Výsledky vyhledávání pro dotaz počítačové

Výsledky vyhledávání v sekci: Začínáme s počítačem

Za tajemstvím počítače – počítačové skříně

Co je to počítačová skříň, to asi nemusíme dlouze vysvětlovat. Stručně můžeme říci, že počítačová skříň je jakýsi plechový (nebo umělohmotný) obal, který zakrývá vnitřnosti počítače (mikroprocesor, paměti apod.). Přední stěna skříně obsahuje otvory pro disketové, CD-ROM a další speciální mechaniky, dále vypínač a tlačítko RESET (případně i další speciální tlačítka) a malé otvory pro větrání. Zadní stěna skříně obsahuje konektory pro připojení tiskárny, klávesnice a myši a také šachty (sloty) pro zasunutí přídavných desek (zvukové karty, grafické karty, modemu apod.).  Jednotlivé skříně se mohou lišit tvarem, barvou, velikostí a dalšími parametry. Při výběru nového počítače je důležité vybrat takovou počítačovou skříň, která vám bude vyhovovat jak po stránce vzhledové (příjemný design), tak po stránce praktické (velikost, typ a tvar). Je nutné si uvědomit, že v případě budoucí modernizace počítače (přidání zvukové karty, přidání další disketové mechaniky atd.) lze do některých typů skříní přidat více součástí a do některých méně. Existuje několik typů počítačových skříní, které mají různé výhody i nevýhody (tj. každý typ skříně je vhodný k něčemu jinému).Prvním typem, který si popíšeme, je desktop.Desktop má tvar klasické krabice (viz obrázek) a pokládá se na stůl. Na počítačovou skříň tohoto typu lze umístit monitor. Monitor však nesmí být příliš těžký, aby nedošlo k promáčknutí vrchní stěny počítačové skříně. Obecně se doporučuje nestavět na desktop monitory s úhlopříčkou 17" a více. Desktopy se používaly spíše dříve. Dnes dává většina uživatelů (i výrobců počítačů) přednost jiným typům skříní. Nevýhodou desktopu je to, že nemá příliš volného místa pro další rozšiřování (rozšiřováním rozumíme umisťování přídavných desek do počítače, tj. např. zvukové karty apod.) a na stole zabere poměrně hodně místa. Za výhodu můžeme označit snadný přístup k disketovým mechanikám, k mechanice CD-ROM a ke konektorům na zadní stěně počítače. Skříň typu desktop se vyrábí i ve zmenšených variantách, které se označují jako slimline a superslimline. Výhodou těchto dvou provedení je velká úspora místa na pracovní desce stolu. Nevýhodou je velmi málo volného prostoru uvnitř skříně (tj. rozšiřování počítače o další desky je omezeno).Dalším typem počítačové skříně je tower (věž).Toto provedení je v současné době nejrozšířenější. Existuje několik druhů počítačových skříní typu tower: minitower, miditower a bigtower. Minitower (malá věž) má pro další rozšiřování přibližně stejně volného místa jako desktop. Na pracovním stole však zabere více místa, protože na počítačovou skříň typu tower těžko postavíte monitor. Monitor proto musíte postavit vedle počítačové skříně. Výhodnější (a častější) řešení u tohoto typu spočívá v umístění minitoweru na zem (pod pracovní stůl). K mechanikám počítače by však měl být snadný přístup (neměli byste kvůli každému zasunutí diskety nebo cédéčka lézt pracně pod stůl). Minitower má na předním panelu většinou dvě pozice velikosti 5 1/4" (velikost pro mechaniku CD-ROM) a jednu nebo dvě pozice velikosti 3 1/2" (velikost pro disketovou mechaniku). Miditower (středně velká věž) disponuje velkým prostorem pro další rozšiřování a modernizaci. Staví se většinou na zem (pod pracovní stůl) a na předním panelu počítače obsahuje tři pozice velikosti 5 1/4" (velikost pro mechaniku CD-ROM) a jednu nebo dvě pozice velikosti 3 1/2" (velikost pro disketovou mechaniku). Tato varianta počítačové skříně se většinou používá u výkonnějších počítačů, které se používají v kancelářích, firmách, ale i v některých domácnostech. Bigtower (velká věž) obsahuje mnohem více volného místa pro další rozšiřování počítače než předchozí typ počítačové skříně. Staví se téměř vždy na zem a používá se u výkonných počítačů (serverů). Tato skříň obsahuje na předním panelu počítače čtyři i více pozic velikosti 5 1/4" a dvě i více pozic velikosti 3 1/2".Volba správného typu počítačové skříně     Při koupi nového počítače máte většinou možnost vybrat si z různých typů počítačových skříní. Jakou skříň zvolit, nelze jednoznačně říci. Tato volba je individuální a závisí na potřebě každého uživatele. Pokud chcete umístit počítačovou skříň na stůl (ať už z jakéhokoliv důvodu) a nemáte na pracovním stole příliš místa, zvolte raději počítačovou skříň typu desktop, slimline nebo superslimline. Pokud však potřebujete počítačovou skříň umístit na zem (na pracovním stole není místo) nebo do budoucna počítáte s rozšiřováním počítače o různé karty, zvolte raději počítačovou skříň typu minitower nebo miditower.Stůl pro počítačPočítač lze v podstatě umístit na jakýkoliv stůl. Pokud však pracujete s počítačem velmi často (v kanceláři nebo i doma), je vhodné zakoupit si stůl, který je pro práci s počítačem speciálně upraven. Takový stůl je ideální nejen z ergonomického hlediska (při práci s počítačem nedochází k nadměrné únavě, k bolestem kloubů apod.), ale i z hlediska praktického (snadný přístup k mechanikám, k tiskárně, ke klávesnici, k myši apod.).Obecné dělení počítačůPočítače se dají dělit z mnoha různých hledisek. Jedno základní dělení, které souvisí s tímto článkem, rozlišuje tři typy počítačů:Běžný počítač. Jde o obyčejný počítač, který používáte doma nebo v kanceláři. Je určen pro běžné kancelářské práce (psaní dokumentů, účetnictví, tvorba tabulek a grafů apod.), pro hraní her, pro připojení k internetu (z domova) atd. Běžný počítač většinou má skříň typu desktop, slimline, superslimline nebo minitower.Pracovní stanice. Jde o výkonný počítač, který používají profesionálové v oblasti počítačové grafiky, navrhování výrobků a staveb, zpracování zvuku a videa apod. Pracovní stanice má většinou skříň typu minitower nebo miditower anebo zvláštní typ počítačové skříně.Server. Jde o velmi výkonný počítač, který slouží např. k řízení počítačových sítí, k připojení počítačových sítí k internetu a k ukládání velkých objemů dat. Server má většinou počítačovou skříň typu bigtower.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Připojte se - Firewall

