Výsledky vyhledávání pro dotaz nějaké

Výsledky vyhledávání v sekci: Začínáme s počítačem

Jak (ne)koupit počítač

Kupujete nový počítač? A víte přesně, jaké parametry jsou nejdůležitější? Přestáváte se orientovat v současné nabídce? Tento článek vám dá stručný návod k tomu, jak si za rozumné peníze pořídit maximální výkon!Tak nám začal školní rok a pro mnohé to znamená i nemalé finanční výdaje. V dnešním přetechnizovaném světě se tyto výdaje mohou ještě zvýšit o částku za nový počítač. Mé dítě se ve škole bez počítače nemůže obejít. Takové a podobné věty jsou dnes na denním pořádku. Dále je dobré si uvědomit, že se blíží nezadržitelně Vánoce. Někdo si bude možná myslet, že je přece ještě brzo myslet na čas Vánoc už teď. To možná – ještě není ani konec září, jenže čas běží velice rychle a odkládat nákup počítače na poslední chvíli se nemusí vyplatit. Netvrdím, že je nejlepší popadnout šrajtofli a ještě dneska koupit první počítač v „akci“. To bych si v žádném případě nedovolil. Ale již dnes si můžete prohlédnout nabídky a pomalu si vytvořit představu, co by nový počítač měl zvládnout. A proč neskloubit příjemné s užitečným? Kluk potřebuje počítač do školy, tak mu ho koupíme právě k Vánocům a zabijeme dvě mouchy jednou ranou. Na následujících řádcích bych Vám rád dal několik rad, jak se nenechat napálit a jak nakoupit co nejlépe. Budeme se řídit heslem – za nejnižší cenu nejvyšší výkon. 1. Jestliže nebudete vědět co chcete, pak se stáváte snadnou kořistí lačných obchodníků V prvé řadě je třeba si vyjasnit, co vlastně chci koupit. Počítač není jednoúčelová věc jako třeba televize – tam Vám stačí vědět, jak má být velká a jestli má mít stereo, popř. teletext. U počítače je třeba mít alespoň představu, co na něm budu provádět. Těch oborů je mnoho a pro každý se hodí jinak postavený počítač. Musím se přiznat, že já osobně nejsem zastáncem různých označení, např. „HERNÍ PC“. Pod tímto pojmem se totiž může skrývat cokoli. Hrát si mohu i na starém počítači, ovšem pokud chci hrát nové hry, pak musím mít to nejlepší co existuje. Takže budeme brát hry, jako jednu z mnoha oblastí, ke kterým bude počítač určen. V následujících bodech vypíšu alespoň některé další z nich, pro které se dá PC použít. - internet – dnes modla mnoha nejen mladých lidí. Ze začátku lze využít služeb našeho monopolu na telekomunikace, takže v počítači musí být modem. Později lze přejít na silnějšího koně v podobě pevného spojení, ale to Vás bude stát mnohem více, alespoň co se pořizovacích nákladů týče. - hry – v podstatě jakékoli dnešní PC zvládne dnešní hry. Rozdíl je v rychlosti a v kvalitě. Chce to hlavně dobrou grafickou kartu a procesor. - kancelářské práce – ne, nemusí to hned znamenat práci (i když počítač se hodí i na účetnictví). Pod tímto pojmem se skrývají základní věci, jako je napsat nějaký text, vypočítat si nějakou věc, nakreslit si obrázek apod. Většinou budete chtít také svůj výtvor ukázat druhým, takže se pro tuto činnost bude hodit i tiskárna. - přehrát si nějakou tu hudbu; pustit si nějaký ten film – tak tohle je fenomén dnešní doby. Nejdříve tu byla hudba ve formátu MP3 a teď přišly filmy ve formátu DIVX (není to většinou nic jiného, než kopie DVD filmů na CD). Na MP3 Vám bude stačit jakýkoli nový počítač. U filmů si musíte rozhodnout, jestli chcete originál DVD (nutno koupit DVD mechaniku), nebo se spokojíte s kvalitou DIVX (v tom případě DVD mechaniku nekupujte). V každém případě to chce TVout (vysvětlím později) a pořádné ozvučení – nejlépe Dolby Digital 5.1 (opět vysvětlím později). - sestříhat si domácí video – to co bylo před několika lety výsadou vyvolených, to si dnes může udělat v podstatě každý. Stačí k tomu málo – kamera, počítač a snaha. Do začátku postačí TV karta (vysvětlím později) – pak můžete sledovat i na televizi:o) Pro náročnější, kteří holdují kamerám v DV formátu bych spíše doporučil rozhraní Firewire (ale to jen tak na okraj). - programování – na školách se dnes vyučuje mnoha programovacím jazykům. Pokud se nejedná přímo o programování 3D, pak pro tento obor postačuje dnešní základní PC. - zpracování fotografii – na výpočetní výkon PC je tento obor docela nenáročný, ovšem finančně už to vypadá jinak. Dnes se derou kupředu digitální fotoaparáty (upřímně fotoaparát pod 2M pixel nemá cenu kupovat) a starší fotky lze taky upravit, jenže k tomu je třeba zase scanner. - tvorba hudby - mnoho lidí se chce na tomto poli prosadit a s dnešní širokou nabídkou programů k tomu určených není až takový problém vytvořit nějakou skladbu i pro úplného laika. Do začátku postačuje dobrá zvuková karta. Později, pokud vidíte, že by to Vám nebo Vaší ratolesti mohlo jít, může dojít k nákupu nějakého nástroje, který připojíte přes MIDI – nejčastěji se jedná o klávesy. Jak jsem již výše napsal, těch oborů je mnohem více, já jsem se snažil nastínit alespoň ty základní. Doufám, že jste si udělali představu, k čemu všemu zrovna ten Váš počítač může sloužit. Dám Vám jeden TIP – vyberte si z výše uvedených oborů ty, které Vás nejvíce zajímají a při nákupu je sdělte prodejci – může Vám pak „ušít“ PC přímo namíru a nebudete zbytečně vyhazovat peníze, za věci, které stejně nevyužijete. 