Výsledky vyhledávání pro dotaz náročnější uživatel

Výsledky vyhledávání v sekci: Začínáme s počítačem

Jak (ne)koupit počítač

Kupujete nový počítač? A víte přesně, jaké parametry jsou nejdůležitější? Přestáváte se orientovat v současné nabídce? Tento článek vám dá stručný návod k tomu, jak si za rozumné peníze pořídit maximální výkon!Tak nám začal školní rok a pro mnohé to znamená i nemalé finanční výdaje. V dnešním přetechnizovaném světě se tyto výdaje mohou ještě zvýšit o částku za nový počítač. Mé dítě se ve škole bez počítače nemůže obejít. Takové a podobné věty jsou dnes na denním pořádku. Dále je dobré si uvědomit, že se blíží nezadržitelně Vánoce. Někdo si bude možná myslet, že je přece ještě brzo myslet na čas Vánoc už teď. To možná – ještě není ani konec září, jenže čas běží velice rychle a odkládat nákup počítače na poslední chvíli se nemusí vyplatit. Netvrdím, že je nejlepší popadnout šrajtofli a ještě dneska koupit první počítač v „akci“. To bych si v žádném případě nedovolil. Ale již dnes si můžete prohlédnout nabídky a pomalu si vytvořit představu, co by nový počítač měl zvládnout. A proč neskloubit příjemné s užitečným? Kluk potřebuje počítač do školy, tak mu ho koupíme právě k Vánocům a zabijeme dvě mouchy jednou ranou. Na následujících řádcích bych Vám rád dal několik rad, jak se nenechat napálit a jak nakoupit co nejlépe. Budeme se řídit heslem – za nejnižší cenu nejvyšší výkon. 1. Jestliže nebudete vědět co chcete, pak se stáváte snadnou kořistí lačných obchodníků V prvé řadě je třeba si vyjasnit, co vlastně chci koupit. Počítač není jednoúčelová věc jako třeba televize – tam Vám stačí vědět, jak má být velká a jestli má mít stereo, popř. teletext. U počítače je třeba mít alespoň představu, co na něm budu provádět. Těch oborů je mnoho a pro každý se hodí jinak postavený počítač. Musím se přiznat, že já osobně nejsem zastáncem různých označení, např. „HERNÍ PC“. Pod tímto pojmem se totiž může skrývat cokoli. Hrát si mohu i na starém počítači, ovšem pokud chci hrát nové hry, pak musím mít to nejlepší co existuje. Takže budeme brát hry, jako jednu z mnoha oblastí, ke kterým bude počítač určen. V následujících bodech vypíšu alespoň některé další z nich, pro které se dá PC použít. - internet – dnes modla mnoha nejen mladých lidí. Ze začátku lze využít služeb našeho monopolu na telekomunikace, takže v počítači musí být modem. Později lze přejít na silnějšího koně v podobě pevného spojení, ale to Vás bude stát mnohem více, alespoň co se pořizovacích nákladů týče. - hry – v podstatě jakékoli dnešní PC zvládne dnešní hry. Rozdíl je v rychlosti a v kvalitě. Chce to hlavně dobrou grafickou kartu a procesor. - kancelářské práce – ne, nemusí to hned znamenat práci (i když počítač se hodí i na účetnictví). Pod tímto pojmem se skrývají základní věci, jako je napsat nějaký text, vypočítat si nějakou věc, nakreslit si obrázek apod. Většinou budete chtít také svůj výtvor ukázat druhým, takže se pro tuto činnost bude hodit i tiskárna. - přehrát si nějakou tu hudbu; pustit si nějaký ten film – tak tohle je fenomén dnešní doby. Nejdříve tu byla hudba ve formátu MP3 a teď přišly filmy ve formátu DIVX (není to většinou nic jiného, než kopie DVD filmů na CD). Na MP3 Vám bude stačit jakýkoli nový počítač. U filmů si musíte rozhodnout, jestli chcete originál DVD (nutno koupit DVD mechaniku), nebo se spokojíte s kvalitou DIVX (v tom případě DVD mechaniku nekupujte). V každém případě to chce TVout (vysvětlím později) a pořádné ozvučení – nejlépe Dolby Digital 5.1 (opět vysvětlím později). - sestříhat si domácí video – to co bylo před několika lety výsadou vyvolených, to si dnes může udělat v podstatě každý. Stačí k tomu málo – kamera, počítač a snaha. Do začátku postačí TV karta (vysvětlím později) – pak můžete sledovat i na televizi:o) Pro náročnější, kteří holdují kamerám v DV formátu bych spíše doporučil rozhraní Firewire (ale to jen tak na okraj). - programování – na školách se dnes vyučuje mnoha programovacím jazykům. Pokud se nejedná přímo o programování 3D, pak pro tento obor postačuje dnešní základní PC. - zpracování fotografii – na výpočetní výkon PC je tento obor docela nenáročný, ovšem finančně už to vypadá jinak. Dnes se derou kupředu digitální fotoaparáty (upřímně fotoaparát pod 2M pixel nemá cenu kupovat) a starší fotky lze taky upravit, jenže k tomu je třeba zase scanner. - tvorba hudby - mnoho lidí se chce na tomto poli prosadit a s dnešní širokou nabídkou programů k tomu určených není až takový problém vytvořit nějakou skladbu i pro úplného laika. Do začátku postačuje dobrá zvuková karta. Později, pokud vidíte, že by to Vám nebo Vaší ratolesti mohlo jít, může dojít k nákupu nějakého nástroje, který připojíte přes MIDI – nejčastěji se jedná o klávesy. Jak jsem již výše napsal, těch oborů je mnohem více, já jsem se snažil nastínit alespoň ty základní. Doufám, že jste si udělali představu, k čemu všemu zrovna ten Váš počítač může sloužit. Dám Vám jeden TIP – vyberte si z výše uvedených oborů ty, které Vás nejvíce zajímají a při nákupu je sdělte prodejci – může Vám pak „ušít“ PC přímo namíru a nebudete zbytečně vyhazovat peníze, za věci, které stejně nevyužijete. 2. Kolik to bude stát Tak tuto otázku v žádném případě nenechávejte na prodejci. Vy sami si totiž musíte určit cenový strop – částku, kterou jste schopni a hlavně ochotni zaplatit. Je sice dost pošetilé myslet si, že za 1.000,- Kč koupíte alespoň slušný počítač. Na druhou stranu je zbytečné bát se, že za krabici s monitorem musíte na stůl položit 50.000,- Kč. A jak se tedy pohybují cenově počítače? Zhruba před rokem byla tato hranice kolem 30-35.000,- Kč. Dnes se tato hranice k naší radosti podstatně snížila, takže je někde kolem 25.000,-. Samozřejmě lze cenou hýbat nahoru i dolů. Na tomto místě bych rád upozornil na jednu maličkost – PC stárne, takže je dost naivní si myslet, že jestliže dnes koupíte nové PC, pak vydrží třeba deset let. No ono vydrží, ale jestli bude mít ještě nějaký užitek...? Pokud budete chtít být neustále IN, pak budete také neustále investovat. Pokud se spokojíte s občasnou obnovou, pak počítejte, že máte tak dva roky (i více) klid. No a jestliže Vám budou vyhovovat programy, na které si zvyknete a nebudete hnaní touhou mít stále nové verze, pak Vám vydrží na mnoho a mnoho let dopředu. I když celý článek zaměřuji spíše na nákup NOVÉHO PC, existuje i jiná možnost – nákup staršího počítače. - starší počítač – je cenově většinou levnější, než počítač nový (Ovšem viděl jsem i dražší, než nové PC! Na to pozor!). Cena začíná někde u 2.000,- Kč (takovýto počítač se hodí opravdu na to nejzákladnější a nebo na rovinu, nehodí se k ničemu). U staršího počítače je třeba počítat s tím, že je bez záruky! Takže jakmile Vám v počítači něco „odejde“ musíte to zaplatit ze své kapsy a bohužel se někdy stává, že je tato oprava dražší, než celé původní PC. - nový počítač – cenově jsou i nabídky již od 15.000,- ovšem většinou to má nějaký fígl. Např. cena je bez monitoru, cena je bez DPH, nebo se může jednat o výprodej atd. Je dobré si takovéto nabídky opravdu dobře pročíst, než být pak zklamaný vyšší cenou. Takže spíše počítejte se základní cenou nového PC kolem 20.000,- Kč a výše. Na takové sestavy pak dostanete záruku většinou dva a více let. Abych byl spravedlivý, nesmím opomenout alternativy k počítačům řady PC a) herní konzole – jedná se o jednoúčelové stroje, které se většinou připojují k televizi a které slouží pouze pro hraní her (až na malé výjimky, ale to už je opravdu okrajové). Cenově se pohybují nížeji než PC (začínají někde okolo 3.000,-). Asi nejrozšířenější jsou Sony PSX/PS2, Nintendo 64/Gamecube a Microsoft XBOX. Jsou nenáročné na obsluhu, takže zapnout si hru zvládne opravdu i malé dítě. Ale ještě jednou opakuji – lze na nich pouze hrát... b) počítač, který ale není PC – kdysi bych asi napsal "konkurence pro PC", ale tato konkurence vyklidila pole již dávno a zbývá zde pouze jeden hráč a to firma Apple. Dnes můžete narazit nejčastěji na iMac. Jedná se kvalitní počítač, který je cenově srovnatelný s počítačem PC (resp. mírně dražší), ovšem není tak rozšířený. Pokud se někdo rozhodne pro takovýto počítač, pak za své peníze dostane stroj, který nestárne tak rychle, jako PC, ovšem to vše za opravdu krutou daň a tou je tzv. kompatibilita – prostě programy pro PC si na něm nespustíte – až na ty, které jsou pro Apple převedeny, ale těch je proti obrovské škále na PC minimum. c)přenosné počítače – do této kategorie spadají např. notebooky, handheldy apod. Jedná se o zboží pro úzkou skupinu uživatelů, proto se jimi nebudu v tomto článku zabývat. Jen okrajově – takový přenosný počítač může být i plnohodnotné PC, ovšem v mnohem menším provedení uzpůsobeném k používání na cestách. Vyznačuje se hlavně malými rozměry a vyšší cenouy. 3. Kde mám tu věc koupit? Jestli někdo počítá, že tady napíši seznam prodejců, u kterých je dobré kupovat, tak je na omylu. Účelem tohoto článku není reklama. Počítač můžete koupit v podstatě dvěmi způsoby a každý má své pro i proti: a) pouze díly aneb soused mi to poskládá – v případě, že máte někoho známého (nepředpokládám, že čtenář, který čte tento článek, si bude sám montovat počítač) a víte co kupujete, pak je tato alternativa levnější, než varianta b). Ovšem má to také své nevýhody. Takový počítač nemusí fungovat. Komponentů na trhu je dnes celá řada a je také celá řada těch, které spolu prostě nefungují, nebo fungují s různým omezením. Také záruka bude pouze na díly v počítači (liší se i její délka – v podstatě od 6-ti měsíců až po několik let) , takže při jakékoli poruše budete svého známého „bombardovat“ žádostmi o lokalizaci závady, popř. rovnou o její odstranění. A máte takového ochotného známého? Pokud ano, pak společnými silami nakupte díly (komponenty) a užívejte si perfektního výsledku. Pokud nemáte, vrhněte se na variantu ... b) celý počítač – dnes v podstatě každá počítačová firma nabízí smontované počítače. Výhoda takového nákupu je v tom, že prostě vybalíte z krabice hotovou sestavu, zapojíte a můžete pracovat. Také záruka je na celý komplet (většinou se pohybuje v rozmezí dva až tři roky), takže v případě jakékoli závady budete reklamovat celý počítač a nemusíte se zajímat o to, co vlastně nefunguje tak, jak má. Hotové sestavy se někdy pyšní označením „Značkové PC“. Rozdíl mezi nimi a těmi „Neznačkovými" je převážně ve službách. Příkladem u takového značkového PC může být záruční servis do 24 hodin a nebo servis na místě (takže nemusíte počítač nikam vozit – servis přijede za Vámi). Dále třeba preventivní kontroly, autorizované servisy apod. Daní za takový komfort ovšem bývá poněkud vyšší cena. Ještě zbývá výběr firmy u které počítač nakoupit. Rozhodně bych doporučoval takovou, která má již jistou historii. Tím samozřejmě nemám na mysli toto: Firma „A“ založená v roce 1995, v roce 1996 zkrachovala a majitelé založili firmu „B“, která byla vytunelována v roce 1998 a v roce 1999 byla založena společná prosperující firma „AB“, která v roce 2001 přešla pod firmu „ABC“, která je dnes v konkurzu. V žádném případě není nutné procházet rodokmen každé firmy, spíš bych dal na doporučení známých, kteří již mají nějaké (nejspíš dobré, nebo rovnou ty nejlepší) zkušenosti s takovou společností. Jestliže si někdo myslí, že takovou firmou musí být rovnou ta největší v republice, pak se mýlí – i malá firma může mít dobré jméno a to je nejdůležitější. A pokud už je na trhu nějaký ten pátek pak máte v podstatě vyhráno. To je pro dnešek vše. Pokud máte ve všem jasno, můžeme se vrhnout na výběr vhodných dílů. To ale až v příštím díle.Jak jste kupovali váš počítač vy? Dáte spíš na kompletní sestavy a nebo raději "bastlíte" svůj vlastní PC na míru?

Pokračovat na článek


Jak zaheslovat složku

Chcete si v počítači skrýt či zaheslovat složku, ale nevíte, jak na to? Chcete mít jistá data a soubory jen a jen pro sebe? Jednoduchý návod najdete v tomto článku.Navštěvuje váš počítač více uživatelů a vy tu máte složky či soubory, které nechcete, aby jiný uživatel počítače viděl? Není nic jednoduššího, než tyto dva způsoby ochrany před nevítanými hosty. Oba jsou mnou přezkoušení a fungují skvěle. Hodně štěstí!Skrytí složkyJednou z možností, je složku skrýt. Je to úplně jednoduché! Na složku, který ji chcete skrýt před ostatními uživateli počítače, kliknete pravým klikem myši. Naběhne vám okénko, kde si vyberete možnost Sdílení a zabezpečení …, vyberete záložku obecné au slova Skrýt zafajfkujete (potvrdíte). Složka bude v tuto chvíli skrytá. V případě, že ji budete chtít znovu zobrazit, zvolíte v horní liště nabídku Nástroje, Možnosti složky a po zobrazení nového okénka Možností složek si zvolíte záložku Zobrazení, kde v přibližně desáté řádku je volba Skryté soubory a složky – máte dvě možnosti, buď to mít složky skryté a nevidět jejich, nebo je vidět. V tomto případě, když chcete složku znovu zobrazit, zvolíme v nabídce Zobrazovat skryté soubory a složky. To je celé. Avšak uchránit tak složky jedině tehdy, když ostatní uživatele na počítači méně vzdělaní v oblasti techniky a nastavování těchto kritérií a nenapadne je hledat něco v liště Nástroje. Vzdělanější a technicky zdatnější uživatelé tuto skrytou složku mohou najít během pár sekund. Pozor na to.Zaheslování složkyDruhou možností je úplné zaheslování složky. Tak můžeme udělat například pomocí jednoduchého programu Microsoft Private Folder od Microsoft Corporation, v překladu Microsoft osobní složka. Je to soubor zdarma dostupný a stažitelný volně na internetu a funguje pro Windows XP. Program je sice v anglickém jazyce, ale i tak je skvěle pochopitelný i těm, kteří anglický neví.Instalace probíhá běžným a obvyklým způsobem. Další krok vždy potvrdíte pomocí volby Next (další) a když naběhne text s nadpisem Licence Agreement, zvolte možnost I agree (souhlasím). Klasicky zvolte složku, kam chcete soubor uložit a instalace je dokončena po kliknutí na volbu Close (zavřít). Během pár vteřin se vám spustí program. Pokud se tak nestane, klikněte na ikonku, která se vám automaticky uložila na plochu na počítači.Postup:Spusťte aplikaci Microsoft Private Folder (ikonka na ploše, nebo se program spustí automaticky).Program vás uvítá a oznámí vám, že nyní si můžete vytvořit svou vlastní složku pro své osobní soukromá data. Klepněte na tlačítko Další.Zadejte své libovolné heslo (set password) a popište ho i do políčka pod tímto (confirm password), abyste ho potvrdili. Heslo musí mít 6 – 16 znaků a musí obsahovat pouze písmena (a – za A – Z) a číslice (0 – 9). Toto heslo bude zároveň heslo do tvé budoucí soukromé složky. Pokud toto heslo zapomeneš, nebudeš mít přístup do této složky. Takže radím vám, pokud si soukromou složku vytváříte, rozhodně si zvolte takové heslo, abyste ho nezapomněli. Popř. si ho někam zapište a neztraťte. Pokračujte klepnutím na tlačítko Další.Hotovo. Máte úspěšně nastavené heslo. Můžete vstoupit do své soukromé složky pomocí zkratky (pomůcky) na ploše počítače. Potvrďte tlačítkem dokončit.Na ploše si dvojklikem myši otevřete program My Private Folder (Moje soukromá složka, původní název byl Microsoft Private Folder). Teď už po vás bude program chtít vámi zvolené heslo (viz. předchozí kroky nastavení programu). Napíšete tedy vaše heslo a potvrdíte klikem na OK. Teď už se vám otevře složka, která vypadá stejně jako všechny ostatní. Je úplně prázdná. Sem si můžete vkládat soubory, složky, videa, obrázky, dokumenty atd., které chcete mít jen pro sebe a nechcete, aby se do nich ostatní uživatelé počítače dostali a viděli, co v nich máte. Tento program opravdu doporučuji, protože je velmi účinný a pokud není uživatelům počítače nějaký velmi zkušený hacker, do této vaší soukromé složky se určitě nedostane. Můžete být tedy v klidu, protože soubory, které zde budete mít vložené, budou viditelné jen a jen vám.

Pokračovat na článek


EMAIL: JAK POSÍLAT A UKLÁDAT SOUBORY V PŘÍLOZE

Jak odeslat soubor ve formě přílohy pomocí emailové schránky a jak si přílohu z emailu uložit. Návod na Seznam email a Gmail.Jedná se o jeden z nejjednodušších úkonů, které můžete vůbec na všem počítači a internetu udělat, ale o to méně návodu na tuto činnost získáte a je také pravda, že občas i ten nejprimitivnější úkon může člověk pozapomenout, takže rozhodně není od věci si prostřednictvím tohoto článku postup připomenout.Obecný postup (pro všechny online emaily)Uložení souboruPokud vám někdo z vašich známých poslal soubor, poznáte to mimo emailového textu, kde se o souboru pravděpodobně zmiňuje také symbolem kancelářské spony, která má symbolizovat textovou přílohu.Přílohy najdete buď v hlavičce nahoru nebo dolů pod emailovým textem, nebo nahoře i dole, to je závislé od poskytovatele emailové schránky. S vysokou pravděpodobností zde budete mít možnost zobrazit a stáhnout. Pokud nevíte, o jaký soubor jde, doporučujeme soubor jen zobrazit a následně se rozhodnout, zda ho toužíte mít na svém harddisku. Pokud ano, klikněte následně na stáhnout a zvolte si cílovou složku, kam chcete soubor uložit.Posílání souboruPokud toužíte nebo potřebujete někomu zaslat pracovní soubor nebo fotografii z cesty, bude to už trošku náročnější, ale nic co byste nezvládli.Klikněte na napsat nový email, vyplňte vše potřebné jako příjemce, předmět, napište také nějaký text, kde se ideálně zmíníte o tom, co posíláte, pokud to tedy jasně nevyplívá z kontextu nebo z předchozí diskuse atd. Následně v horní části zvolte variantu přidat soubor nebo přílohu, zadku jde o typ emailové schránky, každá má jednotlivé funkce a úkony trošku jinak popsané, ale výsledný efekt je stejný. Zobrazí se vám nové okno s vašimi složkami a soubory, kde ve všem počítači najdete soubor, který chcete poslat, označíte ho a vaši volbu potvrdíte.Odesílání emailu bude pravděpodobně trvat déle než ještě zvyklý z důvodu nahrávání uvedené přílohy. Pokud tedy máte v plánu posílat větší soubor je dobré jej nahrát na nějaký z internetových datových serverů, o kterých jsme vás již také informovali.Návod na Seznam emailOdesíláníPo kliknutí na tlačítko Vybrat soubor se objeví okno, s tzv. průzkumníkem Windows – prostě teď je třeba najít soubor, co chcete přiložit k emailu na disku. To, kde se přesně nachází váš soubor, vám samozřejmě nemůžeme přesně poradit, ale většinou to bývá ve Windows XP někde pod Tento počítač> Disk C:> Documents and settings> vaše uživatelské jméno> Dokumenty, ve Windows Vista a 7 pak pod Počítač> disk C:> Users> vaše uživatelské jméno> Dokumenty.Na vybraný soubor pak stačí kliknout a dole v okně dát Otevřít. Nezapomeňte ještě vyplnit zbytek emailu, hlavně adresáta a potom ho celý poslat volbou Odeslat email.Ukládání přílohyV každém emailu, který vám dorazí s přílohou, najdete v emailu od Seznamu na konci ikonku au ní dvě volby – pokud se jedná o obrázek jde o položky Zobrazit a Uložit, pokud o jiný typ souboru, tak Otevřít a Uložit. Při ukládání dejte pozor na to, abyste ho uložili tam, kde ho najdete – pokud nevíte, kam soubor uložit, aby vám neunikl, neuděláte chybu, když si ho dáte na Plochu, protože tam se přece jen dostanete vždy a místa je na ní na ikony poměrně dost.Návod pro GmailOdesíláníPři psaní emailu klikněte na:Otevře se okno se soubory ve vašem počítači, stačí najít ten správný a pak přes tlačítko Otevřít ho přidat jako přílohu. Můžete vybrat i souborů více: stačí držet klávesu Ctrl a klikat myší na více souborů, všechny se pak nahrají.StěhováníGmail dokáže zobrazit náhledy na obrázky a částečně i na dokumenty v různých formátech pomocí online dokumentů Google Docs. U ostatních je klasická volba pro stažení – opět, to nejtěžší je najít si to místo, aby tam nějak logicky soubor pasoval a dal se najít. Nebojte si ho přejmenovat dle vaší představy – vyhledávání ve Windows je už dnes poměrně rychle a přesně, takže i když pak nebude vědět, kde soubor je, ale budete vědět jak se přibližně jmenuje, s jeho objevením nebude problém.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mobilní

Skype vs Viber: Nejlepší Smartphone a Tablet VOIP aplikace

Skype a Viber jsou v současnosti nejlepší dostupný software pro smartphony, které používají VoIP, kde možnost volání na linky W i-Fi 802.11 spíše než pomocí běžné telefonní linky (poplatek). Ale, mezi nimi , , který z nich je nejlepší? SkypeZdarma Skype internetové volání a levné volání do telefonů on-lineSoftware Skype je jistě nejlépe známý pro tento druh opery a mám za sebou dlouhou historii a první verze pro osobní počítače i nadále dominantní ve svém oboru. Stažení a instalaci aplikace z Android Marketu na vašem smartphonu, budou požádáni, aby naše Skype účtu nebo vytvořte nový. Aplikace má tři možnosti: synchronizovat všechny smlouvy, synchronizovat pouze stávající Skype kontakty nejsou synchronizovat vůbec. Na hlavní stránce naleznete čtyři hlavní kategorie v nabídce: Kontakty, Poslední hovory, Telefonní a profily.První je jednoduchý seznam kontaktů přidány, ukazuje, kdo je k dispozici, druhá poskytuje všechny informace o událostech, k nimž došlo v poslední době Skype, Telefonní hovory přesměruje přímo na virtuální klávesnici pro vytáčení čísel a profilů, Výstavy jeho profil s přístupem na změny. Kvalita hlasu Skype je velmi vysoká jak Wi-Fi nebo 3G sítě. Video je dostatečně jasný a plynulý, ale problémy mohou nastat v případě, že hovor je mezi smartphone a tablet pro otázky řešení.Čejka chocholatáVolání zdarma, bez voip, bezplatné telefonní hovory z iPhone a AndroidViber je novější ale je, že jsou schopni potýkají s Skype žezlo vedení. Po instalaci, budete vyzváni k nastavení země a zadejte telefonní číslo, neexistovala evidence transakcí. Poté, co udělal, aplikace odešle textovou zprávu s uvedením čísla kódu potřebné pokračovat, do telefonu. Obdržel textovou zprávu a nastavte kód uvnitř aplikace, Viber je připraven ke spuštění.Celý telefonní seznam je synchronizován se stane okamžitě přístupné zevnitř Viber, ukazuje nejen obvyklé informace, ale i když se kontakty mají Viber nainstalována na vašem smartphonu. Dotyk jméno si můžete vybrat, aby se zavolat nebo poslat textovou zprávu. To, stejně jako je to, že Viber Viber může přijímat zprávy, i když nejste v aplikaci (na rozdíl, co se stane se Skype). Hlasový hovor kvalita je dobrá, i když byly nižší než Skype, s časy, kdy se cítíte nepříjemně, takže návrat hlasu.Na závěr, pak, Skype je mnohem vyspělejší, více funkcí a vyšší výkon, ale vyžaduje, aby uživatel vždy spojena, a to vybíjí baterii, Kromě vyžadující vyšší úroveň než smartphone entry-level; Viber kontrastu, Je lehčí, dělal pro ty, kteří občas chtějí slyšet jejich kontakty s voláním SMS rychle nebo hluboce, bez vážení na vaše účty za telefon.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Internetová komunikace – chat

Kdo nechatuje není inKdo nechatuje není in? Myslíte si, že to není pravda? Přesvědčím vás o tom, že tomu tak opravdu je. Když se zeptáte lidí, co dnes používají nejčastěji ke komunikaci, jejich odpověď zní - mobil anebo chat (čtěte [čet]). Chat je významný především svou schopností sledování rychlých odezev od jiných uživatelů, jednoduchého způsobu seznámení, poznávání nových přátel a také pro svoji možnost komunikace zdarma. V součastné době je na internetu na výběr nepřeberné množství tohoto druhu komunikace. Pokud máte své webové stránky, můžete si chat zprovoznit i na nich. Vyžaduje to však určité znalosti v oblasti publikování na internetu. Některé servery využívají pro zpestření této komunikace i chatování s celebritou nebo jinou významnou či známou osobou. Po určitý čas odpovídá na dotazy čtenářů pozvaná celebrita.Existují však výhradně chatovací servery umožňující uživatelům zapojovat se do různých skupin (místností) a případně iniciovat chaty vlastní. Důležitou součástí každého chatu je tzv. nick (přezdívka). Všichni uživatelé se tak od sebe odlišují svou přezdívkou a pro vás to má výhodu i v tom, že ihned poznáte své přátelé. Každý chat má své místnosti (samozřejmě virtuální), do kterých uživatelé vstupují a komunikují v nich s ostatními. Většinou se místnosti označují podle zaměření, což může být třeba i název města nebo místa (tyto místnosti navštěvují lidé, kteří si chtějí povídat s lidmi např. z Liberce nebo Brna), časté chatovací místnosti bývají pokec, seznámení, volný čas, pro milovníky hudby, filmů atd. Jako uživatel chatu si můžete vytvořit vlastní místnost a stát se jejím správcem. Pro vtvoření vlastní místnosti musíte splnit podmínky dané provozovatelem chatovacího serveru, většinou to jsou nachatované hodiny.Xchat Nejnavštěvovanější chat naleznete na webové stránce www.xchat.cz. Tento chat je provozován webovým serverem Centrum.cz, navštěvuje ho veliké množství uživatelů, kteří mohou vstoupit do mnoha místností (např. Města a místa, Seznámení a flirt nebo Sport a adrenalin), pořádat srazy, přispívat do offline diskusí, upravovat si svůj profil, naplánovat rande nebo vyhledávat jiné uživatele a prohlížet si jejich profily. Po vstupu do místnosti jednoduchým způsobem komunikujete s ostatními uživateli tak, že do prostoru vedle vašeho nicku vkládáte váš text. Napsaný text můžete odeslat konkrétní osobě anebo všem, kteří jsou v místnosti. K textu máte možnost vkládat smajlíky a oživit tím komunikaci, nastavit si svůj profil nebo vše, co týká chatování. Dále se můžete rychlým způsobem přesunout do jiné místnosti, ignorovat uživatele, psát si poznámky, zastavit si text nebo odejít z místnosti. Chat na webových portálech Seznam.cz a Atlas.czNa webovém serveru Seznam.cz můžete také chatovat se svými přáteli, přesněji řečeno na www.lide.cz. Svými možnostmi má blízko k Xchatu, avšak stále mu ještě něco chybí. Po vstupu do místnosti můžete stejným způsobem komunikovat s ostatními uživateli jako v Xchatu. Na pravé straně stránky máte panel pro jednodušší práci s chatem. Využít můžete možnosti jednoduchým způsobem psát konkrétnímu uživateli, nastavovat si stránku (nastavení barvy písma, velikosti textu, obnovení stránky atd.), vkládaní přátel a oblíbených místností, ignorace uživatelů, posílání vzkazů atd.Chat také najdete na webovém portálu Atlas.cz, konkétně na pokec.atlas.cz, kde máte prakticky stejné možnosti jako na serveru Seznam.cz. Od předešlého chatu se odlišuje snad pouze svým vzhledem.

Pokračovat na článek


Připojte se - JavaScript

JavaScript je skriptovací jazyk používaný pro "oživení" webových stránek. Jazyk HTML, kterým jsou webové stránky tvořeny, je totiž statický. To znamená, že neumožňuje měnit vzhled stránky podle činnosti uživatele. Jedinou možností, jak dosáhnout změny webové stránky pomocí HTML, je načíst její novou verzi ze serveru. Jinými slovy, jazyk HTML zobrazí webovou stránku tak, jak je do prohlížeče poslána ze serveru a dále ji měnit neumí.S rostoucí popularitou internetu však přestaly statické HTML stránky postačovat a hledaly se způsoby, jak pracovat s již načtenou stránkou v prohlížeči. V roce 1995 proto společnost Netscape, tvůrce tehdy populárního stejnojmenného prohlížeče, vyvinula a implementovala JavaScript do svého prohlížeče. V roce 1997 pak byl JavaScript standardizován asociací ECMA (Europen Computer Manufacturers Association) a v srpnu 1998 ISO (International Standards Organization). Dnes se jedná o nejpopulárnější skriptovací jazyk používaný na mnoha internetových stránkách. Zejména profesionální tvůrci www prezentací JavaScript hojně používají, někdy až příliš, ke škodě výsledných stránek.JavaScript funguje na straně klienta, to znamená, že jeho kód umístěný ve webové stránce vykonává prohlížeč. S tím souvisí několik omezení. Především musí prohlížeče s JavaScriptem umět pracovat, což samozřejmě všechny moderní prohlížeče zvládají, dnes už na téměř stejné úrovni. Ještě v nedávné minulosti totiž prohlížeče prováděly JavaScripty různě, což přidělávalo vrásky na čele tvůrcům www stránek. Ti museli často vyvíjet dvě verze JavaScriptu pro různé prohlížeče. Druhé omezení představuje bezpečnost, kvůli níž JavaScript nemůže manipulovat se soubory na uživatelově počítače nebo s jinými webovými stránkami. Pomocí JavaScriptu tak například není možné prohlédnout si obrázek, který se chystáte odeslat na server.JavaScript umožňuje otevřít nové okno prohlížeče, čehož začali využívat, lépe řečeno zneužívat, stránky (většinou pokleslejšího charakteru) k zobrazování reklamy a dalších stránek v nově otevřených. JavaScript dokonce umožňuje otevřít nové okno při zavření jiného okna. Přesněji řečeno, při zavírání okna prohlížeče je možné provést libovolné příkazy JavaScriptu, včetně toho, který otevírá nové okno. Nejnovější verze prohlížečů proto již standardně zakazují otevírání nových oken pomocí JavaScriptu, namísto nového okna zobrazí jen upozornění v horní části stránky. Uživatel se pak může rozhodnout, zda toto okno otevřít skutečně chce a případně povolit otevírání oken z konkrétního serveru.JavaScript je objektově orientovaný skriptovací jazyk. Je zapisován přímo do HTML kódu stránky a jeho příkazy jsou prováděny prohlížečem. Mj. to znamená, že zdrojový kód je volně přístupný (čitelný - není nijak kompilován). Pro skriptování HTML stránek je teoreticky možné použít i jiné jazyky než JavaScript, ty však nejsou podporovány všemi prohlížeči (např. Microsoft VBScript, který je podporován Internet Explorerem) a jsou používány spíše výjimečně.Ačkoliv k tomu název svádí, JavaScript není nijak spojen s jazykem Java. Oba jazyky se podobají pouze názvem a podobnou syntaxí vycházející z jazyka C/C++.V současné době se pro tvorbu dynamických webových stránek stále častěji začíná používat technologie Flash vyvinutá společností Macromedia, dnes vlastněná společností Adobe. Zpočátku se jednalo více méně o animace, proto jsou flash objekty přehrávány flash přehrávačem. Ten není součástí prohlížeče, ale doinstalovává se jako plugin (zásuvný modul, doplněk) prohlížeče (moderní prohlížeče si instalují pluginy pouhým kliknutím na tlačítko, aniž by uživatel musel plugin pracně hledat na internetu). Výhodou je, že ve všech prohlížečích je flash přehráván stejně (přehrává ho flash player, nikoliv prohlížeč). Nevýhodou je, že přehrávání flash animací je poměrně náročné na výkon počítače, na kterém jsou prohlíženy, což může být znatelné hlavně na starších počítačích. Flashe jsou dnes nejčastěji používány pro animované reklamní bannery, díky vlastnímu skriptovacímu jazyku však lze ve flashi tvořit celé interaktivní webové prezentace, hry a další aplikace.Tvorbě webových stránek a JavaScriptu se na internetu věnuje množství stránek, najdete tedy dostatek informačních zdrojů a příkladů. Zkusit můžete třeba tyto stránky:www.javascript.czwww.jakpsatweb.czwww.builder.czinterval.czwww.tvorba-webu.cz

Pokračovat na článek


Jak se dostane e-mail až k vám?

