami Gaspara, který vás odmění, až vyřešíte problém s karavanou a donesete mu kontrakt.Rybář - snílek postává u přístaviště. Máte-li barda, ať s ním promluví on (extra zk.). Na jihozápadě dole u jezera se nachází siréna, o které se mu zdá. Rovněž s ní ať hovoří bard, dostanete tak hodně extra zkušeností a/nebo nějaké drahokamy. Zlomenou čepel potom Jhonenovi poctivě vraťte, ke konci hry se to dost vyplatí. Siréna vám za zprávu, že jste čepel odevzdali do správných rukou, ještě odvděčí perlou.Řezbář Apsel vás zřejmě zastaví cestou k siréně. Do jeho dílny se dostal vlk; pomocí zlodějského lockpicku se dostaňte dovnitř a zvíře zabte. Dostanete slušnou dýku a ovšem zkušenosti. Naproti přes ulici je kožešníkův domek, kde se dá uzmout drahá vlčí kůže.Tempusův chrám - kromě konverzace a možnosti nákupu lektvarů je to jediné místo, kde se vyplatí krást. Nechť váš chmaták nebo bard obere Everarda. A promluvte si s ním o Jerrodově kameni.Opilec Jed se nachází v domku u přístavu. Touží po lahvi vína z obchodu. Investice do zkušenosti.Pomabův obchod - ceny jsou tu vysoké a vybavení nic moc, tak šetřete. Nekupujte krátké luky, sekery a štíty - brzy jich získáte od skřetů přehršel. A nahoře nad obchodem je pokojík, kde se dá sebrat nějaké přilepšení zdarma.Snowdrift Inn - místní "hotel" kde je jen pokec s Quimbym a především s elfem Erevainem v severním pokoji. Později ho ještě "potkáte"- a pokud hrajete za zlou skupinu, vyplatí se ho zabít.Chlapec Damien dole na jihovýchodě byl připraven tlupou skřetů o úlovek. Pobijte je a rybí kostru mu vraťte.2) Zpátky k hlavnímu úkolu...Je čas hledat karavanu. Opusťte Easthaven na jihovýchodě a probijte se do jeskyně orků. Zde nastává klasické dungeonové zabíjení/prohledávání. V boji se soustřeďte na kouzelníky, a máte-li, používejte kouzlo Entangle, protože jen málo protivníků disponuje střelnými zbraněmi. V jedné z truhel naleznete papír "caravan contract", se kterým se vraťte promluvit si s Gasparem ("Fishmonger"- dostanete extra zkušenosti) a s Hrothgarem. Ještě vás pošle za Pomabem s nákupním seznamem (prodejte tam rovnou vše co nepotřebujete) a pak už příběh pokračuje...3) Cesta do KuldaharuTady stačí pořádně prochodit oblast, vybít co se dá (včetně potvor v budovách a v jeskyni na severu) a nakonec opustit oblast východním směrem. Ve věži narazíte na obra kterého bolí hlava, před mlýnem pak na skřeta se stejným problémem. Máte-li druida, může je rovnou vyléčit, jinak si u Arundela v Kukldaharu řekněte o lék a vraťte se k nim. Získáte tak nějaké zkušenosti. A v podzemí mlýna je pod schody skrytý chlapec. Pomozte mu nalézt odvahu opustit mlýn, a rovněž dostanete zk. Jinak, orkové nahoře ve mlýně u sebe mají prvních pár magických předmětů. II. Kapitola První :1) KuldaharTak, tohle městečko bude na dlouhou dobu vaší základnou. Stojí za to ho prošmejdit celé a nic nevynechat :Zajímavá místa a lidé v Kuldaharua) Gerthovo vetešnictví : Naproti místu vašeho příchodu, nabízí nejlepší ceny za drahokamy a šperky, a má pár dobrých věcí pro barda (zejména roh). Před domem postává chlapec Nate- jen na pokec.b) Orrickova věž : na sever od Gertha sídlí čaroděj, jedna z nejzajímavějších NPC vůbec. Jeho nabídka se v každé kapitole mění, hlavně nabízí vždy nějaká nová kouzla. Vřele doporučuji skoupit před odchodem do Dračího oka všechny magické věci co má, nebojte se kvůli tomu prodat dobře vypadající zbytečnosti typu Wand of Armory. Dále je to skvělý kandidát na okradení, nejlépe hned na začátku (a nezapomeňte to opakovat dokud bude něco mít). Konečně, zadává jeden subquest: až narazíte na knihu Mythal Theory, přineste mu ji a bohatě se vám odmění (pozor, v původní verzi je bug, ale patch pomáhá). Mnohem později ještě dokáže vylepšit štít z broučího krunýře.c) Arundelův domek : uprostřed Kuldaharu sídlí náčelník druidů, který vám bude dlouho zadávat hlavní úkoly. Momentálně vám objasní situaci a pošle vás do Údolí stínů. Také ho nezapomeňte okrást, a případně si říci o lék pro obra z průsmyku.d) Náměstí a obyčejní lidé : zde postávající občané vám opět mohou poskytnout několik drahokamů (rady nepočítaje): jeden dostanete, pokud řeknete že jdete vyčistit Údolí stínů, druhý z nich dokáže vymámit druid nebo paladin pokud bude "kázat pravou víru". Na východním konci náměstí se k vám přiřítí Mirek, pronásledovaný dvěma Yeti - po jejich likvidaci vám zadá úkol, nalézt jeho "rodinné stříbro" (viz Vale of Shadows). Bude vás čekat před hrnčírnou.e) Hospoda : Zde si promluvte především s hostinským a s oběma děvečkami. Jedna je prozatím jen "divná", druhá se vám svěří s podezřením ohledně "hoteliéra". Až v Údolí stínů zabijete kněžku bohyně zimy, vraťte se s promluvit s hostinským znovu (získáte pár věciček).f) Inn čili zájezdní hostinec : Místního hoteliéra se vyptejte, jak ke svému majetku přišel: už od začátku vypadá jako podvodník. To potvrdí nález prstenu v jedné z truhel nahoře- konfrontujte ho a donuťte k doznání radě starších. Přibudou vám zkušenosti a pokoje budou levnější.g) Kovárna : Conlan nabízí nejlepší ceny za magické zbraně a zbroj, ale kupodivu ne za obyčejné (viz chrám). Kromě několika věcí, co má na prodej, je tu zajímavá zamčená truhla vzadu. Klíč od ní dostanete po záchraně Sheemishe z Dračího oka, ale zámek se dá i vypáčit. Obsahuje kladivo proti golemům.h) Alchymistova loď : Oswald nabízí nějaké lektvary, také je vykupuje. A ovšem je jedním z nejlepších kandidátů na okradení, obírejte ho dokud to půjde.i) Ilmaterův chrám : Mniši vám poskytnou důležité informace o svých dvou ztracených představených a u sestry Calliany se dají nakupovat kněžské propriety. Vykupuje všechno možné, a za nemagické a high-quality zbraně a zbroj nabízí kupodivu zdaleka nejlepší ceny, stejně jako za kožešiny yetiů. Nezapomeňte ale, že ceny se určují i podle toho, kolikrát jste již danou věc dodali - nejvíc vyděláte na prvním prodeji, kdy se vyplatí každé postavě naplnit inventář jediným druhem předmětu. Nové konverzační možnosti s ní přinese (máte-li patch) záchrana Egenie.Mimochodem, pokud vás zajímá nepřístupný dům uprostřed města, vězte, že až do vydání datadisku otevřít nepůjde... Dovnitř se dostanete jenom cheatem, a vcelku nic moc tam není. No, až oběháte město ke své spokojenosti, vydejte se na východ.2) Údolí StínůPrvní větší bojová aréna. Musíte prolézt všechny hrobky, přístupné po úzkých kamenných římsách, a nalézt v nich dva klíče od té hlavní. Na povrchu se střetnete jednak se stíny, jednak s yeti, z druhých jmenovaných nezapomeňte sbírat kůže. Uprostřed mapy je skála se sochou, a po římse na její jižní straně se dostanete k zajímavé jeskyni. U vchodu je náčelník yetiů, který má u sebe Mirkův náhrdelník. Uvnitř potom najdete něco pokladů a stan pro člověka- sem se ještě vrátíme...Malé hrobky obývá havěť typu kostlivců (jsou sice odolní proti sečným a bodným zbraním, ale tak slabí, že to nepoznáte) a zombíků, pozor si dávejte hlavně na pasti (!). Přednostně ničte občas se vyskytující Ghouly a Ghasty, kteří dokáží zasaženou postavu paralyzovat. A pořádně (kurzorem) prohledávejte všechny lokace, leccos se skrývá v otevřených kostnicích a hromadách haraburdí. Někdy najdete zbraně zelené barvy, čili kvalitnější, které jsou jednak logicky lepší, jednak dražší, tak je berte přednostně. Pozor, zejména u dlouhých mečů se barva obtížně rozeznává. Až bude prochozeno, vřele doporučuji vrátit se do Kuldaharu prodat nalezené věci- budete ho už těď mít plný inventář. S klíči potom jděte do severovýchodního rohu údolí.3) Hrobka barbarského krále, první patroKryptu Kresselacka poznáte podle jeho znaku - vlčí tlapy- na koberci u vchodu. Uvnitř vás čeká jen boj s nemrtvými, odpasťování, a vybírání pokladů. První větší problém se jmenuje Mytos a jeho parta. Pokuste se kněze přesvědčit, že si jeho hrobku opravdu potřebujete prohlédnout- nikam to nevede, ale dostanete bonusové zkušenosti. Obří kostlivci možná vypadají hrozivě, ale hlavní potížista je právě Mytos- soustřeďte se na něj, a nenechte ho seslat žádné kouzlo. Krátce po likvidaci Mytose vás napadne stín jménem Myrkuil's Sending - opatrně, je zranitelný jen magickými zbraněmi a docela silný. Zbytek prvního patra už je v pohodě, pouze v jedné z východních chodeb naleznete tajné dveře. Dobře se připravte, uvnitř čeká mumie. Jednak se také dá zranit jen kouzelnou čepelí, jednak přenáší nepříjemnou nákazu (léčit se dá lektvarem Mummy's tea nebo klerickým kouzlem ze třetí sady). Blízko ní se nacházejí schody dolů, po prozkoumání horního patra se tedy po nich vydejte. (Ještě jedna drobnost- Myrkuilův symbol, který naleznete cestou, je klíč k jedněm zdejším dveřím. Po odchodu z hrobky ho klidně zahoďte).4) Druhé patroPřituhuje. Pokud se budete bezhlavě hnát kupředu, rychle na to doplatíte. Spolehlivou taktikou je pomalý postup, spojený s odlákáváním části potvor k sobě. Hned na začátku se zřejmě chytnete do pasti a sesypou se na vás obří kostlivci, ale ti zde nepatří k největším problémům. Bezkonkurenčně nejnebezpečnější jsou kostliví mágové, jeden stojí hned na pódiu v hlavním sále. Protože bývá problém se k nim dostat, ať po nich pálí vaši lučištníci a metají kouzla magici. Dále jsou nepříjemní obří zombiovití imbued wightové, kteří na potkání předvedou jeden magic missle (čemuž se nedá vyhnout) a dají se zabít jen magickou zbraní. Potkáte tu také několik starých známých mumií a vytvrdlejší variantu zombií. A konečně, pozor na kostlivé lučištníky, mají magické šípy. Znovu opakuji, postupujte pomalu a nejdřív ničte nejnebezpečnější mrchy. Pokud vás to znaví, vraťte se do prvního patra odpočívat. Prolézejte nejprve boční síně - nalézají se v nich poklady. Podivná vrata, po jejichž stranách jsou ozubená kola , otevřete pákou na předním sloupu trojúhelníkovitého pódia. Za nimi je další sál s dvěma bočními místnostmi, plný neživota, a pak už konečně Kresselack, se kterým (naštěstí) nemusíte bojovat. Pokud vím, je naprosto nezranitelný, tak to ani nezkoušejte. Povypráví vám o svém pohnutém osudu, a nakonec zadá úkol: najít a zlikvidovat kněžku bohyně Auril. Přijměte (Auril je zlá bohyně zimy, a hlavně se jinak dál nehnete, takže klídek), a opusťte hrobku. Jistě tušíte, kde je k nalezení- v jeskyni yetiů. Překvápko možná bude, že je to Lysan, děvečka z hospody. Můžete si s ní popovídat o víře, ale zabíjení se nevyhnete. Až bude po všem, vraťte se ke Kresselackovi, který se vám odmění výbavičkou ze svého sarkofágu (skvělý je zejména amulet). Tak, první dungeon bychom měli za sebou.5) Zpátky v KuldaharuLogicky by jste měli prodat nalezené věci, ale nezapomeňte zajít také za barmanem v Root Cellar Tavern. Dá vám pozůstalost po Lysan: skvělý plášť a pár kouzel. Pak se stavte u Arundela, dostanete nový úkol - najít artefakt Heartstone gem.6) Chrám Zapomenutého bohaPřed tímhle malinkým chrámem v horách naleznete poloobra-dezertéra s informací o masakru. Zabít ho je vcelku k ničemu, ale uvnitř už bojovat budete muset. Potkáte dva druhy protivníků: akolyty zapomenutého boha (které jakožto kněze likvidujte přednostně, mají nebezpečná kouzla) a poloobry Verbeegy (disponující značnou fyzickou silou a špatně odolávající kouzlům; neplatí na ně ale charm person, hold person, ani sleep). Po malém horním patře, kde si prohlédněte hlavně knihovnu, následuje rovněž malé podzemí. Jediným problémem jsou pasti a fakt, že se tu nedá odpočívat. Na druhou stranu by jste již touto dobou měli mít kouzla třetí úrovně, tedy firebally a vynikající haste, po jehož vypršení je ovšem třeba se ihned vyspat. No, nakonec se po kamenném mostíku dostanete do vybrakované vnitřní svatyně, kde pouze seberte lahvičku jedu a konečně si odpočiňte.S lahvičkou se vraťte za Arundelem- vysvětlí vám, že jde o hadí jed, pocházející z jeskyní Dračí oko. Než se ale vydáte na novou výpravu, kupte u Orricka všechny jeho permanentní kouzelné předměty ( a není-li dost peněz, alespoň róbu). Dračí oko už je nová kapitola a jeho nabídka se změní.III. Kapitola Druhá : Dračí OkoJeskyně Dračího oka jsou rozděleny na několik pater, z nichž každé má dosti osobitý charakter. Že čím níže, tím hůře, to snad ani nemusím říkat... Každopádně, venku zlikvidujte několik patetických ledových trollů, a vstupte.1) 1. patro: Ještěří jeskyněKřivolaké chodbičky jsou plné hladových ještěřích mužů, kteří ale nejsou příliš nebezpeční ani ve své elitní variantě. Jejich šamani disponují sice nepříjemnými kouzly, ale pokouší se seslat jenom jedno, které snadno přerušíte. Zůstávají po nich "molotovovy koktejly", které pečlivě šetřete do patra druhého. Hned na sever od vchodu najdete truhlice s nějakým vybavením, a uprostřed mapy je jezírkem oddělená pavoučí jeskyňka, kde najdete Erevainovu mrtvolu (s jeho vybavením, včetně slušného meče). Konečně, na jihovýchodě jsou ohrady se zajatými vesničany a na severovýchodě komnata ještěřího krále. Není to snadný souboj, protože má s sebou početnou kohortu šamanů a stráží, ale přijdou i mnohem těžší. Připravte si pomocníky jako živý štít (klerikovy kostlivce, případně čarodějem povolanou zvěř), hoďte na sebe posilující zaklínadla (s haste to jde jako po másle), pozdravte několika firebally a je vymalováno (krví). Poberte co po nich zbylo a nezapomeňte na hadí sochu. Jedna ze zachráněných vesničanek vám pak poděkuje, přibude zkušenost, a v nejvýchodnější ohrádce se můžete vyspat beze strachu z rušení. Připravte si hodně ohnivých kouzel. Poblíž už jsou schody dolů.2) 2. patro: Trollové, brouci, TalonitéZde už budou o váš život usilovat potvory o hodně nebezpečnější. Na brouky prskavce platí jednoduchá taktika: vyslat kupředu nějakého povolaného pomocníka, který schytá úvodní kyselinový prd, a pak už to má brouk spočítané. Horší jsou trollové - totiž, regenerují, a trvale se dají zabít jen ohněm nebo kyselinou. Dávejte si pozor, když troll padne, vaše postavy budou pokračovat v neplodném bušení do něj. Musíte je poslat k zemi, a pak dobít ohnivým kouzlem (skvěle fungují Burning Hands a Agannazer's Scorcher) nebo hořícím olejem. Dále tu máme jedovaté pavouky, ale až na teleportující se phase spidery nejsou moc nebezpeční.Od vchodu běžte na západ a jih, probijte se tlupami trollů, až se dostanete k úzkému průchodu vedoucímu k jakési pyramidě. Pořádně se přiopravte, čeká vás zatraceně tuhý souboj. Jakmile totiž projdete průchodem, talonitský kněz na pyramidě vás zmerčí a začne častovat kouzly, zatímco jeho trollové vyrazí do útoku. To by ještě nebyl takový problém, ale pokud své postavy vyšlete podél pyramidy, dostanou se k dalším třem kněžkám a zhruba šesti trollům, kteří také nebudou zahálet. Jako by toho nebylo dost, tyhle tři kněžky hlídají zajatkyni, kterou by jste se ze všech sil měli snažit udržet naživu. Takže, taktika je následující: pomocí kouzel a luků zlikvidujte kněze na pyramidě a vaši rubači ať si zatím počkají na trolly u ústí průchodu. Teprve až bude i po nich, vyražte do středu místnosti a soustřeďte se na kněžky. Nepoužívejte firebally ani jiná plošná kouzla, mohli by jste zasáhnout i zajatkyni. Až to všechno dorubete, promluvte si s ní- jmenuje se Egenia a je čirou náhodou ta chybějící matka představená z Kuldaharu. Poskytne vám léčení a především vás ohlídá při odpočinku. Na východ od ní jsou jeskyně se zajatci, se všemi si pečlivě promluvte dokud nenajdete kovářova syna Sheemishe. Pošlete ho i se zbytkem lidí domů.Ve východní části jeskyně je jen spousta trollů a brouků. Určitě ale prozkoumejte nejzazší chodbu, stáčející se ze severovýchodu na jih. Na jejím konci najdete mrtvolu se dvěma super zbraněmi (meč a sekera), které vám vydrží zatraceně dlouhou dobu. Uvnitř podivné spirály je vchod do dalšího patra, kam ale určitě vstupte odpočatí.3) 3.patro: Nekromantovo doupěU vchodu vás pozdraví kostlivec, sloužící jako ústa svého pána. Vymamte z něj všechny informace co jdou, a pak do boje. Cold wighti, kteří se na vás sesypou, nejsou sami o sobě nebezpeční, ale je jich zatraceně hodně a zraníte je jen magickou zbraní (pozor na to, zda máte navolené správné šípy!).  Nejspolehlivějšími prostředky pro boj s nimi jsou firebally a kyselina, naopak jsou proti řadě věcí imunní (mráz, blesky). Jestli máte po první grupě dost, vězte že jsou všude kolem. Opět používejte taktiku postupného nalákávání. Také tu máme pochodující pasti, blast skeletony, kteří po prvním zásahu explodují. Vždy utečte dost daleko a sejměte je šípem.Až bude západní polovina vybitá, běžte přes most na druhou. Narazíte zde na nekromantovu "chatrč"- opatrně, snažte se nejprve vylákat nějakou havěť co postává u vchodu, a pak vtrhněte dovnitř s maximálním počtem posilujících zaklínadel na sobě. Presio, kněžka-nekromantka, ovládá jedno zatraceně nebezpečné kouzlo jménem cloudkill. Pokud tenhle jedový oblak sešle, urychleně vypadněte a počkejte dokud dým nezmizí. Jinak pozor, kolem ní je nahromaděno několik imbued wightů, a otravujících zombíků. Až bude dokonáno, seberte několik zajímavých předmětů co po ní zbyly, a další ze zapastěných truhel kolem. Po dlážděné cestě (rovněž silně zapastěné) se pak dejte na sever ke dveřím do nižšího patra.4) 4.patro: Falešná svaytněZpočátku by se zdálo, že se nacházíte ve svatyni přírodních poustevníků, ale záhy zjistíte že se jedná o zakuklené hadí lidi. Dokud ale žijí v domnění, že vás oklamali, můžete u knihovníka v malých dvířkách vedle hlavního vchodu pořídit nějaké svitky a u léčitelky na jih od dveří si koupit hojení (dost zbytečné). Potom je několik způsobů, jak se pustit do boje s výhodou: např. může už u vchodu s Albionem promluvit paladin a odhalit ho, čímž se všichni nepřátelé namačkají do úzkého hrdla za vraty, kde jsou snadným terčem pro kouzla masové destrukce (nevím jestli je to bug, ale výsledkem tohoto přístupu byla taková hromada mrtvol, že ji mé postavy měly problém přejít...). Nebo můžete najít zamčenou kulatou místnost na severu a vypustit z ní několik schopných dobrodruhů, kteří vám pomohou. Až bude první nápor zdolán, hlavním cílem je velekněz Vrchní povolávač, nacházející se na východě. Jeho trollové a lizardmani by vám jinak neustále znepříjemňovali život. Mimo ně poprvé narazíte na hadí lid yua n-ti. Jejich elitní varianta je nebezpečná, ale jako prioritní cíle likvidujte kněží. Naštěstí i u nich platí že se po seslání prvního kouzla obvykle pouštějí do ručního boje. Až bude dobyto a vybito, poberte všechny poklady co se tu porůznu válí (zejména u soch), a běžte si promluvit s Marchonem a spol. Můžete si u nich odpočinout, což se jistě hodí. Dveře dál najdete na jihovýchodě.5) 5.patro: Hadí chrámŠupinatá smrt, kam se člověk podívá, a dokonce i chrám samotná má tvar hada - barbar Conan by si užil. Ne vážně, je to nebezpečné místo, kromě hadimršek si dávejte pozor na pasti, kterých je zde opravdu požehnaně. Na "varování" divné malé holčičky nedbejte, a prošmejděte všechny boční místnosti - je tu spousta pokladů. Prioritním cílem jsou vedle kněží lučištníci, kteří mají otravný zvyk mířit na nejslabší členy vaší družiny. Ze severní místnosti, do které vede první boční chodba, je nalevo tmavý průchod do další, lépe vybavené. Ve druhé sekci je napravo velká místnost plná lučištníků, včetně jejich šéfa se skvělým magickým lukem. Zkuste z ní nejprve část hadů odlákat. Ve třetí sekci vede boční chodba do mučírny. V její levé části hned vedle knihovny je ve zdi malé tlačítko - otevře se tajná místnost (!!), kde narazíte na slepého Vrchního mučitele a dva tuhé strážce. Odměnou vám bude skvělá vrhací sekera a prokletý prsten. Jedinou zajímavostí v dalších dvou sekcích je "křtitelnice", kde se nachází nebezpečný velekněz. Poslední sekci brání oddíl elitních lučištníků a kněží, kteří záludně stojí za silně zapastěnou částí chodby. Buď je můžete vylákat k sobě, nebo nechat celou družinu bojovat na dálku luky a kouzly, zatímco zloděj bude pod palbou odstraňovat pasti. Na severu je poslední vedlejší místnost, trojitá kuchyně, kde najdete něco dobrých věcí. A pak už pozor - hlava hada a v ní finální souboj.6) Jak zabít YxunomeiPořádně se připravte - povolané potvory, klerická kouzla, znáte to. Dokud je vrchní protivnice v podobě malé holčičky, a je ochotná se s vámi bavit, vytáhněte z ní co můžete. Jakmile se začně měnit, je čas zadat příkazy.Yxunomei je imunní proti ohni, blesku a jedu, vysoce odolná proti magii vůbec a nezasáhnete jí horší než +2 zbraní. Je tvrdá, ale rozhodně ne bohyně. První prioritou je znemožnit jí seslání jedového oblaku. Dobře funguje druidské kouzlo Insect Plague ale i šípy +2 a útok zrychlených postav. Snažte se ji přilákat blíže ke vchodu, ať vás příliš neotravují její poddaní s luky. Jinak je rada jednoduchá: prostě rozsekat. Je za ní 46,000 xp. A pro znalce světa ADD dodávám, že se ve skutečnosti jedná o démona marilith z rodu tanar'ri. Až jí pošlete zpátky do Propasti, vyčistěte zbytek místnosti, odpastěte a vyberte truhlice a dopřejte si zasloužený odpočinek. Yxunomei má u sebe "pouze" Heartstone gem. Vraťte se s ním k Arundelovi7) Nečekané událostiKuldahar je zdá se napaden zmutovanými orky. Pobijte všechny co ohrožují obyvatelstvo a pak jděte k Arundelovi. Nebude se vám zdát v pořádku... Od pravého Arundela nahoře si nechte poradit co dál a z jeho mrtvoly seberte mocnou druidskou hůl Staff of Nature (využívá dobré kombo: pomocí Entangle protivníky znehybníte, a pak na ně zavoláte ohnivý sloup). Nevýhodou je, že nemáte-li druida, je vám na nic. Pak si ještě zaskočte ke kováři, kde vám zachráněný Sheemish dá klíč od zamčené truhly vzadu. Kladivo na golemy se bude hodit až na konci hry, teď ho klidně nechte ležet. Mimochodem, truhla se dá i vypáčit, ale zloděj musí mít Lockpick 90%. Konečně, zaskočte za čarodějem koupit nová kouzla a několik skvělých hůlek (obzvláště doporučuji Wand of Freezing Death, která se hodí až do konce). A pak už vzhůru...IV. Kapitola třetí : Useknutá rukaElfí pevnost, jež se původně jmenovala Ruka Seldariny, je nyní v takovém stavu že se jí říká Useknutá. Přesto je to stavba monumentální a svým způsobem krásná, má tři nižší patra ("zápěstí"), jedno centrální ("dlaň") a pět věžiček ("prsty"); a je plná duchů, co nikdy nedošli pokoje. To ostatně uvidíte už u vchodu - Larrel to evidentně nemá v hlavě zcela v pořádku.1) Dolní částTři nižší patra jsou na mnoha místech propojena, proto je vezmu vcelku. POŘÁDNĚ prohledávejte kurzorem všechno haraburdí, některé nenápadné hromádky obsahují zatraceně skvělé věci. Dole se vám nejprve budou stavět na odpor jenom duchové skřetů, co kdysi pevnost obléhali. Nepodceňujte je, útočí ze zálohy a ve velkých množstvích. Jinak ale nejsou nebezpeční, stejně jako stínoví orkové a malí kostlivci. Až vyčistíte přístupnou polovinu prvního patra, postupte po hromadě na severu do druhého, kde se situace víceméně opakuje. Jen je tu víc pastí a šamanů. Ve třetím patře začnou problémy: jednak je i levá polovina rozdělená na dvě části přístupné jen zdola (a na obou jsou lučištníci), jednak potkáte spoustu nebezpečných nepřátel. Nejhorší jsou Burning Skeletoni vrhající firebally, které likvidujte na potkání (pochopitelně jsou imunní vůdči ohni). Kostěná kudlanka Bladed Skeleton vypadá sice příšerně, ale jejich pobratimové v brnění jsou horší. Konečně jsou tu i nějaké stíny Shattered Soul, používají cí kouzla ke kradení vašeho života a k "uzdravování" kostlivců. Postupujte velmi pomalu, hodně ukládejte hru, a opakujte taktiku s vylákáváním nepřátel do už vyčištěných míst. V pravé části věže musíte najít výtah, vedoucí dolů do částí dříve nepřístupných. Zde naleznete podobnou kostlivo-stínovou paletu jako výše. Musíte se probít až do patra prvního, kde mezi jinými věcmi najdete prapodivnou kliku (část astrolábu). Tu dobře uschovejte. Poté vyběhněte zpět do patra třetího, kde se v blízkosti výtah u nacházejí neporušené schody nahoru.2) Centrální patro aneb elfí pýcha v troskáchZde si trochu odpočinete od neustálého bojování. Narazíte na několik přátelských elfích duchů, kteří vám prozradí co se v pevnosti vlastně stalo. Prvním z nich je bojovník Lethias, kterého přesvědčete že jste nepřišli loupit (:-)) ale že máte vznešený úkol. Nalevo od něj je Lehlandův obchod, jehož majitel si vůbec neuvědomuje co se stalo a bude s vámi vesele kupčit i dvě stě let po své smrti. Vzhledem k tomu, že nabízí nejlepší ceny úplně za všechno, u něj hodně prodávejte. Také se vyplatí vykoupit jeho zásoby magických šípů (zejména kyselinových) a nábojů do praku. Popovídá vám o jednotlivých částech Ruky. Proti směru hodinových ručiček je bývalá hospoda, kde vás duch malé holčičky pohlídá při odpočinku. Po hospodě je několik mazaně poschovávaných předmětů, takže pozor. O něco dále je nezajímavá nálevna plná mizejících duchů, a její druhá část s bardem Telanisem, který vám zapěje baladu o pádu pevnosti. Pak, až budete připraveni, se vydejte prozkoumat čtyři věžičky. Pátá (Seldarinina) leží v troskách, což je škoda, protože zrovna tam se vyráběly kouzelné předměty...3) Corellonova věžVchod se nachází na severu centrálního patra, a je to bývalé velitelství elfích armád. Už v prvním patře vás čeká pěkně tuhý boj s nepřátelskými duchy- pozor si dávejte hlavně na čaroděje a kněze, smrt jim zdá se v kouzlení nebrání. Přednáškový sál pečlivě prohledejte, měla by se v něm nacházet skvělá elfí kroužková košile (elfí zbroj je jedna z mála, umožňující aby v ní fighter/mage nebo bard kouzlil a zloděj používal schopnosti, navíc tahle je +3 a s odolností proti chladu). O patro výš je mapová místnost, kde vás čeká další várka nepřátelských duchů a něco kouzelných svitků. V jednom ze stolečků je také další část astrolábu. O patro výš jsou ubikace důstojníků, plné magických předmětů a v patře posledním je arboretum. Valestis, který se za života o poničenou zimní zahradu staral, přidá další informace o osudu pevnosti a požádá vás o nalezení čisté vody, semínek, zvířat a ptáků, kterými by se arboretum dalo znovu oživit. (Tenhle quest vypadá infantilně, ale je za něj neuvěřitelná pálka zkušeností; ovšem potřebné předměty naleznete až mnohem, mnohem později).4) Sheverashova věžVchod je další po směru hodinových ručiček, vedle hospody. Sheverash je elfí bůh války, a jak vám hned v prvním patře sdělí velmistryně Kaylessa, tahle věž byla cvičištěm. Požádá vás, aby jste jejím mužům nahoře dopřáli věčný mír...smutné, ale jednoduché. Nejprve si ale pozotvírejte dveře od cel, a zabijte skřetí duchy. Ve druhém patře je Kaylessiných studentů plno, a zejména lučištníci dokáží pěkně zatopit. Podobnou společnost najdete i v patře třetím, odkud také vede průchod do Labelasovy věže; zatím tam ale nechoďte, prohledejte místnost a vystupte nahoru. Zde zničte pavoučí hnízdo (pozor, na přízračné pavouky platí jen kouzelné zbraně) a z jednoho stolku si vezměte knihu. Nyní se můžete vrátit ke Kaylesse; bude ráda, a požádá vás o poslední službu. Třebaže vlastně chce jenom pomoc při harakiri, je dost nebezpečná - na druhou stranu je sama a má dobré vybavení (zejména luk), o třetí části astrolábu nemluvě. Protože v Labelasově věži budou potřeba všechny čtyři, jako další cíl doporučuji zajít do Solonorovy.5) Solonorova věžVstup je na jihu centrálního patra, a je to věž chrámová. Deniani, bývalá akolytka, vám povypráví o kapli a požádá vás o podobnou věc jako Kaylessa, totiž o likvidaci zešílevších kněží nahoře. Mimo to by potřebovala svěcenou vodu. Vylezte tedy o patro výš, a střetněte se s hromadou kněží a akolytů. Po prohledání pokračujte do patra třetího, kde je stejný nářez a o něco víc pokladů. Najdete tu kýženou čtvrtou část astrolábu. Ve čtvrtém už není chrám, ale kněžské pokoje - v nich naleznete několik nepříliš senzačních předmětů a soudek svěcené vody. S ním se vraťte k Deniani, jednak dostanete zkušenost za kněze, jedna za znovuvysvěcení kaple. Jde se dál.6) Labelasova věžDolní část věže čarodějů je zničená, potkáte tu jen nemluvného Larrelova ducha. Musíte se tedy dovnitř dostat přes třetí patro věže Sheverashovy a přes balkón plný nepřátel. Protože jsou ale namačkáni na sebe, stačí několik plošných kouzel a je hotovo. Druhé patro je kouzelnická kolej- vedle několika duchů tu je docela dost věciček a deník Larrelovy dcery, který si nechejte. O patro výš je knihovna, ale pořádná. Od Custhanose si nechejte ukázat zajímavé svazky, a pak si