Nepochybuji o to, že mnozí z vás se s pojmem firewall již setkali. Ano, firewall je ta „protipožární zeď“ z nadpisu (některé anglické názvy mají celkem výstižný překlad, že?). Je také možné, že jej někteří z vás využívají a ani o tom neví (třeba pokud jste si v poslední době kupovali počítač, byl na něm firewall spolu s jinými programy už předinstalován) . V dnešní době, kdy vašemu počítači hrozí z internetu všelijaké nebezpečí, by bylo dobré vědět, co to firewall je a jak nám může proti internetovým hrozbám pomoci. A hned tady na začátku článku musím podotknout, že firewall patří spolu s antiwirovými a antispywarovými programy k základnímu zabezpečení počítače připojeného k síti. A nemusí to být jen síť internetová.Hlavní úlohou firewallu je zabránění cílenému útoku na váš počítač. Neexistuje totiž jen nebezpečí, které vyplývá z napadení počítače viry a nejrůznějším spywarem, za které si ve velkém měřítku mohou sami uživatelé. Hrozí také mnohem větší nebezpečí přímého napadení a posléze i ovládnutí vašeho počítače připojeného na síť. Co to může znamenat? Útočník se dostane do vašeho počítače a s trochou nadsázky – může si v něm dělat co chce. Získá přístup ke všem vašim datům, programům, může váš počítač ovládat a dokonce využívat pro útok na další uživatele sítě. Těmto útokům jste vystaveni už v okamžiku, kdy připojíte počítač do sítě. Možná si říkáte, že zrovna váš počítač není pro počítačové piráty ničím zajímavým – opak je ale pravdou. Nezabezpečený počítač je totiž nejjednodušším cílem pro ty, kteří si takový průnik chtějí třeba jen vyzkoušet. A není nic příjemného přijít o svá data, popřípadě se nechtěně stát tím, kdo útočí na jiné počítače. A ještě jedna důležitá informace – většina postižených o průniku do svého počítač vůbec neví. Těmto útokům a nepříjemnostem může zabránit právě firewall.Jak a co to ten firewall vlastně je? Je to zjednodušeně řečeno program. Existují sice dva typy firewallů, softwarový a hardwarový, rozdíl v nich ale není velký. Spočívá v tom, že ten softwarový je nainstalován přímo na počítači, kdežto hardwarový je samostatné zařízení (prostě další krabička u počítače) v kterém ale samozřejmě pracuje také program. Také použití je stejné jen s tím rozdílem, že softwarový firewall se většinou používá pro ochranu jednoho počítače kdežto ten hardwarový, který bývá často spojen s jinými zařízeními a plní i funkci antivirové ochrany, přístupových práv uživatelů, sdílení přístupu k internetu a podobně, pro ochranu celé sítě připojené na internet. Ani to však neplatí absolutně. Celá síť může být totiž napojena na internet pouze přes jeden počítač (server) a pak se tento rozdíl stírá. Firewall je ve své podstatě soubor pravidel, která chrání počítač nebo vnitřní síť LAN před útokem. Tedy především útokem z internetu, i když by to mohl být i útok z jiného místa sítě. Tato pravidla řídí komunikaci z vnitřní sítě směrem ven, soustřeďují komunikaci do jednoho místa (uzlu), odfiltrovávají nebezpečné služby a blokují nepřátelské monitorovací služby. Chrání tak počítač nebo celou síť před útokem hackerů, před viry a wormy (červy). Abychom si práci firewallu objasnili více, zastavíme se teď u pojmu síťová komunikace. Její obsah je stejný, jako u běžné komunikace mezi lidmi. Jde tedy vlastně o předávání informací, v tomto případě mezi jednotlivými účastníky sítě. Tato komunikace probíhá přes takzvané porty. Protože počítač připojený k síti potřebuje současně využívat mnoha služeb (namátkou http – protokol internetových stránek, ftp – protokol pro přenášení souborů, smtp – odcházející pošta, pop – příchozí pošta a další) je na něm k dispozici přes 65 tisíc portů. A právě tyto porty jsou vstupní branou do počítače. Útok vedený na váš počítač se pak v prvé řadě soustřeďuje na nalezení portu, který bude posléze pro svoji činnost využívat. Děje se tak prostřednictvím scanování portů, tedy zjišťování jaké služby na nich běží a nemají-li takzvanou bezpečnostní díru. Pokud ano, je to jako otevřené dveře a pozvání útočníka domů.Ze všech informací, které už jste si mohli přečíst tedy zcela jasně vyplývá, jaký má vlastně firewall hlavní úkol. Kontroluje všechny porty a komunikaci, která na nich probíhá. Ta je vyhodnocována podle daných pravidel a pokud je nalezen nějaký pokus o průnik, je zablokován (není vpuštěn do počítače). Je to tedy váš neocenitelný pomocník. Je ovšem také pravda, že instalace a nastavení firewallu není jednoduchou záležitostí a vyžaduje poměrně velké znalosti, zejména o počítačových sítích. Je také velký rozdíl v tom, je-li instalován na jednotlivý počítač, malou počítačovou síť nebo na rozsáhlou firemní síť. Bez znalostí je nastavení složité a může se stát, že firewall zablokuje kompletně veškerou komunikaci počítače. S nadsázkou můžeme říct, že v tomto případě vás ochrání na 100 %. To ale určitě není výsledek, kterého byste chtěli dosáhnout.Softwarové firewally pro domácí použití jsou však vyvíjeny s ohledem na nepříliš znalého uživatele a nevyžadují žádnou složitou konfiguraci. Jsou nastaveny tak, aby chránily počítač před známými útoky, ale současně tak, aby umožnily uživateli běžnou práci s internetem, to znamená prohlížení stránek, stahování a odesílání elektronické pošty, používání komunikačních nástrojů jako je třeba ICQ. V případě, že dojde k pokusu o komunikaci, pro niž nemá firewall nastavené pravidlo, dotáže se uživatele. Ten má možnost komunikaci povolit nebo zakázat, a to buď pouze po tento případ nebo vytvořit pravidlo, které bude firewall používat nadále a už se nebude uživatele ptát. Většinou k takové situaci dojde po instalaci nového programu, který se např. pokouší stáhnout aktualizace. V takovém případě můžete komunikaci povolit. Pokud vás ale firewall upozorní na nějaké spojení, aniž byste si byli vědomi, že jste ho inicializovali vy, zbystřete pozornost, pečlivě si přečtěte informace o spojení a v případě jakýchkoliv pochybností raději spojení zakažte.Ptáte se, kde takový softwarový firewall vzít? Jeden máte integrovaný přímo ve Windows XP (od Service packu 1). Pokud vám nevyhovuje, můžete vyzkoušet některý z dalších známých firewallů, které jsou většinou pro domácí použití zdarma.

