Výsledky vyhledávání pro dotaz modemu

Výsledky vyhledávání v sekci: Začínáme s počítačem

WiFi – nastavení zabezpečení WiFi routeru od O2

Pokud má internetové připojení od společnosti O2, ve většině případů máte WiFi modem  Zyxel P660. Není však samozřejmě pravidlem, ale platí to na většinu modemů od Zyxelu. O2 Guru vám ukáže, jak si s modemem ZyXEL 660HW-T3 v2 vytvořit doma zabezpečenou WiFi síť. Budete se pak moci připojit k internetu i s několika počítači zároveň, nebude vás omezovat dosah síťového kabelu.Video na youtube kanálu O2 Guru. 

Pokračovat na článek


Za tajemstvím počítače – počítačové skříně

Co je to počítačová skříň, to asi nemusíme dlouze vysvětlovat. Stručně můžeme říci, že počítačová skříň je jakýsi plechový (nebo umělohmotný) obal, který zakrývá vnitřnosti počítače (mikroprocesor, paměti apod.). Přední stěna skříně obsahuje otvory pro disketové, CD-ROM a další speciální mechaniky, dále vypínač a tlačítko RESET (případně i další speciální tlačítka) a malé otvory pro větrání. Zadní stěna skříně obsahuje konektory pro připojení tiskárny, klávesnice a myši a také šachty (sloty) pro zasunutí přídavných desek (zvukové karty, grafické karty, modemu apod.).  Jednotlivé skříně se mohou lišit tvarem, barvou, velikostí a dalšími parametry. Při výběru nového počítače je důležité vybrat takovou počítačovou skříň, která vám bude vyhovovat jak po stránce vzhledové (příjemný design), tak po stránce praktické (velikost, typ a tvar). Je nutné si uvědomit, že v případě budoucí modernizace počítače (přidání zvukové karty, přidání další disketové mechaniky atd.) lze do některých typů skříní přidat více součástí a do některých méně. Existuje několik typů počítačových skříní, které mají různé výhody i nevýhody (tj. každý typ skříně je vhodný k něčemu jinému).Prvním typem, který si popíšeme, je desktop.Desktop má tvar klasické krabice (viz obrázek) a pokládá se na stůl. Na počítačovou skříň tohoto typu lze umístit monitor. Monitor však nesmí být příliš těžký, aby nedošlo k promáčknutí vrchní stěny počítačové skříně. Obecně se doporučuje nestavět na desktop monitory s úhlopříčkou 17" a více. Desktopy se používaly spíše dříve. Dnes dává většina uživatelů (i výrobců počítačů) přednost jiným typům skříní. Nevýhodou desktopu je to, že nemá příliš volného místa pro další rozšiřování (rozšiřováním rozumíme umisťování přídavných desek do počítače, tj. např. zvukové karty apod.) a na stole zabere poměrně hodně místa. Za výhodu můžeme označit snadný přístup k disketovým mechanikám, k mechanice CD-ROM a ke konektorům na zadní stěně počítače. Skříň typu desktop se vyrábí i ve zmenšených variantách, které se označují jako slimline a superslimline. Výhodou těchto dvou provedení je velká úspora místa na pracovní desce stolu. Nevýhodou je velmi málo volného prostoru uvnitř skříně (tj. rozšiřování počítače o další desky je omezeno).Dalším typem počítačové skříně je tower (věž).Toto provedení je v současné době nejrozšířenější. Existuje několik druhů počítačových skříní typu tower: minitower, miditower a bigtower. Minitower (malá věž) má pro další rozšiřování přibližně stejně volného místa jako desktop. Na pracovním stole však zabere více místa, protože na počítačovou skříň typu tower těžko postavíte monitor. Monitor proto musíte postavit vedle počítačové skříně. Výhodnější (a častější) řešení u tohoto typu spočívá v umístění minitoweru na zem (pod pracovní stůl). K mechanikám počítače by však měl být snadný přístup (neměli byste kvůli každému zasunutí diskety nebo cédéčka lézt pracně pod stůl). Minitower má na předním panelu většinou dvě pozice velikosti 5 1/4" (velikost pro mechaniku CD-ROM) a jednu nebo dvě pozice velikosti 3 1/2" (velikost pro disketovou mechaniku). Miditower (středně velká věž) disponuje velkým prostorem pro další rozšiřování a modernizaci. Staví se většinou na zem (pod pracovní stůl) a na předním panelu počítače obsahuje tři pozice velikosti 5 1/4" (velikost pro mechaniku CD-ROM) a jednu nebo dvě pozice velikosti 3 1/2" (velikost pro disketovou mechaniku). Tato varianta počítačové skříně se většinou používá u výkonnějších počítačů, které se používají v kancelářích, firmách, ale i v některých domácnostech. Bigtower (velká věž) obsahuje mnohem více volného místa pro další rozšiřování počítače než předchozí typ počítačové skříně. Staví se téměř vždy na zem a používá se u výkonných počítačů (serverů). Tato skříň obsahuje na předním panelu počítače čtyři i více pozic velikosti 5 1/4" a dvě i více pozic velikosti 3 1/2".Volba správného typu počítačové skříně     Při koupi nového počítače máte většinou možnost vybrat si z různých typů počítačových skříní. Jakou skříň zvolit, nelze jednoznačně říci. Tato volba je individuální a závisí na potřebě každého uživatele. Pokud chcete umístit počítačovou skříň na stůl (ať už z jakéhokoliv důvodu) a nemáte na pracovním stole příliš místa, zvolte raději počítačovou skříň typu desktop, slimline nebo superslimline. Pokud však potřebujete počítačovou skříň umístit na zem (na pracovním stole není místo) nebo do budoucna počítáte s rozšiřováním počítače o různé karty, zvolte raději počítačovou skříň typu minitower nebo miditower.Stůl pro počítačPočítač lze v podstatě umístit na jakýkoliv stůl. Pokud však pracujete s počítačem velmi často (v kanceláři nebo i doma), je vhodné zakoupit si stůl, který je pro práci s počítačem speciálně upraven. Takový stůl je ideální nejen z ergonomického hlediska (při práci s počítačem nedochází k nadměrné únavě, k bolestem kloubů apod.), ale i z hlediska praktického (snadný přístup k mechanikám, k tiskárně, ke klávesnici, k myši apod.).Obecné dělení počítačůPočítače se dají dělit z mnoha různých hledisek. Jedno základní dělení, které souvisí s tímto článkem, rozlišuje tři typy počítačů:Běžný počítač. Jde o obyčejný počítač, který používáte doma nebo v kanceláři. Je určen pro běžné kancelářské práce (psaní dokumentů, účetnictví, tvorba tabulek a grafů apod.), pro hraní her, pro připojení k internetu (z domova) atd. Běžný počítač většinou má skříň typu desktop, slimline, superslimline nebo minitower.Pracovní stanice. Jde o výkonný počítač, který používají profesionálové v oblasti počítačové grafiky, navrhování výrobků a staveb, zpracování zvuku a videa apod. Pracovní stanice má většinou skříň typu minitower nebo miditower anebo zvláštní typ počítačové skříně.Server. Jde o velmi výkonný počítač, který slouží např. k řízení počítačových sítí, k připojení počítačových sítí k internetu a k ukládání velkých objemů dat. Server má většinou počítačovou skříň typu bigtower.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Kabelové připojení CATV