čtěte, dokud vás to nebude nudit. Důležitá je tu především kniha Mythal Theory, kterou chtěl Orrick v Kuldaharu. V patře posledním konečně nacházíme Larrela, brblajícího o tom, že je třeba spravit astroláb. Promluvte si s mechanikem Gelarithem, a máte-li všechny čtyři části stroje, máte vyhráno. Až mu je předáte, Larrel přijde k rozumu a konečně s ním můžete promluvit. Vedle podstatných informací o válce elfů s orky, "nedorozumění" s trpaslíky a o pádu pevnosti vám bude věštit z Heartstone Gemu a odhalí, kam musíte teď - do t rpasličího města Dorn's Deep. Dejte mu deník jeho dcery (kupodivu není příliš rád - ale pokud mu donesete jeho druhou část kterou najdete dále ve hře, dostanete spoustu zkušeností). Až budete připraveni, nechte se přenést na "místo činu"- nebo do Kuldaharu na nákupy, jak chcete.V. Kapitola čtvrtá : Dornova HlubinaBývalé trpasličí město je obrovské- má dokonce tři části, z nichž každá zabírá celou kapitolu. Nyní je čas prozkoumat horní Dornovu Hlubinu, sestávající ze vstupní sluje, kovářských pecí a pohřebiště hrdinů. Přes pár trapných orogů se probijte dovnitř.1) Velká slujPrvní patro je jedna veliká jeskyně - tak veliká, že budete mít problémy s orientací. Obtěžovat vás budou přerostlé lysohlávky jménem Myconidi, jež jsou sice slabí, ale vrhají na vás nebezpečné spóry působící halušky (confusion). V dolní části také narazíte na několik dvouhlavých obrů - ettinů, které si nepouštějte moc k tělu. Pokuste se je znehybnit a pak rozstřílet šípy a kouzly. Jinak, napravo od vchodu je nenápadná římsa. Dovede vás k malé peci. Tuto věžičku obývá mág Bandoth, kterého raději neštvěte - není sice problém ho zabít, ale proč, když prodává skvělá kouzla (zejména elementály) a chce po vás, aby jste mu přinesli lektvar "razorvine extract" (zdravíme fandy Planescape: Torment) a našli ztraceného učně. Mrtvola nešťastného mladíka se nachází na jihu, v jeskyni plné ettinů, a lektvar je u ní. Jinak, malé jeskyňky s Myconidy jsou i v římse, po které jste šli k Bandothovi. Až bude vyčištěno k vaší spokojenosti, dejte se přes můstek na východě dál. Ale dobře připraveni...2) Poradní síně a malá kovárnaHned po vstupu do další lokace vřele doporučuji vyvolat elementály aj. pomocníky a seslat na sebe ta nejlepší přípravná kouzla. Čeká vás zatraceně hustý souboj, kdy bude každá z postav odkázána sama na sebe. Na mostě vás přepadnou- na římsách kolem stojící lučištníci a několik drovích čarodějů, do útoku proti vám se vrhnou tři spellswordi a hejno orogů, a aby bylo ještě veseleji, do zad se vám teleportují dva "telepavouci". Každá z postav musí dělat co umí - elementála nechte lisovat orogy, lučištníky zaměřte na temné elfy - čaroděje (drovové, čili temní elfové, mají nechutnou odolnost proti magii, je tedy třeba je odstřelit); vaši bojovníci ať si to vyříkají se spellswordy a pavouky, a magici by se měli snažit zatopit potvorám na římsách kouzly masové destrukce (skvěle se mi osvědčil cloudkill, ice storm ale i obyčejný fireball). Až bude, jak by řekl poeta, "panovat mrtvé ticho", dejte se dál. V síních dávné trpasličí rady je trochu přeorogováno, ale nic co by jste nezvládli. Pozor si dávejte jen na generály. V malé kovárně na severovýchodě se střetnete s dalším oddílem drovích žoldnéřů (skvěle vybavených, mimochodem; hlavně jejich kuše stojí za to). Cesta dál vede tajnými dveřmi z místnosti s kulatým stolem, ale nejdřív se podívejte na severozápad - je tam východ do boční jeskyně.3) Jeskyně OrogůOcitli jste se v přírodní jeskyni, kde se zabydlel náčelník Orogů. Na první křižovatce narazíte na Saablic Tana -čaroděje proměněného v groteskní zrůdu. Řekne vám co je třeba: inhumovat náčelníka a sebrat jeho odznak. Krilag, jak se generál jmenuje, sídlí na jihovýchodě jeskyní a příliš nebezpečný není. Se zprávou o jeho konci a s odznakem, který chraňte jako oko v hlavě, jděte zpátky k Saablicovi. Z jeho zmateného mumlání se dozvíte, že podobných odznaků je šest, a každý má jeden z velitelů armády tajemného arcinepřítele. Další zajímavostí je mrtvola v jihozápadní chodbě, u které kromě deníku najdete výtečnou halapartnu. V deníku se praví, že se máte vrátit k Bandothovi pro radu, ale je to vcelku zbytečné - máte návod, že...4) Kruhová hádankaPořádně si prohlédněte symboly na stole, a tajnými dveřmi u trpasličí sochy vlezte do nižšího patra. Ocitli jste se v kruhovém sále, jehož podlaha pokrývají ve třech soustředných kruzích dlaždice. Jistě již tušíte co udělat- musíte rozdělit své postavy, a tři z nich postupně postavit na znaky odpovídající symbolům na stole. Snad jen jedna rada: nezapomeňte vypnout AI, některé postavy by následovaly vůdce družiny a šlapaly přitom na špatná pole... Až bude hotovo (i dílčí úspěchy oznamují hlášky), vraťte se ke stolu, a pohněte kladivem jedné ze soch. Otevře se cesta dolů, do nitra Hlubiny. Ujistěte se, že tam půjdete odpočatí.5) KovárnaPřes malou místnost se schody se dostanete do kovárny. Tam vás očekává Norlinor, duch kněze, se kterým se rychle spřátelíte. Povypráví vám o historii trpasličího města a o panující situaci na pohřebišti a v Síních hrdinů - okupuje je lich, jakýsi kostěj nesmrtelný. Terikan, jak se lich jmenuje, bude stále ožívat, a trvale ho může zabít jen když bude zničen krystal s jeho životní silou, ukrytý kdesi v Síni hrdinů. A ten zase může být zničen jen vhozením do "vorticle", anomálie spojující náš svět se s větem mrtvých, a přesně taková se nachází v hrobce trpasličího hrdiny Jarmotha. Úkol je tedy jasný. Norlinor mimoto může poskytnout nějaké hojení. Připravte se dobře, a vtrhněte do jámy lvové.6) PohřebištěSranda začíná. Hned jak vejdete se na vás sesype řada vytvrdlých nemrtvých, jedná se hlavně o ghouly a obrněné kostlivce. Probijte se přes první hordu nahoru po schodišti, navrchu už čeká Terikan s přisluhovači. Kouzelník je to zatraceně schopný, imunní proti chladu a bleskům, ale když ho nenecháte pořádně se rozkoukat, příliš vám neublíží. Problém je, že za chvilku po svém pádu zase ožije, a tak je třeba urychleně dokončit zbytek nemrtvých, v jednom z blízkých sarkofágů najít kostěný klíč, a tím odemknout dveře do Síně hrdinů.7) Síň hrdinůHrobky těch nejslavnějších lemují chodbu, kde se znovu setkáte se oživším Terikanem. Opět ho ohněm a mečem pošlete pod kytičky, a pak začněte hledat. Krystal je velký a zelený, je třeba ho najít v jedné z hrobek a bleskově přenést do Jarmothovy krypty (první zprava). Kde přesně je neprozradím- zkazil bych vám velmi atmosférický zážitek. Jen malé varování : všude jsou pasti, a někde i mumie. Jakmile s ním vběhnete na správné místo, lich se odporoučí do horoucích pekel, a vy si konečně můžete oddechnout a začít prohledávat podrobně. Stojí to za to, trpaslíci jsou kumštýři. Vaší pozornosti by neměl uniknout druhý deník Larrelovy dcery, nacházející se v kryptě s velmi netrpasličí sochou u vchodu (S touhle Evayne bych se docela rád seznámil...). Pokud o jejím osudu zpravíte nešťastného otce v Severed hand, dostanete hromadu zkušeností (Mimochodem, věděli jste že Larrel je také lich?). K tomu ale později.8) Cesta na ledovecNyní si všimněte zamčených vrat, vraťte se na pohřebiště, dorubejte zbytek mrtvol a prohledejte všechny sarkofágy. Protože touhle dobou už budete mít naprosto plný inventář, vyvstává otázka, co brát s sebou. Rozhodně všechny magické věci (prokleté ne), druhou prioritou jsou drahokamy a šperky, následuje drahá zbroj a kvalitní zbraně. Nakonec ještě jděte o lokaci zpět do kovárny. Norlinor bude rád, velká pec už zase vesele hučí, a tak z ní můžete vytáhnout nejlepší sekeru ve hře a klíč od vrat na ledovec. Ty se nacházejí zpět v Síni hrdinů, a čeká před nimi velmi ošklivé překvapení - dvě potovry Bronze Sentry, každá za 5000xp. Jejich nejhnusnější vlastností je vysoká odolnost proti všemu s vyjímkou chladu - oheň je dokonce uzdravuje! Nejlepší je jednoho znehybnit kouzly entangle nebo web, a dodělat je postupně. A pak opusťte pohostinné sluje- čeká nás mrazivý ledovec.VI. Kapitola pátá : Ledovec Dračí zubNa ledovci je zima, ale vzhledem k počtům a tvrdosti vašich nepřátel se stejně "pěkně zapotíte". Místní dominantou je akvárium, svérázný to chrám trpasličího boha vědění, a v jihozápadní části se přes (zatím) poničený most dostanete do jeskyní ledových obrů. Krátce shrnuto: nesmírně nápadité prostory se spoustou zajímavostí (zejména to akvárium... ale uvidíte sami)1) Venku na ledovciObjevíte se na západní straně, a protože máte jistě z Dorn's Deep plný inventář věcí co chcete prodat, vřele doporučuji rychlý pochod do severovýchodního rohu ledové plošiny, kde je trochu maskovaná cesta pryč. V Kuldaharu můžete mj. doručit Orrickovi knihu, vzít si odměnu (pozor, je tu malý problém, který spraví patch), a navrch přikoupit pár kouzel a skvělý plášť Mantle of Hell's Furnance. Pokud máte barda a dosud jste od Gerda nekoupili Horn of Valhalla, učiňte tak rovněž. Ale zpět k ledovci...Otravné nepřátelské síly sestávají z ledových trollů, sněžných trollů (kteří regenerují - používejte starou známou taktiku, odzkoušenou v Dračím oku, tedy: dostat na zem + upálit) a nahoře z trochu tvrdších yetiů a sněžných vlků. Posledně jmenovaní jsou nejnebezpečnější. Ne že by tolik vydrželi, ale disponují kuželem mrazivého dechu, který dokáže postavám značně "zatopit". Nejlepší je sejmout je na potkání na dálku šípy a kouzly. Ze všech jmenovaných padají docela cenné drahokamy a z vlků navíc pěkný kožíšek - docela se vyplatí je shromažďovat. Až prolezete ledovec skrz naskrz, vstupte do nižšího patra akvária nejjižnějšími dveřmi.2) Zamrzlé akváriumPřes malý předpokoj se dostanete do knihovny plné...lidí. Jedná se o uprchlé otroky, jejichž vůdce Gareth vám leccos poví o vzpouře i o svých bývalých pánech, a požádá vás o nalezení jistého klíče. V severovýchodním rohu pak postává Soth, který vám pro změnu popovídá o historii akvária a, pokud si o něj řeknete, daruje trpasličí technický manuál (je za to i zkušenost). Pak vystupte po schodech do horního patra.Akvárium samotné je plné ledových salamandrů a jejich přisluhovačů. Salamandři disponují nepříjemnou mrazovou aurou, která zraňuje všechny kolem- nechoďte těsně kolem nich, a před bojem dejte bojovníkům napít z Potion of Cold Resistance (doporučuji také seslat na ně ochranu před ohněm, kněžské kouzlo ze třetí sady; jednak má dlouhé trvání, jednak je ochrání před firebally vašich kouzelníků). A ovšem, ledové bytosti velice špatně snášejí oheň. Takže taktika je jasná - pokud možno likvidovat na dálku, pokud ne, likvidovat rychle. Jakožto na bytosti z elementálního světa na ně také platí speciální kouzlo "charm elemental kin" z pláště Mantle of Hell's Furnance. Zatím ale nejsou nepřátelští. Stráž vás odvede před jejich vůdce Kerishe, který vás považuje za vyslance velkého šéfa. Jeho úkol (zajmout otroky) odmítněte, a můžete z něj vymámit klíče ke svobodě. Pak se trochu projděte kolem a obdivujte prostředí; v boční chodbě na severozápadě narazíte na zlodějku Veru, druhou vůdkyni vzpoury otroků. Po povídejte si s ní, a se salamandrem stojícím za rohem. Pokud mu řeknete, že se mu jen zdálo že něco slyší, dostanete zkušenost. Pak už není důvod si trochu nezabojovat : postavte se do výhodného postavení a započněte masakr. Kerish má u sebe mj. pro druida velmi zajímavé kopí. Po vyhlazení horního patra se vraťte k otrokům, Garethovi předejte klíč, a pak zase zpátky ke Veře, kterou zpravte o úspěšném vyřešení problému. Dostanete spoustu zkušeností. Nakonec vyběhněte ven, a skrze jihozápadní most (který opravíte pomocí manuálu) se dejte dál.3) Jeskyně ledových obrůHned u vchodu vám zřejmě zmrzne úsměv na tváři (spolu s několika hrdiny)- vrhne se na vás smečka ledových vlků. Tři firebally současně to jistí (počítám pochopitelně i lektvarové). Jeskyně se dá projít několika způsoby, já sám volil ten po směru hodinových ručiček. Dejte se tedy na západ; v malé jeskyňce tu narazíte na létající ještěrky jménem wyrmové. Rozsekejte je na kusy, a pořádně vyberte jejich doupě - věci jsou záludně schované v tajných schránkách pod podlahou. O něco západněji je jakýsi oltář s dalším vybavením, a pak už narazíte na ledové obry. Podobně jako se salamandry s nimi vlastně nemusíte bojovat - stačí z náčelníka Jorila dostat jeho odznak. Byla by to ale docela škoda, za jednoho obra je 7000xp... Takže, začněte je rubat hned na potkání. Jsou pochopitelně imunní vůdči chladu, a docela dost vydrží. Je dobře posílit se nějakými lektvary obří síly a případně kouzlem haste, vyvolat si elementála, atd. U mrtvol obrů (Joril je vyjímka) toho mnoho nenajdete, zato v pytlích válejících se po stranách je vybavení spousta. A často savujte; v původní verzi hra při smrti ledového obra občas padá. No, až se probojujete skrze celou západní část jeskyně, dorazíte k ohrádce s otroky. Jejich vůdce nejprve informujte o smrti Wyrmů, a pak o Jorilově. Otroci uprchnou, vy dostanete zkušenost... idylka.Severovýchodní část jeskyně obývají nějací ledoví trollové, a u břicha dračí kostry na vás čeká Kontik. Je to čaroděj ve službách bohyně zimy Auril, a to, že jste zabili jeho sestru Lysan, mu příliš na náladě nepřidalo. Protože je to magik zatraceně schopný, soustřeďte se zpočátku na něj, a ledové rytíře obšťastněte svou čepelí až potom. (Jak jste jistě čekali, všichni jsou imunní vůdči chladu). Jeho pozůstalost ale zatraceně stojí za to; najdete mimo jiné Ring of Wizardry (a nezapomeňte se podívat i do jeho stanu, kde leží sud čisté vody - přesně to chtěl Valestis v Useknuté ruce). Tak, a jeskyně bychom měli za sebou. Jestli chcete, vraťte se na poslední nákup/prodej do Kuldaharu (kde si také vyzvedněte Conlanovo kladivo na golemy), a pak skrze nenápadný vchod v jihozápadní části malé skalnaté plošinky, odkud vede i východ pryč, vstupte do finále.VII. Kapitola šestá : Dolní Dornova HlubinaV poslední kapitole hra vrcholí - po všech stránkách. Čeká vás nejlepší grafika, nejlepší nápady, a geniální hudba. A ačkoliv to nebývá zvykem, i srdce nepřátelské pevnosti obsahuje spoustu subquestů a dá se projít mnoha způsoby. Trpasličí město sestává z hlavní sluje ("Durdel Anatha"), čtvrti řemeslníků s Malavonovou laboratoří, Starého paláce, železných dolů, velké slévárny a temného chrámu. Máme tu i diamantové doly a skrytý tábor Svinderfblinů. To všechno je pospojované průchody velmi porůznu, t akže pozor na orientaci.1) Velká síň Durdel AnathaHned u monumentálního vstupu se zastavte, a připravte se na tuhý boj; zejména se hodí zaklínadla a lektvary poskytující odolnost proti ohni. Jakmile totiž uděláte několik kroků z vyvýšeného pódia, sesypou se na vás ohniví salamandři. Tyto bytosti mají opět auru, ale logicky ohnivou, a odpovídající imunitu. Ještě horší než jejich hejno je ale útok nemrtvých strážců Tarnished Sentry, který přijde vzápětí. Jsou imunní vůdči všemu na co si vzpomenete (oheň je uzdravuje !), ze šípů si nic nedělají, a zraní je jen magická zbraň +2 a lepší. Jediné, co na ty bestie platí, je mráz, kyselina a ocel. Až zvládnete úvodní nápor, projděte se trochu kolem. Nebohým gnómským otrokům prozatím pomoci nemůžete, ale občas vám dají nějakou dobrou radu. U pecí na jihu postávají ještě nějací salamandři, a na dalekém jihovýchodě je vchod do železných dolů (kam zatím nechoďte). Strážní věži ve východní části se prozatím vyhněte - je obsazená lučištníky. Na můstku, vedoucím po severovýchodním okraji mapy potkáte Fenglu - g nómskou dívenku s vyříznutým jazykem, která vám dá od strážní věže klíč. Nemeškejte, a běžte si to s její posádkou vyřídit. Na točitém schodišti musíte chtě nechtě postupovat od jednoho lučištníka k druhému, ale Kellyho nahoře doporučuji sejmout kouzly ihned - má ohavný zvyk mířit na mágy. Po pobití hlídačů vám Fengla poděkuje, a otroci, jež už nikdo nehlídá, se okamžitě rozprchnou. Kromě nějaké té výbavičky (zejména šípů "of Piercing", které doporučuji šetřit na nejtvrdší bitvy, protože jsou +4 a tedy s nimi zasáhnete cokoliv) získáte zkušenost a v horní části věže bezpečné místo k odpočinku. Dále venku, pokud postupujete na sever, narazíte na palácových schodech na skrčka jménem Seth, kladoucího dotěrné otázky. Pokud odpovědi neznáte, nic se neděje- zaútočí sice na vás rota zlodějů schovaných ve stínu, ale nebezpečný je jen první útok (a jeden vrah = 2000xp). Pokud máte, použijte kouzla detect nebo purge invisibility a je po problému. Do paláce se za chvilku podíváme, teď je ale čas dočistit zbytek patra. Na severu jsou ještě nějací Tarnished sentry a relativně dost salamandrů, takže pozor. Malá dvířka vedou do pokoje Norla, klenotníka, který vám prozradí, kdo je váš arcinepřítel (pokud jste to již neuhodli), a kde se také dá spát. Na sever od něj je portál s krystalem, vedoucí do Čtvrti řemeslníků (kam také zatím nechoďte), a poblíž výtah do diamantových dolů, jehož lokaci si dobře zapamatujte. A pak se vraťte k paláci a vstupte.2) Starý palácPalácové nádvoří je tak trochu křižovatka mezi jednotlivými částmi města a je plné nepřátel. Houby "Shrieker" (kdo hrál DrD, jistě si vzpomene na Vřesky...) jsou kupodivu největší potížisté. Dokud řvou, na nádvoří lezou nové a nové potvory. Naštěstí moc nevydrží. Z přivolaných nepřátel si dejte pozor na červené Myconidy a na jejich spóry. Slepí minotauři ani salamandři nepředstavují problém, horší bude nejtvrdší verze kostěné kudlanky, Boneguard Skeleton. Jsou imunní vůdči chladu a celkem dost vydrží. Buď jak buď, nebezpečí spočívá v počtu těchto potvor a jakmile vybijete všechny vřesky v centru nádvoří, tak bude klid. Promluvte si se sochařem Callardem - poví vám něco o rádoby politikovi Markethovi, vůdci zlodějů, a daruje jeho portrét. Nejsevernějším vchodem vstupte do nitra paláce.V palácové budově vás neustále otravují schovaní zloději- choďte ale ve formaci s nejslabším členem party uprostřed, a budete v pohodě. Co je důležité- pokud máte barda, místnosti po stranách začněte zkoumat OD KONCE. V posledním pokoji nalevo je Flozem, bojovník, který namaloval Markethův portrét. Ať s ním o tom bard promluví - dostanete možnost ho přesvědčit, aby nechal bojování a dal se na malířskou kariéru. Protože na místě zanechá všechno vybavení a ještě dostanete zkušenost, docela se to vyplatí. Bezvadný je zejména jeho opasek obří síly. (A nezapomeňte propátrat pokoj). Pokud půjdete místnostmi od začátku, narazíte na jeho bratra Fleezuma, kterého budete muset zabít a Flozem se pak s vámi vůbec nebude bavit. No, nemáte-li barda, nic by se nestalo. Fleezum je o něco lepší bojovník než Flozem, a má u sebe skvělé brnění. Uprostřed potom narazíte na temnou elfku Ginafae, Markethovu ne zcela dobrovolnou milenku (jak je to zvláštní, že ženské jsou schopné se zamilovat i do chlapa co si je pořídil jako hračku a denně je mlátí...). Chce po vás, abyste ho nezabíjeli - slibte jí že to zvážíte (to nic nestojí...). Pokud to skutečně neuděláte a později jí přinesete lektvar Oil of Null Effect od Malavona (na sejmutí prokletí), dostanete velkou spoustu zkušeností. Z kuchyně naproti přes chodbu získáte pytel brambor, který uschovejte.Nahoře ve druhém patře vás čeká další kohorta otravných zlodějů. V místnosti hned vedle schodů je ukryt Seth - zabít a prohledat. O pokoj dál už čeká Marketh - je DŮLEŽITÉ, aby jste k němu vstoupili s tou nejinteligentnější postavou. Ačkoliv Marketh je pěkná svině, zabíjet ho nemusíte- dá se "přesvědčit", aby vám "věnoval" všechno svoje vybavení. Prsten mu klidně nechejte, je prokletý. Určitě si ale vemte jeho odznak - jak už jistě víte, musíte jich shromáždit všech šest. Pak prohledejte pokoj, a opu sťte palác stejnou cestou jako jste přišli.3) Diamantové doly (Oubliette)Zde narazíte na nějaké gnómské horníky. Jejich vůdce Tarnhelm vám příliš nevěří - potřebujete jídlo (pytel brambor z paláce) aby jste ho přesvědčili. Pak vás pošle hledat tajný tábor gnómů na východ. Cestou potkáte pár obřích brouků nosorohů - nebojte se, nejsou tak drsní jak vypadají. Minimálně jeden jejich krunýř si vemte. U východní stěny se k vám prohrabe banda umber hulků. Tihle zvláštní hmyzoidní rubači disponují jednou nepříjemnou schopností - jejich pohled působí zmatení (confusion). Doporučuji se připravit s pomocí lektvarů "of Mirrored Eyes" (ještě lepší jsou "of Clarity", ale ty zatím šetřete, přijdou těžší boje). Z umber hulků také padají krunýře, ale zřejmě nejsou k ničemu než na prodej v Kuldaharu. Až bude hotovo, vstupte dírou kterou prohrabali.4) Tajné útočiště gnómůTábor uprchlých zajatců je celkem přátelské místo, které můžete používat jako základnu (a dá se tu i nakupovat). U vchodu vás zastaví kněz Beorn, jež si s vámi chce pohovořit ve svatyni. Až se vypovídá, prohlédněte si tábor. Nalevo a napravo na jihu stojí dva obchodníci - temný elf Nym a duergar (temný trpaslík) Dirty Llew. Nym je pěkný ptáček, ukáže se, že je zodpovědný za pradávnou válku mezi elfy a trpaslíky... ale má výtečné zboží, mj. hůl sesílající kouzlo Vzkříšení, skvělý štít pro lidi, šílené housličky pro barda, a spoustu kouzelných šípů. Také určitě kupte klec ptáků a klec veverek, obojí potřebuje Valestis v Useknuté ruce. S jeho případným zabitím raději počkejte až bude celé město prochozené a všechny obchody uzavřené. Jakmile na něj zaútočíte, teleportuje se totiž pryč. K úspěšné likvidaci je třeba způsobit mu zranění za 80 HP v jediném kole (obří síla, backstab, haste...). Ale bohužel, nic zajímavého tím nezískáte. Dirty Llew je zase trpasličí perverzák vysazený na ženské. Pokud máte nějakou s charisma 16 a víc, ať s ním mluví ona - zboží bude o hodně levnější... Má nějaké lektvary a brnění z krunýře umber hulků, výtečnou to koupi pro druida. Za určitých okolností vám brnění vymění asi za 15 "surových" krunýřů, ale nepodařilo se mi zjistit co ho k tomu donutí. A hlavně, máte-li zbytky brouka nosoroha, udělá vám z nich štít. Trvá to 10 dní a výsledek bude asi trochu zklamání (+1, +2 proti střelám) - ale to je jen polotovar. Můžete ho pak ještě dát na očarování Nymovi (výsledek = +3, +4 proti střelám, a 15% odolnost proti ohni) nebo Orrickovi v Kuldaharu (+4, +5 proti střelám) - vyberte si. Pokud budete s Nymem smlouvat o jeho ceně, nabídne vám ještě dýku +2, ale nestojí to za to, chtějte raději slevu.Mimo to je v táboře dům, kde se dá odpočívat, a přes jeho střechu se dostanete do gnómského chrámu. Zde čekající Beorn vám zadá úkol: osvobodit jeho kolegu Guella z železných dolů, a ochránit tábor před nájezdem umber hulků. Je tedy čas vrátit se nahoru.5) Čtvrť řemeslníkůNachází se na severovýchodě hlavní síně, a sem se vydáváme vyřešit problém umber hulků. Vyskytují se zde ve velmi hojném počtu, takže použijte lektvary Potion of Clarity s dlouhým trváním, neboť když přejde polovina hrdinů na stranu nepřítele, bývá to dost fatální situace. Mimo to se zde vyskytují i slepí minotauři, ale ti jen zaclánějí. Oči, nakreslené na zemi jsou pasti, a dobře prohledejte všechen bordel nacházející se u zdí domů. Na nepravděpodobných místech jsou zde poskládané svitky s velmi úč innými kouzly. A zejména si zajděte na severozápad, kde se útočí umber hulkové ze zálohy. Za pravým vchodem, který probořili, leží mrtvola s obyčejně vypadajícím mečem - který je ta nejsilnější zbraň ve hře !!! Pravda, může jí používat jen paladin, ale v jeho rukou se meč +4, +7 proti zlým nestvůrám stává nástrojem totální destrukce. Nakonec se zhluboka rozdýchejte, a vstupte do skleněné budovy.6) Malavonova laboratořNejprve vyčistěte několik hulků u vchodu a v levé části laboratoře. Před vstupem do místnosti napravo použijte ta nejsilnější přípravná kouzla a lektvary (hodí se zejména ochrana proti magii) - čeká vás druhý nejdrsnější souboj ve hře. Šílený kouzelník Malavon, doprovázený pár hulky a dvěma železnými golemy se vás bude chvíli snažit vydírat, ale bouhžel pro gnómy je stejně odhodlaný je i vás zabít - takže do toho. Železní golemové jsou zatraceně tuzí, imunní vůdči zbraním horším než +3 (doufám, že stále máte Conlanovo kladivo a Arrows of Piercing), absolutně imunní vůdči magii a vydechují jedový oblak identický s kouzlem cloudkill. Jako obvykle je ale hlavní problém čaroděj. Snadno ho rozpářete - ale jakmile bude čisto, objeví se skutečný Malavon, a se smíchem vám prozradí, že jste právě zničili pouhý klon. A teď začne pravá legrace. Díky svým ochranným kouzlům je imunní vůdči magii do čtvrtého stupně (!), a i té jakožto temný elf skvěle odolává. A má na sobě stoneskin, tzn. prvních zhruba deset zásahů mu nic neudělá. Jeho taktika - seslat znehybňující kouzlo web a pak kyselinovou bouři na stojící hrdiny - je dost nebezpečná, a navíc se pořád teleportuje kolem. Řežte do něj, co to dá, nejlépe pod vlivem haste, a zkoušejte silná kouzla s bodovým účinkem - však on nakonec padne, jakmile skončí stoneskin, dělí ho od smrti trapných 60 HP. Odměnou vám bude výtečné vybavení (Robe of the Watcher je nelepší oděv pro kouzelníka v celé hře). V jeho pokoji dole pod trůnním sálem je spousta kouzelných svitků. Pozor ale na prokletý amulet. Dále najdete Oil of Null effect rušící kouzla - pokud jste Marketha nezabili, zajděte s ním k Ginafae, odmění se vám zkušenostmi. A je tu i pytel semínek, poslední z věcí pro Valestise. A abych nezapomněl, také Malavonův odznak.Intermezzo : Vzhledem k tomu, že máte všechno potřebné hezky pohromadě, bych doporučoval zajít do Useknuté ruky vyřešit některé nedodělky. Valestisovi v arboretu (Corellonova věž) dejte sud vody, semínka, a klece s veverkami a ptáky. Pak zajděte za Larrelem, a dejte mu druhý deník jeho dcery. Dostanete obrovské množství zkušeností, a Larrel vás může přemístit zpátky.7) Železné dolyNacházejí se v jihovýchodním rohu hlavní síně, a měly by být vaší další destinací. Uvnitř potkáte spoustu salamandrů včetně jejich pána Shikaty který má u sebe další ultra mocnou zbraň (kopí Slayer). Dole postává Guello, který vám poděkuje za záchranu. Až se vrátíte do tábora gnómů, čeká tam i s Beornem a zkušenostmi. Dvě štoly na východ odsud vedou do předposlední neprozkoumané prostory, do slévárny.8) Velká slévárnaHorní část slévárny obývají rebelové - elementálové a salamandři, které budete chtě nechtě muset zabít. Na severu je vchod ve tvaru okuláru, vedoucí do temného chrámu (tam zatím ne !!). Na elementály potřebujete zbraně +2 a lepší, ale to by neměl být problém. Níže potkáte ohnivé obry. Pustí vás ke své velitelce, zrádné elfce jménem Panna Ilmadie (fakt je panna, dokonce se na to snaží nalákat jednorožce...ehm). I když vám poví leccos zajímavého, (budete-li dvorní) nakonec se zabíjení nevyhnete. Protože je to schopná bojovnice a ohniví obři se na vás sesypou ze všech stran, je to docela masakr. Shromážděte se před jejím stanem, nechte bojovníky vypít Potion of Absorption (AC o 10 lepší) a (logicky) nepoužívejte ohnivá kouzla. Nakonec získáte další bezvadné brnění a meč, a ovšem předposlední odznak. Zbývá už jen srdce zla...9) Temný chrámNejtvrdší souboj ve hře. Co dodat? Hodně - než sem vlezete, nakouzlete na sebe všechno co jde, uvnitř okamžitě vyvolejte nejsilnější pomocníky a snažte se. Také je téměř nutné, aby všechny postavy nakonec požily lektvary odolnosti proti magii s dlouhou trvanlivostí (a ještě předtím ty nejlepší obří síly).Kdo (a co) je vlastně uvnitř ? Hned u vchodu je horda Boneguard Skeletonů (a další postávají na západě a na východě), a ve středu máme šíleného kněze s tlupou vyšších mumií a zombie lordů. Posledně jmenovaní mají sice jedovou auru, ale mumie jsou mnohem nejnebezpečnější. Mají totiž kněžská kouzla až do nejvyšší sady... zatápět vám budou symboly, flamestriky a ohnivé bouře. Pokud ve strašlivé řeži postoupíte dál, vrhne se na vás druhá skupina stejných příšer, postávající u modly na zadním pódiu. Modla je klíčem ke všemu - je to artefakt s vlastním životem, který vás bude bombardovat kouzly. Doslova drží všechny nemrtvé na živu - jakmile jí zničíte, zakrátko se rozpadnou. Protože ale za jedinou vyšší mumii je 8000xp, nechte si frontální útok na modlu jen jestli půjde opravdu do tuhého. Taktika postupného nalákávání není úplně spolehlivá, protože mumie se drží vzadu a kouzlí - takže se prostě musíte snažit likvidovat postupně ty nejnebezpečnější cíle. Vězte, že tenhle boj prověří schopnosti vaší skupiny na maximum.Kněze v modrém silovém poli pokud mo?

