Výsledky vyhledávání pro dotaz obrazové

Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Angel Devoid

CD 1Po prohlídnutí pěkného intra půjdeš doleva. Vezmeš si své oblečení a vyskočíš přes okno na terasu. Po žebříku se dostaneš na ulici. Promluvíš si s bezdomovcem. Půjdeš rovně a promluvíš si s policajtkou Lorraine. Po rozhovoru dostaneš od ní zbraň. Půjdeš rovně a vejdeš do Selinina baru. Po výběru obtížnosti ti Selina nabídne drink. Namíříš na ni zbraň a ona ti ochotně dá kreditní kartu Angela Devoida. Vzápětí i ona vytáhne zbraň, ale ty musíš být rychlejší a střelou do hlavy ji pošleš do márnice. Vlevo vzadu v baru jsou pánské záchody. Vejdi tam. Zapiš si číslo napsané na zdi, protože ho budeš potřebovat. Vyjdi ven z baru. Jdi doleva a potom rovně. Zastřel robota a vejdi do rakety. Kliknutím na vnitřní dveře je otevřeš. Vejdeš a vezmeš si kartu. Rychle vyběhneš ven z rakety. Jestli se ti zdá, že je málo střílení, vrať se zpět. Zastřelíš dalšího robota, který tam přiletí. Potom půjdeš zpět, budeš pokračovat doleva a vejdeš do kasina napravo. Když si v kasinu nasadíš virtuální helmu, můžeš čumět na paletu barev. Jestli už máš dost, půjdeš si vydělat money na automatu trix. Použiješ kreditku, nastavíš sázku a klikneš na válce. Budeš pořád vyhrávat, dokud tě nepřeruší Mr. Digit, který ti dá svoji biznys kartu. Dál už hrát nebudeš. Vyjdeš ven z kasina. Půjdeš doprava, zase doprava a zastřelíš tam chlápka v uličce. Vezmeš mu kartu, která leží vedle něho. Půjdeš rovně a vejdeš do stanice metra. Kartu, kterou jsi získal od chlápka v uličce, vložíš do přístroje.CD 2Po krátké cestě metrem půjdeš vpravo a potom rovně. Přijdeš ke klubu Death 7. Po rozhovoru s Jett vejdeš za ní do baru. Po výběru obtížnosti ti Jett dá zneškodnit bombu. Na bombě bude třeba vyzkoušet různé kombinace tlačítek 1,2,3 v časovém intervalu 5 sekund. Pozor, kombinace se neustále mění. Po úspěšném zneškodnění dostaneš čip kartu. Hned, jak se ti naskytne možnost, odejdeš ven z baru. Pokračuješ pořád rovně. Před tebou přeběhne křičící žena, která se lekla dvou rozzuřených psů. Nebuď hrdina a nestřílej po nich, ale raději vejdi do kanálu, který je před tebou. V podzemí si vezmeš baterku a půjdeš směrem dozadu. Podíváš se přes okno nalevo a teď zastřelíš ty dva psy. Vrátíš se k žebříku a pokračuješ rovně. Na zámku dveří naťukáš číslo, které si si předtím napsal na záchodě v Selinině baru. Do slotu vložíš čipovou kartu od Jett. Po otevření dveří vejdeš dovnitř a podíváš se vpravo na obrazovku. Po dojímavé scéně, která se tam odehraje, otevřeš ledničku, co je vlevo a vybereš z ní skřínku s 3 čipovými kartami. Vyjdeš ven z podzemí. Půjdeš rovně a napravo vejdeš do Mr. Digit obchodu. V obchodě ukážeš všechny čipové karty Mr. Digitovi. Mr. Digit ti o každé řekne důležité informace. Potom mu dáš kartu, kterou jsi předtím použil v metru. Vyjdeš ven z obchodu. Ocitneš se ve velmi nepříjemné situaci, budeš obklíčený bojovníky Death 7. Nestrácej čas a rychle jdi rovně, potom doleva a na konec doprava. Ocitneš se před dveřmi. Do slotu na dveřích vložíš kartu od Jett. Projdeš dveřmi, půjdeš rovně do kostela a zabočíš vpravo. Farář, překvapen z toho, že tě vidí, dostane srdeční záchvat. Vyjdi ven z kostela a nastup do taxiku.CD 3Po krátké cestě taxíkem tě chytí policajti a ty se ocitneš ve vězeňské cele. Zanedlouho ti společnost bude dělat zarostlý děda, zásluhou kterého se ti podaří utéci z vězení. A to tak, že hned, jak si zvolíš obtížnost, budeš muset rychle vyběhnout přes díru, kterou způsobí dědek s náloží. Půjdeš doleva a potom vejdeš do nemocnice vpravo. Kurzorem klikneš na informačního robota a on tě zavede k recepční. Ukážeš jí lékařskou čip kartu. Dále tě robot zavede k doktorovi. Také mu ukážeš lékařskou čip kartu. Dá ti nemocenskou kartu. Vyjdeš ven z kliniky. Půjdeš doprava, rovně a doleva. Vejdeš do skladu před tebou. Pokračuj vpravo a potom vlevo. Klikneš na krabici se znakem Death 7. Vpravo klikneš na dveře. Dáš čip kartu od Jett dědkovi. Vyjdeš zpět ven. Půjdeš vpravo a stiskneš knoflík u výtahu. Jen co se vyvezeš výtahem, zastřelíš robota, který ti přijde do cesty. Půjdeš rovně a stiskneš červený knoflík na bílém robotu. Otevřou se na něm dvířka a ty si tam vezmeš důležitou kartu. Vlevo si lupou prohlídneš obrázky v pozadí. Tou samou cestou, kterou jsi přišel, vyjdeš ven z komplexu. Potom půjdeš rovně, doleva a napravo vejdeš do muzea. Na konci chodby je výtah, v kterém sa otočíš doprava a kurzorem stiskneš 2 a enter. V obrazové galerii půjdeš doprava a promluvíš si s blondýnkou. Po rozhovoru půjdeš za ní. Při tomto rozhovoru ztratí nervy a vyskočí z balkónu. Nepokoušej se udělat to samé, ale raději jdi zpět do výtahu a stiskni 1. Vyjdeš ven z muzea a pokračuješ vlevo, vpravo, vpravo a rovně. Vložíš nemocenskou kartu od doktora do přístroje. Po krátkých informacích půjdeš rovně na motorku a vložíš Mr. Digit kartu do slotu.CD 2Vejdeš do Mr Digit obchodu a po rozhovoru s ním vyjdeš ven. Půjdeš do podzemí. Nezapomeň si vzít baterku položenou při žebříku. Jdi dozadu a vložíš kartu, kterou jsi předtím získal z bílého robota, do slotu na dveřích.CD 4Ocitneš se v jakési výrobně klonů Angela Devoida. Připravíš si zbraň, aby jsi cestou rovnou mohl střílet jeho klony, které budou vycházet zleva i zprava. Když se ti to všechno podaří, ocitneš se před skutečným Angelem Devoidem, kterého buď zastřelíš a zachráníš tak svět, anebo ho necháš žít, a naše krásná planeta vybouchne.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Televize

Digitálnímu vysílání

Digitální vysílání. Téma, které – soudě podle četnosti dotazů, jež k nám do redakce přicházejí – stále vyvolává mnoho otázek. Například pokud jde o rozsah pokrytí digitálním signálem, nutnost pořizovat si nový typ televizního přijímače nebo dekodér. Některé odpovědi najdete na následujících řádcích.Digitalizace je nevyhnutelnáSpousta problémů provázejících zavedení digitální televize nemůže nic změnit na tom, že rozjezd DTV je pouze otázkou času. Další rozvoj analogového vysílání totiž není možný. Kmitočtové spektrum jako přírodní zdroj je dnes prakticky vyčerpáno. Digitalizace je v tomto smyslu péčí o obnovitelný přírodní zdroj, zajišťovanou většinou státem (viz např. čl. 7 Ústavy ČR). Nové služby a technologie vázané na mobilitu vytvářejí tlak na omezování kmitočtových pásem vyhrazených pro televizi, a protože stávající přidělení těchto kmitočtových pásem bude na evropské i světové úrovni podrobeno revizi, bude se jí muset podřídit i Česká republika. Informační společnost, jejíž rozvoj je součástí Národní telekomunikační politiky (usnesení vlády ČR č. 324 ze 14. 4. 