Tak jako musí (nebo aspoň by měli), řidiči dodržovat pravidla silničního provozu, tak jsou i v oblasti informatiky definována určitá pravidla. Zde se nejedná sice o žádné vyhlášky nebo sbírky zákonů a paragrafů, ale existují protokoly. Protokol je souhrn pravidel pro určitý druh komunikace, definuje veškeré stavy, které mohou nastat a také reakce na vzniklé situace. Velmi jednoduše řečeno je protokol jakási kuchařka pro komunikaci elektronických zařízení, nebo jejich částí. Ani email není výjimka, existuje několik protokolů, které definují odesílání, přijímání a správu emailů. A právě na způsob jak přijmout email se dále podíváme podrobněji.Pokud chcete poslat email, máte na výběr velký počet emailových klientů a webových rozhraní poskytovatele emailové schránky. Jakmile napíšete email a stisknete tlačítko odeslat, je pomocí protokolu SMTP (Simple Mail Transfer Protocol) email z vašeho počítače odeslán přes internet na emailový server vašeho poskytovatele emailu. A Vás jako odesílatele už nemusí nic ohledně tohoto emailu zajímat. Jakmile dojde email na server, je odeslán na emailový server příjemce. Pokud se role změní a jste nyní jako příjemce, pak opět pomocí nějakého emailového klienta nebo webového rozhraní se přihlásíte a přečtete si vaše emaily.A právě na přihlášení a přečtení emailu se podíváme podrobněji. Existují dva protokoly a to POP3 a IMAP, oba pro uživatele zprostředkují téměř stejnou službu, ale jejich chování je docela odlišné.Nejprve začneme protokolem POP3. Protokol POP3 byl standardizován v roce 1996 a přesně znění můžete najít v dokumentu RFC 1939. Pro spojení využívá protokoly TCP a této komunikaci je vždy vyhrazen port číslo 110. Komunikace funguje na principu klient - server, klient posílá dotazy a server na ně reaguje a posílá odpovědi. V protokolu POP3 jsou definovány přesné tvary dotazů a odpovědí, takže pro programátory není zas tak složité ošetřit všechny stavy.Pokud server pošle odpověď, která začíná +OK, je vše pořádku, pokud začíná –ERR xx, došlo k nějaké chybě. XX je číslo , které nám konkrétní chybu identifikuje . Nejprve je nutné ustanovit spojení mezi klientem a serverem, jakmile je spojení aktivní, následuje autentizací část, kdy klient zašle přístupové jméno a heslo a server je zpracuje a odpoví. Pokud je vše v pořádku, má nyní klient volný přístup ke svým emailům a může opět pomocí příkazů s nimi pracovat (číst, mazat,…). Pokud chcete ukončit práci se schránkou, stačí se opět zaslaným dotazem odlogovat.Zde jsou vypsané základní příkazy a dotazy, které každý pop3 server a pop3 klient obsluhuje. Při autentizaci je možné použít příkazů USER a následně PASS nebo pouze jednoho příkazu APOP. Po té se při práci s emaily používají STAT, LIST, RETR, DELE, NOOP, RSET. Dále ještě příkaz, který nebyl zapsán do RFC dokumentu, ale dnes již je používání téměř všemi klienty. Je to TOP. Pro odlogování a ukončení práce slouží klasický příkaz QUIT. Ještě malá poznámka, každý řádek dotazu musí být ukončen pomocí CRLF. Nyní trochu podrobněji k příkazům a dotazům.USER login – odeslání logovacího jménaPASS heslo – odeslání vašeho heslaAPOP login hash – odeslaní loginu a hashe, který tvoří razítko serveru a vaše heslo, razítko serveru je součástí první odpovědi serveru při připojení klienta.STAT – server zašle v odpovědi počet emailu ve schránce a součet jejich velikostíLIST x – v odpovědi bude na každém řádku informace o jednom emailu ve schránce, pokud pošlete nepovinný parametr x, tak server pošle pouze informace o emailu číslo xRETR x – server pošle celý email číslo x, pokud je email příliš dlouhý, tak se posílá na části. Konec emailu je označen tečkou na novém řádkuDELE x – email číslo x je označen jako smazanýNOOP – prázdný dotaz, server pouze odpoví +OKRSET – obnoví emaily označené jako smazanéTOP x y – zobrazí hlavičku emailu číslo x a k tomu y řádků emailuNyní si trochu přiblížíme druhý protokol. IMAP vznikl roku 1986, jako protokol pro vzdálenou správu poštovní schránky. Od té doby se na svět dostaly různé nové verze a specifikace a v současnosti se používá verze 4 revize 1, která pochází z roku 1996. Přesné znění si můžete přečíst v dokumentu RFC 3501.Protokol IMAP využívá protokoly TCP a je mu rezervován port číslo 143, je také ještě možné použít šifrování pomocí SSL a zde pak je pro komunikaci k dispozici port číslo 993. U protokolu IMAP je komunikace řešena podobně jako u POP3 na bázi klient - server, tedy dotaz - odpověď. Klient také vysílá dotazy, jsou podobně jako v minulém případě, ale je zde několik i odlišností. Server odpovídá v kladném případě OK a následuje případná odpověď, pokud dojde k nějaké chybě, server odpoví zprávou BAD. Základních příkazů a dotazů je o něco více než v minulém případě, ale protokol IMAP také podporuje, už ve své základní podobě, práci se složkami.Pro přihlášení slouží dva příkazy a to LOGIN a AUTHENTICATE. Je zde jeden úplně nový typ příkazu a to příkaz CAPABILITIES, který zjišťuje aktuální možnosti serveru. Pro práci se složkami jsou k dispozici příkazy CREATE, DELETE, RENAME a LIST. Při práci se samotnými zprávami se využívají příkazy COPY, FETCH, STORE, CLOSE. Další novinkou je vyhledávání v emailech funkcí SEARCH. A posledním příkazem je ukončení práce s emailovou schránkou odlogování , což zajišťuje příkaz LOGOUT.Významy jednotlivých příkazů jistě není těžké si odvodit z jejich anglických názvů. A vesměs jsou stejné nebo podobné jako v minulém případě a číst dvakrát výpis, v některých případech téměř totožných, funkcí není příliš záživné. Zvláště proto, že tento článek je určen široké veřejnosti.Teď už víme, jak fungují oba protokoly, ale ještě není zodpovězena jedna důležitá otázka, a to čím se vlastně tolik od sebe liší? I zde platí, když dva dělají totéž, není to totéž. Hlavní odlišností protokolu IMAP je to, že pokud chcete přečíst si email, tak protokol POP3 jej napřed stáhne do vašeho počítače a veškerá práce s ním se pak děje u vás v počítači, zatímco protokol IMAP nic do vašeho počítače nestahuje a veškeré operace se provádějí na straně serveru. To je v případě časově neomezeného připojení výhoda, nemusíte nic stahovat do počítače a mít následně obavy ze zavlečení nějakého viry do počítače.Od této skutečnosti se odvíjí i výhody a nevýhody obou protokolů. Při používání protokolu POP3 si uživatel stahuje své emaily k sobě do počítače a až pak si je může v klidu přečíst, takže nezatěžuje nebo již nepotřebuje připojení k internetu. Tím také odpadá možnost hledání v emailech na serveru, které IMAP podporuje.Dalším rozdílem je možnost připojení více uživatelů k jedné emailové schránce v případě IMAPu oproti pouze jednomu uživateli u POP3. Tuto možnost využijí spíše ve větších organizacích nebo tam, kde sdílený email používají lidé jako skladiště informací nebo dat pro více lidí.Dalším bodem, kterým IMAP vylepšuje své služby je získávání informací o stavu zprávy. A ještě jeden docela zásadní bod, který POP3 nemá implementován je podpora více schránek, vytváření nových, přejmenování a mazání schránek. A také je přesouvat emaily mezi jednotlivými schránkami. IMAP má tedy funkční výhody oproti svému konkurentovi, ale jeho implantace v plném rozsahu je velmi složitá a tak je zbytečné používat na obyčejné čtení emailů ty nejmodernější možnosti. Stejně jako si nebude kupovat software za několik tisíc korun na to, abyste např. napsali a vytiskli stránku textu. A také při nedokonalém naprogramování aplikace pro protokol IMAP, dochází k velmi velkému vytížení serveru.Nyní už byste měli mít alespoň základní představu o tom, že pouhé přečtení emailu není zase tak jednoduchá záležitost z pohledu aplikaci a jejich vzájemné komunikace. Pokud byste chtěli se dozvědět něco více o těchto protokolech, nebo o některých jiným, tak doporučuji dokumenty RFC, jsou sice v angličtině, ale naleznete je docela snadno např. zde - http://www.rfc-editor.org

Pokračovat na článek


Podvodné emaily – phishing

Internet a jeho služby jsou nejen nekonečnou studnicí vědomostí, zábavy a komunikace, ale také snadnou možností, jak se obohatit na cizí účet, podvodem. Máte-li alespoň jednu e-mailovou schránku, zřejmě jste již někdy dostali e-mail vybízející vás k vyplnění formuláře pro potvrzení přístupu k vašemu účtu, ať už v bance nebo na třeba na některém obchodním portálu jako je eBay. Možná vám přišlo divné, proč byste měli vyplňovat údaje o bankovním účtu v bance, se kterou jste nikdy neměli co do činění, jednalo se totiž o podvodný e-mail, tzv. phishing, tedy pokus vás nachytat.Stejně tak, jak se mezi "obyčejnými" uživateli rozšiřují možnosti využívání internetu, se na internetu vzmáhají podvodné a kriminální aktivity zaměřené právě na tyto uživatele. Jistě nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že s určitým druhem internetového podvodu se už setkal každý z nás. Stačí k tomu totiž jen obyčejná emailová schránka. A je úplně jedno, jestli je to schránka, kterou jste si založili u některého z poskytovatelů zadarmo, nebo schránka, kterou vytvořil administrátor přímo na vaší doméně. Všechny se téměř okamžitě stávají terčem útoků, které všichni dobře známe pod označením spam.Jedním z nejnebezpečnějších napadení je potom takzvaný phishing. Ne že by vám nějakým způsobem poškodil data na počítači nebo způsobil jiné škody, které se týkají třeba vaší techniky. Jeho nebezpečí spočívá v něčem úplně jiném. Adresátem tohoto typu útoku jste totiž vy jako fyzické osoby a stejně tak je to i se škodou, kterou může phishing způsobit. A nejhorší na tom všem je, že mu v tom aktivně pomůžete vy sami. Pak už nezbývá nic jiného než si vyčítat svoji (nejjemněji vyjádřeno) nepozornost a lehkovážnost.Phishing je velmi sofistikovaná forma podvodu. Vychází z takzvaného sociálního inženýrství a drží se jedné myšlenky – proč získávat citlivé informace kriminální činností jako je třeba fyzická krádež údajů, když je na sebe může prozradit sám jejich uživatel. Není to sice jednoduché a ne každý na tento typ podvodu naletí. Když si ale uvědomíme, že je tento typ spamu rozesílán na miliony emailových adres po celém světě, pak je téměř stoprocentně jisté, že se někdo z příjemců nachytá. A o to právě jde.Metody a cíle phishingu jsou velmi různorodé. Jistě ještě máte v paměti takzvané "Nigerijské dopisy". O nich by se dalo říct, že jsou takovým předstupněm phishingu. Zpočátku to byly normální papírové dopisy, s rozšířením internetu potom plynule přecházely na tento modernější způsob komunikace. Nepocházely sice všechny z Nigerie, jejich odesilatelé se rekrutovali i z jiných afrických zemí, přesto se nejen u nás ujalo označení podle tohoto státu. A o co v nich šlo? O nejrůznější typy podvodů zahrnující převody peněz, nákup ropy, falešné vládní i podnikatelské smlouvy a směnky.Odesilatel většinou oslovil příjemce vymyšlenou historkou a prosil ho o nějakou službu. Typickým případem byla žádost o umožnění využití bankovního účtu příjemce pro uložení peněz z dědictví nebo obchodu. Tím by se odesilatel zbavil nutnosti platit daně a na oplátku by na účtu nechal zajímavou částku jako odměnu. Pokud někdo na takový dopis odpověděl proběhla většinou ještě další upřesňující korespondence včetně předání čísla účtu, která končila nutností zaplacení zálohy na nepředvídatelné výdaje. Pokud příjemce zaplatil, bylo tato platba to poslední, co se o svém "partnerovi" dozvěděl. Pokud si myslíte, že tak naivní lidé se nemohli najít, mýlíte se. Nesmíte zapomenout, že s touto formou podvodu neměl v té době skoro nikdo žádné zkušenosti a tak lidí, kteří za tuto zkušenost zaplatili bylo poměrně hodně.I dnešní podvodné dopisy a emaily vychází ze stejných praktik. Většinou od vás sice nepožadují žádnou platbu (přece jen jsou lidé v tomto ohledu již opatrnější), nejsou ale o nic méně nebezpečné. To, co po vás chtějí je vyzrazení citlivých údajů pomocí kterých si vaše peníze mohou získat bez vašeho vědomí. Jedná se především o přístupové údaje na vaše bankovní konta, údaje o pojištění nebo jiné citlivé údaje. Emailová zpráva se tváří jakoby pocházela ze zcela spolehlivého zdroje. Může to být email od "vaší" banky, z platebního portálu který používáte nebo z aukčního serveru, přes který nakupujete levnější zboží a na kterém máte tyto údaje také uloženy. Nemusím snad mluvit o tom, že z těchto zdrojů nepocházejí. Při bližší kontrole zjistíte, že odesilatelem není ta instituce, za kterou se vydává, že emailová adresa je jiná. Jedná se přitom třeba o přehození jednoho písmena v adrese nebo o použití velmi podobného jména, které na první pohled vypadá věrohodně.A jak se snaží tyto údaje od vás získat? Forem je mnoho. Jedná se o žádosti na ověření vašeho bankovního účtu, o nátlak typu "Pokud neodpovíte do x hodin, bude váš účet zrušen" nebo o nabídku otevření nového účtu kliknutím na odkaz umístěný v emailu, který vede k vyplnění formuláře právě s citlivými údaji a jeho odeslání. Je to prostě psychologický boj. Měli byste ale vědět, že žádná seriozní instituce tyto záležitosti neřeší prostřednictvím emailu. I to se pravděpodobně v budoucnosti po rozšíření elektronického podpisu změní, v současnosti buďte ale velmi opatrní. Zdá-li se vám nějaký email podezřelý, bez milosti jej smažte, neodpovídejte na něj. Prostě nijak nereagujte. Pokud ale přece jenom váháte, kontaktujte nejdříve instituci od které email "pochází" telefonicky. V 99,9 % případů zjistíte, že se jedná o podvod.Setkal jsem se už s názorem, že nám v Česku se nemůže nic stát protože podvodné emaily jsou téměř stoprocentně psané anglicky a my přece v žádné zahraniční bance konto nemáme. To je ale velký omyl. Objevily se totiž už první vlaštovky ve formě česky psaného phishingu snažící se vylákat informace například od klientů CitiBank. Po kliknutí na odkaz v emailu se zákazníci sice dostali na pravou internetovou stránku této banky, zároveň se ale otevřelo další okno, ve kterém měli zadat a ověřit svoje údaje.S rozšířením internetového obchodu vzniklo také mnoho portálů zabývajících se prodejem zboží (Amazon, Ebay), prováděním plateb po internetu (PayPal) a bezhotovostním posíláním peněz (Western Union), které také používáme. Všude tam jsou také uloženy naše údaje týkající se třeba používaných platebních karet. Se všemi těmito institucemi jsme pouze v elektronickém styku a proto i potvrzování údajů probíhá touto cestou. I tady je tedy více než kde jinde potřeba být si před jakýmkoliv předání údajů naprosto jistí, že opravdu komunikujeme s danou institucí.A rada na závěr? Neodpovídat, neotvírat, nevyplňovat, neodesílat, smazat (až na výjimky, které jsem popsal). I když si nejste stoprocentně jistí. Odeslání citlivých údajů vám totiž s největší pravděpodobností zajistí vyprázdnění vašeho bankovního konta. 

Pokračovat na článek


Jak se bránit napadení

V tomto článku se podíváme na základní informace o tom, jak zabezpečit svůj počítač, a jaká pravidla dodržovat při jeho používání, abyste se nestali obětí viru nebo jiného škodlivého softwaru a nepřišli o svá data či osobní údaje.Ať už máte právě koupený počítač, nebo jej už delší dobu používáte, jistě máte zájem na tom, aby byl možná co nejvíce chráněný proti napadení počítačovým virem. Říkáte si ale jak toho dosáhnout? Řešení se nabízí více, ale ne všechna jsou vždy vhodná a účinná. V tomto článku se dozvíte základní informace o tom, jak svůj počítač chránit. Jak už to bývá, nic není úplně zadarmo, ale bezpečnost vašich dat je věc, na které se rozhodně šetřit nevyplatí. Stačí jeden šikovný útok a hned můžete mít způsobenou škodu vyšší, než cenu za kterou mohlo být vaše PC zabezpečeno. Takže záleží pouze na vás, jestli necháte svá data v nebezpečí a nebo se raději zaměříte na jejich bezpečnost.Aktualizace operačního systémuPrvním důležitým krokem je udržovat operační systém aktuální. To znamená stahovat a instalovat aktualizace a záplaty vydávané pro váš operační systém. Řadu z vás určitě napadne otázka, k čemu vůbec aktualizace systému jsou? Odpověď je velmi jednoduchá. Pouze pokud budete mít vždy systém aktuální, budete chráněni před napadením, protože autoři virů a jim podobných škodlivých programů, neustále vymýšlejí nové postupy a nové cesty jak dostat svůj výtvor do vašeho PC a to nejlépe tak, abyste o tom neměli tušení. A proto je nutno jim tyto cesty a stále zavírat a postupy blokovat. A to se děje právě pomocí aktualizací vašeho systému. Jak tedy nejlépe (nejjednodušeji) udržovat systém aktuální? Aktualizace operačního systému umožňuje stáhnout každý výrobce ze svých stránek. Moderní operační systémy již umí aktualizace stahovat samy, uživatel musí nanejvýš na výzvu potvrdit instalaci nově stažené aktualizace. Automatické aktualizace zvládají jak Microsoft Windows XP, tak některé distribuce Linuxu a samozřejmě i Mac OS. A nezapomeňte ani na legálnost operačního systému. Pokud nemáte operační systém legální, nemusí být možné stáhnout všechny aktualizace pro tento systém, i když bezpečnostních záplat se to (zatím) netýká.FirewallAni pokud udržujete váš operační systém aktualizovaný, to bohužel k naprosté bezpečnosti dat nestačí. Dalším velmi vhodný krokem je používání Firewallu. Ale co je to firewall a k čemu je vůbec dobrý? Firewall v doslovném překladu znamená ohnivá hradba, ale častěji se překládá jako bezpečnostní brána. Jedná se o software, ale může to být i samostatné zařízení, které odděluje váš počítač nebo vaši síť od okolí. Veškerá komunikace je možná pouze podle předem stanovených pravidel a uživatel takovou komunikace musí povolit. Firewall je nejúčinnější zejména proti útokům zaměřených proti odesílání nepovolených dat, nebo přijímání takových dat, o které nestojíte.Z hlediska materiálního existují dva druhy firewallů. A to softwarový a hardwarový. Hardwarový firewall je vhodnější použít pro počítačovou síť, chrání celou síť před útoky zvenčí a odpadají nároky na konfiguraci jednotlivých stanic (správce sítě má jednoduší práci a vyšší kontrolu). Jedná se o zařízení, které monitoruje veškeré dění uvnitř sítě a také komunikaci mezi sítí a okolím. Hardwarový firewall má vyšší pořizovací náklady než softwarový, ale zase pro velkou počítačovou síť je vhodnější. Softwarový firewall je normální program, který si nainstalujete. Pak již se sám spouští automaticky po startu operačního systému a běží na pozadí. Tento program sleduje veškerou činnost na počítači a pokud se objeví něco, co není v souladu s pravidly, která jsou nastavena, tak se ihned zeptá, zda je možné akci povolit, nebo automaticky blokuje, vše záleží na tom jak si sami firewall nastavíte. A také zde je nutnost včas aktualizovat na novější a výkonnější verzi. Softwarový firewall obsahuje i operační systém Microsoft Windows a pro většinu uživatelů je plně postačující. Existují ale i jiné softwarové firewally od různých výrobců, které se snaží nabízet rozšířené možnosti pro náročnější uživatele. Zde jsou ty nejznámější s odkazy na stránky výrobců.Sygate Personal Firewall – zdarmaSunbelt Kerio Personal Firewall – zdarma v omezené verziZoneAlarm - zdarmaTiny Firewall – placenýAntivirDalším krokem je výběr a nainstalování vhodného antivirového programu. Antivirový program se podobně jako firewall spouští automaticky při startu operačního systému a běží na pozadí. Program sleduje veškerou činnost vašeho počítače, kterou provádí s daty. Ale jak může být vir odhalen? Antivirový program používá současně několik metod na to, aby našel škodlivý program a následně jej odstranil. Nejčastěji používá tyto 4 základní metody – porovnávání s vlastní databází virů, heuristická analýza, test integrity, rezidentní sledování. Ani zde nesmíte zapomenout na pravidelné a aktualizace. Většinou se databáze s informacemi o virech aktualizuje automaticky každý den. Také v tomto případě je na trhu několik antivirových programů, zde je malý seznam.Alwil avast! home edition - zdarma (pro domácí použití)Grisoft AVG Anti-Virus plus Firewall - zdarma (pro domácí použití)Eset NOD32 Antivirus SystémNorton Internet Security - antivir, firewall a anti-spyware v jednom balíkuKaspersky AntivirusAnti-spywareTaké by bylo dobré, abyste nezapomněli na Spyware. Jsou to jednoduché špionážní programy, které shromažďují informace o uživatelích počítače a po té je odesílají na předem určené místo. To se samozřejmě děje bez vašeho vědomí. Takže abyste tomuto zabránili je nutné mít nainstalovaný anti-spyware. Tyto programy se zaměřují ne vyhledávání a likvidaci a těchto špionážních programů. Anti-spyware porovnává soubory se svou databází, která se pravidelně aktualizuje od výrobce. Opět je nabíeno několik anti-spyware programů, které jsou vhodné, zde je přehled těch nejpoužívanějších.Ad-aware SE - zdarmaSpyware Doktor - placenýAdvanced Spyware Remover - zdarmaSpyRemover - placenýAnti-spamJeště byste neměli opomenout nějaký program, který má označení antispam. Ten se zabývá odstraňováním spamu, tedy nevyžádané pošty. Nejčastěji se jedná o různé komerční nabídky. I zde je možno si vybrat z řady programů.Spybot - Search & Destroy - zdarmaSpam Agent - placenýSpamNet - zdarmaSpam Killer - zdarmaObezřetnost předevšímSebelepší antivir ani firewall vás neochrání před sebou samými. Stále ještě spousta uživatelů bez rozmyslu kliká na lákavě vypadající odkazy, potvrzuje výstražné informace bez čtení a otevírá přílohy e-mailů od neznámých odesílatelů, navíc klidně psaných v angličtině, které nerozumějí. Vždy, než otevřete stránku, spustíte soubor, potvrdíte dialogové okno, zamyslete se nad tím, zda víte, co vlastně děláte a co od této akce očekáváte. Relativně bezpečné se může zdát prohlížení webových stránek, ale i tady je potřeba být ve střehu, zvláště na stránkách, na kterých jste poprvé a dvojnásob, pokud se jedná o stránky s ne úplně seriozním obsahem. Pro správné zobrazení obsahu některých webových stránek je nutné nainstalovat do prohlížeče tzv. plugin (rozšíření, např. přehrávač flashových animací). Na tom není ve své podstatě nic špatného, musíte si však být jisti, že se jedná o neškodný software.Rozhodně se vyplatí dvakrát číst a jednou kliknout. Antivirový program se vás sice snaží ochránit i v těchto případech, ale tvůrci virů jsou vždy o krok napřed, a tak i vám se může stát, že se jako jedni z prvních stanete obětí nového viru. Pokud si nejste jisti, raději se zeptejte někoho zkušenějšího, to platí hlavně v případě e-mailových příloh a spouštění souborů. Vaše data a osobní údaje jsou to nejcennější, co máte, navíc jsou mnohdy nenahraditelné, opatrnost se proto určitě vyplatí.Věřím, že jste si po přečtení tohoto článku udělali alespoň nějaký obrázek o tom jak ochránit svůj počítač proti napadení, nebo zneužití někým dalším.

Pokračovat na článek


RSS – aneb nenechte si ujít žádnou novinku

Určitě máte několik oblíbených webových stránek, které pravidelně navštěvujete, nebo se i aktivně účastníte diskuzí a odborných fór. Pak se v průběhu dne na stránky několikrát vracíte zkontrolovat, jestli se objevila nějaká novinka nebo jestli někdo reagoval na váš příspěvek. Tento způsob čtení webu je poměrně neefektivní a zabírá zbytečně mnoho času. Přitom existuje elegantní řešení, které se skrývá za tajemnou zkratkou RSS a nově ATOM.Co je RSS a ATOM?Abyste nemuseli opakovaně navštěvovat stránku a aby vám neunikla žádná novinka, byla vyvinutá technologie RSS (neboli RSS kanály). Je to vlastně soubor z rodiny formátu XML, který shrnuje všechny nové články a příspěvky na daném webu. Tyto soubory dokážou číst specializované programy – RSS čtečky, které také pravidelně kontrolují, jestli se na vámi sledovaných stránkách něco změnilo.V RSS čtečce pak vidíte buď jen titulky nových zpráv, častěji však jsou doplněny krátkým popisem zprávy a odkazem na článek nebo novinku. Neustále máte přehled o dění na webu nebo fóru, bez toho abyste museli několikrát denně složitě brouzdat po webových stránkách.Atom je novějším formátem než RSS, ale nepřináší žádnou revoluci, pouze opravuje některé nedostatky RSS. Nicméně téměř všechny RSS čtečky dokážou zpracovat jak RSS, tak i Atom formát.Jak na RSS a Atom?RSS můžete využívat snadněji než by se mohlo zdát. Přitom dokonce nemusíte instalovat žádnou speciální RSS čtečku, protože moderní webové prohlížeče RSS čtečku obsahují, nebo existují pluginy, díky kterých se prohlížeč naučí RSS zpracovávat.Uživatelé nejrozšířenějšího prohlížeče Internet Explorer museli donedávna RSS oželet, ale IE ve verzi s pořadovým číslem 7 již dokáže některé RSS kanály zpracovat. Bohužel s některými RSS kanály stále nedokáže spolupracovat.Pokud dáváte přednost alternativnímu prohlížeči Firefox, tak i ten dokáže zpracovat RSS. Navíc pro něj existuje výborné rozšíření Sage, které do Firefoxu přinese opravdu špičkovou RSS čtečku. Samotné rozšíření Sage si můžete stáhnout na domovských stránkách projektu. K dispozici jsou i různé styly vzhledu zobrazení přehledu novinek. Jde o klasické CSS styly, takže si je můžete vytvořit nebo upravit sami. Pokud nejste natolik pokročilí v CSS, můžete si vybrat z mnoha vzhledů přímo na domovských stránkách Sage.Thunderbird e-mailový bratříček Firefoxu si také hravě poradí s novinkami pomocí RSS. Při přidávání účtu stačí vybrat možnost "Účet pro RSS kanály".. Novinky z RSS kanálů se vám pak budou zobrazovat podobně jako emailové zprávy a také podobně s nimi můžete nakládat a dále zpracovávat.Vyberete správný typ účtu a novinky na webových stránkách zpracuje i Thunderbird.Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na Operu. Podpora RSS je u toho propracovaného prohlížeče samozřejmostí. Jednoduše přidáváte další a další RSS kanály vašich nejoblíbenějších webů pouhým kliknutím na ikonu RSS v URL řádku. Novinky jsou tak stále po ruce.Pokud vám nevyhovuje ani jedno předešlé řešení, pak můžete sáhnout po samostatném programu, který umožňuje sledování RSS - RSS čtečce. Na výběr je velká paleta čteček s různými funkcemi, takže si každý najde nástroj přesně podle svých požadavků a navíc je většina RSS čteček k dispozici zdarma.RSS Point vs. Feedreader - propracovanost vs. jednoduchostProgramová čtečka RSS Point je představitelem komplexní a propracované čtečky, která nabízí uživatelům velké možnosti nastavení a pokročilé filtrování a třídění novinek podle různých kategorií. Na rozdíl tomu Feedreader je RSS čtečka, která vyniká svou jednoduchostí a přehledností.Vzhled obou programů je velice podobný. V levém panelu vidíte odebírané kanály. Zvýrazněny jsou ty, ve kterých jsou nějaké nepřečtené novinky. Pokud vám toto rozvržení nevyhovuje, Feedreader umožňuje přepnout na jiné rozložení jednotlivých panelů.V pravé části máte přehled novinek daného kanálu. V RSS Point můžete přepínat, jestli chcete vidět jen popisek novinky, náhled nebo originální článek. Náhled je jen samotný text bez jakýchkoliv grafických prvků. Pokud přepnete na originál, otevře se vám originální webová stránka přímo v RSS čtečce. Zobrazit originální stránku umí obě čtečky, zobrazení textového náhledu je možné jen v RSS Point.Sbírka všech vašich RSS kanálů je určitě cenná, proto byste neměli zapomenout na zálohy. RSS Point i Feedreader umožňují exportovat kanály do OPML souborů. Jde o univerzální formát, který podporuje mnoho RSS čteček, takže tuto funkci využijete, pokud budete chtít převést vaše RSS kanály do jiné čtečky. Snadno tak naimportujete vaše kanály z jednoho souboru.Novinky přímo na plošeJiný přístup přináší novinky přímo na vaší plochu. RSS čtečky jsou totiž nezbytnou součástí různých přídavných panelů a rozšíření desktopu. Novinky se pak zobrazují v přehledném bočním panelu nebo jako samostatný panel přímo na vaší ploše.Mezi oblíbené přídavné boční panely patří Google Desktop Sidebar. Do něj si snadno můžete přidat RSS čtečku. Navíc Google Desktop Sidebar dokáže sledovat často navštěvované stránky a sám pak přidává novinky z těchto stránek do čtečky. Rovněž další oblíbený boční panel Desktop Sidebar obsahuje RSS čtečku, díky které vám neunikne žádná novinka. Samozřejmostí je nastavení intervalu, ve kterém se novinky kontrolují a také nastavení upozornění na nově příchozí zprávu.Minimalistický Bizz FeedLiner je pouze velice jednoduchou RSS čtečkou. Novinky jsou zobrazeny v malém pruhu přímo na vaší ploše. Novinky neustále rolují v jednom řádku, a pokud vás nějaká zaujme, stačí na ni kliknout.Co vyberete?Samozřejmě existuje spousta dalších čteček a panelů. Mimo programové RSS čtečky existují i webové čtečky, například tady rss.vsevjednom.cz.Cílem nebylo najít nejlepší RSS čtečku, ale spíše poukázat na různé způsoby získávání RSS zdrojů. Každý uživatel totiž vyžaduje něco jiného a tak ani nejde jednoduše říct která je nejlepší. Pokročilý uživatel, který pravidelně sleduje spoustu odborných webů, dá jistě přednost některé pokročilé čtečce, ve které může vytvářet různé kategorie novinek podle oboru zaměření. Naproti tomu běžný uživatel chce mít přehled například pouze o nových zprávách z domova nebo ze sportu, a tak raději sáhne po jednoduché čtečce, která mu přinese důležité informace v malém proužku nebo panelu a přitom nadměrně nezatěžuje počítač. Všechny uvedené produkty jsou k dispozici zdarma a navíc jsou všechny k dispozici v češtině, takže si mezi nimi najde svého favorita úplně každý.