Pokračovat na článek


Battle Isle 2

NĚKOLIK RAD NA ÚVOD:- Za každých okolností cvičte vlastní jednotky, lepší je méně vycvičených jednotek, než hromada slabých.- Při boji se snažte nejdříve zlikvidovat dalekonosné zbraně nepřítele, pamatujte, že dobře vycvičený PULSAR nebo IONSTAR zlikvidují jakoukoli jednotku jedinou salvou! - Používejte BUGGY co nejvíce můžete, ale vždy je po útoku odstraňte z dostřelu nepřítele. - Do bojů nenasazujte transportní jednotky VADER či NAUTILUS, některá místa obsadíte jen s jejich pomocí. - Pokud hrajete na vyšší obtížnost, využívejte útoku z obou stran - je mnohonásobně silnější! - Připravte se na sníh a stáhněte nemobilní jednotky z volného prostoru na silnice. - Existuje trik, jak použít tanky NASHORN jako útočnou zbraň. Trik spočívá v tom, že tankem dojedete před políčko, které "nevidíte" radarem a na kterém je nepřátelská jednotka: NASHORN nebude útočit sám, ale napadená jednotka se bude muset bránit ve vzájemném souboji. - Pamatujte, že letadlová loď TITAN může být nasazena proti vysoko letícím letadlům - vycvičte ji a využívejte. - Nikdy se nespoléhejte na počítačem řízené spojence, protože ti používají stejně neefektivní způsob boje jako nepřítel: útočí nejprve na nejslabší jednotky. - Při bitvě vysuňte slabé jednotky jako štít, nepřátelská palba se soustředí na ně, zatímco vy svými nepoškozenými těžkými jednotkami zlikvidujete veškerý odpor. - Vyrábějte jen nejnutnější výzbroj a šetřete materiál na opravy. - Ve vyšších úrovních nejprve vycvičte nasazené jednotky v táborech a továrnách a nasaďte je již zkušené - ušetříte za opravy!PŘEHLED JEDNOTEK :DEMON 131Základní bojoví roboti jsou v podstatě v boji k ničemu. Jejich nejlepší uplatnění je jako terč pro nepřátelské jednotky, které útočí na nejslabší jednotky a vyčerpají se bojem s DEMONy, zatímco silné jednotky zůstanou nedotčené. DEMON slouží pochopitelně i k obsazování budov.TROLL 142Stejně jako DEMON, ani TROLL nemá příliš široké bojové uplatnění. I se svými protitankovými zbraněmi utrpí jednotka při každém souboji veliké ztráty. Jednotky TROLL lze také použít pro odvedení pozornosti nepřátelských jednotek a obsazování budov.RANGERDíky svému obrovskému dosahu, širokému poli radaru a možnosti obsazovat základny tvoří nebezpečnou zbraň. Při boji se snažte zničit RANGERy co možná nejdříve, protože nenadálé obsazení základny je nepříjemné. Svoje RANGERy chraňte ze všech sil.BUGGYVzhledem k možnosti střílet na vzdálenost 2 územních jednotek a následnému ústupu jsou tyto jednotky nejlepší útočnou zbraní. Musí být ovšem dostatečně vycvičené a musí jich být větší počet. Vhodné je také seskupení okolo muničního ALCORu, protože jejich munice je značně omezena.PLANUM 5Užitečná jednotka sloužící ke stavění silnic a železnic. Ačkoli poměrně pomalá a minimálně obrněná, měla by být součástí každé útočné skupiny s ohledem na možnou změnu počasí, kdy je silnice a železnice jediným způsobem dopravy pro některé jednotky.REGIOAčkoli by REGIO mělo být klíčovým strojem pro opevňování pozic, nikdy jsem je nepoužil. Stavba opevnění a zákopů je užitečná pouze při obranné taktické válce, která je z hlediska bitvy nebezpečná, REGIO je navíc velmi pomalá a slabá jednotka.SNAKEObrněné transportéry SNAKE tvoří důležitou součást každé útočné skupiny. Uvnitř transportéru by měla být alespoň jedna jednotka DEMONů či TROLLů pro případ objevení budovy. Transportéry jsou průměrné v boji a navíc jsou schopny převážet ALDINIUM i miny SUPER VIRUS.TECHNOTRAXLehké tanky TECHNOTRAX jsou páteří armády. Vysoká pohyblivost, slušná výzbroj a kvalitní štíty jsou hlavními znaky těchto tanků. Měly by však útočit ve skupinách, chráněny štítem vojáků, kteří odvedou nepřátelskou palbu a oslabí nepřátelskou frontu.STINGSmrtelně nebezpečné raketové jednotky. I přes svoji vysokou spotřebu pohonných hmot a malou zásobu munice jsou STINGy vynikající zbraní - v žádném případě je nelze použít pro boj zblízka, ale stejně jako BUGGY pro ostřelování nepřátelských jednotek zdálky. Často doplňovat munici!COMET FP-42Proti nepřátelskému vzdušnému útoku není lepší zbraň než COMET (u TITAN'S LEGACY je lepší MEDUSA-2, pro pořádek). Jednotky COMET jsou nesmírně pohyblivé a agilní a dokáží vyřadit vzdušnou frontu z akce dříve, než se přiblíží k jádru armády. V pozemním boji používat jen proti slabším jednotkám a na vyčišťovací akce.PULSAR A3Extrémní palebná síla PULSARů je zárukou úspěchu každé operace při jejich nasazení. Vycvičená jednotka těchto dalekonosných děl dokáže smést z povrchu i silně obrněné jednotky. Při útoku na nepřátelské pozice se na tyto zbraně zaměřte v první vlně. Pro svou malou pohyblivost je lepší obrannou zbraní.ARCHIMEDESRaketomet ARCHIMEDES nemá takovou palebnou sílu jako PULSAR, nicméně je pohyblivější. Musí být chráněn za každou cenu a analogicky musí být útoky na nepřátelské jednotky směřovány právě na něj. ARCHIMEDES je ideální útočnou zbraní.SAMURAI-2Těžké tanky SAMURAI představují hrozbu pro lehké tanky, nad nimiž mají absolutní převahu. Tyto jednotky se však při každém souboji vyčerpají, a proto je dobré vycvičit je na slabších nepřátelských jednotkách a v žádném případě se nepouštět do vyrovnaných soubojů.NASHORNObranné jednotky NASHORNů jsou naprosto neefektivní a zbytečnou zbraní. Protože po každém pohybu musí nabíjet a nemohou pálit, lze je použít jen jako štít před bráněnými budovami nebo bariéru proti nepřátelským jednotkám. Nepřátelské NASHORNy lze snadno obejít a je úplně zbytečné s nimi bojovat, není-li to bezprostředně nutné.SPRING IKromě přepravy vojáků skrz nepřátelskou frontu (díky svému silnému štítu) lze jednotky SPRING použít velice vtipně také na sbírání nepřátelských min SUPER VIRUS, které se stávají vlastními a lze je použít na vlastní obranu. Jinak veskrze zbytečná jednotka.SINUSJednotky SINUS musí být chráněny za každou cenu, protože jejich schopnost opravovat vlastní jednotky přímo na bitevním poli z nich činí nepostradatelnou součást dlouhého a vyčerpávajícího tažení. Je vhodné okolo jednotky SINUS shromáždit více jednotek a opravit všechny najednou v jednom tahu.ORION OR-3Strategicky výhodným krokem je oslepit nepřátelskou frontu zničením jejich radarových vozidel. ORION jednotky by měly být vždy za frontou a dobře chráněny. Ideální místo pro ORIONy je uvnitř budovy, kde nemohou být napadeny.ATLASPrakticky nulové brnění dělá z ATLASU dětskou hračku v konfrontaci s nepřítelem. ATLAS, nicméně dokáže naložit i dalekonosné zbraně jako PULSAR a dovézt je na bojiště v relativně krátkém čase, stejně jako vojsko či ALDINIUM. Užitečná, ale neskutečně slabá jednotka.ALGOLNení nic horšího, než postupující útok, ničení nepřátel a cesta k vítězství, na které si stratég uvědomí, že jeho jednotkám došlo palivo. ALGOL musí být chráněn za každou cenu a musí doplňovat palivo všem jednotkám průběžně.ALCORBez munice by se asi žádná bitva neobešla a ALCOR je velice důležitou zásobovací jednotkou. Nejlepší využití pro ALCOR je však uprostřed šesti BUGGY, které doplňuje po každém jejich útoku a vytváří tak velice silnou a nebezpečnou skupinu.RUNEJednoduchá nemobilní radarová stanice, jež je součástí staveb. Díky svému vysokému poli rozsahu by měly být tyto instalace zničeny, aby byla nepřátelská strana připravena o možnost nahlížení do obsazeného území. Zničit, speciálně pokud je nasazeno nepřátelské dělostřelectvo.MEDUSASpolu s letadlovou lodí TITAN N2 je protiletadlový kanón MEDUSA (a MEDUSA-2) jedinou jednotkou (kromě letadel pochopitelně) schopnou odrazit úder vysoko letících letounů GHOST, STORMBRINGER, THUNDER FX nebo VISION. Jednotka by měla být chráněna a vycvičena, protože jinak neexistuje způsob, jak tyto letouny zastavit.SKULLV nepřátelském opevnění nebezpečná dalekonosná zbraň, která by měla být ihned zničena. V žádném případě ji nenechejte vycvičit na vyšší úroveň. Ve vlastních řadách je poměrně užitečná při obranných bojích a strategických ústupech.IONSTARDalekonosné dělo IONSTAR je velice nebezpečnou obrannou zbraní. Máte-li podezření, že se za nepřátelskými liniemi vyskytuje, okamžitě vyšlete tým na zničení této baterie, která se velice rychle vycvičí na smrtelnou a nebezpečnou zbraň.SUPER VIRUSMiny SUPER VIRUS jsou smrtelné pouze v případě, že na ně narazíte při průzkumu neznámého území. Vlastní miny lze použít při dlouhém frontovém boji na likvidaci nepřátelských jednotek, ale je potřeba jim neustále doplňovat munici a palivo.DOLMEN ZIBezbranný a slabě opevněný transportní vlak má jedinou výhodu - veliký dosah a velký nákladový prostor, takže dokáže rychle dopravit na frontu spoustu jednotek včetně dělostřelectva a pěchoty.ANACONDA Z2I přes svou transportní kapacitu umožňující přepravu jednotek je ANACONDA ideální pro bojové operace, a to díky svému 90mm kanónu, který likviduje nepřátelské jednotky na větší vzdálenost. Ideální je spolupráce s podpůrným vlakem MONOLITH Z6.Z3Naprosto bezkonkurenčně nejlepší dalekonosné dělo, které ve hře najdete. Obrovský dosah pohybu, silný 200mm kanón schopný likvidovat vše od tankových jednotek až po mosty a silnice do vzdálenosti 8 jednotek. Nezničit toto dělo v nepřátelských liniích hned na začátku bitvy se rovná sebevraždě.MENHIR Z4Pro pozemní bitvy nepoužitelný, nicméně ideální pro likvidaci vzdušného útoku nízko letících letadel. V každém případě musí být tento rychlý vlak dostatečně vycvičen na to, aby byly jeho rakety země vzduch alespoň trochu účinné.MONOLITH Z6Nepostradatelný podpůrný vlak schopný opravit velké množství jednotek a doplnit jejich munici i palivo. Lze použít nejen v konjunkci s jinými vlaky, ale v zadních liniích fronty i jako opravárenské vozidlo pro všechny ostatní jednotky. Ztráta tohoto vlaku je velice citelná.MÖVE SX-IVysoký dosah a efektivnost proti lodím a letadlům tohoto pobřežního člunu jsou vyváženy nesmírně malým pancéřováním a nemožností vyplutí na volné moře. V omezeném rozsahu lze použít jako obranu proti nízko letícím letadlům, ale v námořním souboji je plavidlo takřka bezbranné.VADER D IIdeální plavidlo pro invazi a dobývání nepřátelských přístavů. Po pravdě, v některých misích je nasazení vznášedla jedinou možností, jak přístavu dobýt. Lze použít i pro transport krystalů z těžko přístupných ostrovů v moři. V žádném případě nepoužívat pro bojové akce.PATRIXAčkoli určen pro obranu pobřeží a útoky na další lodě, PATRIX je ideálním námořní průzkumnou jednotkou s relativně krátkou životností v konfliktu s jinými námořními jednotkami. Pro průzkum nepřátelského území a jeho námořních svazů je však ideální, stejně jako pro odlákání pozornosti.HYDRATorpédový člun, jehož nasazení vyžaduje spolupráci několika jednotek tohoto typu. Více vycvičených torpédoborců zvládne útok na nepřátelský svaz poměrně účinně. Po dosažení námořní převahy je možné použít pro limitované útoky na pozemní jednotky,POLAR C-6Prakticky nejuniverzálnější námořní síla. Křižníky typu POLAR dokáží jako jediné plavidlo likvidovat ponorky, což by měly udělat hned při začátku jakékoli bitvy. POZOR! Díky chybě v programu útočte na ponorky vždy se zapnutými animovanými sekvencemi, jinak svou loď ohrozíte.ZENITH MBS-19Tyto bitevní lodě by měly být na samém počátku bitvy předsunuty co nejvíce dopředu a zároveň obklopeny "návnadami" v podobě slabých plavidel. Plně vycvičená bitevní loď dokáže zlikvidovat jakoukoli jednotku jedinou salvou a měla by být dobře chráněna.REXNepostradatelné plavidlo, které musí být za každou cenu ochráněno. Transportní REX dokáže přímo na vodě opravit poškozená plavidla a doplnit jejich zásoby munice a paliva, nesmí být vystaven sebemenšímu nebezpečí, protože slabé štíty znamenají obvykle potopení po prvním zásahu,TITAN N2Letadlová loď má kromě schopností přepravovat letadla a doplňovat jejich palivo ještě jednu důležitou vlastnost - možnost útoku na vysoko letící letadla. TITAN lze velice rychle vycvičit na malých nepřátelských plavidlech a bránit pozice proti letounům, což je velice cenná vlastnost.ORCA U7Útočná ponorka vhodná pro proniknutí do nepřátelského území, kde dokáže způsobit značný rozruch. Nejvhodnější použití je proti špatně chráněným transportním lodím REX. I když nepřátelské ponorky nejsou vidět na hlavní obrazovce, jejich lokaci je možné zjistit na mapě celého území.NAUTILUS S3Tahle transportní ponorka je v manuálu označena jako SHELL, ale její specifikace jsou stejné. Ideální pro dobývání nepřátelských přístavů z vody, jinak vcelku zbytečná, protože pro uskutečnění invaze na souš musí přirazit až těsně ke břehu.U.H.U. R-5IŠpionážní letoun je dobrou zbraní na vlastní straně, ale smrtelně nebezpečným nepřítelem. Pokud jej spatříte na začátku bitvy, okamžitě jej zničte, než se mu v dalším tahu podaří dosáhnout vyšších vrstev atmosféry a uniknout tak většině vašich protiletadlových zbraní.GHOST FB-3Nejlepší a nejuniverzálnější letoun. Díky možnosti dosáhnout vyšších vrstev a následně útočit na nízko letící letadla stejně jako na pozemní instalace je nezbytnou součástí každého dobře plánovaného tažení. Nepřátelské jednotky tohoto typu musí být zničeny za každou cenu ihned!STORMBRINGERPři rozsáhlejších a dobře naplánovaných operacích lze tento výškový bombardér použít proti nepřátelským stavbám a komunikacím. Ideální použití letounu je proti nízko letícím, tankovacím a průzkumným letounům, které jsou proti útoku zcela bezbranné.GENOM JIJednoúčelový letoun zajišťující obranu vzdušného prostoru je vhodný jen pro likvidaci nepřátelských stíhaček, bombardérů a helikoptér. Při pozemních operacích není třeba se nepřátelských GENOMů obávat, protože postrádají výzbroj vzduch-země.EXTERMINATORVe vzdušných soubojích ne- příliš efektivní, nicméně proti pozemním jednotkám smrtelný stíhací bombardér. Vycvičený EXTERMINATOR se může měřit i se stíhacími GENOMY, ale souboje se stíhači jsou v podstatě zbytečné, protože cíle letounu jsou v zásadě pozemní.NOVÉ JEDNOTKY Z DATADISKU TITAN'S LEGACY :SPERBER TB-4Ve vzduchu neškodné letadýlko se změní ve smrtící nástroj při útoku na námořní cíle stejně jako ponorky, které může likvidovat hlubinnými minami bez šance na vlastní ohrožení. Použít v případech vlastní převahy ve vzduchu, protože nepřátelské stíhačky jsou SPERBERům velmi nebezpečné.SPECTRUMO tankovacím letadle lze snad říci jen jediné - objevuje se až v pozdějších misích a budete ho opravdu potřebovat. Mělo by být dostatečně chráněno proti nepřátelským útokům ze vzduchu i ze země a držet se za vlastními liniemi, připraveno kdykoli odstartovat na místo určení.CRUXTransportní letadlo ideální pro dopravování více jednotek na frontu, hlavně však pro překvapivé obsazování nepřátelských budov. Nulová výzbroj a špatné brnění znamenají nutnost doprovodu stíhacích letounů, což je však vyváženo velikým dosahem a velkou kapacitou nákladu.DRAGON H1Kvalitní helikoptéra pro vzdušné i pozemní operace použitelná za všech okolností. Výhodou helikoptéry je, že dokáže přistávat na většině míst (města, depa, tábory) a nevyžaduje pro opravování a tankování letiště, jako je tomu u letadel.GUPPI H2Transportní helikoptéra, která je, obdobná jako CRUX, ideální pro obsazování nepřátelských budov a základen ze vzduchu (musí být naložena vojáky, pochopitelně). GUPPI je ideálním strojem pro sbírání krystalů z nepřístupných či vzdálených míst.ALDINIUMExistuje trik - v továrně, kde lze vyrobit ALDINIUM ho vyrobte, v dalším tahu vyložte ven z továrny a v dalším ho zase vraťte dovnitř. Uvidíte, jaký je rozdíl mezi výrobními náklady a hodnotou krystalů. Ne, řeknu vám to - velký!IMPERATORPrvní z utajovaných zbraní (tzn. těch, které nejsou v manuálu) je IMPERATOR, mobilní pevnost. Ideální pro obranné operace a udržování pomalého postupu. Obrovské brnění a silné zbraně jsou vyváženy špatnou pohyblivostí a nemožností přepravy jakýmkoli transportérem.ELIXIRVozidla ELIXIR mají zvláštní funkci - oslabování radarového signálu a zatemňování obrazu. Jinak jsou ale v podstatě nepoužitelná pro bojové operace. Nicméně, chcete-li skrýt něco zrakům nepřítele, ELIXIR je tady pro vás.THUNDER FXTyto stroje jsou honící psi nepřátelské armády. Silně vyzbrojené letouny schopné stoupat do vyšších vrstev jsou postrachem vzdušných, pozemních i námořních sil s jediným dodatkem - jejich spotřeba paliva je tak obrovská, že se většinou nevrátí na základnu a uvíznou uprostřed bitvy, kde jsou zcela neškodní.QUASARSlabší bratříček dalekonosného PULSARu. S menším dostřelem je jeho ideální umístění za první linií obrněných jednotek pro obranné akce. I když není jeho palebná síla tak veliká, při vycvičení je vážnou hrozbou pro slabší nepřátelské jednotky.SAMURAI-3Nejsilnější tank z celé hry. Nepřekonatelné plátování štítů vysoká ráže kanónů činí z tanku SAMURAI-3 krále pozemních bitev. Před efektivním využitím je však třeba tank dostatečně vycvičit a hojně opravovat, protože se jednotka při každém boji vyčerpá.VISIONPrůzkumný satelit VISION je nejslabší jednotkou ve hře a jakýkoli zásah je smrtelný. Podobně jako U.H.U. R-51 slouží pouze k průzkumným letům nad nepřátelské území - spolupráce s UX-2 se přímo nabízí. Nezapomeňte však dosáhnout vyšších vrstev atmosféry, jinak bude satelit možné sestřelit konvenčními zbraněmi!MEDUSA-2Protiletadlový kanón MEDUSA namontovaný na mobilním podvozku je ideální útočnou silou proti leteckým cílům. S pohyblivostí jako COMET a palebnou silou jako MEDUSA je vycvičená MEDUSA-2 nenahraditelnou oporou proti vzdušnému útoku i vysoko letících letadel.UX-2Němci si očividně potrpí na dalekonosné rakety! UX-2 má, podobně jako V-2 obrovský dosah a smrtící účinek a snad proto německá firma BLUE BYTE přidala tuto fatální zbraň i do arzenálu TITAN'S LEGACY. Tato zbraň dokáže zlikvidovat většinu jednotek jediným zásahem a ve spolupráci s průzkumnými jednotkami není lepší zbraně!VADER DXSe zvýšenou palebnou silou je VADER DX konečně vznášedlem použitelným i pro boje se slabšími jednotkami. Přístup do nepřátelského opevnění na vodě lze tak získat nejen lstí, ale s použitím těchto strojů i hrubou silou.