2. Kolik to bude stát Tak tuto otázku v žádném případě nenechávejte na prodejci. Vy sami si totiž musíte určit cenový strop – částku, kterou jste schopni a hlavně ochotni zaplatit. Je sice dost pošetilé myslet si, že za 1.000,- Kč koupíte alespoň slušný počítač. Na druhou stranu je zbytečné bát se, že za krabici s monitorem musíte na stůl položit 50.000,- Kč. A jak se tedy pohybují cenově počítače? Zhruba před rokem byla tato hranice kolem 30-35.000,- Kč. Dnes se tato hranice k naší radosti podstatně snížila, takže je někde kolem 25.000,-. Samozřejmě lze cenou hýbat nahoru i dolů. Na tomto místě bych rád upozornil na jednu maličkost – PC stárne, takže je dost naivní si myslet, že jestliže dnes koupíte nové PC, pak vydrží třeba deset let. No ono vydrží, ale jestli bude mít ještě nějaký užitek...? Pokud budete chtít být neustále IN, pak budete také neustále investovat. Pokud se spokojíte s občasnou obnovou, pak počítejte, že máte tak dva roky (i více) klid. No a jestliže Vám budou vyhovovat programy, na které si zvyknete a nebudete hnaní touhou mít stále nové verze, pak Vám vydrží na mnoho a mnoho let dopředu. I když celý článek zaměřuji spíše na nákup NOVÉHO PC, existuje i jiná možnost – nákup staršího počítače. - starší počítač – je cenově většinou levnější, než počítač nový (Ovšem viděl jsem i dražší, než nové PC! Na to pozor!). Cena začíná někde u 2.000,- Kč (takovýto počítač se hodí opravdu na to nejzákladnější a nebo na rovinu, nehodí se k ničemu). U staršího počítače je třeba počítat s tím, že je bez záruky! Takže jakmile Vám v počítači něco „odejde“ musíte to zaplatit ze své kapsy a bohužel se někdy stává, že je tato oprava dražší, než celé původní PC. - nový počítač – cenově jsou i nabídky již od 15.000,- ovšem většinou to má nějaký fígl. Např. cena je bez monitoru, cena je bez DPH, nebo se může jednat o výprodej atd. Je dobré si takovéto nabídky opravdu dobře pročíst, než být pak zklamaný vyšší cenou. Takže spíše počítejte se základní cenou nového PC kolem 20.000,- Kč a výše. Na takové sestavy pak dostanete záruku většinou dva a více let. Abych byl spravedlivý, nesmím opomenout alternativy k počítačům řady PC a) herní konzole – jedná se o jednoúčelové stroje, které se většinou připojují k televizi a které slouží pouze pro hraní her (až na malé výjimky, ale to už je opravdu okrajové). Cenově se pohybují nížeji než PC (začínají někde okolo 3.000,-). Asi nejrozšířenější jsou Sony PSX/PS2, Nintendo 64/Gamecube a Microsoft XBOX. Jsou nenáročné na obsluhu, takže zapnout si hru zvládne opravdu i malé dítě. Ale ještě jednou opakuji – lze na nich pouze hrát... b) počítač, který ale není PC – kdysi bych asi napsal "konkurence pro PC", ale tato konkurence vyklidila pole již dávno a zbývá zde pouze jeden hráč a to firma Apple. Dnes můžete narazit nejčastěji na iMac. Jedná se kvalitní počítač, který je cenově srovnatelný s počítačem PC (resp. mírně dražší), ovšem není tak rozšířený. Pokud se někdo rozhodne pro takovýto počítač, pak za své peníze dostane stroj, který nestárne tak rychle, jako PC, ovšem to vše za opravdu krutou daň a tou je tzv. kompatibilita – prostě programy pro PC si na něm nespustíte – až na ty, které jsou pro Apple převedeny, ale těch je proti obrovské škále na PC minimum. c)přenosné počítače – do této kategorie spadají např. notebooky, handheldy apod. Jedná se o zboží pro úzkou skupinu uživatelů, proto se jimi nebudu v tomto článku zabývat. Jen okrajově – takový přenosný počítač může být i plnohodnotné PC, ovšem v mnohem menším provedení uzpůsobeném k používání na cestách. Vyznačuje se hlavně malými rozměry a vyšší cenouy. 3. Kde mám tu věc koupit? Jestli někdo počítá, že tady napíši seznam prodejců, u kterých je dobré kupovat, tak je na omylu. Účelem tohoto článku není reklama. Počítač můžete koupit v podstatě dvěmi způsoby a každý má své pro i proti: a) pouze díly aneb soused mi to poskládá – v případě, že máte někoho známého (nepředpokládám, že čtenář, který čte tento článek, si bude sám montovat počítač) a víte co kupujete, pak je tato alternativa levnější, než varianta b). Ovšem má to také své nevýhody. Takový počítač nemusí fungovat. Komponentů na trhu je dnes celá řada a je také celá řada těch, které spolu prostě nefungují, nebo fungují s různým omezením. Také záruka bude pouze na díly v počítači (liší se i její délka – v podstatě od 6-ti měsíců až po několik let) , takže při jakékoli poruše budete svého známého „bombardovat“ žádostmi o lokalizaci závady, popř. rovnou o její odstranění. A máte takového ochotného známého? Pokud ano, pak společnými silami nakupte díly (komponenty) a užívejte si perfektního výsledku. Pokud nemáte, vrhněte se na variantu ... b) celý počítač – dnes v podstatě každá počítačová firma nabízí smontované počítače. Výhoda takového nákupu je v tom, že prostě vybalíte z krabice hotovou sestavu, zapojíte a můžete pracovat. Také záruka je na celý komplet (většinou se pohybuje v rozmezí dva až tři roky), takže v případě jakékoli závady budete reklamovat celý počítač a nemusíte se zajímat o to, co vlastně nefunguje tak, jak má. Hotové sestavy se někdy pyšní označením „Značkové PC“. Rozdíl mezi nimi a těmi „Neznačkovými" je převážně ve službách. Příkladem u takového značkového PC může být záruční servis do 24 hodin a nebo servis na místě (takže nemusíte počítač nikam vozit – servis přijede za Vámi). Dále třeba preventivní kontroly, autorizované servisy apod. Daní za takový komfort ovšem bývá poněkud vyšší cena. Ještě zbývá výběr firmy u které počítač nakoupit. Rozhodně bych doporučoval takovou, která má již jistou historii. Tím samozřejmě nemám na mysli toto: Firma „A“ založená v roce 1995, v roce 1996 zkrachovala a majitelé založili firmu „B“, která byla vytunelována v roce 1998 a v roce 1999 byla založena společná prosperující firma „AB“, která v roce 2001 přešla pod firmu „ABC“, která je dnes v konkurzu. V žádném případě není nutné procházet rodokmen každé firmy, spíš bych dal na doporučení známých, kteří již mají nějaké (nejspíš dobré, nebo rovnou ty nejlepší) zkušenosti s takovou společností. Jestliže si někdo myslí, že takovou firmou musí být rovnou ta největší v republice, pak se mýlí – i malá firma může mít dobré jméno a to je nejdůležitější. A pokud už je na trhu nějaký ten pátek pak máte v podstatě vyhráno. To je pro dnešek vše. Pokud máte ve všem jasno, můžeme se vrhnout na výběr vhodných dílů. To ale až v příštím díle.Jak jste kupovali váš počítač vy? Dáte spíš na kompletní sestavy a nebo raději "bastlíte" svůj vlastní PC na míru?