Pokud máte doma kabelovou televizi, je velmi pravděpodobné, že se přes její rozvody můžeteg přpojit také k internetu. Připojení přes kabelovku je rychlé, cenově výhodné a nenáročné na instalaci. Bohužel není dostupné zdaleka všude.Internet je významnou součástí v našem životě. Pro každého má internet jiný význam, využíváme ho pro stahování dat, hraní her, pro komunikaci, pro práci atd., ale pro každého je důležitá rychlost připojení k internetu. Pokud chcete rychlý internet pro stahování videa, poslouchání hudby, hraní her apod., je pro vás ideální volbou kabelové připojení přes přípojku kabelové televize (CATV).Historie a dnešekKabelové připojení využívající rozvody kabelové televize patří mezi nejmodernější připojení k internetu. Počátky kabelového připojení v ČR se datují od roku 2003. V září roku 2003 se spojují kabelové společnosti Intercable a TES Media a vytvářejí společnost Karneval. Dochází nejen k tomu, že rozšiřují možnosti kabelové televize, ale také jako první přicházejí na trh s kabelovým připojením. Ihned po vstupu na český trh svojí rychlostí stahování a odesílání dat převyšují všechny druhy připojení, které na trhu působily, včetně cenových relací.V dnešní době nabízí společnost Karneval možnost stahování dat až 7000 kb/s a rychlost odesílání dat 500 kb/s. Tato rychlost určitě není konečnou, neboť společnost Karneval už testovala rychlost okolo 30 Mb/s. K dnešnímu dni udávají dva největší kabeloví poskytovatelé Karneval Media a UPC Česká republika přes 140 tisíc zákazníků využívajících kabelového připojení k internetu. Mimochodem, obě společnosti se v současné době slučují. Celkem je přes přípojku kabelové televize (včetně lokálních poskytovatelů) připojeno přibližně 176 tisíc uživatelů a toto číslo neustále roste svižným tempem.Současná nabídkaSpolečnost Karneval nabízí kromě již zmiňovaného připojení rychlostí 7000 kb/s (TURBO 7M) i další možnosti: Internet TURBO 1M (1000/100 kb/s), TURBO 3M(3000/300 kb/s) a konečně TURBO 5M(5000/500 kb/s). Pozn. první číslo udává rychlost stahování (download), číslo za lomítkem pak rychlost odesílání (upload). V těchto měsících je nabídka společnosti Karneval lákavá, např. při objednání internetu TURBO 3M získáte na 3 měsíce internet TURBO 5M. Obdržíte skoro dvojnásobnou rychlost, ale platíte za TURBO 3M. Nedílnou součástí je zapůjčení modemu (Motorola) a instalace za symbolickou 1 Kč. Cenové relace jsou 470 Kč/měsíc za TURBO 1M, TURBO 3M za 772 Kč/měsíc, TURBO 5M za 1 307 Kč/měsíc a 1 783 Kč/měsíc za TURBO 7M. Pro připojení k internetu dostanete 2 vlastní dynamické IP adresy a dvě emailové schránky, které mají velikost 1 GB. Pouze u nabídky TURBO 1M činí velikost 100MB. Kromě toho máte možnost vlastního web hostingu (místo, kde můžeme mít svoje webové stránky) do 30MB, Dalšími službami je zřízení pevných IP adres, rozšíření emailové schránky, možnost web hostingu a server hostingu. Handicapem je, že máte stanovenou maximální hodnotu přenesených dat, pro TURBO 1M - 2GB, TURBO 3M - 10GB, TURBO 5M - 20GB a pro TURBO 7M - 40GB, v případě překročení se rychlost sníží na hodnotu 256/64 kb/s.InstalaceInstalace je jednoduchá a zvládne ji každý, kdo již na počítači v minulosti pracoval. Pro kabelové připojení potřebujete síťovou kartu, kabel RJ 45, koaxiální kabel, modem pro kabelové připojení (od modemu pro dial–up jej odlišíte např. podle toho, že má speciální zásuvku pro koaxiální kabel), síťový adaptér pro modem, USB kabel a kabelovou přípojku. To všechno dostanete jako součást instalačního balíčku s modemem a pokud se necítíte dostatečně zruční, můžete si modem a připojení na počítači nechat nainstalovat technikem poskytovatele. Tato služba je většinou poskytována zdarma, technik stejně musí ve vašem domě zapojit vaši kabelovou přípojku.Pokud se rozhodnete pro instalaci svépomocí, budete si nejprve muset do počítače nainstalovat síťovou kartu, pokud ji už nainstalovanou nemáte. Novější počítače již většinou síťovou kartu obsahují. Dále propojíte koaxiálním kabelem modem a kabelovou přípojku (pozn.- nejdříve byste měli kabel připojit ke kabelové přípojce), pokračujete tím, že připojíte kabel RJ 45 (zapojuje se ze síťové karty do modemu). V případě, že nemáte síťovou kartu, můžete počítač s modemem propojit přes USB rozhraní, to je ale spíš jen nouzové řešení. Nakonec připojíte síťový kabel z modemu do elektrické zásuvky. Pokud jste všechno zapojili správně, můžete zapnout modem, na kterém se postupně rozsvítí kontrolky power, receive, send, online a bude blikat pc/activity (tzn. že modem komunikuje s PC). Popis konektorů kabelového modem:1 - konektor RJ45 (pro připojení k počítači)2 - konektor USB (pro alternativní připojení k počítači)3 - koaxiální konektor (pro připojení ke kabelové zásuvce)4 - napájecí konektor (pro připojení napájecího adaptéru)Po zapojení modemu zbývá nastavit síťové připojení na vašem počítači. Ani to není nijak složité, postup se mírně liší podle vašeho operačního systému (minimálně byste měli mít Windows 98). Možná budete muset nastavit vlastnosti TCP/IP protokolu, případně tento protokol doinstalovat, pokud nebyl nainstalován současně s Windows. Ve většině případů stačí ponechat výchozí nastavení, které pro získání potřebných síťových údajů využívá DHCP server poskytovatele, to znamená, že uživatel na svém počítači nemusí nic nastavovat, IP adresa a další potřebné údaje jsou mu přiděleny automaticky. V opačném případě vám poskytovatel dodá potřené údaje, které vyplníte ve vlastnostech TCP/IP protokolu ručně. Tím je veškerá instalace a nastavení hotovo a už by vám nic nemělo bránit v prohlížení oblíbených stránek a využívání dalších internetových služeb.Slovo na konecKabelové připojení jednoznačně nabízí nejlepší parametry, které určitě využijí všichni uživatelé, i ti, kteří zpočátku nemají na připojení vysoké nároky. Je jenom na vás jakou rychlost zvolíte, a to podle toho co od internetu očekáváte. V současné době má tento způsob připojení k internetu v ČR konkurenci pouze v optických kabelech, které používají někteří poskytovatelé pro připojení ve větších městech. Počet lidí, kteří se přes kabelovou televizi k internetu budou připojovat dále poroste a to nejen pro jeho rychlost, která ještě neukázala svá maxima, ale také proto, že je snadno dostupný v obcích s kabelovou televizí. Stačí se jenom připojit.

Pokračovat na článek


ADSL připojení

Vysokorychlostní připojení na obyčejné telefonní lince s možností telefonovat i surfovat zároveňADSL připojení používá klasickou telefonní linku, avšak jiným způsobem než běžný telefonní přístroj. Díky tomu dosahuje výrazně vyšších rychlostí než vytáčené připojení analogovým modemem a umožňuje telefonovat, i když jste právě připojeni k internetu.Telefonní hovor totiž využívá telefonní přípojku jen z malé části (frekvence do 4kHz), zatímco většina telefonních linek je schopna přenášet data na mnohem vyšších frekvencích. Vyšší frekvence samozřejmě kladou vyšší nároky na kvalitu linky a také délku vedení. Možnost zřízení ADSL připojení je proto limitována vzdáleností od ústředny do maximálních čtyř kilometrů (někdy se uvádí 8km, u větších vzdáleností ale hodně záleží na kvalitě linky). Druhou podmínkou je, aby i ústředna byla vybavena potřebným zařízením, tzv. DSLAM (Digital Subscriber Line Access Multiplexer). Pod tímto složitým názvem se skrývá zařízení, které je schopno navázat spojení až s několika tisícovkami uživatelů. Dále do internetu je DSLAM připojen prostřednictvím některého poskytovatele.DostupnostNení nutné, abyste se pokoušeli změřit, jak daleko jste od ústředny a jestli právě ta vaše ústředna je vybavena DSLAMem. Dostupnost ADSL připojení si můžete snadno ověřit zadáním vašeho telefonního čísla do formuláře na stránkách Telefónica O2 (dříve Českého Telecomu). Většina linek u nás je totiž ve vlastnictví Telefónica O2 a až 90% z nich by mělo být schopno ADSL připojení poskytnout. Máte-li tedy pevnou telefonní linku, je docela pravděpodobné, že na ní bude možné zřídit ADSL připojení. Stoprocentní jistotu ale získáte až proměřením vaší linky technikem.Alternativní operátořiTo, že drtivou většinu telefonních přípojek u nás vlastní Telefónica O2 ještě neznamená, že jste odkázání pouze na tohoto operátora. Existuje několik dalších operátorů, kteří nabízejí služby na vlastních LLU (Local Loop Unbundling – pronajatých linkách), kromě Telefónica O2 to jsou České radiokomunikace, GTS Novera a VOLNY. Další alternativní operátoři zprostředkovávají ADSL připojení na linkách "hlavních" operátorů. Nabídka ADSL připojení je tedy poměrně široká, i když cenově velmi podobná.Jak to fungujePro to, abyste se mohli připojit přes ADSL, potřebujete ADSL modem a splitter. ADSL modem převádí datovou komunikaci na analogový signál, který lze poslat po telefonní lince. Splitter pak zajišťuje spojení (a v opačném směru rozdělení) telefonního a datového signálu, funguje v podstatě jako taková rozdvojka telefonní zdířky. Díky rozdílným frekvencím mohou po jedné lince putovat současně data i hlas, můžete tedy současně surfovat i telefonovat, což u klasického vytáčeného (dial-up) připojení nelze. Modem i splitter vám většinou nabídne váš poskytovatel, často i za symbolickou cenu, pokud se zavážete jeho služby používat delší dobu, nebo vám jej pronajme. Můžete si samozřejmě pořídit modem vlastní, pak si ale musíte dát pozor, aby byl kompatibilní se službou vašeho poskytovatele. Pořídit si vlastní modem má smysl pouze v případě, že pro to máte nějaký vážný důvod, což se týká hlavně zkušenějších uživatelů.ADSL modem se k počítači většinou připojuje přes síťové rozhraní (Ethernet s konektorem RJ45), podmínkou je tedy počítač se síťovou kartou. Většina novějších počítačů síťovou kartu má, do starších ji lze za mírný poplatek doplnit. V úvahu přichází i varianta modemu s USB rozhraním. Některé modemy mají obě rozhraní, tedy síťové i USB a umožňují připojit dva počítače. Pro připojení více počítačů lze také použít ADSL modem s routerem, existují dokonce ADSL modemy s WiFi routerem pro připojení bezdrátových zařízení, např. notebooků nebo PDA.VýhodyŠiroká dostupnost. ADSL připojení lze zřídit na velké většině telefonních linek, které jsou zavedeny také téměř všude. Rychlost ADSL je dostatečná pro dnešní využití internetu od prohlížení webových stránek, stahování e-mailů, přes hraní on-line až po stahování větších souborů a sledování videa v sice ne nejvyšší, ale přijatelné kvalitě.NevýhodyMohlo by se zdát, že až na to, že není dostupné úplně všude, nemá ADSL žádné nevýhody. Cenově vychází ADSL připojení o něco dráž než kabelové, ale hlavní mínus je v tom, že přenosová kapacita linky je sdílena několika uživateli. Ve skutečnosti tak rychlost ADSL připojení může kolísat v závislosti na tom, jak připojení využívají ostatní uživatelé. Aby zajistili dostatečnou rychlost pro všechny uživatele, zavádějí někteří poskytovatelé tzv. FUP (Fair Use Policy), která po přenesení určitého objemu dat sníží uživateli rychlost linky. Jedná se o opatření, které je namířeno proti "notorickým stahovačům". Ovšem třeba datové limity Telefónica O2 jsou poměrně nízké.Technologie xDSLHovoříme sice o ADSL, ale správnější by bylo hovořit o technologii DSL (Digital Subscriber Line), která zahrnuje několik typů systémů, které slouží pro vysokorychlostní připojení po účastnických vedeních v existujících kabelech (nejčastěji telefonních linkách). Obecně se také hovoří o xDSL, kde písmeno "x" zastupuje některou z konkrétních DSL technologií.ADSLNejčastěji používanou technologií je právě ADSL, ostatní typy se používají jen zřídka.ADSL je zkratkou pro Asymmetrical Digital Subscriber Line (asymetrická DSL), což znamená, že data v jedno směru proudí rychleji než druhém, konkrétně směrem k uživateli je rychlost vyšší, směrem od uživatele naopak nižší. Tato filozofie vychází z toho, ž většina uživatelů stahuje data z internetu, zatímco směrem do internetu posílá většinou jen požadavky na to, která data chce stáhnout (typicky při prohlížení webových stánek, nebo třeba i sledování online videa). Maximální rychlost ADSL je 8Mbit/s směrem k uživateli (download) a 1Mbit/s směrem od uživatele (upload). V nabídkách poskytovatelů se ale setkáte s rychlostmi do 4 Mbit/s pro download a 512 kbit/s pro upload. Zejména nižší rychlost uploadu může být pro některé uživatele nevýhodou, třeba při sdílení souborů nebo provozování malého domácího serveru.Postupně se začíná objevovat drhá generace ADSL pod označením ADSL2 a ADSL2+. Tyto systémy používají dokonalejší techniky zpracování signálu a podporují řadu nových funkcí, které dosahují spolehlivějšího přenosu.ADSL LiteJak už název napovídá, jedná se o "odlehčenou" variantu ADSL s přenosovou rychlostí do 1,5Mbit/s.SDSLNarozdíl od ADSL je technologie SDSL symetrická, tzn. poskytuje stejnou rychlost pro stahování i odesílání dat. Je proto vhodná do menších a středních firem, které požadují stejnou přenosovou rychlost v obou směrech.SHDSLSymmetrical High-bitrate DSL je také symetrickou variantou, ale narozdíl od ADSL využívá celou přenosovou šířku telefonní linky, neumožňuje tedy současně použít klasický analogový telefon.VDSLVery High-bitrate DSL umožňuje dosáhnout nejvyšších rychlostí (až 52Mbit/s), avšak je omezena na podstatně kratší vzdálenost ústředny, a to do 1 km. VDSL může fungovat symetricky i asymetricky, v případě symetrického provozu je maximální rychlost v obou směrech 34 Mbit/s.ISDNMezi DSL lze zařadit také ISDN připojení, i když to nepřináší oproti klasickému dial-upu zásadní zvýšení rychlosti (64-128 kbit/s oproti 56 kbit/), a tak k jeho přednostem patří pouze rychlejší navázání spojení a možnost současně se surfováním telefonovat. Stále tu ale zůstává zpoplatnění podle doby připojení.Tabulka: srovnání přenosových rychlostí a maximální vzdálenosti jednotlivých typu DSL připojení.Typ DSLMax. rychlost (download)Max. vzdálenostISDN128 kbit/sneomezenoADSL8 Mbit/s4 kmADSL212 Mbit/s3,3 kmADSL2+24 Mbit/s1,5 kmSDSL1,5 Mbit/s7 kmSHDSL2,3 Mbit/s3 kmVDSL52 Mbit/s1,2 km 