1999), má rostoucí nároky na šíři a formy přístupu k informacím a zábavě a digitalizace je jediný technologický postup, který to umožňuje.Výhody digitální televizeJednou z těch hlavních je fakt, že oproti analogové televizi ta digitální mnohem lépe využívá kmitočtové spektrum, jež je poměrně omezené. Jeden analogově vysílaný program zabírá jeho dost velkou část, v našich podmínkách konkrétně 8 MHz, což omezuje počet vysílačů, a tedy i programů. Digitální systémy dovolují v daném pásmu kmitočtů umístit větší počet programů, protože v jednom televizním kanálu jich lze pomocí multiplexu šířit několik (a k tomu navíc ještě další telekomunikační služby). Díky obrovské variabilitě digitálních přenosových systémů nelze přesně říci, kolika programy lze nahradit jeden analogový, ale při současném stavu techniky je reálné uvažovat o čtyřech až šesti. Navíc je vysílací sítě možné konstruovat tak, že všechny vysílače vysílají na stejném kmitočtu, diváci mají možnost výběru z mnohem rozsáhlejší programové nabídky než u analogové televize.Velkým problémem analogové televize je znehodnocení přijímaného signálu mnoha druhy rušení. Na řadě míst je sice možné zachytit spoustu televizních programů, ale žádný ve vyhovující kvalitě. Po obraze plují třeba různé šikmé pruhy (moaré) způsobené křížovou modulací nebo jiným rušivým signálem, jindy je obraz zašuměný nebo má takzvané „duchy“, což jsou vícenásobné kontury způsobené odrazy vysílaného signálu od kopců nebo budov. Signál digitální televize je vůči těmto typům zkreslení prakticky imunní. Navíc – i když se tato rušení vyskytnou – neprojeví se vůbec v kvalitě obrazu, nýbrž pouze například zhoršením dosahu vysílače. Jinými slovy, pokud digitální signál v místě našeho bydliště je v dostatečně silný, je příjem vysílaného obsahu vždy bezvadnýPro přenos analogové televize se u nás v současné době používá výhradně systému PAL (dříve to byl ještě SECAM), v USA je to NTSC. Všechny tyto systémy však mají společnou nevýhodu: pro přenos jasových i barevných informací používají stejné pásmo kmitočtů, takže se ani nejdokonalejším dekodérům nepodaří zcela oddělit tři barevné kanály (červený, zelený a modrý), které je teprve možné přivést do obrazovky. Výsledkem jsou často rozmazané barevné přechody nebo rušivé struktury v obraze. Digitální televize umožní přenášet všechny tři barevné složky nezávisle a zcela nás tak zbaví rušení, jimž odborníci říkají cross-color a cross-luminance. Výsledkem zřetelným pro diváka je podstatně čistější obraz.U digitální televize stačí k pokrytí stejného území výrazně nižší vysílací výkon vysílačeUmožňuje to takový typ modulace, u které pro dekódování stačí mnohem menší odstup užitečného signálu od šumu. Můžeme tedy říci, že vysílání digitální televize je nejen levnější než vysílání analogové, ale že digitální televize je navíc i ekologická.Zatímco příjem analogového televizního signálu v jedoucích vozidlech není prakticky možný vůbec, digitální vysílání dovoluje používat přenosné přijímače s jednoduchými anténami, aniž by jejich poloha nějak ovlivňovala kvalitu zvuku nebo obrazu, takže i příjem televizního vysílání v jedoucích vozidlech je (za předpokladu dostatečné síly signálu) naprosto kvalitní. Digitální přenosové systémy umožní, aby se základním formátem stal obraz s poměrem stran 16:9, který lépe odpovídá fyziologickým aspektům lidského vidění a umožní lépe využít velkoplošné obrazovky. Jednodušší bude i převod kinematografických filmů pro televizní vysílání. Digitální technika umožní ve vysílání rovněž široké využití vícekanálových zvukových systémů (Dolby Digital, DTS), známých doposud jen z kin nebo nosičů DVD.Změní se doplňkové služby televizního vysíláníTeletext získá prvky podobné internetu, v domácích videích bude možné pásek nahradit harddisky. Divák tak ve znatelně větší míře přestane být vázán na časový program televizních stanic a získá mnohem větší svobodu při rozhodování o tom, co sledovat. Navíc si bude moci vybírat jen pořady, jaké chce skutečně vidět, a vytvořit si z nich svůj individuální program v čase, který mu vyhovuje. To vše bude moci být zjednodušeno a automatizováno díky dokonalému popisu vysílaných programů v elektronickém průvodci.Digitální televize nemusí být jen pasivním prostředkem zábavyMožnosti zavést interaktivitu přinese i zpětný proud dat směrem od diváka. Způsobů, jak toho využít, se dá vymyslet nepřeberné množství. Diváci budou například moci hlasovat v soutěžích či anketách, účastnit se diskusí a podobně. Obousměrný tok informací jistě přinese časem i nový systém televizních výukových programů (například jazyků), jež umožní prověřovat divákovy znalosti, hodnotit je atd. Podobu zřejmě změní i diskusní pořady, protože každý divák bude moci aktivně reagovat a jeho reakce okamžitě získá moderátor. Interaktivita umožní i domácí elektronické bankovnictví, elektronické nakupování, elektronickou poštu pro každého, atd. Velkou radost přinese interaktivní digitální televize milovníkům sportu. Budou si moci sami vybrat, z pohledu které kamery chtějí vidět zpomalené záběry podařené akce či gólu, nebo dát přednost dalšímu ději na hřišti bez opakování. Milovníci formule 1 i jiných podobných soutěží si zase mohou zvolit, jestli raději uvidí závod prostřihávaný z různých kamer nebo třeba jen z té, co je na přilbě jejich oblíbeného závodníka. Divák si také bude moci zvětšit vybrané detaily. Spolu s digitálním televizním signálem lze šířit i digitální rozhlasový signál nebo internetBrzy by se proto měly objevit systémy kombinující televizi s počítačem, což dále výrazně rozšíří uživatelovy možnosti. Výhody digitální televize se dotknou i výrobců televizních přijímačů a set-top boxů. Jednak je samozřejmě v jejich zájmu přicházet na trh stále s něčím novým, co by diváky přitáhlo a přimělo ke koupi nového výrobku, ale digitální technika umožní hlavně značné úspory při výrobě, nastavování a oživování nových přístrojů.Nevýhody digitální televizeDiskuse se vedou zejména o stupni komprese obrazu. Samozřejmě, pokud obraz komprimujeme tak, že zanedbáme nejen nadbytečné, ale i nepodstatné informace, nikdy nezískáme původní obraz (ztrátová komprese). A je možné se dohadovat o tom, jaký detail, jaká informace je ještě podstatná a která je nepodstatná. Horší však je, že ono rozhraní mezi podstatným a nepodstatným bude jiné nejen u každého diváka, ale i u každého typu obrazu. Mnoho času bylo proto věnováno subjektivním testům, jaký stupeň komprese je ještě přijatelný a jaký je už rušivý. Ekonomové a manažeři televizních společností mají samozřejmě snadno pochopitelnou snahu ušetřit finance za přenosové trasy, zatímco inženýři, zejména ti „ze staré školy“, se snaží o co nejdokonalejší obrázky, nejraději úplně bez komprese, k jejichž přenosu jsou ovšem zapotřebí podstatně vyšší (a dražší) datové toky. Pravda je přitom – jak už to bývá – někde uprostřed. Pokud běžný divák nevidí rozdíl mezi nekomprimovaným a komprimovaným obrázkem, pak je jistě zbytečné ony nepodstatné informace přenášet. Pokud však zvítězí ekonomika a divákovi budou televizí servírovány obrázky ne nepodobné několikrát kopírovanému záznamu VHS, pak to taková stanice jistě pocítí na podstatném poklesu sledovanosti. Problémy souvisejí i se zaváděním digitální televize do praxePotíže působí určitá „setrvačnost“ koncových uživatelů a jejich neochota investovat do nové technologie. Ukazuje se totiž, že podstatná část diváků je v podstatě spokojena s rozsahem a kvalitou stávajícího analogového vysílání. Mnozí mají přístup k satelitnímu či kabelovému šíření programů, jejichž množství a pestrost považují za zcela dostatečné. Pořízení set-top-boxu, případně nákup poměrně drahého digitálního TV přijímače, se tak řadě domácností jeví jako zbytečný výdaj.Pro vysílatele