Výsledky vyhledávání pro dotaz kabeláž pc

Výsledky vyhledávání v sekci: Začínáme s počítačem



Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Jak vybrat aktivní prvek

Výběr aktivních prvků je klíčovým bodem při vytváření počítačové sítě. jejich volba závisí na tom, jak velkou síť chceme vybudovat a na jaké vzdálenosti bude potřeba spojení zajistit.Volba aktivních prvkůRozhodneme-li se vytvořit si vlastní počítačovou síť, musíme se nejdříve rozhodnout, který síťový standard zvolíme. Každý standard přesně specifikuje použitelnou topologii, způsob a rychlost komunikace v síti. Nejčastěji používaným je dnes Ethernet, v odůvodněných případech však lze použít, Token Ring, ATM, 100VGA, Arcnet nebo další. V případě Ethernetu, je dalším logickým krokem volba rychlosti sítě. Souvisí s celkovou koncepcí a požadovanou propustností plánovaného řešení (rychlosti vztažené na jeden počítač), zpravidla však volíme mezi dvěma rychlostními standardy, Fast Ethernet (100 Mb/s) nebo 1GE (1Gb/s). Pro 100Mbps hovoří nižší náklady na realizaci, 1Gb/s pak nabízí vyšší datovou propustnost ovšem při vyšších nákladech na kvalitu kabeláže a aktivních prvků. Gigabitové řešení je plně zpětně kompatibilní s Fast Ethernetem a Ethernetem. Pokud bychom zvolili rychlost 100 Mb/s a v budoucnu chtěli přejít na standard 1 Gb/s, bude nutné všechny aktivní prvky v síti nahradit novými, což představuje poměrně značnou investici. V případě kabeláže je přechod z Fast Ethernetu mnohem jednodušší, protože kabeláž pro Fast Ethernet (Cat. 5e nebo lépe Cat. 6) podporují i rychlosti 1 Gb/s.Standard Ethernet využívá hvězdicovou topologii, kdy každý počítač v síti musí být spojen přímo s aktivním prvkem. Prvním faktorem při jeho výběru je jeho umístění. Prvky vhodné pro montáž do 19“ rozváděče bývají označené „rackmount“ (z anglického RACK= rozváděč, MOUNT=montáž). Ostatní zařízení jsou označována jako “desktop“. Předpokládá se, že „desktop“ zařízení bude spojovat pouze několik počítačů, proto se dodávají většinou s 5, 8 či 16 porty. Existuje možnost propojení více switchů dohromady (kaskádování). Pak je nutné použít tzv. křížený kabel, který má prohozené vodiče určené pro vysíláni (TX) a příjem (RX) signálu. Většina aktivních prvků má ovšem v sobě zabudovanou funkci Auto MDI-X, která dokáže detekovat přímý či křížený kabel a sama automaticky zvolit správný pár vodičů pro vysílání a příjem. V takovém případě použití kříženého kabelu není nutné.Dalším kritériem výběru aktivního prvku je volba mezi externím a interním zdrojem napájení. Pro externí zdroj napájení hovoří o cca 10 až 20 % nižší cena vykoupená vyšší poruchovostí těchto zdrojů. Z toho důvodu někteří výrobci stanovují na zdroj kratší dobu záruky než na samotné zařízení. U menších switchů je interního zdroj napájení zbytečným luxusem. Chceme-li použít switch s více než 8 porty, je interní napájení z hlediska vyššího vytížení zdroje vhodnější variantou. Další je možnost volby mezi kovovým a plastovým obalem. Při koupi plastového osmiportového switche, ušetříme cca 10 až 15 % ceny oproti koupi kovového switche.Management ano či ne?Jedinou zásadní výhodou při koupi switche bez managementu je výrazně nižší cena. Neobejdeme-li se bez správy prvku, je nutné zvolit její přesnou úroveň. Zde platí přímá úměra mezi počtem funkcí a cenou.První možností je SMART management. V tomto případě lze switch ovládat pouze pomocí sériového kabelu RS232, kterým lze nastavovat základní funkce switche jako vypínání a zapínání portů, nastavování portově orientovaných VLAN nebo nastavování řízení toku. U některých switchů s tímto managementem se lze setkat i s funkcí řízení šířky pásma, tedy možností přesnějšího nastavení rychlosti datové komunikace pro každý port než „pouze“ rychlosti garantované standardy Ethernetu. Vylepšenou verzí SMART switchů jsou tzv. WebSMART switche. Tyto navíc disponují IP adresou umožňující vzdálené ovládání tohoto aktivního prvku přes standardní webový prohlížeč. Cena těchto switchů se pohybuje někde uprostřed mezi cenou switche bez managementu a s L2 managementem.Další úrovní správy je tzv. L2 management. Tyto switche se odlišují od WebSmart switchů