Pokračovat na článek


Nejstahovanější aplikace v historii serveru Stahuj.cz

Internet a stahování, to jsou pojmy, které k sobě neodmyslitelně patří. Stahují se obrázky, videa, hudba a samozřejmě také programy. A na to, které programy jsou internetovými stahovači nejoblíbenější, se podíváme v tomto článku. Poslouží nám k tomu žebříček serveru Stahuj.cz za celou jeho historii.Daemon ToolsNa absolutní špici historicky nejstahovanějších programů se podle evidence serveru Stahuj.cz umístil emulátor virtuálních CD a DVD mechanik s názvem Daemon Tools. Tento software, který má na svědomí firma Duplex Secure už drahnou dobu zpříjemňuje život téměř každému uživateli počítače, který pracuje s image soubory.Když už je o nich řeč, musím pro pořádek uvést konkrétní typy imagů, které Daemon Tools podporuje. Jsou to tedy: cue/bin, iso, ccd (CloneCD), bwt (Blindwrite), mds (Media Descriptor File), cdi (Discjuggler), nrg (Nero), pdi (Instant CD/DVD), b5t (BlindWrite 5).Daemon se zobrazuje dole na liště vedle hodin a díky jeho jednoduchosti je práce s ním učiněnou hračkou. Naráz dokáže emulovat až čtyři virtuální mechaniky a to už je slušné číslo. Pokud jste v tomto oboru neznalí a ptáte se, co to vlastně onen image soubor je, tak jenom v kostce doplním, že image je jakýsi obraz CD, nebo DVD média, který je uložený ve formě jednoho souboru na pevném disku. Tvorba image už v dnešní době není problém pro žádný vypalovací software, a proto vám nic nebrání v tom, abyste si svoje za draho pořízené originální CD a DVD nosiče mohli zálohovat, jak ostatně povoluje autorský zákon. Pro úplnost ještě poznamenávám, že v současnosti je k dostání i PRO verze tohoto softwaru, která je ovšem oproti jejímu freewarovému bratříčkovi zpoplatněna.Codec pack All in oneJe tomu už poměrně, dávno, co se začaly pro komprimování videa používat kodeky, které byly a jsou schopné rapidně zmenšit velikost videosouboru, a přitom nikterak zásadně nezhoršit jeho kvalitu. Když tento kodekový trend začínal, tak bylo poměrně obtížné rozběhnout všechna videa, protože ne všechna používala stejný kodek. Pak nastávaly situace, kdy vám místo obrazu běhaly přes monitor rozličné čáry a nebo pro změnu nešel zvuk. Se skvělým nápadem proto přišli tvůrci kodekového balíku All in one, kteří do jedné instalačky zařadili ty nejdůležitější audio i video kodeky. V současné aktuální verzi All in one codec packu najdete tyto dekodéry: Dekodér pro DivX 6.1.1Dekodér pro XviD Koepi's 1.1Dekodér pro DivX, XviD - FFDShow 17.02.2005 alphaDekodér pro MPEG2 2.0.0.0Dekodér pro titulky g400 2.83Dekodér pro titulky DVobSub (Win9x, Win2k a WinXP) 2.23, 2.33Dekodér pro OGG Vorbis 0.9.9.5Dekodér pro AC3 1.01a RC5Morgan Multimedia Stream Switcher 0.99ßBsplayerUrčitě se vám taky někdy stalo, že jste si chtěli pustit nějaký nestandardní video soubor a MediaPlayer od Microsoftu se na to moc vesele netvářil. Možná proto by bylo dobré sáhnout po nějakém alternativním přehrávači, který zvládne přehrát i ty „obtížnější“, či chcete-li méně standardní video formáty. A právě takovou hodně rozumnou alternativou (ne-li plnohodnotnou náhradou) je prográmek BSplayer. Tento soft podporuje celou řadu speciálních funkcí, jako umístění titulků libovolně po obrazovce, jejich vyhlazení, plně nastavitelné klávesové zkratky, skiny, equalizér, posouvání titulků a jiné drobnosti. Navíc zde najdete i rozšířené nastavení zvuku a podporu nejnovější verze DivX formátu. Bsplayer je ke stažení zcela zdarma, ale existuje i jeho PRO verze, která je placená a obsahuje další spoustu nových a užitečných funkcí.Adobe readerPokud trochu více používáte počítač v kombinaci s internetem, tak jste už jistojistě narazili na dokument s příponou PDF. Počítačového laika možná překvapí nekompatibilnost této přípony se standardní kancelářskou výbavou počítače v podobě Microsoft Office, nicméně oko zkušenějšího uživatele už tento druh dokumentu dokáže bez nejmenšího problému přiřadit programu Acrobat Reader od softwarového giganta Adobe. Momentálně se aktuální verze programu vyšplhala až na osmičku a na oficiálních stránkách si můžete koupit standardní, nebo profi verzi, která se dá pořídit za krásných 449 dolarů:-). Novinkou je ale tzv. Adobe Acrobat 3D, který podle slov autorů umí pracovat například s CAD soubory a vytvářet tak 3D kompozice. Cena této verze Acrobata stojí 995 $. Do našich statistik ale samozřejmě patří verze Acrobat Reader, která je zcela zdarma.CCleanerCCleaner je velmi zajímavý a užitečný nástroj, který slouží pro optimalizaci operačního systému. Nejen, že si dokáže poradit se zbytečnými položkami ve vašich registrech, ale zároveň vás dokáže zbavit špíny po programech k běžnému užívání, což má zpravidla za následek uvolnění slušného množství místa na disku. Určitě už se vám totiž taky stalo, že se vám čas od času ztratilo nějaké to „gigo“:-). No a právě díky CCleneru můžete svého vrnícího miláčka podrobit kompletnímu bezbolestné diagnostice, která je poskytována zcela zdarma.Změny poslední verze:Kompletně přepracováno v C++Rychlejší analyzování a čištěníPortable - možnost spouštět z USBPřepracované uživatelské rozhraníA mnoho dalšíhoAvast HomeO českém antivirovém programu od firmy Alwil software jsem toho na těchto stránkách napsal už opravdu hodně a nechtěl bych pravidelné čtenáře nudit stále stejnými otřepanými frázemi, takže bych spíše odkázal na článek o desítce nejstahovanějších antivirů podle serveru stahuj. Pro úplnost ale uvádím seznam novinek a změn freewarové Home edice, které přináší její nejaktuálnější verze 4.7.1029:změny v infrastruktuře testovacího jádra, přinášející vyšší detekční schopnostiopravena chyba, která se občas projevovala až pádem avast screen-saveru při jeho spouštěníopraveny problémy SIS a CAB unpackerů s některými poškozenými souboryStandardní Štít: opraven drobný únik paměti na Windows VistaStandardní Štít: opraveno přesouvání zavirovaných souborů do truhly na Windows VistaStandardní Stít: implicitní výjimky z testování se nyní nevztahují na spouštění (jsou platné pouze pro čtení/zápis souborů)přidány další "installer" unpackerypřidány další Win32 executable unpackery (Enigma atd.)při NTLM proxy autorizaci (na ISA Server) je nyní možnost specifikovat konkrétní účet, pod kterým služba avastu aktualizaci provedepřidána arabská jazyková verzeAd-AwarePokud jste nikdy neslyšeli o užitečné aplikaci jménem Ad-aware, tak vězte, že je to momentálně jeden z nejpoužívanějších programů (ne-li nejpoužívanější) na ochranu a kontrolu před nebezpečnými škůdci, kteří v současnosti trápí nejednoho uživatele virtuální dálnice jménem internet. A tímto otravným hmyzem není nikdo jiný, než spyware. Ad-aware v současnosti vyšel opět v inovované verzi, která přináší zcela nové jádro s vyšším výkonem. Nabídka funkcí byla rozšířena a důraz byl kladen především na intuitivnost ovládání. Vylepšení doznala také funkce Ad-Watch která teď aktivně sleduje vaší práci na internetu, registry, či paměť počítače a v případě nebezpečí eliminuje útok škodlivého kódu již v prvopočátku. Verze pro nekomerční použití je ke stažení zcela zdarma a právě proto jde o nejstahovanější program na obranu proti spywaru. Nová verze 2007 také přináší znatelně rychlejší kontroly disku a menší spotřebu systémových prostředků u komponenty Ad-watch.Alcohol 120%Tento netradičně pojmenovaný vypalovací software už na počítačové scéně existuje relativně dlouho a myslím, že ho není potřeba dlouze představovat, protože velmi úspěšně alternuje Nero Burning Romu.Alkohol je tedy jednak program na vypalování CD a DVD, ale v neposlední řadě funguje také jako emulátor virtuálních CD a DVD mechanik, kterých dokáže simulovat současně až 31. Navíc si umí poradit i se soubory typu CUE, BIN, IMG a podobně, takže už odpadají starosti o drahá originální optická média, která nyní s klidem nechejte ve skříni, protože vše můžete mít pohodlně uložené na disku a emulovat přes Alkohol 120%. Ke stažení je standardně 30ti denní demo a cena za plnou verzi se pohybuje kolem 850 Kč.Bitcomet & AzureusJak jistě vidíte, tak na devátém a desátém místě se umístily dva torrentové klienty, jmenovitě Bitcomet a Azureus. Torrentové manažery se standartně používají na tzv. peer-2-peer výměnu, čili na sdílení a stahování souborů v tzv. torrentovém formátu. Pokud jste se nikdy se slovem torrent nesetkali, nebo jen nevíte, co znamená, tak bych si ho dovolil definovat.Torrent je v podstatě takový malý soubor o velikosti několika jednotek, desítek, či stovek kb (v závislosti na přenášeném objemu dat), který v sobě obsahuje informaci o umístění onoho konkrétního datového balíku. Samotné stahování pak funguje na bázi peer-2-peer a rychlost tohoto stahování ovlivňují tzv. seeders a leechers. Každý torrentový soubor má tzv. zdraví, které je ovlivněno právě těmito dvěma typy uživatelů. Zatímco seeders („sdíleči“) aktivně sdílí 100% konkrétních souborů, tak leechers („stahovači“) ona konkrétní data stahují jednak od těch, co mají ony soubory stažené, ale zároveň stahují i od lidí, kteří už mají nějakou část na disku staženou. Torrentové stahování tedy funguje na systému, kdy každý „tahá“ od každého, což je rozdíl například oproti DC++, kde stahujete většinou od konkrétního uživatele.A nyní už podrobná specifikace těchto dvou torrentových klientů ze serveru Stahuj.cz:BitcometBitComet je peer-2-peer program na sdílení a stahování souborů přes sít Bittorrent, což je asi nejpopulárnější p2p protokol, vytvořený pro vysokorychlostní distribuci souborů v řádu 100MB či jednotek GB.Program je velice účinný, čistý, rychlý a jednoduchý na používání Bittorrent klient. BitComet podporuje současně probíhající stahování, frontu stahování, výběr stahování přes torrent package, rychlý přehled, chat, virtuální paměť na hard disku, omezovače rychlosti stahování, mapování portů, proxy, IP filtr a další.Azureus VuzeAzareus je další z řady BitTorrent klientů, který nabízí velmi přehledné uživatelské prostředí. Ihned po instalaci se spustí jednoduchý průvodce nastavením, program se integruje do prohlížeče a po stažení ".torrent" meta-souboru se zahájí stahování.Program celou dobu přehledně informuje o stavu stažení, důvodech potíží, atd. Azareus podporuje stahování více souborů současně a průběh všech stahování zobrazuje v přehledném výpisu.Pro správnou funkci programu potřebujete mít nainstalované Java prostředí (J2RE). Program je z velké části přeložen do češtiny.Nová verze Azureus Vuze navíc nabízí stahování a sdílení videí, trailerů, HD ukázek filmů atd.