představuje digitalizace zejména vysoké dodatečné náklady na paralelní šíření signálu dvěma cestami (analogově a digitálně) po dobu trvání přechodného období, které může být dost dlouhé (i pět a více let). Mnozí vysílatelé navíc plánují rozšíření své programové nabídky, což vyžaduje další značné investice. Je také nutné vybudovat sítě zemského digitálního vysílání v kmitočtovém pásmu, kde v současnosti pracují analogové vysílače (zpracovat projekty sítí, projekty rekonstrukce a výstavby, obměnit vysílače, vystavět nová střediska atd.). V kmitočtovém spektru jsou při zavádění digitálního vysílání nezbytné velmi rozsáhlé přesuny, což vyžaduje dokonalou mezinárodní koordinaci. V důsledku těchto změn dochází k postupnému omezování funkce analogových systémů, a tím i ke zhoršení příjmu stávajícího analogového vysílání v některých lokalitách. V neposlední řadě je nutné ošetřit celý proces přechodu na digitální vysílání nezbytnou legislativou. Na příkladě České republiky lze ukázat, že právě to může nakonec zavinit zásadní zdržení realizace digitální technologie.Jak je ČR pokryta pozemským digitálním vysíláním?Dnes je možné přijímat řádné vysílání DVB-T prostřednictvím vysílačů umístěných na území Prahy a Brna (v brzké době i Ostravy) v těchto lokalitách:Praha-město (Mahlerovy sady), Praha-Cukrák, Brno-Hády, Brno-město (Barvičova) a od února 2006 i Ostrava (Slezská Ostrava) – řádné vysílání ČRa, multiplex A. Praha a blízké okolí mají tedy zajištěnu možnost příjmu mnohdy jen na vnitřní náhražkovou anténu; v případě kvalitní střešní antény je možný také dálkový příjem na většině území Středočeského kraje. Podrobnější informace o pokrytí signálem jednotlivými projekty vysílání DVB-T lze najít například na internetové stránce http://digitalnitelevize.cz/informace/dvb-t/dvb-t-v-ceske-republice.html nebo konkrétně o multiplexu A na serveru společnosti Radiokomunikace, a.s.Je ke staršímu televizoru nutné pořizovat nový typ přijímače?Není. K příjmu digitálního vysílání na běžných analogových televizorech slouží právě ona zmiňovaná „krabička", správněji DVB-T set top box. Vedle toho se na trhu objeví i televizory umožňující přímo příjem vysílání DVB-T. Situaci lze přirovnat k zavádění druhého programu počátkem 70. let minulého století. Majitelé starších televizorů si kupovali tzv. konvertory, které jim umožnily příjem 2. programu Československé televize. Vedle toho ovšem byly v prodeji i nové televizory s už vestavěnými příslušnými obvody, jež v krátké době z trhu vytlačily televizory jednoprogramové. Stejný průběh bude mít nejspíš i proces zavádění digitálního vysílání.Je nutné pořizovat „krabičku“ na satelitní příjem vysílání?Nejspíš nikoliv. Z technického hlediska je „krabička“ pro příjem vysílání DVB-T vlastně obdobou satelitního přijímače. Vlastníme-li tedy digitální satelitní přijímač, nejspíš nebudeme potřebovat přijímač DVB-T. Vše ovšem záleží na tom, jestli budou jak na satelitu, tak v terestriálním vysílání dostupné tytéž služby, o které budeme mít zájem. Bude se digitálně vysílat jen ve formátu 16:9?Pravděpodobně ne. V archivech je celá řada pořadů vyrobených ve formátu 4:3, které budou televizní společnosti stále využívat. Vysílání pouze ve formátu 16:9 lze očekávat snad jen u specializovaných filmových kanálů, které nebudou sahat pro archivní filmy, protože drtivá většina nové filmové produkce je už širokoúhlá.Zasáhne digitální vysílání i příjem ČT přes kabelové televize?I když Česká televize dává své programy kabelovým společnostem pouze k dispozici, rozhodně jim i jejich zákazníkům – divákům – zavedení trvalé digitální služby život zpříjemní. Naše programy ve vynikající technické kvalitě budou moci pro svoji síť její provozovatelé získat snadněji než dosud a nic jim nebude bránit obohatit programovou nabídku o další kanály, které jsou z analogových vysílačů nedostupné. Při dalším rozvoji digitálních služeb však bude vznikat tlak na provozovatele kabelových sítí, aby své systémy náležitě modernizovali.Přijímače pro DVB-TV souvislosti se zahájením řádného provozu se budou spotřebitelé jistě zajímat o to, jaký přijímač si vlastně koupit, proč jsou některé dražší a jiné levnější, na co si dát při výběru pozor, atd. Právě jim jsou určeny následující informace:Digitální vysílání lze zachytit přijímači nesoucími logo DVB-T. Samozřejmě pouze tam, kde bude signál z digitálního vysílače dostupný. Zmíněné logo můžeme v zásadě najít buď na tzv. integrovaných přijímačích, tedy na televizorech, které jsou již pro digitální příjem vybaveny, nebo na tzv. set-top-boxech, což jsou vlastně jakési konvertory, jež digitální vysílání převedou na analogové signály, které lze zavést do běžného televizoru. Nejsnáze tento druhý typ přijímačů můžeme přirovnat k satelitním přijímačům, pamětníci si také mohou vzpomenout na krabičky, jež se počátkem 70. let používaly pro příjem 2. televizního programu. Elegantnější (a také dražší) je samozřejmě první řešení, které si zvolí nejspíš ti, kdo stejně chtějí svůj televizor vyměnit. Bohužel na našem trhu jsou zatím pouze dva či tři typy takových přístrojů, takže není zatím z čeho vybírat. Ovšem jejich podíl se bude jistě zvyšovat a ceny klesat. Pro uživatele je takové řešení komfortnější už jen proto, že vystačí s jediným dálkovým ovladačem. Naopak dvěma ovladačům se nevyhneme u řešení se set-top-boxem, ale tam si už dnes můžeme vybírat z desítek typů na trhu, a to dokonce v širokém rozsahu cen.Novinkou digitální televize je divákova možnost ovlivňovat parametry a vlastnosti zvukového doprovodu. Vedle svobodné volby poslouchat pořad mono, stereo nebo vícekanálově, lze současně přepínat jazykové mutace pořadu, aktivovat výše popsané služby pro handicapované diváky nebo ve večerních hodinách uměle snížit poměr hlasitých a tichých pasáží, aby televizní přístroj nerušil okolí.DVB přinese radikální zkvalitnění dosavadního diváckého zážitku. Vedle zavedení širokoúhlého formátu obrazu poskytuje bohatou paletu různých forem zvukového doprovodu. Tyto možnosti lze – vedle uplatnění prostorového zvuku – využít i jako podporu handicapovaným divákům.Často uváděnou atraktivní variantou digitálního vysílání je možnost zvolit u vybraných pořadů pohled na snímanou scénu podle vlastních představ. Původně se počítalo s uplatněním tohoto typu služby u sportovních pořadů, postupně jsou však nacházeny divácky velmi přitažlivé aplikace ve vazbě na tzv. virtuální studia. Digitální vysílání počítá s aktivní rolí diváka zajištěním jeho zpětné vazby na televizní studio a program s mnoha variantami této služby.Datové služby – i v tomto případě jde o zcela novou kvalitu výjimečnou v tom, že už nemusí být bezpodmínečně vázána na přenášený program.V této souvislosti se hovoří nejčastěji o poskytování internetových služeb, dálkové ovládání divákova set-top-boxu zabezpečí rovněž datová služba, která tak nabídne rozsáhlé možnosti kreativity nacházení dosud netušených výrazových možností televizního programu.Za velmi významné lze pokládat postupné zdokonalování doprovodných informací o nabízených programechV rámci digitálního TV vysílání se počítá s přenosem popisných údajů jednotlivých programů, na jejichž základě bude divák moci využívat službu Elektronického