Pokračovat na článek


Dial-up připojení

Nejstarší a dosud velmi rozšířené připojení k Internetu mezi běžnými uživateli. Nízká rychlost a cena závislá na délce připojení na jedné straně, široká dostupnost a nízké pořizovací náklady na straně druhé. Nemáte-li jinou možnost, proč ne.Dial-up, neboli vytáčené připojení používá telefonní linku, a to stejným způsobem jako telefon. Výhodou takového způsobu připojení je jeho široká dostupnost (všude tam, kde je telefonní linka), na druhou stranu má i několik nevýhod. Především je to nízká rychlost a zpoplatnění podle času (doby, po kterou jste připojeni k Internetu), ale také to, že během dial-připojení máte obsazenou telefonní linku. Dnes se dial-up hodí už jen tam, kde není jiná možnost připojení. V žádném případě nelze dial-up považovat za vysokorychlostní připojení.Pro vytáčené připojení je potřeba převést digitální data z počítače na analogový signál a přijatá data obdobně změnit z analogové podoby na digitální. O to se stará zařízení zvané "modem", které kromě převodu dat zajišťuje spojení s poskytovatelem připojení. To znamená, že nejprve vytočí telefonní číslo na poskytovatele, spojí se s jeho modemem (i poskytovatel samozřejmě musí mít zařízení, které převádí data z analogové podoby na digitální a zpět) a dále pak posílá a přijímá uživatelem požadovaná data (např. webové stránky, jejichž adresy zadává uživatel v prohlížeči).Rychlost dial-up připojení může dosáhnout teoretického maxima 56kb/s, v praxi je ale rychlost o něco nižší, záleží na kvalitě linky. Na rychlosti komunikace se během připojování dohodnou modemy uživatele a poskytovatele. V praxi se dosažená rychlost pohybuje kolem 50kb/s. S touto rychlostí si můžete stahovat e-maily, surfovat po webu, chatovat (pozor na čas strávený na chatu), sem tam stáhnout nějaký menší soubor, zapomeňte ale na hraní on-line her, telefonování přes Internet nebo stahování a výměnu větších souborů.Cena za připojení se odvíjí od doby, kterou na internetu strávíte. Pro připojení k Internetu nabízí Telefonica O2 (dříve Český telecom) tarif Internet 2002 (volání na čísla 971 xxx xxx určená pro připojení k internetu), v němž vás stojí hodina připojení mimo špičku přibližně 15 Kč. Pro občasné připojení je zpoplatnění podle času výhodné, ale na dlouhodobější připojení se dial-up nehodí. Jednak kvůli ceně, ale také kvůli menší spolehlivosti.Nesmíme také zapomenout na to, že během připojení přes dial-up máte obsazenou telefonní linku, takže nejen, že nemůžete telefonovat, ale ani vám se nikdo nedovolá (ozve se mu oznamovací tón). Tuto nevýhodu řeší ISDN přípojka, na kterou lze transformovat většinu běžných telefonních linek. Rychlost ISDN je ale jen o málo vyšší (64 - 128kb/s) a zůstává i zpoplatnění doby připojení.I když je dial-up připojení pomalu na ústupu, stále ještě je drtivá většina notebooků vyráběna i s modemem. U stolních počítačů se s modemem v základní výbavě od výrobce setkáme už méně často, ale ani tak není problém pořídit modem zvlášť. Ceny interních modemů se dnes pohybují kolem 200 – 300 Kč, externí jsou o něco dražší kolem 1.000 Kč. Z tohoto hlediska je tedy počáteční investice nízká. Poznámka: Interní modem je třeba zamontovat dovnitř počítače, k čemuž je zapotřebí jistá znalost konstrukce počítačů a také ne vždy je možné otevřít zaplombovaný počítač v záruce (hrozí ztráta záruky). Naproti tomu zapojení externího modemu zvládne i začátečník, stačí zapojit tři kabely bez nutnosti zásahu do vnitřností počítače. Při nákupu si nezapomeňte ověřit, zda je modem homologován pro povoz v naší telefonní síti (u modemu by měla být přiložena kopie rozhodnutí ČTU). Je to sice jen formální záležitost, která nemá na funkci modemu vliv, ale do problémů byste se mohli dostat, pokud by nehomologovaný modem způsobil nějaké problémy v telefonní síti.Jak dial-up připojení pořídit?Prvním předpokladem je počítač nebo notebook vybavený modemem a funkční telefonní linka. Pak si stačí vybrat z nabídky poskytovatelů připojení (vzhledem k nízkým ziskům z této služby je jich dnes už jen několik) a pomocí webového formuláře se zaregistrovat jako uživatel, případně využít anonymního připojení, které nabízejí někteří z poskytovatelů. Na svém počítači musíte nastavit vytáčené připojení (především zadat telefonní číslo poskytovatele a vyplnit uživatelské jméno a heslo). Telefonní číslo pro přístup na internet je platné po celé republice a vztahuje se na něj speciální tarif Internet 2002.VýhodyŠiroká dostupnostNízké pořizovací nákladyVhodné pro e-maily, prohlížení www stránek, občasné stažení menších souborůNevýhodyVelmi nízká rychlostMalá spolehlivostZpoplatnění podle časuNevhodné pro on-line hry, VoIP, sdílení souborů, televizi přes InternetVyužitíDial-up lze využít jako občasné připojení k internetu pro stažení e-mailů a prohlédnutí několika stránek. Lze je použít jako záložní připojení, pokud dojde k výpadku vysokorychlostního připojení a vy si nutně potřebujete stáhnout nové maily. Majitelé notebooků mohou využít dial-up připojení mimo domov (třeba na návštěvě u příbuzných), nastavení je stejné po celé republice, takže není potřeba nic měnit. Tam, kde je to možné je lepší využít jiné, rychlejší připojení.