Pokračovat na článek


Jak vybrat aktivní prvek

Výběr aktivních prvků je klíčovým bodem při vytváření počítačové sítě. jejich volba závisí na tom, jak velkou síť chceme vybudovat a na jaké vzdálenosti bude potřeba spojení zajistit.Volba aktivních prvkůRozhodneme-li se vytvořit si vlastní počítačovou síť, musíme se nejdříve rozhodnout, který síťový standard zvolíme. Každý standard přesně specifikuje použitelnou topologii, způsob a rychlost komunikace v síti. Nejčastěji používaným je dnes Ethernet, v odůvodněných případech však lze použít, Token Ring, ATM, 100VGA, Arcnet nebo další. V případě Ethernetu, je dalším logickým krokem volba rychlosti sítě. Souvisí s celkovou koncepcí a požadovanou propustností plánovaného řešení (rychlosti vztažené na jeden počítač), zpravidla však volíme mezi dvěma rychlostními standardy, Fast Ethernet (100 Mb/s) nebo 1GE (1Gb/s). Pro 100Mbps hovoří nižší náklady na realizaci, 1Gb/s pak nabízí vyšší datovou propustnost ovšem při vyšších nákladech na kvalitu kabeláže a aktivních prvků. Gigabitové řešení je plně zpětně kompatibilní s Fast Ethernetem a Ethernetem. Pokud bychom zvolili rychlost 100 Mb/s a v budoucnu chtěli přejít na standard 1 Gb/s, bude nutné všechny aktivní prvky v síti nahradit novými, což představuje poměrně značnou investici. V případě kabeláže je přechod z Fast Ethernetu mnohem jednodušší, protože kabeláž pro Fast Ethernet (Cat. 5e nebo lépe Cat. 6) podporují i rychlosti 1 Gb/s.Standard Ethernet využívá hvězdicovou topologii, kdy každý počítač v síti musí být spojen přímo s aktivním prvkem. Prvním faktorem při jeho výběru je jeho umístění. Prvky vhodné pro montáž do 19“ rozváděče bývají označené „rackmount“ (z anglického RACK= rozváděč, MOUNT=montáž). Ostatní zařízení jsou označována jako “desktop“. Předpokládá se, že „desktop“ zařízení bude spojovat pouze několik počítačů, proto se dodávají většinou s 5, 8 či 16 porty. Existuje možnost propojení více switchů dohromady (kaskádování). Pak je nutné použít tzv. křížený kabel, který má prohozené vodiče určené pro vysíláni (TX) a příjem (RX) signálu. Většina aktivních prvků má ovšem v sobě zabudovanou funkci Auto MDI-X, která dokáže detekovat přímý či křížený kabel a sama automaticky zvolit správný pár vodičů pro vysílání a příjem. V takovém případě použití kříženého kabelu není nutné.Dalším kritériem výběru aktivního prvku je volba mezi externím a interním zdrojem napájení. Pro externí zdroj napájení hovoří o cca 10 až 20 % nižší cena vykoupená vyšší poruchovostí těchto zdrojů. Z toho důvodu někteří výrobci stanovují na zdroj kratší dobu záruky než na samotné zařízení. U menších switchů je interního zdroj napájení zbytečným luxusem. Chceme-li použít switch s více než 8 porty, je interní napájení z hlediska vyššího vytížení zdroje vhodnější variantou. Další je možnost volby mezi kovovým a plastovým obalem. Při koupi plastového osmiportového switche, ušetříme cca 10 až 15 % ceny oproti koupi kovového switche.Management ano či ne?Jedinou zásadní výhodou při koupi switche bez managementu je výrazně nižší cena. Neobejdeme-li se bez správy prvku, je nutné zvolit její přesnou úroveň. Zde platí přímá úměra mezi počtem funkcí a cenou.První možností je SMART management. V tomto případě lze switch ovládat pouze pomocí sériového kabelu RS232, kterým lze nastavovat základní funkce switche jako vypínání a zapínání portů, nastavování portově orientovaných VLAN nebo nastavování řízení toku. U některých switchů s tímto managementem se lze setkat i s funkcí řízení šířky pásma, tedy možností přesnějšího nastavení rychlosti datové komunikace pro každý port než „pouze“ rychlosti garantované standardy Ethernetu. Vylepšenou verzí SMART switchů jsou tzv. WebSMART switche. Tyto navíc disponují IP adresou umožňující vzdálené ovládání tohoto aktivního prvku přes standardní webový prohlížeč. Cena těchto switchů se pohybuje někde uprostřed mezi cenou switche bez managementu a s L2 managementem.Další úrovní správy je tzv. L2 management. Tyto switche se odlišují od WebSmart switchů více způsoby správy switche a možností jeho ovládání pomocí mnohem většího počtu parametrů. Zde je kromě ovládání přes webové rozhraní možné použít i například protokol SNMP. Ve switchi je udržována tabulka parametrů a jejich aktuálních hodnot. Tyto hodnoty mohou být vyžádány dotazem SNMP (Simple Network Management Protocol) softwaru a následně importovány a zobrazeny v této SNMP aplikaci. Korektní import dat ze switche do SNMP softwaru zajišťuje tzv. MIB tabulka. Většina výrobců využívá kompatibility základních a obecně známých MIB tabulek. U funkcí, které nejsou zaznamenány v žádné standardní MIB tabulce, vydá výrobce svou vlastní proprietární MIB tabulku. Možná je i vzdálená správa přes CLI (příkazovou řádku) např. pomocí utility TELNET. Zde jsou administrátoři rozděleni přístupovým účtem a heslem do skupin dle pravomocí na tzv. superuser (účet s maximálními kompetencemi) a uživatele s nižšími právy. Možnosti nastavení se u switchů s plným managementem liší od výrobce k výrobci a rovněž zde roste cena úměrně s počtem funkcí.Páteřní spojeDalším kritériem pro výběr je možnost připojení rychlejšího standardu či optického modulu ke switchi. U sítí, které jsou určeny pro připojení k páteřní síti můžeme využít variant switchů, které kromě předem daného počtu portů (5,8,16,24,32,48) umožňují připojení jednoho či více portů s podporou vyššího rychlostního standardu. Tento způsob připojení páteře k LAN síti je velmi jednoduchý a topologicky čistý. Připojení k páteřní optické síti je nejčastěji zajištěno pomocí tzv. SFP modulů. U těchto modulů jsou použity optické LC konektory. Jako další musíme specifikovat, zda se bude jednat o mnohovidový či jednovidový optický spoj, případně znát vzdálenost, na kterou budeme optiku používat. Chceme-li použít pouze jednu optickou trasu, bude nutné použít tzv. WDM (Wave Division Multipexing) optické moduly, které umožní vysílání i příjem signálu na jednom optickém vláknu. (na různých vlnových délkách). Používané vlnové délky jsou 1310 a 1550nm, kde na jedné straně je pro vysílání použita první hodnota a pro příjem druhá, na druhém konci jsou pak tyto hodnoty použity opačně. Tato zařízení se používají v párech.Pokročilé vlastnostiPokud bude aktivní prvek umístěn mimo rozváděč v prostředí s teplotními výkyvy, či extrémy, případně bude muset odolávat mechanickému namáhání, bude nutné sáhnout pro tzv. průmyslovém switchi. Tyto switche jsou výrobci testovány na náhlou a častou změnu teploty, dlouhodobou práci v extrémních teplotách, tlacích i vibracích (např. v dopravních prostředcích atd.). Často se kromě průmyslových switchů můžeme setkat i s průmyslovými media konvertory, tedy zařízeními umožňujícími změnu z jednoho media na druhé. Nejčastěji se používá změna z metalického vedení na optické, ale pro průmyslové použití jsou vhodné také media konvertory pro změnu z optiky na RS 232 či RS 422/485.Musíme se ale připravit i na situaci, kdy budeme přinuceni okolnostmi navrhovat síť tak, že jeden či více aktivních prvků bude úplně mimo dosah napájení. Jelikož switche napájené být musí, je nutné toto vyřešit jiným způsobem. Ideální se pro toto řešení jeví využití switche s podporou 802.3af tedy napájení po Ethernetu (PoE – Power over Ethernet). Pokud náš centrální prvek podporuje standard 802.3af pak dokáže jedním datovým kabelem poslat jak data určená pro zařízení na konci kabelu (další switch, WiFi zařízení, media konvertor), tak napájení pro toto zařízení. Aktivní prvek na druhém konci však opět musí podporovat standard 802.3af, aby byl schopen silové vedení v datovém kabelu využít pro svou vlastní potřebu a oddělit jej od dat samotných, které rovněž zpracuje. Zařízení podporující standard 802.3af se proto dále dělí na PSE (Power Source Equipment), tedy zařízení, která slučují datový tok se silovým vedením a PD (Powered Device), tedy zařízení, které dokáže silové vedení v datovém kabelu využít pro vlastní potřebu.Při výběru aktivního prvku pro počítačovou síť je dobré u výrobce či distributora ověřit, zda toto zařízení má certifikát CE a požadovat od výrobce tzv. prohlášení o shodě, což by v dnešní době měla být samozřejmost.

Pokračovat na článek


Komprese dat

Co dělat, když potřebujete e-mailem poslat velký dokument a příjemce má omezenou velikost mailové schránky, takže se vám e-mail stále vrací? Zkomprimujte ho. Zmenšíte tím velikost odesílaných dat a díky tomu také urychlíte odeslání i příjem e-mailu. Zvláště pokud máte pomalejší připojení možnost komprese oceníte.V průběhu stále progresivního vývoje počítačového světa rostlo množství dat společně s hardwarovou náročností. Velký objem dat se dlouho zpracovával i na výkonnějších počítačích a kvůli snaze uspořit čas se začalo přemýšlet jak urychlit zpracování těchto dat. Postupně začaly vznikat první programy, které se touto problematikou začaly zaobírat. Popravdě první verze nebyly zrovna příliš bezpečné. Hlavně proto, že dokázaly samotné soubory znehodnotit a již je nikdo nedal zpět do původního stavu. Staly se tak naprosto nepoužitelné. Nicméně od konce 80tých let minulého století, kdy se začal tento problém vehementně řešit, došlo k obrovskému skoku a s problémem poškození dat se již běžně nesetkáme. V podstatě si to ani výrobci samotných programů nemohou dovolit. Bezpečnost těchto programů vzrostla nad hranici 99% a já sám jsem se nesetkal za celou dobu používání těchto kompresních programů s nějakou kritickou chybou. Vlastním problémem vždy byl transport dat. Docházelo k mnoha poškozením a deformacím souborů bez komprimace, které již nebyly napravitelné. Dnes už samotná komprese zajišťuje určitou ochranu proti poškození při transportu.Komprese znamená zmenšení, zhuštění (hovorově se používá slovo "sbalit", opakem je "rozbalit"), ), výsledkem pak je menší objem dat. Zkomprimované soubory zabírají na disku méně místa, což při dnešních kapacitách disků není až tak podstatné. Významné to ale může být třeba posílání souborů e-mailem. Kromě menší velikosti je výhodou i to, že několik souborů můžete do jednoho a s jedním souborem se manipuluje lépe než s několika. Drobnou nevýhodou je, že zkomprimovaný soubor je nejprve nutné dekomprimovat (rozbalit), než s ním lze pracovat (je to podobné, jako když si složíte list papíru, abyste jej mohli vložit do kapsy – nejprve jej musíte rozložit, abyste si jej mohli přečíst).Některé soubory již používají kompresi vnitřně, například programy (exe soubory, dll knihovny), ale také obrázky, hudba nebo video soubory. U těchto souborů už jejich další kompresí významného zmenšení nedosáhneme.Až dosud jsme brali v úvahu tzv. bezztrátovou kompresi, to znamená, že ze zkomprimovaného souboru lze vytvořit identický soubor jako před kompresí. Asi by se vám nelíbilo, kdybyste si zkomprimovali seminární práci, poslali si ji e-mailem do školy a tam byste po rozbalení zjistili, že místo vašich pečlivě promyšlených vět vidíte shluk nesmyslných znaků. Poněkud jiná situace je ale u již zmiňovaných obrázků, hudby nebo videa. Lidské smysly jsou totiž nedokonalé, a tak drobné změny v obraze nebo zvuku nepostřehnou. Obrázky, zvuk a video jsou proto většinou ukládány v komprimovaných formátech, a to nejčastěji ztrátovou kompresí. Při ukládání je obrázek drbně "pozměněn", tak aby bylo dosaženo co nejmenší velikosti výsledného souboru při zachování dostatečné věrnosti. Takto zjednodušeně používají kompresi formáty JPG (obrázky), MP3 (hudba) nebo MPEG či DivX (video). Ne že by obrázky, hudbu nebo video nebylo možné ukládat nekomprimovaně, většina programů i tuto možnost nabízí, ale takové soubory jsou pak opravdu hodně velké, zvláště u videa.Komprimační programy, kterými se budeme dále zabývat používají samozřejmě bezztrátovou kompresi. Potřebujeme samozřejmě po rozbalení získat původní soubor v nezměněné podobě.Na trhu existuje mnoho produktů nabízejících uvedené základní funkce a komprese do formátů ZIP, ARJ, TAR/GZ, ACE, LHARC atd. Mezi sebou se liší jednak tím, jak tyto základní funkce provádí (viz např. Archive Comparision Test), a jednak tím, že nabízí další, pro někoho podstatná vylepšení, jako je možnost automatického generování jmen podle data, výběr podle data, příznaků archivace, schopnost práce s 'dlouhými' jmény, samorozbalující archivy, možnosti uzamčení archivu proti další modifikaci, interaktivní ovládání, komentáře k archivu atd.To by tak mohlo být z teoretického hlediska vše a nyní se podíváme na pár programů, které vám mohou samotnou kompresi (sbalení dat) či dekompresi (rozbalení dat) provést. Pokusím se zde vybrat pár nejznámějších programů a jeden podrobněji popsat. Samozřejmě, že bude záležet na vás, který program si vyberete. Ovšem princip všech programů je velmi podobný.WinRAR 3.62WinRAR je program určený pracovat s nejrozšířenější skupinou komprimovaných dat a to s koncovkami RAR a ZIP. Dokáže ovšem zpracovávat (ale pouze extrakci) formáty typu GZ, ACE, TAG nebo UUE a mnoho dalších. V nejnovější verzi (3.62) dokáže WinRAR zpracovávat dokonce i datové produkty NTFS (pro zasvěcené). Toto je zvlášť podstatné pro Windows 2000. V nové verzi je program poněkud graficky odlišný od předchozích a jeho použití je přehlednější. Samotná práce v něm je jednoduchá a srozumitelná pro každého. Podíváme-li se na funkčnost a optimální poměr komprese k času, můžeme klidně říci, že tento faktor je v programu WinRAR dokonale zvládnut. I když se najdou programy, které komprimují s větší efektivitou, čas potřebný pro jejich práci je několikanásobně vyšší a pochopitelně naopak. S archivy RAR lze pracovat kromě nejrozšířenější platformy Windows i v prostředích Unix, Linux, MacIntosh, IBM OS/2.Pro šifrování používá RAR poměrně silnou blokovou šifru, takže i když se po internetu povaluje spousta programů pro zjištění hesla, při šesti- a víceznakovém heslu trvá na současné technice nalezení hesla několik desítek let. Celkem důležitý rozdíl od ostatních formátů, kde je to záležitost pár hodin. (jen pro zajímavost rozšifrování šestiznakového hesla trvá podle výpočtů cca 400 dní, sedmiznakového 25 000 dní atd., pochopitelně záleží na technologii a výkonu počítače). Jen zmíním, jak velké soubory se dají WinRARem zpracovávat a jaká je jeho cena. Maximální velikost zkomprimovaného souboru je cca 8,5 gigabytů a u souborového systému FAT16 pouze 2 gigabyty (to je ale omezení souborového formátu, ne WinRARu samotného). Náklady na pořízení tohoto programu se pohybují přibližně někde kolem 1000 Kč.Pracovní plocha je velice jednoduše a vkusně umístěná v dominantní části okna a velmi připomíná práci v Total Commanderu. Máte-li soubor, který je zkomprimován, a chcete jej extrahovat (rozbalit), použijete velice jednoduchý pohyb podobně jako v programu Průzkumník nebo již zmiňovaném Total Commanderu. Najdete soubor, který chcete zpracovat. Jednou na něj kliknete, aby došlo k prosvícení (ne k otevření), a pak již stačí jen stisknout v horní části tlačítko „Extrahovat do“ . V tu chvíli se objeví okno „Cíl a volby extrakce“ a naprosto identickým a notoricky známým způsobem určíte, kam si přejete dotyčný soubor rozbalit. Opačný postup, když hodláte soubory sbalit (spakovat), je také velmi jednoduchý. Zobrazíte veškerá data, která hodláte zpracovat, označíte je buď myší, nebo „Shift + tlačítka šipek nahoru, dolů“, a zvolíte ikonu „Přidat“ . Pak již jen určíte, kam se vytvořený soubor umístí. Celá práce je tímto dokončena.Toto jsou pouze dvě nejdůležitější činnosti, které by vám měly stačit k tomu, abyste se naučili velmi jednoduše a hlavně efektivně pracovat s daty. Existuje mnoho možností jak provést nastavení a podrobnou lokalizaci systému, ale pro běžné uživatele se mi to jeví jako nadstandardní a myslím si i zbytečné. V každém případě, pokud se někdo hodlá komprimací dat zaobírat podrobněji, existují na internetu podrobné popisy a příručky jak vyzrát na mnoho problémů a potíží. Stáhnout si nejnovější verzi v češtině můžete přímo ze stránek výrobce.Varianta komprese WinRAR: Pravé tlačítko myši > WinRAR > Přidat do nazev_slozky.rarVarianta dekomprese WinRAR: Pravé tlačítko myši > Extraktovat zdeWinZip 10.0Nejběžněji používaný komprimační nástroj používá prakticky stále stejné uživatelské prostředí a vylepšuje jen vnitřní funkce. Je to zcela základní program, který by neměl chybět v žádném počítači. Podporuje většinu kompresních standardů běžně používaných na Internetu: TAR, ZIP, UUencode, XXencode, BinHex, MIME a Unixové komprese. ARC, ARJ a LZH jsou podporovány prostřednictvím externích programů. Běžný uživatel nejvíce ocení novou a lepší metodu komprese, která ovšem není kompatibilní se staršími verzemi.Program automaticky vybírá optimální kompresní metody - PPMd nebo bzip2 a obsahuje nový kompresní algoritmus pro bezztrátovou kompresi zvukových souborů WAV. Možnost zobrazení plných náhledů snímků uložených v ZIP souboru bez nutnosti jejich extrakce je velmi příjemná změna. WinZip podporuje správce příloh ve Windows XP SP2. Dokáže ukládat ZIP soubory přímo na CD nebo DVD, velké ZIP soubory jsou přitom automaticky rozloženy na více disků.Trial verzi si můžete stáhnout přímo od výrobce.Varianta komprese WinZip: Pravé tlačítko myši > WinZip > Add to nazev_slozky.zip.Varianta dekomprese WinZip: Pravé tlačítko myši > WinZip > Extract to hereALZip 6.13Program umí pracovat s více než 35 kompresními formáty. Vedle standardních formátů, jako jsou ZIP či ARJ, umí ALZip otevírat i ISO a BIN (IsoBuster) obrazy kompaktních disků či virtuální CD formátu LCD. ALZip dokáže samozřejmě archivy i vytvářet a to včetně SFX samorozbalovacích souborů.Mezi další funkce programu patří rozdělování archivů do menších souborů, integrace s antivirovým softwarem, zrekonstruování zapomenutých hesel ZIP souborů či možnost spouštění programu z příkazové řádky. Celkově se jedná o velice povedený program s intuitivním ovládáním, který rozhodně stojí za vyzkoušení.Stahovat můžete od výrobce.ExtractNow 4.35Dovolí rozbalit více souborů najednou z formátů ZIP, RAR a ACE. ExtractNow je nástroj, který dokáže rozbalit několik komprimovaných souborů najednou. Podporuje ZIP, RAR, ACE soubory a má velmi kompaktní a přehledné grafické rozhraní. Stačí pouze přetáhnout požadované soubory nebo si je vybrat v menu. V nové verzi nabízí ExtractNow také funkci, která pomůže při hledání podporovaných souborů. Při samotném rozbalování si můžete vybrat, do kterého adresáře mají být archívy rozbaleny, případně pro ně program vytvoří nový adresář se stejným jménem.Stahovat můžete opět přímo od výrobce.Slovo závěremVeškeré programy, které jsem zde představoval (ovšem jen nepatrný zlomek ze všech existujících), je možné stáhnout z internetu jako shareware a není problém je také zakoupit jako originál. Pořizovací náklady se pohybují od 200 – 1000 Kč. Celkem důležité je také říci, že operační systémy Windows i Linux se již dokonale přizpůsobily a umí pracovat i s komprimovanými soubory, aniž byste museli instalovat nějaký další program. Pro základní práci s komprimovanými soubory to stačí, pokud budete chtít víc, není problém sáhnout po některém ze zde představených programů. Doporučuji proto všem uživatelům, aby se pokusili s kompresí pracovat.

Pokračovat na článek


Prohlížeč Speed ​​Test na Google Chrome, Mozilla Firefox, Internet Explorer a Opera

Nyní, Google Chrome 17 byla oficiálně uvolněna, si můžete dopřát sami s rychlostním testu, který stresu na nejnovější verze nejrozšířenějších prohlížečů: Firefox 10, IE 9, a samozřejmě Chrome Opera 11.61 17.Jako vždy, před zobrazením výsledků testů, si uvědomit, že rychlost není jediná věc, že ​​každý prohlížeč je schopna nabídnout: Každý prohlížeč má řadu funkcí,, někdy unikátních, které by měly být vzaty v úvahu, když je třeba udělat výběr, který prohlížeč používat.Začátek – Vítěz: Chrome!Namísto čekání na ukončení nakládky na první stránku, Tento test se vztahuje pouze na dobu potřebnou pro načtení první okno prohlížeče se objeví a je zde možnost zadat URL. Vítězem je Chrome, poté, co jen jedna sekunda, zjistíme, Mozilla Firefox.Vložte nové karty – Vítěz: Opera!Byla zahájena 9 různé karty, nahrávání lokalit, jako je Facebook, a Mextena a vítězem se stal Opera, pouze s 6 seconds! Chrome použít i 22, a skončil poslední, zatímco Firefox a IE jsou sekundu mrtvého tepla, s 1sekundyds.Načítání URL – Vítěz: Chrome!Chtěli jsme otestovat novou funkci pre-rendering z Chrome vidět, jaký rozdíl tam, pokud jde o načítání stránky po zadání adresy URL v adresním řádku. Výsledky byly překvapivě příznivé pro Chrome, ale to, co opravdu překvapilo, se, že IE je opravdu rychlý, zatímco Opera a Firefox používají málo ‘méně času.JavaScript engine – Vítěz: Chrome!Není to překvapení, ale, opět, Chrome je umístěn před konkurencí, Firefox na druhém místě ve třetím IE a Opera na čtvrtý.DOM výkon / CSS – Vítěz: Opera!Opět, Tyto výsledky by měly být dobře obeznámen. Opera ničí konkurenci v průběhu zkoušky CSS, více než obvykle, zatímco Firefox, Chrome a Internet Explorer doslova jíst prach!Využití paměti – Vítěz: Firefox!Tentokrát, někdo by mohl být překvapen. Mnoho karet byly ponechány otevřené (devět až byl přesný) vytvořit a nepoužité spotřeba paměti. Dobře, překvapivě, Mozilla Firefox je králem výprask, v pořadí, Opera, Chrome a Internet Explorer. Pokud jste zvědaví na využití paměti každého prohlížeče bez devíti otevřených záložek, je třeba říci, že Chrome skutečně vyhraje bitvu o využití paměti s pouze 42 MB, 48 MB s operou za. Firefox a IE použití, však, o 63 MB paměti RAM s žádnými kartami otevřít. Z těchto údajů je známý jako zlo Chrome je jeho schopnost řídit paměť po otevření mnoho záložek.Celkové skóreDělat rychlé počet různých klasifikací pro každý prohlížeč, Celkové výsledky jsou následující:Chrome: 69%Firefox a Opera: 63.2%Internet Explorer: 48%Vítězem je pak prohlížeč Google, ale Opera a Firefox jsou opravdu není daleko. Jiná věc, však, pro Internet Explorer, vysláni 21 procentních bodů.

Pokračovat na článek


Kabelové připojení CATV

Pokud máte doma kabelovou televizi, je velmi pravděpodobné, že se přes její rozvody můžeteg přpojit také k internetu. Připojení přes kabelovku je rychlé, cenově výhodné a nenáročné na instalaci. Bohužel není dostupné zdaleka všude.Internet je významnou součástí v našem životě. Pro každého má internet jiný význam, využíváme ho pro stahování dat, hraní her, pro komunikaci, pro práci atd., ale pro každého je důležitá rychlost připojení k internetu. Pokud chcete rychlý internet pro stahování videa, poslouchání hudby, hraní her apod., je pro vás ideální volbou kabelové připojení přes přípojku kabelové televize (CATV).Historie a dnešekKabelové připojení využívající rozvody kabelové televize patří mezi nejmodernější připojení k internetu. Počátky kabelového připojení v ČR se datují od roku 2003. V září roku 2003 se spojují kabelové společnosti Intercable a TES Media a vytvářejí společnost Karneval. Dochází nejen k tomu, že rozšiřují možnosti kabelové televize, ale také jako první přicházejí na trh s kabelovým připojením. Ihned po vstupu na český trh svojí rychlostí stahování a odesílání dat převyšují všechny druhy připojení, které na trhu působily, včetně cenových relací.V dnešní době nabízí společnost Karneval možnost stahování dat až 7000 kb/s a rychlost odesílání dat 500 kb/s. Tato rychlost určitě není konečnou, neboť společnost Karneval už testovala rychlost okolo 30 Mb/s. K dnešnímu dni udávají dva největší kabeloví poskytovatelé Karneval Media a UPC Česká republika přes 140 tisíc zákazníků využívajících kabelového připojení k internetu. Mimochodem, obě společnosti se v současné době slučují. Celkem je přes přípojku kabelové televize (včetně lokálních poskytovatelů) připojeno přibližně 176 tisíc uživatelů a toto číslo neustále roste svižným tempem.Současná nabídkaSpolečnost Karneval nabízí kromě již zmiňovaného připojení rychlostí 7000 kb/s (TURBO 7M) i další možnosti: Internet TURBO 1M (1000/100 kb/s), TURBO 3M(3000/300 kb/s) a konečně TURBO 5M(5000/500 kb/s). Pozn. první číslo udává rychlost stahování (download), číslo za lomítkem pak rychlost odesílání (upload). V těchto měsících je nabídka společnosti Karneval lákavá, např. při objednání internetu TURBO 3M získáte na 3 měsíce internet TURBO 5M. Obdržíte skoro dvojnásobnou rychlost, ale platíte za TURBO 3M. Nedílnou součástí je zapůjčení modemu (Motorola) a instalace za symbolickou 1 Kč. Cenové relace jsou 470 Kč/měsíc za TURBO 1M, TURBO 3M za 772 Kč/měsíc, TURBO 5M za 1 307 Kč/měsíc a 1 783 Kč/měsíc za TURBO 7M. Pro připojení k internetu dostanete 2 vlastní dynamické IP adresy a dvě emailové schránky, které mají velikost 1 GB. Pouze u nabídky TURBO 1M činí velikost 100MB. Kromě toho máte možnost vlastního web hostingu (místo, kde můžeme mít svoje webové stránky) do 30MB, Dalšími službami je zřízení pevných IP adres, rozšíření emailové schránky, možnost web hostingu a server hostingu. Handicapem je, že máte stanovenou maximální hodnotu přenesených dat, pro TURBO 1M - 2GB, TURBO 3M - 10GB, TURBO 5M - 20GB a pro TURBO 7M - 40GB, v případě překročení se rychlost sníží na hodnotu 256/64 kb/s.InstalaceInstalace je jednoduchá a zvládne ji každý, kdo již na počítači v minulosti pracoval. Pro kabelové připojení potřebujete síťovou kartu, kabel RJ 45, koaxiální kabel, modem pro kabelové připojení (od modemu pro dial–up jej odlišíte např. podle toho, že má speciální zásuvku pro koaxiální kabel), síťový adaptér pro modem, USB kabel a kabelovou přípojku. To všechno dostanete jako součást instalačního balíčku s modemem a pokud se necítíte dostatečně zruční, můžete si modem a připojení na počítači nechat nainstalovat technikem poskytovatele. Tato služba je většinou poskytována zdarma, technik stejně musí ve vašem domě zapojit vaši kabelovou přípojku.Pokud se rozhodnete pro instalaci svépomocí, budete si nejprve muset do počítače nainstalovat síťovou kartu, pokud ji už nainstalovanou nemáte. Novější počítače již většinou síťovou kartu obsahují. Dále propojíte koaxiálním kabelem modem a kabelovou přípojku (pozn.- nejdříve byste měli kabel připojit ke kabelové přípojce), pokračujete tím, že připojíte kabel RJ 45 (zapojuje se ze síťové karty do modemu). V případě, že nemáte síťovou kartu, můžete počítač s modemem propojit přes USB rozhraní, to je ale spíš jen nouzové řešení. Nakonec připojíte síťový kabel z modemu do elektrické zásuvky. Pokud jste všechno zapojili správně, můžete zapnout modem, na kterém se postupně rozsvítí kontrolky power, receive, send, online a bude blikat pc/activity (tzn. že modem komunikuje s PC). Popis konektorů kabelového modem:1 - konektor RJ45 (pro připojení k počítači)2 - konektor USB (pro alternativní připojení k počítači)3 - koaxiální konektor (pro připojení ke kabelové zásuvce)4 - napájecí konektor (pro připojení napájecího adaptéru)Po zapojení modemu zbývá nastavit síťové připojení na vašem počítači. Ani to není nijak složité, postup se mírně liší podle vašeho operačního systému (minimálně byste měli mít Windows 98). Možná budete muset nastavit vlastnosti TCP/IP protokolu, případně tento protokol doinstalovat, pokud nebyl nainstalován současně s Windows. Ve většině případů stačí ponechat výchozí nastavení, které pro získání potřebných síťových údajů využívá DHCP server poskytovatele, to znamená, že uživatel na svém počítači nemusí nic nastavovat, IP adresa a další potřebné údaje jsou mu přiděleny automaticky. V opačném případě vám poskytovatel dodá potřené údaje, které vyplníte ve vlastnostech TCP/IP protokolu ručně. Tím je veškerá instalace a nastavení hotovo a už by vám nic nemělo bránit v prohlížení oblíbených stránek a využívání dalších internetových služeb.Slovo na konecKabelové připojení jednoznačně nabízí nejlepší parametry, které určitě využijí všichni uživatelé, i ti, kteří zpočátku nemají na připojení vysoké nároky. Je jenom na vás jakou rychlost zvolíte, a to podle toho co od internetu očekáváte. V současné době má tento způsob připojení k internetu v ČR konkurenci pouze v optických kabelech, které používají někteří poskytovatelé pro připojení ve větších městech. Počet lidí, kteří se přes kabelovou televizi k internetu budou připojovat dále poroste a to nejen pro jeho rychlost, která ještě neukázala svá maxima, ale také proto, že je snadno dostupný v obcích s kabelovou televizí. Stačí se jenom připojit.