více způsoby správy switche a možností jeho ovládání pomocí mnohem většího počtu parametrů. Zde je kromě ovládání přes webové rozhraní možné použít i například protokol SNMP. Ve switchi je udržována tabulka parametrů a jejich aktuálních hodnot. Tyto hodnoty mohou být vyžádány dotazem SNMP (Simple Network Management Protocol) softwaru a následně importovány a zobrazeny v této SNMP aplikaci. Korektní import dat ze switche do SNMP softwaru zajišťuje tzv. MIB tabulka. Většina výrobců využívá kompatibility základních a obecně známých MIB tabulek. U funkcí, které nejsou zaznamenány v žádné standardní MIB tabulce, vydá výrobce svou vlastní proprietární MIB tabulku. Možná je i vzdálená správa přes CLI (příkazovou řádku) např. pomocí utility TELNET. Zde jsou administrátoři rozděleni přístupovým účtem a heslem do skupin dle pravomocí na tzv. superuser (účet s maximálními kompetencemi) a uživatele s nižšími právy. Možnosti nastavení se u switchů s plným managementem liší od výrobce k výrobci a rovněž zde roste cena úměrně s počtem funkcí.Páteřní spojeDalším kritériem pro výběr je možnost připojení rychlejšího standardu či optického modulu ke switchi. U sítí, které jsou určeny pro připojení k páteřní síti můžeme využít variant switchů, které kromě předem daného počtu portů (5,8,16,24,32,48) umožňují připojení jednoho či více portů s podporou vyššího rychlostního standardu. Tento způsob připojení páteře k LAN síti je velmi jednoduchý a topologicky čistý. Připojení k páteřní optické síti je nejčastěji zajištěno pomocí tzv. SFP modulů. U těchto modulů jsou použity optické LC konektory. Jako další musíme specifikovat, zda se bude jednat o mnohovidový či jednovidový optický spoj, případně znát vzdálenost, na kterou budeme optiku používat. Chceme-li použít pouze jednu optickou trasu, bude nutné použít tzv. WDM (Wave Division Multipexing) optické moduly, které umožní vysílání i příjem signálu na jednom optickém vláknu. (na různých vlnových délkách). Používané vlnové délky jsou 1310 a 1550nm, kde na jedné straně je pro vysílání použita první hodnota a pro příjem druhá, na druhém konci jsou pak tyto hodnoty použity opačně. Tato zařízení se používají v párech.Pokročilé vlastnostiPokud bude aktivní prvek umístěn mimo rozváděč v prostředí s teplotními výkyvy, či extrémy, případně bude muset odolávat mechanickému namáhání, bude nutné sáhnout pro tzv. průmyslovém switchi. Tyto switche jsou výrobci testovány na náhlou a častou změnu teploty, dlouhodobou práci v extrémních teplotách, tlacích i vibracích (např. v dopravních prostředcích atd.). Často se kromě průmyslových switchů můžeme setkat i s průmyslovými media konvertory, tedy zařízeními umožňujícími změnu z jednoho media na druhé. Nejčastěji se používá změna z metalického vedení na optické, ale pro průmyslové použití jsou vhodné také media konvertory pro změnu z optiky na RS 232 či RS 422/485.Musíme se ale připravit i na situaci, kdy budeme přinuceni okolnostmi navrhovat síť tak, že jeden či více aktivních prvků bude úplně mimo dosah napájení. Jelikož switche napájené být musí, je nutné toto vyřešit jiným způsobem. Ideální se pro toto řešení jeví využití switche s podporou 802.3af tedy napájení po Ethernetu (PoE – Power over Ethernet). Pokud náš centrální prvek podporuje standard 802.3af pak dokáže jedním datovým kabelem poslat jak data určená pro zařízení na konci kabelu (další switch, WiFi zařízení, media konvertor), tak napájení pro toto zařízení. Aktivní prvek na druhém konci však opět musí podporovat standard 802.3af, aby byl schopen silové vedení v datovém kabelu využít pro svou vlastní potřebu a oddělit jej od dat samotných, které rovněž zpracuje. Zařízení podporující standard 802.3af se proto dále dělí na PSE (Power Source Equipment), tedy zařízení, která slučují datový tok se silovým vedením a PD (Powered Device), tedy zařízení, které dokáže silové vedení v datovém kabelu využít pro vlastní potřebu.Při výběru aktivního prvku pro počítačovou síť je dobré u výrobce či distributora ověřit, zda toto zařízení má certifikát CE a požadovat od výrobce tzv. prohlášení o shodě, což by v dnešní době měla být samozřejmost.

Pokračovat na článek