Pokračovat na článek


Deus Ex

Pokud se budete hackování dostatečně věnovat, dovolí vám tato schopnost projít některá místa hry, která byste jinak museli řešit bojem, popřípadě tichým a opatrným průnikem. Právě proto vám tato část strategie osvětlí výhody používání počítačů (které v reálu asi znáte dobře) a hackování do bezpečnostních terminálů a počítačových vstupů.1) Výhody hackováníVyhledávání hesel do bezpečnostních terminálů a počítačových vstupů může být velice náročné a nebezpečné, obzvlášť pokud se snažíte zůstat nespatřen. Právě zde spočívá zásadní výhoda hackera - může bezbolestně vstoupit do daného systému bez potřeby hesla a získát přistup k bezpečnostní síti, popřípadě e-mailu (ve kterém se mohou skrývat vitální informace) a dalším možnostem. Navíc se jako hacker můžete bavit odpojováním bezpečnostních kamer, otevíráním důležitých dveří a dokonce i ochromováním samočinných bojových věží. Díky tomu ušetříte spoustu lockpicků (paklíčů) a multitoolů (slouží k obcházení některých elektronických systémů). Pokud se budete chtít vyhnout skutečně těžkým bojům, získate tedy uložením skill pointů do computer skillu schopnost vyhnout se vlastnímu prozrazení, bojovým věžím a také tím zcela umenšíte čas, který byste jinak věnovali hledání loginů a hesel. Hacker také může infiltrovat bankovní systémy (ATM) a vybírat z nich kredity! Pokud budete mít hackovací schopnosti dostatečné, nebude vám činit potíže vybrat jakýkoliv bankovní automat (většinou je naleznete v metrech, hotelech atd.) a získat tak dostatečné prostředky na nákup dalšího vybavení.2) Implantáty hackeraI když se hraní postavy s vyvinutými hackovacími schopnostmi poměrně dost podobá hraní za hráče, jehož hlavním cílem je zůstat nespatřen, nabízíme vám několik implantátů, které byste jako hacker rozhodně neměli opomenout.a) Speed Enhancement (Zvýšení rychlosti)Samozřejmě, že pokud budete namísto rychlosti upřednostňovat pomalý pohyb (s klávesou LSHIFT), zvýší to vaši šanci, že nebudete detekováni. Na druhou stranu zvýšení rychlosti vám umožní pohybovat se velice rychle ve chvílích, kdy se láme chleba - zejména když se snažíte dostat k bezpečnostním poutačům, popřípadě proklouznout za zády nepřítele. Občas ho také oceníte, pokud si na vás vyšlápne některá z věží, které jste opomněli zaregistrovat. V neposlední řadě platí i staré pravidlo, že občas je lepší vzít dráhu než se snažit bojovat a prostě nepřátelům utéct a chytře se schovat. To vám poskytne dostatek času na ošetření vlastních ran (třeba za pomoci regeneračního implantátu) a návrat do akce.b) Environmental Resistance (Odolnost vůči okolním prostředím)Občas se stane, že jste nuceni řešit takové situace, které vás postaví před nutnost vstoupit do prostředí, která jsou zamořena ať už toxicky nebo radiačně. Environmental resistance vám umožní omezit tato nebezpečí na minimum a navíc vás nebude stát ani příliš mnoho skill pointů.c) Power Recirculator (Energetický recyklátor)Pokud řešíte hru převážně pomocí hackování, tak je velice pravděpodobné, že příliš času nestrávíte prozkoumáváním těch nejposlednějších zákoutí kvůli bioelektrickým bateriím a opravářským robotům. Právě proto je velice důležité, abyste byli schopni svou energii využívat co nejlépe. Energetický recyklátor umožní vašim systémům běžet mnohem efektivněji, čímž zachrání mnoho energie, kterou byste jinak museli obtížně shánět.d) EMP Shield (Elektromagnetický štít)Stejně jako Energetický recyklátor i EMP štít vám pomůže ochránit zásoby bioelektrické energie, i když trochu jiným způsobem. Elektromagnetické štítování vás chrání proti EMP útokům (například těm, které mají ti sviňáci pavoučí roboti).e) Combat Strength (Zvýšená síla)Pokud se jako hacker specializujete na zbraně pro boj na blízko, jistě oceníte implantát Combat strenght. Potichu se dostaňte za nepřítele a majzněte ho páčidlem, podřežte nožem, popřípadě omračte obuškem!3) Bojové věžePokud se stanete zkušeným hackerem, budete mít jen velice málo potíží s infiltrováním bezpečnostních terminálů. Tím pádem vám - na třetí úrovni Computer skillu - bude umožněno programovat bezpečnostní bojové věže tak, aby útočily na vaše nepřátele. Ano, přesně tak - zcela nejvýhodnější metodou eliminace nepřátel se poté stává průvodcovské provázení nepřátelských turistů-vojáků po územích, ve kterých fungují vaše předprogramované věže! Ušetříte tak svůj vlastní život, munici a další výbavu.4) Arzenál hackeraI když, jak už bylo jednou řečeno, potřeby hackera a "tichého" hráče, který zakládá svou hru na faktu, že zůstává nespatřen, se poměrné kryjí, dá se očekávat, že hacker bude lépe vycvičen v některých bojových disciplínách. To proto, že hacker může lehce ušetřit na schopnostech Lockpicking (Otevírání zámků) a Electronics. Nicméně poradit, který bojový skill upřednostnit, je velmi obtížné. V podstatě jde pouze o to, na jaký způsob hry a zejména likvidace nepřátel se chcete specializovat. Nám se osobně vyplatilo spolehnout se na Pistol skill, a to proto že s lidskými cíli se budete potýkat velice často a 10mm munice do vaší bouchačky je poměrně dostatek. Navíc pistole nezabírá v inventáři příliš mnoho místa. Na druhou stranu pokud budete mít pocit, že jste rozený "robotobijec", upřednostněte vlastnost Heavy weapons a noste s sebou raketový samonaváděcí 6EP gun. Prostě a jednoduše - po prostudování specifikací zbraní si vyberte sami.Proklouznout okolo nepřátel bez toho, aby si vás všimli, je velice obtížné. Ba co víc, na vyšší úrovni obtížnosti se z tohoto úkolu stává občas doslova logický rébus. Na druhou stranu vám to umožní vyzkoušet unikátní postupy, které by vám jinak zůstaly neznámy. Dále se proto dočtete, jakých výhod dosáhnete, pokud zůstanete nespatřen, a také jak si šanci na úspěšný tichý průnik zvýšíte pomocí správně použitých implantátů, výbavy a výzbroje.5) Jak je důležité býti tichýNepřátelské jednotky, které potkáte v Deus Ex, jsou často velice silné a téměř vždy - na poměry počítačových her - velmi inteligentní. Udělejte rámus, nepřátelský voják stiskne alarm a za chvíli máte na krku celou základnu. Neházejte bezdůvodně hojně roztroušené krabice, nerozbíjejte z legrace okna a nedej bože, abyste zírali do bezpečnostních kamer. Nutnost je zde jen jedna - krčte se, kde můžete, využívejte krabic a dalších překážek k tomu, abyste se vyhnuli pozornosti nepřátel. Pokud jste zpozorováni ať už kamerou či stráží, máte několik cenných chvil na vyklizení pole, rozuměj útěk. Stráže se zastaví a pohlédnou pečlivě vaším směrem, popřípadě směrem, odkud zaslechli hluk, kamery začnou vrnět pre-alarm sekvenci a roboti se zastaví, aby vás mohli scanovat. Pokud se vám v této krátké, ale cenné chvilce podaří vrátit do úkrytu, zůstanete s největší pravděpodobností nezpozorován. Během tréninku vám byla zdůrazněna možnost použití různých předmětů (květináče, krabice, koše apod.) k odlákání nepřátel. Odhoďte takový předmět opačným vektorem, než je směr vašeho dalšího postupu, a rychle proběhněte okolo droida, který trapně scanuje květináč s fialkami.6) Implantáty neviditelného umělceJe důležité používat implantáty k vylepšení svých vlastností potřebných k danému způsobu hry (v tomto případě hře "na tichého"), ale nikde není řečeno, že by vám nemohly pomoci i k vyrovnání slabých stránek vašeho charakteru. Níže najdete některá doporučení ohledně obou zmiňovaných možností využití nanoimplantátů.a) Microfibral Muscle (Mikrovláknový sval)Tento implantát zvyšuje sílu vašich paží, čímž vám umožňuje zvedat větší krabice, bedny a další předměty, což může být pro "tichého" hráče velmi zajímavá nabídka. Můžete pohybovat většími bednami tak, abyste za sebou zahraditi cestu, popřípadě si připravit cestu posunováním těžkých předmětů skrz nebezpečná území. Příklad: vezměte nějakou objemnou, těžkou krabici, se kterou byste bez implantátu ani nehnuli, a postavte ji před "boudu" military droida, popřípadě před bezpečnostní kameru, a v klidu projděte.b) Run Silent (Tichý běh)Použití a účinky Tichého běhu jsou zcela zřejmé. Zejména proto, že krčení a především skrčená "chůze přísunem" může být někdy docela opruz, vyplatí se použít implantát Run Silent. Jeho alternativa Speed enhancement (Zvýšení rychlosti) je pro tichého hráče také velmi zajímavou možností. Schopnost skutečně rychle běhat a daleko skákat se hodí vždycky - ať už se chcete někam rychle dostat nebo (pokud možno ještě rychleji) utéct.c) Radar Transparency (Radarová neviditelnost)Tento implantát je zcela absolutní nutností pro každého, kdo hraje "tichou" hru. I přesto, že konzumuje neuvěřitelné množství bioelektrické energie, dokáže vás v pravou chvíli podržet. Použitím modulu Radar Transparenty se, jak už asi správně předpokládáte, stanete neviditelným pro všechny bezpečnostní kamery a útočné droidy. Alternativou tohoto implantátu je Cloak (Neviditelnost), která funguje na všechny nepřátele organického charakteru. Vhodnější nám přesto připadá Radar Transparenty, protože 1) strážím se většinou lze lépe vyhnout a i tak nemá masové nasazení Cloaku díky obrovskému odběru energie smysl, 2) roboti způsobují bleskové mnohem větší zranění a většinou jsou nasazováni na místech, kterým se nemůžete vyhnout.d) Aqualung (Podvodní dýchání)Použití podvodního dýchání vám občas umožní najít kvalitní vodní úkryt. Stačí skočit do vody a počkat, až stráž přejde. Na některých místech ve hře si budete moci vodní cestou výrazně zkrátit jak vzdálenost k cíli, tak i spotřebu medikitů.e) Regeneration (Regenerace)Zcela jistě jeden z nejužitečnějších modulů je Regenerace, která jednoduše řečeno přeměňuje bioelektrickou energii ve zdraví. Skutečný princip fungování tohoto implantátu jistě objevíte sami (přeměňování bioelektřiny na proud bílkovin a proteinů), ale buďte si jisti, že této možnosti jistě rádi využijí jak hráči-heckeři, tak i tišší hráči a hráči-kosiči.f) Spy Drone (Špionážní droid)Zcela unikátním implantátem je Špionážní droid, který umožní vytvořit malé létající a dobře ovladatelné tělísko, kterým může v pohodě prozkoumávat okolí. Droida můžete velmi dobře využít jak k průzkumu terénu před sebou, tak i k napadání zejména mechanických nepřátel. Poté, co s ním přerušíte spojení, totiž vybouchne a způsobí všem okolo jak elektromagnetické, tak i běžné destruktivní zranění, jehož míra je závislá od úrovně, na kterou máte tento implantát vylepšen. Nejhorší vlastností této věcičky je tedy nadobyčejný hlad po bioelektrické energii.g) Vision Enhancement (Rozšířené vidění)Alternativa Rozšířeného vidění, Zaměřování (o tom později), není příliš použitelná pro tichého hráče, neboť ten nepotřebuje bojové informace o svém cíli, ale naopak jeho záměrem je se mu vyhnout. Vision Enhancement nejen díky své schopnosti vidět skrz zdi je proto daleko lepší variantou.7) Arzenál tichošlápkaPokud se budete snažit zůstat nezpozorován, je velice pravděpodobné, že vás těžká výzbroj nebude tolik vzrušovat, ale je dobré vědět, že zcela jistě přijde chvíle, ve které bude třeba tasit zbraň. I když i tak by to asi měla být taková zbraň, abyste zůstal nezpozorován. Právě pro vás jsme připravili zajímavou nabídku.a) Pepper Spray (Nervový plyn)Ruční nervový plyn může velice snadno ochromit jakýkoliv lidský cít, ponechávaje vám tak cennou možnost dodělat jej jakoukoliv méně nákladnou cestou (ponejvíce omráčením obuškem nebo šperhákem), až na to, že je třeba velmi korektního použití. Velmi často se totiž může stát, že vám cíl uteče takříkajíc od spreje. Také je nutné vysprejovat svůj cíl poměrně hojně, aby váš pokus měl naději na úspěch. Nejlepší strategie je ta nejjednodušší : připlazte se za vašeho nepřítele a sprejujte ho tak dlouho, dokud nestrne, jako kdyby právě dostávat klystýr. Posléze bezvládné tělo odkliďte do bezpečí, aby jej nenašli další stráže.b) Riot Prod (Zklidňovací hůl)Tahle hůlka po dotyku nepřítele přesune do jeho těla nemalé množství elektřiny, čímž ho dokonale znehybní (a znemožní). Ovšem pozor, někteří nepřátelé vydrželi až tři rány touto "bleskovou" holí, a tak nezapomeňte mít Riot Prod stále nabitý. Tím pádem se snadno může stát, že váš cíl před znehybněním několikrát vystřelí. Střely mohou poté velice snadno přilákat další stráže, a proto se za každou cenu snažte zůstat až do poslední chvíle před použitím nespatřen.c) Sniper Rifle (Odstřelovačka)Odstřelovačka je samozřejmě jednou z nejoblíbenějších zbraní fanouška tichého pohybu. Pokud se vám váš cíl podaří trefit do hlavy, je rána skoro vždy smrtelná. Nicméně na druhou stranu je třeba říct, že bez toho, abyste investovali skill pointy do rifle skillu nebo kredity do modulů na vylepšení přesnosti zbraně, netrefíte do hlavy ani slona. Ať tak či onak na dlouhou vzdálenost je sniper rifle fantastická zbraň. Pokud se vám první rána nepovede, je velice pravděpodobné, že se vám ještě podaří ukrýt a po chvíli znova překvapit s další, tentokrát třeba již přesnější střelou. Krom modulů na zvýšení přesnosti doporučujeme samozřejmě i tlumič, který ještě zvýší vaši šanci na další nepozorovanou ránu.d) Minicrossbow (Minikuš)Minicrossbow je suprová věcička, se kterou užijete spoustu legrace. Pro tichého hráče znamená možnost odstranit z dohledu stráže a to navíc ještě zcela humánní, čistou a nekrvavou cestou. Nabijte minikuš uspávacími šipkami a vypravte se na lov. Uspávací šipky bohužel nemají okamžitý efekt, a tak je občas třeba chvíli počkat. Nicméně nejen proto je důležité, aby vaše první rána mířila přesně. Vzdálenost mezi vámi a vaším cílem není v tomto případě díky omezenému dostřelu minikuše tak razantní jako u odstřelovačky, a tak šipka letící okolo hlavy teroristu takřka vždy upozorní, že není něco v pořádku, a jako na potvoru pravděpodobně ve vašem směru. Zapnutý alarm není nic, co byste chtěli poslouchat před spaním, a tak není od věci posílit přesnost kuše investicí několika skill pointů do Pistol skillu nebo zakoupit pár modulů na zlepšení přesnosti. Ve chvíli, kdy se zasažený cíl odvrátí od vás (nebude se vás pokoušet najít) a bude se snažit utéct do bezpečí, víte, že uspávadlo zabralo a chlapík bude během pár sekund v limbu.e) Stealth Pistol (Tichá pistole)I když běžná 10mm pistole dokáže způsobit o dost větší zranění než Steatth pistole, je vhodné používat právě ji, a to zejména k dodělávání elektřinou či nervovým plynem předem "ošetřených" vojáků. Protože je Tichá pistole opravdu supertichá, je zajímavou metodou boje i namontování Zaměřovače (Scope) a tichého odstřelování hlaviček nepřátel. Stealth pistol má také větší kadenci a velikost zásobníku než běžná pistole.8) Další výbavičkaZůstat nezpozorován většinou také značí vnikat do zavřených dveří a zajištěných bezpečnostních systémů bez hledání klíče či potřebného bezpečnostního kódu. Tichý hráč by se proto měl zaměřit na vlastnost Electronics a Lockpicking (Otevírání zámků), aby co nejvíce zefektivnil používání Paklíčů (Lockpick) a Multitoolů. Pokaždé když si jednu z výše uvedených vlastností vylepšíte, dojde k dramatickému zvýšení efektivity vaší práce, a tak dveře, na které bylo předtím třeba použít klíčů čtyř, nyní snadno otevřete pouze dvěma. Otevírání zamčených, popřípadě bezpečnostních dveří tímto způsobem je velice rychlou metodou procházení hry, ovšem pouze za předpokladu, že jsou obě vitální vlastnosti tichého hráče napumpovány, co to v danou chvíli jde. Další skill pointy doporučujeme použít na jednu ze zbraňových oblastí, jako je například pistol skill (pistole, tichá pistole, minikuše), weapons: low-tech (nože, pendreky, nervové plyny), popřípadě weapons : rifle (odstřelovací pušky).Pokud se cítíte silní v kramflecích a máte už pěkných pár 3D akčňáren za sebou, můžete se pokusit hrát jako hráč-čistič. Co je k tomu potřeba? Prakticky nic, jen je vaším zásadním úkolem vrážet co nejvíc skill pointů do zbraňových schopností a snažit se najít/nakoupit tolik munice, vylepšovacích modulů a zbraní, kolik je možné. Nicméně pamatujte na jednu důležitou věc - prostor vašeho inventáře je omezený, a tak je velice důležité vybírat ty správné schopnosti, které pak budete realizovat za pomoci vašich zbraní.9) Výběr správných bojových schopnostíNěkteří hráči upřednostňují cvičení svého charakteru v co nejširším spektru bojových schopností. Jiní raději volí jednu nebo dvě, ovšem vycvičené na maximální míru. I když konečný výběr samozřejmě závisí pouze na vás, je třeba říct, že se nám lépe osvědčil trénink ve dvou (maximálně třech) bojových schopnostech. Důvod je velice jednoduchý a byl tu již řečen : pokud si pečlivě prohlédnete svůj inventář, zjistíte, že vám umožní nosit maximálně jednu skutečně těžkou zbraň, jako je GEP gun, plamenomet nebo experimentální plasmovou pušku, s drobtem štěstí ještě dvě středně těžké zbraně a nezbytnou pistoli.a) Weapons : rifle skill(nabízí velice zajímavou volbu, neboť ve hře je k dispozici mnoho efektivních zbraní náležejících k této schopnosti. Zlepšování weapons: rifle skillu zvyšuje přesnost zbraně a zranění s ní způsobené, naopak snižuje čas nutný k nabíjení, a to u zbraní jako je odstřelovačka, útočná puška, shotgun a útočný shotgun. Munice pro útočnou pušku a shotgun najdete ve hře mraky. Vyberte si svou oblíbenou zbraň (doporučujeme assault rifle) z této nabídky, a jakmile to bude možné, začněte ji vylepšovat moduly na zlepšení přesnosti, zpětného rázu a času potřebného k nabití.b) Weapons: pistol skillznamená kvalitní druhou volbu, protože pistole obecně zabírají jen velmi málo prostoru v inventáři a všude je k nim dostatek munice. Minikuš, která také patři do této kategorie, není až tak silná a je pravděpodobné, že v pozdějších fázích hry se k jejímu použíti budete vracet stále řidčeji, ale krom uspávacích šipek má i šipky zápalné, které mohou dobře posloužit k osvětlování temných míst. Tímto způsobem také lze ušetřit něco bioelektřiny, kterou byste jinak vydali za zapnuté světlo.c) Weapons: heavy skillje samozřejmě tím, co nás všechny bere nejvíc. Pokud chcete hrát Deus Ex (a pokud jste dočetli až sem, tak je to velice pravděpodobné) systémem "přijdu-uklidím-odejdu", pak byste si těžké zbraně rozhodně neměli nechat uniknout. GEP gun je dobrou volbou na "gumování" bezpečnostních, popřípadě rovnou válečných droidů, ale můžete s ní čistit i všudypřítomné kamery a nezklame, ani když si na vás vyšlápne nadupaný biomechanický voják skupiny MJ12. Pokud ale chcete těžké zbraně používat s jistou dávkou radosti, musíte ZCELA vylepšit Weapons: heavy skill hned, jak to bude možné, a na jeho zdokonalování i později pokračovat. Zlepšením dosáhnete větší rychlosti nabíjení, která je zejména u GEP gunu zpočátku dost děsivá, a také se budete rychleji pohybovat. Obzvlášť tuto výhodu oceníte, neboť zpočátku se s těžkou zbraní pohybujete jak invalidní hlemýžď, což z vás dělá velice snadný cíl nepřátelských protiútoků.10) Čím vylepšit čističePokud chcete svět Deus Ex ovládat hrubou silou, bude správné nezapomenout naládovat do svého charakteru tolik vhodných nanoimplantátů, kolik je jen možné. Na dalších řádcích najdete naše rady, jak to udělat.a) Combat Strength (Zvýšená síla)Zvýšená síla zlepšuje mocnost vašich ručních zbraní na blízko, což je maximálně vhodné pro vojáka, který si rád schová munici na náročnější bitvy.b) Speed Enhancement (Zvýšení rychlosti)Pokud budete chtít uniknout nebezpečným bitkám, třeba protože se boj nevyvíjí zcela podle vašich představ, Speed Enhancement vás rozhodně nezklame. Krom toho, že se budete pohybovat rychleji, také dále doskočíte a pády z výšky vám způsobí menší zranění.c) Ballistic Protection (Balistická ochrana)Většina stráží a vojáků používá střelné zbraně, jako jsou útočné pušky nebo shotguny. Zapnutím balistické ochrany získáte extra chránění proti tomuto typu nebezpečí. Je vhodné ji používat, pokud nemáte dostatek medikitů, ale přebývá vám bioelektřina. I když většinou si ji zapnete reflexivně, jakmile vám pár vojáků začne strojit pohřeb.d) Regeneration (Regenerace)Zdraví bude pro vás - jako pro vojáka/čističe - hlavním zájmem, který bude třeba stále řešit. Regenerace se proto stane vaším velmi dobrým přítelem. Doporučujeme ihned upgradeovat na vyšší úroveň. Snížíte odběr bioelektřiny a léčba bude takřka "bezplatná". Agresivní obranný systém poskytuje zvýšenou ochranu proti opravdu silným zbraním, jako jsou nepřátelské GEP geny nebo rakety bojových droidů. Funguje tak, že všechny na vás mířící rakety odpálí ještě před dotykem cíle - tedy vás. Na počtu vylepšení tohoto implantátu závisí vzdálenost, ve která střela vybuchne od cíle, a tedy i zranění, které mu tlaková vlna způsobí.e) Aggressive Defense System (Agresivní obranný systém)Zaměřování poskytuje extra informace o vašem cíli, a to včetně případných rad o jeho slabých místech. Osobně nemáme pocit, že je v boji příliš využitelné, jeho použití je spíše občasné, ale pro vojáka je to lepší než alternativa Zaměřování, Rozšířené vidění.f) Targeting (Zaměřování)V případě, že budete hrát za čističe, je pravděpodobné, že nebudete mít příliš mnoho času na hrátky se zbraněmi nablízko. Nicméně i tak byste jejich výhody neměli přehlížet. Zejména ve chvílích, kdy se vám nebude dostávat munice, oceníte jejich výhody. Z našeho pohledu se nejlépe osvědčil Riot Prod, který je opravdu extra efektivní. Ostatní zbraně, jako meče, nože či obušky, většinou potřebují, abyste při boji používali implantát Combat strenght, jinak je jejich efekt o poznání slabší.11) Arzenál čističePistolová třída zbraní se velice osvědčila, a to zejména proto, že nezabírá místo v inventáři a všude je k ní spousta munice. Nicméně pokud se nechcete mocností těchto zbraní zklamat, zásadně střílejte nepřátelské vojáky do hlavy. Na jednu či maximálně dvě rány z pistole tak padne takřka každý. To ovšem předpokládá, že svou pistoli vylepšíte v přesnosti a sebe v používání těchto zbraní. Do pistolové třídy patři i minikuš, jejíž uspávací šipky jsou fajn, pokud se máte po výstřelu kam uklidit před rozzuřeným nepřítelem.Středně těžké zbraně, jako je útočná puška nebo útočný shotgun, jsou denním chlebem čističe. Tyto zbraně zabírají výrazně méně místa než těžké zbraně (samozřejmě ale že několikrát více než pistole) a mohou způsobit velmi solidní zranění. Konkrétně útočná puška je zcela geniální, neboť umožňuje používat dva typy munice: běžnou 7.65. protipěchotní a 20mm granáty, kterými si můžete v klidu dovolit poškádlit i tuhé MJ12 Commando, slabší droidy nebo nepříjemné supertajné (M.I.B) fízly. Velmi efektivní můžete být i s útočným shotgunem, jehož SABOT náboje a na shotgun hrůzyplná kadence jsou smrtící proti lehčím mechanizovaným cílům , popřípadě odstřelovačkou, která ovšem bezpodmínečně potřebuje vylepšit několika moduly na zlepšení přesnosti. Jinak může být práce s odstřelovací puškou nepěkná sázka do předem prohrané loterie.Ty nejtěžší zbraně také zabírají suveréně nejvíc místa ve vašem inventáři. Nemyslete si proto, že budete nosit více než jednu těžkou zbraň. Plamenomet, GEP gun, plasmová puška nebo bazooka spotřebují tolik místa, že vás donutí vyházet potřebné předměty jako granáty, hazmat skafandry (chrání proti toxikaci a radioaktivnímu ozářeni nebo brnění). Rozhodování je náročné, poněvadž těžké zbraně dokážou většinu organických protivníků rozcupovat jednou ranou a i ty nejtužší roboti po dvou ranách kapitulují a vypraví se k Velkému Karlovi (Čapkovi).Začněme s bazookou, které se ve hře říká antitank weapon neboli LAW. Kdykoliv se vám dostane tahle věcička do pařátů, vyprázděte si inventář, aby se vám tam vešla, a běžte najít místo, odkud ji můžete odpálit na nějaký atraktivní cíl, jako je MJ12 Commando, military droid nebo alespoň bojová věž či kamera. Ptáte se proč? LAW obsahuje pouze jednu ránu a pak je již dále nepoužitelná - po chvíli se vrátíte ke svým nedávno opuštěným věcem a samozřejmě dáte vše do původního stavu (krom onoho droida).GEP gun je jednoznačně nejlepší víceúčelovou těžkou zbraní, kterou máte možnost ve hře nalézt. Naváděné rakety tohohle mazlíčka mohou stejně dobře rozehnat skupiny stráží jako demontovat bojové roboty a MJ12 Commanda. Jednou ranou sundáte kameru či kulometnou věž, dvě rány porazí i ty otrlejší roboty. Proto vám doporučujeme sebrat GEP gun hned, jak to půjde (nejlépe hned v první misi!). Zároveň, pokud máte s nějakými dveřmi problém, je pravděpodobné, že je vyřeší GEP gun (krom dveří označených INF, ke kterým musíte najít korektní klíč či kód, protože se nedají rozbít).Plamenomet a plasmová puška jsou skvělé proti organickým cílům, ale jejich munice nenajdete ve hře mnoho. Tím by se snadno mohlo stát, že většinu hry strávíte hledáním pytlíčku s napalmem a polovina inventáře zůstane nepotřebným a nefunkčním krámem. Pokud přece jen budete chtít volit jednu z těchto zbraní, volte raději plamenomet, který je užitečný ve chvílích, kdy jste obklíčeni vojáky. Jeden štastný střik napalmu vnese nepohodu i mezi partu opravdových kamarádů.Naučit se demolition skill znamená lépe, přesněji a rychleji používat granáty, odstraňovat nálože iniciované v blízkostí cíle a další drobnůstky. Granáty v Deus Ex neradno podceňovat, ba naopak je maximálně vhodné ušetřit si tři až čtyři sloty v inventáři na kolekci těch nejužitečnějších. LAM granáty lze výhodně používat k otevírání zamčených dveří a nebo je připevnit na zeď a nalákat k nim nepřátele. LAM jsou extra parádní věcička a není na škodu mít u sebe dvě až tři a během celé hry jejich počet doplňovat. Plynové granáty použijete k ochromení nepřátel. Stráže naběhnuvší si do mraku nervového plynu nejsou schopny obrany, a tak je můžete oddělat s použitím co nejméně munice. EMP granáty mohou vyřadit mechanické nepřátele a fungují obzvlášť dobře proti menším droidům. Dále je můžete používat k omezení působnosti laserových polí, které spouštějí alarm. Scramble granáty jsou účinné pouze proti mechanickým nepřátelům. Vibrace, které vysílají, mohou poškodit systémy droidů a donutit je tak, aby útočili proti sobě. Přesněji odříznou informace, které bot dostává z řídícího centra, a ten pak začne útočit na to první, co vidí (právě proto, že nemá ověření cíle od vyšších systémů). Tyto granáty si schovejte na situace, ve kterých vám bude zatápět více droidů, než by bylo zdrávo.