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mobilní

Ten nejlepší telefon – Recenze SAMSUNG i8910 HD

Konečně jsem se po půl roce čekání dočkal. Konečně držím v ruce telefon, o kterém jsem již dlouhou dobu snil. Bohužel čekání bylo dlouhé a já nakonec čekání na SAMSUNG OMNIA HD, respektive na SAMSUNG i8910 HD, jak se nyní tento krasavec jmenuje nevydržel. Před dvěma měsíci, kdy mi moje NOKIA 6500 tak nějak shořela, jsem si pořídil první dotykovou NOKII 5800. Ta běží na shodném systému SYMBIAN S60 5. edice, stejně jako SAMSUNG. Za ty dva měsíce používání ji už znám jako své boty a tak můžu i směle porovnávat.NOKIA 5800, SAMSUNG i8910 HD, APPLE iPHONE SAMSUNG i8910 HD je již dlouhou dobu jednoznačně nejvybavenější mobil na trhu a to se začal prodávat teprve před týdnem. Momentálně se nabízí v provedení 8GB a v barvě DEEP BLACK. V základním balení telefonu najdeme kromě přístroje samotného také síťovou nabíječku, USB kabel, kvalitní sluchátka s 3,5mm jackem, CD se softwarem SAMSUNG PC STUDIO a dalšími aplikacemi a český manuál. Chtělo by to jistě ještě nějaké pouzdro, to však bude nutné dokoupit zvlášť.NOKIA 5800, SAMSUNG i8910 HD, APPLE iPHONEOproti NOKII 5800 či Iphone je telefon delší asi o 1cm, ale je zase o nějaký ten milimetr tenší než NOKIA. Samsung i8910 HD je lakován do černé barvy. Přední straně dominuje obrovský AMOLED displej o rozměru 3,7“ a rozlišení 360×640. Tyto parametry ho řadí na absolutní vrchol. Ani NOKIA N97 ani iPHONE nemají takto velký a jemný displej. Pod displejem jsou tři hardwarová ovládací tlačítka. Nad displejem je objektiv předního fotoaparátu a vedle něj je světelné a pohybové čidlo. Na pravém boku najdeme tlačítko pro zamknutí displeje a klávesnice, konektor pro připojení USB kabelu, který je zakryt dobře pasující plastovou krytkou a spoušť fotoaparátu. Na levém boku najdeme slot na microSD kartu a tlačíka plus a mínus na regulaci hlasitosti. Na horní hraně telefonu najdeme audio konektor o rozměru 3,5mm, do kterého se připojují sluchátka. Ten je též zakryt krytkou. Také je zde otvor pro uchycení poutka. Na zadní straně najdeme objektiv hlavního fotoaparátu o rozlišení 8 megapixelů a vedle něj je LED blesk. Pokud chceme do telefonu vložit SIM kartu nebo baterii, je třeba odsunout zadní kryt. S ním je poměrně jednoduchá manipulace, jde poměrně dobře odsunout, není třeba na něj nějak silně tlačit. Pod zadním krytem najdeme baterii o kapacitě 1500mAh. Pokud chceme vložit SIM kartu, je třeba baterii vyndat.SAMSUNG i8910 HDTelefon startujte 15 sekund a pak zobrazí výzvu k zadání PINu. Pak už ďábelsky rychle naběhne hned po přehrání animovaného loga SAMSUNG. Telefon je opravdu maximálně rychlý. NOKIA 5800 je proti SAMSUNGU opravdu líná mrcha. Ještě aby ne. V nokii je procesor o frekvenci 369 MHz, na rozdíl od SAMSUNGU i8910, kde procesor uhání rychlostí 600Mhz. Takto rychlý procesor má také iPhone. Nokia N97, současná vlajková loď NOKIE má pro srovnání procesor o rychlosti 434Mhz. Každý dotyk displeje je současně potvrzen mírným zavibrováním. Displej ovšem reaguje velmi rychle, takže se opravdu jedná o nejhbitější telefon. Konečně přestanou machrovat majitelé Iphonů, kteří se pyšnili nejrychlejší odezvou svého telefonu. Samsung reaguje úplně stejně rychle jako iPhone. Na displeji se zobrazuje ve spodní části lišta se čtyřmi ikonami, které Vám zpřístupňují základní funkce telefonu. Jsou zde volby TELEFON, KONTAKTY, ZPRÁVY a MENU. Hlavně dotykové tlačítko MENU velmi oceňuji, protože například u NOKIA 5800 se do menu dostanete pouze po stisku hardwarové klávesy. V horních rozích displeje se zobrazují informace o stavu baterie a signálu, případně symboly datového připojení a také ikonky o nepřijatých hovorech či zprávách. V čem je však SAMSUNG unikátní, to jsou takzvané WIDGETY, neboli mini-aplikace, které si můžete libovolně umístit na plochu displeje. Nabídku jednotlivých mini-aplikací rozbalíte po doteku ovládacího panelu na levé straně displeje. A pak již stačí jenom nalistovat tu správnou aplikaci a prstem ji přetáhnout na libovolné místo na displeji. Na displej si můžete naházet ikon kolik chcete. Můžou se klidně i překrývat nebo vyčuhovat přes okraj displeje. Vznikne Vám tak unikátní uživatelská plocha, díky které se jedním dotykem obratem dostanete k Vaší oblíbené aplikaci.SAMSUNG i8910 HDDalší funkce telefonu jsou již schovány v základním menu. Do něj se dostanete v prvé řadě stisknutím hardwarového tlačítka uprostřed třech nedotykových kláves a nebo na displeji stisknete dotykové tlačítko MENU. Také je možné táhnout po displeji prstem z prava do leva a displej se Vám přelistuje na základní menu. Zde je 12 průhledných IKON. Po doteku na ikonu systém obratem zareaguje a spustí danou funkci.Jak se s ním telefonuje???Díky vícepoložkovému seznamu a paměti 8GB si můžete do telefonu uložit kontaktů kolik chcete. Telefon se pyšní výdrží při hovoru kolem 10 hodin. V pohotovostním režimu vydrží až 450 hodin což je nějakých 18 dní. Tomu se mi skoro ani nechce věřit, v reálném provozu kdy máte zapnutou wi-fi, bluetooth a další funkce se dostaneme na podstatně nižší hodnoty. Při telefonování je možné zapnout hlasitý reproduktor. Při maximální hlasitosti telefon opravdu hodně řve. Je také možné při hovoru aktivovat další funkce. Můžeme si například nastavit zobrazování protelefonovaného času. Pokud Vám někdo volá, je možné vypnout zvonění a přitom telefon nevzít a také lze poslat na volané číslo SMS s předem definovanou šablonou textu do které je samozřejmě možné i něco připsat. To se hodí například když čekáte v bance a někdo Vám volá tak vy jedním tlačítkem hovor ztlumíte a zároveň obratem zašlete SMS, že zavoláte později. A tak člověk, který Vám volá, dostane informaci proč mu to neberete.SAMSUNG i8910 HD Jak se s ním SMSkuje???Při psaní SMS si můžete zvolit z několika možností jak zprávu napsat. K dispozici je klasická alfa-numerická klávesnice klávesnice, na kterou jste zvyklí z mobilních telefonů s klasickými tlačítky. Zde jsou však všechna tlačítka dotyková. Pak je již jen na Vás zda zvolíte psaní se slovníkem T9 nebo bez něj. Psát tímto způsobem lze jak na výšku telefonu tak na šířku. Při přetočení na šířku se automaticky displej přetočí a klávesnice se umístí v pravé polovině displej. Psaní tímto způsobem je opravdu ďábelsky rychlé, stejně jako byste mačkali hardwarová tlačítka. Stisky i silnými prsty jsou velmi rychlé a přesné. Navíc při každém stisku se ozve cvaknutí a navíc telefon zavibruje. Další možností je psaní na QWERTY klávesnici. Tak je však možné psát pouze na šířku telefonu. Opět se tímto způsobem dá psát velmi rychle, každopádně já osobně dávám přednost prvnímů způsobu, kdy je možné psát SMS i jen jednou rukou. Pak je zde ještě možnost ručního psaní, kdy kreslíte prstem po displeji jednotlivá písmena. Tento způsob mě však přišel nejpomalejší. Při psaní se nám zobrazuje odpočítávání, kolik ještě znaků se vejde do jedné zprávy. Vedle tohoto údaje je v závorce číslo na kolik zpráv se SMS případně rozdělí při překročení délky 160ti znaků. Při psaní je možné si zvolit 4 velikosti písma. SMSky tak nejsou pro SAMSUNG i8910 HD žádný problém a zvládá je opravdu bravurně. Stejně tak dobrá práce je i při odesílání MMS.Jak to fotí a točí ??Telefon SAMSUNG i8910 HD je vybaven fotoaparátem o rozlišení 8 megapixelů, takže můžete fotit opravdu fotografie ve vysokém rozlišením. Při nastavení maximální kvality lezou z fotoaparátu snímky o rozlišení 3264×2448. Fotoaparát je vybaven LED bleskem a automatickým ostřením. A jak fotí ?? Posuďte sami z následujících fotografií. Myslím, že pokud máte SAMSUNG i8910 HD v kapse, můžete klidně nechat Váš fotoaparát doma. Fotky jsou naprosto úžasné. Je sice pravda, že jsem je fotil za slunečného dne, ovšem i za šera lze dosáhnout zajímavých výsledků. Fotoaparát má nepřeberné množství nastavení. Umí snímat jednotlivé snímky, případně sekvenci fotek. Umí panoramatické fotografie, umí přidávat do fotografií rámeček, mozaiku, případně detekovat úsměv. Má 13 scénických režimů. Je možné nastavit 8 úrovní kvality fotografie, od rozlišení 640×360 až po 3264×2448px. Je možné nastavit vyvážení bíle, přidat různé efekty, umí automaticky zaostřovat, detekovat obličej a umí i makro režim. Lze také nastavit hodnotu expozice.Ukázkové fotografie v maximálním rozlišení – po kliknutí se fotografie zvětšíKromě fotek umí samozřejmě také video. A umí ho sakra dobře. Už HD v názvu telefonu nám dává tušit, že si tento telefon pohrává s vysokým rozlišením. Umí točit video až v rozlišení 1280×720. Při tomto rozlišení si již užijou i Vaše LCD či PLASMA televizory, které toto rozlišení podporují, či vyžadují. Jak vypadá HD video se můžete názorně podívat. Takže nemusíte doma už nechávat jenom Váš fotoaparát. Klidně doma zapomeňte i Vaší videokameru. Samsung i8910 HD ji v pohodě nahradí. Záznam je prováděn do formátu MP4.AplikaceTelefon je již v základní instalaci vybaven spoustou aplikací, které Vám zpříjemní život s tímto telefonem. V menu KANCELÁŘ tak najdeme aplikace jako kalkulačku, hodiny, poznámkový blok, kalendář, převodník, Smart leader, slovník, správce souborů, zip, Quick Office a Adobee PDF. V telefonu najdeme také vestavěný přehrávač REALPLAYER.Závěrečné hodnoceníTelefon SAMSUNG i8910 HD je momentálně nejvybavenější a nejlepší telefon na současném trhu mobilních telefonů. Je založen na systému SYMBIAN, díky kterému si můžete nainstalovat libovolnou aplikaci. Je vybaven obrovským displejem a špičkovým fotoaparátem o rozlišení 8 megapixelů, který dokáže natáčet i video v HD kvalitě. Je to tam velmi zajímavá náhrada video kamery a fotoaparátu ze kterého se dá vyždímat vysoká kvalita. Samozřejmě, že u tohoto zařízení nemůžete chtít aby konkurovalo zrcadlovkám s teleobjektivem. Ovšem SAMSUNG i8910 HD je velmi kvalitní zařízení, se kterým dosáhnete opravdu dobrou kvalitu při natáčení a fotografování. Telefonování a posílání zpráv umí samozřejmě také a umí to velmi dobře. Nesmím také zapomenout na to, že telefon je vybaven GPS čipem, takže je možné ho bez problémů použít jako navigaci. Ve spojení s datovými přenosy můžete být neustále on-line. K prohlížení internetových stránek velký dotykový displej přímo vybízí. Navíc telefon běží na velmi rychlém procesoru. Dá se říci, že rychlejší telefon momentálně není.Zapomeňte na iPhone, zapomeňte na NOKII N97, jděte do SAMSUNG i8910 HD. Ten je totiž nejdokonalejší a nejlepší.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Připojte se - Firewall