Pokračovat na článek


Kabelové připojení

Kabelové připojení nabízí jistotu rychlého internetu pro všestranné využití. Jedinou nevýhodou je menší dostupnost ve srovnání třeba s ADSL nebo WiFi.Co je vlastně kabelové připojení? Jaké má výhody?Kabelové připojení je nejmodernější možností připojení k internetu. Je využíván hlavně pro svojí vysokou rychlost umožňující stahovat filmy, hrát hry, poslouchat hudbu a dělat cokoliv, co v minulosti nebylo kvůli nízké rychlosti připojení možné.Nejrozšířenější typ kabelového připojení využívá rozvodů kabelové televize, ale pod pojmem "kabelové připojení" rozumíme takové připojení, které je až k uživateli přivedeno metalickým nebo optickým kabelem určeným pro přenos velkých objemů dat. Nejčastěji je pro kabelové připojení využíváno rozvodů kabelové televize, které jsou nataženy především ve větších městech. Tento typ připojení je označován jako CATV (Cable TV). Položení kabelu je finančně i formálně poměrně náročná záležitost, a proto jen málo "netelevizních" poskytovatelů takové připojení nabízí. S výlučně internetovým kabelovým připojením se můžete setkat ve větších městech, kde se to poskytovateli vyplatí.Kabelové rozvody mohou být metalické nebo optické. Optické kabely se používají především pro hlavní, páteřní spoje, např. přivedení přípojku do bytového domu, po němž je pak další rozvod realizován metalickými kabely. V takovém případě vám poskytovatel až do bytu přivede kabel, který lze přímo zapojit do síťové karty vašeho počítače (nepotřebujete žádný modem ani převodník). Někteří poskytovatelé ale již nabízejí i připojení optickým kabelem, který je oproti metalickému vedení schopen dosahovat vyšších rychlostí. Optický kabel je imunní vůči elektromagnetickému rušení, které může ovlivnit právě metalické kabely. Nicméně jako metalické, tak optické i CATV připojení nabízí vysokou rychlost a spolehlivost s krátkou dobou odezvy, která je důležitá pro hraní online her nebo IP telefonii.Speciálním "kabelovým" připojením je ADSL (obecně xDSL) využívající telefonní linku. Ta sice původně nebyla určena pro vysokorychlostní přenosy dat, ve většině případů se ale pro rychlé připojení k internetu využít dá. V současnosti nejrozšířenější ADSL linky jsou nabízeny s rychlostí 512kbit/s až 4Mbit/s. Naproti tomu kabelové připojení dosahuje běžně i 10Mbit/s rychlostí. Z technického hlediska řadíme ADSL do samostatné kategorie.Jak funguje CATV připojení?Rozvod kabelového připojení je zajišťován pomocí koaxiálních kabelů nebo dnes častěji opticko – koaxiálními systémy. Opticko – koaxiální systémy jsou výhodné tím, že mají vyšší kapacitu, přibližně dvojnásobnou.Kabelová přípojka se poté musí rozdělit na dva kanály, jeden je určen pro internet a druhý pro ostatní TV programy. V praxi to vypadá tak, že z kabelového rozvodu jsou vyvedeny dva koaxiální kabely, jeden pro televizi, druhý pro internet. K tomu internetovému je potřeba připojit kabelový modem, který se propojí kabelem RJ 45 se síťovou kartou počítače. Prakticky by se dalo říct, že modem zde funguje jako převodník mezi počítačem a kabelovou přípojkou.Kabelové modemy se odlišují od jiných modemů tím, že mají zásuvku pro koaxiální kabel. Dnes se nejvíce využívají modemy značek 3Com, Motorola, Arris, Cisco, Riverstone a RiverDelta.Více informací o CATVJaká je dostupnost?V současné době je kabelové připojení dostupné hlavně ve větších městech, ale procento pokrytí se stále zvyšuje. Dochází k tomu, že se menší poskytovatelé těchto služeb snaží pokrýt i menší místa, jakými jsou např. Moravské Budějovice, Břeclav, Vimperk atd. Hlavní pokrytí zabírají hlavně firmy UPC a Karneval, které se před časem sloučily (zatím vystupují pod původními názvy). Celkově v ČR působí přibližně 20 poskytovatelů kabelového připojení k internetu.Hlavní poskytovatelé:Karneval – www.karneval.czUPC – www.upc.czMenší poskytovatelé:802.cz – www.802.czElsatnet – www.elsatnet.czNetbox – www.netbox.czSelfnet – www.selfnet.czKTVMB – www.ktvmb.czRTV - 5 – www.rtv5.czSrovnání ADSL, WI – FI a kabelového připojeníV dnešní době, kdy se snažíme ušetřit co nejvíce času a také financí, je kabelové připojení ideálním řešením. Při srovnání s ADSL připojením, má vyšší maximální rychlost stahování i odesílání dat. U ADSL je to rychlost maximálně 4096/512 kb/s. Při stejné rychlosti je kabelové připojení většinou cenově výhodnější a navíc nemusíte mít zřízenu telefonní přípojku a platit z ani paušál, i když telefon nevyužíváte.Pokud srovnáme kabelové připojení s WiFi (bezdrátové připojení) zjistíme, že u bezdrátového připojení dochází k občasnému rušení připojení a s tím souvisejícím výpadkům internetu, ne vždy je dosaženo maximální rychlosti připojení. I cenově vychází kabelové připojení většinou výhodněji, v neprospěch WiFi musíme připočíst náklady na pořízení antény a bezdrátové síťové karty (někteří poskytovatelé tyto komponenty pronajímají nebo při uzavření smlouvy na delší dobu nabízí se slevou). Naopak nevýhodou kabelového připojení je jeho nižší dostupnost, přece jen je náročnější položit kabel než nainstalovat anténu. Proto je bezdrátové připojení u nás tak populární a rozšířené.Z tohoto srovnání je zřejmé, že kabelové připojení je výhodné pro svoji garantovanou rychlost, spolehlivost i cenu. Pokud takovou možnost máte, rozhodně zvolte kabelové připojení..

Pokračovat na článek


Jak zapojit kabelový internet společně s Wifi routerem

Nedávno jsem se stěhoval kvůli studiím do Plzně a shodou okolností jsem si tady zařizoval i internet. No a protože Wifi je dneska alespoň pro lidi s notebookem nutnost, tak jsem si zapojil Wifi router společně s kabelovkou a rozhodl jsem se, že se s vámi podělím o své zkušenosti.Dobře, takže první, co potřebujeme, je objednat si službu od některého poskytovatele kabelového internetu. Z vlastní zkušenosti i z mnoha názorů na diskusních fórech vím, že je lepší větší provider (poskytovatel), protože ten už má všechno zaběhnuté a také by neměl mít tendence natahovat ceny příliš vysoko právě kvůli tomu, že jakožto velká společnost dokáže hezky a pohodově nastavovat takové ceny, které si menší poskytovatel prostě nemůže dovolit.Další důležitou věcí, kterou musíte zjistit je, jestli už máte v bytě nebo v domě zavedenou kabelovou přípojku. Pokud ano, tak jste šťastní jedinci, pokud ne, tak vězte, že to není úplně nejlevnější záležitost a její zavedení se pohybuje řádově v tísícovkách korun.Když už máte zařízenou objednávku a víte, že máte doma přípojku, tak vám ve smluvenou dobu zazvoní u dveří technik, který vám všechno buď zapojí sám, nebo vám doručí samoinstalační balíček. My se tady budeme věnovat té druhé variantě, protože jinak by nebylo o čem psát:-)Technik zkontroluje, jestli je vaše zásuvka OK, podepíše s vámi smlouvu a odejde. Docela příjemně mě překvapilo, že jsem neplatil vůbec nic, ani za aktivaci, ani za pronájem modemu, ba dokonce ani zálohu za modem. Smlouva je na dobu neurčitou a pokud vím, tak bez jakékoliv penalizace za svévolné ukončení užívání služeb. Je to zkrátka jiný svět, než v jakém žijí uživatelé ADSL.Otevřete tedy bílou krabici, kde najdete všechno potřebné. Modem, napájení modemu, koaxiální kabel, síťový kabel a navíc nová zásuvka. Často se totiž stává, že sice máte přípojku, ale jen se dvěma kanály, ale vy potřebujete tři (to se stalo i mně). Sejměte tedy přední kryt přípojky a nainstalujte nový. Z obrázku dole je patrno, že přípojka má tři výstupy – data in/out (ten je pro nás stěžejní), TV out a Radio out.Vezmete tedy koaxiální kabel, jako je tento (součástí dodávky je kabel se šroubovací koncovkou, aby lépe držel v přípojce a nevypadával) a připojíte ho do patřičné koncovky v našem případě do „Data in/out“, jako je to na obrázku výše. Koaxiální kabel, který slouží tradičně jako zprostředkovatel televizního signálu nám v tomto případě pomáhá k vysokorychlostnímu přenosu dat.Nyní přichází na scénu kabelový modem. V našem případě je to model Webstar Scientific-Atlanta Inc. Tento modem slouží k převodu signálu z datové TV přípojky na signál, který bude následně přeposílat přes ethernetový (síťový) kabel.Jak můžete vidět, když si vezmete modem zezadu, je tam hned několik věcí, kterých je třeba si všimnout. Zaprvé je to štítek s nápisem MAC a číslem. To je identifikační číslo toho kterého konkrétního modemu v síti.Dále tu najdeme (zleva):Přípojku na napájení ze sítěTlačítko reset. V případě, že by modem začal blbnout, tak je to první pomoc na řešení problémů. Neříkám, že vždycky pomůže, ale rychlá první pomoc to je:-)Potom je tam ethernetová přípojka, do které zapojíte síťový kabel, viz. nížeDalší možnost, jak se spojit s počítačem, je přes rozhraní USB. To ale použijte, jen pokud na počítači nemáte síťovou kartu, vhodnější je použít ethernetové propojeníPoslední přípojka slouží pro koaxiální kabel a sem patří druhý konec, jehož začátek jste před chvílí zapojili do nové kabelové přípojky.Tady už máme Ethernetový (síťový) kabel, který se připojuje do kabelového modemu a druhý konec přijde buď přímo do počítače, nebo jako v našem případě do Wifi routeru. Tento kabel je také součástí dodávky.Nyní se nám už naskýtá první pohled na Wifi router, který bude aktuálně středem našeho počínání. V našem případě je to router od firmy Edimax s WiFi o rychlosti 54Mb/s. Jen pro začátek bych rád podotkl, že jsem měl docela problémy ho nastavit, protože uživatelské rozhraní pro administaraci routeru nebylo z nejjednodušších, a proto bych ho moc nedoporučoval a spíš bych to viděl na Wifi router od firmy MSI, který má stejné parametry a co vím, tak i uživatelsky příjemnější prostředí:-) Abychom ale neházeli na firmu Edimax špínu, tak musím dodat, že od nich mám už tři roky Switch a nikdy s ním nebyl nejmenší problém.Když router otočíme zezadu, tak stejně jako u kabelového modemu uvidíme pár důležitých detailů, které si zde rozebereme.Jako první je tu tlačítko reset, které má stejnou funkci, jako u kabelového modemu. Tento reset navíc restartuje na defaultní (základní) hodnotu celý software, který síťový provoz na routeru řídí.Hned vedle resetu najdeme síťové napájení, jasná věc…Další čtyři konektory slouží k připojení ethernetového, neboli síťového kabelu do routeru. Má to dvě základní výhody. Jednak budete připojeni k internetu, což je cílem celé operace:-), a taky budete mít všechny počítače zapojené v lokální síti, protože router zároveň funguje jako klasický switch. Do jedné z těchto zdířek můžete zároveň zapojit i běžný switch, takže se vám takto počet ethernetových zásuvek rozšíří na daleko vyšší číslo. Co se kabelů týče, tak v dnešní době už je jedno, jestli sem zapojíte kabel přímý, nebo křížený, protože nové routery a switche už mají funkci crosslink, která spočívá v tom, že si dokáže, laicky řečeno, i z kříženého kabelu udělat přímý.Pátá v řadě je další ethernetová přípojka, do které se už ale nepřipojuje libovolný síťový kabel, ale právě a pouze ten kabel, který vede do internetu, tedy ten, o němž jsme už mluvili a který vede z kabelového modemu právě sem do routeru.No a poslední důležitou částí našeho routeru je anténa, která poskytuje signál pro wi-fi připojení.Co se týče nastavení toho kterého routeru, tak to je velmi specifické, a proto zde uvedu alespoň pár důležitých věcí a postřehůPro vstup do routeru Edimax použijete adresu 192.168.2.1. Tu napíšete do adresního řádku vašeho prohlížeče a potom zadáte defaultní (přednastavené) uživatelské jméno a heslo. V našem případě je to „admin“ a heslo bylo „1234“IP adresy pro připojené počítače je lepší nechat přidělovat DHCP serverem, který je součástí routeru. Vyhnete se tak kolizím ve vaší lokání síti a zjednodušíte si případné budoucí změny ze strany poskytovatele (ten čas od času může změnit parametry vašeho internetového připojení). Počítače ve vaší lokální síti si pak přeberou nastavení z routeru a vy na nich nemusíte nic nastavovat ani měnit.Když se dostanete na nastavování Wi-fi, je velmi důležité si ji zabezpečit. Mně se hned potom, co jsem spustil testování, někdo napojil a začal si vesele stahovat, což samozřejmě nechcete:-). Zapněte si tedy WEP kódování a přidělte připojení autentifikační klíč. Existují sice programy, které ho dokáží prolomit, ale myslím si, že jen minimum lidí prahne po tom, prolomit právě vaší wifinu:-)Pokud vám nestačí samotné šifrování, můžete využít dalšího způsobu zabezpečení, a to filtrování MAC adres. Každý počítač má pro svojí síťovou a wifi kartu přidělenou vlastní MAC adresu (to je takový fyzická adresa síťové katy). Tu zjistíte, když dáte tlačítko Start; spustit; do kolonky spustit napíšete „cmd“ a do otevřeného okna napíšete jen „ipconfig /all“. Objeví se vám tento výpis, kde budete mít napsanou svojí MAC adresu.MAC filtrování se dá nastavit i v sekci "firewall" a takto omezit počítačům v lokální síti přístup k internetu jen na určité MAC adresy (jinými slovy povolit připojení k internetu jen některým počítačům). Nezapomeňte ale přidat MAC adresu svého počítače, jinak byste se asi divili, proč vám nefunguje připojení k internetu.Při konfigurování routeru jsem se docela zapotil. Myslím, že neexistuje nějaké zvláštní pravidlo pro bezproblémovou konfiguraci všech routerů, takže asi uděláte nejlépe, když vezmete do ruky manuály a trošku potrápíte svoje hlavičky. Jsem si jist, že se pak určitě doberete ke zdárnému konci (jako já, po pěti dnech neustálého nastavování:-)) a získané zkušenosti pak můžete využít třeba pro to, abyste poradili méně zkušeným kamarádům.