Pokračovat na článek


Half-Life

1.Do hraní se nepouštějte dokud jste nepřešli "Hazard Course" trénink (nachází se v hlavním menu).2.Na rozbíjení krabic nepoužívejte zbytečně munici ze zbraní, stačí vám na to páčidlo. Snažte se je rozbíjet všechny, asi v 1/3 z nich se něco nachází. Pozor na krabice s nápisem "explosive".3.Často si ukládejte hru (F6).4.Vedcov a "security" v žádném případě nezabíjejte a nenechávejte jejich zabít CIA nebo příšerkami ze Xenu. V budoucnu vám poslouží.5.Malých vetřelce (první příšerka ve hře) - doprovázejí vás celou, se mi vyplatilo zabíjet ohnutý s páčidlem v ruce.1. část - The beginningJako každé ráno přijdete do práce trochu pozdě. Vyjděte ven z vlaku a počkejte na securiťáka, dokud vám otevře dveře. S některými vědci se dá docela dobře popovídat (klávesa E - "use"). Zahněte dvakrát doprava. Dostali jste se do šatny. V levém křídle šatny se nachází oblek - "suit", se kterým vás už teď bude ochranka všude pouštět resp. otevírat dveře. Použitím počítače (střední tlačítko) a klávesou "use" ho můžete vzít. Ve skříňce s vaším jménem najdete 15% štítu - "shield". Při hajzlík najdete na stěně stroj označený červeným křížem. Energii z něj berete opět pomocí klávesy "use". Zatím je vám tato nástěnná lékárnička na nic, protože máte 100% energie, ale v budoucnu se vám to bude hodit (pozor, kapacita automatu je přibližně 50% až 75% procent). Jděte zpět na druhou křižovatku, ale pro tentokrát se vybereme doprava. Ochranka vás tentokrát pustí a vy můžete jít až ke dveřím, které se nějak nechtějí otevřít. Nato vám poslouží zatím žijící vědec. Výtahy se dostaňte až ke dvěma vědcům, který vám dají částečné instrukce a otevřou vám osudovou bránu Black Mesy. V hale vylezte po žebříku k počítači a počkejte, až se otevře kryt tlačítka, stiskněte ho a počkejte až se vám dolů, oproti počítači neobjeví vozík. Vtisnkite ho do stroje s bleskem a přemýšlejte, kde mohli udělat vědci chybu.2. část - RealityOchranku NEZABÍJEJTE! Poslouží vám při odstraňování vašich nepřátel. Vyčistěte prostor, pokud jej vyčistil nechcete, tak hned doleva (mimochodem, - naveďte vědce nebo "sekuriťáka" pod vetřelce na stěně s tím dlouhým lanem a kochajte- zkuste si udělat z toho screenshot- standardně F5). Rychle po shodě nahoru, jinak vás odstřelovačů automat obere o život. Dále doleva dolů po munici a zpět. Za dveřmi můžete vidět vchod do šachty. Rozbijte ho a pokračujte šachtou. Doplňte si munici. Jděte do haly a zatarasené dveře otevřete (odbárykadujte) páčidlem. V mrazicím boxu najděte na stěně tlačítko a stiskněte ho. Vraťte se ke vchodu do mrazírenského boxu, žebříkem nahoru a šachtou se dostaňte až tam, kde jezdí plošina. Skočte na plošinu, z plošiny na díru ve zdi. Nahoru po žebříku a ze žebříku na hranaté trubky a do šachty. Nahoru po schodech a nelekněte se vědce, který jen hraje, že má strach a vyskakující z okna vám udělá mírný větřík před očima. Oknem do místnosti s municí a zpět na chodbu, která vede do výtahové šachty. Výtah jaksi nefunguje, a tak musíte po svých na žebřících (všimněte si efektivně padajícího vědce). Pokud se dostanete až nahoru na výtah, páčidlem rozbijte strop výtahu, a dveřmi se dostaňte ven. Zkuste si automat na brnění, jinak zelený laser přeskočit, červené zatím ignorujte, stáhněte se na pravou stranu a zničte odstřelovači stojany. Vyskákajte po bednách, pozor po kluzké zemi, doprava, po schodech, zabijte prvního vojáka, přivolejte si výtah, a připravte se na boj se CIA. CIA mrtvý a vy jděte po schodech. Na křižovatce doprava, doplnit energii a zpět na křižovatku, ale tentokrát půjdete doleva. Na vojáky shora házejte granáty. Výtahem nahoru. Postavte se k "nástěnné lékárničce" a postupně likvidujte vojáků. Rychle prebežte doleva, aby vás vrtulník neobrátí o energii. Žebříkem dolů. Po žebřících se dostaňte až ke větráku a poporeliezajte po všech šachtách. Ta správná je až úplně dole. Dostanete se na místo, kde vetřelec stáhl vojáka do šachty a zbyly z něj jen zbytky kostí. Tlačítkem na počítači otevřete dveře a šup do nich.Odteď budu mnohem stručnější a nebudu popisovat každé zákoutí hry, takže na některé věci budete muset přijít sami. Páčidlem rozbijte dřevěné zátarasy, výtahem jděte dolů. Vaše první setkání s dopravním vozítkem. Vyskočte něj a stiskněte "use" -E + kurzorové šipky. Máte dvě možnosti. Buď půjdete plnou parou vpřed a vozidlem zlikvidujete rampu až narazíte na zátaras a vyhodí vás to na krabice v kyselině, po kterých preskáčete až na druhý břeh. Druhá možnost je, že půjdete opatrně pomalu a před zábran zabrzdíte. Vylezte po žebříku na trubku a skočte do ní. Dále Přeskačte po trubkách do velké haly s výtahem. Nahoru výtahem a jste v síle. Přes dva dveře k vědci, jehož zlikviduje velká příšera. Jděte dál a dostaňte se do Sredni patra, kde se příšera nachází. Musíte si uvědomit, že příšera je hluchá a tak odpudzujte její pozornost granáty tak, že je budete házet, kde chcete aby příšera soustředila svou pozornost. Pokud chodíte ohnutý (Ctrl), příšera vás neslyší. Rozbijte desky na dveřích a dostaňte se až k žebříku. Použijte žebřík, rozbijte poklop a dlouhým žebříkem dolů do kanálu. Na křižovatce doleva, zpět nahoru k větráku, který je vypnutý, vy ho ovšem potřebujete zapnutý. Slezte po žebřících dolů k vypínači, kterým zapnete větrák. Skočte do prostoru nad větrákem, větrák vás vyveze nahoru a vy si páčidlem rozbijte dřevěné překážky a vejděte do šachty. Dostanete se do Fuel Room, kde zapněte Oxyd a Fuel tedy palivo. Vraťte se zpět k nestvůře a jděte do otvoru na dolním patře. Přeskačte poškozené "cesty". Ve velké místnosti spusťte výtah, naskočte na něj, ale výtah se zastaví. Máte zhruba deset sekund, abyste z okraje výtahu skočili na žebřík. Zapnete generátor na obou stranách. Dávejte si pozor na dokola se točící plošinku. Vraťte se k příšeře a tlačítkem "test fire", které dříve nefungovalo, zničte trojhlavý potvoru.Skočte do díry, z níž vycházely hlavy příšery a nebojte se, s tímto dráčkem se ještě setkáme. Vezměte zbrusu nových zbraň, kterou si na onen svět zapomněl vzít zesnulý ochranka. Skočte do vody a vynorte při trubkách. Jděte si žebříkem doplnit energii. A skočte shora na trubku. Dále po trubkách, v trubkách a přes trubky. Propadnete se (pokud jste si při vynoření doplněna o energii, tak máte problém, při pádu se vám ubere asi 30% energie), rozbijte bedny, ve kterých naleznete mimo jiné také nástěnný laser. V samotném singleplayeru ho nevyužijete (já ho prakticky nepoužil), ale v multiplayeru je to docela sranda. Chodbou do dalšího levelu, ve kterém se setkáte s novým, s těch větších monster. Velmi se s ním do boje nepouštějte. Nepomůže vám to. Jděte raději do chodby přímo před vámi. Vpravo je cesta zatarasen, a tak se dejte vlevo. Všechno to tam pořádně vyčistěte (bude to trošku problém, ale na 4x byste to měli zvládnout) a trojúhelníkem bedny, je v nich energie. Jděte výtahem dolů. Z výtahu však nezoskakujte a počkejte až se bude vracet zpět nahoru. V momentě, kdy výtah začne opouštět dolní část, střelte do jedné z min na stěně. Vraťte se výtahem zase dolů, zabijte pár monster. Jděte doleva, po točících se schodech úplně dole a rozbijte bedny. Jděte do mezi patra a spusťte druhý větrák. Vraťte se na začátek levelu k velkému monstra a zahněte doleva. Na konci spusťte generátor a monstrum se vám chytilo do pasti. Opět se vraťte na začátek levelu na křižovatku. Vozítko postavte na točnu a vracejte se k CIA bunkru. Cestou narazíte na zabarykadované dveře. Za nimi je páka, která otočí točnu s vozíkem. S vozíkem prorazte bedny.Promluvte s ochrance a zase dál. Pozor na lanových vetřelce. Na křižovatce, při níž uvidíte jeřáb zastavte. Dejte se po vlastních doprava a tlačítkem zrušte jeřáb. Tím jste si uvolnili cestu pro vozík. Jděte vozíkem dál a vstřelením do výhybky se dejte doleva. Vozík zastavte na točně. Nahoru, za zatáčkou jděte vpravo po schodech. Postupujte dál, pod schody je vstup do šachty, je tam energie. Zpět k vlaku a rovně. Jděte až na konec. Chráněné dělo ze zadu ovládá voják, toho musíte zničit zblízka granátem nebo granátometem z M16. Otevřete červené dveře směrem k raketě. O patro níže nastupte na další vozík. Při konci doprava. Vystupte z vozíku. Rovně po koleji, vyčistěte prostor a tunelem k výtahu. Jděte ním nahoru, ale co to (?), Bedničky s nápisem "Explosives". Výtahem dolů. Hoďte do něj výbušninu, která je libovolná časovaná. Pokud ji nějak u sebe nemáte, je v krabici blízko výtahu. Výtah pusťte nahoru a stiskněte ovladač bomby. Nyní už máte cestu volnou. Žebříkem pokračujte dál, pod překážkami se skrčujte. Na křižovatce doprava. Později doleva, po žebřících dokud nenarazíte na červené dveře. Musíte projít třemi takovými branami. Červenými paprsky v žádném případě nepřejíždějte (jinak LOAD). První bednu posuňte tak, aby se dotýkala stěny. Druhou posuňte tak, aby se nacházela přibližně mezi druhým a třetím paprskem. Nyní můžete přeskočit paprsky a vypustit raketu. Vraťte se červenými dveřmi, doleva, žebříkem dolů. Vláček uveďte do pohybu, asi 10 m od závory STOP vyskočte. Vláček spadne do vody. Skočte do té části vody, která je k vám blíže. Plujte RYCHLE. Máte dost málo kyslíku. Když se vynoříte, jděte po břehu k vědci a skočte si do klece po samostříl. Klec spadne do vody a vy ji asi čtyřmi ranami zabijte. Otevřete si kohoutkem bránu pod vodou a Proplujte až na hladinu. Jděte po železných březích dokud nenarazíte na plot, ve kterém jsou dvě díry. Přeskočte tou pravou (levou vám překáží kabel). Plavte pod vodou. Při ovládacím panelu spusťte válce a proskákejte po nich na druhou stranu. V mrazicím boxu vám ubývá zdraví. Na druhé straně použijte žebřík a výtahem nahoru. Na ninja ženy je nej ... granátomet. Otevřete brány a ... zajali vás.Vyskáčte po bednách na výčlenok ze zdi. Vezměte páčidlo, rozbijte cestu do kanálu. Otočte kolečko na síle a skočte do něj. Ochranku zabije přísavka, seberte pistoli a jděte si dobít shield. Vraťte se tam, kde byl ochranka a vylezte na silo. Proskákejme po kamenech na kanál. Proskákejme po pístech, v těch momentech, kdy budou vynorené. Nechte se unášet vodou, Proplujte pod drtivým válcem. Tři páky nastavte do polohy směrem nahoru. Stiskněte tlačítko a přejděte pod načas upustilo válci. Na konci skočte na pás pod vámi a jděte proti směru. Proskákejte mezi drtičky, zase na další pás a žebříkem dolů. Páčidlem rozbijte poklop. Vystřelte do červeného el. výboje. Otevřou se dveře. Vyrazte alarm, tlačítkem zničte nepřátel v ohradě. V místnosti se čtyřmi sloupy. Zničte miny na jednom sloupu. Jděte cestou u sloupu, na kterém byly umístěny miny. Aktivujte čtyři lasery, tím spustíte jeden červený laser. Dejte bednu do středu mietnosti. Můžete se dostat do další velké místnosti. V jedné z dalších místností vypněte "buttonem" otáčení. S jedním z vědců jděte k očnímu scanneru (v hlavní hale), který ovládá dveře, kterými jste předtím nemohli projít.Zastřelte vojáků. Pokud na vás něco střílí a nevíte co, tak vězte, že jsou to stojany na střeše. Takže odstřelit. Tunelem k přehrazením řece. Skočte do ní, vylezte po žebříku, a vypněte krouticí se vodní šrouby ve vodě. Skočte zpět do vody. Kohoutkem si otevřete poklopy nad šrouby a podplavte pod nimi. Vlezte do trubek. Žebříkem nahoru a zase dalším žebříkem úplně nahoru. Přejděte mezi skálu (vlevo) a snažte se vrtulníku velmi neukazovat. Draka nechte drakem a držte se skály. Za skálou je cesta k Minova poli. Procházejte se jen po jeho okraji a najdete další průchod ve skále. Zabijte vojáky, v místnosti otočte kohoutkem. Vraťte se k minových poli, jděte po levé straně, přeskočte oplocení a otevřeným poklopem dovnitř. Kuší odstřelte stojan a vojáků a po výčlenkoch se dostaňte k šikmé troubě. (SAVE) Spusťte se po ní dolů. Po výčlenkoch se dostaňte k raketometu a zničte jím vrtulník, který vám tolik překážel. Žebříky jděte po stěnách až nahoru. Vylezte na povrch, zničte vojáků a tank. Otevřete dveře a vlezte do díry ve zdi (pozor na druhý "tank"). Vezměte munici, obejděte tank a jděte dveřmi. Na pravé straně je minové pole, tak se tam velmi Nenabírejte. Jděte levou stranou, přeskakujte lasery a dojděte až k dalšímu Minova poli. Jděte přes něj tak, že budete před sebe střílet nebo házet granáty. Podlezte pod ostnatým pletivem a střelte do sudů a po elektrickém sloupu se dostaňte na střechu. Vlevo je otvor, skočte dovnitř. Nestřílejte do min na stěně. Musíte je podlézat nebo přeskočit. Tu druhou přejděte po zábradlí. Malých alienů zabijte tak, aby nenarazili na minu. Mezi krabice se dostaňte až k vypínači, který spustí první výtah (plošinku). Z této plošinky skočte na další výtah a jděte ním dolů. Zabijte CIA a zničte stojan v nákladním autě. Raketa spustí na zem monstra s létajícími mouchami, tak se raději před nimi skrytě. Když je zabije letadlo rychle proběhněte podél budovy tak, aby vás tank nezasáhl. Jděte dveřmi, zabijte dva vojáky CIA a přikažte ochranka, aby vám otevřel dveře do muničního skladu. Vraťte se zpět k okno a z něj skočte na výčlenok. Dejte se doprava. Proskákejte po žebřících a plošinkách na budovu naproti. Ze střechy skočte do dveří vlevo. Rychle proběhněte na druhou stranu a po krabicích vyskákajte až k dělu. Dělem střelte do dveří vlevo. Jděte dovnitř a trampolínou skočte nahoru ( "elektrikářů" si nevšímejte). Skočte dolů a rozbijte otvor do šachty. Zabijte malých brouků, který jsou velmi nepříjemné. Můžete je také použít jako zbraň. Propadnete se do garáže a tam zabijte vojáků CIA. Dveřmi ven to nepůjde a tak spusťte píst na zvedání aut a skočte něj. Dělo použijte na zničení dveří. V hale počkejte až se tam bude lépe dýchat a potom seberte munici. Přeskočte po zábradlí a vyčistěte prostor. Trampolínou skočte na střechu. Páčidlem rozbijte poklop. Trubkou jděte dál. Až se otevře poklop a voják hodí dovnitř bombu rychle utíkejte zpět do vody. Nyní už můžete projít. Otevřete další poklop a přejděte další trubkou. Poproste ochranku, aby s vámi spolupracoval. Přejděte ním až ke dveřím při trampolíně. S vám už známým monstrem nebojujte a dejte se vpravo. Trampolínami se dostaňte na místo s vysílačkou a zaměřovačem raket. Jedno tlačítko je pro určování polohy vodorovně a druhé svisle. Třetí je pro spuštění rakety. Nasměrujte cíl na místo kde jsou dveře a když se tam monster přiblíží, spusťte raketu. Zopakujte to ještě jednou a příšera by měla být mrtvá. Raketu použijte i na učinění si cesty vlevo nahoře od přístroje. Utíkejte velmi rychle jinak vás padající kameny .... Příšery si velmi nevšímejte a jděte otevřít poklop, pod kterým je žebřík. Shoďte kockuň, která je na druhém břehu do vody a plujte na západ (West). Zabijte kuší vodní příšeru a překonejte nástrahy. Žebříkem vylezte. Přejděte kolem tanku tak, aby vás nezasáhl. Jděte výtahem. Vyhýbejte se kyselině a doleva po schodech. Tankem rozstřelujte dveře oproti a preutekajte kolem děla. Dveřmi jděte dál. Tlačítkem se spusťte s autem dole. Otevřete dveře a ujistěte se, že máte alespoň čtyři granátometů v M16. Pokud je máte méně, bude to trochu náročnější. Zabijte nimi ninja ženy. Doplňte si energii a výtahem dolů. Vědec vám otevře dveře. Výtahem nahoru. V pravých dveřích máte novou zbraň, kterou si hned můžete vyzkoušet. Vraťte se zpět a použijte výtah. Jděte rovně a na první křižovatce zahněte doleva. Dostanete se do "pumping station", kde přehoďte knoflík. Vraťte se na křižovatku, opět doleva a zde uděláte totéž. Vraťte se k výtahu a na křižovatce se dejte nejprve doleva. Vraťte se, jděte rovně. Skočte do vody. Plavte trubkami, zakruťte oběma kohouty. Pokud jste dříve zapnuli dva knoflíky v jiných stanicích levelu, voda stoupá. Žebříky se dostanete ke dveřím (pozor na elektřinu). Nefunkčním výtahem to nepůjde, tak to vezměte po žebříku. Uzávěr plynu nespouštějte (jinak jej můžete využít na zničení nepřátel, ale s ochrance od vedle to zvládnete ručně). Po točícím se sloupu jděte v pořadí do těchto "portů" - vstupů (když vcházíte do teleportu, dbejte, aby pod vámi byl výčlenok sloupu, protože jinak ... kchgr ...): 1. patro - 2. port, 2. patro - 4. port, 3. patro - 7. port. V ostatních portech je většinou munice, ale nestojí to za případné "loading". Dostanete se do místnosti s chodícími plošinkami. Zde jednoduše stiskněte pouze dvě tlačítka (těžší je skákat po plošinkách) a vstupte do dveří. Nabažte as municí a vezměte si boty na "long jump", tedy dlouhý skok. Ve velké hale nesmíte dopustit, aby vám létající příšery zabili vědce, který ovládá teleport. Až vám vědec řekne "You must go, Freeman!", Skočte do teleportu.3. část - XENProskákejme po plošinkách pomocí topániek, které jste vzali před teleportem (dopředu + skrčení + skok). Na velké plošině se dostaňte na její druhé patro. Zde se poprvé setkáte s jezírkem doplňujícím energii. Trhlinou se dostaňte dovnitř a páčidlem rozbijte síť. Aktivujte teleport (třemi, jako bych to nazval - věcmi). Vstupte do něj. Střílejte do pavouka. Až ho zabijete (musí vám dvakrát uprchnout), vytvoří se vám teleport. Použijte ho. Jděte dál. Vylezte na skálu (při ozdravném jezírku). Skočte na vznášedlo a "hop" do dalšího teleportu. Vylezte na skálu, která je nad vámi. Jděte do jeskyně vlevo, doplňte si zdraví. Zase do další jeskyně. Po jedoucím kameni se dostanete k dalšímu jezírku. Doplňujte si při něm zdraví a zabíjejte monstry. Vraťte se a jděte do úkrytu, ze kterého vyšla velká příšera. Likvidujte příšery a výtahem nahoru. U sloupu si doplňte zdraví a jděte o patro výš. Přeskočte na druhý pás a spadnete do další části. Doprava, kolem výčlenku nahoru ke dvěma sudům, které vám překážejí v cestě. Střelte do nich, a zabijte příšery, které v nich byly. Doplňujte si energii. Plazte se otvorem, skákejte dolů a zase nahoru. Použijte teleport. Po malých ostrůvcích přeskočte k finální příšeře.Zničte svítící bodáky na stěně, které dodávají "bossovi" energii (musíte použít reálnou zbraň, tedy raketomet, samostříl nebo M16). Když zničíte bodáky a máte málo munice, můžete použít teleporty, které do vás mimo jiné - nebezpečného střílí "boss". Nyní můžete pálit do samotného bosse, dokud mu na svatozář kolem hlavy neubývá všechny kuličky. Trampolínou ještě vyskočte nad něj a naházejte mu do hlavy (když je otevřená) granáty (nejlépe z M 16). Konečně se setkáte s "mužem s kufříkem" a pokecáte. Blahopřeji, gratuluji a děkuji a přiznávám, že tento návod není nejdetailnější (hlavně ta třetí část :-( a nejlepší, ale lepší než žádný. KONEC.

Pokračovat na článek


CZ.NIC – nový systém pro správu domén .CZ

I když běžný uživatel dne 1.10.2007 nic nepoznal, tak se stalo hodně ve světě českého internetu. Co se přihodilo, co nebo kdo se skrývá za označením CZ.NIC, čtěte dále a dozvíte se tyto i další informace a důležité události ve světě internetu.Den 1.10.2007 se stal jedním s důležitých milníků pro všechny, kteří se pohybují ve světě internetu. Běžný uživatel sice žádnou změnu, nebo nějaký posun nezaregistroval, ale ti, kteří se zabývají např. prezentováním nějakých informací pomocí internetových stránek, tak pro ty už tento den důležitý byl. V 10 hodin dopoledne byl spuštěn nový registrační systém pro správu domény CZ. Správa této domény byla svěřena do rukou sdružení CZ.NIC.Sdružení CZ.NIC bylo založeno roku 1998 předními poskytovateli internetových služeb. V průběhu doby se postupně přidávali další členové, v současné době má sdružení přes 50 členů. Hlavní činností je spravování registru doménových jmen .CZ a 0.2.4.e164.arpa (ENUM). Dále se věnuje všem možným aktivitám, které pomáhají rozšířit a vylepšovat internetové služby v České republice. CZ.NIC je také členem mezinárodních organizací podobného zaměření a také je členem sdružení EURid, které spravuje evropskou doménu .EU.Pro běžného uživatele pojem doména, a věci s tímto spojené moc neříkají, tak by nebylo na škodu pár informací na toto téma sdělit. Každý počítač v sítí je identifikován pomocí IP adresy. Ta může vypadat např. 77.75.72.3, ale kdo by si při zadávání adresy internetové stránky pamatoval všechny tyto kombinace čísel. Proto je jednodušší zadávat doménové jméno např. www.pripojtese.cz . Převod mezi kombinací čísel a jmen zajišťuje DNS (Domain Name System). Takže je jedno, jestli zadáte adresu pomocí IP adresy, nebo pomocí doménového jména. Jednotlivé části domény jsou řazeny podle obecnosti. Čím více vpravo, tím je doména obecnější, např. .cz zahrnuje velkou skupinu počítačů a sítí, naproti tomu pripojtese.cz už je o něco konkrétnější a takhle by se dalo pokračovat dál až k úplné identifikaci jednoho počítače. Přesně popisovat DNS by nemělo v tomto článku smysl, pokud si přejete další informace, naleznete je např. v tomto článkunebo na stránkách CZ.NIC.Mimo správy registru domén .CZ je sdružení zodpovědné i za domény ENUM. Systém ENUM je kombinací klasického telefonování pomocí telefonních čísel a identifikací v síti pomocí IP adresy. K Vašemu telefonnímu číslu si můžete zaregistrovat ENUM doménu. Díky této doméně se na Vaše telefonní číslo může dovolat kdokoli pomocí internetu. Na čísla s ENUM doménou je pak možné volat zdarma bez ohledu na to, v síti jakého telekomunikačního operátora se číslo nachází. Více informací naleznete na enum.nic.czAle nyní už zpět ke sdružení CZ.NIC a jejímu převzetí zodpovědnosti za registraci domén od společnosti T-Systems PragoNet, která tyto služby provozovala 4 roky s dosavadní verzí registračního systému. Přes rok a půl se sdružení připravovalo toto převzetí a vyvíjelo vlastní registrační systém. Tento nově vytvořený systém obsahuje tyto informace -evidence registrátorů a jejich přístupů pro jednotlivé zóny,bankovní a fakturační systém pro platby registrátorů,systém komunikace a upozorňování držitelů domén,evidence všech vystavených dokumentů,archivace veškerých požadavků.Přesuny dat mezi starým a novým systémem byl prováděn od 28. do 30 září 2007, po tyto tři dny nebylo možné přidávat nově zaregistrované uživatele a ani měnit informace o stávajících. Nefunkčnost systému nijak neovlivnila provoz českého internetového prostoru. Podle předpokladů by měl tento krok ušetřit při správě národní domény CZ desítky miliónů korun ročně. Držitelům domén CZ by tato změna měla přinést především usnadnění a zefektivnění práce při registraci. Sdružení CZ.NIC sice převzalo správu registru domén .CZ, ale pokud se rozhodnete si zaregistrovat nějakou doménu, tak se samotnou registrací se neobracejte přímo na CZ.NIC ale některého registrátora. Abych to vysvětlil podrobněji, sdružení CZ.NIC pouze eviduje registr doménových jmen a je smluvně svázáno s řadou registrátorů, kteří samotnou registraci provádějí, jejich seznam najdete na stránkách www.nic.cz/whois/registrarsVlastní evidenční systém, který firma vyvinula, systém FRED (Free Registry for ENUM and Domain), je nyní volně k dispozici. FRED byl uvolněn jako open source software pod licencí GNU GPL (General Public License). Kterýkoli uživatel si jej může stáhnout na fred.nic.cz/wiki/download. Software lze nejen libovolně využívat, ale také upravovat a dále šířit, je ale nutné dodržet podmínky licence GPL. Abyste mohli systém FRED zprovoznit, potřebujete ještě další software, ale všechen je také k dispozici zdarma na internetu - Linux, Apache a PostgreSQL. Systém FRED vyvíjelo 5 programátorů v jazyce C/C++, kde zabral slušných 200 000 řádku a v jazyce Python (50 000 řádků). V současné době neexistuje na světě jiný podobný systém, který by byl srovnatelný se systémem FRED a byl přitom s licencí open source. Podle výsledků zátěžových testů by bez problému zvládl spravovat i registr generických domén COM, který je s více než 65 miliony registrovaných domén největším registrem domén na světě.Následující plány sdružení jsou směřovány k dalšímu rozvoji systému FRED, a k novým projektům, které pomohou rozšířit a zkvalitnit internet na české půdě. Další aktivity zaměří sdružení na aplikace technologie DNSSEC, pro zabezpečení internetového provozu a také rozvoj technologie ENUM.

Pokračovat na článek


Doménoví piráti vás mohou připravit o doménu

U žádného článku jsem nezvažoval jak začít, ale u tohoto ano. Vím, že se pouštím na velmi tenký led, a také vím, že mnoha lidem se obsah mého článku nebude příliš líbit. Zároveň si ale myslím, že by nebylo od věci ukázat lidem, že se dělo a bohužel stále děje to, o čem zde budu psát. Záměrně nepíší, že bude dít, protože v koutku duše doufám, že i v podnikání na internetu se v budoucnu najdou féroví a poctiví lidé.Pokusím se vám přiblížit, co se stalo mně osobně a dále pak zkušenost mého kolegy Petra, který ale dopadl hůř. Mrzí mě, že jsem musel čerpat ze zkušenosti, které se stala jemu, ale jen díky jeho příkladu se nestala stejná věc mě. Proto také doufám, že i pro vás by mohl být článek užitečný a podnětný.O tom, jak si zaregistrovat doménu, jak ji zaplatit převodem, složenkou nebo jinak a jak ji zprovoznit. Na toto téma se již napsalo mnoho statí a i na našich stránkách narazíte na dobré články, jak učinit první krok. Byť se říká, že první rozhodnutí je nejobtížnější, myslím si, že v této problematice to není zase až tak pravda. Registrace je jednoduchá. My se proto zkusíme zaměřit na to, co se děje poté. Myslíte si, že pokud si zaregistrujete doménu, nemůžete o ni přijít? Omyl, můžete!Zaregistrovali jste si doménu a provozujete na ni skvělou práci: dobrý projekt, výtečné stránky. V klidu si platíte měsíční poplatky (tedy, pokud jste se takto domluvili) a nemáte ani ponětí, že by se něco zvláštního mohlo dít. Legislativa nám k dnešnímu dni umožňuje prakticky od pracovního stolu zaregistrovat téměř jakoukoliv ochranou známku. V této roli hraje výraznou úlohu Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV). Lze si zaregistrovat stejné jméno jako doménu, a pak již stačí jen čekat, až vám známku zapíší. K této otázce se mi podařilo získat vyjádření ÚPV:„Do kompetence Úřadu průmyslového vlastnictví nepřísluší oblast domén. Pokud si však někdo přihlásí ochrannou známku vyhovující zákonným předpisům, můžebýt taková známka zaregistrována. Znaky jako www, cz nejsou chránitelné.Také nelze chránit všeobecně známé názvy, např. pepsi, coca-cola apod. Problematika je však natolik složitá, že nelze na Váš dotaz jednoznačněodpovědět. Doporučuji Vám kontaktovat naše středisko ochranných známek tel. 220383120. Praxe ukazuje, že doménové pirátství není naší národníspecifikou, ale je to celosvětový problém, který se řeší v rámci Světové organizace duševního vlastnictví v Ženevě.Je to podobné jako s Open source softwarem. Všichni chtějí software zdarma a naopak všichni si chtějí svůj vlastní software chránit.“Co je to vůbec doménové pirátství?Je to v podstatě stejné pirátství jako známe z dobrodružných knih autorů Karla Maye či Verna. Jen v moderním podání. Doménoví piráti nekradou zlato a cennosti, ale v dnešním světě něco mnohem podstatnější. Nápady, celé projekty a hlavně formou vydírání přicházejí k penězům. Postup je velmi jednoduchý. Pokud si zaregistrujete svou doménu a prezentujete na ní sebe, své výrobky či něco podobného, tak to neznamená, že doménu vlastníte. Dochází pouze k pronájmu této domény. Tento fakt je velkou neznámou a mnoho uživatelů si jej vůbec neuvědomuje. Nikde se nedočtete, že jste si doménu „koupili“, ale pouze pronajali. Postup pirátů je tedy jednoduchý. Vyberou si doménu a zaregistrují si ochranou známku s názvem, který je v doméně. Je-li ochranná známka zapsaná, má již doménový pirát téměř vyhráno. Pak jako majitel ochranné známky může dělat majiteli domény značné potíže, které mohou skončit až soudním příkazem k pozastavení provozu.Ilustračním případem je zahájení dnes oblíbeného serveru www.super.cz . Samotné spuštění se totiž na začátku setkalo s podobným problémem. Dražba o doménu se vedla velmi obtížně. Nakonec ji vyhrál dnešní provozovatel nad jednou nejmenovanou firmou. Ta po neúspěchu zaregistrovala ochranou známku „super.cz“ a začala vyžadovat horentní sumu peněz za provoz domény www.super.czObdobný případ se objevil v případě domény www.bleskovky.cz . Společnost Ringier zakoupila doménu bleskovky.cz. Ringier vydává deník Blesk a provozuje jeho internetovou verzi Blesk.cz . Podle slov Petra Bednáře, ředitele SPIRu, chce mít Ringier pojištěné všechny domény v okolí jejich ochranné známky Blesk, což je naprosto v pořádku a není na tom nic špatného. Ovšem nejmenovaná společnost doménových pirátu opět zareagovala o několik dní dříve a snažila se dělat problémy.A v neposlední řadě byla v podobné situaci například i doména www.aktualne.cz, ovšem zde se zřejmě dospělo k určitému koncensu.Co tedy dělat, abyste podobný problém nemuseli řešit?Základní rada. Být obezřetný a hlavně jednat velmi opatrně a v tichosti. Protože pokud se neví o problému, tak ho nikdo neřeší. A zároveň co nejdříve registrovat ochrannou známku na Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV).Co dělat když se už do podobné situace dostaneme?Jsou dvě možnosti. Buď slabošsky přistoupit na podmínky vydírající firmy a akceptovat jejich požadavky, které popravdě nemusí být zrovna malé, a zaplatit sumu 10krát až 20krát vyšší. A nebo druhá varianta řešení. Připravte se však, že je časově i finančně náročnější a hlavně bude vyžadovat obrovské množství nervů a papírováni, jak už to tak v české justici bývá. Najmout si renomovanou firmu a přát si, aby spravedlnost nebyla slepá. Tyto soudní procesy se však pohybuji v řádech několika set tisíců korun. Ovšem satisfakce je v dobrém pocitu vítězství a ta je mnohdy lepší než cokoliv jiného.O doménu se také dá přijít jinak !Po registraci domény můžete tuto doménu (dle smlouvy) využívat rok nebo dva. Záleží na tom, u jaké společnosti si doménu zaregistrujete. Vzhledem k tomu, že firem, které registrují domény, vyrostlo jako hub po dešti, nebudu žádnou jmenovat, aby nedošlo k podezření, že některé straním. Po registraci by vám měl přijít od firmy email, že vše je v pořádku a po zaplacení poplatku je možno tuto doménu začít využívat. Dále pak by měla firma měsíc před vypršením lhůty (tedy 1 nebo 2 roky, dle smlouvy) informovat, že je nutno zaplatit správní poplatek, aby mohla být doména i nadále pronajata.Podobný email by měla firma zaslat také 14 dní před ukončením smlouvy a poslední varování 3 dny před koncem. Pokud ani po těchto třech emailech nereagujete, měla by se vás firma pokusit zkontaktovat telefonicky. Bohužel jak se dočteme níže, není tento postup zase tak častý.Většina smluv je také ošetřena podobným odstavcem: "Jakákoli oznámení podávaná podle této Smlouvy budou považována za doručená pouze pokud budou doručena osobně nebo zaslaná doporučenou poštou, faxem nebo elektronickou cestou straně, které má být oznámení doručeno ... Oznámení: -platí okamžikem doručení, -je doručeno, obdrží-li odesilatel potvrzení o přijetí v případě odeslání faxem nebo elektronickou cestou a v případě zaslání poštou v den převzetí doporučené zásilky".Existuji firmy, které skupují nezaplacené domény (nezaplacením se domény stávají volnými). Tyto firmy mají zpravidla i tzv. “dobu hájení“. To znamená, že nechají stránky určitou dobu beze změn, než se jim podaří zkontaktovat předešlého pronajímatele. Tomu pak nabídnou doménu k odkupu na další působení, i když za mnohem větší cenu.Doposud je vše v pořádku.Můj kolega Petr se rozhodl, že si založí firmu. Stalo se tak a je pochopitelné, že bylo naprosto nezbytné vytvořit si svou prezentaci na internetu. Ale vzhledem k tomu, že firma byla ještě v plenkách, tak zaregistroval doménu a zaplatil správní poplatek po registraci s tím, že stránky aktivuje později. Protože není jednoduché vytvořit stránky ihned v den založení firmy. Na doménu a příslušný hosting vložil stránku s větou :“stránky jsou ve výrobě“. A předpokládal, že je vše v pořádku.Rok se sešel s rokem a Petrovi došla zpráva, že přišel o doménu a majitelem se stala nějaká firma plná spekulantu. Když se můj kolega začal zajímat, co se tedy vlastně stalo, bylo mu řečeno, že nezaplatil správní poplatek a že v tom případě nemá nárok na další užívání domény. Protože mu nepřišel žádný informační email ani výzva, rozhodl se situaci řešit.V té chvíli se dozvěděl, že jeho doména byla již prodána třetí straně. Postoj firmy je jednoduchý: proč prodlužovat s někým smlouvu a získat tak cca 2 000 Kč, když můžeme nechat vypršet časový limit a prodat doménu třetí straně třeba za desetinásobek? Jednoduché.Fakturu i upomínky společnost údajně odeslala, ale nikdy jí nepřišlo oznámení o doručení emailu. Přestože vám ve svých podmínkách firma slibuje, že doménu nikomu neprodá v případě, že nebude mít potvrzeno, že jste fakturu a upomínky obdržel, může to udělat. Mimochodem doručenky na email nejsou nikde povinné a také nemohou být závazné. Ne každý emailový klient tuto vymoženost podporuje. Proto je to absolutně irelevantní.Jak majitelé domén upozorní na blížící se konec smlouvy?Kromě toho, že se společnosti pokoušejí zkontaktovat klienta emailem (min. 2 až 3 pokusy), tak by měly při nezdaru použít adresu trvalého bydliště, kterou z podepsané smlouvy mají k dispozici, a poslat na tuto adresu doporučený dopis, v němž oznamují vzniklý problém. Jako poslední instanci je možno pokusit se zkontaktovat klienta formou telefonického kontaktu. Toto by měl být běžný postup při ověřování. Bohužel tento postup se v našem případě s největší pravděpodobnosti nestal. Petr si zjistil od svého webmastera, že žádný email neobdržel. Na adresu trvalého bydliště nedošel jediný dopis podobného ražení a ani na telefon se z firmy nikdo neozval.Je možné, že někdo, kdo zná váš podpis (tudíž kdokoli, před kým jste se jednou podepsali), odfaxuje do firmy, která provedla registraci, žádost o změnu kontaktní emailové adresy: "Potvrzení o změně prosím zašlete na novou adresu, děkuji!" Neuvěřitelné, ale možné! Mohli byste samozřejmě podat trestní oznámení na neznámého pachatele, ale pokud pachatel poslal fax z pošty, těžko ho naleznete.Ale ani to nebude náš případ. Petr přece obdržel vyrozumění o ztrátě domény! Takže email musel být aktivní. Dalo by se navrhnout, že každý (i začínající) hacker dokáže nastavit přesměrování emailu a vzápětí jej opět vrátit. Ale může se to stát? Ano, může, protože tuto činnost může udělat i správce poštovního serveru.Takže pokud to vše shrneme. Firma odeslala 3 emaily, Petr neobdržel ani jeden. Proč? Firma jej nekontaktovala poštou a ani se neobtěžovala mu zavolat. Proč? Chyba v komunikaci a technická závada, nebo hacker? Petr získává vyjádření o odebrání domény. Jak? Že by hacker náhle uvolnil komunikační portál? Proč tak rychle? Dostane zaplaceno od firmy, která v rychlosti doménu prodá za mnohem větší cenu? Chyba lidského faktoru? To se stává, o tom není sporu. Ale stalo se to tak i v našem případě?Je zcela patrné, že se v tomto problému nachází mnoho otazníků. Spousta skutečností, které nám asi zůstanou utajeny. Je to také záležitost morálního jednání. A já stále tajně věřím, že dříve nebo později se mnozí lidé budou chovat morálně a tím se pokusíme zlepšit prostředí, které (i z komentářů českých odborníků) není zrovna na českém internetovém poli nejpříjemnější.Petr se soudil. Po 3. letech soudní spor vyhrál a doménu získal ke svému používání. Podle jeho slov: „Obrovská ztráta času, nervů a hlavně peněz, které jsem musel za tuto nesmyslnou kauzu zaplatit za právníky.“ V jeho případě jsem si jist, že si mohl dovolit přistoupit na podmínky „vyděračů“ a zaplatit jim požadovanou sumu, ale jak znám Petra, je to nesmírně charakterní člověk a asi by se poté nemohl podívat ani do zrcadla. Věřím v to, že když poslouchal rozsudek z úst soudce, musel cítit naprostou satisfakci za utrpení, které si musel prožít. I když i on tvrdí: „Byla to má chyba a já jsem za ni musel zaplatit.“Zkuste si proto vzpomenout, kdy vám končí expirační doba vaší domény! Není to třeba už příští měsíc??? Nebylo by dobré předejít problémům a neumožnit tak spekulantům, aby vás zahnali do rohu?Ale buďme objektivní!Doručenky: není povinná implementace SMTP serveru. Jednoduše řečeno, doručenka v emailu není žádná povinnost. Nespoléhejte se na to !V databázi firem, které aktivují domény, jsou uvedeny tři kontaktní adresy. Aktualizujte si tyto informace, jsou nesmírně důležité.Doména je po nezaplacení vyřazená z DNS a nachází se nějakou dobu v ochranné lhůtě. Tento čas je určen k tomu, abyste začali problém řešit.Pokud máte spoustu práce a víte, že se nestíháte dostatečně starat o svou doménu, přenecháte to jiné odborné firmě, která vám zaručí to, že se vám bude o doménu starat.Doména NENÍ vlastnictví. Je pouze propůjčená nebo pronajatá. V právním slovníku se nachází to správné slovo, něco jako omezené zdroje. Berte tuto skutečnost na vědomí.ZávěrTentokrát se nebudu rozepisovat, protože toto téma není příjemné, a věřím tomu, že mnoha lidem může zkazit příjemný den. Ale napsal jsem o tomto problému, protože není dobré strkat hlavu do písku. Chtěl jsem poukázat na situaci, která na českém internetu je již dlouhá léta. Přeji si, aby vám tento článek a zkušenost mého kolegy Petra ukázal, že takový problém zde je a může se dotýkat i vás samotných.Článek získá na kvalitě v případě, že mi napíšete nebo že zveřejníte své zkušenosti, ať podobné, nebo třeba nesouhlasné. Jde spíš o to, pokusit se na toto téma rozvést debatu. Jedině tak se lidé mohu dozvědět více o tomto problému.A úplně poslední věc. Informace v článku pocházejí z vlastních zkušenosti a zkušeností kolegů (včetně Petra). Byl bych rád, kdybyste zde připojili svůj vlastní názor.