Nepochybuji o to, že mnozí z vás se s pojmem firewall již setkali. Ano, firewall je ta „protipožární zeď“ z nadpisu (některé anglické názvy mají celkem výstižný překlad, že?). Je také možné, že jej někteří z vás využívají a ani o tom neví (třeba pokud jste si v poslední době kupovali počítač, byl na něm firewall spolu s jinými programy už předinstalován) . V dnešní době, kdy vašemu počítači hrozí z internetu všelijaké nebezpečí, by bylo dobré vědět, co to firewall je a jak nám může proti internetovým hrozbám pomoci. A hned tady na začátku článku musím podotknout, že firewall patří spolu s antiwirovými a antispywarovými programy k základnímu zabezpečení počítače připojeného k síti. A nemusí to být jen síť internetová.Hlavní úlohou firewallu je zabránění cílenému útoku na váš počítač. Neexistuje totiž jen nebezpečí, které vyplývá z napadení počítače viry a nejrůznějším spywarem, za které si ve velkém měřítku mohou sami uživatelé. Hrozí také mnohem větší nebezpečí přímého napadení a posléze i ovládnutí vašeho počítače připojeného na síť. Co to může znamenat? Útočník se dostane do vašeho počítače a s trochou nadsázky – může si v něm dělat co chce. Získá přístup ke všem vašim datům, programům, může váš počítač ovládat a dokonce využívat pro útok na další uživatele sítě. Těmto útokům jste vystaveni už v okamžiku, kdy připojíte počítač do sítě. Možná si říkáte, že zrovna váš počítač není pro počítačové piráty ničím zajímavým – opak je ale pravdou. Nezabezpečený počítač je totiž nejjednodušším cílem pro ty, kteří si takový průnik chtějí třeba jen vyzkoušet. A není nic příjemného přijít o svá data, popřípadě se nechtěně stát tím, kdo útočí na jiné počítače. A ještě jedna důležitá informace – většina postižených o průniku do svého počítač vůbec neví. Těmto útokům a nepříjemnostem může zabránit právě firewall.Jak a co to ten firewall vlastně je? Je to zjednodušeně řečeno program. Existují sice dva typy firewallů, softwarový a hardwarový, rozdíl v nich ale není velký. Spočívá v tom, že ten softwarový je nainstalován přímo na počítači, kdežto hardwarový je samostatné zařízení (prostě další krabička u počítače) v kterém ale samozřejmě pracuje také program. Také použití je stejné jen s tím rozdílem, že softwarový firewall se většinou používá pro ochranu jednoho počítače kdežto ten hardwarový, který bývá často spojen s jinými zařízeními a plní i funkci antivirové ochrany, přístupových práv uživatelů, sdílení přístupu k internetu a podobně, pro ochranu celé sítě připojené na internet. Ani to však neplatí absolutně. Celá síť může být totiž napojena na internet pouze přes jeden počítač (server) a pak se tento rozdíl stírá. Firewall je ve své podstatě soubor pravidel, která chrání počítač nebo vnitřní síť LAN před útokem. Tedy především útokem z internetu, i když by to mohl být i útok z jiného místa sítě. Tato pravidla řídí komunikaci z vnitřní sítě směrem ven, soustřeďují komunikaci do jednoho místa (uzlu), odfiltrovávají nebezpečné služby a blokují nepřátelské monitorovací služby. Chrání tak počítač nebo celou síť před útokem hackerů, před viry a wormy (červy). Abychom si práci firewallu objasnili více, zastavíme se teď u pojmu síťová komunikace. Její obsah je stejný, jako u běžné komunikace mezi lidmi. Jde tedy vlastně o předávání informací, v tomto případě mezi jednotlivými účastníky sítě. Tato komunikace probíhá přes takzvané porty. Protože počítač připojený k síti potřebuje současně využívat mnoha služeb (namátkou http – protokol internetových stránek, ftp – protokol pro přenášení souborů, smtp – odcházející pošta, pop – příchozí pošta a další) je na něm k dispozici přes 65 tisíc portů. A právě tyto porty jsou vstupní branou do počítače. Útok vedený na váš počítač se pak v prvé řadě soustřeďuje na nalezení portu, který bude posléze pro svoji činnost využívat. Děje se tak prostřednictvím scanování portů, tedy zjišťování jaké služby na nich běží a nemají-li takzvanou bezpečnostní díru. Pokud ano, je to jako otevřené dveře a pozvání útočníka domů.Ze všech informací, které už jste si mohli přečíst tedy zcela jasně vyplývá, jaký má vlastně firewall hlavní úkol. Kontroluje všechny porty a komunikaci, která na nich probíhá. Ta je vyhodnocována podle daných pravidel a pokud je nalezen nějaký pokus o průnik, je zablokován (není vpuštěn do počítače). Je to tedy váš neocenitelný pomocník. Je ovšem také pravda, že instalace a nastavení firewallu není jednoduchou záležitostí a vyžaduje poměrně velké znalosti, zejména o počítačových sítích. Je také velký rozdíl v tom, je-li instalován na jednotlivý počítač, malou počítačovou síť nebo na rozsáhlou firemní síť. Bez znalostí je nastavení složité a může se stát, že firewall zablokuje kompletně veškerou komunikaci počítače. S nadsázkou můžeme říct, že v tomto případě vás ochrání na 100 %. To ale určitě není výsledek, kterého byste chtěli dosáhnout.Softwarové firewally pro domácí použití jsou však vyvíjeny s ohledem na nepříliš znalého uživatele a nevyžadují žádnou složitou konfiguraci. Jsou nastaveny tak, aby chránily počítač před známými útoky, ale současně tak, aby umožnily uživateli běžnou práci s internetem, to znamená prohlížení stránek, stahování a odesílání elektronické pošty, používání komunikačních nástrojů jako je třeba ICQ. V případě, že dojde k pokusu o komunikaci, pro niž nemá firewall nastavené pravidlo, dotáže se uživatele. Ten má možnost komunikaci povolit nebo zakázat, a to buď pouze po tento případ nebo vytvořit pravidlo, které bude firewall používat nadále a už se nebude uživatele ptát. Většinou k takové situaci dojde po instalaci nového programu, který se např. pokouší stáhnout aktualizace. V takovém případě můžete komunikaci povolit. Pokud vás ale firewall upozorní na nějaké spojení, aniž byste si byli vědomi, že jste ho inicializovali vy, zbystřete pozornost, pečlivě si přečtěte informace o spojení a v případě jakýchkoliv pochybností raději spojení zakažte.Ptáte se, kde takový softwarový firewall vzít? Jeden máte integrovaný přímo ve Windows XP (od Service packu 1). Pokud vám nevyhovuje, můžete vyzkoušet některý z dalších známých firewallů, které jsou většinou pro domácí použití zdarma.