programového průvodce (EPG). Přijímač tak získá souhrn informací o zachytitelných programech a bude schopen divákovi nabídnout skutečně dokonalé podklady pro jeho volbu. Ve své jednodušší formě bude služba připomínat výrazně zdokonalený teletext, v té vyšší interaktivní multimediální magazín, třeba s ukázkami jednotlivých pořadů a hlavně s možností pomáhat divákovi při výběru pořadů podle jeho přání a představ.Bezprostřední vazbu na veřejnou službu má i to, že podtitulky pořadů lze v rámci DVB nabízet v datové formě, čímž divák získá nástroj, kterým bude schopen ovlivnit jejich podobu (barvu, velikost a typ písma) či umístění textu na zobrazovací ploše.Doprovodná data napomohou divákovi v dokonalé orientaci uvnitř široké programové nabídky a ve výběru pořadu, zprostředkují mu podrobnější informace o tvůrcích a následně zvýší jeho komfort při sledování televize.I v oblasti datových služeb existují možnosti podpory handicapovaných diváků. Jsou orientovány na tři okruhy potenciálních uživatelů: jsou to jednak diváci s poruchami sluchu, kteří jsou však schopni číst, druhou skupinu tvoří lidé s poruchami vidění, v té poslední jsou osoby neslyšící, jejichž prioritním komunikačním prostředkem je znaková řeč. Znaková řečTato služba je ve své standardní podobě v České televizi dlouho využívána. Lze tušit, že DVB nabídne její poněkud vyšší formy. Zatímco ostatní podpora postižených diváků, jako je popis obrazové scény pro nevidomé či podtitulkování pro sluchově handicapované, jsou součástí televizního vysílání akceptovatelnou pro celou širokou obec diváků, pro znakovou řeč se hledají taková technická řešení, aby ji mohli aktivovat jen ti, jimž je určena. Pokud by byl interpret znakové řeči nedílnou součástí obrazové scény, mohl by běžného diváka rozptylovat. Je to možná jeden z důvodů, proč bývá znaková interpretace omezována pouze na pořady zpravodajského typu. Některé společnosti opatřují své pořady znakovým doprovodem až při jejich reprízování v neatraktivních časech. Z těchto důvodů by byl optimální systém umožňující divákovi volbu využít či nevyužít při sledování pořadu podporu znakovou řečí. Jako velice perspektivní řešení se jeví distribuce samostatného kanálu s touto informací v rámci doprovodných datových služeb. Jako doklad toho, že se metoda opravdu rozvíjí, mohou sloužit úvahy o možnosti datově ovládat pohyby virtuálně modelované postavy na divákově straně při respektování nezbytného rozlišení detailů dlaní a mimiky obličeje, obrazových prvků klíčových pro vyjádření znakové řeči.PodtitulkováníJde o známé téma, ale nás tentokrát bude zajímat pouze role podtitulků sloužících sluchově handicapovaným divákům. Předmětem probíhajících diskusí je optimální forma distribuce podtitulků a definice jejich vhodné podoby. Podnětem pro otevření této problematiky jsou vážné výhrady vůči dosavadní praxi distribuce podtitulků pevně vložených do obrazu. Řešena je otázka jejich správného umisťování, dobré viditelnosti na barevně proměnném pozadí obrazové scény, velmi závažné připomínky směřují ke vhodnému uspořádání podtitulků.Výhodné je podpořit orientaci v podtitulcích využitím rozdílných barev písma. Divák si velmi rychle osvojí, jakou barvou písma jsou vyjadřovány dialogy které postavy, a hovoří-li se mimo obraz, je takové rozlišení dokonce velmi užitečné. S citem se musí volit, kolik pro děj klíčových postav bude barevně rozlišováno, protože příliš vysoký počet by působil rušivě. Jiný názor doporučuje použít barvu pro vyjádření typu zobrazovaného textu. Dialogy jsou například standardně vyjadřovány modře, zelená patří zpěvu a žlutě jsou zobrazovány hlasy z ozvučovacích zařízení, rádia či telefonu. Pro děj důležité zvukové efekty je nutné rovněž vyjadřovat podtitulkem (bouchnutí dveří či zvonek telefonu). Jak je vidět, dá se toho na podtitulcích ještě dost vylepšovat. Nejen jejich grafická interpretace a dramaturgie, ale i jazyková kultura je vnímána jako nedílná vlastnost. V odborných studiích, které se tímto problémem zabývají, se oprávněně tvrdí, že obsahově kvalitní podtitulky hrají v životě handicapovaných uživatelů podobnou roli jako nutnost obklopovat dítě dokonalým jazykem v době, kdy se učí mluvit. Nesporný význam mají kultivované podtitulky i pro obyvatele, pro něž je domácí jazyk jazykem sekundárním, jinými slovy, čistotou podtitulků lze napomoci tříbení jazyka.Zvukové podtitulkyTato služba má být jakousi variantou popisu obrazové scény a vychází z předpokladu, že zahraniční film není nákladně dabován, nýbrž odbavován pouze s podtitulky v národním jazyku (tentokrát nikoliv jako kompenzace sluchově postižených). Takové podtitulky distribuované ve formě doprovodných dat je pak možné pomocí hlasové syntézy u diváka využít k čemusi, co se sice podobá službě Popis obrazové scény, ale liší se od ní zásadně tím, že neobsahuje popisy situací, které nelze z dialogu odvodit. V každém případě se však o vítané zpřístupnění děje zahraničního filmu retardovanému divákovi rozhodně jednat může. Názoru, že oproti Popisu obrazové scény je zde řada omezení, lze oponovat tím, že služba má předpoklady nalézt daleko širší uplatnění u jiné skupiny diváků než jsou nevidomí. Jsou tím míněni lidé, jimž činí potíže sledování rychlého originálního dialogu a srozumitelnost jim snižuje doprovodná hudební a ruchová složka pořadu. Půjde o osoby dyslektické, starší či mentálně retardované, které upřednostní „hovořící titulky“ kvůli jejich stručnosti a srozumitelnosti. Úspěšnost zavedení zvukových podtitulků je silně vázána na pokrok v oblasti syntetizované řeči. Počítá se se syntézou mužského a ženského hlasu a Česká televize věnuje této oblasti velikou pozornost. Podporou univerzitního výzkumu pomáhá vytvořit český modul profesionální hlasové syntézy.Zvukový doprovod v rámci digitálního vysíláníV oblasti zvuku nabízí digitální televize možnosti dosud nevídané. Nejde přitom výhradně o zdokonalování divákova zážitku vícekanálovou reprodukcí, což je rozhodně velikým lákadlem, ale i o podporu handicapovaných diváků. Dnes už lze pokládat za neoddiskutovatelné, že vícekanálový zvuk se stává synonymem moderních multimediálních řešení. Digitální televize se k této zásadě plně hlásí a podporuje ji řadou technických opatření a modernizačních kroků. Ani programově nebude obtížné poskytovat divákovi dostatečný počet pořadů s prostorovým zvukovým doprovodem: vždyť filmy, oblíbená programová složka většiny televizních kanálů, jsou standardně vybavovány takto vyspělým zvukem už řadu let, díky čemuž mohou televizní společnosti – mají-li dostatek přenosové kapacity v rámci vysílání DVB – poskytovat hluboký zážitek všem majitelům domácích kin. Pro ně se tak TV vysílání stává vedle dosud dominantních disků DVD významným a kvalitním signálovým zdrojem.Přestože by to diváka vlastně vůbec nemuselo zajímat, může být užitečné uvést některé problémy přechodu na multikanálové vysílání. Jde o rozpor v tom, že vedle vícekanálové verze je stále nutné odbavovat směrem k divákovi i doprovod stereofonní. Musí to tak být proto, že dosud neexistuje standard pro elektronickou konverzi signálu z vyšší verze na nižší přímo v divákově zařízení. Podobu zvukového stereoobrazu je proto nutné vytvořit ve