Pokračovat na článek


Bloodnet

1) Tackett's lab (začátek) - seber implantát (Implant Plans) - seber 4 MB chip a dej ho do počítačové jednotky (docking unit)2) Huston Matrix Rovers (Canal St.) - seber šňůru se zástrčkou (Patch Cords) a promluv s Larry Owenem (vpravo)3) Abyss (Times Square) - promluv s Rymmou Fizz (úplně vpravo) - vezmi do party 4 chlapíky z těch, co tam sedí4) Metropolitain Museum of Art (E. 86 th. St.) - promluv s Montgomery Taylorem (odpověz "NO" na první otázku a dostaneš pozvánku do Hellfire clubu)5) Central Park (E. 86 th. St.) - pokud tam nebudou následující týpky, odcházej a vracej se tak dlouho, až přijdou. - promluv s Kimbou Westem - promluv se Sanderem Tomlinem - 2x - a dostaneš implantáty, databázi, 4 Mb chip a Samurai Soul Box (ten vlož ihned do počítače) - na druhé obrazovce (doprava) promluv s Mother Mary6) Cafe Voltaire (Canal St.) - Promluv s Oscarem Nandezem (na druhé obrazovce) a s Lenorou Major. Vstup do kyberprostoru. Promluv s počítačem FAT a zadej heslo MAJOR. Promluv s dráčkem (počítačová projekce Lenory Major) a dostaneš data. Jdi ven z C-prostoru.7) Kafka Conspiracy (W 23 rd St.) - promluv s Cooverem Tristanem8) Electric Anarchy (175 th. St) - promluv se všemi lidmi, co tam jsou. Garrick Fizz se k tobě přidá9) Autonomy Dogs (Wall St.) - promluv s Wild Childem a s Sabaccatusem St. Aubensem10) Hard Metals - promluv s Tempered SteelE11) St. Patrick's (E. 51st. St.) - promluv s Mother Mary a s Brother Complicitusem12) Hellfire Club - promluv s Georgem Yachisinem a s Renfieldem13) Hardarm Tacktick - kup Lockpick Casing a Diagnostick Unit - sestav Electronic Lockpicks14) TransTechnical (TransTechnical) a) Security - zabij šéfa Daryla Paina - seber od Paina TTCloak Chip - prohledej místnost a posbírej všechny věcib) Emily Esaki - prohledej místnost - seber špendlíkc) Bill Dougan - promluv s ním d) Nanotach - prohledej místnost - použij Electronics Lockpicks na zamčené dveře (Storeroom door) - prohledej místnost Storeroom15) Lazlo Green - prohledej místnost a vezmi plynovou masku16) Electric Anarchy (175 th. St.) - promluv s Phree Thought a dej jí dračí Soul Box (až se zeptá, odpověz "YES"). Dostaneš od ní SonomaVapor17) Icon Pirates - použij masku a SonomaVapor na některou svoji postavu a prohledej místnost - vezmi holokameru (HoloCam) a dvě kazety s holofilmy18) Doom Pilots (E 125 th. St.) - promluv s Ghost Walkerem19) Madam Mescal - kup Instapigment a použij ho20) Cloisters (175 th. St.)a) Sabastan's Room - prohledej místnost  b) Weapons Room - vyřeš zrcadlovou hádanku (natoč sám sebe holokamerou a pusť záznam před zrcadlem)   c) prohledej místnost a najdeš Soul Blades a Stakes21) Cafe Voltaire (Canal St.) - dej korále (Beads) vedle Cyrila Thorpa. Vstup do C-prostoru, spoj se s počítačem FAT a zadej heslo "MEDIUM". Promluv s projekcí Cyrila Thorpa. Jdi ven.22) Cloisters (175 th. St.) - promluv se Sabastanem v jeho místnosti. Jdi do C-prostoru, spoj se s FATem a promluv s Melissou Van Helsing.23) Le Phood - promluv s Melissou Van Helsing24) Hellfire Club - promluv s Alexandrem Tennentem25) Van Helsings Apartment (W. 125 th. St.) - zabij všechny vampýry - vstup do druhé místosti a prohledej ji - seber Signal Scrambler26) Grant's Tomb - zabij všechno a vezmi zelený přívěšek. Osvoboď Alexandra Tennenta27) Electric Anarchy (175 th. St.) - vezmi do party Chucka - rozeber přívěšek a dej smaragd (Emerald Looker Chip) do počítače - vlož Tackett's Essance do počítače28) Vstup do C-prostoru - Promluv s FATem a potom s Tackettem Cybervisionem. - Jdi (přes FAT) do místa "KANSAS". - Promluv se Sally, ta ti dá Incubus (upíra).29) St. Patrick's (E. 51 st. St.) - zbav (dismiss) se Chucka a promluv s Mother Mary. Vezmi ji do party.30) Transtech (1122) - zabij všechno a promluv s Dr. Johnem Harkerem31) Vstup do C-prostoru - přes FAT jdi do místa "ELIZABETH". Bojuj s Draculou a zabij ho.