Pokračovat na článek


Jak se dostane e-mail až k vám?

Tak jako musí (nebo aspoň by měli), řidiči dodržovat pravidla silničního provozu, tak jsou i v oblasti informatiky definována určitá pravidla. Zde se nejedná sice o žádné vyhlášky nebo sbírky zákonů a paragrafů, ale existují protokoly. Protokol je souhrn pravidel pro určitý druh komunikace, definuje veškeré stavy, které mohou nastat a také reakce na vzniklé situace. Velmi jednoduše řečeno je protokol jakási kuchařka pro komunikaci elektronických zařízení, nebo jejich částí. Ani email není výjimka, existuje několik protokolů, které definují odesílání, přijímání a správu emailů. A právě na způsob jak přijmout email se dále podíváme podrobněji.Pokud chcete poslat email, máte na výběr velký počet emailových klientů a webových rozhraní poskytovatele emailové schránky. Jakmile napíšete email a stisknete tlačítko odeslat, je pomocí protokolu SMTP (Simple Mail Transfer Protocol) email z vašeho počítače odeslán přes internet na emailový server vašeho poskytovatele emailu. A Vás jako odesílatele už nemusí nic ohledně tohoto emailu zajímat. Jakmile dojde email na server, je odeslán na emailový server příjemce. Pokud se role změní a jste nyní jako příjemce, pak opět pomocí nějakého emailového klienta nebo webového rozhraní se přihlásíte a přečtete si vaše emaily.A právě na přihlášení a přečtení emailu se podíváme podrobněji. Existují dva protokoly a to POP3 a IMAP, oba pro uživatele zprostředkují téměř stejnou službu, ale jejich chování je docela odlišné.Nejprve začneme protokolem POP3. Protokol POP3 byl standardizován v roce 1996 a přesně znění můžete najít v dokumentu RFC 1939. Pro spojení využívá protokoly TCP a této komunikaci je vždy vyhrazen port číslo 110. Komunikace funguje na principu klient - server, klient posílá dotazy a server na ně reaguje a posílá odpovědi. V protokolu POP3 jsou definovány přesné tvary dotazů a odpovědí, takže pro programátory není zas tak složité ošetřit všechny stavy.Pokud server pošle odpověď, která začíná +OK, je vše pořádku, pokud začíná –ERR xx, došlo k nějaké chybě. XX je číslo , které nám konkrétní chybu identifikuje . Nejprve je nutné ustanovit spojení mezi klientem a serverem, jakmile je spojení aktivní, následuje autentizací část, kdy klient zašle přístupové jméno a heslo a server je zpracuje a odpoví. Pokud je vše v pořádku, má nyní klient volný přístup ke svým emailům a může opět pomocí příkazů s nimi pracovat (číst, mazat,…). Pokud chcete ukončit práci se schránkou, stačí se opět zaslaným dotazem odlogovat.Zde jsou vypsané základní příkazy a dotazy, které každý pop3 server a pop3 klient obsluhuje. Při autentizaci je možné použít příkazů USER a následně PASS nebo pouze jednoho příkazu APOP. Po té se při práci s emaily používají STAT, LIST, RETR, DELE, NOOP, RSET. Dále ještě příkaz, který nebyl zapsán do RFC dokumentu, ale dnes již je používání téměř všemi klienty. Je to TOP. Pro odlogování a ukončení práce slouží klasický příkaz QUIT. Ještě malá poznámka, každý řádek dotazu musí být ukončen pomocí CRLF. Nyní trochu podrobněji k příkazům a dotazům.USER login – odeslání logovacího jménaPASS heslo – odeslání vašeho heslaAPOP login hash – odeslaní loginu a hashe, který tvoří razítko serveru a vaše heslo, razítko serveru je součástí první odpovědi serveru při připojení klienta.STAT – server zašle v odpovědi počet emailu ve schránce a součet jejich velikostíLIST x – v odpovědi bude na každém řádku informace o jednom emailu ve schránce, pokud pošlete nepovinný parametr x, tak server pošle pouze informace o emailu číslo xRETR x – server pošle celý email číslo x, pokud je email příliš dlouhý, tak se posílá na části. Konec emailu je označen tečkou na novém řádkuDELE x – email číslo x je označen jako smazanýNOOP – prázdný dotaz, server pouze odpoví +OKRSET – obnoví emaily označené jako smazanéTOP x y – zobrazí hlavičku emailu číslo x a k tomu y řádků emailuNyní si trochu přiblížíme druhý protokol. IMAP vznikl roku 1986, jako protokol pro vzdálenou správu poštovní schránky. Od té doby se na svět dostaly různé nové verze a specifikace a v současnosti se používá verze 4 revize 1, která pochází z roku 1996. Přesné znění si můžete přečíst v dokumentu RFC 3501.Protokol IMAP využívá protokoly TCP a je mu rezervován port číslo 143, je také ještě možné použít šifrování pomocí SSL a zde pak je pro komunikaci k dispozici port číslo 993. U protokolu IMAP je komunikace řešena podobně jako u POP3 na bázi klient - server, tedy dotaz - odpověď. Klient také vysílá dotazy, jsou podobně jako v minulém případě, ale je zde několik i odlišností. Server odpovídá v kladném případě OK a následuje případná odpověď, pokud dojde k nějaké chybě, server odpoví zprávou BAD. Základních příkazů a dotazů je o něco více než v minulém případě, ale protokol IMAP také podporuje, už ve své základní podobě, práci se složkami.Pro přihlášení slouží dva příkazy a to LOGIN a AUTHENTICATE. Je zde jeden úplně nový typ příkazu a to příkaz CAPABILITIES, který zjišťuje aktuální možnosti serveru. Pro práci se složkami jsou k dispozici příkazy CREATE, DELETE, RENAME a LIST. Při práci se samotnými zprávami se využívají příkazy COPY, FETCH, STORE, CLOSE. Další novinkou je vyhledávání v emailech funkcí SEARCH. A posledním příkazem je ukončení práce s emailovou schránkou odlogování , což zajišťuje příkaz LOGOUT.Významy jednotlivých příkazů jistě není těžké si odvodit z jejich anglických názvů. A vesměs jsou stejné nebo podobné jako v minulém případě a číst dvakrát výpis, v některých případech téměř totožných, funkcí není příliš záživné. Zvláště proto, že tento článek je určen široké veřejnosti.Teď už víme, jak fungují oba protokoly, ale ještě není zodpovězena jedna důležitá otázka, a to čím se vlastně tolik od sebe liší? I zde platí, když dva dělají totéž, není to totéž. Hlavní odlišností protokolu IMAP je to, že pokud chcete přečíst si email, tak protokol POP3 jej napřed stáhne do vašeho počítače a veškerá práce s ním se pak děje u vás v počítači, zatímco protokol IMAP nic do vašeho počítače nestahuje a veškeré operace se provádějí na straně serveru. To je v případě časově neomezeného připojení výhoda, nemusíte nic stahovat do počítače a mít následně obavy ze zavlečení nějakého viry do počítače.Od této skutečnosti se odvíjí i výhody a nevýhody obou protokolů. Při používání protokolu POP3 si uživatel stahuje své emaily k sobě do počítače a až pak si je může v klidu přečíst, takže nezatěžuje nebo již nepotřebuje připojení k internetu. Tím také odpadá možnost hledání v emailech na serveru, které IMAP podporuje.Dalším rozdílem je možnost připojení více uživatelů k jedné emailové schránce v případě IMAPu oproti pouze jednomu uživateli u POP3. Tuto možnost využijí spíše ve větších organizacích nebo tam, kde sdílený email používají lidé jako skladiště informací nebo dat pro více lidí.Dalším bodem, kterým IMAP vylepšuje své služby je získávání informací o stavu zprávy. A ještě jeden docela zásadní bod, který POP3 nemá implementován je podpora více schránek, vytváření nových, přejmenování a mazání schránek. A také je přesouvat emaily mezi jednotlivými schránkami. IMAP má tedy funkční výhody oproti svému konkurentovi, ale jeho implantace v plném rozsahu je velmi složitá a tak je zbytečné používat na obyčejné čtení emailů ty nejmodernější možnosti. Stejně jako si nebude kupovat software za několik tisíc korun na to, abyste např. napsali a vytiskli stránku textu. A také při nedokonalém naprogramování aplikace pro protokol IMAP, dochází k velmi velkému vytížení serveru.Nyní už byste měli mít alespoň základní představu o tom, že pouhé přečtení emailu není zase tak jednoduchá záležitost z pohledu aplikaci a jejich vzájemné komunikace. Pokud byste chtěli se dozvědět něco více o těchto protokolech, nebo o některých jiným, tak doporučuji dokumenty RFC, jsou sice v angličtině, ale naleznete je docela snadno např. zde - http://www.rfc-editor.org