Pokračovat na článek


Jak funguje internet - protokoly TCP/IP a ISO OSI

Pro internetové i většinu místních síťových spojení se používá protokol TCP/IP, na který se teď podíváme trochu podrobněji ve vztahu k síťovým vrstvám.Tento článek volně na vazuje na článek Jak funguje internet - protokoly, který je hodné přečíst ještě před tím, než se pustíte do dalšího čtení.Pokud mluvíme o síťových protokolech musíme se zmínit o vrstvách. Počet vrstev závisí na tom, jakou soustavu síťových protokolů použijeme. Někdy se také hovoří o síťovém modelu. Nejčastější model je ten, který se používá na internetu. Je to rodina protokolů TCP/IP. Druhým modelem je ISO OSI, který standardizoval mezinárodní standardizační úřad (ISO).Porovnání síťových modelů:Z porovnání je vidět, že TCP/IP využívá čtyři vrstvy a protokoly ISO OSI používají vrstev sedm, jak je znázorněno na obrázku. Soustavy síťových protokolů TCP/IP a ISO OSI se od sebe liší – jsou vzájemně neporovnatelné. Rodina síťových protokolů TCP/IP neřeší (až na výjimky) linkovou a fyzickou vrstvu, proto se i na internetu setkáváme s těmito protokoly z modelu ISO OSI.Vztah protokolů TCP/IP a ISO OSI existuje, i když jsou vzájemně nesouměřitelné. V praxi je však třeba využívat komunikační zařízení vyhovující ISO OSI pro přenos IP-paketů nebo naopak realizovat služby podle ISO OSI.Nyní si něco řekneme o hlavních vrstvách:Aplikační vrstva – tato vrstva předepisuje, jak mají být data přebírána/předávána od aplikačních programů. Příklady: Telnet, FTP, HTTP, DHCP, DNS.Aplikační protokoly používají vždy jednu ze dvou základních služeb transportní vrstvy: TCP nebo UDP, případně obě dvě (např. DNS). Pro rozlišení aplikačních protokolů se používají tzv. porty, což jsou domluvená číselná označení aplikací. Každé síťové spojení aplikace je jednoznačně určeno číslem portu a transportním protokolem (a samozřejmě adresou počítače).Transportní vrstva – stará se o spojení mezi aplikacemi na vzdálených počítačích. Patří sem výše zmíněné protokoly TCP a UDP.Protokol TCP určuje pravidla o způsobu dopravy dat po síti, Rozhodují o tom, která data mají přednost (vyšší prioritu) a koordinují tak celý průběh výměny informací, aby nevznikl chaos. (viz článek o protokolech)Protokol UDP dopravuje data po síti pomocí tak zvaných datagramů. Rozdíl v těchto protokolech je velmi podstatný. Spojení pomocí protokolu TCP se nazývá také spojované, spojovanou službou. A to z důvodu že příjemce potvrzuje přijímaná data. V případě ztráty dat si příjemce vyžádá jejich znovuposlání. Můžeme to srovnat s tím, když někomu telefonujete. Voláte tak dlouho, dokud někdo nezvedne sluchátko, čímž se „potvrdí“, že to co chcete říci někdo slyší – v našem případě tedy, že data dorazí k adresátovi.Spojení pomocí protokolu UDP se říká nespojované. Není zde kontrola, zda dorazila všechna data k adresátovi. Můžeme ho přirovnat k poslání telegramu, který odešleme a nestaráme se, zda dorazil.Síťová vrstva – tato vrstva zajišťuje přenos dat mezi vzdálenými počítači WAN. Základní jednotkou přenosu je síťový paket, který se balí (zapouzdřuje) do datového rámce. Síťový paket se skládá ze záhlaví a datového pole, zápatí je zde výjimkou.Tímto bych naše povídání o vrstvách ukončil. Nyní máme základní znalosti o hlavních vrstvách. Na konec si ještě zmíníme typy protokolu IP, neboť se o nich teď častěji mluví.V současné době je převážně používán protokol IP verze 4. Je připravena nová verze 6, která řeší nedostatek adres v IPv4, bezpečnostní problémy a vylepšuje další vlastnosti protokolu IP.IPv4 – Internet protokol verze 432 bitové adresycca 4 miliardy různých IP adres, dnes nedostačujícíIPv6 – Internet protokol verze 6128 bitové adresypodpora pro mobilní zařízenífragmentace paketů – rozdělovánídostatečně bohatý adresní prostor – pokud možno by už nikdy neměla nastat nouze o adresypodpora služeb se zaručenou kvalitoudesign odpovídající vysokorychlostním sítímbezpečnostní mechanismy přímo v IPautomatická konfiguracekooperace s IPv4 a co nejhladší přechod ze stávajícího protokolu na novýNelze samozřejmě říci: "Tak, a od 1. 11. 2006 všichni používáme IPv6." Nejdříve se vymýšlí způsob komunikace mezi počítači, které používají IPv4 a počítači s IPv6, aby bylo zavedení IPv6 bezproblémové. Zajímavostí je, že protokol verze 6 je nyní nejrozšířenější v Číně.Touto informací naše povídání o TCP/UP ukončíme a příště si něco řekneme o HTTP a FTP.

Pokračovat na článek


ADSL připojení

Vysokorychlostní připojení na obyčejné telefonní lince s možností telefonovat i surfovat zároveňADSL připojení používá klasickou telefonní linku, avšak jiným způsobem než běžný telefonní přístroj. Díky tomu dosahuje výrazně vyšších rychlostí než vytáčené připojení analogovým modemem a umožňuje telefonovat, i když jste právě připojeni k internetu.Telefonní hovor totiž využívá telefonní přípojku jen z malé části (frekvence do 4kHz), zatímco většina telefonních linek je schopna přenášet data na mnohem vyšších frekvencích. Vyšší frekvence samozřejmě kladou vyšší nároky na kvalitu linky a také délku vedení. Možnost zřízení ADSL připojení je proto limitována vzdáleností od ústředny do maximálních čtyř kilometrů (někdy se uvádí 8km, u větších vzdáleností ale hodně záleží na kvalitě linky). Druhou podmínkou je, aby i ústředna byla vybavena potřebným zařízením, tzv. DSLAM (Digital Subscriber Line Access Multiplexer). Pod tímto složitým názvem se skrývá zařízení, které je schopno navázat spojení až s několika tisícovkami uživatelů. Dále do internetu je DSLAM připojen prostřednictvím některého poskytovatele.DostupnostNení nutné, abyste se pokoušeli změřit, jak daleko jste od ústředny a jestli právě ta vaše ústředna je vybavena DSLAMem. Dostupnost ADSL připojení si můžete snadno ověřit zadáním vašeho telefonního čísla do formuláře na stránkách Telefónica O2 (dříve Českého Telecomu). Většina linek u nás je totiž ve vlastnictví Telefónica O2 a až 90% z nich by mělo být schopno ADSL připojení poskytnout. Máte-li tedy pevnou telefonní linku, je docela pravděpodobné, že na ní bude možné zřídit ADSL připojení. Stoprocentní jistotu ale získáte až proměřením vaší linky technikem.Alternativní operátořiTo, že drtivou většinu telefonních přípojek u nás vlastní Telefónica O2 ještě neznamená, že jste odkázání pouze na tohoto operátora. Existuje několik dalších operátorů, kteří nabízejí služby na vlastních LLU (Local Loop Unbundling – pronajatých linkách), kromě Telefónica O2 to jsou České radiokomunikace, GTS Novera a VOLNY. Další alternativní operátoři zprostředkovávají ADSL připojení na linkách "hlavních" operátorů. Nabídka ADSL připojení je tedy poměrně široká, i když cenově velmi podobná.Jak to fungujePro to, abyste se mohli připojit přes ADSL, potřebujete ADSL modem a splitter. ADSL modem převádí datovou komunikaci na analogový signál, který lze poslat po telefonní lince. Splitter pak zajišťuje spojení (a v opačném směru rozdělení) telefonního a datového signálu, funguje v podstatě jako taková rozdvojka telefonní zdířky. Díky rozdílným frekvencím mohou po jedné lince putovat současně data i hlas, můžete tedy současně surfovat i telefonovat, což u klasického vytáčeného (dial-up) připojení nelze. Modem i splitter vám většinou nabídne váš poskytovatel, často i za symbolickou cenu, pokud se zavážete jeho služby používat delší dobu, nebo vám jej pronajme. Můžete si samozřejmě pořídit modem vlastní, pak si ale musíte dát pozor, aby byl kompatibilní se službou vašeho poskytovatele. Pořídit si vlastní modem má smysl pouze v případě, že pro to máte nějaký vážný důvod, což se týká hlavně zkušenějších uživatelů.ADSL modem se k počítači většinou připojuje přes síťové rozhraní (Ethernet s konektorem RJ45), podmínkou je tedy počítač se síťovou kartou. Většina novějších počítačů síťovou kartu má, do starších ji lze za mírný poplatek doplnit. V úvahu přichází i varianta modemu s USB rozhraním. Některé modemy mají obě rozhraní, tedy síťové i USB a umožňují připojit dva počítače. Pro připojení více počítačů lze také použít ADSL modem s routerem, existují dokonce ADSL modemy s WiFi routerem pro připojení bezdrátových zařízení, např. notebooků nebo PDA.VýhodyŠiroká dostupnost. ADSL připojení lze zřídit na velké většině telefonních linek, které jsou zavedeny také téměř všude. Rychlost ADSL je dostatečná pro dnešní využití internetu od prohlížení webových stránek, stahování e-mailů, přes hraní on-line až po stahování větších souborů a sledování videa v sice ne nejvyšší, ale přijatelné kvalitě.NevýhodyMohlo by se zdát, že až na to, že není dostupné úplně všude, nemá ADSL žádné nevýhody. Cenově vychází ADSL připojení o něco dráž než kabelové, ale hlavní mínus je v tom, že přenosová kapacita linky je sdílena několika uživateli. Ve skutečnosti tak rychlost ADSL připojení může kolísat v závislosti na tom, jak připojení využívají ostatní uživatelé. Aby zajistili dostatečnou rychlost pro všechny uživatele, zavádějí někteří poskytovatelé tzv. FUP (Fair Use Policy), která po přenesení určitého objemu dat sníží uživateli rychlost linky. Jedná se o opatření, které je namířeno proti "notorickým stahovačům". Ovšem třeba datové limity Telefónica O2 jsou poměrně nízké.Technologie xDSLHovoříme sice o ADSL, ale správnější by bylo hovořit o technologii DSL (Digital Subscriber Line), která zahrnuje několik typů systémů, které slouží pro vysokorychlostní připojení po účastnických vedeních v existujících kabelech (nejčastěji telefonních linkách). Obecně se také hovoří o xDSL, kde písmeno "x" zastupuje některou z konkrétních DSL technologií.ADSLNejčastěji používanou technologií je právě ADSL, ostatní typy se používají jen zřídka.ADSL je zkratkou pro Asymmetrical Digital Subscriber Line (asymetrická DSL), což znamená, že data v jedno směru proudí rychleji než druhém, konkrétně směrem k uživateli je rychlost vyšší, směrem od uživatele naopak nižší. Tato filozofie vychází z toho, ž většina uživatelů stahuje data z internetu, zatímco směrem do internetu posílá většinou jen požadavky na to, která data chce stáhnout (typicky při prohlížení webových stánek, nebo třeba i sledování online videa). Maximální rychlost ADSL je 8Mbit/s směrem k uživateli (download) a 1Mbit/s směrem od uživatele (upload). V nabídkách poskytovatelů se ale setkáte s rychlostmi do 4 Mbit/s pro download a 512 kbit/s pro upload. Zejména nižší rychlost uploadu může být pro některé uživatele nevýhodou, třeba při sdílení souborů nebo provozování malého domácího serveru.Postupně se začíná objevovat drhá generace ADSL pod označením ADSL2 a ADSL2+. Tyto systémy používají dokonalejší techniky zpracování signálu a podporují řadu nových funkcí, které dosahují spolehlivějšího přenosu.ADSL LiteJak už název napovídá, jedná se o "odlehčenou" variantu ADSL s přenosovou rychlostí do 1,5Mbit/s.SDSLNarozdíl od ADSL je technologie SDSL symetrická, tzn. poskytuje stejnou rychlost pro stahování i odesílání dat. Je proto vhodná do menších a středních firem, které požadují stejnou přenosovou rychlost v obou směrech.SHDSLSymmetrical High-bitrate DSL je také symetrickou variantou, ale narozdíl od ADSL využívá celou přenosovou šířku telefonní linky, neumožňuje tedy současně použít klasický analogový telefon.VDSLVery High-bitrate DSL umožňuje dosáhnout nejvyšších rychlostí (až 52Mbit/s), avšak je omezena na podstatně kratší vzdálenost ústředny, a to do 1 km. VDSL může fungovat symetricky i asymetricky, v případě symetrického provozu je maximální rychlost v obou směrech 34 Mbit/s.ISDNMezi DSL lze zařadit také ISDN připojení, i když to nepřináší oproti klasickému dial-upu zásadní zvýšení rychlosti (64-128 kbit/s oproti 56 kbit/), a tak k jeho přednostem patří pouze rychlejší navázání spojení a možnost současně se surfováním telefonovat. Stále tu ale zůstává zpoplatnění podle doby připojení.Tabulka: srovnání přenosových rychlostí a maximální vzdálenosti jednotlivých typu DSL připojení.Typ DSLMax. rychlost (download)Max. vzdálenostISDN128 kbit/sneomezenoADSL8 Mbit/s4 kmADSL212 Mbit/s3,3 kmADSL2+24 Mbit/s1,5 kmSDSL1,5 Mbit/s7 kmSHDSL2,3 Mbit/s3 kmVDSL52 Mbit/s1,2 km 

Pokračovat na článek


Kabelové připojení

Kabelové připojení nabízí jistotu rychlého internetu pro všestranné využití. Jedinou nevýhodou je menší dostupnost ve srovnání třeba s ADSL nebo WiFi.Co je vlastně kabelové připojení? Jaké má výhody?Kabelové připojení je nejmodernější možností připojení k internetu. Je využíván hlavně pro svojí vysokou rychlost umožňující stahovat filmy, hrát hry, poslouchat hudbu a dělat cokoliv, co v minulosti nebylo kvůli nízké rychlosti připojení možné.Nejrozšířenější typ kabelového připojení využívá rozvodů kabelové televize, ale pod pojmem "kabelové připojení" rozumíme takové připojení, které je až k uživateli přivedeno metalickým nebo optickým kabelem určeným pro přenos velkých objemů dat. Nejčastěji je pro kabelové připojení využíváno rozvodů kabelové televize, které jsou nataženy především ve větších městech. Tento typ připojení je označován jako CATV (Cable TV). Položení kabelu je finančně i formálně poměrně náročná záležitost, a proto jen málo "netelevizních" poskytovatelů takové připojení nabízí. S výlučně internetovým kabelovým připojením se můžete setkat ve větších městech, kde se to poskytovateli vyplatí.Kabelové rozvody mohou být metalické nebo optické. Optické kabely se používají především pro hlavní, páteřní spoje, např. přivedení přípojku do bytového domu, po němž je pak další rozvod realizován metalickými kabely. V takovém případě vám poskytovatel až do bytu přivede kabel, který lze přímo zapojit do síťové karty vašeho počítače (nepotřebujete žádný modem ani převodník). Někteří poskytovatelé ale již nabízejí i připojení optickým kabelem, který je oproti metalickému vedení schopen dosahovat vyšších rychlostí. Optický kabel je imunní vůči elektromagnetickému rušení, které může ovlivnit právě metalické kabely. Nicméně jako metalické, tak optické i CATV připojení nabízí vysokou rychlost a spolehlivost s krátkou dobou odezvy, která je důležitá pro hraní online her nebo IP telefonii.Speciálním "kabelovým" připojením je ADSL (obecně xDSL) využívající telefonní linku. Ta sice původně nebyla určena pro vysokorychlostní přenosy dat, ve většině případů se ale pro rychlé připojení k internetu využít dá. V současnosti nejrozšířenější ADSL linky jsou nabízeny s rychlostí 512kbit/s až 4Mbit/s. Naproti tomu kabelové připojení dosahuje běžně i 10Mbit/s rychlostí. Z technického hlediska řadíme ADSL do samostatné kategorie.Jak funguje CATV připojení?Rozvod kabelového připojení je zajišťován pomocí koaxiálních kabelů nebo dnes častěji opticko – koaxiálními systémy. Opticko – koaxiální systémy jsou výhodné tím, že mají vyšší kapacitu, přibližně dvojnásobnou.Kabelová přípojka se poté musí rozdělit na dva kanály, jeden je určen pro internet a druhý pro ostatní TV programy. V praxi to vypadá tak, že z kabelového rozvodu jsou vyvedeny dva koaxiální kabely, jeden pro televizi, druhý pro internet. K tomu internetovému je potřeba připojit kabelový modem, který se propojí kabelem RJ 45 se síťovou kartou počítače. Prakticky by se dalo říct, že modem zde funguje jako převodník mezi počítačem a kabelovou přípojkou.Kabelové modemy se odlišují od jiných modemů tím, že mají zásuvku pro koaxiální kabel. Dnes se nejvíce využívají modemy značek 3Com, Motorola, Arris, Cisco, Riverstone a RiverDelta.Více informací o CATVJaká je dostupnost?V současné době je kabelové připojení dostupné hlavně ve větších městech, ale procento pokrytí se stále zvyšuje. Dochází k tomu, že se menší poskytovatelé těchto služeb snaží pokrýt i menší místa, jakými jsou např. Moravské Budějovice, Břeclav, Vimperk atd. Hlavní pokrytí zabírají hlavně firmy UPC a Karneval, které se před časem sloučily (zatím vystupují pod původními názvy). Celkově v ČR působí přibližně 20 poskytovatelů kabelového připojení k internetu.Hlavní poskytovatelé:Karneval – www.karneval.czUPC – www.upc.czMenší poskytovatelé:802.cz – www.802.czElsatnet – www.elsatnet.czNetbox – www.netbox.czSelfnet – www.selfnet.czKTVMB – www.ktvmb.czRTV - 5 – www.rtv5.czSrovnání ADSL, WI – FI a kabelového připojeníV dnešní době, kdy se snažíme ušetřit co nejvíce času a také financí, je kabelové připojení ideálním řešením. Při srovnání s ADSL připojením, má vyšší maximální rychlost stahování i odesílání dat. U ADSL je to rychlost maximálně 4096/512 kb/s. Při stejné rychlosti je kabelové připojení většinou cenově výhodnější a navíc nemusíte mít zřízenu telefonní přípojku a platit z ani paušál, i když telefon nevyužíváte.Pokud srovnáme kabelové připojení s WiFi (bezdrátové připojení) zjistíme, že u bezdrátového připojení dochází k občasnému rušení připojení a s tím souvisejícím výpadkům internetu, ne vždy je dosaženo maximální rychlosti připojení. I cenově vychází kabelové připojení většinou výhodněji, v neprospěch WiFi musíme připočíst náklady na pořízení antény a bezdrátové síťové karty (někteří poskytovatelé tyto komponenty pronajímají nebo při uzavření smlouvy na delší dobu nabízí se slevou). Naopak nevýhodou kabelového připojení je jeho nižší dostupnost, přece jen je náročnější položit kabel než nainstalovat anténu. Proto je bezdrátové připojení u nás tak populární a rozšířené.Z tohoto srovnání je zřejmé, že kabelové připojení je výhodné pro svoji garantovanou rychlost, spolehlivost i cenu. Pokud takovou možnost máte, rozhodně zvolte kabelové připojení..

Pokračovat na článek


Alias

Alias je akční adventura založená na filmové předloze. Takovéto hry často končí fiaskem a většinou zaujmou jen hrstku skalních fanoušků předlohy. Jestli tomu je tak i u této hry, to se dozvíte v této recenzi.Nápad vytvořit hru Alias vznikl na základě úspěchu stejnojmenného akčního seriálu, který běžel na jedné nejmenované zahraniční televizi. Společnost Acclaim získala exkluzivní práva na vytvoření této hry a přizvala si na pomoc scénáristu seriálu, pana J.J.Abramse, aby pro hru napsal příběh. On ale nebyl jediným člověkem, který pracoval jak na TV seriálu, tak i na hře. Krom něj se na vzniku hry podíleli také sami herci, kteří si pro změnu vyzkoušeli dabing postav. Abych pravdu řekl, neviděl jsem ani jeden díl seriálu Alias a myslím si, že valná většina z vás (možná dokonce všichni) seriál vůbec nezná. Pro začátek si tedy pojďme říct, jaký že to příběh J.J. Abrams vymyslel:Poletující žlutá “eska“ (písmeno S) označují místo, kde je možné si hru uložit. Počet uložení na jednom takto označeném místě není omezen.Sydney Bristow je agentkou tajné organizace SD-6 v domnění, že jde o společnost spadající pod CIA. Za účelem krytí a bezpečnosti tvrdí svým známým, že pracuje v mezinárodní bance. To samé si myslí i její snoubenec Danny, kterému ale Sydney těsně před svatbou řekne pravdu o svém zaměstnání. Danny tuto zprávu přijme celkem v klidu, to samé se už nedá říct o zaměstnavateli Sydney. Danny se stane pro SD-6 nepohodlným a je odstraněn. Krátce nato se Sydney dozví pravdu o “své“ organizaci, a sice že SD-6 nepracuje společně se CIA, nýbrž proti ní. Sydney prahne po odplatě a bere místo dvojité agentky u skutečné CIA s cílem zničit SD-6. Mimochodem, její otec Jack taktéž pracuje pro CIA jako dvojitý agent, tudíž se během hraní seznámíte i s ním.Příběh není slabinou Aliasu, na druhou stranu také není nikterak vynikající nebo něčím závratný. Zatím jsme si ale popsali příběh jen tak “nahrubo“. Když se na něj podíváme detailněji, zjistíme následující: Sydney, už jakožto agentka CIA, se dostavuje na jejím otcem narychlo svolaný brífink do budovy CIA. Dozvídá se, že agent Jacobs je pohřešován za podivných okolností poté, co se dostal do blízkosti Anny Espinosové. Poslední jeho zpráva obsahovala informace o supertajné zbrani označené jako “The Machine“, potom už se neozval. A protože Anna Espinosa je úhlavní nepřítelkyní Sydney Bristowové, ona si bere tuto záležitost na starost a pouští se na nebezpečnou cestu za zjištěním, co se stalo s agentem Jacobsem a co to vlastně je ta “The Machine“.V místech, kde není moc světla, můžete použít brýle pro noční vidění nebo infračervené brýle zachycující teplo.Ačkoliv jsem od Aliasu čekal mnohé, určitě ne to, že hned po úvodním intru budu znát všechny důležité záporné postavy. V tomto intru se totiž Sydney (a vlastně hráč) dozví o všech hlavním nepřátelích, které bude nutné najít, popř. zabít. Je to škoda, protože tím se celý příběh stává lehce předvídatelným a ztrácí tak moment překvapení a i když se ke konci děj trochu zaplete, stále je dost čitelný. Během jedenácti misí se dostanete do všech koutů světa. Od Monte Carla, kde vše začne v místním kasinu, které je posledním známým místem, kde se agent Jacobs nacházel, přes Rio de Janeiro, Rusko až po Hong Kong. Levely, vzhledem dost odlišné, mají společnou jen jednu vlastnost: přímočarost. Tato vlastnost rozhodně není dobrá, protože všechny levely jsou až příliš jednoduché a k cíli vede vždy jen jedna cesta. Kdyby se někdo v této hře nedej bože ztratil, pak mu doporučuji, aby vyndal CD z mechaniky, odpojil počítač z elektriky a vyhodil ho nebližším oknem….V některých lokacích se boje přeměňují na jednu velkou hru světelStejnou vadu na kráse, jednoduchost, mají i souboje s protivníky. Ačkoliv pohyby postav vypadají skutečně dobře, souboje jsou až příliš automatické a ovládané počítačem. Sydney má natrénované vynikající údery, kopy a různé combo cviky, bohužel, než přijdete na jejich klávesovou zkratku, je po nepříteli. Nemůžete ani určit, zda Sydney udeří protivníka pěstí nebo kopem, můžete jen přihlížet a klikat na levé myšítko – počítač se postará o rozložení úderů. Samozřejmě, můžete používat ony speciální kombinované superúdery, které vypadají naprosto dokonale, ale než je stačíte “vyrobit“ na klávesnici, protivníci leží na zemi bez náznaku pohybu. Je to škoda, protože pokud máte trpělivost a vyhrajete si s jedním protivníkem, přijdete na úchvatné wrestlingové údery, údery protivníkovi hlavy o stěnu a další parádičky.Hra je mnohdy označována jako stealth akce. Ano, prvky stealth akce jsem semtam našel, ale když jsem chtěl misi dohrát dvakrát rychleji, prostě jsem běžel a zabíjel všechny, kteří se snažili klást odpor, a na nějaké nesmyslné krytí jsem se vykašlal. Dokonce i když jsem byl sám na čtyři protivníky, z nichž dva měli v ruce samopal, přesto jsem jim holýma rukama ukázal, zač je toho loket. A že po mně protivníci stříleli? Irelevantní! Sydney má totiž zázračnou schopnost “samoléčby“. Nevíte, co to znamená? Vysvětlím: snad ve všech akčních hrách má postava určité zdraví, které se postřelením nebo inkasováním úderu sníží. Nejinak tomu je i v této hře, avšak k vyléčení postavy nepotřebujete lékárničky ani nic podobného, Sydney je jako robot, prostě se časem sama opraví (uzdraví)! To je další věc, která značně snižuje obtížnost hry.Jak se tahle věcička asi používá?!Zmínil jsem se už o zbraních, tak to teď dokončím. Fandové střelných zbraní se nemají na co těšit. Všichni nepřátelé, ať už bodyguardi v kasinu, hlídači muzea v Saudské Arábii, nebo vojáci, používají tutéž zbraň (tedy, pokud nejsou beze zbraně) – obyčejný samopal podobný Kalašnikovu. Nutno dodat, že tato zbraň není o nic nebezpečnější, než třeba kuchyňská pánvička, sekáček na maso, lahve, plechovky, trubky, ocelové tyče a další předměty, které můžete ve hře také použít jako zbraň. Tady si hra zaslouží pochvalu za možnost používání okolních předmětů. Na druhou stranu, jediná střelná zbraň, při jejímž používání ani nevidíte zaměřovač a tudíž vlastně nevíte, kam míříte, a která může vystřelit maximálně patnáctkrát a nedá se nabíjet; to je vtip?! Málem bych zapomněl na jednu takovou zajímavost. Každý předmět, který použijete jako zbraň, má určený stupeň opotřebení (který ovšem hráč odnikud nevyčte). Když se zbraň používáním úplně opotřebí, prostě zmizí. Co dodat….Ani v saudskoarabském muzeu se Sydney neztratíAbych hru jen nepomlouval, pro změnu zmíním pár kladných aspektů. Jedním takovým je rozdvojování obrazovky. Pokud se rozhodnete hrát hru stealth stylem, tento jev vám často a hodně pomůže zůstat v utajení. Když se dostanete k místu, kde hlídkuje protivník, nebo je tam bezpečnostní kamera či automatický palebný obranný systém, kamera nejenže zabírá Sydney jakožto ovladatelnou postavu, ale v určité části obrazovky se část pohledu kamery zaměří na bezpečnostní kameru či hlídku a vy tak můžete sledovat jeho (její) pohyb a načasovat si tichý přesun a proklouznout tak bez povšimnutí.Kdyby se vám náhodou tichý přesun pod bezp. kamerou nepovedl, nelekejte se. Když vás tato kamera spatří, přiběhnou si vždy dva protivníci pro smrt. Podivné je, že i když celou lokalitu vylidníte, vždycky, když vás kamera zahlédne, z nejbližších dveří přiběhnou další dva chudáci. Je vidět, že tvůrci hry se s reálností moc nepatlali.Boje proti přesile nepatří mezi málo vídané jevyChování nepřátel je stále stejné. Menší rozdíly mezi útokem vojáka a mistra kung-fu sice zpozorujete, i tak je ale oba zvládnete doslova levou zadní. Když jsem hrál první misi a narazil jsem na čtveřici bodyguardů (ještě jsem nevěděl, že čtyři nepřátele zvládnu jako ranní trénink), snažil jsem se je odrovnat jednoho po druhém. Nepovedlo se a první protivník mě zahlédl dříve, než jsem stihl zaútočit. Najednou se na mě hrnuli všichni čtyři a já jsem, ovlivněn pudem sebezáchovy, prchnul do vedlejší místnosti s tím, že si na ně počkám. Jenže ouha….oni nepřišli. Nepřátelé totiž neumějí otevírat dveře!! Ach jo….Co by to bylo za adventuru (i když akční adventuru), kdyby v ní nebyly žádné logické puzzle. Sice zde není žádná typická hádanka nebo něco podobného, nýbrž puzzle jsou tu nahrazeny používáním technických vymožeností, jichž má Sydney bezpočet. Takové hacknutí počítače pomocí přenosného modemu, nebo odemknutí zamčeného zámku pomocí pick-locku není tak automatické jako v jiných hrách. Používání dalších udělátek, jako např. minikamery nebo přenosného snímače otisků prstů už však plně automatické je.Logické puzzle - musíte uhádnout kód pro vstup do paměti počítačeGrafika a zvuky s hudbou, to jsou jedny z posledních ještě nezmiňovaných částí hry. Po grafické stránce mi hra přišla odfláknutá. Videosekvence jsou sice téměř dokonalé a kdyby takhle vypadala celá hra, není co řešit. Jenomže nevypadá…. Kdyby se alespoň dalo nastavit rozlišení a kvalita detailů; bohužel, možné to není. Takže, nebudeme si nic nalhávat, grafika prostě dobrá není a kdyby pohyby postav nebyly tak hezké, ladné a věrohodné, bylo by hodnocení grafiky ještě horší, než už je. Naopak zvuky a hudba jsou naprosto skvělé. O dabing postav se postarali zkušení herci a hudba je jednoduchá, poslouchatelná a atmosférická. Super.Ačkoliv jsem v několika předešlých odstavcích hru zrovna nechválil a byl jsem při psaní této recenze výjimečně kritický, musím přiznat, že jsem se hraním akční adventury Alias pár dní příjemně bavil. Sice nepředpokládám, že si hru zahraji znovu, přesto si myslím, že i tato hra si najde své příznivce a určitě pobaví mnoho hráčů, avšak hrou roku se nestane ani tou největší náhodou.Sydney je zkrátka mistryní převleků 