studiu a samostatně odvysílat. Pokusy v této oblasti prokázaly, že odlišný postup vede ke stížnostem diváků na srozumitelnost nebo k velmi striktním a omezujícím pravidlům pro vícekanálový mix zvuku. Tím však komplikace nekončí. Originální filmový zvuk je připraven pro dokonale akusticky upravený kinosál náležité kubatury a počítá se zcela soustředěným a vnějšími vlivy nerušeným divákem. Používaný zvukový doprovod tak může být konstruován optimálně, s ohledem na velkoplošný obraz, a může využívat širokou dynamiku, neboli vysoký poměr mezi nejhlasitější a nejtišší částí filmu. Divák televizní má však podmínky pro sledování pořadů zcela odlišné. Jeho byt nebývá speciálně akusticky upraven ani izolován od okolního dění a kvalita jeho reprodukčního zařízení za tím v kině zpravidla silně pokulhává. Těmto okolnostem je tedy nutné parametry doprovodného zvuku přizpůsobit: snížit dynamiku zvuku, zdůraznit dialogy, případně upravit šíři zvukové báze a kompenzovat tak rozpor mezi mamutím plátnem kina a dosud běžnými úhlopříčkami televizních přijímačů. Ověřeným řešením radikálního zdokonalení přínosu vícekanálového zvukového doprovodu v domácích podmínkách je jedině výroba televizních verzí filmových projektů. (podle Milan Gazdík, Česká televize)

Pokračovat na článek


LCD TV Bravia – fakta a mýty

Jak jistě víte, na rozdíl například od automobilového průmyslu, kde si můžete snadno porovnat výkon, točivý moment, spotřebu a objem zavazadlového prostoru u dvou konkurenčních automobilů, v TV průmyslu začali někteří výrobci používat, často ve snaze „vylepšit“ své výrobky, různé metody měření parametrů televizoru.Důsledkem je to, že hodnoty vybraných parametrů dvou konkurenčních LCD TV přijímačů jsou neporovnatelné a Sony, stejně tak jako někteří jiní výrobci, z tohoto důvodu od zveřejňování některých specifikací upouští. V následujícím přehledu najdete informace o nejčastěji uváděných parametrech televizorů a způsobech jejich měření.Pozorovací úhelPozorovací úhel udává Sony jako hodnotu, při níž poklesne kontrast panelu na úroveň 10:1. Panely v televizorech Sony BRAVIA dosahují hodnot až 178°; někteří výrobci začali při měření používat nižší hodnotu kontrastu a logicky tak tabulkově „vylepšili“ své hodnoty pozorovacího úhlu.Doba odezvyDoba odezvy panelu bývá zhusta udávána jako přechod černá-bílá-černá nebo, častěji, šedá-bílá-šedá. Panely Sony dosahují hodnot až 8ms. Někteří výrobci, ve snaze zlepšit výsledky, použili do průměru barev, z nichž je tato hodnota získána, pouze vybrané barevné přechody a dostali se tak až na hodnoty okolo 3ms. Tím se hodnoty díky různým způsobům měření opět stávají neporovnatelnými.Dynamický kontrastDynamický kontrast, na první pohled, působí jako porovnatelný parametr, leč i metody jeho měření se mohou lišit.Spolupráce se společností SamsungSony kupuje panely od Samsungu – tato věta zaznívá z úst některých prodejců poměrně často, zvláště, uvědomíme-li si, že se jedná o nepravdivou informaci. Společnosti Sony a Samsung založili společný podnik (továrnu) na výrobu LCD modulů – S-LCD. Podíl obou společností v S-LCD je 50%:50% s rozdílem jedné akcie ve prospěch společnosti Samsung Electronics. Tangjung, Asan-City, ChungCheongMan-Do, Korea je místem, kde se továrna nachází a vedle produkce tzv. „mother glass“ (základní vrstva LCD panelu o rozměrech zhruba 2×2 m) produkuje kompletní LCD zobrazovače, jež jsou produkovány odděleně a nezávisle pro obě společnosti. Krom toho, každá ze společností používá odlišná kritéria a standardy pro měření a stanovení vlastností konečného produktu. Společnosti Sony a Samsung se v tomto roce dohodly, že rozšíří produkční kapacitu S-LCD továrny a vybudují další výrobní linku na panely 8. generace.LCD panel se sestává z několika vrstev (podsvětlení, difuzory, vrstva LCD, polarizátory a filtry); společnost Sony používá v mnoha případech vlastní řešení, související například s podsvětlením panelu. Technologie Live Colour Creation zahrnuje, mimo jiné, přítomnost speciálních podsvětlovacích trubic, jež viditelně posouvají schopnosti panelu zobrazovat hlubší barevné odstíny zejména v oblasti červené a zelené barvy. Nejnovější konstrukční specialitou je pak přítomnost tzv. RGB LED – diod, určených pro podsvětlení panelu. Na rozdíl od konvenčních bílých diod naše řešení umožňuje umožňuje nejen dílčí regulaci podsvícení panelu, ale i úpravu barvy podsvětlení panelu pro získání ještě širší barevné škály a vyšších hodnot kontrastu.LCD televizor je poměrně složitým přístrojem, jehož možnosti a vlastnosti neurčuje pouze panel, ale řada dalších obvodů. V televizorech Sony BRAVIA jde např. o obrazové procesory BRAVIA ENGINE, jež zásadní měrou ovlivňují výsledné obrazové parametry přístroje. Vlastní výroba LCD televizorů BRAVIA pak probíhá ve výrobních závodech Sony ve slovenské Nitře a španělské Barceloně, které svou produkcí zásobují evropský trh.Spolupráce se společností SharpS rostoucí poptávkou po velkoplošných LCD televizorech s úhlopříčkami nad 52“ a snahou o zefektivnění jejich výroby vyvstal požadavek na dostupnost „mother glass“ větších rozměrů. Společnosti Sony a Sharp proto v roce 2008 podepsaly dohodu o vybudování společné továrny na LCD panely 10. generace, která vyroste v japonském Sakai v Osace a Sony v ní bude držet třetinový podíl. Třetina produkce mother glass bude použita pro výrobu LCD panelů pro televizory Aquos, třetina pro LCD panely Sony BRAVIA a zbývající třetina bude společností Sharp prodávána vybranému dalšímu partnerovi. Továrna začne vyrábět panely přibližně od jara roku 2010.Energetické nároky LCD televizorů ve srovnání s plazmovými zobrazovačiEkologický aspekt, včetně nároků na spotřebu energie, je pro společnost Sony klíčovým při návrhu nových výrobků. LCD televizory, v naprosté většině, mají, v porovnání s plazmovými TV, menší energetické nároky. Můžete se setkat s argumentací, že udávaná spotřeba plazmového TV (typicky 280-400W pro 42“ TV) je ve skutečnosti mnohem nižší. Novější plazmové televizory disponují obvody řízení spotřeby a jejich reálná spotřeba, pokud nezobrazují trvale jasné barvy, je nižší. Můžete se však setkat i s názorem, že spotřeba LCD televizoru je trvale neměnná, neboť podsvětlovací zářivkové trubice trvale svítí a platí proto údaj o příkonu, uvedený na výrobním štítku. Televizory Sony BRAVIA disponují velmi pokročilými možnostmi nastavení úrovně podsvětlení panelu, jejichž úpravou uživatel mění nejen obrazové parametry, ale snižuje také spotřebu přístroje. Výhodou je aktivace senzoru okolního osvětlení v místnosti, který regulaci jasu provádí automaticky a snižuje tak, v případě potřeby, spotřebu televizoru. U televizoru KDL-40W4000, jehož „štítková“ spotřeba je 201W, je možné dosáhnout až, bezmála, poloviční spotřeby úpravou obrazových parametrů respektive podsvícení panelu. Věřte, že pro sledování v běžných domácích podmínkách je více než dostačující úsporný režim podsvětlení panelu a i tak vás Sony BRAVIA ohromí svými barvami a kvalitou zobrazení.Spotřeba televizních přijímačů Sony Bravia ve stand-byZákaznické středisko Sony se v nedávné době setkalo s dotazem zákazníka, který rozporoval udávanou spotřebu LCD TV BRAVIA v režimu stand-by (0.3W) s