Pokračovat na článek


Nejpopulárnější internetové stránky na světě 1. - 10. místo

Už jsme tady měli nejoblíbenější dvacítku webových stránek v rámci České republiky, či Slovenska, ale absolutní elitu mezi internetovými stránkami si představíme až dnes. Čeká nás celá řada překvapení, ale první příčka je zběhlému „surferovi“ takřka jasná. Anebo že by ne?Nuže, víte, kdo je na první pozici?1) Yahoo.comKdo tipoval, že první stupínek obsadila neustále expandující společnost Google, ten se plete, jelikož jedničkou světového internetu se stala společnost Yahoo, hlavní konkurent výše zmíněného Googlu.Yahoo! neboli zkráceně Yet Another Hierarchical Officious Oracle je světově nejoblíbenější vyhledávací portál, který provozuje již od roku 1994 společnost Yahoo! Inc. O tomto portálu jsme si už něco málo prozradili ve dvoudílném článku o nejoblíbenějších webech na Slovensku a nyní budeme plynule pokračovat. Jak už jistě víte, společnost Yahoo! Inc. byla založena Davidem Filem a Jerrym Yangem, toho času studenty technické fakulty na univerzitě ve Stanfordu.Yahoo.com, to je rozsáhlé zázemí pro komunikaci, zábavu, zpravodajství, ale i další zajímavé aktivity. Kromě e-mailu, Messenger, rádia, horoskopů, mapových podkladů nebo třeba odkazů pro cestování tu najdete i velmi zajímavý bulvární „plátek“ s názvem „OMG“ (zkratka pro „Oh my god“ – Óóó můj bože), který najdete na omg.yahoo.com.2) Google.comDruhou příčku mezi vyhledávači i mezi nejoblíbenějšími světovými stránkami si odnáší společnost Google, díky stránce Google.com. Ta se zobrazuje v rozličných jazykových mutacích, podle toho, z jaké země se na ni „přihlásíte“. Popisovat vyhledávací portál Google by bylo zbytečné, protože ho každý zná, protože ho každý používá a protože už jsme si ho v předchozích dvou dílech rozebírali :-). Bez zajímavosti k tomuto serveru ale není, že obsahuje i rozhraní pro pokročilé vyhledávání, kde můžete vyhledávat například přesnou frázi, alespoň jedno uvedené slovo anebo třeba upřesnit region vyhledávání. Vyhledávání můžete také omezit například v rámci určité domény (google.com; info-koktejl.cz; yahoo.co.jp atp.) V rámci vyhledávače Google si můžete také nastavit bezpečnostní filtr pro odstranění výsledků s pornografickým obsahem a podobně. Kdo chce, může navíc nastavit preferované jazykové varianty, v jejichž rámci hodlá vyhledávat (například jen česky nebo slovensky).3) Youtube.comDalší server, o kterém toho už bylo velmi mnoho napsáno a takřka každý ho zná nebo používá. Youtube.com je video-streamingový portál, který byl založen v roce 2005 trojlístkem ve složení Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim, odkoupila o rok později výše zmíněná společnost Google za 1,65 miliardy amerických dolarů. Problémem pro nezasvěcené pozorovatele, ale i IT odborníky je ale velmi vysoká míra pirátského obsahu, který na stránky Youtube.com přibývá každým dnem. Ale i přes to, že společnost Google slíbila zjednat nápravu se nic markantního zatím neděje, jelikož tyto „čistky“ by rázem Youtubu odňaly jakýsi punc serveru, kde je k nalezení takřka jakýkoliv videosoubor z tématiky hudebních videoklipů, herních trailerů, či jiné interaktivní zábavy.4) Live.comPortál Live.com je domovským vyhledávačem společnosti Microsoft, který si nepotrpí na přeplácanost, zpravodajství, horoskopy a další podobné tuctovosti, kterými dnes disponuje každý druhý vyhledávací systém. Live.com odkazuje pouze na MSN portál, dále na Windows Live a také na velice populární e-mailovou službu Hotmail. Live.com obsadilo čtvrtou pozici mezi světovou top dvacítkou.5) Facebook.comKomunitní portály zažívají v posledních letech svojí renesanci a na čele světového „intersociálního peletonu“ stojí server Facebook.com. V podstatě jde o rozsáhlý sociální webový systém, sloužící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a v neposlední řadě také k zábavě. Facebook byl založen studentem Harvardské univerzity Markem Zuckerbergem, přičemž se původně týkal pouze studentů tamní univerzity. Postupně se ale rozšířil i na další a další a poté se začaly přidávat i větší společnosti. Nakonec byla k účasti přizvána i veřejnost. Členem může být kdokoliv, kdo dosáhl věku 13ti let. V rámci Facebooku můžete být členem různých sociálních sítí, například v rámci své školy nebo konkrétní geografické lokace. Hodnota serveru se podle odhadů z roku 2006 vyšplhala až ke 100 miliónům amerických dolarů.6) Msn.comDalší veleúspěšný a velmi známý portál od internetového, softwarového, ale i hardwarového giganta, společnosti Microsoft. Server MSN.com je koncipován jako klasický vyhledávač, doplněný o tradiční paletu služeb. Stejně jako na serveru Live.com se tu setkáte s poštovním portálem Hotmail, stejně jako s IM klientem Live Messenger. Dále zde mají místo denní zprávy, kurzy měn nebo krátké zprávy ve formě tzv. „video highlights“.7) Myspace.comMyspace je dalším komunitním portálem, kterým se VELMI inspiroval Seznam při tvorbě služby Lidé.cz. Myspace funguje na principu tvorby profilů, kam si můžete uploadovat libovolné množství fotek a videí a to bez nutnosti schvalování moderátorem. Tento server zároveň funguje jako seznamka, či útočiště některých umělců, kteří zde rovněž mají své profily. Bez zajímavosti není ani to, že Myspace má vlastní IM komunikátor, přes který si uživatelé mohou posílat vzkazy, či komentáře. Je velmi podobný evropské jedničce - ICQ.8) Wikipedia.orgVelice populární online encyklopedie, kterou jsme si již více než důkladně probrali v prvních dvou samostatných částech seriálu. Bez zajímavosti ale není, že zakladatel Wikipedie Jimbo Wales byl dokonce v roce 2006 zařazen do žebříčku stovky nejvlivnějších lidí světa podle časopisu Time. Wikipedia se také často stává terčem útoků kritiky, kvůli své volné upravitelnosti, a tak se často stává, že se v jejích útrobách nalézají články nepravdivé nebo se smyšleným, či rasově orientovaným obsahem.Vedle Wikipedie provozuje společnost Wikimedia mimo jiné servery Wikisource, Wikislovníky, Wikimedia Commons, Wikizprávy, Wikicitáty a Wikiknihy.9) Blogger.comVelice populární služba, kterou založila v roce 1999 malá společnost jménem Pyra Labs ze San Francisca. Sami autoři k tomu dodávají: „Během pár let Blogger začal prorážet, nejprve pomalu a nakonec s plnou parádou. Dali jsme dohromady nějaké peníze (ale zůstali malou firmou). Pak přišel propad, peníze nám došly a naše malá radostná cesta už tak radostná nebyla. Jen tak tak jsme přežívali, ne všichni zcela bez následků, ale celou dobu (většinu dní) jsme službu drželi při životě a začali ji znovu budovat.“ V roce 2002 odkoupila tento portál společnost Google, která ho provozuje a spravuje dodnes. Zní to skoro jako nějaká pohádka ze šťastným koncem, ale vězte, že Blogger.com je k dnešnímu dni jedním z nejstarších bloggovacích portálů vůbec, protože jeho autoři stáli u samého rozmachu internetových služeb. Blogger.com je dostupný rovněž v české lokalizaci.10) Yahoo.co.jpK tomuto portálu se toho nedá moc co napsat, snad jen tolik, že jde o japonskou mutaci známé vyhledávací jedničky Yahoo.com. Obsah je takřka totožný, ale moc si tu nepočtete, pokud zrovna nemáte nainstalovanou japonskou znakovou sadu.