Pokračovat na článek


Command&Conquer;: Generals - Jak neprohrát

Peníze - základ úspěchuJedním ze základů úspěchu v každé podobné RTS je dostatek peněz. Peníze se v Generals dají získat hned několika způsoby. Základním z nich je sbírání prostředků ze skladišť a volně uložených beden se zdroji. Klasická technika spočívá v postavení Supply centra co nejblíže ložisku a vybudování dostatečného počtu jednotek k jejich sběru. Číňané používají náklaďáky a pro těžbu stačí obvykle dva na jedno ložisko, Američani používají helikoptéry a na jednom ložisku se uživí zase dvě až tři. GLA používá dělníky a těch můžete vyrobit klidně čtyři až šest. Druhým způsobem je zabrání ropných plošin. Za zabrání získáte 1000$ a pak každých pár vteřin 200$. Na mapě bývají rozmístěné na nejrůznějších místech a obsazují se stejně jako jiné budovy. Pozor, pokud je obsadíte, může se stát, že na ně nepřítel zaútočí, proto již při obsazování mějte připravené jednotky na jejich obranu. Dalším způsobem jak ušetřit je obsazení rafinérie, což zase zlevní výrobu vozidel. No a poslední obecný způsob je obsazení a prodání budovy nepřítele.Každá strana má i další metody získání peněz. Číňané mohou vyrábět hackery, kteří dokáží ukrást peníze nepříteli. Tato možnost se nabízí také jako speciální útok umožněný po povýšení, podle stupně 1000, 2000 a 4000$. GLA má také další možnosti výdělku. Její jednotky mohou sbírat a prodávat šrot, který zbude po zničených vozidlech nepřítele a po povýšení můžete získat za každou zničenou jednotku nepřítele odměnu ve výši 5, 10 a 20 procent z ceny zničené jednotky. Američani mohou postavit Přistávací plochu a na tu každých pár desítek vteřin shazují spojenecká letadla další pomoc ve formě peněz.Hospodařte s vylepšeními a povýšenímiV Generals najdete nepřeberné množství vylepšení a povýšení. Při jejich nákupu si pečlivě rozmyslete, zda je budete vůbec potřebovat. Nemá smysl investovat generálské body do odstřelovačů, když pak nevyrobíte ani jednoho. Stejně tak nemá smysl utrácet peníze za TOW střely pro HUMVEE, když budou páteř vašich jednotek tvořit tanky Paladin a odpalovače Tomahawk. Naopak, pokud hodláte nějaké vylepšení využít, kupte ho co nejdříve. Vždy je lepší, aby byla jedna jednotka kvalitnější než aby byly dvě slabší.Veteráni - páteř armádyKaždá jednotka získává v boji zkušenosti, a po dosažení určité úrovně získává frčku. To je poměrně důležitá věc, protože jednotky veteránů jsou výrazně výkonnější než nezkušené jednotky. Jakmile mají jednotky dvě frčky, začínají se automaticky opravovat, což je významné hlavně pro jednotky daleko od základny. Jakmile mají všechny tři frčky, mají výrazně vylepšené palebné schopnosti. S povyšováním se dá docela dobře hospodařit. Pokud máte skupinu jednotek na různých úrovních zkušeností, přesuňte ty méně zkušené dopředu a veterány nechte v záloze, kde se sami opraví a umožní získat zkušenosti i nováčkům. A když formaci teče do bot, není problém veterány přisunout dopředu a rozhodnout šarvátku ve svůj prospěch.Vyvážená skupina - nutná podmínka vítězstvíAž na několik výjimek neexistuje jednotka, která by se dokázala postavit libovolné jednotce protivníka. Proto je třeba skupiny mixovat z jednotek různých. Typicky jednotky pro boj s vozidly, pro boj s pěchotou a pro boj se vzdušnými silami. Jednoduchá situace je u pěchoty, kde jsou základní vojáci účinní proti jiné pěchotě a raketometčíci účinní proti vozidlům i letadlům. Číňané a GLA disponují klasickým tankem pro boj s vozidly a vozidlem s rychlopalným kanónem pro boj s pěchotou a letadly. U Američanů najdete tanky, ale nenajdete ekvivalent gatlingu a čtyřkanónu. Pro boj s pěchotou můžete použít slabé HUMVEE, nebo lépe univerzální Tomahawk. Vzhledem k tomu, že se vzdušnou hrozbou se téměř nesetkají, absence protiletadlové jednotky až tak nevadí.Průzkum - podceňovaný aspekt strategiíAno, průzkum bývá často podceňovanou stránkou boje. Proč tedy průzkum provádět? Jsou pro to hned dva zásadní důvody. Abyste mohli použít speciální dalekonosné údery, musíte mít odkrytou tu část mapy, kam chcete úder vést. Rozhodně není příjemné nechat se co pět minut zasypat Bouří SCUDů, když byste je mohli eliminovat kombinací úderů vašich protizbraní - jen vědět kde je postavená. A hned druhý důvod je ekonomický. Zápasíte s nedostatkem financí? Pak jste zřejmě přehlédli nějakou stranou stojící ropnou plošinu, kterou byste snadno mohli obsadit a bránit, protože je mimo váš hlavní útočný směr.Pojďme se ale podívat na jednotlivé strany konfliktu...

Pokračovat na článek


Vietcong - Povedené peklo

Nyní máme možnost se s novou českou hrou od Pterodonů vrátit do časů a do míst, kam bychom se v realitě určitě vrátit nechtěli. Ovšem virtuálně se do nich budete vracet často a rádi.Ať už chceme nebo ne, je jasné, že z pohledu US Army i většiny americké veřejnosti byla válka ve Vietnamu jedním obrovským omylem. Dalo by se říct, že Vietnam je takové americké Waterloo. Proto se není čemu divit, že se američtí herní vývojáři tomuto tématu vyhýbají jako čert kříži, i když je tento námět dost atraktivní. Přiznejme si, že střílet fašisty v nespočetně mnoha hrách z druhé světové války už není ono. Tento fakt si uvědomil český tým Pterodon a vytvořili hru z právě zmiňovaného vietnamského konfliktu.Naštěstí tato tématická jedinečnost na trhu (kromě budgetovky Line of Sight: Vietnam) české vývojáře neukolébala a hned po prvních minutách hry poznáte, že si na svém dílku dali opravdu záležet. To, co dělá Vietcong opravdu jedinečným, je právě atmosféra Vietnamské války, která je všude kolem vás. Někdy jsem byl tak nervózní, že jsem střílel i do keřů, které se mi zdály jen podezřelé. Vietnamci totiž číhají na každém rohu a v džungli se dokonce skrývají i pasti jako dráty upevněné ke granátu nebo zakryté jámy s naostřenými bambusovými tyčemi. Naštěstí nejen mise džungli jsou zábavné a ve hře je nezapomenutelných misí hned několik. Skvělé je, že náplň misí není stereotypní a většinou si v každé misi zahrajete trochu něco jiného. Někdy máte za úkol dobít základnu, jindy zase osvobodit kamaráda z vietnamské vesnice nebo ubránit základnu.Je jasné, že pouhé probíhání misí s bezejmennými vojáky by nebylo úplně ono, a tak nás čeká i příběh. Vy jako hlavní postava jste seržant Steve Hawkins, který přilétá v roce 1967 na základnu amerických a jihovietnamských jednotek, aby velel malé skupince speciálních jednotek. Přesněji řečeno je ve skupině kromě vás dalších pět vojáku, a to kulometčík, doktor, radista, technik a stopař. Ne, nebojte se, naštěstí nejsou vaši spolubojovníci stupidní a často se i hodí, hlavně medik (léčí vás, ale to snad ví každý :), technik (dodává vám munici) a radista (přes vysílačku, kterou nosí na zádech, se domlouváte s velením o dalším postupu). Vaši společníci s vámi bohužel nebudou ve všech misích, ale pouze asi v polovině.Každá mise začíná ve vašem osobním bunkru na základně, odkud máte přístup jen do skladu se zbraněmi (výjimkou je první mise, ve které jste mohli procházet celou základnou). Tento styl startu mise se mi velice líbil, protože v bunkru máte spoustu zajímavých věcí. Kromě dokumentů s brífinkem k další misi jsou k dispozici například osobní dokumenty o vás a celé vaší skupině, příručka o přežití v džungli s různými informacemi o Vietcongu (opravdu se vyplatí přečíst), karta o všech zbraních ve hře a dokonce i váš deník. Pro příjemnou atmosféru vám hraje i rádio. V muničním skladu potom najdete všechny dostupné zbraně včetně těch vietnamských. Zbraně ve Vietcongu jsou kapitola sama pro sebe. Mezi těmi americkými můžeme najít takové klasické kousky jako karabina M1, samopal Thompson nebo brokovnice Remington 870. Kromě těchto veteránů si zastřílíme i s M16, která byla v té době naprosto novou a revoluční zbraní. Ostatně ani já na ni ve hře nedám dopustit a od té doby, co jsem ji dostal, jsem ji používal skoro ve všech misích. Vietnamská strana má na všechny americké zbraně své ekvivalenty. Například klasický samopal „těch zlých“ AK 47, pušky SKS Simonov nebo SVD Dragunov a Mosin-nagant a spoustu dalších. Pro všechny zbraně platí, že je na nich odveden kus práce jak po grafické, tak i po zvukové stránce. Navíc se všechny zbraně chovají i naprosto reálně (M16 znatelně míň cuká než AK47).V dnešní době je hodně sledovanou věcí určitě grafika, o které si teď něco řekneme. To, co od Vietcongu rozhodně nemůžeme čekat, jsou rozlehlé prostory jako například ve Flashpointu. Když jste v džungli, většinou jdete cestou, která je předem určená autory a moc prostoru pro vlastní improvizaci nemáte, ale to vůbec nevadí. Celou vaši skupinu skoro vždy vede stopař a vy máte o zábavu postaráno díky vietnamcům a pastím. V podstatě jediné, co mi na grafice trochu vadí, je animace listí a keřů. Ty jsou pořád statické a vůbec se nepohnou. Panák jimi prostě projde a okolo se rozvíří trocha listí. Teď si sice můžete říkat, že pokud se mi nelíbí listy a keře v džungli, tak to musí vypadat hrozně. Naštěstí je pravda přesně opačná a celkově džungle působí skvěle. Světla tam moc není a tak vidíte velmi efektivní proužky světla propadající skrz koruny stromů a všude jsou kořeny a povalené stromy (skvělá místa pro krytí). Celá hra se naštěstí neodehrává pouze v džungli, takže se podíváme i na spoustu jiných míst. Jako úplně největší plus na grafice se mi zdají animace postav. Ty se autorům obzvlášť povedly. Zvlášť se mi líbila animace, kdy postava přelézá nějakou překážku. Ovšem i ostatní animace jsou na skvělé úrovni (vykukování vietnamců, krčení, přebíjení zbraní). Grafiku bych celkově ohodnotil jako nadprůměrnou, která dobře běží i na průměrných strojích, ale mezi VIP enginy se neřadí.Velice mě potěšila i zvuková stránka hry. Hra samozřejmě podporuje všechny moderní zvukové efekty jako EAX. Skvělá je i podpora 5.1 reproduktorů. Pokud jste totiž vybaveni 6ti reprákovou soustavou, užijete si pravé vietnamské peklo. Střelbu slyšíte ze všech koutů a hra dokonce, jako jedna z mála, využívá prostřední reproduktor. Autorům se povedly i dokonale reálné zvuky zbraní, takže ostřílení hráči Vietcongu poznají, odkud na ně někdo střílí a především taky čím. Jediné co mě na zvucích mrzí, je chybějící typický zvuk při vystřelení poslední kulky z M1 (ale to stejně zajímá jenom detailisty jako jsem já). Za zvuky zbraní nezaostává ani hudba v menu, kde posloucháte příjemné kytarové sólo a v úvodní animaci si dokonce poslechnete skladbu kytarového mága Jimmyho Hendrixe.Ve Vietcongu nechybí ani pořádný multiplayer, který se autorům jako skoro vše perfektně vydařil. Nechybí klasické módy jako deathmach a capture the flag. Autoři do hry přidali i mód tým proti týmu, kdy jedna strana má určitý úkol (bránění pilota, zničení určitého objektu) a druhá strana se ji v tom snaží zabránit (vlastně takový Counter-Strike s američany a Vietcongem). Dokonce jsem slyšel i ohlasy, že by měl Vietcong překonat CS, o čemž pochybuji. O tomto nechci spekulovat , protože kvalitu multyplayeru ukáže čas, ovšem jako alternativa je Vietcong dobrá volba a vyplatí se multiplayer alespoň vyzkoušet. Našince navíc potěší, že s mým modemem 56 se dalo hrát celkem v pohodě a na jednom cizím serveru jsem měl dokonce ping 150! Vietcong mě jako jedna z mála akčních her donutil, abych si ho zahrál znova na vyšší obtížnost, a to se mi stává jen výjimečně. Výzvou je pro mě hlavně obtížnost vietnam (celkem jsou obtížnosti 4 - easy, normal, hard a vietnam). Poslední zmiňovaná obtížnost je opravdu tuhá. Nepřátelé jsou skoro 100% přesní, lépe se kryjí, používají krycí palbu a máte méně zdraví- prostě Vietnam. Na závěr řeknu jen to: Vietcong mě prostě dostal.

Pokračovat na článek


Internet je doménou velkých národů

A také jejich jazyků. Díky internetu se stala angličtina v podstatě nezbytným jazykem dorozumívání. Pokud chcete mít informace o jakékoliv události, jakékoliv statistice, zprávě nebo dění ve světě, najdete ji v angličtině. Mnoho výrazů z internetu se přeneslo do běžné praxe a některé se jako zkratky používají v korespondenci a chatu.Internet podle jazykůV roce 2011 požívalo internet v angličtině 565 milionů uživatelů z celkově mluvících 1 miliardy obyvatel. Na druhé místo se dostala Čína s 509 miliony uživateli z celkového počtu 1,37 miliardy čínsky mluvících obyvatel. Zajímavé je procentuální srovnání, kdy angličané použili rodný jazyk ve 43 % a číňané ve 37 % případů. Pokud jde o procenta, která určují příslušnost a užití svého jazyka, tak největšími nacionalisty (nebo nejméně znalými cizích jazyků) jsou Japonci a Němci. Ti použili rodný jazyk v 78 % a 79,5 %. Naopak nejnižší použití vlastního jazyka se týká zbytku světa, kam patříme (14,6 %), Francouzů (17,2 %) a Arabů (18,8 %).Počet uživatelů v ČRV roce 2000 měl internet kolem 1 milionu uživatelů v ČR. Poté nastal prudký nárůst a v roce 2003 bylo již 2,7 milionu, v roce 2006 5,1 milionu a v roce 2010 6,68 milionu uživatelů. Podstatnou změnou v užívání internetu je mobilní síť 3G. V letošním roce bylo uživatelů v ČR již kolem 3,6 milionu. Tvoří však jen 20 % vysokorychlostního připojení. Stále je před ním Wi-FI a xDSL, každý s 25 % připojení.Internet bez angličtiny je jako cestování bez znalosti jazyka. Na internetu se v angličtině najde mnoho informací a naštěstí většina populace zná základní výrazy. Přesto se větší znalost týká spíše mladé generace. Pokud se ovšem nezaplete do her, kde stačí několik zkratek – CYA – See You – Sbohem.

Pokračovat na článek


Hackeři, crackeři a jiná havěť…

Všechno dobré vždy bylo a bude člověkem zneužito. Internetové prostranství láká nejen k poučení, práci nebo zábavě, ale také k podvodům a zneužívání nevědomosti, kriminalitě a vytváření problémů. Běžný uživatel si na internetu nemůže být jist žádným svým krokem.Definice hackerstvíJiž v roce 1989 americký poradní panel National Science Foundation – divize sítí a komunikací pro výzkum a infrastrukturu charakterizoval jako neetické a nepřijatelné jakékoliv činnosti, které se záměrně:(a) snaží získat neoprávněný přístup ke zdrojům na internetu,(b) narušují zamýšlené použití internetu,(c)poškozují nebo ničí zdroje prostřednictvím takovýchto akcí,(d) zničí integritu počítačové informace(e) ohrožují soukromí uživatelů.Tak bylo poprvé definováno hackerství.Kdo je hacker?Podle původní definice je hacker talentovaný programátor, který by mohl vyřešit téměř jakýkoliv problém velmi rychle a často inovativními a nekonvenčními prostředky. Dnes je tento termín používán pro toho, kdo se snaží proniknout do počítačů jiných lidí nebo vytvoří počítačový virus, který nemá tak ušlechtilý účel. Těmto lidem spíše sedí přezdívka cracker (suchar).Skutečný hackerLegndární Richard Stallman je skutečným průkopníkem internetových systémů a technologií. Sám řekl: “ Hacker má etiku, která se vztahuje k pocitům, co je dobré a co špatné. Etické myšlenky znamenají, že znalosti by měly být sdíleny s dalšími lidmi, kteří mohou těžit z toho, že významné zdroje by měly být všech“. A také tak jednal. V roce 1984 zahájil projekt GNU, aby vytvořil svobodný operační systém. GNU je kompatibilní s Unixem a název GNU je zkratka pro „GNU není Unix“ Tím chtěl zdůraznit, že je to jako Unix, ale ne přesně Unix. Dnes používají miliony lidí Unix ve verzi GNU, i když se často odkazuje, že je to jako Linux, což je vlastně pouze název jádra operačního systému, který bylo zveřejněn pod licencí GNU General Public License (jako mnoho jiných softwarových balíčků obvykle distribuovaných s Linuxem kernel). V roce 1985 Stallman založil Free Software Foundation jako od daně osvobozenou charitu pro rozvoj svobodného softwaru. GNU GPL umožňuje ostatním kopírovat, distribuovat a provést změny softwaru tak dlouho, dokud nebrání ostatním dělat to samé. Tato promyšlená právní licence se stala součástí širokého okruhu softwaru od operačních systémů až po hry rozšířené na celém světě.Licence GNU GPL podle StallmanaLicence GNU vyžaduje tři hlavní věci: zdrojový kód musí být zveřejněn, kód může být změněn jinými a buď původní nebo upravený kód může být přerozdělen za stejných podmínek. Tato důležitá myšlenka pomohla popularizovat několik souvisejících hnutí jako je shareware a free open source software.  Myšlenka, že informace by měly být zdarma, je zásadní pro mnoho dalších hnutí, jako například Project Gutenberg, který distribuuje volné kopie knih a otevřená encyklopedie Wikipedia, kterou zásobuje uživatel. Stallman také vyvinul GNU Emacs textový editor, GNU symbolický debugger (GDB), a GNU C kompilátor. Byl tedy průkopníkem šíření internetu a nikoliv škůdcem, jak se dnes hackeři profilují.Známí „suchaři“ – John DraperJohn Draper byl jedním z prvních známých telefonních hackerů a první slavný telefonní „phreak“ (slovo phreak je zkomoleninou slov phone a break – tedy jakési prolomení telefonu). Draper byl se ctí propuštěn z amerického letectva v roce 1968 poté, co vedl vyslání z Vietnamu a stal se inženýrem ve společnosti National Semiconductor. Jednoho dne si všiml, že slepé děti Dennie a Jimmie pomocí píšťalky dokáží zdarma vést dlouhé telefonní hovory. Nalepil tedy píšťalku na jeden z otvorů sluchátka a pak foukal do telefonu. Upravená píšťala produkovala čistý 2600 Hz tón, který byl standardem, který používá telefonní elektronika a signalizuje, že výzva je u konce. Když telefonní systém uslyšel písknutí, zastavil všechny poplatky za dálkové hovory, i když hovor pokračoval, dokud jeden z účastníků řízení nezavěsil. John popularizoval použití této píšťalky a stal se známým hackerem s názvem podle píšťalky „Cap’n Crunch“. Zatčen byl v květnu 1972 za nezákonné používání telefonu ve firemním systému. Byl propuštěn na zkušební dobu a znovu zatčen v roce 1976. Nakonec byl odsouzen na základě obvinění z podvodu po drátu a strávil čtyři měsíce ve federálním vězení Lompoc v Kalifornii.Mark Abene – CNN telefonistaMark Abene byl jedním z nejvíce notoricky známých telefonních hackerů. Jeho přezdívka byla „Vláknový optik – Phiber Optic“ (písmeno f bylo z důvodu větší atraktivity změněno na ph, aby evokovalo phone – telefon). Jeho preferovanou aktivitou byla vloupání do telefonních systémů při využití běžného telefonního sluchátka. Mark byl členem Legion of Doom – skupiny hackerů a poté založil Masters of Deception (MOD – Mistři podvodu). Když se AT & T telefonní systém  v roce 1990 zhroutil, byl na mušce tajných služeb, ale později se ukázalo, že nehoda byla způsobena počítačovou chybou. V prosinci 1991 byl Abene byl obviněn a odkroutil si deset měsíců v Schuylkillském vězení v Pennsylvánii z důvodu hackingu společnosti Southwestern Bell, Pacific Bell a Martin Marietta Electronics. Ve vězení byl navštíven tolika novináři, že ho ostatní vězni nazvali CNN. Kupodivu nebo možná právě pro svoje znalosti byl prezidentem Crossbar Security (bezpečnostní služba) do roku 2004.Kondor KevinKevin Mitnick byl jedním z nejvíce talentovaných hackerů a také nejvíce stíhaným. Mitnick se nazýval „Condor“. Stal se prvním hackerem, který se objevil na stránkách FBI „Most Wanted“ (nejhledanější). Zabýval se pronikáním do digitálních počítačových sítí. Když byl zajat, byl odsouzen na rok do léčebného centra pro závislost na počítačích. V únoru 1995 byl znovu zatčen za vloupání do různých počítačů a stahování 20.000 čísel kreditních karet. V dubnu 1996 se přiznal k nelegálnímu používání odcizených mobilních telefonních čísel. Ale jeho nejslavnější hacking bylo vloupání do firemních počítačů a stahování software, který jako druh trofeje ukazoval a chlubil se jím na síti. Zatčení Mitnicka začalo zjištěním, že bezpečnostní expert Tsutomu Shimomura má hacknutý počítač a poté sleduje invazi na konkrétní modem v Netcom.com v místě Raleigh – Severní Karolína. A nakonec FBI použije mobilní telefon se sledovacím zařízením. Tak najde a zachytí Mitnicka v jeho bytě. Vzhledem k tomu, že Mitnick byl označen za nebezpečného pro jakoukoliv elektronickou síť, byl držen ve vězení bez záruky na čtyři roky bez soudu. Byl odsouzen na 5 let a propuštěn v lednu 2000. Podmínkou jeho propuštění bylo, že čtyři roky nebude mít žádný kontakt s počítačem nebo mobilním telefonem. Mitnick se stal celebritou mezi hackery kvůli neobvykle intenzivnímu a údajně nespravedlivému stíhání ze strany státních orgánů.Další Kevin – Temný DanteKevin Poulsen patřil mezi nejdokonalejší a talentované hackery. Pracoval pro SRI International ve dne a v noci byl hacknutý pod přezdívkou „Dark Dante“. Trénoval, aby se stal dokonalým hackerem a dokonce se učil sám sebe uzamknout při hackování. Poulsen například aktivoval staré žluté stránky eskortních čísel pro známého, který pak provozoval virtuální kancelář. Když FBI začala Poulsena nahánět, odešel do podzemí jako uprchlík. Objevil se v nevyřešených záhadách NBC, protože dokázal havarovat telefonní linku s předvolbou 1-800. Byl nakonec zatčen v únoru 1995. Poulsen je známý tím, že převzal všechny telefonní linky v Los Angeles rozhlasové stanice KIIS-FM, což mu zaručilo, že byl 102. volající a vyhrál Porsche 944. V červnu 1994 se Poulsen přiznal k sedmi napadením pošty, kabelového připojení, počítačovým podvodům, praní špinavých peněz, bránění spravedlnosti a byl odsouzen na 51 měsíců do vězení a musel zaplatit 56.000 dolarů. Později byl uznán vinným z vloupání do počítačů a získávání informací o tajných podnicích FBI.Vladimir Levin – nadaný RusVladimir Levin byl absolventem biochemie a matematiky Technologické univerzity v St.Petersburgu. Vedl ruskou hackerskou skupinu, která provedla první úspěšnou mezinárodní bankovní loupež přes síť. Levin používal přenosný počítač v Londýně pro přístup k síti Citibank a získal seznam zákaznických kódů a hesel. Pak se přihlašoval 18 krát po dobu několika týdnů a převedl 3.700.000 dolarů prostřednictvím bezhotovostních převodů na účty jeho skupiny zřízené ve Spojených státech, Finsku, Nizozemsku, Německu a Izraeli. Citibank později získala zpět asi 400.000 dolarů. V Citibank si všimli převodů a kontaktovali úřady, které Levina zatkly na londýnském letišti v březnu 1995. Bojoval o vydání po dobu 30 měsíců, ale byl převezen do USA k soudu. Odsouzen byl ke třem rokům vězení a musel zaplatit Citibank 240.015 dolarů. Čtyři členové skupiny Levina se přiznali ke spiknutí s cílem spáchat bankovní podvod a byli odsouzeni k různým trestům.Historie „sucharů“ i pravých hackerů je jistě velmi zajímavá a podnětná. Původním cílem bylo rozšíření svobody a internetu. Později si někteří hackeři udělali z internetu kriminální základnu a byli také stíháni. Telefonní podvody se stávají dodnes, ale ustoupily podvodům po internetu, které se staly velice promyšlenými. Často zasahují občany, kteří nemají zkušenosti a nemohou se bránit. A mimochodem i v České republice existoval v 70.letech hacking. Do telefonních automatů se vhazovala koruna, která propadla při volání hovoru. Stačilo zasunout zahnutý drátek do vhazovacího otvoru, otočit a mince se vrátila majiteli. Hovor přitom nerušeně pokračoval dál. Mnoho studentů té doby volalo zdarma. Ostatně mobily nebyly a telefonní společnost patřila všem. Tedy i českým hackerům.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Webové tipy

Google Spreadsheets - návod 1/3

Myslím, že by byla škoda skončit návodem na Google Docs a nezpracovat podobný manuálek ke Google Spreadsheets, což je on-line obdoba tabulkového kalkulátoru (např. Microsoft Excel), který ale máte zdarma k dispozici na každém počítači připojeném k internetu, aniž byste jej museli instalovat.O Google Docs jsme si na PŘIPOJTE SE sdělili velké množství užitečných informací. Jedná se o on-line textový editor, ve kterém můžete efektivně vytvářet kancelářské textové dokumenty nezávisle na softwarovém vybavení a platformě pracovní stanice (počítače) připojené k internetu. Stačí mít nainstalovaný Internet Explorer, Mozillu nebo Firefox.Google Spreadsheets je on-line kancelářský nástroj. S jeho pomocí lze vytvářet nenáročné kancelářské tabulkové dokumenty. Základní seznámení s tímto bezplatným produktem se nachází zde. Nyní bude opět následovat třídílná série článků, která vás hlouběji zasvětí do používání Google Spreadsheets.Firma Google svými produkty přináší revoluční přístup ke tvorbě a zpracování kancelářských dokumentů. Požadavek na výkonnostní sílu a vybavení pracovní stanice uživatele přenáší na vlastní počítačové systémy. Vzhledem k masivnímu rozvoji internetu, rychlosti, dostupnosti a stability připojení k počítačové síti, je zcela reálný předpoklad, že v blízké budoucnosti bude takovým způsobem fungovat drtivá většina prozatím lokálních počítačových programů.Registrace uživateleVětšina z vás, kteří jste prošli mými návody na Google Analytics (podrobná analýza přístupů na webové stránky) a Google Docs, má vytvořené uživatelské účty u firmy Google. Nicméně, postup registrace raději nevypustím. Zkušenější uživatelé mohou následující odstavce přeskočit.Registrace uživatele je základní podmínkou k tomu, abyste mohli začít tabulkový editor Google Spreadsheets používat.1. Do internetového prohlížeče si zadejte adresu www.writely.com nebo docs.google.com. Na obou uvedených adresách se nachází vstup do on-line kancelářských aplikací firmy Google.2. V pravé dolní části aktivujte odkaz Create a new Google Account. 3. V registračním formuláři zadejte váš e-mail (Your current email address) a dvakrát heslo (Choose a password, Re-enter password). Pokračujte křestním jménem (First name) a příjmením (Last name). Specifikujte místo svého působení (Location) a opište písmena z obrázku (Word Verification). Na závěr potvrďte tlačítkem I accept create my account, čímž souběžně vyjadřujete svůj souhlas s podmínkami používání této služby (Terms of Service). Na vámi zadanou e-mailovou adresu přijde odkaz, kterým aktivujete svůj uživatelský účet u Google.com.Pokračujte na původní webové stránce s registrací: Click here to continue. Váš nový účet můžete použít ke všem bezplatným službám Google.com.První přihlášeníPři prvním přihlášení do kancelářských aplikací Google se zobrazí následující stránka:Pokud už máte vytvořené nějaké soubory, například pod kancelářskou aplikací Google Docs, bude se úvodní stránka tvářit jako souborový manažer.Na vstupní podstránce aktivujte odkaz New Spreadsheet (Nový tabulkový dokument). Otevřel se nový panel nebo okno prohlížeče, které vypadá takto:Všimněte si, že jako název dokumentu je uvedeno sousloví Unsaved spreadsheet (Neuložený tabulkový dokument). Pod názvem je rozevírací menu File (Soubor), skupina záložek, formátovací panel nástrojů a pracovní plocha. Aktuální pracovní plocha patří do záložky s názvem Edit (Editace).Vpravo od názvu dokumentu se nachází dvě tlačítka pro rychlé uložení dokumentu. Save (Uložit) pouze uloží dokument a vy můžete pokračovat v další práci. Tlačítko Save & close (Uložit & uzavřít) uloží dokument a vzápětí ho uzavře.Pracovní plocha se skládá z buněk. Aktuálně vybraná buňka je zvýrazněna modrým rámečkem. Buňky jsou řazeny ve sloupcích a řádcích. Sloupce mají abecední značení, řádky číselné. Pod pracovní plochou je záložka s názvem otevřeného pracovního listu. Pokud bude v souboru pracovních listů více, budou tyto záložky řazeny vedle sebe.Rozmístění základních prvků je velmi podobné klasickému Excelu.Změna názvu dokumentuOproti Google Docs se název dokumentu nedá změnit kliknutím na sousloví Unsaved Spreadsheet. Dokument musíte nejprve uložit – a to kliknutím na tlačítko Save nebo výběrem v rozevíracím menu File volby Save. Aplikace vás sama vybídne, abyste zadali nový název dokumentu.Rozevírací menu FileRozevírací menu File obsahuje následující volby:New (Nový) – Okamžitě vytvoří do nového panelu nebo okna prohlížeče nový tabulkový dokument.Import (Importovat) – Otevře do Google Spreadsheet tabulkový dokument z počítače uživatele. Podporovány jsou formáty xls, ods a csv.Open (Otevřít) – Otevře do Google Spreadsheet tabulkový dokument z vašeho účtu u Google.com nebo umožní nahrát dokument přímo z vašeho počítače.Copy Spreadsheet (Kopírovat tabulkový dokument) – Vytvoří do stejného okna kopii dokumentu.Export (Exportovat) – Umožní export dokumentu do cizího formátu. Podporovány jsou formáty csv, html, ods, xls a pdf.Print (Tisk) – Výtisk dokumentu.Upload New Version (Nahrát novou verzi) – Nahraje novou verzi dokumentu z vašeho počítače, která nahradí stávající verzi dokumentu otevřenou v Google Spreadsheet.Rename (Přejmenovat) – Přejmenuje dokument.Close (Zavřít) – Uzavře aktuální okno nebo panel s dokumentem.Narozdíl od Google Docs zde chybí statistika a možnost najít a nahradit výraz v dokumentu.Základní formátování dokumentuK úpravám jednotlivých buněk, řádků a sloupců slouží tento panel nástrojů:Pro základní formátování dokumentu se používají ikonky, které jsou známé z Excelu:U naprosté většiny úprav obsahu dokumentu platí jednoduché pravidlo: nejprve výběr buňky nebo více buněk, následně aktivace změny formátu v panelu nástrojů.Kromě základních formátovacích funkcí jsou v panelu nástrojů ještě funkce pokročilejší. Ty si probereme v další části návodu.