tím, že se svým wattmetrem naměřil hodnotu přibližně 25W. Jak to tedy se spotřebou opravdu je? Po vypnutí TV dálkovým ovladačem se přístroje přepnou do skutečného stavu stand-by až po cca 3-4 minutách od zadání povelu dálkovým ovladačem. Toto zpoždění je nutné pro vyhledání, zda na naladěných DVB-T programech není k dispozici nový software, dále pro uložení dat a eventuální instalaci, resp. další „úklidové“ práce v televizoru. Po tuto přechodnou dobu přístroj odebírá ze sítě přibližně 25W (dle modelu).Až po uplynutí této doby se přístroj automaticky přepne do skutečného stavu stand-by, a jeho odběr poklesne na hodnotu 0,3W (nebo dokonce méně u nejnovějších modelů), což je hodnota uváděná v našich technických specifikacích. Toto přepnutí je možno snadno identifikovat jako určité cvaknutí relé zdroje napájení.Proč přesto, při měření amatérskými wattmetry, naměříte odlišné hodnoty? Pro napájení je u našich přístrojů použit tzv. pulsní zdroj. Proud odebíraný na primáru přístroje v režimu stand-by potom není sinusový, nýbrž má tvar krátkých impulsů. Běžnými multimetry, které jsou cejchovány pro měření veličin se sinusovými průběhy, je možno potom naměřit hodnoty příkonu s chybou dosahující desítek až stovek procent. Použitím dokonalejšího přístroje, který je schopen měřit tyto složité průběhy přesněji (např. digitální osciloskopy, atd….) se ukáže, že efektivní hodnota proudu se ve skutečnosti pohybuje kolem hodnoty 0,4mA. Zdánlivý odebíraný příkon tak činí cca 0,9 W. Reálný příkon, kde by byl vzat do úvahy i fázový posun mezi napětím a proudem je samozřejmě menší než oněch 0,9 W avšak jeho přesné změření není zřejmě proveditelné běžnými měřícími přístroji. Jak zjistit hodnotu integrálu součinu napětí a proudu po dobu jedné periody u nesinusových průběhů (pro hodnoty pod 1 W) například pomocí počítače je úloha přesahující bežné možnosti opravářů spotřební elektroniky.

Pokračovat na článek


Hitachi

Hitachi je přední společností v oblasti televizorů s plochými panely A SOUČASNĚ i v technologiích výroby harddisků (HDD) – a nyní poprvé je spojila v řadě X. Velikost nespočívá jen v rozměrech – plazmové televizory P50XRO1 s úhlopříčkou 50 palců (127 cm) a P60XRO1, který má úhlopříčku 60 palců (153 cm), jsou vybaveny vestavěnými harddiskovými rekordéry s kapacitou 250 GB a dvěma tunery pro digitální vysílání. Diváci si nyní mohou přednastavit začátek záznamu nebo začít nahrávat okamžitě, pozastavit sledování živého vysílání („live pause“) i využívat funkci „chase playback“ (souběžný záznam i sledování) a současně mají přístup k bezplatným televizním kanálům – a to vše je integrováno v jediném televizoru. Pro ty, kdo mají doma méně místa, nebo nepožadují funkce nahrávání, nabízí LCD model L37XO1 s úhlopříčkou 37 palců (94 cm) totéž HD rozlišení 1920 x 1080 a funkce pro rozšíření obrazu jako mají plazmové modely kombinované s revoluční technologií výroby LCD panelů IPS Alpha a obnovovacím kmitočtem 100 Hz. Technologie IPS Alpha pomáhá LCD panelům vytvořit jasnější obraz s vyšším kontrastem, jenž zůstává konzistentní i při pohledu z extrémních pozorovacích úhlů a radikálně mění úroveň zážitku ze sledování obrazu na LCD obrazovkách. Richard Bass, hlavní manager divize Display Products společnosti Hitachi Digital Media Group k tomu říká: „Stále větší dostupnost programů ve vysokém rozlišení a nové platformy médií, jako například Blu-ray disky, si žádají novou generaci plochých obrazovek. V prostředí HD je kvalita obrazovky vším – televizor je posledním a nejdůležitějším článkem v řetězci, který obraz zpracovává. U řady X vzala společnost Hitachi své dosud nejlepší plazmové a LCD obrazové technologie a využila jejich nasazení na maximum. A jelikož každý jednotlivý komponent je výhradně a přímo dílem společnosti Hitachi, všechny navzájem spolupracují v dokonalé harmonii. Řada X je jasným vyjádřením našeho postoje, že ohledně kvality neděláme žádné kompromisy. Všechny modely jsou vyrobeny podle našich nejpřísnějších specifikací v novém evropském výrobním závodě společnosti Hitachi v České republice.“ Podle Richarda Basse je výsledek jasný: „Když spatříte HD program na plochých televizorech řady X, okamžitě si uvědomíte, co vysoké rozlišení skutečně znamená. Je to zážitek, o který filmoví tvůrci, vývojáři her a programátoři usilovali – skutečné uplatnění HD, Blu-ray médií a konzolí příští generace.“ Plazmové televizory nabité funkcemiModely P50XRO1 a P60XRO1 mají vestavěné harddiskové (HDD) rekordéry s kapacitou 250 GB a dva tunery digitálního vysílání – představují tak nejlépe vybavené plazmové televizory ve své třídě. Umožňují uživatelům pozastavit příjem živého vysílání, nahrávat pořady a souběžně sledovat jiné, nastavit si nahrávání pořadů předem – a poskytují tak uživatelům mnohem větší komfort a přednosti na vysoké úrovni. Proč čekat, když se můžete mezitím dívat? Pro maximální pohodlí tyto televizory nabízejí funkci „chase playback“, takže se můžete začít na pořad dívat, přestože jeho nahrávání ještě neskončilo. Tyto plazmové televizory jsou ideálním řešením domácí zábavy pro montáž na stěnu, které nepotřebuje žádné další doplňky – nicméně stejně tak dobře je můžete rozšířit o samostatné HDD rekordéry (digi boxy) a zvýšit tak kapacitu jejich záznamu. Pro ty, kdo od svého televizoru chtějí více než jen sledování televizních programů, nabízejí všechny modely (včetně LCD televizoru) porty HDMI prakticky umístěné buď v čelním panelu nebo z boku. Díky tomu je snadné k televizoru připojit videokamery, DVD a Blu-ray přehrávače a herní konzole, aniž by bylo nutné složitě manipulovat s kabely v zadní části přístroje. Procesor ‘Movie FRC’ slouží pro převod obrazu z filmového plátnaŘada X je první produktovou řadou vybavenou jedinečnou technologií společnosti Hitachi ‘Movie FRC’ pro převod snímkového kmitočtu, jež mohutně vylepšuje zážitek při sledování filmů. Většina televizorů při převodu filmové předlohy, která bývá natočena rychlostí 24 snímků za sekundu, pro dosažení formátu vhodného pro domácí projekci jednoduše každý snímek zopakuje. Na televizorech s menší obrazovkou si divák nemusí téměř ničeho všimnout, nicméně na velkých formátech tento způsob může při horizontálním pohybu kamery vytvářet chvění obrazu, které působí rušivě a unavuje zrak. Jedinečná technologie společnosti Hitachi tento efekt eliminuje díky vestavěným inteligentním obvodům, jež chybějící snímky vytvoří – pečlivě je vypočítá z obou sousedících a zaplní tak body, které by v mezisnímcích chyběly. Díky tomuto procesu jsou pohyby a přechody mezi scénami nanejvýš plynulé, takže sledování obrazu je mnohem příjemnější a oči diváka se mohou lépe uvolnit – což je pro velkoformátové zobrazení ideální. Výsledek je účinný stejně pro programy ve standardním nebo HD rozlišení. Modely P50XRO1 a P60XRO1 navíc dokáží zpracovat formát 1080 p 24 a jsou proto ideální pro promítání filmů ze současných Blu-ray a HD DVD přehrávačů. Picture Master je mistrem dokonalého obrazuDíky implementaci vyhlášeného procesoru společnosti Hitachi pro zpracování obrazu zvaného Picture Master – ovšem ve verzi pro „úplné HD rozlišení“ – představuje řada X vyvrcholení mnoha let vývoje. Tento systém pracuje s barevnou