Pokračovat na článek


Nebezpečí, která číhají na internetu

Internet je nejen studnice vědomostí i zábavy, ale může se stát i nebezpečím číhajícím na naše data a peníze. Nebezpečný není internet jako takový, ale lidé, kteří internetu využívají, lépe řečeno zneužívají pro svůj vlastní prospěch, ať už finanční nebo prostě jen pro zvýšení svého pochybného ega. V tomto článku se podíváme, jaká nebezpečí na nás na internetu číhají a na co si dát pozor.Viry a spywareVirová problematika je už poměrně letitá a každý, kdo jen trochu využívá počítač se určitě s nějakým virem setkal a to ani nemluvím o tom, že je doba internetu, který je virů plný (teď samozřejmě hovořím o neseriózních stránkách). Virovou problematikou jsme se již zabývali v tomto článku, my si o ní tudíž dnes povíme tak trochu obecněji.Viry jsou zpravidla nebezpečné programy, které byly stvořeny ze zištných důvodů. Buď jen proto, aby si někdo dokázal, že je schopen vytvořit program, co se jinému člověku dostane do počítače (a takových je většina), nebo jsou pak viry, které mají za úkol nějak onoho uživatele poškodit. Existovaly viry, které měly téměř až likvidační ambice, třeba vám byly schopny smazat obsah celého pevného disku a podobné "příjemnosti". Dříve byl také velký problém v tom, že existovalo opravdu jen pár slušných antivirů, ale hlavní problém byl s aktualizací, což dnes, v době internetu je už opravdová brnkačka.V současnosti je to už opravdu o něčem jiném. Pamatuji si doby, kdy jsme s kamarádem z mého v té době zánovního PC 486/133 MHz vyháněli legendární viry ONE-HALF a PIECK, které tehdy dokonce byly na jedné originální disketě s hrou. Bylo to složité a už ani nevím, jestli jsme formátovali, nebo se to nějak podařilo vyřešit, nicméně na tomto příkladu hezky vidíte, jak to bylo dřív složité.Je známo, že viry existují už od těch dob, co jsou první počítače, takže bylo i otázkou času, kdy se dostanou do nových "chytrých" mobilních telefonů. Netrvalo dlouho a nějací vtipálkové se pustili do práce, takže faktem je, že i mobilní telefony s operačním systémem Symbian jsou napadnutelné viry, takže lze jen čekat, jestli začne pravidelně vycházet nějaký mobilní antivir:-)Naproti tomu spyware je záležitost poměrně nového data. Objevil se v průběhu vývoje internetu do nynější podoby a už nás bohužel neopustil. Spyware je program, který je stejně jako virus určen k tomu se vetřít do vašeho počítače, ať už jako součást nějakého souboru, třeba jako e-mailová příloha, nebo například brutálním útokem na váš počítač po připojení. Každopádně když už máme spyware v počítači, tak se nám tam "zabydlí" a plni úkoly, které mu dal do vínku jeho stvořitel. Zpravidla je to shromažďování informací o tom, na jaké stránky chodíte, aby byly následně více vytěžovány reklamou. Spyware může mít i schopnost se připojovat na žluté linky, ale o tom až později. Jednou se mi stalo, že mi do počítače "vlezl" spyware, který mi zablokoval nastavení domovské stránky a jako novou domovskou stránku v mém prohlížeči mi nastavil nějaký pofidérní vyhledávač. To byla ale z mojí strany pouze taková vsuvka.Pokud po přečtení tohoto článku sedíte zděšení a bojíte se, aby váš kybernetický miláček nepřišel k úhoně, tak vězte, že pokud budete pravidelně aktualizovat svůj antivirový program a zároveň počítač svěříte pod kontrolu některého antispamovému programu, není se, až na výjimky, čeho obávat.Hesla a jejich zneužitelnostNa začátek této sekce bych rád poznamenal, že heslo je naprosto diskrétní a soukromá záležitost, a proto si jej nepište někam do mobilu, nebo do volně přístupného dokumentu v počítači, protože takhle opravdu velmi riskujete (pokud ještě navíc máte jedno heslo na všechno). Heslo musíte střežit jako oko v hlavně a jak už sem poznamenal, není v bezpečí ani v útrobách vašeho vlastního PC. Je to z toho důvodu, že zkušení hackeři (počítačoví piráti) se mohou dostat na váš pevný disk (jestli ho ještě navíc máte sdílený kvůli síťovému připojení) a dokáží tak zjistit vaše heslo. Je tedy důležité, co jsem zmínil výše a navíc je dobré, pokud to jde, zadávat svoje heslo pomocí virtuální klávesnice, jako je to například na stránkách www.servis24.cz . Je to z jednoho prostého důvodu a to z toho, že existuje program, který se jmenuje Keylogger Lite (je volně k dispozici na internetu) a ten po nahrání do počítače monitoruje všechny stisknuté klávesy. V praxi to znamená, že pirát vám do počítače nahraje keylogger, vy si třeba něco píšete a najednou potřebujete nutně do e-mailové schránky. Naťukáte tedy uživatelské jméno a heslo a hacker si potom jen projede výpis a tam má všechno, váš psaný text i vaše uživatelské jméno a heslo jako na stříbrném podnose. Vyvarujte se tedy pokud možno výše zmíněných chyb, tam, kde jsou virtuální klávesnice pište heslo na nich a riziko bude minimální.Žluté linkyŽluté linky. Asi každý už o nich někdy slyšel. Mluví se o nich v televizi a píše na internetu. Jedná se o podvod, který je založený na vytáčeném připojení (dial-up). Celé to funguje zhruba tak, že pokud se pohybujete na neprobádaném území nesolidních stránek, může se tu objevit například tabulka, která chce "cosi" potvrdit a ve chvíli, kdy to potvrdíte se modem přesměruje a začne vytáčet jiné číslo, které je zatíženo velmi vysokou taxou, mnohdy i šedesáti korunami za minutu. Je to velmi nebezpečné, zvláště pokud začínáte s internetem, a tak je třeba si všímat několika základních věcí. Pokud váš modem začne po potvrzení nějaké takové pofidérní tabulky "ječet", jako když se připojujete, je to první signál, že se připojujete jinam, než chcete. Další možnost, jak toto identifikovat je, že pokud máte externí modem, tak ten se při připojování rozbliká, jako kasino v Las Vegas (když surfujete na internetu, tak zpravidla bliká jedna dioda a takhle jich bude blikat víc). Většinou ale budete pozorovat oba tyto efekty dohromady, takže pokud budete dostatečně pozorní, určitě ten moment podchytíte. Existují i programy, které jistá "žlutá" čísla blokují, ale těchto čísel jsou spousty a nejde to takto paušálně podchytit, proto nejúčinnější zbraní je v tomto případě obezřetnost.HackováníHackování (česky nabourávání se do systému) je jedna z mála věcí, kterým se lze bránit jen těžko. Pokud jde o člověka, který se ve své "práci" vyzná, většina všedních prostředků na obranu vám nepomůže. Hackeři se nejvíce specializují na krádeže citlivých informací, jako jsou osobní dokumenty a podobně. Zároveň někteří rádi bojkotují různé servery a způsobují nečekané výpadky sítě. Ve světě počítačových her se každou chvíli hovoří o krádeži zdrojových kódů. Zrovna nedávno se stalo, že jakýsi neznámý hacker ukradl zdrojový kód jedné velmi očekávané hry a takové situace se stávají opravdu často. Pamatuji si, že když měl vyjít Half-life 2 (alespoň tuším, že šlo o Half-life 2 :-)), tak taky nějaký hacker ukradl celou hru a vývojáři pak museli významně pozměnit strukturu příběhu, aby si tak alespoň částečně zajistili, že si lidé tuhle hru koupí a že jí nebudou v takovém měřítku stahovat z internetu ještě před termínem vydání.Pokud čekáte nějakou radu, jak se hackerům bránit, tak lze jen doporučit nějaký kvalitní firewall, který vás uchrání před většinou hackerských i jiných útoků (specifické viry a spyware). Důležité je také udržovat aktuální systém s nejnovějšími bezpečnostními opravami a stejně tak aktualizovat firewall. Většina operačních systémů i firewallů se aktualizuje automaticky, což je nejvýhodnější řešení, protože nemusíte na pravidelné aktualizace pamatovat.AnonymitaPoslední věcí, na kterou bych zde rád poukázal a kterou zmiňuji na doporučení mého kamaráda je anonymita. Na první pohled si možná řeknete, že anonymita není nic nebezpečného, ale opak je pravdou. Internet je širokospektrální médium, které nabízí přehršel možností a mezi něž patří i možnost nakupovat a prodávat. Stává se ale často, že se objevují inzeráty, které například nabízejí za výhodnou cenu díly na auto, ale podmínkou je třeba dobírka. Vy, jako nic netušící zájemce se dohodnete s podvodníkem prostřednictvím e-mailu a když vám přijde na poštu balík, vy si ho vyzvednete, zaplatíte a místo nových svíček do auta tam bude jen kus zkrouceného plechu. To je poměrně častý jev, a proto doporučuji odpovídat jen na inzeráty s plnou adresou a domlouvat se výhradně telefonem. Další nebezpečí v této oblasti číhá i na mnoha seznamovacích serverech. Už kolikrát jsem slyšel a i viděl velmi atraktivní a lákavé inzeráty na seznámení, které se týkaly intimních schůzek. Praxe je pak taková, že když oné dívce napíšete, tak vám odpoví, ať jí pošlete kredit, jako záruku serióznosti, že vám ho při schůzce vrátí, ale realita je taková, že se žádné randevouz nikdy nekoná a peníze jsou v tahu. Na diskusních fórech si na to stěžuje spousta lidí, a proto mi přišlo dobré na takovouto špinavost upozornit, protože si řekněme zcela otevřeně, kdyby měl ten který konkrétní jedinec zájem se seznámit, nekladl by takové neseriózní podmínky.Co k tomu všemu říct? Anonymita je zkrátka pro internet dvojsečnou zbraní. Internet velkoryse nabízí možnost utajení, ale na druhou stranu se mu jeho vstřícnost vrací jako bumerang v podobě poplivání jeho dobrého jména.Závěrem bych na vás čtenáře rád apeloval, abyste byli důslední a pečlivě dbali na bezpečnost svých dat a citlivých informací, protože čím méně šancí podvodníkům dáte, tím těžší pro ně bude nám znepříjemňovat život.