Pokračovat na článek


Jak vybrat aktivní prvek

Výběr aktivních prvků je klíčovým bodem při vytváření počítačové sítě. jejich volba závisí na tom, jak velkou síť chceme vybudovat a na jaké vzdálenosti bude potřeba spojení zajistit.Volba aktivních prvkůRozhodneme-li se vytvořit si vlastní počítačovou síť, musíme se nejdříve rozhodnout, který síťový standard zvolíme. Každý standard přesně specifikuje použitelnou topologii, způsob a rychlost komunikace v síti. Nejčastěji používaným je dnes Ethernet, v odůvodněných případech však lze použít, Token Ring, ATM, 100VGA, Arcnet nebo další. V případě Ethernetu, je dalším logickým krokem volba rychlosti sítě. Souvisí s celkovou koncepcí a požadovanou propustností plánovaného řešení (rychlosti vztažené na jeden počítač), zpravidla však volíme mezi dvěma rychlostními standardy, Fast Ethernet (100 Mb/s) nebo 1GE (1Gb/s). Pro 100Mbps hovoří nižší náklady na realizaci, 1Gb/s pak nabízí vyšší datovou propustnost ovšem při vyšších nákladech na kvalitu kabeláže a aktivních prvků. Gigabitové řešení je plně zpětně kompatibilní s Fast Ethernetem a Ethernetem. Pokud bychom zvolili rychlost 100 Mb/s a v budoucnu chtěli přejít na standard 1 Gb/s, bude nutné všechny aktivní prvky v síti nahradit novými, což představuje poměrně značnou investici. V případě kabeláže je přechod z Fast Ethernetu mnohem jednodušší, protože kabeláž pro Fast Ethernet (Cat. 5e nebo lépe Cat. 6) podporují i rychlosti 1 Gb/s.Standard Ethernet využívá hvězdicovou topologii, kdy každý počítač v síti musí být spojen přímo s aktivním prvkem. Prvním faktorem při jeho výběru je jeho umístění. Prvky vhodné pro montáž do 19“ rozváděče bývají označené „rackmount“ (z anglického RACK= rozváděč, MOUNT=montáž). Ostatní zařízení jsou označována jako “desktop“. Předpokládá se, že „desktop“ zařízení bude spojovat pouze několik počítačů, proto se dodávají většinou s 5, 8 či 16 porty. Existuje možnost propojení více switchů dohromady (kaskádování). Pak je nutné použít tzv. křížený kabel, který má prohozené vodiče určené pro vysíláni (TX) a příjem (RX) signálu. Většina aktivních prvků má ovšem v sobě zabudovanou funkci Auto MDI-X, která dokáže detekovat přímý či křížený kabel a sama automaticky zvolit správný pár vodičů pro vysílání a příjem. V takovém případě použití kříženého kabelu není nutné.Dalším kritériem výběru aktivního prvku je volba mezi externím a interním zdrojem napájení. Pro externí zdroj napájení hovoří o cca 10 až 20 % nižší cena vykoupená vyšší poruchovostí těchto zdrojů. Z toho důvodu někteří výrobci stanovují na zdroj kratší dobu záruky než na samotné zařízení. U menších switchů je interního zdroj napájení zbytečným luxusem. Chceme-li použít switch s více než 8 porty, je interní napájení z hlediska vyššího vytížení zdroje vhodnější variantou. Další je možnost volby mezi kovovým a plastovým obalem. Při koupi plastového osmiportového switche, ušetříme cca 10 až 15 % ceny oproti koupi kovového switche.Management ano či ne?Jedinou zásadní výhodou při koupi switche bez managementu je výrazně nižší cena. Neobejdeme-li se bez správy prvku, je nutné zvolit její přesnou úroveň. Zde platí přímá úměra mezi počtem funkcí a cenou.První možností je SMART management. V tomto případě lze switch ovládat pouze pomocí sériového kabelu RS232, kterým lze nastavovat základní funkce switche jako vypínání a zapínání portů, nastavování portově orientovaných VLAN nebo nastavování řízení toku. U některých switchů s tímto managementem se lze setkat i s funkcí řízení šířky pásma, tedy možností přesnějšího nastavení rychlosti datové komunikace pro každý port než „pouze“ rychlosti garantované standardy Ethernetu. Vylepšenou verzí SMART switchů jsou tzv. WebSMART switche. Tyto navíc disponují IP adresou umožňující vzdálené ovládání tohoto aktivního prvku přes standardní webový prohlížeč. Cena těchto switchů se pohybuje někde uprostřed mezi cenou switche bez managementu a s L2 managementem.Další úrovní správy je tzv. L2 management. Tyto switche se odlišují od WebSmart switchů více způsoby správy switche a možností jeho ovládání pomocí mnohem většího počtu parametrů. Zde je kromě ovládání přes webové rozhraní možné použít i například protokol SNMP. Ve switchi je udržována tabulka parametrů a jejich aktuálních hodnot. Tyto hodnoty mohou být vyžádány dotazem SNMP (Simple Network Management Protocol) softwaru a následně importovány a zobrazeny v této SNMP aplikaci. Korektní import dat ze switche do SNMP softwaru zajišťuje tzv. MIB tabulka. Většina výrobců využívá kompatibility základních a obecně známých MIB tabulek. U funkcí, které nejsou zaznamenány v žádné standardní MIB tabulce, vydá výrobce svou vlastní proprietární MIB tabulku. Možná je i vzdálená správa přes CLI (příkazovou řádku) např. pomocí utility TELNET. Zde jsou administrátoři rozděleni přístupovým účtem a heslem do skupin dle pravomocí na tzv. superuser (účet s maximálními kompetencemi) a uživatele s nižšími právy. Možnosti nastavení se u switchů s plným managementem liší od výrobce k výrobci a rovněž zde roste cena úměrně s počtem funkcí.Páteřní spojeDalším kritériem pro výběr je možnost připojení rychlejšího standardu či optického modulu ke switchi. U sítí, které jsou určeny pro připojení k páteřní síti můžeme využít variant switchů, které kromě předem daného počtu portů (5,8,16,24,32,48) umožňují připojení jednoho či více portů s podporou vyššího rychlostního standardu. Tento způsob připojení páteře k LAN síti je velmi jednoduchý a topologicky čistý. Připojení k páteřní optické síti je nejčastěji zajištěno pomocí tzv. SFP modulů. U těchto modulů jsou použity optické LC konektory. Jako další musíme specifikovat, zda se bude jednat o mnohovidový či jednovidový optický spoj, případně znát vzdálenost, na kterou budeme optiku používat. Chceme-li použít pouze jednu optickou trasu, bude nutné použít tzv. WDM (Wave Division Multipexing) optické moduly, které umožní vysílání i příjem signálu na jednom optickém vláknu. (na různých vlnových délkách). Používané vlnové délky jsou 1310 a 1550nm, kde na jedné straně je pro vysílání použita první hodnota a pro příjem druhá, na druhém konci jsou pak tyto hodnoty použity opačně. Tato zařízení se používají v párech.Pokročilé vlastnostiPokud bude aktivní prvek umístěn mimo rozváděč v prostředí s teplotními výkyvy, či extrémy, případně bude muset odolávat mechanickému namáhání, bude nutné sáhnout pro tzv. průmyslovém switchi. Tyto switche jsou výrobci testovány na náhlou a častou změnu teploty, dlouhodobou práci v extrémních teplotách, tlacích i vibracích (např. v dopravních prostředcích atd.). Často se kromě průmyslových switchů můžeme setkat i s průmyslovými media konvertory, tedy zařízeními umožňujícími změnu z jednoho media na druhé. Nejčastěji se používá změna z metalického vedení na optické, ale pro průmyslové použití jsou vhodné také media konvertory pro změnu z optiky na RS 232 či RS 422/485.Musíme se ale připravit i na situaci, kdy budeme přinuceni okolnostmi navrhovat síť tak, že jeden či více aktivních prvků bude úplně mimo dosah napájení. Jelikož switche napájené být musí, je nutné toto vyřešit jiným způsobem. Ideální se pro toto řešení jeví využití switche s podporou 802.3af tedy napájení po Ethernetu (PoE – Power over Ethernet). Pokud náš centrální prvek podporuje standard 802.3af pak dokáže jedním datovým kabelem poslat jak data určená pro zařízení na konci kabelu (další switch, WiFi zařízení, media konvertor), tak napájení pro toto zařízení. Aktivní prvek na druhém konci však opět musí podporovat standard 802.3af, aby byl schopen silové vedení v datovém kabelu využít pro svou vlastní potřebu a oddělit jej od dat samotných, které rovněž zpracuje. Zařízení podporující standard 802.3af se proto dále dělí na PSE (Power Source Equipment), tedy zařízení, která slučují datový tok se silovým vedením a PD (Powered Device), tedy zařízení, které dokáže silové vedení v datovém kabelu využít pro vlastní potřebu.Při výběru aktivního prvku pro počítačovou síť je dobré u výrobce či distributora ověřit, zda toto zařízení má certifikát CE a požadovat od výrobce tzv. prohlášení o shodě, což by v dnešní době měla být samozřejmost.

