Výsledky vyhledávání pro dotaz javascriptu

Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Připojte se - JavaScript

JavaScript je skriptovací jazyk používaný pro "oživení" webových stránek. Jazyk HTML, kterým jsou webové stránky tvořeny, je totiž statický. To znamená, že neumožňuje měnit vzhled stránky podle činnosti uživatele. Jedinou možností, jak dosáhnout změny webové stránky pomocí HTML, je načíst její novou verzi ze serveru. Jinými slovy, jazyk HTML zobrazí webovou stránku tak, jak je do prohlížeče poslána ze serveru a dále ji měnit neumí.S rostoucí popularitou internetu však přestaly statické HTML stránky postačovat a hledaly se způsoby, jak pracovat s již načtenou stránkou v prohlížeči. V roce 1995 proto společnost Netscape, tvůrce tehdy populárního stejnojmenného prohlížeče, vyvinula a implementovala JavaScript do svého prohlížeče. V roce 1997 pak byl JavaScript standardizován asociací ECMA (Europen Computer Manufacturers Association) a v srpnu 1998 ISO (International Standards Organization). Dnes se jedná o nejpopulárnější skriptovací jazyk používaný na mnoha internetových stránkách. Zejména profesionální tvůrci www prezentací JavaScript hojně používají, někdy až příliš, ke škodě výsledných stránek.JavaScript funguje na straně klienta, to znamená, že jeho kód umístěný ve webové stránce vykonává prohlížeč. S tím souvisí několik omezení. Především musí prohlížeče s JavaScriptem umět pracovat, což samozřejmě všechny moderní prohlížeče zvládají, dnes už na téměř stejné úrovni. Ještě v nedávné minulosti totiž prohlížeče prováděly JavaScripty různě, což přidělávalo vrásky na čele tvůrcům www stránek. Ti museli často vyvíjet dvě verze JavaScriptu pro různé prohlížeče. Druhé omezení představuje bezpečnost, kvůli níž JavaScript nemůže manipulovat se soubory na uživatelově počítače nebo s jinými webovými stránkami. Pomocí JavaScriptu tak například není možné prohlédnout si obrázek, který se chystáte odeslat na server.JavaScript umožňuje otevřít nové okno prohlížeče, čehož začali využívat, lépe řečeno zneužívat, stránky (většinou pokleslejšího charakteru) k zobrazování reklamy a dalších stránek v nově otevřených. JavaScript dokonce umožňuje otevřít nové okno při zavření jiného okna. Přesněji řečeno, při zavírání okna prohlížeče je možné provést libovolné příkazy JavaScriptu, včetně toho, který otevírá nové okno. Nejnovější verze prohlížečů proto již standardně zakazují otevírání nových oken pomocí JavaScriptu, namísto nového okna zobrazí jen upozornění v horní části stránky. Uživatel se pak může rozhodnout, zda toto okno otevřít skutečně chce a případně povolit otevírání oken z konkrétního serveru.JavaScript je objektově orientovaný skriptovací jazyk. Je zapisován přímo do HTML kódu stránky a jeho příkazy jsou prováděny prohlížečem. Mj. to znamená, že zdrojový kód je volně přístupný (čitelný - není nijak kompilován). Pro skriptování HTML stránek je teoreticky možné použít i jiné jazyky než JavaScript, ty však nejsou podporovány všemi prohlížeči (např. Microsoft VBScript, který je podporován Internet Explorerem) a jsou používány spíše výjimečně.Ačkoliv k tomu název svádí, JavaScript není nijak spojen s jazykem Java. Oba jazyky se podobají pouze názvem a podobnou syntaxí vycházející z jazyka C/C++.V současné době se pro tvorbu dynamických webových stránek stále častěji začíná používat technologie Flash vyvinutá společností Macromedia, dnes vlastněná společností Adobe. Zpočátku se jednalo více méně o animace, proto jsou flash objekty přehrávány flash přehrávačem. Ten není součástí prohlížeče, ale doinstalovává se jako plugin (zásuvný modul, doplněk) prohlížeče (moderní prohlížeče si instalují pluginy pouhým kliknutím na tlačítko, aniž by uživatel musel plugin pracně hledat na internetu). Výhodou je, že ve všech prohlížečích je flash přehráván stejně (přehrává ho flash player, nikoliv prohlížeč). Nevýhodou je, že přehrávání flash animací je poměrně náročné na výkon počítače, na kterém jsou prohlíženy, což může být znatelné hlavně na starších počítačích. Flashe jsou dnes nejčastěji používány pro animované reklamní bannery, díky vlastnímu skriptovacímu jazyku však lze ve flashi tvořit celé interaktivní webové prezentace, hry a další aplikace.Tvorbě webových stránek a JavaScriptu se na internetu věnuje množství stránek, najdete tedy dostatek informačních zdrojů a příkladů. Zkusit můžete třeba tyto stránky:www.javascript.czwww.jakpsatweb.czwww.builder.czinterval.czwww.tvorba-webu.cz