hloubkou 16 bitů a používá 3D řízení barev pro vytvoření věrnějších pleťových tónů, látek a textur, které můžete téměř vnímat hmatem, a předmětů z vyšším prokreslením detailů povrchu. Kromě těchto nových posunů v realistickém zobrazení zajišťuje dvojí dynamický enhancer vynikající reprodukci zářivých a lesklých ploch – což jsou tradičně povrchy, jejichž zobrazení bývá nejobtížnější, a to i v HD. Celkově vypadá obraz čistější a svěžejší – také díky digitálnímu potlačení šumu, které odfiltruje rušivé matoucí signály a poskytuje tak dokonalý obraz – ideální pro větší obrazovky televizorů řady X. Protože na image záleží nejvíce…Je celkem pochopitelné, že nejlepší HD obraz by měl mít také co nejkrásnější rám. Společnost Hitachi vynaložila veškeré úsilí, aby jediné, co se vyrovná kvalitě řady X, byla úroveň jejího vzhledu. Všechny modely se vyrábějí v novém závodě, který byl vybudován právě pro tento účel v České republice podle nekompromisně vysokých nároků společnosti Hitachi. Televizor P50XRO1 je navržen tak, aby vyvolal zasloužený obdivný výdech. Má štíhlé tělo z akrylátů s vysokým leskem a tenký, matně letecky černý rámeček. Jako standardní doplněk se dodává motorem ovládaný stojan a celkový dojem mohou doplnit super štíhlé reproduktory ve spodní části televizoru. Model P60XRO1 má atraktivní pololesklé provedení – vyzařuje svůj ušlechtilý původ a dodává se s odnímatelnými reproduktory a pevným stojanem, který ti, kdo si televizor přejí integrovat do svého řešení domácího kina, mohou snadno odejmout.

Pokračovat na článek


Česko na cestě K DIGITALIZACI

Digitální terestrické vysílání je právem považováno za jednu z hlavních perspektiv v rozhlasovém a televizním vysílání ve třetím tisíciletí.K objektivním pozitivním důvodům pro přechod na digitální vysílání patří především zlepšení technické kvality televizního přenosu a obrazu spolu s širším využitím možností doplňkových datových služeb. V našich podmínkách pak k významným výhodám digitálního vysílání patří časově již blízké zásadní zvýšení programové nabídky a rozšíření plurality vysílání, dosud u nás omezené technickými kapacitními limity analogového způsobu vysílání.K dalším faktorům působícím ve prospěch DVB se dá řadit celkový technologický rozvoj v IT průmyslu a ve výrobě elektrotechniky. Velmi významným impulzem pro digitální vysílání je i jeho postupný rozvoj v sousedních evropských státech.Vytvořit dostatečný prostorPřechod na digitální vysílání v Evropě a výsledky mezinárodních jednání o přerozdělení kmitočtového spektra vedou k postupnému omezování a ukončení analogového vysílání, které je již technologicky i kapacitně značně limitováno. K vytvoření dostatečného prostoru pro budoucí digitální vysílání v ČR je ale nutné v nejbližším období uvolnit kmitočty dosud využívané pro analogové televizní vysílání tak, aby mohly být kompletovány další nové digitální sítě. V současnosti jsou k dispozici tři územně omezené sítě, provozované třemi telekomunikačními operátory.Vysílání na dočasných přechodných digitálních sítích navázalo na několikaleté experimentální projekty (od roku 2000). V loňském roce došlo k zahájení řádného digitálního vysílání, ovšem jen několika již licencovaných televizních a rozhlasových programů a na omezeném území - především ve velkých městech a přilehlých aglomeracích. Dnes je v ČR k dispozici také možnost televizního příjmu prostřednictvím satelitu, kde již digitální vysílání probíhá v systému DVB-S nebo díky službám kabelových operátorů. V případě distribuce prostřednictvím kabelové televize bylo i u nás letos zahájeno digitální vysílání DVB-C.Dotkne se každéhoDigitalizace vysílání představuje konkrétní příklad konvergence vysílání a telekomunikací. Nástup digitálního vysílání ale samozřejmě nelze považovat za úplně jednoduchou záležitost. I s ohledem na fakt, že změna způsobu televizního a rozhlasového příjmu se dotkne prakticky všech obyvatel, kteří si pro digitální příjem musí pořídit tzv. set top boxy nebo rovnou integrované digitální přijímače, jde také zároveň do jisté míry i o věc „politickou“.Problematická je též přechodná etapa souběhu obou způsobů vysílání a nevyhnutelná duplicita nákladů především u dosavadních provozovatelů vysílání a také vypořádání přechodu současných provozovatelů na nové technologie přenosu při zachování jejich základních zákonných práv a případných nároků.Přechod na digitální vysílání neprobíhá ani v řadě zahraničních evropských zemích zcela jednoduše a bez problémů. Také v České republice nevychází celý proces z jednoduchých a pro tak náročnou komplexní změnu příznivých podmínek. Naše země patří ke státům s nejvyšším podílem obyvatelstva s dosavadním analogovým terestrickým příjmem televizních programů - jedná se asi o 80 % veškerého obyvatelstva.Podobně nevýhodné poměry jsou z evropských států zřejmě pak už jen v Chorvatsku. Naopak například v Německu, kde došlo v Berlíně k úplnému vypnutí analogového vysílání již před několika lety, se jednalo o změnu způsobu televizního příjmu pouze asi u 6 % obyvatel.Ohledně perspektivy digitalizace zatím stále hovoříme zejména o trhu televizním, digitální rozhlas zatím nemá na růžích ustláno ani v zahraničí, kde je digitální vysílání v plném provozu delší dobu.Domácí rozhlasový trh se navíc dlouhodobě potýká s určitou přeplněností rozhlasových formátů.Jedno z nejsložitějších obdobíPřechod na digitální vysílání v České republice je jedním z nejsložitějších období, kterým elektronická média v posledních letech procházejí. Celý proces, a hlavně přípravy na tento technologický zlom probíhají i u nás již od minulého století. Už v roce 2000 byla zpracována první koncepční představa o přechodu z analogového na digitální vysílání. V té době již probíhalo experimentální digitální vysílání provozované českými Radiokomunikacemi a. s. a společností Czech Digital Group. První strategický dokument vznikl v rámci činnosti meziresortní Skupiny pro digitální vysílání (SDV) při Radě pro rozhlasové a televizní vysílání již v létě roku 2000 a stal se základem budoucí Koncepce přechodu na digitální vysílání v ČR, kterou přijala vláda v roce 2001. Po volbách v roce 2002 bylo rozhodnuto o vzniku nového samostatného Ministerstva informatiky ČR. V roce 2003 bylo Ministerstvo informatiky ČR pověřeno i agendou spojenou s digitalizací. Práce se hlavně soustředily na zcela nový telekomunikační zákon -o elektronických komunikacích.Vláda uložila ministerstvu informatiky, aby ve spolupráci s ministerstvem kultury zpracovalo aktuální podobu Koncepce přechodu na digitální vysílání. Tento dokument vzala poté v roce 2004 česká vláda na vědomí jako tzv. Koncepci zahájení digitálního vysílání v České republice pro roky 2004-2008. Současně bylo rozhodnuto o vypracování zcela nového strategického plánu pro digitální vysílání v průběhu dalšího roku. Na konci roku 2004 vyhlásila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) podle tehdy platného zákona nové licenční řízení na digitální televizní licence pro pozice ve dvou multiplexech, vždy s kapacitou pro 4 TV programy - síť „B“ a síť „C“ (síť „A“ nebyla předmětem tendru, neboť již v té době byla plánována pro programy České televize).K dispozici bylo tehdy celkem 8 