Pokračovat na článek


Pokročilá nastavení Microsoft Windows 98

Předem vás chci upozornit, že všechny úpravy provádíte na vlastní nebezpečí a i když jsou vyzkoušené nikdo vám nezaručí, že vaše Windows je snesou. Úpravy se dají rozlišit do několika základních kategorií. První a téměř bezrizikovou je úprava systému pomocí ovládacích panelů a podobně. Tyto nastavení se dají bez problému vzít zpátky, takže vzhůru na ně!Základní úpravy WindowsPodle mě je rozumné nastavit si takzvaný swap file, neboli stránkovací soubor na pevnou velikost. Swap file zajišťuje paměť, když dojde fyzická neboli RAM paměť. Místo zajišťuje z mnohonásobně pomalejšího pevného disku. Pevná velikost „swapáku“ má výhodu zejména v tom, že soubor dělá na disku menší nepořádek. Úpravu uskutečníte v Ovládací panely-Systém-Výkon-Virtuální paměť. Zvolte Virtuální paměť nastaví uživatel a zadejte stejnou největší i nejmenší velikost. Při mých 256 MB paměti volím velikost 600 MB. Pokud chcete přesně vědět, které programy se vám aktivují po spuštění existuje utilita msconfig. Tu spustíte kliknutím na Start-Spustit a napíšete msconfig. Hezky si s ní pohrajte, vyplatí se to. V systémových nástrojích je pohodový prográmek zvaný Vyčištění disku. Pokud víte kdo je Viktor Čistič, jistě vás polila hrůza. Bez obav, program umožní odstranit přebytečné soubory na disku a nedovolí poškodit systém. Zrychlení dísků docílíte nastavením Ovládací panely-Systém-Výkon-Systém souborů-Pevný disk. Jako typické použití vašeho počítače zvolte Síťový server. Nastavení je náročnější na paměť, ale pokud máte 64 MB RAM a více rozhodně jej použijte. Windows 98 zacházejí dosti podivně se swap file. Často se mi stává, že ho používají i v případě kdy je dostatek volné RAM paměti. Pro rozumné užívání souboru je lepší v souboru system.ini přidat do části [386Enh] následující řádek: ConservativeSwapfileUsage=1 Jestliže se vám nelíbí mraky zobrazované při nabíhání Windows, není nic jednoduššího, než obrázek změnit. Vezměte jakýkoli obrázek a upravte jeho velikost na 320x400 a příponu bmp. Poté ho přejmenujte na logo.sys a nakopírujte do rootu disku (například C:\). Pokud se vám nelíbí automatické spouštění CD zvolte Ovládací panely-Systém-Správce zařízení. Vyberte ikonku CD-ROM a následně vyberte mechaniku. Na záložce Nastavení vypněte Automatické oznámení vložení.Nastavení pro pokročilé aneb šťouráme se v registruPro začátek opět trochu strašení. Zásahy do registru jsou jeden z nejbrutálnějších způsobů úpravy Windows a jakékoli pozměňování může mít za následek nestabilitu nebo dokonce nefunkčnost. Nedoporučuji tyto nastavení zkoušet pokud nemáte nějaké zkušenosti s editováním registru a už vůbec je nezkoušejte, pokud jsou pro váz neznámou i ovládací panely.Jestliže chcete používat službu Microsoft Update Wizard a z nějakého důvodu se nechcete registrovat (například nemáte zájem posílat informace o svém počítači cizí korporaci) lze nutnost registrace obejít. Jděte do podklíče HKEY_LOCAL_MACHINE\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion. Vytvořte položku s názvem Regdone pomocí funkce Nová textová hodnota. Její hodnotu pak změníte na 1. Ještě musíte skočit do podklíče HKEY_LOCAL_MACHINE\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Welcome a vytvořte podklíč RegWiz. Jestliže chcete trochu ztížit přístup do vašeho počítače, nebo prostě nechcete aby se na něm mohlo tvořit nekonečně uživatelských profilů a při stisknutí tlačítka Storno v dialogu o zadání hesla by měli smůlu, upravte HKEY_USERS\Default\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion. Vytvořte podklíč Run a do něj dodělejte novou textovou hodnotu a pojmenujte ji Shutdown. Do ní zapište: c:\windows\rundll32.exe user.exe,ExitWindows. Od této chvíle se do systému budou moci přihlásit jen existující uživatelé a pokus o vytvoření nového profilu nebo přihlášení pomocí Storno bude marný. Pokud se ale přihlásíte Stornem vy a nebudete mít vytvořený svůj profil, hádejte co se stane?Pár rad pro začátečníkyAni tentokrát jsem nezapomněl na úplné začátečníky a mám tu pro vás několik rad, jak se poprat s Wokny. Pokud chcete instalovat ovladače pro nějaké zařízení, které už v počítači máte správně rozpoznané a ovladače nejsou ve formátu *.exe, ale jde o vícero oddělených souborů použijte Ovládací panely-Systém/Správce zařízení a vyberte hardware který chcete obdařit novými ovladači. pravým tlačítkem zvolte vlastnosti pak ovladač a následně aktualizovat ovladač. Wizard vás provede zbytkem instalace. Občas, tedy asi jednou za 14 dní je dobré použít systémový nástroj Scandisk a Defragmentace. Scandisk zjišťuje chyby na disku způsobené špatným vypnutím počítače, nebo vadné sektory disku způsobené neopatrným zacházením (vystavení magnetickému poli, pád atd.). Defragmentace uspořádává nesouvislé soubory do souvislých celků a tím zvyšuje rychlost disku. Některé programy umí přemisťovat systémové soubory na nejrychlejší část disku a tím ještě urychlovat počítač. Je užitečné mazat dočasné soubory, konkrétně soubory s příponou tmp. Ty zpomalují chod celého systému (pokud jsou uloženy v adresáři operačního systému) a navíc zbytečně zabírají místo. Nejlepší způsob likvidace je Start/hledat/Soubory či složky a hledat *.tmp.Informace které jsem zde použil pocházejí z různých zdrojů a rozhodně jsem na ně nepřišel sám. Bohužel je mám sesbírané několik měsíců, takže je nemožné vypátrat jejich autory. Proto děkuji všem autorům věnujícím se problematice Windows. Pokud se vám systém po úpravách registru nerozjede nebo bude nestabilní, pošlete mi nějaké sprosté psaní, alespoň se vám uleví. V obnovení registrů ze zálohy nemám přílišnou důvěru, takže doporučuji systém přeinstalovat.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Televize

Digitálnímu vysílání

Digitální vysílání. Téma, které – soudě podle četnosti dotazů, jež k nám do redakce přicházejí – stále vyvolává mnoho otázek. Například pokud jde o rozsah pokrytí digitálním signálem, nutnost pořizovat si nový typ televizního přijímače nebo dekodér. Některé odpovědi najdete na následujících řádcích.Digitalizace je nevyhnutelnáSpousta problémů provázejících zavedení digitální televize nemůže nic změnit na tom, že rozjezd DTV je pouze otázkou času. Další rozvoj analogového vysílání totiž není možný. Kmitočtové spektrum jako přírodní zdroj je dnes prakticky vyčerpáno. Digitalizace je v tomto smyslu péčí o obnovitelný přírodní zdroj, zajišťovanou většinou státem (viz např. čl. 7 Ústavy ČR). Nové služby a technologie vázané na mobilitu vytvářejí tlak na omezování kmitočtových pásem vyhrazených pro televizi, a protože stávající přidělení těchto kmitočtových pásem bude na evropské i světové úrovni podrobeno revizi, bude se jí muset podřídit i Česká republika. Informační společnost, jejíž rozvoj je součástí Národní telekomunikační politiky (usnesení vlády ČR č. 324 ze 14. 4. 1999), má rostoucí nároky na šíři a formy přístupu k informacím a zábavě a digitalizace je jediný technologický postup, který to umožňuje.Výhody digitální televizeJednou z těch hlavních je fakt, že oproti analogové televizi ta digitální mnohem lépe využívá kmitočtové spektrum, jež je poměrně omezené. Jeden analogově vysílaný program zabírá jeho dost velkou část, v našich podmínkách konkrétně 8 MHz, což omezuje počet vysílačů, a tedy i programů. Digitální systémy dovolují v daném pásmu kmitočtů umístit větší počet programů, protože v jednom televizním kanálu jich lze pomocí multiplexu šířit několik (a k tomu navíc ještě další telekomunikační služby). Díky obrovské variabilitě digitálních přenosových systémů nelze přesně říci, kolika programy lze nahradit jeden analogový, ale při současném stavu techniky je reálné uvažovat o čtyřech až šesti. Navíc je vysílací sítě možné konstruovat tak, že všechny vysílače vysílají na stejném kmitočtu, diváci mají možnost výběru z mnohem rozsáhlejší programové nabídky než u analogové televize.Velkým problémem analogové televize je znehodnocení přijímaného signálu mnoha druhy rušení. Na řadě míst je sice možné zachytit spoustu televizních programů, ale žádný ve vyhovující kvalitě. Po obraze plují třeba různé šikmé pruhy (moaré) způsobené křížovou modulací nebo jiným rušivým signálem, jindy je obraz zašuměný nebo má takzvané „duchy“, což jsou vícenásobné kontury způsobené odrazy vysílaného signálu od kopců nebo budov. Signál digitální televize je vůči těmto typům zkreslení prakticky imunní. Navíc – i když se tato rušení vyskytnou – neprojeví se vůbec v kvalitě obrazu, nýbrž pouze například zhoršením dosahu vysílače. Jinými slovy, pokud digitální signál v místě našeho bydliště je v dostatečně silný, je příjem vysílaného obsahu vždy bezvadnýPro přenos analogové televize se u nás v současné době používá výhradně systému PAL (dříve to byl ještě SECAM), v USA je to NTSC. Všechny tyto systémy však mají společnou nevýhodu: pro přenos jasových i barevných informací používají stejné pásmo kmitočtů, takže se ani nejdokonalejším dekodérům nepodaří zcela oddělit tři barevné kanály (červený, zelený a modrý), které je teprve možné přivést do obrazovky. Výsledkem jsou často rozmazané barevné přechody nebo rušivé struktury v obraze. Digitální televize umožní přenášet všechny tři barevné složky nezávisle a zcela nás tak zbaví rušení, jimž odborníci říkají cross-color a cross-luminance. Výsledkem zřetelným pro diváka je podstatně čistější obraz.U digitální televize stačí k pokrytí stejného území výrazně nižší vysílací výkon vysílačeUmožňuje to takový typ modulace, u které pro dekódování stačí mnohem menší odstup užitečného signálu od šumu. Můžeme tedy říci, že vysílání digitální televize je nejen levnější než vysílání analogové, ale že digitální televize je navíc i ekologická.Zatímco příjem analogového televizního signálu v jedoucích vozidlech není prakticky možný vůbec, digitální vysílání dovoluje používat přenosné přijímače s jednoduchými anténami, aniž by jejich poloha nějak ovlivňovala kvalitu zvuku nebo obrazu, takže i příjem televizního vysílání v jedoucích vozidlech je (za předpokladu dostatečné síly signálu) naprosto kvalitní. Digitální přenosové systémy umožní, aby se základním formátem stal obraz s poměrem stran 16:9, který lépe odpovídá fyziologickým aspektům lidského vidění a umožní lépe využít velkoplošné obrazovky. Jednodušší bude i převod kinematografických filmů pro televizní vysílání. Digitální technika umožní ve vysílání rovněž široké využití vícekanálových zvukových systémů (Dolby Digital, DTS), známých doposud jen z kin nebo nosičů DVD.Změní se doplňkové služby televizního vysíláníTeletext získá prvky podobné internetu, v domácích videích bude možné pásek nahradit harddisky. Divák tak ve znatelně větší míře přestane být vázán na časový program televizních stanic a získá mnohem větší svobodu při rozhodování o tom, co sledovat. Navíc si bude moci vybírat jen pořady, jaké chce skutečně vidět, a vytvořit si z nich svůj individuální program v čase, který mu vyhovuje. To vše bude moci být zjednodušeno a automatizováno díky dokonalému popisu vysílaných programů v elektronickém průvodci.Digitální televize nemusí být jen pasivním prostředkem zábavyMožnosti zavést interaktivitu přinese i zpětný proud dat směrem od diváka. Způsobů, jak toho využít, se dá vymyslet nepřeberné množství. Diváci budou například moci hlasovat v soutěžích či anketách, účastnit se diskusí a podobně. Obousměrný tok informací jistě přinese časem i nový systém televizních výukových programů (například jazyků), jež umožní prověřovat divákovy znalosti, hodnotit je atd. Podobu zřejmě změní i diskusní pořady, protože každý divák bude moci aktivně reagovat a jeho reakce okamžitě získá moderátor. Interaktivita umožní i domácí elektronické bankovnictví, elektronické nakupování, elektronickou poštu pro každého, atd. Velkou radost přinese interaktivní digitální televize milovníkům sportu. Budou si moci sami vybrat, z pohledu které kamery chtějí vidět zpomalené záběry podařené akce či gólu, nebo dát přednost dalšímu ději na hřišti bez opakování. Milovníci formule 1 i jiných podobných soutěží si zase mohou zvolit, jestli raději uvidí závod prostřihávaný z různých kamer nebo třeba jen z té, co je na přilbě jejich oblíbeného závodníka. Divák si také bude moci zvětšit vybrané detaily. Spolu s digitálním televizním signálem lze šířit i digitální rozhlasový signál nebo internetBrzy by se proto měly objevit systémy kombinující televizi s počítačem, což dále výrazně rozšíří uživatelovy možnosti. Výhody digitální televize se dotknou i výrobců televizních přijímačů a set-top boxů. Jednak je samozřejmě v jejich zájmu přicházet na trh stále s něčím novým, co by diváky přitáhlo a přimělo ke koupi nového výrobku, ale digitální technika umožní hlavně značné úspory při výrobě, nastavování a oživování nových přístrojů.Nevýhody digitální televizeDiskuse se vedou zejména o stupni komprese obrazu. Samozřejmě, pokud obraz komprimujeme tak, že zanedbáme nejen nadbytečné, ale i nepodstatné informace, nikdy nezískáme původní obraz (ztrátová komprese). A je možné se dohadovat o tom, jaký detail, jaká informace je ještě podstatná a která je nepodstatná. Horší však je, že ono rozhraní mezi podstatným a nepodstatným bude jiné nejen u každého diváka, ale i u každého typu obrazu. Mnoho času bylo proto věnováno subjektivním testům, jaký stupeň komprese je ještě přijatelný a jaký je už rušivý. Ekonomové a manažeři televizních společností mají samozřejmě snadno pochopitelnou snahu ušetřit finance za přenosové trasy, zatímco inženýři, zejména ti „ze staré školy“, se snaží o co nejdokonalejší obrázky, nejraději úplně bez komprese, k jejichž přenosu jsou ovšem zapotřebí podstatně vyšší (a dražší) datové toky. Pravda je přitom – jak už to bývá – někde uprostřed. Pokud běžný divák nevidí rozdíl mezi nekomprimovaným a komprimovaným obrázkem, pak je jistě zbytečné ony nepodstatné informace přenášet. Pokud však zvítězí ekonomika a divákovi budou televizí servírovány obrázky ne nepodobné několikrát kopírovanému záznamu VHS, pak to taková stanice jistě pocítí na podstatném poklesu sledovanosti. Problémy souvisejí i se zaváděním digitální televize do praxePotíže působí určitá „setrvačnost“ koncových uživatelů a jejich neochota investovat do nové technologie. Ukazuje se totiž, že podstatná část diváků je v podstatě spokojena s rozsahem a kvalitou stávajícího analogového vysílání. Mnozí mají přístup k satelitnímu či kabelovému šíření programů, jejichž množství a pestrost považují za zcela dostatečné. Pořízení set-top-boxu, případně nákup poměrně drahého digitálního TV přijímače, se tak řadě domácností jeví jako zbytečný výdaj.Pro vysílatele představuje digitalizace zejména vysoké dodatečné náklady na paralelní šíření signálu dvěma cestami (analogově a digitálně) po dobu trvání přechodného období, které může být dost dlouhé (i pět a více let). Mnozí vysílatelé navíc plánují rozšíření své programové nabídky, což vyžaduje další značné investice. Je také nutné vybudovat sítě zemského digitálního vysílání v kmitočtovém pásmu, kde v současnosti pracují analogové vysílače (zpracovat projekty sítí, projekty rekonstrukce a výstavby, obměnit vysílače, vystavět nová střediska atd.). V kmitočtovém spektru jsou při zavádění digitálního vysílání nezbytné velmi rozsáhlé přesuny, což vyžaduje dokonalou mezinárodní koordinaci. V důsledku těchto změn dochází k postupnému omezování funkce analogových systémů, a tím i ke zhoršení příjmu stávajícího analogového vysílání v některých lokalitách. V neposlední řadě je nutné ošetřit celý proces přechodu na digitální vysílání nezbytnou legislativou. Na příkladě České republiky lze ukázat, že právě to může nakonec zavinit zásadní zdržení realizace digitální technologie.Jak je ČR pokryta pozemským digitálním vysíláním?Dnes je možné přijímat řádné vysílání DVB-T prostřednictvím vysílačů umístěných na území Prahy a Brna (v brzké době i Ostravy) v těchto lokalitách:Praha-město (Mahlerovy sady), Praha-Cukrák, Brno-Hády, Brno-město (Barvičova) a od února 2006 i Ostrava (Slezská Ostrava) – řádné vysílání ČRa, multiplex A. Praha a blízké okolí mají tedy zajištěnu možnost příjmu mnohdy jen na vnitřní náhražkovou anténu; v případě kvalitní střešní antény je možný také dálkový příjem na většině území Středočeského kraje. Podrobnější informace o pokrytí signálem jednotlivými projekty vysílání DVB-T lze najít například na internetové stránce http://digitalnitelevize.cz/informace/dvb-t/dvb-t-v-ceske-republice.html nebo konkrétně o multiplexu A na serveru společnosti Radiokomunikace, a.s.Je ke staršímu televizoru nutné pořizovat nový typ přijímače?Není. K příjmu digitálního vysílání na běžných analogových televizorech slouží právě ona zmiňovaná „krabička", správněji DVB-T set top box. Vedle toho se na trhu objeví i televizory umožňující přímo příjem vysílání DVB-T. Situaci lze přirovnat k zavádění druhého programu počátkem 70. let minulého století. Majitelé starších televizorů si kupovali tzv. konvertory, které jim umožnily příjem 2. programu Československé televize. Vedle toho ovšem byly v prodeji i nové televizory s už vestavěnými příslušnými obvody, jež v krátké době z trhu vytlačily televizory jednoprogramové. Stejný průběh bude mít nejspíš i proces zavádění digitálního vysílání.Je nutné pořizovat „krabičku“ na satelitní příjem vysílání?Nejspíš nikoliv. Z technického hlediska je „krabička“ pro příjem vysílání DVB-T vlastně obdobou satelitního přijímače. Vlastníme-li tedy digitální satelitní přijímač, nejspíš nebudeme potřebovat přijímač DVB-T. Vše ovšem záleží na tom, jestli budou jak na satelitu, tak v terestriálním vysílání dostupné tytéž služby, o které budeme mít zájem. Bude se digitálně vysílat jen ve formátu 16:9?Pravděpodobně ne. V archivech je celá řada pořadů vyrobených ve formátu 4:3, které budou televizní společnosti stále využívat. Vysílání pouze ve formátu 16:9 lze očekávat snad jen u specializovaných filmových kanálů, které nebudou sahat pro archivní filmy, protože drtivá většina nové filmové produkce je už širokoúhlá.Zasáhne digitální vysílání i příjem ČT přes kabelové televize?I když Česká televize dává své programy kabelovým společnostem pouze k dispozici, rozhodně jim i jejich zákazníkům – divákům – zavedení trvalé digitální služby život zpříjemní. Naše programy ve vynikající technické kvalitě budou moci pro svoji síť její provozovatelé získat snadněji než dosud a nic jim nebude bránit obohatit programovou nabídku o další kanály, které jsou z analogových vysílačů nedostupné. Při dalším rozvoji digitálních služeb však bude vznikat tlak na provozovatele kabelových sítí, aby své systémy náležitě modernizovali.Přijímače pro DVB-TV souvislosti se zahájením řádného provozu se budou spotřebitelé jistě zajímat o to, jaký přijímač si vlastně koupit, proč jsou některé dražší a jiné levnější, na co si dát při výběru pozor, atd. Právě jim jsou určeny následující informace:Digitální vysílání lze zachytit přijímači nesoucími logo DVB-T. Samozřejmě pouze tam, kde bude signál z digitálního vysílače dostupný. Zmíněné logo můžeme v zásadě najít buď na tzv. integrovaných přijímačích, tedy na televizorech, které jsou již pro digitální příjem vybaveny, nebo na tzv. set-top-boxech, což jsou vlastně jakési konvertory, jež digitální vysílání převedou na analogové signály, které lze zavést do běžného televizoru. Nejsnáze tento druhý typ přijímačů můžeme přirovnat k satelitním přijímačům, pamětníci si také mohou vzpomenout na krabičky, jež se počátkem 70. let používaly pro příjem 2. televizního programu. Elegantnější (a také dražší) je samozřejmě první řešení, které si zvolí nejspíš ti, kdo stejně chtějí svůj televizor vyměnit. Bohužel na našem trhu jsou zatím pouze dva či tři typy takových přístrojů, takže není zatím z čeho vybírat. Ovšem jejich podíl se bude jistě zvyšovat a ceny klesat. Pro uživatele je takové řešení komfortnější už jen proto, že vystačí s jediným dálkovým ovladačem. Naopak dvěma ovladačům se nevyhneme u řešení se set-top-boxem, ale tam si už dnes můžeme vybírat z desítek typů na trhu, a to dokonce v širokém rozsahu cen.Novinkou digitální televize je divákova možnost ovlivňovat parametry a vlastnosti zvukového doprovodu. Vedle svobodné volby poslouchat pořad mono, stereo nebo vícekanálově, lze současně přepínat jazykové mutace pořadu, aktivovat výše popsané služby pro handicapované diváky nebo ve večerních hodinách uměle snížit poměr hlasitých a tichých pasáží, aby televizní přístroj nerušil okolí.DVB přinese radikální zkvalitnění dosavadního diváckého zážitku. Vedle zavedení širokoúhlého formátu obrazu poskytuje bohatou paletu různých forem zvukového doprovodu. Tyto možnosti lze – vedle uplatnění prostorového zvuku – využít i jako podporu handicapovaným divákům.Často uváděnou atraktivní variantou digitálního vysílání je možnost zvolit u vybraných pořadů pohled na snímanou scénu podle vlastních představ. Původně se počítalo s uplatněním tohoto typu služby u sportovních pořadů, postupně jsou však nacházeny divácky velmi přitažlivé aplikace ve vazbě na tzv. virtuální studia. Digitální vysílání počítá s aktivní rolí diváka zajištěním jeho zpětné vazby na televizní studio a program s mnoha variantami této služby.Datové služby – i v tomto případě jde o zcela novou kvalitu výjimečnou v tom, že už nemusí být bezpodmínečně vázána na přenášený program.V této souvislosti se hovoří nejčastěji o poskytování internetových služeb, dálkové ovládání divákova set-top-boxu zabezpečí rovněž datová služba, která tak nabídne rozsáhlé možnosti kreativity nacházení dosud netušených výrazových možností televizního programu.Za velmi významné lze pokládat postupné zdokonalování doprovodných informací o nabízených programechV rámci digitálního TV vysílání se počítá s přenosem popisných údajů jednotlivých programů, na jejichž základě bude divák moci využívat službu Elektronického programového průvodce (EPG). Přijímač tak získá souhrn informací o zachytitelných programech a bude schopen divákovi nabídnout skutečně dokonalé podklady pro jeho volbu. Ve své jednodušší formě bude služba připomínat výrazně zdokonalený teletext, v té vyšší interaktivní multimediální magazín, třeba s ukázkami jednotlivých pořadů a hlavně s možností pomáhat divákovi při výběru pořadů podle jeho přání a představ.Bezprostřední vazbu na veřejnou službu má i to, že podtitulky pořadů lze v rámci DVB nabízet v datové formě, čímž divák získá nástroj, kterým bude schopen ovlivnit jejich podobu (barvu, velikost a typ písma) či umístění textu na zobrazovací ploše.Doprovodná data napomohou divákovi v dokonalé orientaci uvnitř široké programové nabídky a ve výběru pořadu, zprostředkují mu podrobnější informace o tvůrcích a následně zvýší jeho komfort při sledování televize.I v oblasti datových služeb existují možnosti podpory handicapovaných diváků. Jsou orientovány na tři okruhy potenciálních uživatelů: jsou to jednak diváci s poruchami sluchu, kteří jsou však schopni číst, druhou skupinu tvoří lidé s poruchami vidění, v té poslední jsou osoby neslyšící, jejichž prioritním komunikačním prostředkem je znaková řeč. Znaková řečTato služba je ve své standardní podobě v České televizi dlouho využívána. Lze tušit, že DVB nabídne její poněkud vyšší formy. Zatímco ostatní podpora postižených diváků, jako je popis obrazové scény pro nevidomé či podtitulkování pro sluchově handicapované, jsou součástí televizního vysílání akceptovatelnou pro celou širokou obec diváků, pro znakovou řeč se hledají taková technická řešení, aby ji mohli aktivovat jen ti, jimž je určena. Pokud by byl interpret znakové řeči nedílnou součástí obrazové scény, mohl by běžného diváka rozptylovat. Je to možná jeden z důvodů, proč bývá znaková interpretace omezována pouze na pořady zpravodajského typu. Některé společnosti opatřují své pořady znakovým doprovodem až při jejich reprízování v neatraktivních časech. Z těchto důvodů by byl optimální systém umožňující divákovi volbu využít či nevyužít při sledování pořadu podporu znakovou řečí. Jako velice perspektivní řešení se jeví distribuce samostatného kanálu s touto informací v rámci doprovodných datových služeb. Jako doklad toho, že se metoda opravdu rozvíjí, mohou sloužit úvahy o možnosti datově ovládat pohyby virtuálně modelované postavy na divákově straně při respektování nezbytného rozlišení detailů dlaní a mimiky obličeje, obrazových prvků klíčových pro vyjádření znakové řeči.PodtitulkováníJde o známé téma, ale nás tentokrát bude zajímat pouze role podtitulků sloužících sluchově handicapovaným divákům. Předmětem probíhajících diskusí je optimální forma distribuce podtitulků a definice jejich vhodné podoby. Podnětem pro otevření této problematiky jsou vážné výhrady vůči dosavadní praxi distribuce podtitulků pevně vložených do obrazu. Řešena je otázka jejich správného umisťování, dobré viditelnosti na barevně proměnném pozadí obrazové scény, velmi závažné připomínky směřují ke vhodnému uspořádání podtitulků.Výhodné je podpořit orientaci v podtitulcích využitím rozdílných barev písma. Divák si velmi rychle osvojí, jakou barvou písma jsou vyjadřovány dialogy které postavy, a hovoří-li se mimo obraz, je takové rozlišení dokonce velmi užitečné. S citem se musí volit, kolik pro děj klíčových postav bude barevně rozlišováno, protože příliš vysoký počet by působil rušivě. Jiný názor doporučuje použít barvu pro vyjádření typu zobrazovaného textu. Dialogy jsou například standardně vyjadřovány modře, zelená patří zpěvu a žlutě jsou zobrazovány hlasy z ozvučovacích zařízení, rádia či telefonu. Pro děj důležité zvukové efekty je nutné rovněž vyjadřovat podtitulkem (bouchnutí dveří či zvonek telefonu). Jak je vidět, dá se toho na podtitulcích ještě dost vylepšovat. Nejen jejich grafická interpretace a dramaturgie, ale i jazyková kultura je vnímána jako nedílná vlastnost. V odborných studiích, které se tímto problémem zabývají, se oprávněně tvrdí, že obsahově kvalitní podtitulky hrají v životě handicapovaných uživatelů podobnou roli jako nutnost obklopovat dítě dokonalým jazykem v době, kdy se učí mluvit. Nesporný význam mají kultivované podtitulky i pro obyvatele, pro něž je domácí jazyk jazykem sekundárním, jinými slovy, čistotou podtitulků lze napomoci tříbení jazyka.Zvukové podtitulkyTato služba má být jakousi variantou popisu obrazové scény a vychází z předpokladu, že zahraniční film není nákladně dabován, nýbrž odbavován pouze s podtitulky v národním jazyku (tentokrát nikoliv jako kompenzace sluchově postižených). Takové podtitulky distribuované ve formě doprovodných dat je pak možné pomocí hlasové syntézy u diváka využít k čemusi, co se sice podobá službě Popis obrazové scény, ale liší se od ní zásadně tím, že neobsahuje popisy situací, které nelze z dialogu odvodit. V každém případě se však o vítané zpřístupnění děje zahraničního filmu retardovanému divákovi rozhodně jednat může. Názoru, že oproti Popisu obrazové scény je zde řada omezení, lze oponovat tím, že služba má předpoklady nalézt daleko širší uplatnění u jiné skupiny diváků než jsou nevidomí. Jsou tím míněni lidé, jimž činí potíže sledování rychlého originálního dialogu a srozumitelnost jim snižuje doprovodná hudební a ruchová složka pořadu. Půjde o osoby dyslektické, starší či mentálně retardované, které upřednostní „hovořící titulky“ kvůli jejich stručnosti a srozumitelnosti. Úspěšnost zavedení zvukových podtitulků je silně vázána na pokrok v oblasti syntetizované řeči. Počítá se se syntézou mužského a ženského hlasu a Česká televize věnuje této oblasti velikou pozornost. Podporou univerzitního výzkumu pomáhá vytvořit český modul profesionální hlasové syntézy.Zvukový doprovod v rámci digitálního vysíláníV oblasti zvuku nabízí digitální televize možnosti dosud nevídané. Nejde přitom výhradně o zdokonalování divákova zážitku vícekanálovou reprodukcí, což je rozhodně velikým lákadlem, ale i o podporu handicapovaných diváků. Dnes už lze pokládat za neoddiskutovatelné, že vícekanálový zvuk se stává synonymem moderních multimediálních řešení. Digitální televize se k této zásadě plně hlásí a podporuje ji řadou technických opatření a modernizačních kroků. Ani programově nebude obtížné poskytovat divákovi dostatečný počet pořadů s prostorovým zvukovým doprovodem: vždyť filmy, oblíbená programová složka většiny televizních kanálů, jsou standardně vybavovány takto vyspělým zvukem už řadu let, díky čemuž mohou televizní společnosti – mají-li dostatek přenosové kapacity v rámci vysílání DVB – poskytovat hluboký zážitek všem majitelům domácích kin. Pro ně se tak TV vysílání stává vedle dosud dominantních disků DVD významným a kvalitním signálovým zdrojem.Přestože by to diváka vlastně vůbec nemuselo zajímat, může být užitečné uvést některé problémy přechodu na multikanálové vysílání. Jde o rozpor v tom, že vedle vícekanálové verze je stále nutné odbavovat směrem k divákovi i doprovod stereofonní. Musí to tak být proto, že dosud neexistuje standard pro elektronickou konverzi signálu z vyšší verze na nižší přímo v divákově zařízení. Podobu zvukového stereoobrazu je proto nutné vytvořit ve studiu a samostatně odvysílat. Pokusy v této oblasti prokázaly, že odlišný postup vede ke stížnostem diváků na srozumitelnost nebo k velmi striktním a omezujícím pravidlům pro vícekanálový mix zvuku. Tím však komplikace nekončí. Originální filmový zvuk je připraven pro dokonale akusticky upravený kinosál náležité kubatury a počítá se zcela soustředěným a vnějšími vlivy nerušeným divákem. Používaný zvukový doprovod tak může být konstruován optimálně, s ohledem na velkoplošný obraz, a může využívat širokou dynamiku, neboli vysoký poměr mezi nejhlasitější a nejtišší částí filmu. Divák televizní má však podmínky pro sledování pořadů zcela odlišné. Jeho byt nebývá speciálně akusticky upraven ani izolován od okolního dění a kvalita jeho reprodukčního zařízení za tím v kině zpravidla silně pokulhává. Těmto okolnostem je tedy nutné parametry doprovodného zvuku přizpůsobit: snížit dynamiku zvuku, zdůraznit dialogy, případně upravit šíři zvukové báze a kompenzovat tak rozpor mezi mamutím plátnem kina a dosud běžnými úhlopříčkami televizních přijímačů. Ověřeným řešením radikálního zdokonalení přínosu vícekanálového zvukového doprovodu v domácích podmínkách je jedině výroba televizních verzí filmových projektů. (podle Milan Gazdík, Česká televize)