Pokračovat na článek


AJAX – nová technologie pro www stránky

Určitě se vám už nejednou stalo, že jste se dostali na stránky, které se načítaly neuvěřitelně pomalu. Webová stránka se totiž vždy načítá ze serveru celá, i když se na ní vizuálně změní jen malá část. Velká část dat tak zbytečně putuje od serveru k prohlížeči znovu a znovu. Řešením tohoto problému je technologie AJAX, která přibližuje použitelnost webových stránek z hlediska rychlosti desktopovým aplikacím.Co je to AJAX? Každý programátor, nebo spíše každý dobrý programátor by vám řekl, že AJAX neboli Asynchronous JavaScript and XML je technologie postavená na javascriptu, která umožňuje zasílat HTTP požadavky bez nutnosti načíst stránku. Ke komunikaci kupřikladu s PHP scriptem může být využito jazyka XML. Jenže jak tomu máme rozumět my, obyčejní uživatelé? Pokusím se vám tedy tento pojem přeložit do „lidštiny“. Tak tedy AJAX je technologie (prakticky spojení několika technologií), která potírá klasický přístup HTTP (pokud nevíte, co je http, nemá smysl dále číst) protokolu systémem požadavek - odpověď. Uživatel vůbec nepozná, že se do stránky načítají nová data. A nebo jsou zasílány další požadavky na získání dalších částí stránky. Že ještě stále nevíte o čem mluvím? Tak tedy jinak.AJAX je spojení několika již známých technologií a tyto technologie se navzájem doplňují a působí jako celek pod tímto názvem. AJAX slouží vlastně k tomu, abyste mohli pomocí JavaScriptu načíst třeba stránku PHP v pozadí stránky, na které se nacházíte a poslat jí nějaká data. Jiná data od ní můžete i přijmout a hned je použít. Stránka, na které v tu chvíli jste, se vůbec neobnovuje.Ptáte se na ony technologie, ze kterých se AJAX skládá? Jsou to: standardní prezentační vrstva založená na XHTML a CSS, dynamické zobrazování a interakce za použití Document Object Model (DOM), výměna a manipulace s daty za použití XML a XSLT, asynchronní výměna dat díky XMLHttpRequest a JavaScript, který všechny tyto komponenty spojuje v jeden fungující celek. Pokud bych AJAX měla výstižně charakterizovat, použila bych vysvětlení nejmenovaného programátora: Jak ohákovat starý dobrý HTTP protokol v současných prohlížečích.Použitelnost AJAXu je ovšem zatím na startovní dráze před výstřelem, neexistují zde skoro žádné uživatelské testy. Každé použití AJAXu by tedy mělo být opravdu dobře odůvodněné a rozhodně by mělo přinést víc uživatelského komfortu než zmatení. Nepoužívejte AJAX jen proto, že se to nosí a že tím pádem budete „in“.Já si například myslím, že pokud se na stránce něco změní, měl by to uživatel zaznamenat. Ale i to se dá V AJAXu vyřešit. Ke zdůraznění nějaké změny se může použít pohyb prvku či klasické grafické prostředky (velikost, barva atd.). Často používaná je v tomto případě tzv. yellow fade technique (odkaz v angličtině), tedy zvýraznění změny pomocí krátkého podbarvení žlutou barvou. Ovšem i takové zvýraznění má svou nevýhodu. Při průzkumu této technologie se zjistilo, že uživatelé často považovali toto chování za reklamu (protože ty také často blikají a jsou propagovány výrazně), a proto ho ignorovali.A to už nemluvím o tom, že uživatel bude chtít použít tlačítko ZPĚT a ono nebude fungovat. Mezi další nevýhody AJAXu totiž patří nepoužitelnost tlačítka zpět, nebo záložek. To je zatím asi největším problémem AJAXu po stránce