Pokračovat na článek


Alias

Alias je akční adventura založená na filmové předloze. Takovéto hry často končí fiaskem a většinou zaujmou jen hrstku skalních fanoušků předlohy. Jestli tomu je tak i u této hry, to se dozvíte v této recenzi.Nápad vytvořit hru Alias vznikl na základě úspěchu stejnojmenného akčního seriálu, který běžel na jedné nejmenované zahraniční televizi. Společnost Acclaim získala exkluzivní práva na vytvoření této hry a přizvala si na pomoc scénáristu seriálu, pana J.J.Abramse, aby pro hru napsal příběh. On ale nebyl jediným člověkem, který pracoval jak na TV seriálu, tak i na hře. Krom něj se na vzniku hry podíleli také sami herci, kteří si pro změnu vyzkoušeli dabing postav. Abych pravdu řekl, neviděl jsem ani jeden díl seriálu Alias a myslím si, že valná většina z vás (možná dokonce všichni) seriál vůbec nezná. Pro začátek si tedy pojďme říct, jaký že to příběh J.J. Abrams vymyslel:Poletující žlutá “eska“ (písmeno S) označují místo, kde je možné si hru uložit. Počet uložení na jednom takto označeném místě není omezen.Sydney Bristow je agentkou tajné organizace SD-6 v domnění, že jde o společnost spadající pod CIA. Za účelem krytí a bezpečnosti tvrdí svým známým, že pracuje v mezinárodní bance. To samé si myslí i její snoubenec Danny, kterému ale Sydney těsně před svatbou řekne pravdu o svém zaměstnání. Danny tuto zprávu přijme celkem v klidu, to samé se už nedá říct o zaměstnavateli Sydney. Danny se stane pro SD-6 nepohodlným a je odstraněn. Krátce nato se Sydney dozví pravdu o “své“ organizaci, a sice že SD-6 nepracuje společně se CIA, nýbrž proti ní. Sydney prahne po odplatě a bere místo dvojité agentky u skutečné CIA s cílem zničit SD-6. Mimochodem, její otec Jack taktéž pracuje pro CIA jako dvojitý agent, tudíž se během hraní seznámíte i s ním.Příběh není slabinou Aliasu, na druhou stranu také není nikterak vynikající nebo něčím závratný. Zatím jsme si ale popsali příběh jen tak “nahrubo“. Když se na něj podíváme detailněji, zjistíme následující: Sydney, už jakožto agentka CIA, se dostavuje na jejím otcem narychlo svolaný brífink do budovy CIA. Dozvídá se, že agent Jacobs je pohřešován za podivných okolností poté, co se dostal do blízkosti Anny Espinosové. Poslední jeho zpráva obsahovala informace o supertajné zbrani označené jako “The Machine“, potom už se neozval. A protože Anna Espinosa je úhlavní nepřítelkyní Sydney Bristowové, ona si bere tuto záležitost na starost a pouští se na nebezpečnou cestu za zjištěním, co se stalo s agentem Jacobsem a co to vlastně je ta “The Machine“.V místech, kde není moc světla, můžete použít brýle pro noční vidění nebo infračervené brýle zachycující teplo.Ačkoliv jsem od Aliasu čekal mnohé, určitě ne to, že hned po úvodním intru budu znát všechny důležité záporné postavy. V tomto intru se totiž Sydney (a vlastně hráč) dozví o všech hlavním nepřátelích, které bude nutné najít, popř. zabít. Je to škoda, protože tím se celý příběh stává lehce předvídatelným a ztrácí tak moment překvapení a i když se ke konci děj trochu zaplete, stále je dost čitelný. Během jedenácti misí se dostanete do všech koutů světa. Od Monte Carla, kde vše začne v místním kasinu, které je posledním známým místem, kde se agent Jacobs nacházel, přes Rio de Janeiro, Rusko až po Hong Kong. Levely, vzhledem dost odlišné, mají společnou jen jednu vlastnost: přímočarost. Tato vlastnost rozhodně není dobrá, protože všechny levely jsou až příliš jednoduché a k cíli vede vždy jen jedna cesta. Kdyby se někdo v této hře nedej bože ztratil, pak mu doporučuji, aby vyndal CD z mechaniky, odpojil počítač z elektriky a vyhodil ho nebližším oknem….V některých lokacích se boje přeměňují na jednu velkou hru světelStejnou vadu na kráse, jednoduchost, mají i souboje s protivníky. Ačkoliv pohyby postav vypadají skutečně dobře, souboje jsou až příliš automatické a ovládané počítačem. Sydney má natrénované vynikající údery, kopy a různé combo cviky, bohužel, než přijdete na jejich klávesovou zkratku, je po nepříteli. Nemůžete ani určit, zda Sydney udeří protivníka pěstí nebo kopem, můžete jen přihlížet a klikat na levé myšítko – počítač se postará o rozložení úderů. Samozřejmě, můžete používat ony speciální kombinované superúdery, které vypadají naprosto dokonale, ale než je stačíte “vyrobit“ na klávesnici, protivníci leží na zemi bez náznaku pohybu. Je to škoda, protože pokud máte trpělivost a vyhrajete si s jedním protivníkem, přijdete na úchvatné wrestlingové údery, údery protivníkovi hlavy o stěnu a další parádičky.Hra je mnohdy označována jako stealth akce. Ano, prvky stealth akce jsem semtam našel, ale když jsem chtěl misi dohrát dvakrát rychleji, prostě jsem běžel a zabíjel všechny, kteří se snažili klást odpor, a na nějaké nesmyslné krytí jsem se vykašlal. Dokonce i když jsem byl sám na čtyři protivníky, z nichž dva měli v ruce samopal, přesto jsem jim holýma rukama ukázal, zač je toho loket. A že po mně protivníci stříleli? Irelevantní! Sydney má totiž zázračnou schopnost “samoléčby“. Nevíte, co to znamená? Vysvětlím: snad ve všech akčních hrách má postava určité zdraví, které se postřelením nebo inkasováním úderu sníží. Nejinak tomu je i v této hře, avšak k vyléčení postavy nepotřebujete lékárničky ani nic podobného, Sydney je jako robot, prostě se časem sama opraví (uzdraví)! To je další věc, která značně snižuje obtížnost hry.Jak se tahle věcička asi používá?!Zmínil jsem se už o zbraních, tak to teď dokončím. Fandové střelných zbraní se nemají na co těšit. Všichni nepřátelé, ať už bodyguardi v kasinu, hlídači muzea v Saudské Arábii, nebo vojáci, používají tutéž zbraň (tedy, pokud nejsou beze zbraně) – obyčejný samopal podobný Kalašnikovu. Nutno dodat, že tato zbraň není o nic nebezpečnější, než třeba kuchyňská pánvička, sekáček na maso, lahve, plechovky, trubky, ocelové tyče a další předměty, které můžete ve hře také použít jako zbraň. Tady si hra zaslouží pochvalu za možnost používání okolních předmětů. Na druhou stranu, jediná střelná zbraň, při jejímž používání ani nevidíte zaměřovač a tudíž vlastně nevíte, kam míříte, a která může vystřelit maximálně patnáctkrát a nedá se nabíjet; to je vtip?! Málem bych zapomněl na jednu takovou zajímavost. Každý předmět, který použijete jako zbraň, má určený stupeň opotřebení (který ovšem hráč odnikud nevyčte). Když se zbraň používáním úplně opotřebí, prostě zmizí. Co dodat….Ani v saudskoarabském muzeu se Sydney neztratíAbych hru jen nepomlouval, pro změnu zmíním pár kladných aspektů. Jedním takovým je rozdvojování obrazovky. Pokud se rozhodnete hrát hru stealth stylem, tento jev vám často a hodně pomůže zůstat v utajení. Když se dostanete k místu, kde hlídkuje protivník, nebo je tam bezpečnostní kamera či automatický palebný obranný systém, kamera nejenže zabírá Sydney jakožto ovladatelnou postavu, ale v určité části obrazovky se část pohledu kamery zaměří na bezpečnostní kameru či hlídku a vy tak můžete sledovat jeho (její) pohyb a načasovat si tichý přesun a proklouznout tak bez povšimnutí.Kdyby se vám náhodou tichý přesun pod bezp. kamerou nepovedl, nelekejte se. Když vás tato kamera spatří, přiběhnou si vždy dva protivníci pro smrt. Podivné je, že i když celou lokalitu vylidníte, vždycky, když vás kamera zahlédne, z nejbližších dveří přiběhnou další dva chudáci. Je vidět, že tvůrci hry se s reálností moc nepatlali.Boje proti přesile nepatří mezi málo vídané jevyChování nepřátel je stále stejné. Menší rozdíly mezi útokem vojáka a mistra kung-fu sice zpozorujete, i tak je ale oba zvládnete doslova levou zadní. Když jsem hrál první misi a narazil jsem na čtveřici bodyguardů (ještě jsem nevěděl, že čtyři nepřátele zvládnu jako ranní trénink), snažil jsem se je odrovnat jednoho po druhém. Nepovedlo se a první protivník mě zahlédl dříve, než jsem stihl zaútočit. Najednou se na mě hrnuli všichni čtyři a já jsem, ovlivněn pudem sebezáchovy, prchnul do vedlejší místnosti s tím, že si na ně počkám. Jenže ouha….oni nepřišli. Nepřátelé totiž neumějí otevírat dveře!! Ach jo….Co by to bylo za adventuru (i když akční adventuru), kdyby v ní nebyly žádné logické puzzle. Sice zde není žádná typická hádanka nebo něco podobného, nýbrž puzzle jsou tu nahrazeny používáním technických vymožeností, jichž má Sydney bezpočet. Takové hacknutí počítače pomocí přenosného modemu, nebo odemknutí zamčeného zámku pomocí pick-locku není tak automatické jako v jiných hrách. Používání dalších udělátek, jako např. minikamery nebo přenosného snímače otisků prstů už však plně automatické je.Logické puzzle - musíte uhádnout kód pro vstup do paměti počítačeGrafika a zvuky s hudbou, to jsou jedny z posledních ještě nezmiňovaných částí hry. Po grafické stránce mi hra přišla odfláknutá. Videosekvence jsou sice téměř dokonalé a kdyby takhle vypadala celá hra, není co řešit. Jenomže nevypadá…. Kdyby se alespoň dalo nastavit rozlišení a kvalita detailů; bohužel, možné to není. Takže, nebudeme si nic nalhávat, grafika prostě dobrá není a kdyby pohyby postav nebyly tak hezké, ladné a věrohodné, bylo by hodnocení grafiky ještě horší, než už je. Naopak zvuky a hudba jsou naprosto skvělé. O dabing postav se postarali zkušení herci a hudba je jednoduchá, poslouchatelná a atmosférická. Super.Ačkoliv jsem v několika předešlých odstavcích hru zrovna nechválil a byl jsem při psaní této recenze výjimečně kritický, musím přiznat, že jsem se hraním akční adventury Alias pár dní příjemně bavil. Sice nepředpokládám, že si hru zahraji znovu, přesto si myslím, že i tato hra si najde své příznivce a určitě pobaví mnoho hráčů, avšak hrou roku se nestane ani tou největší náhodou.Sydney je zkrátka mistryní převleků 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Webové tipy