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Tiskárny

Jak najít tu pravou tiskárnu?

Každý uživatel po jistém čase začne přemýšlet nejen o domácím tisku dokumentů, ale i fotografií. Motivací k tomu může být nespokojenost s kvalitou fotografií produkovaných komerčními minilaby, možnost okamžitého pořízení papírové fotografie a především takřka neomezené prostředky digitálního ovlivnění konečného výsledku s ohledem na tvůrčí záměry náročnějších uživatelů. Tento článek chce být pomocníkem při nákupu tiskárny a rozebírá její výběr s ohledem na požadavky uživatele, jeho finanční možnosti a současnou nabídku zařízení.Požadavky uživatelů na kvalitu tiskuPro naše potřeby můžeme uživatele rozdělit do tří skupin:Běžný uživatel - drtivá většina, má zájem o věrnou dokumentaci událostí.Náročnější uživatel - hlouběji jej zajímá především technická stránka zpracovatelského procesu a kvalita výsledku.Nejnáročnější uživatel - požaduje výsledky v profesionální kvalitě použitelné pro výstavy či publikace.Běžní uživatelé vyžadují většinou klasické rozměry dokumentů i fotografií. Pro ně budou zajímavé tiskárny s jednoduchou obsluhou formátu A4.Náročnější uživatel bude vyžadovat tiskárnu, která bude poskytovat kvalitní výsledky ve formátu A4, u které bude mít možnost rozsáhle experimentovat s nastavením co nejvíce parametrů tisku.Nejnáročnější uživatel bude tisknout na velké formáty. Zpravidla si pořídí tiskárnu na A3 či větší formát. Pokud bude tisknout větší formáty ve specializovaných studiích, bude muset znát podrobně vlastnosti používaných zařízení.Na čem lze tisknout dokumenty i fotografieOdhlédneme-li od kvality, můžeme tisknout dokumenty i fotografie na jakékoliv grafické tiskárně. V současné době se dělí tiskárny dle jejich aplikačních oblastí na:Kancelářské tiskárny (inkoustové, laserové, LED)FototiskárnyMultifunkční zařízeníVelkoformátové plotry. Ty se však vymykají problematice našeho článku. Amatér či profesionál s nimi přijde zpravidla do styku jako zákazník profesionálních studií.Kancelářské tiskárnyInkoustové tiskárny kancelářského typu patří mezi zařízení, která dnes patří k většině domácích počítačových sestav. Tisknou v dobré kvalitě jak černobílé texty, tak i barevnou prezentační grafiku a většina z nich i poměrně kvalitně barevné fotografie. Zpravidla jde o tiskárny do formátu A4, vybavené separátní tříbarevnou a černobílou kazetou. Většina z nich nabízí slušné rozlišení a dobré (i když ne nejpokročilejší technologie) pro tisk fotografií. Pokud patříme do kategorie běžný uživatel a chceme tisknout ve slušné kvalitě bude tento typ tiskárny naší volbou.Připomínám, že slušnou kvalitu např. fotografií docílíme jen na kvalitních fotopapírech a chceme-li zůstat na bezpečné straně, použijeme originálních inkoustových náplní. Ceny takových tiskáren jsou kolem 3 tis. Kč.Barevné laserové, LED tiskárny byly až do nedávné doby velmi drahé, v současné době jsou však některé modely A4 dostupné i pro domácí uživatele i za ceny cca 15000 Kč s DPH.Laserové tiskárny nejsou vhodné ke kvalitnímu fotorealistickému tisku. Produkují sice brilantní barvy, reprodukují však hůře polotóny a tisk je chudý na podrobnosti ve stínech. Máme-li takovou tiskárnu k dispozici, můžeme ji samozřejmě s těmito omezeními využít k tisku fotografií. V případech, kdy se fotografie blíží svým charakterem k prezentační grafice, může být výsledek naopak překvapivě dobrý. Výhodou laserových tiskáren je několikanásobně vyšší rychlost ve srovnání s inkoustovou tiskárnou, nižší náklady na spotřební materiál a dobrá kvalita tisku i na obyčejný papír.Multifunkční zařízeníZkombinovat funkce barevné inkoustové tiskárny, skeneru a faxu do jednoho zařízení byl dobrý nápad, jak dokazuje jejich rostoucí prodej. Potřebují méně místa na pracovním stole, jsou pohotovější, lépe se ovládají a zpravidla jsou celkově levnější než izolovaná zařízení. Pokud nemáme vysoké nároky, jsou ideální pro kancelářská pracoviště i domácí použití. Některé modely dokonce mají zásuvky pro přímý tisk fotografií z karty digitálního fotoaparátu bez počítače a rozhraní Bluetooth.Jako všechna univerzální řešení jsou určitým kompromisem. Z hlediska fotografa bude rozhodující kvalita tisku fotografií. A proto při výběru konkrétního modelu doporučuji prostudovat nejen firemní dokumentaci, ale i nezávislé testy na Internetu, popř. v tištěných mediích či praktické zkušenosti známých. Vzhledem k tomu, že základní konstrukční moduly bývají odvozeny od kancelářských tiskáren stejného výrobce, kvalita tisku fotografií je u vhodně vybraného modelu obdobná. Zabudovaný skener má obvyklé vlastnosti levnějších plochých skenerů. Je tedy zřejmé, že víceúčelové zařízení bude ideální pro běžného uživatele; náročnější uživatel spíše zakoupí separátní skener s dianástavcem, tiskárnu a nainstaluje si faxovací software dle svých potřeb.FototiskárnyFototiskárny se v principu neliší od ostatních zařízení. Jejich konstrukce je však optimalizovaná nikoliv na rychlý tisk textu či prezentační grafiky, ale na vysoce kvalitní tisk fotografií. Základním požadavkem je vysoké rozlišení (typicky 4800x1200 a více), věrná reprodukce velkého barevného rozsahu či odstínů šedé. Jsou to v drtivé většině inkoustové tiskárny, některá zařízení, především pro tisk fotografií do formátu 10x15 jsou termosublimační.K tisku barevného textu a prezentační grafiky jsou postačující tři základní barvy: azurová (C, cyan), purpurová (M, magenta) a žlutá (Y, yellow), doplněné o černou (K, Black). Počet barevných odstínů generovaných pomocí tří základních barev a techniky polotónování (kladení jednotlivých barevných kapiček vedle sebe, která využívá nedokonalosti oka k tvorbě dalších barevných odstínů) je nedostatečný pro fotorealistické podání.Fototiskárny proto používají navíc dvě světlé základní barvy, označované jako c (světlá azurová), m (světlá purpurová). Nejkvalitnější fototiskárny používají ještě navíc tzv. fotografickou černou, která je optimalizována pro tisk barevných fotografií. To vše ještě nestačí k nejkvalitnějšímu tisku černobílých fotografií. Proto se používají ještě kazety, obsahující šedou (G, gray), světlešedou (g) a bohatou černou (z). V současné době tedy nejkvalitnější fototiskárny používají osmi barev a dávají výsledky, které jsou prakticky nerozlišitelné od pozitivů pořízených klasickou fotochemickou cestou. Nové technologie fotografického tisku mají větší počet trysek a větší rychlost tvorby kapiček, což vše přispívá k vyšší ostrosti, lepšímu barevnému podání i k rychlosti tisku.Jako příklad uvádím novou generaci kazet firmy Hewlett-Packard pro široké spektrum jejich tiskáren. Sortiment zahrnuje šest nových kazet, které jsou použitelné v modelech nové řady tiskárenSoučasná generace fototiskáren bývá vybavena řadou možností:Přímý tisk fotografií z fotoaparátu vybaveného standardem PictBridge a připojeného přes rozhraní USB. PictBridge je protokol pro komunikaci mezi digitálním fotoaparátem a tiskárnou, který je nyní široce akceptován výrobci fotoaparátů i tiskáren.Přímý tisk z paměťových karet fotoaparátu – fotografické tiskárny bývají vybaveny většinou používaných typů. Z vložené paměťové karty je možno přímo tisknout nebo lze obrázky uložit na disk počítače pro případné další úpravy před tiskem.Fototiskárny mívají separátní zásobníky pro papír do formátu A4 a fotografický papír do formátu 10x15 cm, což urychluje práci při častém střídání velikosti tisků.Pro tisk bez počítače jsou tiskárny vybaveny LCD displejem o velikosti kolem dvou palců, které umožňují jednoduchý náhled fotografií před tiskem.Tiskárny mívají základní nástroje pro nejrůznější úpravy fotografií od zvýšení jejich kvality, ořez, digitální tónování a tiskové výstupy (rámečky, indexprint) atd.V poslední době se rychle rozšiřuje používání standardu Bluetooth pro bezdrátový přenos – řada tiskáren mívá toto rozhraní již přímo zabudované či jde o volitelné zařízení. Pokud máme tedy fotoaparát disponující tímto rozhraním, pak je tiskárna se standardem Bluetooth dobrou volbou. Tímto rozhraním je vybavena i většina mobilních telefonů se zabudovaným fotoaparátem. Náročnější fotograf si vybere tiskárnu do formátu A4, profesionál i větší formátSedm doporučení začínajícím k nákupu fotografické tiskárnyVzhledem k prudkému rozvoji zařízení pro tisk fotografií bude každé doporučení konkrétního modelu konkrétní firmy zastaralé. Proto se omezím pouze na základní rady pro jednotlivé skupiny fotografů, které jim mohou pomoci v základní orientaci při výběru z velkého sortimentu tiskáren vhodných pro tisk fotografií.1. Upomínkové fotografie, pokud nemáme zvláštní požadavky na kvalitu, lze tisknout na téměř každé tiskárně. Pokud tedy máme k dispozici některou z novějších kancelářských tiskáren, budou tím naše potřeby saturovány. Některé z kancelářských tiskáren mohou používat i kazety se šesti barvami a produkují barevné tisky velmi dobré kvality.2. Fotografující, kteří však chtějí dokumentovat turistické nebo rodinné fotografie v kvalitě stejné nebo vyšší jakou produkují komerční minilaby, by měl sáhnout po pokročilejším zařízení. Postačí-li formáty do velikosti 10x15 cm, budou pro ně ideální fototiskárny specializované na tento rozměr. Při preferenci přímého tisku fotografií bez připojeného počítače, bude třeba věnovat pozornost typu paměťové karty, rozhraní (USB, PictBridge, Bluetooth). Pro fotografující často tisknoucí na cestách, bude vhodné zakoupit některý mobilní model s akumulátorovým napájením. V poslední době je vidět zřetelná tendence výrobců těchto maloformátových tiskáren ke zlevňování nákladů na tisk ve snaze přetáhnout dosavadní zákazníky digitálních minilabů. Vyžaduje-li tato skupina fotografujících větší formáty, pak pro ně budou ideální fototiskárny střední cenové kategorie do formátu A4.3. Pro uživatele, který chce nejen tisknout fotografie, ale vyžaduje i skenování s běžným rozlišením a kopírování dokumentů a zatím nemá doma skener ani vhodnou tiskárnu bude vyhovujícím řešením některé z multifunkčního zařízení, jejichž tiskárny mají již velmi dobrou kvalitu a umožňují tisk až do formátu A4. Výhodou může být i úspora místa na pracovním stole.4. Náročný fotograf má v současné době k dispozici tiskárny s osmi barvami, které tisknou i dokonalé černobílé fotografie. Cenově dostupná nejkvalitnější zařízení jsou do formátu A4, tiskárny formátu A3 či většího jsou podstatně dražší. Pro konkrétní výběr bude důležitý předpokládaný počet tisků v souvislosti s ekonomikou provozu (oddělené inkoustové zásobníky versus kombinované kazety).5. Obecně důležitým a často diskutovaným faktorem jsou ceny spotřebního materiálu pro konkrétní tiskárnu, což se však vymyká z rámce tohoto článku; řadu různě spolehlivých a aktuálních informací lze nalézt na internetu. Uváděné firemní údaje o spotřebě materiálu publikované výrobci nejsou zcela srovnatelné, protože nepoužívají stejné metodiky testování.6. Nakonec může mít váhu i přibalený software, pokud nemám např. již k dispozici Photoshop nebo jiný obrazový editor.7. Až se rozhodne potenciální uživatel pro typ tiskárny, doporučuji prohledat na internetu nejen výrobce konkrétních značek, ale i nezávislé testy.

Pokračovat na článek


Tiskárny pro podniková řešení

Rychlý vývoj technologií v poslední době umožňuje stále efektivněji dosahovat tolik žádaných výrobků s vysokou kvalitou při nízkých pořizovacích i provozních nákladech. Lze to pozorovat nejen u výpočetní techniky, ale v poslední době i u periferních zařízení, které se často stalo její nedílnou součástí. Za nejvýznamnější "doplněk" lze považovat tiskárny. Ty dříve ovšem doplňkem nebyly, ba právě naopak. Byly vlastně jediným výstupem, na kterém jsme mohli sledovat a ověřovat jak počítač pracuje. Nároky na výstup byly minimální - pouze text. Jakmile se však začaly využívat monitory, nároky na tiskovou kvalitu se začaly zvyšovat. Vývoj se zaměřil na snižování hlučnosti tiskáren, zvyšování rychlosti a kvality tisku, možnost tisknout grafiku a na barevný tisk. Dnes jsou již běžně k dostání barevné inkoustové i laserové tiskárny a jejich ceny se neustále snižují.LASER, LED NEBO INKOUST?V našem článku jsme se zaměřili na tiskárny laserové a LED právě proto, že jejich ceny, rozměry i kvalita tisku od roku 1984, kdy byla uvedena první laserová tiskárna na trh, prošly řadou změn a postupně se prodraly i na stoly menších uživatelů. Rozdíl mezi laserovou a LED tiskárnou v zásadě spočívá pouze ve zdroji světla. U laserovek je to laser a u LEDek osvětlují tiskový válec miniaturní LED diody, uspořádané i v několika řadách těsně vedle sebe (1 dioda přestavuje 1 bod, tzn. při rozlišení 600dpi tvoří jednu řadu cca 5000 diod u formátu A4). Technologicky méně náročná konstrukce LED tiskáren umožňuje jejich větší cenovou dostupnost pro uživatele ve srovnání s laserovou. Výraznou výhodou laserových tiskáren oproti inkoustovým jsou daleko menší náklady na spotřebu toneru na stránku. Další výhodou je rychlost a tichý průběh tisku. Inkoustové sice tisknou okamžitě po načtení dokumentu, ale pouze po řádcích. Tisk je tedy ve výsledku značně pomalý. Laserové oproti tomu mají delší prodlevu před započetím tisku, z důvodu dosažení potřebné teploty, tisknou však po celých stránkách. Tento postup ovšem vyžaduje existenci vyšší RAM, která dosahuje i několika set MB. Některé vysokokapacitní tiskárny mají i vlastní hard disk s kapacitou až několika GB. Rozdílná je i kvalita tisku, neboť standardní rozlišení u dnešních laserových tiskáren je 600dpi (= 236 bodů/cm). Inkoust se navíc může rozpít nebo rozmazat, u laseru toto nebezpečí nehrozí.Ceny vlastních tiskáren jsou zpravidla přímo úměrné jejich dovednostem a je tedy nezbytně nutné před pořízením pečlivě zvážit, k jakému účelu by měla daná tiskárna sloužit a jaká tedy musí splňovat kritéria. Obecně lze vybírat podle toho jak často budete tisknout, v jakém rozsahu, jaká bude požadovaná kvalita tisku (závisí na technologii tisku, používaných médiích a rozlišení), jaká média a formáty budete používat, je-li nezbytně nutný barevný tisk, pro jak velkou skupinu uživatelů je tiskárna určena, zda umožňuje i další funkce, jako kopírování, scanování či faxování a podobně.Ve snaze ulehčit vám rozhodování jsme sestavili srovnávací tabulku vybraných typů tiskáren od různých výrobců a v textu rozvrhli kritéria do tří skupin: 1. menší pracovní skupiny2. velké firmy 3. profesionálové Proto, pokud vás zajímají především tato doporučení, přejděte, prosím, přímo k danému odstavci. TECHNOLOGIE TISKUČB laserový tiskZákladem technologie laserového (i LED) tisku je tónovací válec, citlivý na světlo, který je po celé ploše kladně nabit statickou elektřinou. Při osvětlení válce laserem nebo LED diodou se zruší polarita na válci v daném místě a toner, který je nabit rovněž kladně, se pak "rozpráší" po celé délce válce. Ulpí však pouze na osvětlených místech, která mají nyní záporný náboj. Takto zachycený toner se přenese z válce na tiskové médium, které dále prochází vytvrzovací pecí, kde se barva, při teplotě zhruba 200 stupňů Celsia zapeče.Barevný laserový tiskje velmi podobný tisku ČB. Jediné co ho odlišuje, je poněkud komplikovanější nanášení několika barevných tonerů ve čtyřech vrstvách. V případě, že dojde ke špatnému překrytí, naruší se polotónování barev. Proto se, ve snaze eliminovat tento problém, používají různé postupy.Čtyřnásobný průchod papíruPři tisku s touto metodou projde papír tiskem čtyřikrát bezprostředně za sebou. Mohou se zde vyskytnout problémy s přesností soutisku, protože přesnost posuvu je závislá i na takových parametrech, jako gramáž papíru. Eliminovat nepřesnost lze například přichycením papíru na jiný válec pomocí statické elektřiny.Přenosový pásPři této metodě toner nanáší jednotlivé barvy jednotlivě na tónovací válec a ten následně na pás, kde se barvy překryjí. Takto namíchané barvy jsou pak standardně přeneseny na cílové medium. Protože však přenosový pás je jen jakýsi prostředník přenosu, může zde dojít ke snížení kvality tisku.Direct-to-drumUmožňuje nanést čtyři vrstvy barvy přímo na válec (1 barva/otáčku). Takto namíchaný odstín se pak přímo přenese na médium. Tato metoda je považovaná za nejpřesnější a nejekonomičtější, protože výrazně zkracuje tiskovou dráhu.MÉDIAV současné době máme skutečně velkou možnost výběru na co budeme tisknout. Standardem je kancelářský papír, další možností jsou pak obálky, reliéfní papír, lepicí štítky, či průsvitné fólie. Kvalita cílových médií má samozřejmě vysoký vliv na kvalitu tisku (z toho důvodu řada výrobců vyrábí vlastní papír určený pro jejich druh barviv) a je třeba rozlišovat pro jaký typ tiskáren jsou. Pro laserové tiskárny je třeba kvůli vytvrzovacímu procesu vybírat taková média, která snesou vyšší teploty (to platí zejména pro štítky a fólie). ROZLIŠENÍ Všeobecným standardem u laserových tiskáren je rozlišení 600x600dpi. Lze pořídit i levnější s rozlišením 300, nebo 400dpi, ale to se samozřejmě projeví v kvalitě tisku grafiky. Maximální běžně užívané rozlišení je 1200dpi. Porovnání mezi jednotlivými rozlišeními jsou uvedené níže v tabulce. Užívanou jednotkou je DPI (dots per inch = bodů na palec), kde 1 palec = 2,54 cm.ROZHRANÍ PRO PŘIPOJENÍBěžným rozhraním pro tiskárny je paralelní port. Tento port se používá pro přímé připojení tiskárny k počítači u všech druhů běžných tiskáren. Přenosová kapacita paralelního rozhraní je však malá a omezuje přímou dostupnost tiskárny, proto se využívá pouze pro lokální zapojení, nebo pro sdílené zapojení na serveru pro malé pracovní skupiny. Pro správu a monitoring tiskáren se využívá sériového rozhraní RS-232. V poslední době začali výrobci používat i nové rozhraní USB a to jak pro přenos dat, tak i pro monitoring a správu. Většina větších laserových tiskáren poskytuje možnost využít pro připojení také síťové rozhraní (Ethernet, Fast Ethernet nebo Token Ring), buď přímo zabudované nebo s pomocí rozšiřovací karty, která obvykle pracuje jako samostatný print-server.TISK PRO MENŠÍ PRACOVNÍ SKUPINYZde budou asi nejzákladnějším kritériem náklady. Pořizovací cena LED tiskárny je o něco nižší než u laserové a černobílý tisk je výrazně levnější než barevný. Levnější je samozřejmě i vlastní tiskárna jen pro ČB tisk, než tiskárna umožňující obojí. Méně peněz stojí i tiskárny s nižším rozlišením. Určitým snížením pořizovacích nákladů na kancelářské vybavení by mohlo být pořízení tiskárny, která má již zabudované, nebo umožňuje modulově připojit fax, kopírku či scanner (toto umožňují zpravidla dražší a rozměrnější systémy, proto je třeba předem kalkulovat). Je dobré i dopředu zjišťovat tiskové náklady na 1 stránku, které se pohybují cca od 40hal do několika korun. Menší skupiny pracují zejména v prostředí Windows nebo Novell NetWare, tiskárna je zapojena na jeden z počítačů nebo na server a je sdílena uživateli skupiny. Proto při výběru tiskárny pro menší skupiny není rozhodující množství jejích síťových rozhraní nebo podporovaných protokolů. Důležitou vlastností tiskárny pro menší pracovní skupiny je její kompatibilita s operačním systémem počítače ke kterému je připojena, dostupnost inovovaných ovladačů a jednoduchost ovládacího software.TISK PRO VELKÉ PRACOVNÍ SKUPINYKritériem pro velkou firmu bude jistě rychlost tisku, požadavky na vysokou kapacitu zásobníků, možnost tisknout na více druhů médií a další funkce, jako děrování, sešívání, dvojstranný (duplexní) tisk a možnost kopírovat. Barevný tisk by patrně byl zbytečný luxus, stejně jako vysoké rozlišení. Pokud je nejvýraznějším požadavkem právě rychlost tisku - např. tiskne-li na této tiskárně množství kanceláří z několika pater - je možnost pořídit rychlotiskárnu, jejíž vysoce nadprůměrný výkon je však kompenzován jinými nevýhodami (zřídka tiskne na jiný papír, než na "nekonečný pás" a formát větší než A4 - viz. např. rychlotiskárny Printronix ve srovnávací tabulce). Pro velké firmy je velmi důležité zapojení tiskárny přímo do sítě LAN. Proto by si při výběru tiskárny měly všímat zejména, zda tiskárna kromě rychlostních parametrů a nízkých provozních nákladů má přímo zabudované síťové rozhraní a jaké protokoly podporuje. U některých tiskáren není síťové rozhraní zabudované přímo, ale lze jej dokoupit ve formě karty. Výhodou takového řešení je skutečnost, že tiskárna nemá zabudované všechny technologie, ale jenom podporu pro konkrétní druh sítě. Podstatná při rozhodování je také dálková správa tiskárny, operační systém a způsob jakým je možno monitorovat a ovládat tiskárnu přímo ze serverové konzoly. Velkou výhodou je management přes webovské rozhraní pro jeho nezávislost na platformě. Důležitou maličkostí je přítomnost displeje a ovládací panel, umožňující konfiguraci tiskárny pro případ selhání připojovacích rozhraní. Při výběru tiskárny pro velké pracovní skupiny jsou vhodné technické konzultace s prodejci nebo výrobci. Ne každá tiskárna je totiž vhodná pro tisk velkého objemu dokumentů. Důležitým aspektem při koupi tiskárny se pak stává i životnost jednotlivých komponentů a jejich parametry pro práci při velké zátěži.DOPLŇKY A VYMOŽENOSTITrendem současnosti je obecně snaha o vytvoření takových výrobků, které by umožnily splnit veškeré možné požadavky zákazníků. Jinak tomu není ani u tiskáren, které buď již mají vestavěná doplňková zařízení nebo umožňují jejich dodatečné rozšíření připojením různých modulů. Takto se z tiskárny stává jakési multifunkční zařízení, které umí nejen tisknout (i dvoustranně), ale i kopírovat, faxovat, scanovat, sešívat a připravovat tiskové materiály v podobě brožurky apod. Vývoj se orientuje i na snižování hladiny ozónu vzniklého při práci, snižování spotřebované energie a toneru, tedy na oblasti šetřící jak přírodu, tak i Vaši kapsu. Je celkem zbytečné na závěr spekulovat, jakým směrem se dále vývoj tiskáren bude ubírat, protože, přiznejme si, možné je všechno. Patrné je však omezování výroby a prodeje levnějších typů laserových tiskáren, které se vlivem silné konkurence a jejího tlaku na ceny, výrobcům příliš nevyplatí.Tabulky a grafy nejsou součástí internetové podoby časopisu, naleznete je v papírové podobě Network Computing.

Pokračovat na článek