Pokračovat na článek


Sametová revoluce a revoluce českého internetu

Dnes už nikoho ani nenapadne, že byly doby, kdy internet nebyl a lidé místo vysedávání před obrazovkou počítače trávili čas povídáním se skutečnými lidmi. Je to náš každodenní pomocník, stejně jako telefon, mobil nebo lednička. Jako moderní vynález má ale i internet svoji zajímavou historii. A to i v české kotlině.V těchto dnech si připomínáme výročí 17.listopadu 1989. Česká republika začala novou etapu své historie a zemi se otevřely veliké možnosti. Platí toto tvrzení i pro sféru informačních technologií? Jak listopadová revoluce ovlivnila nástup internetové doby? Pojďme si projít historii českého internetu.Co nám přichystal světJako většina šikovných věcí, které byly původně vyvinuty za odborným účelem a dnes zpříjemňují život obyčejným lidem, byl i internet na počátku svého vývoje koncipován jako pomocník americké armádě. Ta v šedesátých letech hledala způsob, jak zajistit, aby armádní počítače na celém území Spojených států mohly mezi sebou bez problémů komunikovat. „Are you receiving this?“, to byla první věta, kterou v srpnu roku 1969 poslali výzkumníci z univerzity v Los Angeles. Tak vznikl dnes už legendární ARPANET. Postupně se připojovaly další instituce, především univerzity a výzkumníci hledali pro internet, jenž byl v té době čistě nekomerční záležitostí, to pravé využití. Dnes jeho všestrannost známe a pochvalujeme si ji den co den. Ale jak se světová síť dostala do nové a svobodné země?Homo habilisPrvní, z dnešního pohledu už prehistorická doba českého internetu vznikla na počátku roku 1990. V té době ještě v Československu neexistovala žádná pevná linka kromě těch telefonních. Proto se první pokusy o vytvoření počítačové sítě uskutečňovaly pomocí linek veřejné telefonní sítě. V březnu roku 1990 se do naší země dostávají odnože světové amatérské sítě FIDO a následně pak v květnu téhož roku evropská síť EUnet. O půl roku později k nám přichází síť zvaná EARN (zkratka znamená Europian Academic and Research Network). Zajímá vás, který počítač byl tím pionýrem, který měl ve svých pomyslných rukou moc nad první českou sítí? Prvním uzlem této sítě byl střediskový počítač IBM 4381, který „vládl“ v Oblastním Výpočetním Centru ČVUT v Praze. V době vysokorychlostního internetu je zajímavé poznamenat, že přenosová rychlost linky směřující z pražského uzlu do rakouského národního uzlu EARN v Linci byla 9600 bps…Homo erektusTo ale byla jen doba prehistorických experimentů. První opravdové pokusy o připojení do celosvětové sítě Internet proběhly dva roky po sametové revoluci – v listopadu roku 1991. Využilo se k tomu zmiňované připojení sítě EARN. A tím slavným dnem, kdy k nám byl zaveden interaktivní internet byl 13.2. 1992. K tomuto slavnostnímu aktu – k oficiálnímu připojení naší republiky k internetu - došlo na půdě pražského ČVUT.Homo neanderthalensisJiž rok před oficiálním připojení České republiky k internetu byl podáván návrh na vybudování celorepublikové sítě, jež měla být jakousi páteří českého internetu. Měla propojovat všechna tuzemská akademická centra. Vznikl projekt, podle kterého vznikly národní „páteřní“ sítě, česká síť a síť slovenská. Propojení obou těchto sítí bylo součástí právě českého projektu (dostal jméno FESNET – jako Europian Academic and Research Network). V průběhu roku si FESNET změnil počáteční písmeno na C a tím vnikl CESNET (Europian Academic and Research Network). Na Slovensku se zároveň začala budovat slovenská síť SANET (Slovak Academic NETwork). Síť CESNET měla původně jen hlavní uzly v Brně a v Praze. K nim se postupně připojovaly další uzly v univerzitních městech – v Českých Budějovicích, v Hradci Králové, v Liberci, v Plzni a tak dál. V roce 1993 měla síť CESNET už své uzly v jedenácti městech. Kromě hlavní linky Praha – Brno, která „valila“ rychlostí 64 kbps byla přenosová rychlost v rámci ostatních uzlů 19,2 kbps. Nechtěli byste se vracet do té doby, viďte?Na přelomu let 1994 a 1995 byla komunikační infrastruktura CESNETU prakticky hotová a pozornost vývojářů se přesunula k tomu, aby internet „švihal“ větší rychlostí, než byla rychlost šneka, a tím pádem také aby byl spolehlivější a bezpečnější.Homo floresiensisCESNET byl původně určen jen bohulibým čistě nekomerčním a akademickým účelům. Propojeny měly být především vysoké školy a vzdělávací instituce. Postupem času však zřizovatel internetu - Ministerstvo školství ČR – rozšířilo pravomoc českého internetu i na komerční sektor. Tento moment byl zřejmě prvním velkým obratem v historii českého internetu – výhody a nevyužitou kapacitu sítě mohly využívat jak nevýdělečné organizace, tak organizace výdělečné. Ze získaných prostředků pak CESNET mohl financovat svůj provoz a rozvoj. Tímto krokem se také stal CESNET zároveň poskytovatelem internetu. Nezůstal ovšem dlouho jediným. Firma COnet byla první čistě komerční firmou, jež zprostředkovávala připojení k internetu; začala provozovat síť CZnet, která vznikla jako odnož pražského uzlu sítě EUnet.A stejně jako kdysi podnikatelé platili astronomické cifry za to, že s sebou mohli vláčet těžký a málo funkční mobilní telefon, platili také dost velké částky za dost pomalý internet. Pro zajímavost: v říjnu roku 1994 jste si jako zisková organizace mohli pořídit připojení přes CESNET o rychlosti 19,2 kbps za „pouhých“ 33.970,-Kč měsíčně. Jako nezisková organizace jste asi deset tisíc ušetřili. Nabídka firmy COnet byla také „neodolatelná“ - za velmi slušné připojení 64 kbps jste zaplatili 120.000,-Kč měsíčně. No nekupte to… Pokud jste toužili připojit svůj jediný počítač ke světu, přišlo vás to s CESNETEM na měsíční paušál 2.940,- Kč - ziskové organizace – nebo 1.470,-Kč pro neziskové organizace. S COnetem to bylo levnější, platila se jen tisícovka, ale zase vám zaúčtovali 12,- Kč za každou minutu. Internet vám za tyto peníze fingoval „závratnou“ rychlostí 14,4 kbps.Homo sapiens Před rokem 1995 měla o internetu v České republice ponětí jen hrstka vyvolených. Důvodem bylo hlavně to, že komerční sféra byla stále velmi slabá. Monopol na poskytování veřejného přenosu dat měla společnost Telecom. Tento nežádoucí monopol však na sklonku roku 1995 skončil a pro komerční využití internetu se dokořán otevřely dveře. První rok po zrušení monopolu vrostl počet uzlů připojených k internetu o 104% a další rok o 105%. Internet do každé rodiny!Od roku 1995 tedy internet v českých podmínkách zažívá mohutný rozvoj. Aby se ale mohl internet stát plnohodnotným médiem, byla zapotřebí jen pořádně urychlit. V roce 1996 Ministerstvo školství schválilo, aby se Česká republika zapojila do tzv. projektu TEN-34 (Trans-Europian Network Interconnect at 34 Mbit/s), který měl vybudovat vysokorychlostní celoevropskou síť. Řešitelem tohoto projektu se stal CEESNET, z.s.p.o. – tedy sdružení zahrnující všechny vysoké školy a Akademii věd ČR. Abychom vás zbytečně neunavovali technickými podrobnostmi, přeskočme několik let a konstatujme, že se rychlejší internet šíří stejně jako ten původní pomocí strategických uzlů, a že projekt TEN-34 končí dne 30.11. 1998 s pozitivním výsledkem: podařilo se mu během necelých tří let zvýšit kapacitu mezinárodních linek z původních 2Mb/s na 34Mb/s. Kapacita nejdůležitějšího vnitrostátního spoje Brno – Praha vzrostla z 3Mb/s na 155Mb/s. S jídlem, jak známo, roste chuť a proto na tento úspěšný projekt ihned navázal projekt QUANTUM s podobným cílem: vybudovat evropskou akademickou síť o přenosové kapacitě 155Mb/s. Sdružení CESNET se stalo členem projektu QUANTUM již v červenci roku 1998.Vývoj techniky zastavit nelze a na přelomu tisíciletí si projekt QUANTUM mohl gratulovat. 10. února roku 2000 byl zahájen testovací provoz linky s rychlostí 2,5 Gb/s na trase Praha - Brno. A to z původního 64 kbps už je pořádný skok!Internet se komercializoval čím dál víc, avšak pouze v pozitivním slova smyslu. Objevují se další a další poskytovatelé internetu (v lednu roku 2000 bylo v naší republice více než 350 poskytovatelů), což znamená, že internet se stává čím dál rozšířenějším médiem a definitivně končí jeho vývojové a elitní období.Homo sapiens sapiensPro laika je historie českého internetu dovyprávěna, ti technicky založení zvědavci a různí „šťouralové“ však mohou namítat, že to ještě přece není všechno. Když se internet zrychlil natolik, že jej mohla využívat každá domácnost, zbývalo vyřešit otázku tzv. peeringu. Co to je peering? Protože na český trh vstoupilo množství poskytovatelů internetu, kteří mají vlastní linku do zahraničí, vznikl problém: jak spolu mohou dva tuzemští uživatelé internetu komunikovat, když jsou připojeni k různým poskytovatelům? Kudy budou probíhat data, která si vzájemně vyměňují? Pokud nejsou oba uživatelé vzájemně propojeni (tudíž spolu „nepeerují“), musejí data jednoho uživatele nejprve putovat linkou ven do zahraničí a poté zase jinou linkou zpět do země do počítače druhého uživatele. To je dost nepraktické, co? Chcete poslat svému sousedovi stručnou zprávu, ale místo aby vaše zpráva sestoupila dvě patra k počítači vašeho souseda, musí se vydat na dlouhou cestu třeba přes půl světa. Přenos se tím pádem zpomaluje, linky zahlcují, vše se blokuje, padá… Tento zapeklitý problém peeringu byl vyřešen tak, že se našla neutrální půda, na které se všechny sítě všech zúčastněných mohly propojovat, a data se tak nikde netoulala. Toto místo bylo nalezeno na půdě Českých Radiokomunikací, konkrétně v 10. patře televizního vysílače Praha - město (v Mahlerových sadech).Na historii českého internetu a na jeho rychlý růst se můžeme podívat také ze stránky statistických čísel. V roce 1999 bylo v České republice zaregistrováno asi 25 tisíc domén. V průběhu roku toto číslo roste asi o dva tisíce domén měsíčně. 1.4. roku 2000 pak existovalo více jak 53 tisíc domén. A to není žádný apríl. Český internet od dob sametové revoluce rychle rostl a bez většího škobrtnutí se stává nejdůležitějším médiem naší doby. Jeho další vývoj můžete každý den sledovat a na svém počítači. A samozřejmě na našich stránkách :)