Pokračovat na článek


Komprese dat

Co dělat, když potřebujete e-mailem poslat velký dokument a příjemce má omezenou velikost mailové schránky, takže se vám e-mail stále vrací? Zkomprimujte ho. Zmenšíte tím velikost odesílaných dat a díky tomu také urychlíte odeslání i příjem e-mailu. Zvláště pokud máte pomalejší připojení možnost komprese oceníte.V průběhu stále progresivního vývoje počítačového světa rostlo množství dat společně s hardwarovou náročností. Velký objem dat se dlouho zpracovával i na výkonnějších počítačích a kvůli snaze uspořit čas se začalo přemýšlet jak urychlit zpracování těchto dat. Postupně začaly vznikat první programy, které se touto problematikou začaly zaobírat. Popravdě první verze nebyly zrovna příliš bezpečné. Hlavně proto, že dokázaly samotné soubory znehodnotit a již je nikdo nedal zpět do původního stavu. Staly se tak naprosto nepoužitelné. Nicméně od konce 80tých let minulého století, kdy se začal tento problém vehementně řešit, došlo k obrovskému skoku a s problémem poškození dat se již běžně nesetkáme. V podstatě si to ani výrobci samotných programů nemohou dovolit. Bezpečnost těchto programů vzrostla nad hranici 99% a já sám jsem se nesetkal za celou dobu používání těchto kompresních programů s nějakou kritickou chybou. Vlastním problémem vždy byl transport dat. Docházelo k mnoha poškozením a deformacím souborů bez komprimace, které již nebyly napravitelné. Dnes už samotná komprese zajišťuje určitou ochranu proti poškození při transportu.Komprese znamená zmenšení, zhuštění (hovorově se používá slovo "sbalit", opakem je "rozbalit"), ), výsledkem pak je menší objem dat. Zkomprimované soubory zabírají na disku méně místa, což při dnešních kapacitách disků není až tak podstatné. Významné to ale může být třeba posílání souborů e-mailem. Kromě menší velikosti je výhodou i to, že několik souborů můžete do jednoho a s jedním souborem se manipuluje lépe než s několika. Drobnou nevýhodou je, že zkomprimovaný soubor je nejprve nutné dekomprimovat (rozbalit), než s ním lze pracovat (je to podobné, jako když si složíte list papíru, abyste jej mohli vložit do kapsy – nejprve jej musíte rozložit, abyste si jej mohli přečíst).Některé soubory již používají kompresi vnitřně, například programy (exe soubory, dll knihovny), ale také obrázky, hudba nebo video soubory. U těchto souborů už jejich další kompresí významného zmenšení nedosáhneme.Až dosud jsme brali v úvahu tzv. bezztrátovou kompresi, to znamená, že ze zkomprimovaného souboru lze vytvořit identický soubor jako před kompresí. Asi by se vám nelíbilo, kdybyste si zkomprimovali seminární práci, poslali si ji e-mailem do školy a tam byste po rozbalení zjistili, že místo vašich pečlivě promyšlených vět vidíte shluk nesmyslných znaků. Poněkud jiná situace je ale u již zmiňovaných obrázků, hudby nebo videa. Lidské smysly jsou totiž nedokonalé, a tak drobné změny v obraze nebo zvuku nepostřehnou. Obrázky, zvuk a video jsou proto většinou ukládány v komprimovaných formátech, a to nejčastěji ztrátovou kompresí. Při ukládání je obrázek drbně "pozměněn", tak aby bylo dosaženo co nejmenší velikosti výsledného souboru při zachování dostatečné věrnosti. Takto zjednodušeně používají kompresi formáty JPG (obrázky), MP3 (hudba) nebo MPEG či DivX (video). Ne že by obrázky, hudbu nebo video nebylo možné ukládat nekomprimovaně, většina programů i tuto možnost nabízí, ale takové soubory jsou pak opravdu hodně velké, zvláště u videa.Komprimační programy, kterými se budeme dále zabývat používají samozřejmě bezztrátovou kompresi. Potřebujeme samozřejmě po rozbalení získat původní soubor v nezměněné podobě.Na trhu existuje mnoho produktů nabízejících uvedené základní funkce a komprese do formátů ZIP, ARJ, TAR/GZ, ACE, LHARC atd. Mezi sebou se liší jednak tím, jak tyto základní funkce provádí (viz např. Archive Comparision Test), a jednak tím, že nabízí další, pro někoho podstatná vylepšení, jako je možnost automatického generování jmen podle data, výběr podle data, příznaků archivace, schopnost práce s 'dlouhými' jmény, samorozbalující archivy, možnosti uzamčení archivu proti další modifikaci, interaktivní ovládání, komentáře k archivu atd.To by tak mohlo být z teoretického hlediska vše a nyní se podíváme na pár programů, které vám mohou samotnou kompresi (sbalení dat) či dekompresi (rozbalení dat) provést. Pokusím se zde vybrat pár nejznámějších programů a jeden podrobněji popsat. Samozřejmě, že bude záležet na vás, který program si vyberete. Ovšem princip všech programů je velmi podobný.WinRAR 3.62WinRAR je program určený pracovat s nejrozšířenější skupinou komprimovaných dat a to s koncovkami RAR a ZIP. Dokáže ovšem zpracovávat (ale pouze extrakci) formáty typu GZ, ACE, TAG nebo UUE a mnoho dalších. V nejnovější verzi (3.62) dokáže WinRAR zpracovávat dokonce i datové produkty NTFS (pro zasvěcené). Toto je zvlášť podstatné pro Windows 2000. V nové verzi je program poněkud graficky odlišný od předchozích a jeho použití je přehlednější. Samotná práce v něm je jednoduchá a srozumitelná pro každého. Podíváme-li se na funkčnost a optimální poměr komprese k času, můžeme klidně říci, že tento faktor je v programu WinRAR dokonale zvládnut. I když se najdou programy, které komprimují s větší efektivitou, čas potřebný pro jejich práci je několikanásobně vyšší a pochopitelně naopak. S archivy RAR lze pracovat kromě nejrozšířenější platformy Windows i v prostředích Unix, Linux, MacIntosh, IBM OS/2.Pro šifrování používá RAR poměrně silnou blokovou šifru, takže i když se po internetu povaluje spousta programů pro zjištění hesla, při šesti- a víceznakovém heslu trvá na současné technice nalezení hesla několik desítek let. Celkem důležitý rozdíl od ostatních formátů, kde je to záležitost pár hodin. (jen pro zajímavost rozšifrování šestiznakového hesla trvá podle výpočtů cca 400 dní, sedmiznakového 25 000 dní atd., pochopitelně záleží na technologii a výkonu počítače). Jen zmíním, jak velké soubory se dají WinRARem zpracovávat a jaká je jeho cena. Maximální velikost zkomprimovaného souboru je cca 8,5 gigabytů a u souborového systému FAT16 pouze 2 gigabyty (to je ale omezení souborového formátu, ne WinRARu samotného). Náklady na pořízení tohoto programu se pohybují přibližně někde kolem 1000 Kč.Pracovní plocha je velice jednoduše a vkusně umístěná v dominantní části okna a velmi připomíná práci v Total Commanderu. Máte-li soubor, který je zkomprimován, a chcete jej extrahovat (rozbalit), použijete velice jednoduchý pohyb podobně jako v programu Průzkumník nebo již zmiňovaném Total Commanderu. Najdete soubor, který chcete zpracovat. Jednou na něj kliknete, aby došlo k prosvícení (ne k otevření), a pak již stačí jen stisknout v horní části tlačítko „Extrahovat do“ . V tu chvíli se objeví okno „Cíl a volby extrakce“ a naprosto identickým a notoricky známým způsobem určíte, kam si přejete dotyčný soubor rozbalit. Opačný postup, když hodláte soubory sbalit (spakovat), je také velmi jednoduchý. Zobrazíte veškerá data, která hodláte zpracovat, označíte je buď myší, nebo „Shift + tlačítka šipek nahoru, dolů“, a zvolíte ikonu „Přidat“ . Pak již jen určíte, kam se vytvořený soubor umístí. Celá práce je tímto dokončena.Toto jsou pouze dvě nejdůležitější činnosti, které by vám měly stačit k tomu, abyste se naučili velmi jednoduše a hlavně efektivně pracovat s daty. Existuje mnoho možností jak provést nastavení a podrobnou lokalizaci systému, ale pro běžné uživatele se mi to jeví jako nadstandardní a myslím si i zbytečné. V každém případě, pokud se někdo hodlá komprimací dat zaobírat podrobněji, existují na internetu podrobné popisy a příručky jak vyzrát na mnoho problémů a potíží. Stáhnout si nejnovější verzi v češtině můžete přímo ze stránek výrobce.Varianta komprese WinRAR: Pravé tlačítko myši > WinRAR > Přidat do nazev_slozky.rarVarianta dekomprese WinRAR: Pravé tlačítko myši > Extraktovat zdeWinZip 10.0Nejběžněji používaný komprimační nástroj používá prakticky stále stejné uživatelské prostředí a vylepšuje jen vnitřní funkce. Je to zcela základní program, který by neměl chybět v žádném počítači. Podporuje většinu kompresních standardů běžně používaných na Internetu: TAR, ZIP, UUencode, XXencode, BinHex, MIME a Unixové komprese. ARC, ARJ a LZH jsou podporovány prostřednictvím externích programů. Běžný uživatel nejvíce ocení novou a lepší metodu komprese, která ovšem není kompatibilní se staršími verzemi.Program automaticky vybírá optimální kompresní metody - PPMd nebo bzip2 a obsahuje nový kompresní algoritmus pro bezztrátovou kompresi zvukových souborů WAV. Možnost zobrazení plných náhledů snímků uložených v ZIP souboru bez nutnosti jejich extrakce je velmi příjemná změna. WinZip podporuje správce příloh ve Windows XP SP2. Dokáže ukládat ZIP soubory přímo na CD nebo DVD, velké ZIP soubory jsou přitom automaticky rozloženy na více disků.Trial verzi si můžete stáhnout přímo od výrobce.Varianta komprese WinZip: Pravé tlačítko myši > WinZip > Add to nazev_slozky.zip.Varianta dekomprese WinZip: Pravé tlačítko myši > WinZip > Extract to hereALZip 6.13Program umí pracovat s více než 35 kompresními formáty. Vedle standardních formátů, jako jsou ZIP či ARJ, umí ALZip otevírat i ISO a BIN (IsoBuster) obrazy kompaktních disků či virtuální CD formátu LCD. ALZip dokáže samozřejmě archivy i vytvářet a to včetně SFX samorozbalovacích souborů.Mezi další funkce programu patří rozdělování archivů do menších souborů, integrace s antivirovým softwarem, zrekonstruování zapomenutých hesel ZIP souborů či možnost spouštění programu z příkazové řádky. Celkově se jedná o velice povedený program s intuitivním ovládáním, který rozhodně stojí za vyzkoušení.Stahovat můžete od výrobce.ExtractNow 4.35Dovolí rozbalit více souborů najednou z formátů ZIP, RAR a ACE. ExtractNow je nástroj, který dokáže rozbalit několik komprimovaných souborů najednou. Podporuje ZIP, RAR, ACE soubory a má velmi kompaktní a přehledné grafické rozhraní. Stačí pouze přetáhnout požadované soubory nebo si je vybrat v menu. V nové verzi nabízí ExtractNow také funkci, která pomůže při hledání podporovaných souborů. Při samotném rozbalování si můžete vybrat, do kterého adresáře mají být archívy rozbaleny, případně pro ně program vytvoří nový adresář se stejným jménem.Stahovat můžete opět přímo od výrobce.Slovo závěremVeškeré programy, které jsem zde představoval (ovšem jen nepatrný zlomek ze všech existujících), je možné stáhnout z internetu jako shareware a není problém je také zakoupit jako originál. Pořizovací náklady se pohybují od 200 – 1000 Kč. Celkem důležité je také říci, že operační systémy Windows i Linux se již dokonale přizpůsobily a umí pracovat i s komprimovanými soubory, aniž byste museli instalovat nějaký další program. Pro základní práci s komprimovanými soubory to stačí, pokud budete chtít víc, není problém sáhnout po některém ze zde představených programů. Doporučuji proto všem uživatelům, aby se pokusili s kompresí pracovat.

Pokračovat na článek


Facebook bude používat Alias ​​a ověřit účty z VIP uživatelů

V minulosti bylo možné používat přezdívku namísto naší skutečné jméno, ale, na nějakou dobu, Facebook zakázal tuto věc tím, že požaduje uživatelům používat skutečná jména. Poté, co Google + se náhle vážkách, snaží se vyhovět svým členům, že jim umožní používat pseudonymy namísto skutečných jmen, zde je, že Facebook není stát a rozhodl se dát některým uživatelům možnost využívat fiktivní jména na místě skutečný. Kromě toho, začíná dnes, někteří uživatelé s mnoha účastníků, bude informován prostřednictvím jejich potenciální možnost ověřit jejich totožnost. Tímto způsobem se na Facebooku a chce zajistit transparentnost, aby svým členům poskytuje jim příležitost zjistit, zda účet, pravděpodobně patří ke slavným lidem, zda patří do VIP v otázce.Neexistuje žádný způsob, jak ověřit svůj účet dobrovolného, musí být vybrán a, otestovat, uživatel načte průkaz totožnosti, pas nebo řidičský průkaz. Navíc, jsou účty, které lze použít aliasů a proč, secono Facebook, je velmi jednoduchý: například, Stefani Germanotta, aka Lady Gaga, může používat účet ověřenou dokázat, že ona je slavná Stefani Germanotta a zobrazí jeho jméno jako &Stefani; Germanottaanotta (Lady Gaga)” nebo jednoduše &Lady; Gagay Gaga” s Stefani Germanotta, která se objeví v informačním displeji. Konečně, je třeba zdůraznit, že Facebook ručně schválit alternativní názvy, aby zajistily, že jsou skutečná jména umění a ne ve skutečnosti módní jména.

Pokračovat na článek


Jak odstranit / odstranění uložených hesel v prohlížeči Mozilla Firefox

Ve výchozím nastavení, všechny hlavní programy vyžadují, aby uživatel surfovat na internetu, pokud chcete uložit heslo zadané pro přístup ke stránkám, on-line služby a sociální sítě. Mnohé láká pohodlí říká ano, ale ve skutečnosti, Tato funkce může být velmi nebezpečné s ohledem na ochranu soukromí, zejména pokud je počítač používá více než jedna osoba v rodině.Pokud se nechcete riskovat, že váš bratr nebo nějaký kamarád jít prohrabovat v nastavení prohlížeče a uvidíte všechna vaše hesla, Nebojte se, proto, že existuje způsob, jak zabránit ukládání hesel ve všech prohlížečích a odstranit ty, které již byly uloženy. Snažte se uvést do praxe ihned po návod, jak odstranit uložená hesla budu vám.Pokud se chcete dozvědět, jak smazat uložená hesla a použít Internet Explorer, co musíte udělat, je spustit prohlížeč přes její ikonu na ploše nebo v hlavním panelu Windows. V tomto bodě, klikněte na ikonu ozubeného kola, který se nachází v horní části a vyberte Možnosti Internetu v nabídce, která se zobrazí. V okně, které se otevře, Přejděte na záložku Obsah a klepněte na tlačítko Nastavení se nachází pod hlavičkou dokončování. Pak odstraňte zaškrtnutí z názvu hlas uživatele a hesla na formulářích, klepněte na tlačítko Odstranit vymazat historii automatického dokončování v aplikaci Internet Explorer uložených hesel a klikněte na tlačítko OK dvakrát za sebou pro uložení nastavení.Pokud si přejete odstranit uložené hesla z Mozilla Firefox, spusťte program z ikony na ploše nebo v nabídce Start systému Windows, klikněte na oranžové tlačítko Firefox (se nachází v levém horním rohu) a vyberte Možnosti> Možnosti z menu, které se objeví.V okně, které se otevře, klikněte na tlačítko Bezpečnostní, Odstraňte zaškrtnutí položky Zapamatovat heslo pro weby, a klepněte na tlačítko OK uložíte nastavení. Pokud chcete odstranit dříve uložených hesel v programu před uložením nastavení, musíte kliknout na první tlačítko a klepněte na tlačítko Odebrat heslo uložené vše.Konečně, Pokud používáte prohlížeč Google Chrome, Můžete smazat uložená hesla jednoduše tím, že spuštění programu od jeho ikonu na ploše nebo v nabídce Start systému Windows, Kliknutím na ikonu klíče se nachází v pravém horním rohu a výběrem menu Volby, které se objeví.Karta, která se otevře, klepněte na kartu Nastavení osobního (V levém panelu) a dát zaškrtnutí u Nikdy neukládat hesla zakázat ukládání hesel. Pokud chcete odstranit dříve uložených hesel v programu, musíte kliknout na Správa uložených hesel a odstraňte je kliknutím na x, který se zobrazí na pravé straně, když jdete na název serveru se myši. Snadný, ne?

Pokračovat na článek


Stahujte hudbu i legálně - praktické zkušenosti s i-legalne.cz

Ilegální stahování muziky je v dnešní době tak rozšířený jev, že snad nikdo nemůže být tak naivní, aby si myslel, že to lze zastavit. No a to samé si asi řekli i tuzemští distributoři hudebních nosičů a rozhodli se vytvořit zpoplatněnou databázi, odkud lze hudbu Server i-legalne.cz byl spuštěn teprve před nedávnem a je na něm soustředěno něco málo přes 200 000 tisíc skladeb všech možných interpretů z různých zemí a jestli vás tedy zajímá, jaký tento server je, jaké má výhody a nevýhody a jestli se vůbec vyplatí mu věnovat pozornost, tak jste tu správně.Když se poprvé podíváme na úvodní stránku serveru I-legalne.cz, všimneme si hned několika věcí. V horní části jsou možnosti vyhledávání, buď podle specifických kategorií, jako například podle autora, alba atd., nebo můžeme kliknout na „procházení katalogu dle žánrů“ v levé části obrazovky pro strukturovaný průchod databází, ale k tomu až za chvilku.Když kliknete na některou z hudebních záložek, jako je například Jazz&klasika nebo World music, tak se vám vypíší aktuality přímo z této konkrétní kategorie s příslušným top ten žebříčkem. Můžete se tak například dozvědět, že raper NAS chystá na Vánoce nové album, nebo že skupina Blur by ráda natočila další desku s původním kytaristou Grahamem Coxonem.V dolní části uprostřed naleznete aktuality, tedy aktuální články, co se všechno děje nového a vpravo pak top desítku nejstahovanějších písniček na celém serveru s aktuálně vévodící skupinou Kryštof.Začínáme…První věc, kterou musíme udělat, abychom mohli v pohodě stahovat písničky je, že se musíme zaregistrovat, takže vpravo nahoře klikneme na odkaz „jsem nový uživatel“ a objeví se nám klasický registrační formulář, který vyplníme podle svých osobních údajů.Když už jsme zaregistrování, tak nám zbývá jenom jedna maličkost, kterou je nabití našeho osobního peněžního konta. To lze provést několika způsoby a ty jsou celkem čtyři: dobíjecím kupónem, převodem z účtu, přes portál eBanky anebo klasickou platební kartou. Podle mě je nejjednodušší způsob zvolit platbu formou převodu z účtu, ale to je asi individuální.Nyní, když už máme na účtu dostatečný počet platebních prostředků, můžeme se směle pustit do vybírání a nakupování písničekJak už jsme si řekli na začátku, tak jsou zpravidla dva různé druhy vyhledávání písniček a to konkrétně fulltextové vyhledávání a proklikávání přes databázi. Hledání skrze kategorie se ale ukázalo být trošku problematické, protože někteří interpreti jsou naprosto nelogicky a chybně zařazeni do jiných kategorií, takže jediné pozitivum u tohoto proklikávání databází je, že alespoň vidíte, co kde najdete. Nejprve se ale zaměříme na fulltext.U fulltextu můžete hledat, jak už jsem nastínil podle několika kritérií, jednak podle skladby, potom podle alba nebo interpreta a nebo dát všechno a doufat, že vám to něco „vyplivne“:-).Na obrázku dole jsem do fulltextu zadal název skupiny Queen a našlo mi to ještě další kapely se slovem Queen v názvu, jak tomu u fulltextu zpravidla bývá.Druhou formou hledání je zde již proklamované proklikávání. Nalevo si zvolíme, jaký žánr hudby nás zajímá a v prostřední části se nám objeví seznam interpretů, kteří jsou v tomto žánru zařazeni. Když potvrdíme interpreta, objeví se jeho dostupná alba a my si jen vybereme nějaké konkrétní, nebo klidně všechny. Z obrázku je patrno, že kategorie jsou řazeny velmi pouťově a je docela těžké najít zrovna to, co nás zajímá, protože například Eric Clapton, bluesová legenda, je uveden jak v kategorii blues, tak v kategorii rock, jak jistě vidíte. No ale budiž.Když si otevřeme konkrétní album, klikneme na výpis písniček a pak už jen vybíráme. Samozřejmostí je možnost přehrání demo ukázek každé skladby. Můžeme koupit jak celé album najednou, tak jednotlivé písničky, to už záleží na libovůli každého. Povšimněte si, že u každé písničky je napsaná cena, za kterou jí můžete koupit. Když už jste rozhodnuti, stačí jenom patřičné songy přidat do nákupního košíku, jako v jiných e-shopech a jít zaplatit.Když už máme zaplaceno, potvrdí se nám uskutečnění transakce a my se dostaneme do tabulky, kde si svojí písničku, nebo písničky můžeme stáhnout. Lze zde nastavit i kvalita stahovaného songu. Potom už stačí kliknout na odkaz „stáhnout“, nebo pokud jich máme víc tak klikneme na tlačítko „sáhnout vše“.Závěrem…Na závěr bych rád řekl, že nebude úplně od věci si takovéto nakupování muziky rozmyslet, protože i když je u každého alba napsáno, kolik ušetříte, tak to rozhodně není pravda. Když si například vezmete první album Vlasty Horvátha – Místo zázraků, tak ho můžete stahovat písničku po písničce, každou za 26,90 Kč. Když se ale podíváte na větší prodejce CD nosičů, tak běžná cena tohoto cd je od 70 do 224 Kč a vás by stažení celého tohoto alba z I-legalne.cz vyšlo přes 400 Kč!! To navíc ještě pomíjím fakt, že CDčko si můžete zálohovat nebo si z něj udělat MP3ky v lepší kvalitě, než nabízí tento server (192kbps).Co mě ale nejvíc naštvalo bylo, co všechno jsem ještě musel podstoupit, abych si tu jednu staženou písničku mohl vůbec pustit. Layla od Erica Claptona se mi stáhla ve formátu WMA, což by mi ani tak samo o sobě nevadilo, kdyby to po mě po spuštění nechtělo update Windows Media Playeru a ještě navíc získání licence z I-legalne.cz, čehož je příčinou DRM ochrana autorských práv. Potom už se mi písnička pustila, ovšem v Media Playeru, ve WinAmpu mi nehrála. Když jsem chtěl zkusit, jestli půjde vypálit, tak se samozřejmě potvrdilo, co jsem čekal, že NERO formát WMA jako audio CD vypálit neumí. Resumé tedy zní: z i-legalně.cz stahujte jedině tehdy, pokud sháníte nějakou opravdu nedostupnou písničku, ale rozhodně ne celá alba. Prodraží se vám to a zároveň pochopíte, že I-legálně.cz se řídí heslem – ZA HODNĚ PENĚZ MÁLO MUZIKY, což tentokrát platí doslova:-)

Pokračovat na článek


QoS - Quality of Service

V souvisloti s rozvojem intgernetových služeb, jakmi jsou IP telefonie nebo IPTV se stále častějíi začíná vyslovovat další "záhadná" zkratka - QoS. Co znamená Quality of Service a jaký má vliv na kvalitu internetových služeb?Pojem QoS - Quality of Service už v překladu (kvalita služby) ledacos napoví. Měla by poskytovat uživatelům služby s definovanou kvalitou, což znamená, že poskytuje spravedlivé dělení rychlostí a nedochází tak k zahlcování sítě. Stručně řečeno, je to řízení datových toků (přenosů dat) v síti. Zkrátka zajišťuje to, aby citlivé a důležité informace dorazily včas a s jistotou. QoS by mělo být zárukou, že paket úspěšně překoná trasu mezi dvěma body na síti.Zarazilo vás slovo paket? Je to základní informační jednotka přenosu v počítačových sítích. Kdysi dávno, při vzniku internetu, proplouvaly po síti pakety s nevyužitými bity určujícími typ služby a prioritu. Nebyla tu žádná potřeba QoS. Ale dnes je zkrátka potřeba řízení rychlosti, nejlépe pomocí routerů (síťové zařízení, které procesem zvaným routování přeposílá datagramy směrem k jejich cíli), jelikož paketům jdoucím po síti se může na cestě něco špatného přihodit. Uvedu vám několik nejčastějších poruch.1. Tak například router může selhat při doručování paketu v případě, že jeho buffery (vyrovnávací paměti) jsou naplněné. Přijímající aplikace musí požádat o opětovné vyslání informace, což může představovat vážná zpoždění v celkovém přenosu, Jsou to takzvané ztracené pakety.2. Pakety můžou také přicházet do cíle s různým zpožděním. Tato variace ve zpoždění je označována jako rozptyl a vážně ovlivňuje kvalitu přenosu např. multimédií.3. Když skupina paketů proudí Internetem, může se také stát, že pakety mohou dorazit v jiném pořadí, než byly vyslány. Tento problém vyžaduje existenci protokolů, které v cíli seřadí pakety podle pořadí, ve kterém byly vyslány(doručení mimo pořadí).V poslední době dochází k rozvoji služeb, jejichž úspěšnost z pohledu uživatele významně závisí na časových charakteristikách komunikace přes počítačovou síť. Jde například o služby VoIP - telefonování přes IP, videokonference a další interaktivní služby. Pro tyto aplikace je QoS nutnost. Uživatel samozřejmě požaduje, aby mu byla poskytnuta určitá definovaná kvalita služby. Například videosignál určitého rozlišení o určitém počtu obrázků za sekundu, zvuk určité šířky pásma nebo přenos souboru dat v určitém čase.V případě, že není uplatňováno QoS a uživatel je připojen ke sdílené síti (například doma, když máte více počítačů v rodině, nebo ve firmě apod.), může nastat problém. Znáte to, syn se rozhodne stahovat úžasný film právě v okamžiku, kdy vy potřebujete nutně volat přes internet nebo jinak komunikovat prostřednictvím počítačové sítě. Ouha, sedíte a divíte se, že vám ten internet dnes nějak „ nejede“. Odborně řečeno dochází k velké časové odezvě, pingu a web se tak zpomaluje. QoS by tak mělo být nezbytnou součástí každého poskytovatele a menší nebo střední sítě.Kde především najdete QoS ? Nejvíce asi v IP protokolu, dnes už existují služby umožňující flexibilně přiřazovat jednotlivým IP službám priority, čímž definují průchodnost jednotlivých služeb sítí. Také se uplatní v ATM (Asynchronous Transfer Mode), což je technologie orientovaná na spojení. V ATM je spojení vytvořeno mezi dvěma koncovými body ještě před tím než začne výměna dat.Qos lze rozdělit do tří úrovní:Best-effort - služba klasického internetu, poskytující základní konektivitu bez garancí.Differentiated - služba rozdělující provoz v síti do tříd podle požadavků :CoS - pro každou třídu je konfigurovatelný QoS mechanismus, podle kterého je poté obslouženaSoft QoS - bez garancí pro službu jako takovou, diferencuje pouze provozGuaranteed - požadavek pro přidělení určitého množství síťových zdrojůHard QoS - vyžaduje přísné garance od sítěA to je tak v kostce zhruba vše, co byste měli vědět o pojmu QoS.

Pokračovat na článek


Kabelové připojení CATV

Pokud máte doma kabelovou televizi, je velmi pravděpodobné, že se přes její rozvody můžeteg přpojit také k internetu. Připojení přes kabelovku je rychlé, cenově výhodné a nenáročné na instalaci. Bohužel není dostupné zdaleka všude.Internet je významnou součástí v našem životě. Pro každého má internet jiný význam, využíváme ho pro stahování dat, hraní her, pro komunikaci, pro práci atd., ale pro každého je důležitá rychlost připojení k internetu. Pokud chcete rychlý internet pro stahování videa, poslouchání hudby, hraní her apod., je pro vás ideální volbou kabelové připojení přes přípojku kabelové televize (CATV).Historie a dnešekKabelové připojení využívající rozvody kabelové televize patří mezi nejmodernější připojení k internetu. Počátky kabelového připojení v ČR se datují od roku 2003. V září roku 2003 se spojují kabelové společnosti Intercable a TES Media a vytvářejí společnost Karneval. Dochází nejen k tomu, že rozšiřují možnosti kabelové televize, ale také jako první přicházejí na trh s kabelovým připojením. Ihned po vstupu na český trh svojí rychlostí stahování a odesílání dat převyšují všechny druhy připojení, které na trhu působily, včetně cenových relací.V dnešní době nabízí společnost Karneval možnost stahování dat až 7000 kb/s a rychlost odesílání dat 500 kb/s. Tato rychlost určitě není konečnou, neboť společnost Karneval už testovala rychlost okolo 30 Mb/s. K dnešnímu dni udávají dva největší kabeloví poskytovatelé Karneval Media a UPC Česká republika přes 140 tisíc zákazníků využívajících kabelového připojení k internetu. Mimochodem, obě společnosti se v současné době slučují. Celkem je přes přípojku kabelové televize (včetně lokálních poskytovatelů) připojeno přibližně 176 tisíc uživatelů a toto číslo neustále roste svižným tempem.Současná nabídkaSpolečnost Karneval nabízí kromě již zmiňovaného připojení rychlostí 7000 kb/s (TURBO 7M) i další možnosti: Internet TURBO 1M (1000/100 kb/s), TURBO 3M(3000/300 kb/s) a konečně TURBO 5M(5000/500 kb/s). Pozn. první číslo udává rychlost stahování (download), číslo za lomítkem pak rychlost odesílání (upload). V těchto měsících je nabídka společnosti Karneval lákavá, např. při objednání internetu TURBO 3M získáte na 3 měsíce internet TURBO 5M. Obdržíte skoro dvojnásobnou rychlost, ale platíte za TURBO 3M. Nedílnou součástí je zapůjčení modemu (Motorola) a instalace za symbolickou 1 Kč. Cenové relace jsou 470 Kč/měsíc za TURBO 1M, TURBO 3M za 772 Kč/měsíc, TURBO 5M za 1 307 Kč/měsíc a 1 783 Kč/měsíc za TURBO 7M. Pro připojení k internetu dostanete 2 vlastní dynamické IP adresy a dvě emailové schránky, které mají velikost 1 GB. Pouze u nabídky TURBO 1M činí velikost 100MB. Kromě toho máte možnost vlastního web hostingu (místo, kde můžeme mít svoje webové stránky) do 30MB, Dalšími službami je zřízení pevných IP adres, rozšíření emailové schránky, možnost web hostingu a server hostingu. Handicapem je, že máte stanovenou maximální hodnotu přenesených dat, pro TURBO 1M - 2GB, TURBO 3M - 10GB, TURBO 5M - 20GB a pro TURBO 7M - 40GB, v případě překročení se rychlost sníží na hodnotu 256/64 kb/s.InstalaceInstalace je jednoduchá a zvládne ji každý, kdo již na počítači v minulosti pracoval. Pro kabelové připojení potřebujete síťovou kartu, kabel RJ 45, koaxiální kabel, modem pro kabelové připojení (od modemu pro dial–up jej odlišíte např. podle toho, že má speciální zásuvku pro koaxiální kabel), síťový adaptér pro modem, USB kabel a kabelovou přípojku. To všechno dostanete jako součást instalačního balíčku s modemem a pokud se necítíte dostatečně zruční, můžete si modem a připojení na počítači nechat nainstalovat technikem poskytovatele. Tato služba je většinou poskytována zdarma, technik stejně musí ve vašem domě zapojit vaši kabelovou přípojku.Pokud se rozhodnete pro instalaci svépomocí, budete si nejprve muset do počítače nainstalovat síťovou kartu, pokud ji už nainstalovanou nemáte. Novější počítače již většinou síťovou kartu obsahují. Dále propojíte koaxiálním kabelem modem a kabelovou přípojku (pozn.- nejdříve byste měli kabel připojit ke kabelové přípojce), pokračujete tím, že připojíte kabel RJ 45 (zapojuje se ze síťové karty do modemu). V případě, že nemáte síťovou kartu, můžete počítač s modemem propojit přes USB rozhraní, to je ale spíš jen nouzové řešení. Nakonec připojíte síťový kabel z modemu do elektrické zásuvky. Pokud jste všechno zapojili správně, můžete zapnout modem, na kterém se postupně rozsvítí kontrolky power, receive, send, online a bude blikat pc/activity (tzn. že modem komunikuje s PC). Popis konektorů kabelového modem:1 - konektor RJ45 (pro připojení k počítači)2 - konektor USB (pro alternativní připojení k počítači)3 - koaxiální konektor (pro připojení ke kabelové zásuvce)4 - napájecí konektor (pro připojení napájecího adaptéru)Po zapojení modemu zbývá nastavit síťové připojení na vašem počítači. Ani to není nijak složité, postup se mírně liší podle vašeho operačního systému (minimálně byste měli mít Windows 98). Možná budete muset nastavit vlastnosti TCP/IP protokolu, případně tento protokol doinstalovat, pokud nebyl nainstalován současně s Windows. Ve většině případů stačí ponechat výchozí nastavení, které pro získání potřebných síťových údajů využívá DHCP server poskytovatele, to znamená, že uživatel na svém počítači nemusí nic nastavovat, IP adresa a další potřebné údaje jsou mu přiděleny automaticky. V opačném případě vám poskytovatel dodá potřené údaje, které vyplníte ve vlastnostech TCP/IP protokolu ručně. Tím je veškerá instalace a nastavení hotovo a už by vám nic nemělo bránit v prohlížení oblíbených stránek a využívání dalších internetových služeb.Slovo na konecKabelové připojení jednoznačně nabízí nejlepší parametry, které určitě využijí všichni uživatelé, i ti, kteří zpočátku nemají na připojení vysoké nároky. Je jenom na vás jakou rychlost zvolíte, a to podle toho co od internetu očekáváte. V současné době má tento způsob připojení k internetu v ČR konkurenci pouze v optických kabelech, které používají někteří poskytovatelé pro připojení ve větších městech. Počet lidí, kteří se přes kabelovou televizi k internetu budou připojovat dále poroste a to nejen pro jeho rychlost, která ještě neukázala svá maxima, ale také proto, že je snadno dostupný v obcích s kabelovou televizí. Stačí se jenom připojit.