Software ke stažení

Zde máte přehled nejaktuálnějších verzí programů volně ke stažení.Winamp - Nejlepší multimediální přehrávač. Verze 5.06 Full, Pro a Lite. DOSBox - Vynikající DOS emulátor. Pod kterým běží vetšina her a programů pod DOS. Spousty nastavení atd... Verze 0.63 pro Linux, Windows a Fedora Core 2 a 3. Linux Kernel - AC patch pro Linuxové jádro. Verze 2.6.9-ac11. Linux Kernel - MM patch pro Linuxové jádro. Verze 2.6.10-rc2-mm2. DC++ - P2P client založený na Direct Connect protokolu. Verze 0.667. Iso Buster - Vynikající program na práci s image soubory. Podpora pro image DAO (Duplicator), TAO (Duplicator), ISO (Nero, BlindRead, Creator), BIN (CDRWin), IMG (CloneCD), CCD (CloneCD), CIF (Creator), FCD (Uncompressed), NRG (Nero), GCD (Prassi), P01 (Toast), C2D (WinOnCD), CUE (CDRWin), CDI (DiscJuggler), CD (CD-i OptImage), GI (Prassi PrimoDVD), PXI (PlexTools), MDS (Alcohol), MDF (Alcohol), VC4 (Virtual CD), 000 (Virtual CD), B5T (BlindWrite), B5I (BlindWrite). Verze beta 1.6.0.27. RascalBoy Advance - Game Boy Advance emulátor pro Windows. Verze 1.2.8.5. Norton Antivirus Update - Update virové databáze ze 17.11.2004. UT2004 Patch - Nový patch pro Unreal Tournament 2004. Verze 3339 pro Linux a Windows. Linux Kernel - Linuxové jádro. Verze 2.4.28. pdfFactory - Tvorba PDF dokumentů přes tisk. Verze 2.29 Standard a Pro. FinePrint - Ovladač pro tiskárny pod Windows, který šetří náplně a papír s mnoha funkcemi. Verze 5.29. Kerio MailServer - Mail server s integrovaným antivirem McAfee. Verze 6.0.4 pro Linux, Windows a Mac OS X. Administrační konzole pro Linux a Windows. 602LAN SUITE - Mail server s antivirem, antispamem, firewallem s NAT, proxy serverem a web mailem. Verze 2004.0.04.1112. eMule - P2P client. Verze 44d. UltraISO - Soft na práci s image soubory. Podpora více, jak 19 formátů - BlindWrite *.BWI/*.BWT, CDSpace *.LCD, CDRWin *.BIN/*.CUE, CloneCD *.IMG/*.CCD, DiscJuggler *.CDI, Duplicator *.TAO/*.DAO, Easy CD Creator *.CIF, Fantom CD *.MDF/*.MDS, Farstone Virtual Drive *.VCD, Nero - Burning ROM *.NRG, Noum Vapor CDROM *.VaporCD, VCDROM Extension *.FCD, Virtual CD *.VC4/*.000, Virtuo CD Manager *.VDI. Verze 7.2.5.926. ATi CATALIST Driver - Ovladače pro grafické karty ATi Radeon pro Win XP/2000. Verze 4.1 beta. Teleport Pro - Vynikající software na offline prohlížení webových stránek. Stáhne komplet webovou stránku. Verze 1.29.2081. BlackICE PC a Server Protection - Vynikající program, který scanuje připojení a chrání PC před hackery a viry. A jako jiné antiviry scanuje disky na výskyt virů. Nezpomaluje PC ani připojení. Chová se jako klasický firewall a antivirus. Verze 3.6 pro desktop a server. Webmin - Software pro administraci UNIXu přes webové rozhraní. Verze 1.170 source a RPM. Norton Antivirus Update - Update virové databáze z 15.11.2004. Linux Kernel - MM patch pro Linuxové jádro. Verze 2.6.10-rc1-mm5. Linux Kernel - AC patch pro linuxové jádro. Verze 2.6.9-ac9. Linux Kernel - Patch pro linuxové jádro. Verze 2.4.28-rc3. Linux Kernel - Patch pro linuxové jádro. Verze 2.6.10-rc2. XFree86 - Experimentálni, vývojářská verze X Serveru pro UNIX. Verze 4.4.99.17 Skype - Software na telefonování přes internet. Verze 1.0.0.100 pro Windows a 0.92.0.12 pro Linux Dynamic binary, Linux SuSE, Linux Mandrake a Linux Fedora Core 2. Memtest86 - Výborný software na testování paměti. Verze 3.2 pro Linux, Windows a DOS a ISO Image po bootování Memtestu. Connection Meter - podpora přípojení prostřednictvím analogového modemu, ADSL, ISDN, CDMA, GPRS, WiFi, kabelové televize atd. ve Windows 95/98/ME/NT/2000/XP. Program sleduje a eviduje cenu za připojení, obsahuje velmi účinnou ochranu před podvodným připojením, antidialer, na draze placené telefonní linky, SMS bránu a mnoho dalších užitečných funkcí. Verze 5.8.3. ATi CATALIST Driver - Ovladače pro grafické karty ATi Radeon pro Win XP/2000. Verze 4.11. Zinc - Vynikající emulátor automatů založených na hardware Sony PlayStation. Obsahuje systémy od Capcom, Taito, Konami, Tecmo, Namco, atd. Verze 1.0.2 pro Windows. xmame/xmess - UNIX port MAME/MESS emulátoru. Verze 0.88. ObjectDock - Free software, který slouží jak na spouštění prgramů, tak jako task manager. Verze 1.05 build 505. Print2PDF - Software na konverzi jakéhokoliv dokumentu, nebo obrázku do PDF přes ovladač tiskárny. Verze 4.1.04.1109. Ad-aware SE Reference File - Aktualizace pro Ad-aware. SE1R18 8.11.2004. Pop up Blocker - Kvalitní pop up blocker. Verze 6.0.3.b. renattach - Nástroj na přejmenovaní nebo odstranění možných nebezpečných příloh v emailu. Verze 1.2.2 pro UNIX. Tag&Rename; - Software na přejmenování hudební kolekce použitím tagů, tvorba a editace tagů. Podpora mp3 (ID3v1, ID3v2.2, ID3v2.3 and ID3v2.4 tags), MusePack mpc/mp+ (APEv1, APEv2 a ID3v1 tags), Windows Media wma, asf a wmv files, Ogg Vorbis a Flac (vorbis comments), Apple iTunes a iPod aac (m4a) soubory včetně mp4, lossless m4a a protected m4p soubory, monkey’s audio, wav pack, optim frog, flac, Apple a Windows Media lossless formáty. Verze Linux Kernel - Patch pro linuxové jádro. Verze 2.4.28-rc2. Linux Kernel - MM patch pro Linuxové jádro. Verze 2.6.10-rc1-mm4. Linux Kernel - AC patch pro Linuxové jádro. Verze 2.6.9-ac7. AbiWord - Náhrada za MS Word. Verze 2.0.14 pro Linux zdrojový kód, Fedora Core 1 Linux, Fedora Core 2 Linux, Red Hat Linux 9 a Windows. AbiWord - Náhrada za MS Word. Verze 2.1.98 vývojová verze pro Linux zdrojový kód, Fedora Core 1 Linux, Fedora Core 2 Linux, Red Hat Linux 9, Mandrake Linux, Windows a Mac OSX. xine - Vynikající multimediální přehrávač pro Linux. Verze 1-rc7 source a Slackware. GQview - Vynikající grafický prohlížeč pro Linux. Verze 1.5.4 zdrojový kód a RPM (RedHat 9, Fedora Core 1). Samba - Server pro UNIX, který funguje jako doménový server, umožnující sdílení souborů a tiskáren v Microsoftí síti. Výkonnější UNIXová náhrada za MS Windows Server. Verze 3.0.8.ATi Linux Driver - Ovladače pro grafické karty ATi. Verze 3.14.6 pro Linux Xfree86 4.1.0, Xfree86 4.2.0 a Xfree86 4.3.0. Norton Antivirus Update - Update virové databáze z 10.11.2004. ZoneAlarm Free - Osobní firewall. Verze 5.5.062. ZoneAlarm Pro - Osobní firewall. Verze 5.5.062.