Pokračovat na článek


Hovniválové - Příběh komixu

Taky jste četli jednostránkovou recenzi ve Score, která tuhle hru docela strhala ? Přes deklarované nedostatky (nelogičnost, obtížnost, špatná grafika) jsme si hru zahráli, když se k nám konečně dostala. A to docela s chutí. Za prvé je to klasická adventura, navíc česká a těch se zase tolik v dnešní době, která se honí za co nejrealističtějšími zvuky a grafikou (zanedlouho už snad počítačové hry budou skutečnější než skutečnost - jediný problém je v tom, že už to potom nebudou hry) už nevidí. Za druhé je ve hře dost momentů, kdy se člověk může i zasmát a to je velmi cenná deviza, které je v počítačových hrách pořád málo. A třetím důvodem je problematická důvěryhodnost všeho, co Score napíše (aspoň tak to vidíme my - a jak praví klasik, můžeme o tom diskutovat, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat). Takže - vzhůru do Komixu !Jedna rada : nenechte se zmást tím, že - hlavně v první a ve čtvrté části hry - se vám hlásí v různých lokacích spousta věcí, které vůbec k ničemu nebudete potřebovat.1) Soukromé očko v akci.Začínáš ve sklepě a máš šanci tady taky rychle skončit, pokud se ti nepodaří zneškodnit tikající bombu na zemi. V haraburdí pod pavučinou můžeš najít drát a v šuplíku u stolu kladivo. Na zemi vedle kotle se ještě povaluje plechovka s trochou oleje. Až tě přestane bavit pobíhat po sklepě jako šílenec a zkoušet marně "všechno na všechno" a věčně začínat znovu, tak tě možná napadne (jako mě) ještě jednou prozkoumat evidentně prázdný šuplík. Kupodivu se tam najdou ještě kleště, kterými hladce přeštípneš modrý drát a bomba je zneškodněna. Seber dynamit a potom naolejuj drát olejem z plechovky a použij ho na dveře a - hurá ze sklepa ven. Před domem na tebe čeká auto, kterým se po městě dopravuješ. Nejdřív ale seber suchý list, který poletuje po chodníku a z odpadkového koše vytáhni starý šedivý papír. Zkombinováním papíru a suchého listu získáš jednu pikantní "domovinku". Počkej až na stromě vpravo mezi listím vykoukne kočka a švihni po ní prázdnou plechovku. Spadlou kočku pak seber. Pak se ještě podívej do hospody. Promluv s hostinským a když řekneš, že jsi soukromý detektiv, dozvíš se užitečné informace o všech třech hostech. Kup si jedno pivo a promluv s hostem u baru. Nabídni mu domovinku a získáš zapalovač. Ještě seber hrneček se srdíčkem (je na stole v pravém dolním rohu). Vypij pivo (ikonou Použít), čímž se ocitneš na záchytce. Pohovoř s pohlednou sestřičkou typu "sumo" a získáš pár uklidňovacích tablet. Na zdi vedle umyvadla seber zápalnou šňůru a použij ji na dynamit. Jdi ven ze dveří, použij auto a jeď do kanceláře. Na stole najdeš pero, v zásuvkách potom pistoli a náboje (hned je nabij do pistole). Otevři levé okno a vyhlédni do ulice. Tím získáš láhev s jakousi neidentifikovatelnou tekutinou. Prohlédni důkladně knihy v knihovně. Jednak najdeš telefonní seznam, ve kterém je označeno číslo informátora a potom další drobné. Jeď znovu do hospody a tentokrát pokecej s hostem úplně vpravo (notor). Až mu vyschne v krku, nabídni mu láhev a pak ho znovu důkladně prokecej. Dozvíš se další podrobnosti o tom, co se tu stalo a hlavně o podezřelém chlápkovi s jizvou. Jeď znovu do kanceláře, nyní můžeš zavolat informátorovi a zeptat se ho na chlápka s jizvou. Informátor ovšem své informace prodá pouze za 2000 babek.Jeď do lékárny a promluv s lékárníkem. Zjistíš, že bez předpisu nic nedostaneš a že má lékárník alergii na chlupy. Dej mu kočku, která náhle obživne a uteče. Objeví se majitel lékárny, se kterým si sice (zatím) moc nepokecáš, ale zase budeš moct z pultu sebrat lahvičku s projímadlem. Několik tablet projímadla vysyp do hrníčku se srdíčkem a kladivem je roztluč na prášek. Vrať se do hospody a promluv s hostem uprostřed (hráč). Řekni, že si chceš zahrát, ale ať ti napřed ukáže kostky. Až je hodí na stůl, použij na ně ikonu "Zatlačit". Až bude hráč hledat kostky pod stolem, rychle mu nasyp do skleničky projímadlo z hrnku. Hráč bude nucen uchýlit se do vynuceného ústraní a u stolu nechá peníze, které se ovšem tobě náramně hodí. Jeď do kanceláře a zavolej informátorovi. Znovu do hospody, dej informátorovi peníze a dostaneš informace. Venku před hospodou si je přečti a před další cestou si ULOŽ hru (F1 do menu). Na mapě se objevila nová lokace - sklad. Jeď tam a nyní musíš jednat rychle. Použij zklidňovací prášky od sestřičky na záchytce a potom dvakrát pistoli na obě gorily. Máš pouze dva náboje, takže se musíš pokaždé trefit ! Druhá gorila zavolá v pádu o pomoc, takže rychle použij zapalovač na dynamit a ten potom hoď na přibíhající posily. Až bude po všem, seber kámen vpravo u hromádky smetí a můžeš konečně jít do skladu. Nejprve prohledej regály vpravo. Najdeš plechovku s barvou, páčidlo (které se kdovíproč hlásí jako železo) a když prohledáš spisy, tak získáš i štětec. Použij páčidlo na pravý horní šuplík u stolu na páčidlo ještě kladivo. V šuplíku najdeš náboje a sešit. Náboje hned nabij do pistole a sešit si přečti. Jdi ven a jeď do lékárny. Chtěj mluvit s majitelem. Ze začátku mu neříkej, že jsi detektiv, dozvíš se od něho další zajímavé informace. Na mapě je nyní další nová lokace - bar. Jeď tam a použij štětec na barvu a pak jím obarvi kolo auta, které stojí před barem. Až budeš hotov, jdi do baru. Promluv s barmanem a potom s Homolou - to je host u stolku v popředí. Potom jdi z baru ven, odejdi do kterékoliv jiné lokace a vrať se zpět k baru. Auto je pryč a na ulici se táhne modrá šmouha. Jeď do poslední lokace - cementárny. Hned si ULOŽ hru. Hoď kámen do okna hlídačova domku vlevo a až hlídač vyleze, tak ho rychle zastřel. Jdi dovnitř a na spoutaného starostu použij kleště. To je vše, teď už stačí jenom jet do banky a jít do nyní otevřeného trezoru (vlevo za přepážkami) a pak už jenom sledovat konec dobrodružství v Gothamu.Rozdíly v obtížnější verzi hry :Většina rozdílů spočívá v tom, že některé informace, nebo věci získáváš místo prozkoumáním sebráním a naopak,případně vícenásobným použitím příslušné ikony. Hlavní rozdíly, které jsem objevil jsou tyto :a) Nemáš u sebe peníze, musíš pro ně do kanceláře b) Na ubalení cigarety pro hosta u baru potřebuješ ještě navíc kousek svinstva z hromady ve sklepě. c) Na záchytku se dostaneš až po druhém pivu.2) Chtěl bych být medvídkem. No, zase taková výhra to není.