Pokračovat na článek


Co je to DNS a princip využití na Internetu

Domain Name System (DNS) slouží, technicky vzato, k převodu domén na IP adresy serverů. Z uživatelského hlediska slouží k tomu, abychom si nemuseli pamatovat dlouhé řetězce čísel, ale mohli do prohlížeče zadat adresu oblíbeného serveru jako www.oblibenyweb.cz. V tomto článku se podíváme DNS pod pokličku a ukážeme si, jakým způsobem takový převod domény na IP adresu probíhá.Vzhledem k tomu, že v posledních letech rozvoj počítačových sítí a vznik Internetu zaznamenal raketový vzestup, bylo zapotřebí řešit také otázku narůstajícího množství počítačů, stejně tak jako malých i velkých sítí a v neposlední řadě i informací, po nichž jsou běžní uživatelé internetu hladoví. Proto se do popředí dostává síťová architektura (protokol TCP/IP). Pomocí tohoto protokolu získávají jednotlivé počítače svou jedinečnou "adresu" – IP adresu (myšleno číselnou adresu tvaru Y.Y.Y.Y., kde Y je číslo od 0 do 255). Jednoduše lze říci, že počítač získá IP-adresu stejně jako třeba auto poznávací značku. IP adresy mají pro nás, uživatele, mnoho nevýhod. Jako člověk, který si nepamatuje ani své telefonní číslo, mohu v klidu říci, že jsou těžko zapamatovatelné (do internetového prohlížeče na vašem počítači napište IP-adresu 82.99.173.175 a otevře se internetová stránka oXy online). Je na první pohled patrné, že se s nimi těžko pracuje. Jednoduše si nedokáži představit situaci, že místo psaní adres do vyhledávačů bych si musel pamatovat desítky čísel a ty vpisovat místo domén.Proto, aby se předcházelo těmto komplikacím, začaly se používat doménové tvary (lidově domény), které mohou být tvořeny několika slovy od sebe oddělených tečkami. V mnoha případech lze k jedné IP-adrese přidělit několik domén (http://www.ceskatelevize.cz/ = http://www.czech-tv.cz/ ).DNS (Domain Name System) je nástroj pro převod doménových jmen na číselný tvar (IP-adresu) a pochopitelně i obráceně. Je důležité říci, že tento převod zařizuje hierarchicky členěný systém nameserverů (server pro získávání jednotlivých adres). Na vrcholu stromu v této hierarchii jsou kořenové nameservery, ty obsahují zpravidla značky států - Národní TLD (Top Level Domain) cz, com, sk, eu atd.Dále jsou v pořadí domény nižší úrovně (sub domény), jejichž tvary jsou téměř neomezeny až na množství znaků v jednotlivých sub doménách (fi.muni.cz, fce.vutbr.cz nebo cvut.cz). Pro zajímavost lze říci, že každá sub doména může mít maximálně 63 znaků a celé jméno domény může mít až 255 znaků. Například budeme-li chtít zjistit IP-adresu (sub)domény fce.vutbr.odk.cz, musíme položit dotaz jednomu kořenovému serveru na koncovku cz. Tento server nám odpoví, že cz je TLD doménou a pošle informaci, které nameservery za tuto doménu zodpovídají. Náš počítač dostane pak k dispozici jejich adresy. Takto se opakující systém s tvary odk.cz, vutbr.odk.cz postupuje hierarchickým systémem domén a jejich subdomén až k finálnímu tvaru fce.vutbr.odk.cz a my se dozvíme odpovídající IP-adresu.Aby nameservery při každém stejném pokusu o převod nemusely tuto složitou operaci provádět, znají nameservery blízké servery, které jim v tomto dokáží flexibilně pomáhat. Každý takový blízký server ví, koho se má dotazovat na informaci, popřípadě zná adresy kořenových nameserverů. Ovšem nameservery umístěné vysoko ve stromu (kořenový, spravující domény) tento postup kvůli své vytíženosti neznají, a proto vůbec nehledají adresy a pouze odkazují na další směr hledání.Podíváme-li se ještě na vztah mezi DNS a doménou, může DNS fungovat ve vztahu k doméně jako jedna z těchto tří variant: primární server - na něm data vznikají (každá doména musí mít svůj primární server),sekundární server - slouží jako záloha primárního serveru a jako záloha dat (každá doména by měl mít minimálně jeden vlastní sekundární server ovšem není to podmínkou)a nakonec pomocný server - sloužící jako vyrovnávací paměť (používá se k rovnoměrnému rozdělování zatížení celého serveru).Na závěr bych rád dodal, že tohle je opravdu jen základní náhled na funkci DNS a principu přenosu dat. Snažil jsem se, aby bylo patrné, k čemu je samotné DNS a jak jej běžný uživatel používá v každodenním surfování po internetu. Mohli bychom se dále zaměřit na tak specifické oblasti DNS jako je DNS query, věty RR, DNS update atd. Avšak to je již tak specifická záležitost, že vyžaduje hlubší zamyšlení a podrobné znalosti v otázce DNS.

Pokračovat na článek


AJAX – nová technologie pro www stránky

Určitě se vám už nejednou stalo, že jste se dostali na stránky, které se načítaly neuvěřitelně pomalu. Webová stránka se totiž vždy načítá ze serveru celá, i když se na ní vizuálně změní jen malá část. Velká část dat tak zbytečně putuje od serveru k prohlížeči znovu a znovu. Řešením tohoto problému je technologie AJAX, která přibližuje použitelnost webových stránek z hlediska rychlosti desktopovým aplikacím.Co je to AJAX? Každý programátor, nebo spíše každý dobrý programátor by vám řekl, že AJAX neboli Asynchronous JavaScript and XML je technologie postavená na javascriptu, která umožňuje zasílat HTTP požadavky bez nutnosti načíst stránku. Ke komunikaci kupřikladu s PHP scriptem může být využito jazyka XML. Jenže jak tomu máme rozumět my, obyčejní uživatelé? Pokusím se vám tedy tento pojem přeložit do „lidštiny“. Tak tedy AJAX je technologie (prakticky spojení několika technologií), která potírá klasický přístup HTTP (pokud nevíte, co je http, nemá smysl dále číst) protokolu systémem požadavek - odpověď. Uživatel vůbec nepozná, že se do stránky načítají nová data. A nebo jsou zasílány další požadavky na získání dalších částí stránky. Že ještě stále nevíte o čem mluvím? Tak tedy jinak.AJAX je spojení několika již známých technologií a tyto technologie se navzájem doplňují a působí jako celek pod tímto názvem. AJAX slouží vlastně k tomu, abyste mohli pomocí JavaScriptu načíst třeba stránku PHP v pozadí stránky, na které se nacházíte a poslat jí nějaká data. Jiná data od ní můžete i přijmout a hned je použít. Stránka, na které v tu chvíli jste, se vůbec neobnovuje.Ptáte se na ony technologie, ze kterých se AJAX skládá? Jsou to: standardní prezentační vrstva založená na XHTML a CSS, dynamické zobrazování a interakce za použití Document Object Model (DOM), výměna a manipulace s daty za použití XML a XSLT, asynchronní výměna dat díky XMLHttpRequest a JavaScript, který všechny tyto komponenty spojuje v jeden fungující celek. Pokud bych AJAX měla výstižně charakterizovat, použila bych vysvětlení nejmenovaného programátora: Jak ohákovat starý dobrý HTTP protokol v současných prohlížečích.Použitelnost AJAXu je ovšem zatím na startovní dráze před výstřelem, neexistují zde skoro žádné uživatelské testy. Každé použití AJAXu by tedy mělo být opravdu dobře odůvodněné a rozhodně by mělo přinést víc uživatelského komfortu než zmatení. Nepoužívejte AJAX jen proto, že se to nosí a že tím pádem budete „in“.Já si například myslím, že pokud se na stránce něco změní, měl by to uživatel zaznamenat. Ale i to se dá V AJAXu vyřešit. Ke zdůraznění nějaké změny se může použít pohyb prvku či klasické grafické prostředky (velikost, barva atd.). Často používaná je v tomto případě tzv. yellow fade technique (odkaz v angličtině), tedy zvýraznění změny pomocí krátkého podbarvení žlutou barvou. Ovšem i takové zvýraznění má svou nevýhodu. Při průzkumu této technologie se zjistilo, že uživatelé často považovali toto chování za reklamu (protože ty také často blikají a jsou propagovány výrazně), a proto ho ignorovali.A to už nemluvím o tom, že uživatel bude chtít použít tlačítko ZPĚT a ono nebude fungovat. Mezi další nevýhody AJAXu totiž patří nepoužitelnost tlačítka zpět, nebo záložek. To je zatím asi největším problémem AJAXu po stránce použitelnosti. Dá se to sice vyřešit, ale je to poměrně dost náročné a drahé. Východiskem je (jak jsem se již zmínila výše v tučně označené větě) používat AJAX jen pro usnadňující funkce, kde uživatel nebude chtít tlačítko ZPĚT používat. O AJAXu toho zatím mnoho nevíme, pominu-li tvůrce a AJAXové odborníky a tak se musí, podle mého názoru, hlavně neustále testovat a na kom jiném, než na obyčejných uživatelích. Protože není pravidlem, že co je tvořeno právě pro klasické uživatele musí zákonitě těmto uživatelům vyhovovat. Ale abych stále jen nezpochybňovala technologii AJAX, předložím vám i jeho výhody.Nejprve vám nastíním základní funkci. Funguje to asi takto: Klasické webové aplikace pracují ve stylu požadavek na server, zpracování požadavku a zobrazení výsledku. Zatímco AJAX se snaží tento způsob práce se stránkou překonat. Po prvním načtení jsou data se serverem vyměňována nepřetržitě a na pozadí. Uživatel vidí stále načtenou a zobrazenou stránku. Během zpracování stažených dat a přípravě jejich zobrazení již může probíhat další získávání nových dat. JavaScript přes XMLHttpRequest požaduje po serveru nějaká data (obvykle XML), následně je za pomocí XSLT zpracuje a zobrazí v okně prohlížeče.Obrovskou výhodou je vyšší vzájemná komunikativnost takto vyrobených aplikací. Pokud si to chcete prakticky vyzkoušet, můžete například na Google Maps maps.google.com, který je opravdu příkladnou ukázkou v případě, že jste dosud nepochopili co je to AJAX.Nakonec bych ráda shrnula, stručně popsala a uvedla příklady výhod a nevýhod AJAXu pro ty, kteří stále malinko tápají. Mezi výhody patří odstranění nutnosti znovunačtení a překreslení celé stránky při každé operaci, které jsou nutné u klasického modelu WWW stránek. Pokud například uživatel klikne na tlačítko pro udělení hlasu v nějaké anketě, celá stránka se musí znovu načíst ze serveru, třebaže se na ní jen například aktualizují výsledky hlasování a veškerý zbytek obsahu zůstává stejný. Prostřednictvím AJAXu proběhne odeslání hlasu uživatele na pozadí, server zašle jen ty části stránky, které se změnily, a jen tyto části se uživateli na stránce aktualizují a překreslí. Uživatel tak má pocit mnohem větší plynulosti práce. Tím se také zákonitě sníží zátěž na webové i databázové servery, protože díky AJAXu je objem dat mnohem nižší, ale přitom je počet vyměňovaných HTTP požadavků vyšší.Mezi nevýhody patří již výše zmiňovaná nemožnost použití navigace i pomocí tlačítek (Zpět a Další) jelikož se webové stránky chovají jako plnohodnotná aplikace se složitou vnitřní logikou, nikoli jako posloupnost stránek. Problémem AJAXových aplikací také může být právě ono neprojevení změny. Pokud totiž uživateli nevidí naprosto jasně, že aplikace zpracovává jeho požadavek (a na pozadí komunikuje se serverem), jediné, co zaregistruje, je zpožděná reakce (mezitím se dokonce může snažit operaci spustit znovu, neboť se domnívá, že systém jeho příkaz ignoroval).Pro některé uživatele je dost zásadní nevýhodou AJAXu nutnost používat poslední modely „graficky vychytaných“ prohlížečů, které podporují potřebné technologie. Na obhajobu AJAXu si troufám tvrdit, že snad všechny dnešní běžné prohlížeče tyto technologie alespoň v základu podporují. Považuji tudíž tuto nevýhodu za mizící v propadlišti dějin, avšak pro jistotu jsem se o ní zmínila.

Pokračovat na článek


Dial-up připojení

Nejstarší a dosud velmi rozšířené připojení k Internetu mezi běžnými uživateli. Nízká rychlost a cena závislá na délce připojení na jedné straně, široká dostupnost a nízké pořizovací náklady na straně druhé. Nemáte-li jinou možnost, proč ne.Dial-up, neboli vytáčené připojení používá telefonní linku, a to stejným způsobem jako telefon. Výhodou takového způsobu připojení je jeho široká dostupnost (všude tam, kde je telefonní linka), na druhou stranu má i několik nevýhod. Především je to nízká rychlost a zpoplatnění podle času (doby, po kterou jste připojeni k Internetu), ale také to, že během dial-připojení máte obsazenou telefonní linku. Dnes se dial-up hodí už jen tam, kde není jiná možnost připojení. V žádném případě nelze dial-up považovat za vysokorychlostní připojení.Pro vytáčené připojení je potřeba převést digitální data z počítače na analogový signál a přijatá data obdobně změnit z analogové podoby na digitální. O to se stará zařízení zvané "modem", které kromě převodu dat zajišťuje spojení s poskytovatelem připojení. To znamená, že nejprve vytočí telefonní číslo na poskytovatele, spojí se s jeho modemem (i poskytovatel samozřejmě musí mít zařízení, které převádí data z analogové podoby na digitální a zpět) a dále pak posílá a přijímá uživatelem požadovaná data (např. webové stránky, jejichž adresy zadává uživatel v prohlížeči).Rychlost dial-up připojení může dosáhnout teoretického maxima 56kb/s, v praxi je ale rychlost o něco nižší, záleží na kvalitě linky. Na rychlosti komunikace se během připojování dohodnou modemy uživatele a poskytovatele. V praxi se dosažená rychlost pohybuje kolem 50kb/s. S touto rychlostí si můžete stahovat e-maily, surfovat po webu, chatovat (pozor na čas strávený na chatu), sem tam stáhnout nějaký menší soubor, zapomeňte ale na hraní on-line her, telefonování přes Internet nebo stahování a výměnu větších souborů.Cena za připojení se odvíjí od doby, kterou na internetu strávíte. Pro připojení k Internetu nabízí Telefonica O2 (dříve Český telecom) tarif Internet 2002 (volání na čísla 971 xxx xxx určená pro připojení k internetu), v němž vás stojí hodina připojení mimo špičku přibližně 15 Kč. Pro občasné připojení je zpoplatnění podle času výhodné, ale na dlouhodobější připojení se dial-up nehodí. Jednak kvůli ceně, ale také kvůli menší spolehlivosti.Nesmíme také zapomenout na to, že během připojení přes dial-up máte obsazenou telefonní linku, takže nejen, že nemůžete telefonovat, ale ani vám se nikdo nedovolá (ozve se mu oznamovací tón). Tuto nevýhodu řeší ISDN přípojka, na kterou lze transformovat většinu běžných telefonních linek. Rychlost ISDN je ale jen o málo vyšší (64 - 128kb/s) a zůstává i zpoplatnění doby připojení.I když je dial-up připojení pomalu na ústupu, stále ještě je drtivá většina notebooků vyráběna i s modemem. U stolních počítačů se s modemem v základní výbavě od výrobce setkáme už méně často, ale ani tak není problém pořídit modem zvlášť. Ceny interních modemů se dnes pohybují kolem 200 – 300 Kč, externí jsou o něco dražší kolem 1.000 Kč. Z tohoto hlediska je tedy počáteční investice nízká. Poznámka: Interní modem je třeba zamontovat dovnitř počítače, k čemuž je zapotřebí jistá znalost konstrukce počítačů a také ne vždy je možné otevřít zaplombovaný počítač v záruce (hrozí ztráta záruky). Naproti tomu zapojení externího modemu zvládne i začátečník, stačí zapojit tři kabely bez nutnosti zásahu do vnitřností počítače. Při nákupu si nezapomeňte ověřit, zda je modem homologován pro povoz v naší telefonní síti (u modemu by měla být přiložena kopie rozhodnutí ČTU). Je to sice jen formální záležitost, která nemá na funkci modemu vliv, ale do problémů byste se mohli dostat, pokud by nehomologovaný modem způsobil nějaké problémy v telefonní síti.Jak dial-up připojení pořídit?Prvním předpokladem je počítač nebo notebook vybavený modemem a funkční telefonní linka. Pak si stačí vybrat z nabídky poskytovatelů připojení (vzhledem k nízkým ziskům z této služby je jich dnes už jen několik) a pomocí webového formuláře se zaregistrovat jako uživatel, případně využít anonymního připojení, které nabízejí někteří z poskytovatelů. Na svém počítači musíte nastavit vytáčené připojení (především zadat telefonní číslo poskytovatele a vyplnit uživatelské jméno a heslo). Telefonní číslo pro přístup na internet je platné po celé republice a vztahuje se na něj speciální tarif Internet 2002.VýhodyŠiroká dostupnostNízké pořizovací nákladyVhodné pro e-maily, prohlížení www stránek, občasné stažení menších souborůNevýhodyVelmi nízká rychlostMalá spolehlivostZpoplatnění podle časuNevhodné pro on-line hry, VoIP, sdílení souborů, televizi přes InternetVyužitíDial-up lze využít jako občasné připojení k internetu pro stažení e-mailů a prohlédnutí několika stránek. Lze je použít jako záložní připojení, pokud dojde k výpadku vysokorychlostního připojení a vy si nutně potřebujete stáhnout nové maily. Majitelé notebooků mohou využít dial-up připojení mimo domov (třeba na návštěvě u příbuzných), nastavení je stejné po celé republice, takže není potřeba nic měnit. Tam, kde je to možné je lepší využít jiné, rychlejší připojení.

Pokračovat na článek


Kabelové připojení

Kabelové připojení nabízí jistotu rychlého internetu pro všestranné využití. Jedinou nevýhodou je menší dostupnost ve srovnání třeba s ADSL nebo WiFi.Co je vlastně kabelové připojení? Jaké má výhody?Kabelové připojení je nejmodernější možností připojení k internetu. Je využíván hlavně pro svojí vysokou rychlost umožňující stahovat filmy, hrát hry, poslouchat hudbu a dělat cokoliv, co v minulosti nebylo kvůli nízké rychlosti připojení možné.Nejrozšířenější typ kabelového připojení využívá rozvodů kabelové televize, ale pod pojmem "kabelové připojení" rozumíme takové připojení, které je až k uživateli přivedeno metalickým nebo optickým kabelem určeným pro přenos velkých objemů dat. Nejčastěji je pro kabelové připojení využíváno rozvodů kabelové televize, které jsou nataženy především ve větších městech. Tento typ připojení je označován jako CATV (Cable TV). Položení kabelu je finančně i formálně poměrně náročná záležitost, a proto jen málo "netelevizních" poskytovatelů takové připojení nabízí. S výlučně internetovým kabelovým připojením se můžete setkat ve větších městech, kde se to poskytovateli vyplatí.Kabelové rozvody mohou být metalické nebo optické. Optické kabely se používají především pro hlavní, páteřní spoje, např. přivedení přípojku do bytového domu, po němž je pak další rozvod realizován metalickými kabely. V takovém případě vám poskytovatel až do bytu přivede kabel, který lze přímo zapojit do síťové karty vašeho počítače (nepotřebujete žádný modem ani převodník). Někteří poskytovatelé ale již nabízejí i připojení optickým kabelem, který je oproti metalickému vedení schopen dosahovat vyšších rychlostí. Optický kabel je imunní vůči elektromagnetickému rušení, které může ovlivnit právě metalické kabely. Nicméně jako metalické, tak optické i CATV připojení nabízí vysokou rychlost a spolehlivost s krátkou dobou odezvy, která je důležitá pro hraní online her nebo IP telefonii.Speciálním "kabelovým" připojením je ADSL (obecně xDSL) využívající telefonní linku. Ta sice původně nebyla určena pro vysokorychlostní přenosy dat, ve většině případů se ale pro rychlé připojení k internetu využít dá. V současnosti nejrozšířenější ADSL linky jsou nabízeny s rychlostí 512kbit/s až 4Mbit/s. Naproti tomu kabelové připojení dosahuje běžně i 10Mbit/s rychlostí. Z technického hlediska řadíme ADSL do samostatné kategorie.Jak funguje CATV připojení?Rozvod kabelového připojení je zajišťován pomocí koaxiálních kabelů nebo dnes častěji opticko – koaxiálními systémy. Opticko – koaxiální systémy jsou výhodné tím, že mají vyšší kapacitu, přibližně dvojnásobnou.Kabelová přípojka se poté musí rozdělit na dva kanály, jeden je určen pro internet a druhý pro ostatní TV programy. V praxi to vypadá tak, že z kabelového rozvodu jsou vyvedeny dva koaxiální kabely, jeden pro televizi, druhý pro internet. K tomu internetovému je potřeba připojit kabelový modem, který se propojí kabelem RJ 45 se síťovou kartou počítače. Prakticky by se dalo říct, že modem zde funguje jako převodník mezi počítačem a kabelovou přípojkou.Kabelové modemy se odlišují od jiných modemů tím, že mají zásuvku pro koaxiální kabel. Dnes se nejvíce využívají modemy značek 3Com, Motorola, Arris, Cisco, Riverstone a RiverDelta.Více informací o CATVJaká je dostupnost?V současné době je kabelové připojení dostupné hlavně ve větších městech, ale procento pokrytí se stále zvyšuje. Dochází k tomu, že se menší poskytovatelé těchto služeb snaží pokrýt i menší místa, jakými jsou např. Moravské Budějovice, Břeclav, Vimperk atd. Hlavní pokrytí zabírají hlavně firmy UPC a Karneval, které se před časem sloučily (zatím vystupují pod původními názvy). Celkově v ČR působí přibližně 20 poskytovatelů kabelového připojení k internetu.Hlavní poskytovatelé:Karneval – www.karneval.czUPC – www.upc.czMenší poskytovatelé:802.cz – www.802.czElsatnet – www.elsatnet.czNetbox – www.netbox.czSelfnet – www.selfnet.czKTVMB – www.ktvmb.czRTV - 5 – www.rtv5.czSrovnání ADSL, WI – FI a kabelového připojeníV dnešní době, kdy se snažíme ušetřit co nejvíce času a také financí, je kabelové připojení ideálním řešením. Při srovnání s ADSL připojením, má vyšší maximální rychlost stahování i odesílání dat. U ADSL je to rychlost maximálně 4096/512 kb/s. Při stejné rychlosti je kabelové připojení většinou cenově výhodnější a navíc nemusíte mít zřízenu telefonní přípojku a platit z ani paušál, i když telefon nevyužíváte.Pokud srovnáme kabelové připojení s WiFi (bezdrátové připojení) zjistíme, že u bezdrátového připojení dochází k občasnému rušení připojení a s tím souvisejícím výpadkům internetu, ne vždy je dosaženo maximální rychlosti připojení. I cenově vychází kabelové připojení většinou výhodněji, v neprospěch WiFi musíme připočíst náklady na pořízení antény a bezdrátové síťové karty (někteří poskytovatelé tyto komponenty pronajímají nebo při uzavření smlouvy na delší dobu nabízí se slevou). Naopak nevýhodou kabelového připojení je jeho nižší dostupnost, přece jen je náročnější položit kabel než nainstalovat anténu. Proto je bezdrátové připojení u nás tak populární a rozšířené.Z tohoto srovnání je zřejmé, že kabelové připojení je výhodné pro svoji garantovanou rychlost, spolehlivost i cenu. Pokud takovou možnost máte, rozhodně zvolte kabelové připojení..

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Webové tipy

Výbava pro váš počítač zdarma

Zdají se vám ceny programů příliš vysoké? Chcete využívat váš počítač, ale přitom zbytečně neutrácet? Tak zde máte inspiraci, jak v této situaci postupovat a kde sehnat software „za babku“.Koupíte si nový počítač, a v něm je nainstalován pouze operační systém. Sice dnešní operační systémy nabízejí mnoho funkcí pro uživatele, ale žádný zatím nedokázal využít všechny možnosti počítače. Pokud vám nestačí jen možnosti operačního systému, tak si musíte opatřit další programy, které vám mnohem rozšíří možnosti při práci s počítačem. Ovšem tyto programy, jako všechny jiné produkty, musíte zakoupit. Program je chráněn autorským právem autora, a pokud chcete tento program používat, musíte si za něj zaplatit, pokud budete používat nelegálně získané programy, dopouštíte se porušení autorského zákona. A ne každý má chuť a možnosti investovat, někdy nemalé částky, do softwarového vybavení. Ovšem existuje i řada programů, které jsou k dispozici zdarma a pokud je bude používat, tak žádný zákon neporušujete. A právě takovým programům se budeme dál věnovat.Než vám přiblížím některé programy, které by se vám mohli hodit, ještě pár slov o softwarových licencích, zde malý přehled -Demo verze - tato verze programu je poskytována zdarma a většinou nemá nijak omezenou časovou funkčnost, ale co má omezeno, jsou určité funkce programu. Smyslem této verze je uživateli přiblížit základní funkce programu. A následně pokud má uživatel o tento program zájem, může si jej zakoupit v plné a nijak omezené verzi.Freeware - pokud narazíte na program označený jako freeware, máte vyhráno, v tomto případě se jedná o program, který je pro Vás k dispozici zcela zdarma a se všemi funkcemi, které daný program nabízí. Za tento program nemusíte nic platit, stačí si jej pouze stáhnout z internetu. Snad jediné omezení, které tyto programy mají, se týkají zdrojového kódu. Autor si ponechává licenční práva a tak nesmíte program nijak upravovat. Lze ho šířit pouze v tom stavu, v jakém byl od autora vypuštěn do světa. Často také má omezení použití zdarma jen pro nekomerční či osobní potřebu. Ale tato omezení běžného uživatele nijak nelimitují, takže programy označené freeware jsou správnou volbou.Svobodný software - tyto programy umožňují uživateli, aby si s nimi dělal, co se mu zachce. Zní to možná divně, ale tento software není nijak chráněn žádnou licencí. Základními čtyřmi pravidly pro svobodný jsou tyto svobody - -svoboda používat program za jakýmkoliv účelem-svoboda studovat, jak program pracuje a možnost přizpůsobit ho svým potřebám-svoboda redistribuovat kopie programu.-svoboda vylepšovat program a zveřejňovat zlepšení, aby z nich mohla mít prospěch celá komunita Není přesně stanoveno, jestli se za tyto programy platí licenční poplatky při jejich získání, ale i když za program zaplatíte, tak vám všechny svobody zůstávají zachovány.Open source software - s programem označeným jako open source máte k dispozici i jeho zdrojové kódy a za určitých podmínek, které stanoví autor softwaru, můžete tento kód procházet a i měnit.Shareware - jedná se o programy, které nabízení uživateli možnost vyzkoušení po určitou časovou dobu, po této době je nutné se řídit licenčními podmínkami. Jsou dvě možnosti, jak může licence vyznít. Za prvé je nutné si licenci na další používání zakoupit a v druhém případě jde pouze o bezplatnou registraci. Část programů není nijak funkčně po tuto testovací dobu omezena, některé omezeny jsou. Po vypršení zkušební doby shareware programy většinou dále fungují, ale mohou se stát funkčně omezenými nebo, což je častější, na uplynutí zkušební doby upozorňují (většinou při spuštění).Trial verze - trial verze stejně jako shareware verze slouží uživateli, aby si vyzkoušel program po určitou dobu, ale po uplynutí této doby se program stává nefunkčním. Během zkušebního období však není nijak omezen, má všechny vlastnosti a funkce plné verze programu.Tento krátký přehled je jen výpisem těch nejčastějších druhů licencí u softwarových produktů, existuje ještě několik dalších, které ale nejsou nijak pro tento článek zajímavé, pokud byste měli zájem se dozvědět o licencích více, na internetu je několik stránek, které se této problematice věnují. Stačí do vašeho vyhledávače zadat dvojsloví „softwarová licence“.Teď už máte přehled o licencích a určitě jste zjistili, že programy označované licencí freeware jsou ty pravé. Právě o těchto programech budou další řádky tohoto článku. K získání těchto programu využijeme služeb internetu, který nabízí široké možnosti v získávání softwaru. V dnešní době je na našem internetovém nebi hned několik serverů, které se zabývají volnými programy. Programy jsou zde tříděny podle jednotlivých kategorií, takže není problém najít program pro funkce, které právě potřebujete. Mezi české stránky, odkud můžete stahovat programy, patří:www.stahuj.czwww.studna.czwww.slunecnice.czwww.instaluj.czPokud nenajdete vámi požadovaný program na těchto serverech, tak můžete zabrousit i do zahraniční, mezi nejznámější patří:www.download.comwww.01download.netwww.Softpedia.comwww.SnapFiles.comTeď už víte jakou licenci u programu hledat, víte kde hledat, takže stačí už jen zjistit co přesně hledat. Programy budou vybírány pro v současné době nejrozšířenější operační systém Microsoft Windows XP. Pokud nemáte tento operační systém, raději si před stažením přečtěte informace, zda je váš operační systém podporován. Ovšem následující programy nejsou jedinou možností, stačí do vyhledávače jednotlivých serverů zadat tu funkci, kterou potřebujete a budete mít seznam dalších programů, které si můžete vybrat.V prvním případě je nutné, abyste si váš počítač zabezpečili, ať už proti virům, nebo napadením neznámou osobou. Toto je velmi důležitá věc a zabezpečení není dobré podceňovat. Naštěstí existuje několik kvalitních programů, které jsou k dispozici zdarma. Pokud jste ještě nečetli článek o zabezpečení počítače, tak vám doporučuji si jej přečíst. Součástí článku jsou i odkazy na několik programů, které jsou k dispozici zdarma.I když máte počítač zabezpečený, není to nikdy na sto procent. Žádný zabezpečovací program nepočítá např. s lidskou chybou. A tak je velmi dobré abyste měli svá důležitá data zálohovaná. K tomuto účelu se hodí následující programy:Backup Maker StandardAbaktMozy Remote BackupPočítač budete určitě používat k psaní různých dokumentů, tabulek, tvoření grafů, nebo prezentací. Některé tyto základní funkce jsou sice již součástí operačního systému, ale pro mnohé potřeby jsou již nedostačující. Určitě Vás napadne produkt Microsoft Office, který obsahuje vše, co můžete v kanceláři potřebovat. Ovšem tento balík programů není zrovna zadarmo, ale naštěstí je na světě podobný balíček, který se jmenuje OpenOffice.org. Tento balík bez problémů nahradí komerční produkt od Microsoftu. Stáhnout si jej můžete na stránkách OpenOffice.org .Když máte programy pro zabezpečení a kancelář, tak další funkcí, která Vás zajímá, je určitě komunikace s okolím. Pro komunikaci pomocí icq můžete použít jeden z nejpoužívanějších programů na našem trhu. Jde o program ICQ6, který v češtině nabízí server www.atlas.cz. Další možností jak komunikovat je pomocí internetového telefonování, pokud máte k počítači připojené reproduktory (nebo sluchátka) a mikrofon, tak vám nic nebrání si s ostatními nejen psát, ale i volat. To vám umožní populární Skype .Nejen do kanceláře a k práci lze počítač využít, ale lze jej použít i na přehrávání hudby, videa, prohlížení a úpravu fotek. K tomu, abyste si mohli přehrávat hudební CD a popřípadě převést do formátu mp3 a uložit na váš disk, lze využít program, který je součástí operačního systému Microsoft Windows, ale ten nenabízí takové možnosti nastavení a pro některé uživatelé je i málo atraktivní vzhled toho programu. K převodu hudebních cd do počítače na formát mp3 je asi nejvhodnější použít CDex - http://www.slunecnice.cz/sw/cdex . K následnému přehrávání můžete použít jeden z nejoblíbenějších přehrávačů, program Winamp . Winamp zvládne přehrávat i video soubory, ale pokud se rozhodnete přehrávat v jiném přehrávači, tak pro filmové soubory můžete sáhnout po BSplayer, který vám umožní přehrávat i DVD filmy. Pro přehrávání veškerých souborů jsou potřebné kodeky, které říkají jakým způsobem vůbec soubor přehrát. Některé kodeky jsou již součásti operačního systému, a pro ty zbylé soubory si musíte stáhnout jim odpovídající kodeky. Mezi nejrozšířenější patří K-lite Mega Codec Pack.Po hudbě a filmu patří k dalším běžným činnostem prohlížení fotek, tuto možnost máte už v ceně operačního systému, ale už nemáte možnost fotky upravovat, nebo organizovat. K úpravě fotek můžete použít program Gimp , tento program téměř plně nahradí některé velmi drahé a známější programy (např. Adobe Photoshop). A pro snadnější přehled ve Vašich fotkách, by se vám zřejmě hodil program pro správu digitálních fotografií, jeden z programů k tomu určených je Picasa.Určitě Vás také láká možnost vypalování CD nebo DVD, pokud váš počítač je vybaven vypalovací mechanikou, tak by bylo škoda nevyužít této možnosti, ať už třeba k zálohování dat nebo k tomu co uznáte za vhodné.Pokud si koupíte vypalovací mechaniku, velmi často je už součástí balení vypalovací software Nero. Ať už je vám tento program nesympatický, nebo u mechaniky nebyl, tak i tato oblast je naštěstí zastoupena na poli free programů. Na ukázku třeba tyhle:Free Easy CD DVD BurnerCorresBurnBurn4FreeJsou zde vypsány jen základní programy, které by neměli chybět v žádném počítači. Pokud budete mít zájem o jiné programy, není nic jednoduššího než navštívit některý ze zmiňovaných serverů a tam si onen program vyhledat. Doufám, že se vám povede vybavit si váš počítač, tak jak jste si představovali. I je když freeware software je volně k dispozici, často nedosahuje funkcí komerčního softwaru. To, co zvládá jeden placený program, často nahrazuje několik free programů. Je to už jen na Vás zda se rozhodnete investovat do placených programů, nebo se chvíli zdržíte hledáním free programů. Placené programy mají sice větší použitelnost a disponují velkým množstvím funkcí, ale pouvažujte, zda tyto funkce využijete a budete je potřebovat, abyste na mouchu místo plácačky nebrali atomovou bombu.