Pokračovat na článek


Jak nastavit BIOS

BIOS Asusu rozhodně nepatří mezi vzhledově standartní BIOSyNěkteré položky skrývají podmenu s mnoha funkcemi, některé je nemají. Ty jednoduché (většinou ze spodní poloviny seznamu) si probereme hned, ty složitější si necháme na konec.Power Management Setup - zde se nastavuje systém šetření energie - po jak dlouhé době nečinosti se vypnou pevné disky, monitor apod. Není nutné nic měnit, nechte vše na výchozích hodnotách.PC Health Status - objevuje se u novějších desek vybavených teplotnímy čidly a měřiči otáček chladičů. V tomto menu se vám zobrazí naměřené teploty procesoru, případně vzduchu uvnitř case. Některé desky také zobrazují hodnoty napětí jednotlivých částí počítače a můžete si tak zjistit, jaké výkyvy má zdroj ve vašem PC. Někdy si zde lze také zapnout výstražný nápis na obrazovku v případě překročení určité teploty procesoru (teplotu si můžete nastavit sami), nebo vypnutí počítače, pokud klesne počet otáček chladiče na procesoru pod určitou hodnotu.Load Fail-Safe (BIOS) Defaults - nastaví položky v BIOSu tak, aby byl počítač maximálně stabilní na úkor rychlosti. Používejte jen pokud jste něco nastavili a systém vám začal neustále padat, nebo je dlouhodobě nestabilní. BIOS se vás zeptá v angličtině, jestli chcete opravdu nahrát toto nastavení - zmáčkněte Y jako Yes.Load Optimized (Setup) Defaults - nastaví položky v BIOSu tak, aby byl počítač stabilní a zároveň rychlý. Je tedy zachována stabilita, ale i rychlost. Ovšem ne maximální rychlost. Doporučuji použít, pokud jste experimentováním s nastavením BIOSu způsobili nestabilitu počítače a nepamatujete si, co ji přesně zapříčinilo. Opět se vás BIOS zeptá v angličtině, jestli chcete opravdu nahrát toto nastavení - zmáčkněte Y jako Yes.Set Password (Password Setings) - umožňuje nastavit heslo pro vstup do BIOSu nebo dokonce pro spuštění počítače. Pokud později heslo nezadáte, tak se do BIOSu nedostanete, nebo počítač nebude pokračovat ve spouštění systému. Užitečné, pokud chcete zamezit přístupu osobám, které se v Biosu nevyznají, nebo je tam nechcete pustit. Pokud heslo zapomenete, tak musíte resetovat CMOS pomocí jumperu na základní desce nebo vytažením baterie, která CMOS napájí. Přijdete pak ale o všechna ostatní nastavení BIOSu.Save & Exit Setup - uloží všechny změny, které jste provedli v nastavení BIOSu a restartuje počítač, aby se změny projevily. Pokud jste něco měnili, tak musíte BIOS opouštět vždy přes tuto položku, jinak nebudou změny uloženy. Po odentrování se vás BIOS ještě zeptá jestli to opravdu chcete - Save to CMOS and Exit (Y/N)? - dejte Y jako YES.Exit Without Saving - opustíte BIOS bez uložení změn, které jste provedli. Taktéž lze použít klávesu ESC v základním menu. V obou případech se vás BIOS zeptá jestli si to opravdu přejete - Quit Without Saving (Y/N)? - dejte Y, změny se neuloží a opustíte BIOS. Pokud dáte N jako No, tak zůstanete v BIOSu.Standart CMOS Features+IDE HDD AUTO DetectionV této sekci se nastavují parametry harddisků, CD-ROM mechanik, disketových mechanik, systémový čas a typ grafické karty. Důležité menu. Je nutné zkontrolovat, jestli jsou správně nastaveny disky, jinak vám nemusí nastartovat systém.Date, Time - zde se zobrazuje datum a systémový čas. Můžete ho změnit, ale doporučuji to dělat přímo ve Windows, je to pohodlnější.IDE Primary Master/IDE Primary SlaveIDE Second(ary) Master/IDE Second(ary) Slave - tyto položky jsou samostatně pod sebou a zobrazují parametry připojených disků/CD mechanik na řadiči základní desky. U starých desek zde najdete přímo tabulku, kde máte vypsány číselné parametry - můžete si tak nastavit disk, který neprošel autodetekcí (opravdu jen hodně staré modely s kapacitou pod 100MB), nebo jej naopak vypnout (tato metoda není úplně spolehlivá, protože Windows si ho můžou najít, i když bude v BIOSu vypnutý - zápis na disk je ale pak pomalý). Autodekce parametrů jednotlivých disků se nachází pod položkou IDE HDD AUTO Detection přímo v hlavním menu BIOSu. BIOS si sám najde parametry disků a zapíše si je - zobrazí vám je potom právě u popisovaných položek. BIOSy novějších desek nemají funkci IDE HDD AUTO Detection přímo v základním menu, ale provádí se po odentrování názvu disku - názvy se zobrazují vedle popisovaných položek, podle toho na kterém řadiči a v jakém pořadí máte disky zapojeny. Pokud si nastavíte místo přímo parametrů disku položku AUTO, tak si BIOS po každém spuštění sám zjistí parametry, aniž byste je museli po každé výměně disku znovu nastavovat - hodí se to např. u disků ve výměnných šuplících.Drive A, Drive B - nastavení typu disketové mechaniky. Standartně je nastaveno u Drive A - 1.44M/3.5in. Drive B je vyhrazena pro případnou druhou mechaniku - většinou 5.25in (5 a čtvrt palce - starý nepoužívaný typ mechanik už od dob 486). Máte možnost nastavit i ještě starší mechaniky, pokud nějaký takový muzeální kousek ješte máte.Video - nastavení typu grafické karty, standartně VGA/EGA. Opět pozůstatek dob dávno minulých. Je možné si nastavit ještě další a podstatně starší typy - přestaly se používat v dobách 386.Advanced BIOS Features (BIOS Features Setup)Zde naleznete různé položky, většinu spodní části zabírá volba Video BIOS Shadow a položky k ní patřící, pomocí kterých můžete nahrát BIOS grafické karty do paměti počítače, což by teoreticky mohlo urychlit grafiku, ale prakticky se tak neděje a tudíž tuto volbu můžete klidně ignorovat.Virus Warning (E/D) - funkce umožňující zakázat programům (většinou virům) zápis do boot sektoru pevného disku. Doporučuje se nechat zapnuté - jen při instalaci Windows musíte funkci vypnout, jinak je nebudete moci nainstalovat (prostě se Windows občas chovají jako jeden velký virus:-)).Quick Power On Self Test (E/D) - zkracuje bootování počítače. Pokud je položka vypnuta, tak počítač kontroluje paměť 3x a ne jen jednou.IDE HDD Block Mode (E/D) - zapíná čtení dat z pevného disku po blocích. Čtení dat je pak rychlejší. Funkci je vhodné mít zapnutou, ale u starých disků (menších jak 1GB) se mohou objevit problémy - v tom případě funkci vypněte.Internal Cache Memory(E/D)- vypíná/zapíná vnitřní cache pamět procesoru. Při vypnutí se drasticky sníží výkon - můžete zkusit, když vám nějaká stará hra jede příliš rychle (mně to stejně jelo rychle, ale víc se to zasekávalo).External Cache Memory(E/D) - vypíná/zapíná vnější cache pamět procesoru (ta je většinou paradoxně přímo v procesoru). Při vypnutí se drasticky sníží výkon stejně jako v předchozím případě.Boot Sequence - zde nastavujete v jakém pořadí se bude hledat systém na různých médiích (běžně na výběr HDD, Floppy - disketa, CD-ROM, Raid, Lan, popř. čísla disků - HDD-0 až HDD-4, někdy jsou disky a disketové mechaniky nahrazeny písmeny - A,C,CD-ROM atd.). U novějších desek se můžete setkat s položkami First/Second/Third/Fourth Boot Device, kde si můžete podrobněji nastavit pořadí hledání systému na různých zařízeních. Je lepší nastavit si jako první pevný disk - vyhnete se tak problémům se zapomenutými disketami v mechanikách.Advanced Chipset FeaturesV této sekci začíná jít do tuhého - najdete tu nastavení rychlosti pamětí a nastavení grafické karty. Hraním s těmito položkami můžete zvýšit výkon, ale pokud nemáte kvalitní komponenty, tak se můžete také dočkat nestability systému. Některé položky budou zákonitě jiné, kvůli typu pamětí - SDRAM, DDR i simm paměti mají různá specifická nastavení. Některá nastavení mohou být stejná, jen se změní jméno - DRAM (DDR) za SDRAM (SDRAM) apod.DRAM Clock(100,133MHz, By SPD) - umožnuje nastavit nezávisle na procesoru rychlost pamětí. Například u Durona nastavit 133Mhz - moc se mi to ale neosvědčilo. Pokud dáte By SPD, tak se rychlost nastaví podle taktu procesoru - vhodné pro overclockaře, jinak by jim jel procesor na 150Mhz, ale paměť jen na 133 nebo 100 