programových pozic, některé z nich byly vymezeny pouze pro regionální vysílání. Tendr byl v počátku kritizován poslanci Parlamentu a Rada byla žádána o vyčkání na přijetí zákonných úprav. Soutěž se nakonec protáhla na mnoho měsíců a RRTV jej ukončila na jaře letošního roku, když rozhodla o udělení prvních digitálních licencí. Nové licence získaly programy s poměrně bohatou programovou nabídkou -jedná se o projekty Z1, Febio TV, TV Pohoda, RTA, TV Barrandov, TV Óčko.Letošek zlomovým milníkemRok 2006 se pak z hlediska digitálního vysílání v České republice stává celkem zlomovým milníkem. Kromě projednání a závěrečného schválení novely mediálního zákona a dalších souvisejících předpisů připravilo letos ministerstvo informatiky ve spolupráci s ministerstvem kultury zcela novou Koncepci rozvoje digitálního vysílání v ČR. Po poměrně široké diskusi a za spolupráce s dalšími institucemi, zejména s Českým telekomunikačním úřadem, vznikl zcela nový dokument, reagující na aktuální skutečnosti ve vývoji digitálního vysílání u nás.Byl jmenován Národní koordinátor pro digitální vysílání v ČR a jeho zástupce, vznikla Národní koordinační skupina (NKS) pro digitální vysílání a schváleny byly základní principy informační a komunikační kampaně k rozvoji digitálního vysílání v ČR.Obecným úkolem pro NKS je zajistit podporu rozvoje digitálního vysílání v ČR. Ve své činnosti NKS v žádném případě nenahrazuje kompetence a odpovědnost samostatných nezávislých regulátorů nebo kompetentních orgánů státní správy, ale zajišťuje meziresortní provázanost a koordinaci všech postupů.NKS připravuje realizaci informační a komunikační kampaně v jednotlivých etapách celého procesu (podrobněji na str. 16).Schválený Statut NKS upravil pravidla fungování NKS, a především možnost vzniku pracovních skupin. V první fázi byly vytvořeny skupiny: technická, legislativní a skupina pro trh a obsah. NKS se v současnosti soustředí i na hledání dalších možností financování a podpory celého procesu digitalizace včetně využití evropských fondů nebo případně spolupráce s neprofitními asociativními projekty.Významným dokumentem, který je zakomponován jak v koncepčních materiálech, tak i v legislativě, je vytvoření Technického plánu přechodu (TPP). Dokument, který má charakter tzv. opatření obecné povahy, dokončuje ČTÚ.„Jízdní řád“ digitalizaceTPP se stává jakýmsi „jízdním řádem“ české digitalizace, ve kterém jsou zahrnuty časové a technické postupy při ukončování analogového vysílání na jednotlivých vysílačích a v příslušných oblastech spolu s harmonogramem zahajování digitálního vysílání. Poměrně vzrušená debata se v poslední době vedla kolem konečných termínů vypnutí, když zejména noví držitelé digitálních licencí přirozeně požadují co nejrychlejší postup vypínání analogu. Očekává se přijetí kompromisního řešení, které by nevytvářelo zbytečné časové prodlevy při respektování stávajících závazků a práv dosavadních provozovatelů.Současní provozovatelé celoplošného vysílání mají podle zákona nárok na další nové bonusové licence, budou-li souhlasit s TPP a umožní-li tak rychlejší ukončení analogového vysílání a dispozice uvolněných kmitočtů pro digitální vysílání.Konečný termín ukončení analogu je podle Evropské komise očekáván do roku 2012, stejně tak je i ve schválené Koncepci. Aktuální plán předpokládá ukončení televizního analogového vysílání v ČR do konce roku 2010 s tím, že je možné ještě v průběhu celého procesu tento termín zkrátit.Po dohodě všech zainteresovaných provozovatelů a s ohledem na postup digitálního vysílání v sousedním Německu a s tím spojenými problémy, včetně rušení televizního signálu v českém pohraničí, bude zahájen pilotní projekt vysílání DVB-T a definitivního vypnutí analogu v oblasti Domažlicka - proces bude zahájen již v závěru letošního roku a skončí na jaře 2007. Následně se předpokládá podobný postup v případě vysílače Buková hora na severovýchodě Čech. Další regiony budou řešeny již podle Technického plánu přechodu.Ještě mnoho času, úsilí i penězV letošním roce se tak po dlouhých přípravách a po poměrně složitých jednáních podařilo zkompletovat základní koncepční a legislativní podmínky pro plnohodnotné zahájení digitálního vysílání, se všemi jeho výhodami a novými možnostmi. Český divák tak již v průběhu příštího roku bude mít možnost prostřednictvím terestrického příjmu sledovat podstatně větší počet domácích televizních programů v digitální kvalitě.I přes optimismus je ale třeba počítat s tím, že celý proces přechodu na digitální vysílání si u všech zainteresovaných subjektů a institucí vyžádá ještě mnoho času, úsilí a samozřejmě i finančních nákladů.Změna způsobu rozhlasového a televizního vysílání na digitální se dotkne prakticky všech obyvatel.ČR patří ke státům s nejvyšším podílem obyvatelstva s dosavadním analogovým terestrickým příjmem.*** DIGITALIZACE V ČRV návaznosti na dohody mezinárodní telekomunikační unie ITU a závěry konference o přerozdělení kmitočtového spektra v Ženevě v letošním červnu disponuje Česká republika kapacitou pro asi 6 celoplošných sítí. První 4 sítě jsou již telekomunikačním regulátorem ČTÚ vyčleněny pro digitální vysílání v systému DVB-T, další sítě budou kompletovány po ukončení analogového vysílání s tím, že je možné jejich využití pro mobilní digitální vysílání nebo pro vysílání v systému vysoké obrazové kvality HDTV (High Definition TV). Dosavadní 3 sítě budou transformovány na definitivní sady kmitočtů pro celoplošné televizní vysílání a vznikne také zcela nový digitální multiplex pro veřejnoprávní média. Jedna digitální síť při současné nejběžněji používané kompresní technologii umožňuje vysílání 4 až 5 televizních programů.DIGITALIZACE A LEGISLATIVAPřechod na digitální vysílání vyžaduje také nezbytné legislativní úpravy. Dosavadní období, které bylo zejména v mediální oblasti v předchozích letech poměrně silně poznamenáno konfliktem kolem televize Nova nebo kontroverzemi v ČT na přelomu století a všemi změnami v mediálních Radách, vedlo k postupnému vtažení politiky do řešení jinak spíše technických věcí. Projednávání mediální legislativy je vždy poznamenáno poměrně dlouhými diskusemi. Podobně tomu bylo i v případě tzv. digitální novely zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (zákon č. 231/01 Sb. z roku 2001). Původní záměr projednat a schválit zákonné úpravy pro digitální vysílání v rámci nového zákona o elektronických komunikacích se nepodařilo splnit a v roce 2004 bylo řešení legislativního rámce pro digitální vysílání na základě politické dohody vyčleněno a ponecháno jako samostatné návazné řešení ve formě vlastní samostatné novely zákona.         Projednávání tohoto návrhu pak v Parlamentu ČR probíhalo v několika etapách a po několikerém přerušení a vrácení zpět k projednání do příslušných parlamentních výborů byl konečný návrh po téměř 18 měsících definitivně přijat až v květnu 2006. Nová zákonná úprava řeší nově mj. i základní vztahy mezi účastníky digitálního vysílání a podmínky pro udělování digitálních licencí. Zákon spolu s dalšími normami plně respektuje požadavek Evropské komise a příslušných evropských direktiv na oddělení regulace obsahu vysílání od regulace přenosu.

Pokračovat na článek