Pokračovat na článek


Download Accelerator plus

V poslední době obliba tohoto programu na stahování souborů roste. Jaké jsou jeho možnosti a co jej odlišuje od jiných typů download manažerů, jež je ke stahování možno použít? Jistě je to výrobcem slibované zrychlení až o 300%. Ale i jiné funkce činí z Download Acceleratoru plus velice užitečný nástroj pro zefektivnění a zjednodušení stahování.doporučitDownload manažery nebo také akcelerátory usnadňují a zpříjemňují uživatelům internetu práci při stahování souborů. V současné době jich existuje volně ke stažení či k zakoupení nepřeberné množství. K čemu vlastně slouží? Jejich hlavní přednost je v možnosti navázat spojení se serverem při výpadku připojení či jiné poruše. Další funkcí je segmentované stahování, během kterého se stahovaný soubor rozdělí na několik menších částí a ty se stahují zároveň, čímž se doba stažení rapidně zkracuje. Mezi další možnosti patří řazení souborů určených k pozdějšímu stažení do fronty (soubory se postupně jeden po druhém stahují), maximální povolená rychlost stahování a maximální počet stahovaných souborů najednou.Všechny tyto funkce a mnohé další má program Download Accelerator plus. Tato aplikace je v poslední době čím dál více oblíbenější a to hlavně k vůli své jednoduchosti a rychlostí stahování. Program je možno integrovat do prohlížečů jako jsou Microsoft Internet Explorer, Netscape, Opera a další. Mezi jeho hlavní výrobcem udávané vlastnosti patří zrychlení až o 300%. Je zde také podpora proxy serverů a automatického ukončení připojení po stažení všech souborů ve frontě. Charakteristickou vlastností Download Acceleratoru plus je stahování několika částí souboru najednou, což má za následek zvýšení rychlosti. Při procesu stahování se program připojí na server několikrát a v těchto spojeních začne stahovat různé části souboru. Počet připojení k souboru a jejich jednotlivé aktuální velikosti lze vidět okně pro stahování.Po stažení se jednotlivé části spojí dohromady a soubor je kompletní.Program dále zjišťuje přítomnost souborů určených ke stažení na jiných serverech (mirror) a možné rychlosti stahování z těchto serverů. Poté si sám rozhodne z jakého serveru bude stahování nejvhodnější. Toto vyhledávání teoreticky může celkovou dobu stahování nepatrně prodloužit. Nelze vyloučit ani to, že se program rozhodne špatně. Je možné, že z dlouhodobějšího hlediska (doba pro stažení celého souboru) je výhodnější vybrat jiný zdroj pro stažení. Tuto funkci může proto uživatel v nastavení vypnout. Download Accelerator plus má implicitně nastavený určitý maximální počet stahovaných souborů. I toto lze snadno v nastavení, nebo dokonce dole pod zobrazením fronty (Max simultaneous downloads) měnit.Jeho použití je velmi jednoduché. Při stahování stačí kliknout na žádaný soubor a ihned se otevře okno s nastavením pro toto konkrétní stahování. Zde je na výběr několik možností. Uživatel může např. zadat cestu, kam se má stahovaný soubor uložit (implicitně je zde už nastavena cesta, která byla použita při posledním stahování). Je tu také několik informativních údajů. Zda server umožňuje resuming (navázání stahování při výpadku spojení v místě, kde stahování bylo ukončeno), okamžitá rychlost stahování a kolik procent souboru je staženo (jak číslem, tak v podobě klasických přibývajících čtverečků či modré plochy známé z jiných aplikací). Po stažení souboru se okno změní a je zde přímo možnost otevření samotného souboru (Open) bez toho, aby ho uživatel musel hledat v místě, kam se ho rozhodl uložit.V samotném okně programu je vyčerpávající množství informací. Aktuální i průběžná rychlost stahování, údaje o souborech ve frontě (pořadové číslo, úplný název souboru, velikost, atd.) Po přepnutí na kartu Completed downloads se zobrazí historie stahování. Zde jsou stažené soubory i s potřebnými informacemi, jako je umístění na harddisku, umístění na internetu (odkud byl stažen), datum stažení, velikost a ikonka souboru daného typu (pro větší přehlednost a rychlost při prohlížení historie). V okně pod nezbytnou reklamou (ve zpoplatněné verzi Premium již není) je také jakýsi žebříček nejvíce stahovaných souborů (Top downloads), ale tomu není potřeba věnovat velkou pozornost.Mezi zajímavé funkce patří plánovač (scheduler), díky kterému lze soubory stáhnout v určitém konkrétním čase či dnu, nebo v určitou dobu přerušit stahování a po stažení také i vypnout počítač. V nastavení je také možnost určení, které typy souborů se mají Download Acceleratorem plus stahovat. Tato nabídka je velice pestrá, podporuje řadu nejpoužívanějších přípon souborů (EXE, ZIP, ARJ, RAR, LZH, GZIP, TAR, MP3, AVI, MPG, ASF, MOV, WMA, TIF, atd.). K určitým událostem lze nastavit signalizaci pomocí zvukových souborů WAV (start programu, připojení k internetu, úspěšné či neúspěšné stažení souboru a jiné). Z internetu je možné také stáhnout různé skiny, díky nimž si uživatel může program zkrášlit podle svého vkusu.I v tomto programu je několik nevýhod, které jeho atraktivitu snižují. Při stahování několika částí najednou se může při přetížení serveru stát, že se jedna část stáhne při plné rychlosti, ale ty ostatní už jsou stahovány pomalu a je nutné počkat než se i tyto postahují. A další představuje (při stahování opravdu velkých souborů) nutnost mít volný prostor pro stahované části souboru a kompletní soubor. Tedy dvojnásobek. Ovšem při dnešních kapacitách harddisků je tento problém zanedbatelný.Download Accelerator plus určitě stojí za stažení a vyzkoušení. Instalace je rychlá a nastavování intuitivní a lehce pochopitelné. Na stahování velkých souborů nebo při špatném připojení k internetu je přímo ideální. Základní verze je úplně zadarmo a pro ty, jimž vadí reklamní proužek je tu možnost zakoupit plnou verzi Premium, která přináší další funkce a žádná reklama se zde již nezobrazuje. Stáhnout Download Accelerator Plus je možné na stránkách výrobce.

Pokračovat na článek


Google Spreadsheets - návod 2/3

Vítejte ve druhé části návodu na on-line kancelářský produkt Google Spreadsheets. V tomto článku si sdělíme informace o pokročilém formátování dokumentu, zakládání nových pracovních listů, vytváření matematických vzorců a třídění obsahu dokumentu.Pokročilé formátování tabulkového dokumentuPanel nástrojůNa obrázku vidíte tlačítka a odkazy z panelu nástrojů, které se týkají pokročilé úpravy obsahu dokumentu:Tlačítko Format – formátování číselných hodnotNabízí tento výběr formátů:Normal (Normální) – přednastavený formát, v podstatě bez zvláštní úpravy.Rounded (Zaokrouhlený) – zaokrouhlí číslo od pěti desetin dolů, jinak nahoru na celá čísla.2 Decimals (Dvě desetinná místa) – přednastaví formát čísla na dvě desetinná místa.Currence (Měna) – zápis měny s uvedením zkratky. Volba More Currencies (Více měn) umožňuje přidat další měnu a zvolit zarovnání vlevo nebo vpravo vedle číselné hodnoty. Percent rounded (Zaokrouhlené procento) – zaokrouhlená procentuální hodnota.Percent (Procento) – procentuální hodnota bez zaokrouhlení.Date (Datum) – zformátovat buňku pro datum.Time (Čas) – zformátovat buňku pro čas.Plain text (Obyčejný text) – změní formát obsahu buňky na obyčejný text bez speciálního formátování pro číselné hodnoty.Tlačítko Align – vertikální a horizontální zarovnání obsahu buňkyPo aktivaci výběrem z podnabídky zarovná obsah buňky vlevo, doprostřed nebo vpravo. Vertikálně nahoru, doprostřed nebo dolů. Horizontální a vertikální zarovnání lze libovolně kombinovat.Tlačítko Insert – vložit řádek nebo sloupecRow above – vložit řádek nad aktuálně zvolený řádek.Row below – vložit řádek pod aktuálně zvolený řádek.Column left – vložit sloupec vlevo vedle aktuálního.Column right – vložit sloupec vpravo vedle aktuálního.Tlačítko DeleteOdstraní označený sloupec, řádek, nebo vybranou skupinu buněk.Delete Row – odstraň řádek (skupinu řádků).Delete Column – odstraň sloupec (skupinu sloupců).Clear Selection – odstraň obsah vybrané oblasti.Odkaz Wrap TextZalomí text přesahující rozměry buňky.Merge across/Break-apart – sloučení a rozdělení buněkMerge across sloučí vybranou skupinu buněk.Break-apart rozdělí vybranou skupinu buněk.Sloučení buněk se hodí například pro umístění nadpisu nad tabulku a jeho vycentrování doprostřed vůči šířce tabulky.Vytvoření a správa listů v tabulkovém souboruTabulkovému souboru se také občas říká výrazem sešit. Sešit každý zná, důležité pro něj je, že se skládá z listů. Stejně tak se i Tabulkový soubor, neboli sešit, může skládat z více listů. Listy jsou zobrazeny na spodní liště takto:Nový list jde založit tlačítkem Add Sheet (Přidat list). Změnit název stávajícího listu je možné kliknutím levého tlačítka myši na aktuální otevřenou záložku s názvem listu. Objeví se následující nabídka:Rename (Přejmenovat) je správná volba pro změnu názvu. Delete (Vymazat) je příkaz pro výmaz celého listu. Pokud je v sešitu více listů, mohou se přesouvat volbami Move right (Přesunout doprava) a Move left (Přesunout doleva).Početní vzorceGoogle Spreadsheets nabízí více než 200 funkcí pro práci s číselnými a textovými hodnotami. Pro použití aktivujte záložku Formulas (Vzorce). Nejprve zvolte buňku, ve které se má objevit výsledek početní funkce. Při levém okraji se objeví v panelu záložky Formulas adresa (písmeno = sloupec, číslo = řádek) aktuálně vybrané buňky. Vpravo je nabídka základních početních operací, které můžete použít. Nejprve klikněte na zvolenou početní operaci a poté vyberte buňky, které chcete do vzorce zahrnout – například sečíst. V tomto případě tedy stačí kliknout například na funkci Sum a čísla oddělit některým z matematických operátorů. Na obrázku je součet tří hodnot za pomocí početní funkce Sum a operátoru “+”.Výběr hodnot do vzorce je možné provádět označením oblasti buněk obsahujících číselné údaje. Nyní si vysvětlíme několik základních početních operací, které Google Spreadsheet nabízí.Sum - Sumarizace hodnot za použití operátorů plus “+”. mínus “-”, děleno “/” a krát “*”.Average - Průměr zadaných hodnot, čísla oddělujeme středníkem.Count - Součet počtu hodnot, které opět oddělujeme středníkem.Min - Výběr nejnižší hodnoty z vložených hodnot.Max - Výběr nejvyšší hodnoty z vložených hodnot.Product - Vzájemné pronásobení všech předaných hodnot.Po aktivaci odkazu more>> (více) se zobrazí podokno se seznamem všech podporovaných výpočetních funkcí, které jsou utříděny do přehledných záložek.Math = matematické funkce.Financial = funkce pro ekonomiku a finance.Logical = logické funkce (logické operátory).Date = funkce pro práci s datem.Lookup = vyhledávací funkce.Statistical = statistické funkce.Text = funkce pro práci s textem (např. zjištění délky textového řetězce).Info = funkce pro řešení různých stavů, dodatkové funkce.Nezbývá než obdivovat výběr funkcí, který aplikace Google Spreadsheets nabízí. Pro on-line bezplatný produkt je to velmi rozsáhlá paleta nástrojů, kterou má uživatel k dispozici.Třídění obsahu dokumentu – záložka SortZáložka Sort třídí data pouze ve sloupcích, přičemž nelze vybrat oblast k utřídění. Třídění se vztahuje na celý dokument. Uživatel si vybírá sloupec, podle kterého třídění proběhne. Další volbou je možnost třídění vzestupně (A-Z) nebo sestupně (Z-A). Uživatel si může vybrat, kolik řádků od prvního nebude zahrnuto do utřídění, maximální počet je pět řádků tzv. hlavičky (FROZEN HEADERS – ZAMRZLÁ HLAVIĆKA), které nebudou utříděny.Možnost třídit obsah tabulkového dokumentu je dosti omezená, ale pro základní potřeby postačuje. 

Pokračovat na článek


PayPay

Potřebujete poslat peníze na účet v zahraničí a nechcete krmit nenasytné banky? Nebo snad potřebujete přijmout či poslat platbu a nemáte k dispozici bankovní účet? Obchodujete na internetu? Chcete spravovat svůj účet online a přímému bankovnictví vaší banky něco chybí? Pokud na kteroukoliv z těchto otázek odpovídáte „ano“, pak je tu pro vás platební technologie PayPay.Vezmeme si to pěkně popořádku. Nejprve krátká definice: PayPay je platební systém pracující v prostředí internetu. Tím se řadí do rodiny internetových peněžních systémů, kam patří například i jeho známější bratránek PayPal, nebo služby jako Moneybookers či E-gold.Jedná se vlastně o jakési internetové peněženky, kam si můžete nechat posílat peníze a následně jimi opět v prostředí internetu platit. PayPay ovšem umí mnohem více. Ve skutečnosti se jedná o plnohodnotnou obdobu běžného bankovního účtu, za jehož vedení však nikomu neplatíte ani korunu. Kdokoliv vám na tento účet může poslat peníze, aniž by byl sám na PayPay zaregistrován. Peníze je možno posílat i na emailovou adresu, či dokonce na mobilní telefon (ä také z mobilního telefonu). Ale popořadě. Nejprve se podíváme, jak to všechno vlastně funguje.Jak schéma napovídá, základem všeho je PayPay účet toho kterého uživatele (registraci a co a jak s ním si ukážeme později). Na něj si skrze takzvaný „sběrný účet“ společnosti provozující PayPay může uživatel poslat peníze (vlastně „nabít kredit“) a ty pak využít při nákupech na internetu, v aukcích, případně je poslat na další bankovní účet, emailovou adresu, nebo číslo mobilního telefonu. Stejně tak skrze sběrný účet může uživatel přijímat platby od svých zákazníků, dotace od bohatých příbuzných z ciziny, omezen je prakticky jen svou vlastní představivostí, možných využití je nesčetně. Už dvakrát jsem se zmínil o tzv. sběrných účtech. Co to je a jakou hrají roli? Pomůže další schéma:Na tomto obrázku je naznačeno, jak to funguje, když je použita jedna z nejpraktičtějších funkcí PayPay, tedy platba na účet v zahraničí bez poplatků za mezinárodní peněžní styk. Uživatel PayPay si nejprve ze svého bankovního účtu pošle peníze na PayPay. V praxi se jedná o běžný příkaz k úhradě z bankovního účtu uživatele na sběrný účet provozovatele v České republice. Protože sběrný účet je zřízen také u české banky, uživatel zaplatí pouze za mezibankovní převod.Automatický systém PayPay nové peníze na sběrném účtu vyhodnotí a připíše je uživateli na jeho PayPay účet. Řekněme, že druhý den si uživatel v německém internetovém obchodě objedná nádherného plyšového slona. Místo aby za něj platil mezinárodním převodem ze svého bankovního účtu, kde by poplatky nejspíše překročily cenu slona, jednoduše platbu provede v systému PayPay. Zadá číslo účtu příjemce a částku, o zbytek se již postarají počítače. Strhnou cenu slona z PayPay účtu uživatele a vydají příkaz sběrnému účtu v Německu, aby provedl platbu v té a té výši na ten a ten bankovní účet. Protože se platba ve skutečnosti provádí v zemi příjemce, opět jsou účtovány poplatky pouze za vnitrostátní styk. Uživatel má plyšového sloníka a ještě dobrý pocit, že ušetřil řádově stokoruny na poplatcích.Právě tato možnost využívat lokální sběrné účty k zadávání i přijímání plateb dělají z PayPay službu hodnou zájmu. Stejnou funkci, tedy „komunikaci“ mezi PayPay účtem uživatele a okolním světem, ale sběrné účty plní i ve všech ostatních případech. Naskýtá se ale logická otázka: vše je nějak podezřele výhodné. Z čeho vlastně PayPay žije? Odpověď je nasnadě: z poplatků. Ty jsou ale nesrovnatelné s běžnými bankovními. Registrace je zdarma, posílání peněz mezi PayPay účty taktéž, stejně tak přijetí peněz na PayPay účet. Platí se jen za převody peněz v PayPay účtu uživatele na bankovní účet. Pokud posíláte peníze na účet vedený v zemi, kde má PayPay svůj sběrný účet (a to jsou prakticky všechny evropské země plus USA jako bonus), nepřesáhne tento poplatek 20 korun a 22 haléřů. A jak to může fungovat přes mobil? Jednoduše: po úspěšné registraci si můžete vytvořit tzv. SMS klíč, s jehož pomocí pak později kdykoliv můžete skrze SMS zprávu zaslat a ověřit platební příkaz. Pokud naopak na telefonní číslo pošlete peníze, příjemci na tento mobil přijdou instrukce, jak se k nim dostat. Ale teď už k samotnému PayPay.

Pokračovat na článek


Rozhovor s tiskovým mluvčím Valve o Half-Life 2

Jak již všichni jistě víte, Half-Life 2 (HL2) je gold! To znamená, že je oficiálně dokončen a čeká na lisování na médium. Na povrch ovšem vyplynula jedna velice znepokojivá novinka, kterou sdělil tiskový mluvčí Valve Doug Lombardi v rozhovoru pro server Gamespy....Otázka: Bude krabicová verze HL2 potřebovat nějaký druh instalace pomocí softwaru STEAM ? Doug Lombardi: Během instalace bude uživatel požádán o verifikaci své kopie HL2 a o založení účtu v systému STEAM přes internet. K samotné single player hře již připojení k internetu vyžadováno nebude.O. Kdy budou uvolněny editační nástroje pro širší veřejnost ?Doug Lombardi: Teď, když je vývoj hry dokončen, se několik našich programátorů věnuje přípravě prvního Source SDK. Nevím přesné datum, kdy budou tyto nástroje připraveny, ale nemělo by to trvat příliš dlouho.O. Uvidíme nějaký nový obsah/mapy v CS: Source?, nebo v retail verzi, který lidé před tím neviděli? Doug Lombardi: Nový obsah CS: Source je skoro hotov, stejně jako Day of Defeat:Source a mnohé další. O. A jak je na tom Team Fortress 2? Doug Lombardi: Rozhodli jsme se TF2 přebudovat na Source engine. Hra je stálé ve vývoji a v bližší době podáme více informací. O. V nákupních formulářích, které jsme mohli vidět, chyběla možnost nákupu přes STEAM. Bude to možné nebo byla tato možnost zrušena?Doug Lombardi: Rádi bychom tuto možnost nabídli, ale v blízkém období budeme nabízet koupi pouze normální cestou.O. Uvažujete o oddělení multiplayerové části, DM, coop od nynější verze?Doug Lombardi: Ne.Z toho nám tedy vyplývá, že pokud si budeme chtít zahrát HL2, budeme muset mít připojení k internetu. Valve se chce očividně vyhnout nelegélnímu kopírování hry, ale přijde tak o jistou (a možná ne malou) skupinu zákazníků, kteří doma internet nemají. A tak si někteří z nás jen můžou povzdychnout, rozbít prasátko a jít se upsat Českému Telecomu :)Co si o tom myslíte Vy?

Pokračovat na článek


Adobe Dreamweaver CS3

S příchodem verzí CS3 firma Adobe zahájila integraci původních produktů firmy Macromedia do svého portfolia. Mezi ty nejdůležitější patří právě Dreamweaver a samozřejmě také Flash. A protože řada uživatelů tradičních grafických a publikačních nástrojů firmy Adobe se s nimi setkala jen velmi zběžně nebo vůbec, podíváme se v následujících odstavcích nejenom na novinky verzí CS3, ale také na zevrubnější popis obou programů.Co je Dreamweaver?Dreamweaver patří k naprosté špičce ve třídě profesionálních editorů webových stránek a aplikací. Jedná se o editor kategorie WYSIWYG, který umožňuje pracovat přímo s vizuálním návrhem stránky. To ovšem neznamená, že by uživatelé nemohli pracovat přímo v kódu. Naopak, nástroje pro práci s kódem jsou velmi robustní a rozhodně si nezadají se specializovanými editory HTML kódu. Kromě tvorby a editace statických HTML stránek si Dream­weaver poradí také s dynamickými serverovými aplikacemi. Standardně podporuje všechny nejběžnější serverové technologie jako ASP, ASP.NET, PHP, JSP a ColdFusion. Pokud vám nějaká funkce či nástroj chybí, máte k dispozici desítky doplňků, a to jak komerčních, tak šířených zdarma. Ucelený seznam doplňků pro Dreamweaver najdete na stránkách http://www.adobe.com/exchange/.Pohled do minulostiHistorie Dreamweaveru začíná již v prosinci 1997, kdy firma Macromedia vydává jeho první verzi. V té době se jedná o malou revoluci, protože Dreamweaver stavěl na vizuálním návrhu stránek, zatímco na tehdejším trhu hrají prim jednoznačně kódově orientované nástroje. Nicméně již od počátku si postupně získává popularitu mezi webovými designéry kvůli tomu, že s jeho pomocí jsou schopni navrhovat i strukturálně komplikované weby velmi rychle a efektivně. A také proto, že kód vytvořený v jiných editorech nechával beze změn. Takže i když byla značná část stránek stále připravována přímo v kódově orientovaných editorech, Dreamweaver mohl být snadno začleněn do zaběhlých pracovních postupů. Později byl dodáván také přímo s populárním editorem kódu HomeSite. Interní nástroje Dreamweaveru pro práci s kódem ale byly neustále vylepšovány a ty které nabízel Dreamweaver 8 již předčily i samotný HomeSite.Zanechme ale historie a pojďme se podívat na současnou verzi CS3. Projdeme si nejenom nové funkce a nástroje, ale také principiální záležitosti, které dostaly Dreamweaver do pozice lídra na trhu.Editor Dreamweaveru umožňuje bez obav zasahovat přímo do kódu i vizuálního návrhu stránky. Paletky vpravo slouží pro snadnou správu a editaci kaskádových stylů.Dreamweaver CS3Vizuální editorJak již bylo řečeno, základem Dreamweaveru je vizuální editor stránek. Při práci tak vidíte náhled budoucí stránky, jak by měla vypadat při prohlížení ve webovém prohlížeči. Výrazu „by měla“ jsem použil záměrně, protože jak vám potvrdí snad každý webdesignér, webové standardy si každý prohlížeč vykládá po svém. Zobrazovací jádro Dreamweaveru CS3 bylo opět posunuto o třídu výše, a tak si dobře poradí i se stránkami, jejichž náhled nezobrazovaly dřívější verze úplně korektně. Samozřejmostí zůstává Round Trip HTML, kdy se všechny změny ve stránce promítají přímo do kódu a také naopak.Před vystavením stránky je díky nové funkci Dreamweaveru CS3 „Check target browsers“ možné analyzovat potenciální problémy se zobrazením ve vybraných prohlížečích. Samozřejmě bez toho, že by je bylo nutné vůbec instalovat. Popisy jsou poměrně detailní a i méně zkušený webdesignér tak rychle najde problematická místa na stránce, která by měl upravit.Práce s kódemEditor kódu navazuje na svého v podstatě již dokonalého předchůdce. Nabízí automatické zvýrazňování klíčových slov při psaní dynamických stránek, doplňování ukončovacích tagů, nabídku povolených parametrů příkazu přímo při psaní, automatické formátování kódu pro lepší čitelnost, snipety pro snadné vkládání opakujících se částí kódu nebo sbalovaní a rozbalování vybraných sekvencí příkazů. A to jsem zmínil jen ty opravdu nejzajímavější nástroje. Dreamweaver totiž není jen nástrojem pro designéry, ale také kodéry.Kompatibilita se standardyVývoj v oblasti webových technologií je opravdu extrémní. Neustále se objevují nové technologie a standardy, které si velmi rychle nacházejí cestu do reálných projektů.Dreamweaver podporuje snad všechny nejdůležitější standardy včetně různých variant XHTML. A to nejenom v obecné rovině, ale také prakticky, například formou kontroly vytvořených souborů včetně detailního reportingu nalezených chyb či prohřešků vůči danému standardu.Kaskádové stylyPřed pár lety se pro rozvržení elementů na stránce začaly místo tabulek používat kaskádové styly. Pochopení práce se styly dnes patří mezi základní dovednosti webdesignéra a Dreamweaver CS3 je jim v této oblasti nabízí opravdu robustní podporu. Styly můžete definovat v komfortním vizuálním prostředí, ale samozřejmě také přímo v kódu. V rámci specializovaného panelu CSS vidíte ihned také vazby mezi CSS a vybraným elementem stránky. Novinkou v Dreamweaveru CS3 je možnost snadného přesunu stylů mezi dokumenty a style sheety pomocí myši. To co bylo nutné dříve dělat zdlouhavě přímo v kódu zvládnete nyní pár kliknutími.Pro začínající uživatele a „bojovníky“ s CSS nabízí Dreamweaver CS3 rychlou pomoc v podobě sady pěkně připravených vzorových stránek nejpoužívanějších layoutů. Při prohlížení jejich zdrojových kódů narazíte na velmi podrobné komentáře s vysvětlujícím popisem, což vám pomůže rychle pochopit proč byl daný styl nastaven právě takovým způsobem.Nové šablony na bázi CSS pomohou hlavně začínajícím uživatelům rychle proniknout do tajů kaskádových stylů.Dynamické aplikaceV úvodu jsem se zmínil o schopnosti Dream­weaveru vytvářet dynamické aplikace. Většina rozsáhlejších webových projektů dnes již komunikuje s databázemi a nutnost použití serverového skriptovacího jazyka se tak stává nezbytností. Jednoduché úkoly typu výpisu položek z databáze, přihlášení apod. je možné zvládnout přímo ve vizuálním editoru bez praktické znalosti skriptovacích jazyků. Náročnější uživatelé mohou psát přímo kód v příslušném skriptovacím jazyku. Ať se již jedná o PHP, ASP, ASP.NET, nebo ColdFusion, editor kódu v Dreamweaveru poskytne vývojářům maximální komfort práce.Spry FrameworkAJAX neboli asynchronní JavaScript a XML posouvá možnosti webových aplikací směrem k cíli označovanému jako Web 2.0. Na rozdíl od serverových aplikací umí ty AJAXové přistupovat k datům bez nutnosti znovunačtení stránky. Napsat AJAXovou aplikaci či komponentu ale vyžaduje opravdu zkušeného programátora. Proto vznikají ucelené knihovny komponent neboli frameworky. Firma Adobe do Dreamweaveru CS3 implementovala známý framework Spry. Přístup k němu mají jak designéři, tak kodéři. Pokud tedy hodláte AJAX nasadit i ve vašich projektech, můžete na to použít právě Dreamweaver CS3.Integrace s PhotoshopemNa závěr jsem si nechal velmi důležitou novinku. Dreamweaver CS3 umí samozřejmě velmi dobře komunikovat s ostatními webovými produkty firmy Adobe typu Flash Professional CS3 či Fireworks CS3. Novinkou je ovšem vynikající propojení na Adobe Photoshop, které v minulosti citelně chybělo. Pokud pro tvorbu a editaci webové grafiky používáte právě Photoshop, tak můžete jednoduše do schránky zkopírovat právě editovaný obrázek a přes schránku ho přenést do Dreamweaveru CS3. Ten okamžitě nabídne široké možnosti optimalizace vkládané grafiky a uložení souboru. Při pokusu o editaci vloženého obrázku se spustí Photoshop a automaticky se otevře zdrojový PSD soubor, který lze snadno editovat. Po uložení se aktualizuje také optimalizovaný soubor v Dreamweaveru. Možná to zní jako maličkost, ale právě tato funkce dokáže velmi zvýšit produktivitu a efektivitu práce webdesignéra.ZávěremNová verze Dreamweaveru přináší řadu užitečných vylepšení již tak dobrého produktu. Dreamweaver CS3 vás potěší zejména zdokonaleným vykreslovacím jádrem vizuálního editoru, které si nyní poradí i se složitěji stylovanými stránkami. Při práci se styly oceníte komfortní prostředí, možnost jejich snadného přesunu mezi dokumenty a také kontrolu jejich zobrazení v prohlížečích. Pokud používáte Photoshop či Fireworks, určitě vás nadchne jejich výborná integrace s Dreamweaverem. A pro opravdu náročné je tu zabudovaný Spry framework pro AJAX.Dreamweaver CS3 pracuje na platformách Windows i MacOS X a to včetně nativní podpory Intel procesorů.

Pokračovat na článek


Jak se stát odborníkem na spam

Není každý technicky nadaný a někteří uživatelé internetu a emailových stránek dokáží vytvořit z problému posílání nevyžádaných sdělení ještě větší problém. Koho by také bavilo denně sledovat přátelsky se tvářící sdělení, která zaplavují schránku a probírat se naprosto nezajímavými nabídkami?Založení emailuPrvní email si nejmenovaný uživatel založil před několika lety s trochou potíží při vyplňování a vypisování kontrolního kódu. Když byla schránka založená, občas špatně zařadil příchozí poštu nebo omylem smazal příspěvek. Někdy tak musel žádat o nové zaslání, než zjistil, že smazané není zcela smazané, ale nachází se v koši. Běžně je hrabání v odpadcích dost odporná činnost, ale ta ho nyní zachránila od trapasů s vyžadováním a zasíláním opakovaných zpráv.Schránka rostlaEmaily se poměrně ve velkém množství začaly hromadit ve složce přijaté a najít starší zprávu bylo docela složitým surfařským uměním. Když uživatel zjistil, že existuje možnost vytvoření dalších složek, nelenil a poštu si roztřídil. Padl na to jeden den pracovního volna a klidu, ale nelitoval. Teď se konečně mohl vracet ke starším emailům.Týden bez poštyKaždá pohádka musí mít nějakou zlou moc, která zasáhne do osudů hrdiny. Uživateli působením zlé moci a síly přestala chodit pošta. Když den dva nedostal žádný email, bral to jako souhru náhod. Třetí den byl již velice vystresovaný a přemýšlel o nebezpečí virů, hackerských útocích a fatální chybě provozovatele. Než dostal sms zprávu, že „…máš přeplněnou schránku a všechno se mi vrací…“, žil v nejhorších obavách. Poté zjistil, že existuje ukazatel objemu schránky a skutečně v jeho emailu zářil červeně.Nová schránkaTýden bez elektronické pošty byl velice krušný, a proto se zkušený uživatel rozhodl založit ještě jednu schránku. Pro všechny případy. Na starou schránku začala chodit různá sdělení, která nevyžadoval a nová schránka se jevila jako dobrý nápad. Po určité době ho přestalo bavit chodit z jedné schránky na druhou. Objevil v emailu, že existuje možnost přeposílání a z jedné schránky si nechal posílat emaily do druhé. Tím zkoncentroval svoje síly a možnosti.Spamovací problémPo delší době bezproblémového provozu začaly chodit spamy do obou schránek, ale v té přeposílané se jejich počet logicky zdvojnásoboval. Situace dosáhla takových rozměrů, že občas se objevila žádaná pošta mezi hromadou nevyžádané. Uživatel poctivě označoval veškerou nevyžádanou i přeposílanou poštu jako spam – tlačítkem provozovatele a dokonce občas zaslal sdělení a poslal obtěžující emaily administraci. A tady tvrdě narazil.Přeposílaná poštaPřeposílané emaily, jak již jistě zkušený internetový odborník pochopil, byly odesílány z jeho vlastní a původní emailové adresy. Ve druhé stránce se objevily s jeho emailovou adresou a s touto adresou byly také označeny jím samým za spam. Proto se dostal do hledáčku administrátora s první emailovou schránkou, kam se sám nahlásil. Následovala blokace na 24 hodin, na dva dny a poté zrušení původní schránky. Uživatel označováním vlastních přeposílaných emailů udělal ze sebe typického spamovacího „odborníka“.Poučení na závěrPohádka má samozřejmě dobrý konec. Když pochopil, že přeposílanými emaily sám sebe označil jako spam, historku předal administraci a po nějaké době se zase mohl radovat ze dvou spolupracujících a fungujících emailů. A poučení? Někdy prostě nestačí jen mačkat, ale musí se také trochu přemýšlet. Jak se asi museli tvářit administrátoři webu se uživatel naštěstí nikdy nedozvěděl a myslím, že o to ani nestál.

Pokračovat na článek


Pokročilá nastavení Microsoft Windows 98

Předem vás chci upozornit, že všechny úpravy provádíte na vlastní nebezpečí a i když jsou vyzkoušené nikdo vám nezaručí, že vaše Windows je snesou. Úpravy se dají rozlišit do několika základních kategorií. První a téměř bezrizikovou je úprava systému pomocí ovládacích panelů a podobně. Tyto nastavení se dají bez problému vzít zpátky, takže vzhůru na ně!Základní úpravy WindowsPodle mě je rozumné nastavit si takzvaný swap file, neboli stránkovací soubor na pevnou velikost. Swap file zajišťuje paměť, když dojde fyzická neboli RAM paměť. Místo zajišťuje z mnohonásobně pomalejšího pevného disku. Pevná velikost „swapáku“ má výhodu zejména v tom, že soubor dělá na disku menší nepořádek. Úpravu uskutečníte v Ovládací panely-Systém-Výkon-Virtuální paměť. Zvolte Virtuální paměť nastaví uživatel a zadejte stejnou největší i nejmenší velikost. Při mých 256 MB paměti volím velikost 600 MB. Pokud chcete přesně vědět, které programy se vám aktivují po spuštění existuje utilita msconfig. Tu spustíte kliknutím na Start-Spustit a napíšete msconfig. Hezky si s ní pohrajte, vyplatí se to. V systémových nástrojích je pohodový prográmek zvaný Vyčištění disku. Pokud víte kdo je Viktor Čistič, jistě vás polila hrůza. Bez obav, program umožní odstranit přebytečné soubory na disku a nedovolí poškodit systém. Zrychlení dísků docílíte nastavením Ovládací panely-Systém-Výkon-Systém souborů-Pevný disk. Jako typické použití vašeho počítače zvolte Síťový server. Nastavení je náročnější na paměť, ale pokud máte 64 MB RAM a více rozhodně jej použijte. Windows 98 zacházejí dosti podivně se swap file. Často se mi stává, že ho používají i v případě kdy je dostatek volné RAM paměti. Pro rozumné užívání souboru je lepší v souboru system.ini přidat do části [386Enh] následující řádek: ConservativeSwapfileUsage=1 Jestliže se vám nelíbí mraky zobrazované při nabíhání Windows, není nic jednoduššího, než obrázek změnit. Vezměte jakýkoli obrázek a upravte jeho velikost na 320x400 a příponu bmp. Poté ho přejmenujte na logo.sys a nakopírujte do rootu disku (například C:\). Pokud se vám nelíbí automatické spouštění CD zvolte Ovládací panely-Systém-Správce zařízení. Vyberte ikonku CD-ROM a následně vyberte mechaniku. Na záložce Nastavení vypněte Automatické oznámení vložení.Nastavení pro pokročilé aneb šťouráme se v registruPro začátek opět trochu strašení. Zásahy do registru jsou jeden z nejbrutálnějších způsobů úpravy Windows a jakékoli pozměňování může mít za následek nestabilitu nebo dokonce nefunkčnost. Nedoporučuji tyto nastavení zkoušet pokud nemáte nějaké zkušenosti s editováním registru a už vůbec je nezkoušejte, pokud jsou pro váz neznámou i ovládací panely.Jestliže chcete používat službu Microsoft Update Wizard a z nějakého důvodu se nechcete registrovat (například nemáte zájem posílat informace o svém počítači cizí korporaci) lze nutnost registrace obejít. Jděte do podklíče HKEY_LOCAL_MACHINE\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion. Vytvořte položku s názvem Regdone pomocí funkce Nová textová hodnota. Její hodnotu pak změníte na 1. Ještě musíte skočit do podklíče HKEY_LOCAL_MACHINE\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Welcome a vytvořte podklíč RegWiz. Jestliže chcete trochu ztížit přístup do vašeho počítače, nebo prostě nechcete aby se na něm mohlo tvořit nekonečně uživatelských profilů a při stisknutí tlačítka Storno v dialogu o zadání hesla by měli smůlu, upravte HKEY_USERS\Default\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion. Vytvořte podklíč Run a do něj dodělejte novou textovou hodnotu a pojmenujte ji Shutdown. Do ní zapište: c:\windows\rundll32.exe user.exe,ExitWindows. Od této chvíle se do systému budou moci přihlásit jen existující uživatelé a pokus o vytvoření nového profilu nebo přihlášení pomocí Storno bude marný. Pokud se ale přihlásíte Stornem vy a nebudete mít vytvořený svůj profil, hádejte co se stane?Pár rad pro začátečníkyAni tentokrát jsem nezapomněl na úplné začátečníky a mám tu pro vás několik rad, jak se poprat s Wokny. Pokud chcete instalovat ovladače pro nějaké zařízení, které už v počítači máte správně rozpoznané a ovladače nejsou ve formátu *.exe, ale jde o vícero oddělených souborů použijte Ovládací panely-Systém/Správce zařízení a vyberte hardware který chcete obdařit novými ovladači. pravým tlačítkem zvolte vlastnosti pak ovladač a následně aktualizovat ovladač. Wizard vás provede zbytkem instalace. Občas, tedy asi jednou za 14 dní je dobré použít systémový nástroj Scandisk a Defragmentace. Scandisk zjišťuje chyby na disku způsobené špatným vypnutím počítače, nebo vadné sektory disku způsobené neopatrným zacházením (vystavení magnetickému poli, pád atd.). Defragmentace uspořádává nesouvislé soubory do souvislých celků a tím zvyšuje rychlost disku. Některé programy umí přemisťovat systémové soubory na nejrychlejší část disku a tím ještě urychlovat počítač. Je užitečné mazat dočasné soubory, konkrétně soubory s příponou tmp. Ty zpomalují chod celého systému (pokud jsou uloženy v adresáři operačního systému) a navíc zbytečně zabírají místo. Nejlepší způsob likvidace je Start/hledat/Soubory či složky a hledat *.tmp.Informace které jsem zde použil pocházejí z různých zdrojů a rozhodně jsem na ně nepřišel sám. Bohužel je mám sesbírané několik měsíců, takže je nemožné vypátrat jejich autory. Proto děkuji všem autorům věnujícím se problematice Windows. Pokud se vám systém po úpravách registru nerozjede nebo bude nestabilní, pošlete mi nějaké sprosté psaní, alespoň se vám uleví. V obnovení registrů ze zálohy nemám přílišnou důvěru, takže doporučuji systém přeinstalovat.