Mhz.DRAM Timing (Auto configuration) - lze nastavit Auto nebo Manual. Při nastavení Auto se bude BIOS snažit načíst informace o pamětech ze speciálního čipu přímo na paměťovém modulu a zešednou vám některé položky - automaticky se nastaví na výrobcem doporučenou hodnotu - to ale neznamená vždy nejlepší hodnoty, nýbrž nejstabilnější.DRAM CAS Latency (2, 2.5, 3) - dost ovlivňuje rychlost pamětí. Čím menší hodnota, tím budou paměti rychlejší. Většina pamětí je ale dělaná na CL 2.5. Přesto vám mohou jet i na CL 2. S vyšším taktem pamětí se také snižuje pravděpodobnost, že vám paměti na CL 2 pojedou. Čili pokud paměti přetaktujete, tak možná budete muset zvýšit CL na 2.5.Bank Interleave (2 bank, 4 bank, disabled) - výrazně ovlivňuje rychlost pamětí. Doporučuji vždy mít zapnuto. Nekvalitní paměti to nemusí snést a zapnutí může vést k nestabilitě. Hodnota 4 bank je nejlepší, zapnutí na 2 bank moc paměti neurychlí.AGP Aperture Size (4-256MB) - nastavuje maximální velikost paměti, která může být využita pro grafickou kartu přes AGP port. Doporučená hodnota je polovina velikosti vaší operační paměti. Na výkon nemá velký vliv, protože se paměť počítače pro textury příliš nevyužívá kvůli pomalému přístupu přes AGP port. AGP Mode (1x, 2x, 4x) - umožňuje nastavit v jakém módu bude pracovat AGP grafická karta. Většinou je nastaveno AGP 2x, aby se předešlo případným problémům se stabilitou. Pokud to vaše karta umožňuje, nastavte si AGP 4x. V případě nestability snižte AGP mód na 2x, o moc výkonu nepřijdete.AGP Fast Write (E/D) - doporučuji zapnout u novějších grafických karet (podpora bývá uvedena v manuálu) - u GF 2MX a novějších by to mělo vždy fungovat. Tato funkce zrychluje grafickou kartu.Tohle je opravdu hodně agresivní nastavení rychlosti pamětíIntegrated PeripheralsZde se nachází položky umožnující vypnout různé řadiče a integrované komponenty na základní desce, případně nastavit jejich parametry.Onboard IDE 1/2 Controller (E/D) - umožňuje vypnout řadiče pevných disků na základní desce - doporučuji vždy mít oba zapnuté, pokud si vypnete druhý u vás možná nepoužívaný řadič, tak na to můžete zapomenout a divit se při připojování dalšího zařízení, že nefunguje.Master/Slave Drive PIO Mode (Auto, Mode 0-4) - umožňuje nastavit mód v jakém bude disk komunikovat s řadičem, mod 4 je nejrychlejší. Doporučuji ponechat Auto, ať si deska sama zjistí v jakém módu zařízení pracuje.Master/Slave Drive Ultra DMA (E/D, Auto) - umožnuje zapnout režim Ultra DMA, který snižuje zátež procesoru při komunikaci se zařízením. Starší disky a většina starších CD-ROM nemusí tento mód podporovat. Pokud máte na výběr hodnotu Auto, tak ji použijte.Onboard FDD Controller - umožňuje vypnout řadič disketové jednotky. Pokud ji nemáte, tak jej klidně vypněte.Onboard Serial Port 1/2 - umožnuje nastavit IRQ a rozsah paměti pro sériové porty (pro myš). Doporučuji ponechat hodnotu Auto. Pokud sériové porty nepoužíváte, tak je vypněte ( nastavte Disabled) - uvolní se vám IRQ pro ostatní zařízení - např. USB porty apod.Onboard Parallel Port - umožnuje nastavit IRQ a rozsah paměti pro parallelní port (pro tiskárnu). Pokud nemáte tiskárnu, nebo je připojena přes USB, tak port vypněte. Uvolní se vám další IRQ pro jiná zařízení.Onboard Parallel Port Type - určuje způsob komunikace s tiskárnou. Základní a nejpomalejší je SPP. Můžete zkusit jiné varianty, které by měly umožňovat rychlejší přenos dat do tiskárny, ale ne všechny tiskárny je podporují. Takže když vám pak polezou z tiskárny nesmysly, tak se nedivte.Init Display First (AGP, PCI) - pokud máte v počítači dvě grafické karty, tak tato položka určuje, která se použije.Onboard Audio Chip (Sound apod.) - umožňuje zapnout/vypnout a nastavit IRQ pro integrovanou zvukovou kartu. Pokud používáte klasickou kartu do PCI slotu, tak integrovanou zvukovou kartu vypněte. Ušetříte si tak případné problémy ve Windows a uvolní se vám IRQ. S touto volbou souvisí i volba Onboard Game Port, která umožňuje vypnout Game Port integrované zvukové karty. Pokud je vůbec vyveden na základní desce, tak jej můžete využít pro připojení dalšího joystiku/gamepadu, jestliže už máte jeden připojen na klasickou zvukovou kartu v PCI slotu. Game Port totiž lze věšinou zapínat/vypínat nezávisle na integrované zvukové kartě.Onboard LAN/MODEM - vypíná/zapíná integrovanou síťovou kartu nebo modem (obě položky jsou samostaně, já je jen shrnu do jednoho popisku), pokud něco takového na desce máte. Často se stává, že v BIOSu je volba vypnutí/zapnutí modemu, i když na desce modem vůbec není. V tom případě tuto volbu prostě ignorujte. PnP/PCI ConfigurationsZde se nastavují IRQ pro jednotlivé karty a některá zařízení. Je nejlepší nechat tyto volby na hodnotě Auto, případně výchozích hodnotách. Problémy mohou dělat staré ISA karty, které někdy vyžadují přidělení specifického IRQ, jinak odmítají pracovat ve Windows. ISA slotům, pokud je ještě máte, se zdaleka vyhněte a nekupujte do nich žádné karty.Assign IRQ for VGA (E/D) - umožňuje přidělení IRQ pro grafickou kartu. Novější karty vyžadují zapnutí této funkce, jinak se můžete setkat s problémy.Assign IRQ for USB (E/D)- umožňuje přidělení IRQ pro USB zařízení. Je potřeba mít zapnuto pokud používáte USB porty.TaktováníMenu umožňující taktování nemá jednotný název. Někdy jsou tyto volby v samostatném menu (u Abitu Soft Menu III Setup), někdy jsou v některém ze zmiňovaných menu a u některých desek musíte taktovat buď přes jumpery přímo na desce, nebo nemůžete taktovat vůbec. Počet položek pro taktování se také hodně mění, někde lze nastavit spoustu věcí, někde lze měnit jen FSB. Popíšu položky přítomné u mé desky.CPU Operating Speed - obsahuje přednastavené rychlosti procesorů a umožňuje zapnutí nastavení rychlosti samotným uživatelem (User define).CPU FSB Clock - změna nastavení FSB frekvence procesoru. Špičkové desky umožňují měnit frekvenci po 1MHz. Častější je výskyt několika napevno stanovených hodnot.Ratio (FSB:AGP:PCI) - umožňuje měnit poměr dělení frekvence FSB, AGP a PCI. Tuto volbu obsahuje málo desek, většina to provádí automaticky. Pro 100MHz FSB je poměr 3:2:1, pro 133MHz 4:2:1, pro chystané 166MHz 5:2:1. Pokud taktujete FSB, tak se zvyšuje i takt AGP a PCI, což nemusí snést rozšiřující karty (grafika, zvukovka atd). Vyšší poměr pak umožňuje dosažení vyšší FSB frekvence, bez vlivu na karty.Multiplier faktor - umožňuje změnu multiplikátoru. Tato funkce se týká jen uživatelů procesorů AMD, protože Intel u svých procesorů zamyká multiplikátor už několik let.Core Voltage - umožňuje změnit velikost napětí pro procesor. Pokud zvýšíte napětí nad standartní hodnotu, tak se procesor bude lépe taktovat, ale bude se i více zahřívat. I/O Voltage - umožňuje změnit velikost napětí pro chipset základní desky. Opět zvyšuje pravděpodobnost přetaktování na vyšší hodnoty, ale také zvyšuje zahřívání chipsetu.DDR Voltage - změna napětí DDR pamětí. Platí to, co v předchozích případech. Můžete dosáhnout vyšší FSB frekvence, ale paměti se více zahřívají.Menu pro taktování alá AbitTak to by tak bylo všechno. Samozřejmě, že v BIOSu najdete spousty dalších položek, ale většina výkon počítače moc neovlivňuje a často si u nich člověk ani není jistý, co přesně dělají. Je lepší nechat je na pokoji. Pokud však chcete zkoumat, co že to vlastně dělá, tak mám pro vás několik linků, kde se dočtete více o funkcích BIOSu.Lidé vládnoucí anglickým jazykem mohou navštívít seznam položek BIOSu přímo u jednoho z výrobců - Phoenix Technologies (Award BIOS), nebo si projít průvodce Biosy - Lost Circuits, BIOS Survival Guide a je vhodné přečíst si i průvodce laděním BIOSu na Tom's Hardware Guide.Ti, kdož vládnou jen naší mateřštinou, mají výběr značně omezen - slušný je článek na PCTuningu a zde naleznete tabulku s osvětlením významu některých položek.

Pokračovat na článek