Pokračovat na článek


Návod na pc - Tropico

A) LidéPřestože jste velkolepý vůdce, skutečná síla závisí na vašich lidech. Když ztratíte jejich přízeň, ztratíte i celou svou sílu. Vaši lidé jsou hnacím motem vaší ekonomiky a potřebujete peníze, abyste je udělali šťastné. Problém je vtom, že přímo neovládáte své lidi. Jsou však způsoby jak je popohnat v práci. Zvyšte jim platy. Chcete-li, aby vás volili, dávejte jim jídlo, postavte nějakou tu kliniku a spoustu dalších věcí. Každý člověk vTropicu je individuální osobnost. Vaši lidé mají svoje ambice a sny. Mají rodiny, práci, svůj vlastní názor a zkušenosti. Některé činnosti mohou někoho zajímat, ale pro někoho to může být ta nejotřesnější věc na celém světě (resp.v Tropicu). Přestože lidi nemůžete přímo ovládat, můžete přímo studovat jejich potřeby a postoje ktomu co děláte. Stačí kliknout na osobu a objeví se tabulka se spoustou vlastností daného člověka. U každé osoby, ať je to tropikan nebo turista, zmáčknutí klávesy [T] způsobí, že hlavní okno bude stále sledovat určenou osobu.Jak porozumět svým lidem :Informace jsou rozděleny do sedmi panelů : Celkové hodnocení (Overview), Štěstí (Happiness), Názor na politiku (Politics), Práce a bydlení (Job and House), Rodina (Family), Schopnosti (Skills), a Myšlenky (Thoughts)1) Celkové hodnocení (Overview) Základní informace a osobě včetně jejich nejdůležitějších potřeb zobrazuje 5 ukazatelů vpravo : Hlad (Hunger), Potřeba odpočinku (Rest), Potřeba náboženství nebo-li chuť jít do kostela (Religion Need), Potřeba zábavy a společenského vyžití (Entertainment Need) a Potřeba lékařské péče (Health Care Need). Ukazují tedy potřebu těchto pěti základních služeb pro občana. Když se např. váš človíček probudil po dobrém nočním spánku, ukazatel spánku (Rest) bude plně zelený. Jakmile začne žít denní život, půjde tedy pracovat, procházet se, ukazatel půjde dolů a začne se měnit zčervené na zelenou dokud se zase pěkně nevyspí. Ve hře se ale nestřídají dny a noci, a nejsou zde ani víkendy. Obyvatel Tropica (říkejme mu Tropikan) potřebuje tedy spát když je unavený v jakoukoli dobu. Ostatní ukazatele pracují na stejném principu, ale pomaleji se mění. Tropikan nepotřebuje tak často lékařskou péči jako spánek. Pokud mu nepostavíte kliniku, bude se snažit si pomoci sám, ale výsledek nemusí být zrovna to pravé ořechové a tropikan pak bude velmi nešťastný.2) Štěstí (Happiness)Každá osoba má svůj rating štěstí jak se cítí ve svém životě, atd… Celkové štěstí závisí na mnoha faktorech, každá osoba však přikládá některým faktorům větší váhu. Náboženské štěstí je důležité pro lidi zbožné, lékařská péče je zase velmi důležitá pro lidi staršího věku. Nejdůležitějším faktorem bývá velmi často kvalita práce.Jídlo (Food) : Lidé potřebují přístup kjídlu. Automaticky si jdou koupit jídlo, které musí být dostupné vjakémkoli množství. Nedostatek jídla nezpůsobí okamžité vymírání hladem, vaši lidé jsou docela schopní a budou se snažit sehnat si potravu jinak, pokud vy nebudete schopni ji zajistit. Samozřejmě smrti vdůsledku hladu se budou časem docela často objevovat, a ten kdo přežije se stane velmi rychle nešťastným. Místa, kde si lidé shání potravu jsou např. farmy, ranče, tržiště a rybářské přístaviště. Jídlo je také kdostání vrestauracích, ale rozhodně to není primární zdroj jídla pro vaše tropikany (je zde poměrně draho, záleží však na vámi stanovené ceně, ovšem kzisku potřebujete nastavit cenu značně vysoko).Bydlení (Housing) : Každý musí někde bydlet. Jestli nezajistíte ubytování, lidé si postaví značně nevzhledné chatrče (shacks). Samozřejmě, že neradi bydlí vtakových podmínkách. Máte několik možností: rodinné domky (houses), baráky (tenements), luxusnější baráky apartments), luxusní domy (luxury houses), vesnický domek (country, rural houses) a finské domky (bunkhouses). Tyto budovy mají odlišný stupeň schopnosti uspokojení, ale jsou vždy více preferovány než chatrče. (pozn. přehled všech budov a jejich vlastností najdete vadresáři shrou ../Tropico/manual/appendixa.html). Nezapomeňte, za všechny budovy účtujete nájem svýjimkou chatrčí. Rodina neutratí za bydlení více než třetinu svého příjmu, tedy pokud muž i žena vydělávají 5$ každý, tedy 10$ dohromady, nezaplatí za nájem více než 3$. Pokud nebude nájem nižší, odstěhují se zpátky do chatrčí, a to jejich štěstí rozhodně nezlepší. To samé platí o nezaměstnaných a důchodcích. Čím lepší kvalita bydlení ve kt