použitelnosti. Dá se to sice vyřešit, ale je to poměrně dost náročné a drahé. Východiskem je (jak jsem se již zmínila výše v tučně označené větě) používat AJAX jen pro usnadňující funkce, kde uživatel nebude chtít tlačítko ZPĚT používat. O AJAXu toho zatím mnoho nevíme, pominu-li tvůrce a AJAXové odborníky a tak se musí, podle mého názoru, hlavně neustále testovat a na kom jiném, než na obyčejných uživatelích. Protože není pravidlem, že co je tvořeno právě pro klasické uživatele musí zákonitě těmto uživatelům vyhovovat. Ale abych stále jen nezpochybňovala technologii AJAX, předložím vám i jeho výhody.Nejprve vám nastíním základní funkci. Funguje to asi takto: Klasické webové aplikace pracují ve stylu požadavek na server, zpracování požadavku a zobrazení výsledku. Zatímco AJAX se snaží tento způsob práce se stránkou překonat. Po prvním načtení jsou data se serverem vyměňována nepřetržitě a na pozadí. Uživatel vidí stále načtenou a zobrazenou stránku. Během zpracování stažených dat a přípravě jejich zobrazení již může probíhat další získávání nových dat. JavaScript přes XMLHttpRequest požaduje po serveru nějaká data (obvykle XML), následně je za pomocí XSLT zpracuje a zobrazí v okně prohlížeče.Obrovskou výhodou je vyšší vzájemná komunikativnost takto vyrobených aplikací. Pokud si to chcete prakticky vyzkoušet, můžete například na Google Maps maps.google.com, který je opravdu příkladnou ukázkou v případě, že jste dosud nepochopili co je to AJAX.Nakonec bych ráda shrnula, stručně popsala a uvedla příklady výhod a nevýhod AJAXu pro ty, kteří stále malinko tápají. Mezi výhody patří odstranění nutnosti znovunačtení a překreslení celé stránky při každé operaci, které jsou nutné u klasického modelu WWW stránek. Pokud například uživatel klikne na tlačítko pro udělení hlasu v nějaké anketě, celá stránka se musí znovu načíst ze serveru, třebaže se na ní jen například aktualizují výsledky hlasování a veškerý zbytek obsahu zůstává stejný. Prostřednictvím AJAXu proběhne odeslání hlasu uživatele na pozadí, server zašle jen ty části stránky, které se změnily, a jen tyto části se uživateli na stránce aktualizují a překreslí. Uživatel tak má pocit mnohem větší plynulosti práce. Tím se také zákonitě sníží zátěž na webové i databázové servery, protože díky AJAXu je objem dat mnohem nižší, ale přitom je počet vyměňovaných HTTP požadavků vyšší.Mezi nevýhody patří již výše zmiňovaná nemožnost použití navigace i pomocí tlačítek (Zpět a Další) jelikož se webové stránky chovají jako plnohodnotná aplikace se složitou vnitřní logikou, nikoli jako posloupnost stránek. Problémem AJAXových aplikací také může být právě ono neprojevení změny. Pokud totiž uživateli nevidí naprosto jasně, že aplikace zpracovává jeho požadavek (a na pozadí komunikuje se serverem), jediné, co zaregistruje, je zpožděná reakce (mezitím se dokonce může snažit operaci spustit znovu, neboť se domnívá, že systém jeho příkaz ignoroval).Pro některé uživatele je dost zásadní nevýhodou AJAXu nutnost používat poslední modely „graficky vychytaných“ prohlížečů, které podporují potřebné technologie. Na obhajobu AJAXu si troufám tvrdit, že snad všechny dnešní běžné prohlížeče tyto technologie alespoň v základu podporují. Považuji tudíž tuto nevýhodu za mizící v propadlišti dějin, avšak pro jistotu jsem se o ní zmínila.

Pokračovat na článek