Pokračovat na článek


Jak vypálit CD s programem Nero Burning Rom

V dnešní době je už vypalování CD rozšířeným standardem a to zejména díky nízké ceně médií i vypalovaček. Nejlevnější disk seženete i pod deset korun a vypalovačku za tři tisíce. Dat na vypálení je také víc než dostatek, takže nic nebrání začít ve vypalovacím šílenství.Proč jsem zvolil právě Nero? Dříve jsem pálil pod programem WinOnCD a Adapter Easy CD Creator, ale postupem času jsem u těchto programů narážel na neustálé problémy. WinOnCD si do systému dodával vlastní ovladače, které se nesnesly s mým systémem (chyba byla patrně na mé straně) a Adapter Easy CD Creator mi občas nějaký ten kompakt zkazil. Zkusil jsem použít Nero Burning Rom a už jsem u něj zůstal.Jak začítA teď už k samotnému programu. Ve chvíli kdy program spustíte, vyskočí na vás okno s několika záložkami a ikonami mezi nimiž si vyberete typ CD který chcete vytvořit. Nejčastěji asi použijete ISO CD Audio CD a CD Copy.Tvorba ISO CDISO CD – neboli vytvoření klasického disku s daty. Nejběžnější použití je, když chcete zálohovat data ze svého harddisku na kompakt. Jestliže jste se rozhodli pro tuto možnost tak zvolte v úvodním okně New Compilation ikonu pojmenovanou CD-ROM (ISO). Doporučuji věnovat pozornost záložce Multisession. U ní je standardně zatržen řádek No Multisession Disc, což v praxi znamená, že budete své CD pálit na jeden zátah a program ho takzvaně uzavře a nebude možné na něj v budoucnu cokoli připálit. Pokud si budete přát na CD přidávat další data zvolte Start Multisession Disc a jestliže na CD přidáváte, pak Continue Multisession Disc. U této volby se vám aktivují další položky související s přidáváním dat. Obecně platí, že u neuzavřených CD mohou být problémy se čtením na starších mechanikách a lehce klesá čtecí rychlost. Další záložkou v řadě je ISO. Tato volba souvisí s vypálením správných názvů souborů. Vyberete-li ISO Level 1 bude maximální délka názvu souboru 8+3, zatímco ISO Level 2 nabídne 31 znaků a pokud zaškrtnete i volbu Joliet můžete pojmenovávat až do 64 znaků. Joliet je ale použitelná pouze ve Windows 95 a výše. Nyní přejděte na záložku Label. Jedinou významnou kolonou je zde Volume Label – jmenovka CD. Další záložkou je Dates. Zde můžete volit datum vypálených dat. V záložce Misc jsou položky související s Cache pamětí, jejich nastavení je pro většinu uživatelů nepodstatné. Poslední záložka Burn se už jen vyptá jakým způsobem chcete disk vypálit. Determine Maximum speed nastaví maximální rychlost vypalovačky tak, aby do ní stíhaly dotéct data. Tuto volbu jsem nikdy nepoužil. Simulation provede zápis nanečisto. V praxi to vypadá tak, že všechno probíhá stejně jako u pálení, akorát laser nezapisuje. položka Write je jasná a Finalize CD disk uzavře a znemožní tak jakýkoli pozdější zápis. Po stisknutí tlačítka New se zobrazí dvě okna a data si z disku na CD jednoduše přetáhnete. Pak stačí zvolit File-> Write CD a je hotovo.vypalování Audio CDDalší často používanou funkcí je pálení audio CD . Zvolíte tedy ikonu nadepsanou Audio-CD a opět ji projdete záložku po záložce. Záložka Audio CD obsahuje několik důležitých položek. První z nich, Write CD Text on CD umožňuje přidat k nahrávce i text obsahující jméno interpreta a název skladby. Tuto volbu nelze použít na všech mechanikách. Další položkou je Calculete Audio Filters on the Fly. Ta nastavuje, jestli se filtry budou počítat v reálném čase při přenosu z média, nebo ne. Pokud ji chcete zaškrtnout, měli byste mít výkonný počítač. Záložka CDA Options nabízí volbu strategie pálení. Zní to sice složitě, ale ve skutečnosti jde o jednoduchou věc. Zvolíte-li Tempfile Strategy, uloží se soubory před vypálením do dočasného souboru na disk. Reference Strategy v praxi přepaluje rovnou z média. Když takto pálíte z CD dejte si pozor aby nebylo poškrábané, jinak máte po kompaktu. Další dvě strategie nejsou příliš nutné. A dostáváme se k poslední záložce pojmenované Burn. Opět platí že musíte vybrat New a data přetáhnout. Klidně můžete přetahovat i mp3 a wma, Nero je převede. Program obsahuje i jednoduchý wawe editor s nímž můžete skladby poměrně omezeně upravovat. Pro nejběžnější potřeby ale stačí. Pokud však chcete provádět náročnější úpravy nelze jej doporučit.kopírování CDPoslední velmi často používanou volbou je kopírování CD. Začnete kliknutím na ikonu CD-Copy. První záložkou u níž se pozastavíme je Image. V případě, že pálíte z druhé CD Rom můžete tuto volbu ignorovat, jinak musíte nastavit kam se má image ukládat. Na záložce Copy Options volíte zda chcete pálit On the Fly (přímo z média) a zdroj odkud data načtete. Read Options lze většinou přeskočit. Tyto nastavení napomáhají při čtení poškozených kompaktů a podle mých zkušeností jsou k ničemu. Můžete směle pokračovat k záložce Burn.Nero nekopíruje CD které jsou chráněny proti kopírování. Nelze s ním například přepalovat CD některých počítačových her. Nero je kvalitní a všestranný program s jednoduchým ovládáním. Zvládá nejpoužívanější formáty CD a je skvělý pro tvorbu audio CD. Plusem je i dodávání programu k některým mechanikám a nízká nákupní cena. Program vytvořila firma Ahead a pokud si chcete vyzkušet demoverzi včetně oficiální češtiny, stahujte zdeJeště několik rad k vypalováníVýše jsem psal, že se dá sehnat CD i pod deset korun. Jde o neznačková CD prodávaná bez obalu po několika stech kusů. Normálnímu člověku se dostávají do rukou disky balené v úhledných krabičkách. Panují dosti rozdílné názory na to, jaké CD je nejlepší. Mě se osvědčily disky značek Kodak, Verbatim, TDK a Imationi. Při zápisu nižšími rychlostmi (cca do 8x) je jedno o jaké CD jde, ale když zapisujete 24x měli byste si CD dost vybírat. Panují i jisté fámy, že disky zapisované nižší rychlostí jsou kvalitnější, ale toto se mi nepodařilo nikde potvrdit. Spíš jde o kvalitu mechaniky a hlavně disku. Někdy výrobci své produkty mírně nadhodnocují. Dočetl jsem se i názor, že starší mechaniky nejsou schopny pálit na CD určené pro vyšší zápis. S tímto jevem jsem se u klasických médií nesetkal, na rozdíl od CD RW kde nekompatibilita existuje. Přepalujete-li přímo z CD není dobré mít obě mechaniky na jednom IDE kanálu. To platí zvlášť u vyšších rychlostí.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Televize

Plazmové televize

1) Plazmové televize - vyšší komfort za vyšší cenuNedostatky projekčních televizí zcela odstranila další generace přijímačů: na trhu se objevily plazmové televize. Zatímco skleněné a projekční obrazovky jsou těžké a hluboké, vyžadují tedy větší prostor, plazmové televize jsou lehké a ploché, hloubka plazmové televize nepřesahuje deset centimetrů, je možné je i pověsit na zeď místo obrazu. Plazmové televize jsou také méně náročné na spotřebu elektrické energie. Plazmové televize vynikají perfektní kvalitou obrazu i zvuku. Možností sledovat oblíbené pořady za jakéhokoli světla a z libovolného místa uspokojí plazmové televize i nejnáročnější diváky. Úhlopříčka plazmové televize dosahuje velikosti až 156 centimetrů.Poptávka po nových technologiích stále roste, jen za minulý rok byl každý třetí prodaný televizor plazmový. Plazmové televize patří sice k nejdražším přístrojům na trhu, cena nejšpičkovějších modelů leckdy přesahuje půl milionu korun, ale dají se pořídit i mnohem levněji. Zatímco loni stály plazmové televize s úhlopříčkou 110 cm osmdesát tisíc korun, nyní se dájí značkové plazmové televize koupit už za necelých padesát tisíc.2) Plazmové televize - parametryVelikosti obrazovek u plazmové televize se pohybují v rozmezí 32 až 60 palců (81-150 cm) kde pozorovací úhel je až 160°. Plazmové televize zobrazují bez problému prudké pohyby při sledování videa právě tak, jako klasická CRT televize, zde je hlavní výhoda oproti LCD televizi.Plazmové televize podobně jako LCD televize, můžou trpět vypálením statického obrazu. Po delší době se statický (nehybný) obraz plazmové televize vypálí do obrazovky, ale nové technologie jako 'pixel orbitor' výrazně tento problém redukují.Jas plazmové televize se pohybuje v rozmezí 800-1200 cd/m2, ale je měřen v různých standardech oproti LCD televizím. Když srovnáme jas plazmové televize se skutečným světlem, odpovídá hodnotám 100 cd/m2, v tomto parametru také plazmové televize překonávají LCD televizi. Podobné je to u kontrastního poměru, kde dnešní plazmové televize mají kontrast kolem 3000:1. Nicméně srovnání kontrastu skutečného světla a technologie LCD klesá tato hodnota pro plazmové televize na 200:1.3) Plazmové televize versus LCDPlazmové televize oproti LCD televizím dokáží zobrazit větší počet barev, jsou dostupné ve větších úhlopříčkách, mají kontrastnější obraz a jejich pozorovací úhel není nijak omezen. Nevýhodou plazmové televize je však vysoká spotřeba energie a pro některé i to, že se v menších úhlopříčkách než je 106 centimetrů nevyrábějí. Naopak LCD televize jsou, co se týče energie, úspornější, ovšem nenabízí tak kvalitní obraz jako plazmové televize. U levnějších modelů těchto LCD televizí je nutno počítat s počítačovým podáním barev a částečným deformací barev, při jeho pozorování ze strany.Obraz - plazmové televize zobrazují velmi čistý a ostrý obraz. LCD televize vyrobené moderní technologií již ovšem nabízejí srovnatelný obraz. Plazmové televize ovšem mohou utrpět při zobrazování nějakého statického obrazu (třeba logo stanice) a zobrazovat pak nějaký stín nebo něco podobného. Moderní plazmové televize jsou ale vybavovány technologií "pixel orbitor", která tyto procesy redukuje. LCD televize zase může zobrazovat nějaké vadné pixely.Spotřeba elektrické energie - kvůli neustálému růstu cen elektřiny docela důležitý bod. Zde vítězí LCD televize, protože plazmové televize jsou kvůli podstatě své technologie energeticky docela náročné.Velikost obrazovky, rozměry, váha - LCD televize je náročnější na výrobu ve velkých rozměrech, proto většinu velkých televizí používá zatím plazmovou technologii. Plazmové televize pak bývají o něco širší, tak kolem 10 cm. Hůře pak dopadá srovnání váhy - zatímco plazmové televize jsou velmi těžké, LCD jsou mnohem lehčí a přenosnější.

Pokračovat na článek


LCD TV Bravia – fakta a mýty

Jak jistě víte, na rozdíl například od automobilového průmyslu, kde si můžete snadno porovnat výkon, točivý moment, spotřebu a objem zavazadlového prostoru u dvou konkurenčních automobilů, v TV průmyslu začali někteří výrobci používat, často ve snaze „vylepšit“ své výrobky, různé metody měření parametrů televizoru.Důsledkem je to, že hodnoty vybraných parametrů dvou konkurenčních LCD TV přijímačů jsou neporovnatelné a Sony, stejně tak jako někteří jiní výrobci, z tohoto důvodu od zveřejňování některých specifikací upouští. V následujícím přehledu najdete informace o nejčastěji uváděných parametrech televizorů a způsobech jejich měření.Pozorovací úhelPozorovací úhel udává Sony jako hodnotu, při níž poklesne kontrast panelu na úroveň 10:1. Panely v televizorech Sony BRAVIA dosahují hodnot až 178°; někteří výrobci začali při měření používat nižší hodnotu kontrastu a logicky tak tabulkově „vylepšili“ své hodnoty pozorovacího úhlu.Doba odezvyDoba odezvy panelu bývá zhusta udávána jako přechod černá-bílá-černá nebo, častěji, šedá-bílá-šedá. Panely Sony dosahují hodnot až 8ms. Někteří výrobci, ve snaze zlepšit výsledky, použili do průměru barev, z nichž je tato hodnota získána, pouze vybrané barevné přechody a dostali se tak až na hodnoty okolo 3ms. Tím se hodnoty díky různým způsobům měření opět stávají neporovnatelnými.Dynamický kontrastDynamický kontrast, na první pohled, působí jako porovnatelný parametr, leč i metody jeho měření se mohou lišit.Spolupráce se společností SamsungSony kupuje panely od Samsungu – tato věta zaznívá z úst některých prodejců poměrně často, zvláště, uvědomíme-li si, že se jedná o nepravdivou informaci. Společnosti Sony a Samsung založili společný podnik (továrnu) na výrobu LCD modulů – S-LCD. Podíl obou společností v S-LCD je 50%:50% s rozdílem jedné akcie ve prospěch společnosti Samsung Electronics. Tangjung, Asan-City, ChungCheongMan-Do, Korea je místem, kde se továrna nachází a vedle produkce tzv. „mother glass“ (základní vrstva LCD panelu o rozměrech zhruba 2×2 m) produkuje kompletní LCD zobrazovače, jež jsou produkovány odděleně a nezávisle pro obě společnosti. Krom toho, každá ze společností používá odlišná kritéria a standardy pro měření a stanovení vlastností konečného produktu. Společnosti Sony a Samsung se v tomto roce dohodly, že rozšíří produkční kapacitu S-LCD továrny a vybudují další výrobní linku na panely 8. generace.LCD panel se sestává z několika vrstev (podsvětlení, difuzory, vrstva LCD, polarizátory a filtry); společnost Sony používá v mnoha případech vlastní řešení, související například s podsvětlením panelu. Technologie Live Colour Creation zahrnuje, mimo jiné, přítomnost speciálních podsvětlovacích trubic, jež viditelně posouvají schopnosti panelu zobrazovat hlubší barevné odstíny zejména v oblasti červené a zelené barvy. Nejnovější konstrukční specialitou je pak přítomnost tzv. RGB LED – diod, určených pro podsvětlení panelu. Na rozdíl od konvenčních bílých diod naše řešení umožňuje umožňuje nejen dílčí regulaci podsvícení panelu, ale i úpravu barvy podsvětlení panelu pro získání ještě širší barevné škály a vyšších hodnot kontrastu.LCD televizor je poměrně složitým přístrojem, jehož možnosti a vlastnosti neurčuje pouze panel, ale řada dalších obvodů. V televizorech Sony BRAVIA jde např. o obrazové procesory BRAVIA ENGINE, jež zásadní měrou ovlivňují výsledné obrazové parametry přístroje. Vlastní výroba LCD televizorů BRAVIA pak probíhá ve výrobních závodech Sony ve slovenské Nitře a španělské Barceloně, které svou produkcí zásobují evropský trh.Spolupráce se společností SharpS rostoucí poptávkou po velkoplošných LCD televizorech s úhlopříčkami nad 52“ a snahou o zefektivnění jejich výroby vyvstal požadavek na dostupnost „mother glass“ větších rozměrů. Společnosti Sony a Sharp proto v roce 2008 podepsaly dohodu o vybudování společné továrny na LCD panely 10. generace, která vyroste v japonském Sakai v Osace a Sony v ní bude držet třetinový podíl. Třetina produkce mother glass bude použita pro výrobu LCD panelů pro televizory Aquos, třetina pro LCD panely Sony BRAVIA a zbývající třetina bude společností Sharp prodávána vybranému dalšímu partnerovi. Továrna začne vyrábět panely přibližně od jara roku 2010.Energetické nároky LCD televizorů ve srovnání s plazmovými zobrazovačiEkologický aspekt, včetně nároků na spotřebu energie, je pro společnost Sony klíčovým při návrhu nových výrobků. LCD televizory, v naprosté většině, mají, v porovnání s plazmovými TV, menší energetické nároky. Můžete se setkat s argumentací, že udávaná spotřeba plazmového TV (typicky 280-400W pro 42“ TV) je ve skutečnosti mnohem nižší. Novější plazmové televizory disponují obvody řízení spotřeby a jejich reálná spotřeba, pokud nezobrazují trvale jasné barvy, je nižší. Můžete se však setkat i s názorem, že spotřeba LCD televizoru je trvale neměnná, neboť podsvětlovací zářivkové trubice trvale svítí a platí proto údaj o příkonu, uvedený na výrobním štítku. Televizory Sony BRAVIA disponují velmi pokročilými možnostmi nastavení úrovně podsvětlení panelu, jejichž úpravou uživatel mění nejen obrazové parametry, ale snižuje také spotřebu přístroje. Výhodou je aktivace senzoru okolního osvětlení v místnosti, který regulaci jasu provádí automaticky a snižuje tak, v případě potřeby, spotřebu televizoru. U televizoru KDL-40W4000, jehož „štítková“ spotřeba je 201W, je možné dosáhnout až, bezmála, poloviční spotřeby úpravou obrazových parametrů respektive podsvícení panelu. Věřte, že pro sledování v běžných domácích podmínkách je více než dostačující úsporný režim podsvětlení panelu a i tak vás Sony BRAVIA ohromí svými barvami a kvalitou zobrazení.Spotřeba televizních přijímačů Sony Bravia ve stand-byZákaznické středisko Sony se v nedávné době setkalo s dotazem zákazníka, který rozporoval udávanou spotřebu LCD TV BRAVIA v režimu stand-by (0.3W) s tím, že se svým wattmetrem naměřil hodnotu přibližně 25W. Jak to tedy se spotřebou opravdu je? Po vypnutí TV dálkovým ovladačem se přístroje přepnou do skutečného stavu stand-by až po cca 3-4 minutách od zadání povelu dálkovým ovladačem. Toto zpoždění je nutné pro vyhledání, zda na naladěných DVB-T programech není k dispozici nový software, dále pro uložení dat a eventuální instalaci, resp. další „úklidové“ práce v televizoru. Po tuto přechodnou dobu přístroj odebírá ze sítě přibližně 25W (dle modelu).Až po uplynutí této doby se přístroj automaticky přepne do skutečného stavu stand-by, a jeho odběr poklesne na hodnotu 0,3W (nebo dokonce méně u nejnovějších modelů), což je hodnota uváděná v našich technických specifikacích. Toto přepnutí je možno snadno identifikovat jako určité cvaknutí relé zdroje napájení.Proč přesto, při měření amatérskými wattmetry, naměříte odlišné hodnoty? Pro napájení je u našich přístrojů použit tzv. pulsní zdroj. Proud odebíraný na primáru přístroje v režimu stand-by potom není sinusový, nýbrž má tvar krátkých impulsů. Běžnými multimetry, které jsou cejchovány pro měření veličin se sinusovými průběhy, je možno potom naměřit hodnoty příkonu s chybou dosahující desítek až stovek procent. Použitím dokonalejšího přístroje, který je schopen měřit tyto složité průběhy přesněji (např. digitální osciloskopy, atd….) se ukáže, že efektivní hodnota proudu se ve skutečnosti pohybuje kolem hodnoty 0,4mA. Zdánlivý odebíraný příkon tak činí cca 0,9 W. Reálný příkon, kde by byl vzat do úvahy i fázový posun mezi napětím a proudem je samozřejmě menší než oněch 0,9 W avšak jeho přesné změření není zřejmě proveditelné běžnými měřícími přístroji. Jak zjistit hodnotu integrálu součinu napětí a proudu po dobu jedné periody u nesinusových průběhů (pro hodnoty pod 1 W) například pomocí počítače je úloha přesahující bežné možnosti opravářů spotřební elektroniky.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Tiskárny

Jak najít tu pravou tiskárnu?

Každý uživatel po jistém čase začne přemýšlet nejen o domácím tisku dokumentů, ale i fotografií. Motivací k tomu může být nespokojenost s kvalitou fotografií produkovaných komerčními minilaby, možnost okamžitého pořízení papírové fotografie a především takřka neomezené prostředky digitálního ovlivnění konečného výsledku s ohledem na tvůrčí záměry náročnějších uživatelů. Tento článek chce být pomocníkem při nákupu tiskárny a rozebírá její výběr s ohledem na požadavky uživatele, jeho finanční možnosti a současnou nabídku zařízení.Požadavky uživatelů na kvalitu tiskuPro naše potřeby můžeme uživatele rozdělit do tří skupin:Běžný uživatel - drtivá většina, má zájem o věrnou dokumentaci událostí.Náročnější uživatel - hlouběji jej zajímá především technická stránka zpracovatelského procesu a kvalita výsledku.Nejnáročnější uživatel - požaduje výsledky v profesionální kvalitě použitelné pro výstavy či publikace.Běžní uživatelé vyžadují většinou klasické rozměry dokumentů i fotografií. Pro ně budou zajímavé tiskárny s jednoduchou obsluhou formátu A4.Náročnější uživatel bude vyžadovat tiskárnu, která bude poskytovat kvalitní výsledky ve formátu A4, u které bude mít možnost rozsáhle experimentovat s nastavením co nejvíce parametrů tisku.Nejnáročnější uživatel bude tisknout na velké formáty. Zpravidla si pořídí tiskárnu na A3 či větší formát. Pokud bude tisknout větší formáty ve specializovaných studiích, bude muset znát podrobně vlastnosti používaných zařízení.Na čem lze tisknout dokumenty i fotografieOdhlédneme-li od kvality, můžeme tisknout dokumenty i fotografie na jakékoliv grafické tiskárně. V současné době se dělí tiskárny dle jejich aplikačních oblastí na:Kancelářské tiskárny (inkoustové, laserové, LED)FototiskárnyMultifunkční zařízeníVelkoformátové plotry. Ty se však vymykají problematice našeho článku. Amatér či profesionál s nimi přijde zpravidla do styku jako zákazník profesionálních studií.Kancelářské tiskárnyInkoustové tiskárny kancelářského typu patří mezi zařízení, která dnes patří k většině domácích počítačových sestav. Tisknou v dobré kvalitě jak černobílé texty, tak i barevnou prezentační grafiku a většina z nich i poměrně kvalitně barevné fotografie. Zpravidla jde o tiskárny do formátu A4, vybavené separátní tříbarevnou a černobílou kazetou. Většina z nich nabízí slušné rozlišení a dobré (i když ne nejpokročilejší technologie) pro tisk fotografií. Pokud patříme do kategorie běžný uživatel a chceme tisknout ve slušné kvalitě bude tento typ tiskárny naší volbou.Připomínám, že slušnou kvalitu např. fotografií docílíme jen na kvalitních fotopapírech a chceme-li zůstat na bezpečné straně, použijeme originálních inkoustových náplní. Ceny takových tiskáren jsou kolem 3 tis. Kč.Barevné laserové, LED tiskárny byly až do nedávné doby velmi drahé, v současné době jsou však některé modely A4 dostupné i pro domácí uživatele i za ceny cca 15000 Kč s DPH.Laserové tiskárny nejsou vhodné ke kvalitnímu fotorealistickému tisku. Produkují sice brilantní barvy, reprodukují však hůře polotóny a tisk je chudý na podrobnosti ve stínech. Máme-li takovou tiskárnu k dispozici, můžeme ji samozřejmě s těmito omezeními využít k tisku fotografií. V případech, kdy se fotografie blíží svým charakterem k prezentační grafice, může být výsledek naopak překvapivě dobrý. Výhodou laserových tiskáren je několikanásobně vyšší rychlost ve srovnání s inkoustovou tiskárnou, nižší náklady na spotřební materiál a dobrá kvalita tisku i na obyčejný papír.Multifunkční zařízeníZkombinovat funkce barevné inkoustové tiskárny, skeneru a faxu do jednoho zařízení byl dobrý nápad, jak dokazuje jejich rostoucí prodej. Potřebují méně místa na pracovním stole, jsou pohotovější, lépe se ovládají a zpravidla jsou celkově levnější než izolovaná zařízení. Pokud nemáme vysoké nároky, jsou ideální pro kancelářská pracoviště i domácí použití. Některé modely dokonce mají zásuvky pro přímý tisk fotografií z karty digitálního fotoaparátu bez počítače a rozhraní Bluetooth.Jako všechna univerzální řešení jsou určitým kompromisem. Z hlediska fotografa bude rozhodující kvalita tisku fotografií. A proto při výběru konkrétního modelu doporučuji prostudovat nejen firemní dokumentaci, ale i nezávislé testy na Internetu, popř. v tištěných mediích či praktické zkušenosti známých. Vzhledem k tomu, že základní konstrukční moduly bývají odvozeny od kancelářských tiskáren stejného výrobce, kvalita tisku fotografií je u vhodně vybraného modelu obdobná. Zabudovaný skener má obvyklé vlastnosti levnějších plochých skenerů. Je tedy zřejmé, že víceúčelové zařízení bude ideální pro běžného uživatele; náročnější uživatel spíše zakoupí separátní skener s dianástavcem, tiskárnu a nainstaluje si faxovací software dle svých potřeb.FototiskárnyFototiskárny se v principu neliší od ostatních zařízení. Jejich konstrukce je však optimalizovaná nikoliv na rychlý tisk textu či prezentační grafiky, ale na vysoce kvalitní tisk fotografií. Základním požadavkem je vysoké rozlišení (typicky 4800x1200 a více), věrná reprodukce velkého barevného rozsahu či odstínů šedé. Jsou to v drtivé většině inkoustové tiskárny, některá zařízení, především pro tisk fotografií do formátu 10x15 jsou termosublimační.K tisku barevného textu a prezentační grafiky jsou postačující tři základní barvy: azurová (C, cyan), purpurová (M, magenta) a žlutá (Y, yellow), doplněné o černou (K, Black). Počet barevných odstínů generovaných pomocí tří základních barev a techniky polotónování (kladení jednotlivých barevných kapiček vedle sebe, která využívá nedokonalosti oka k tvorbě dalších barevných odstínů) je nedostatečný pro fotorealistické podání.Fototiskárny proto používají navíc dvě světlé základní barvy, označované jako c (světlá azurová), m (světlá purpurová). Nejkvalitnější fototiskárny používají ještě navíc tzv. fotografickou černou, která je optimalizována pro tisk barevných fotografií. To vše ještě nestačí k nejkvalitnějšímu tisku černobílých fotografií. Proto se používají ještě kazety, obsahující šedou (G, gray), světlešedou (g) a bohatou černou (z). V současné době tedy nejkvalitnější fototiskárny používají osmi barev a dávají výsledky, které jsou prakticky nerozlišitelné od pozitivů pořízených klasickou fotochemickou cestou. Nové technologie fotografického tisku mají větší počet trysek a větší rychlost tvorby kapiček, což vše přispívá k vyšší ostrosti, lepšímu barevnému podání i k rychlosti tisku.Jako příklad uvádím novou generaci kazet firmy Hewlett-Packard pro široké spektrum jejich tiskáren. Sortiment zahrnuje šest nových kazet, které jsou použitelné v modelech nové řady tiskárenSoučasná generace fototiskáren bývá vybavena řadou možností:Přímý tisk fotografií z fotoaparátu vybaveného standardem PictBridge a připojeného přes rozhraní USB. PictBridge je protokol pro komunikaci mezi digitálním fotoaparátem a tiskárnou, který je nyní široce akceptován výrobci fotoaparátů i tiskáren.Přímý tisk z paměťových karet fotoaparátu – fotografické tiskárny bývají vybaveny většinou používaných typů. Z vložené paměťové karty je možno přímo tisknout nebo lze obrázky uložit na disk počítače pro případné další úpravy před tiskem.Fototiskárny mívají separátní zásobníky pro papír do formátu A4 a fotografický papír do formátu 10x15 cm, což urychluje práci při častém střídání velikosti tisků.Pro tisk bez počítače jsou tiskárny vybaveny LCD displejem o velikosti kolem dvou palců, které umožňují jednoduchý náhled fotografií před tiskem.Tiskárny mívají základní nástroje pro nejrůznější úpravy fotografií od zvýšení jejich kvality, ořez, digitální tónování a tiskové výstupy (rámečky, indexprint) atd.V poslední době se rychle rozšiřuje používání standardu Bluetooth pro bezdrátový přenos – řada tiskáren mívá toto rozhraní již přímo zabudované či jde o volitelné zařízení. Pokud máme tedy fotoaparát disponující tímto rozhraním, pak je tiskárna se standardem Bluetooth dobrou volbou. Tímto rozhraním je vybavena i většina mobilních telefonů se zabudovaným fotoaparátem. Náročnější fotograf si vybere tiskárnu do formátu A4, profesionál i větší formátSedm doporučení začínajícím k nákupu fotografické tiskárnyVzhledem k prudkému rozvoji zařízení pro tisk fotografií bude každé doporučení konkrétního modelu konkrétní firmy zastaralé. Proto se omezím pouze na základní rady pro jednotlivé skupiny fotografů, které jim mohou pomoci v základní orientaci při výběru z velkého sortimentu tiskáren vhodných pro tisk fotografií.1. Upomínkové fotografie, pokud nemáme zvláštní požadavky na kvalitu, lze tisknout na téměř každé tiskárně. Pokud tedy máme k dispozici některou z novějších kancelářských tiskáren, budou tím naše potřeby saturovány. Některé z kancelářských tiskáren mohou používat i kazety se šesti barvami a produkují barevné tisky velmi dobré kvality.2. Fotografující, kteří však chtějí dokumentovat turistické nebo rodinné fotografie v kvalitě stejné nebo vyšší jakou produkují komerční minilaby, by měl sáhnout po pokročilejším zařízení. Postačí-li formáty do velikosti 10x15 cm, budou pro ně ideální fototiskárny specializované na tento rozměr. Při preferenci přímého tisku fotografií bez připojeného počítače, bude třeba věnovat pozornost typu paměťové karty, rozhraní (USB, PictBridge, Bluetooth). Pro fotografující často tisknoucí na cestách, bude vhodné zakoupit některý mobilní model s akumulátorovým napájením. V poslední době je vidět zřetelná tendence výrobců těchto maloformátových tiskáren ke zlevňování nákladů na tisk ve snaze přetáhnout dosavadní zákazníky digitálních minilabů. Vyžaduje-li tato skupina fotografujících větší formáty, pak pro ně budou ideální fototiskárny střední cenové kategorie do formátu A4.3. Pro uživatele, který chce nejen tisknout fotografie, ale vyžaduje i skenování s běžným rozlišením a kopírování dokumentů a zatím nemá doma skener ani vhodnou tiskárnu bude vyhovujícím řešením některé z multifunkčního zařízení, jejichž tiskárny mají již velmi dobrou kvalitu a umožňují tisk až do formátu A4. Výhodou může být i úspora místa na pracovním stole.4. Náročný fotograf má v současné době k dispozici tiskárny s osmi barvami, které tisknou i dokonalé černobílé fotografie. Cenově dostupná nejkvalitnější zařízení jsou do formátu A4, tiskárny formátu A3 či většího jsou podstatně dražší. Pro konkrétní výběr bude důležitý předpokládaný počet tisků v souvislosti s ekonomikou provozu (oddělené inkoustové zásobníky versus kombinované kazety).5. Obecně důležitým a často diskutovaným faktorem jsou ceny spotřebního materiálu pro konkrétní tiskárnu, což se však vymyká z rámce tohoto článku; řadu různě spolehlivých a aktuálních informací lze nalézt na internetu. Uváděné firemní údaje o spotřebě materiálu publikované výrobci nejsou zcela srovnatelné, protože nepoužívají stejné metodiky testování.6. Nakonec může mít váhu i přibalený software, pokud nemám např. již k dispozici Photoshop nebo jiný obrazový editor.7. Až se rozhodne potenciální uživatel pro typ tiskárny, doporučuji prohledat na internetu nejen výrobce konkrétních značek, ale i nezávislé testy.

Pokračovat na článek