Úkol v téhle části hry je jasný - zdržet mravence a zachránit opici, která má skřípnutý ocas ve dveřích. Přitom se ale nehraje na čas, jak by se mohlo zdát. Mravenci se totiž blíží vždy po vykonání určitého úkonu a tak, jestliže přehodíš pořadí jednotlivých akcí, může se ti stát, že z opice zbude právě jenom ten přiskřípnutý ocas. Nejprve tedy prokecej pavouka punkvouka a hned potom modrého zajíčka Cézurita. Mluv s ním tak dlouho, až se ti ho povede sebrat. Jen tak, mezi řečí, bez použití příslušné ikonky. Seber sponku a vrať se k punkvoukovi. Znovu ho prokecej a požádej ho, aby se pokusil vyrobit vlákno. Až zatlačí, tak mu rychle pomoz (ikonou Tlačit), protože má zácpu. Získáš vlákno, které zkombinuj se sponkou a výsledek použij na obří nohu. Vyšplhej nahoru na židli. Zatlač na bagr a prokecej Tygra. Potom otevři záchod a vyráchej v něm zajíčka Cézurita. Vrať se dolů a použij "naparfémovaného" Cézurita na punkvouka. Tím je vyřízena první část úkolu - pozdržet mravence. Ještě jednou vylez nahoru na židli a znovu namoč Cézurita do záchodu. Nyní ho použij na Tygra. Tím ho omámíš, a můžeš mu v klidu vzít z bradky pár chlupů. Jdi dolů a prokecej bagr. Otevři jeho zadní kryt a vyndej baterku. Nyní přejdi k zásuvce vpravo, použij na ní chlupy z tygří bradky a následně baterku. Nabitou baterku potom vrať do bagru, zavři kryt a opět s ním promluv. A to je vše přátelé, druhá část je za námi !V obtížnější verzi hry nejsou v této části žádné rozdíly.3) Broučí historie.Zkus si nejprve popovídat se všemi členy rodiny. Padlému bratrovi otevři kryt na zádech a vyndej z něho baterku. Jdi doleva na mýtinku s Lehkou Beruškou. Popovídej si s ní, ale protože jsi bez peněz, tak o tebe žádnej velkej zájem mít nebude. Seber ji (je opravdu lehká) a taky seber kamínek, který se hlásí zhruba uprostřed obrazovky. Potom pokračuj dál doleva k příbuzným. Všechny prokecej a především dona Hovna, který bude chtít za jednu kouli podřadného hnoje střevlíkovu hlavu. Přes mýtinku dojdeš cestou nahoře vlevo na rozcestí, kde si můžeš popovídat s pomatenou sovou. Pak ji sestřel kamenem a nezapomeň ho potom znovu sebrat, budeš ho ještě potřebovat. Nyní jdi doprava k tesaříkovi Bořivojovi. Jdi do stromu a popovídej si s tesaříkem. Věnuj mu Berušku a dostaneš za to motorovou pilu. Jdi ven a dvakrát doleva ke střevlíkovi Karlovi. Prokecej ho a prozkoumej rádio. Dej do něj baterku a zkus na střevlíka motorovou pilu. Po neúspěchu se poraď se sluníčkem, jak by se dala pila zprovoznit. Vrať se k tesaříkovu stromu, ujisti se, že je pila otevřená a použij ji na vosí hnízdo. Tím ji položíš do trávy pod hnízdo. ULOŽ si hru. Hoď kamenem na vosí hnízdo a ZDRHEJ !! Uteč až ke střevlíkovi a opatrně nakoukni zpátky, jestli se vosy už uklidnily. Zkoušej to tak dlouho, dokud nebudou vosy pryč a potom jdi ještě jednou k vosímu hnízdu. Do tesaříkova domku se radši nedívej, seber motorovou pilu a zavři ji. Jdi ke střevlíkovi Karlovi a zkus na něj motorovou pilu. Potom pusť rádio a zkus to znova. Seber střevlíkovu hlavu a odnes ji donu Hovnovi. Tak konečně získáš vytouženou kuličku hnoje a můžeš ji odnést hladovějící rodině.Ani v této části hry nejsou žádné rozdíly v obtížnější verzi hry.4) Ještě jsme nebyli v budoucnosti aneb Implantování počítačů, s.r.o.a) 1. úkol - přinést data z BioPCV kanceláři prohledej šuplíky. Najdeš elektronický diář a nějaké peníze. Vzadu ve skříni vedle dveří ven vidíš sako. Prohledej ho a najdeš discmana. Jdi doprava do laboratoře a prozkoumej láhve s benzenem (vpravo dole). Získáš vizitku obchodníka se zbraněmi. Pokud vizitka není u lahví z benzenem, bude určitě schovaná někde jinde - může být kdekoliv. Ještě prohlédni stůl vzadu a zatlač na něj. Stůl se odšoupne a za ním najdeš šroubovák. Jdi ven a do metra. Nejprve jeď do BioPC a v automatu si kup jeden hamburger. Můžeš si popovídat se sestřičkou, ale pozor ! V žádném případě zatím nežádej o implantování počítače, v této chvíli bys to ještě nepřežil ! Jeď do baru a popovídej si se všemi, kteří s tebou budou chtít mluvit (nejprve barman a potom slečna s cigaretou a tequilou). Především se slečnou mluv velmi podrobně. Hlavně se jí zeptej na její záliby a aerobic a až přijde řeč na jejího otce a na to, co bere jako doping při závodech, tak vytrvej a tak dlouho do ní rýpej, až ti dá jednu ampuli přípravku na vyzkoušení, aby se tě zbavila. Nyní jeď do Staré čtvrti. Popovídej si s feťákem a prohledej popelnice. Najdeš jeden výtisk Amára (Amatérského rádia). Dále najdeš cívku s drátem a ve druhé popelnici prázdnou flašku, kterou naplníš vodou z louže před kanceláří. Potom se vrať znovu k feťákovi a nabídni mu láhev s vodou jako "spešl roztok". Na otázku "Co za to ?" odpověz "Vůbec nic." Feťák si vezme láhev a přestane hlídat svoji drogovou pistoli, takže si ji můžeš vzít a použít na ní ampuli od slečny v baru. Nabitou pistoli zatím nezkoušej použít, vrať se do kanceláře a použij terminál. Odejdi a zase se vrať a tentokrát terminál pouze prohlédni. Najdeš tam odpověď od Pépého, že tě čeká v baru. Nyní jeď opět do baru a najdeš tam Pépého. Nejdříve ovšem musíš promluvit s barmanem a zeptat se ho na nového hosta, teprve potom budeš moct promluvit s Pépém. Potom jeď do Obchodní čtvrti a prokecej obchodníka s lidskými a umělými orgány.Touto dobou už by měl být hamburger správně zkažený, takže ho můžeš nabídnout obchodníkovi s očekávaným výsledkem. Pozor - nikoliv ikonou Použít, ale Podat ! Jestli si nejsi jist, zda je hamburger zkažený, tak ho nejprve prohlédni a pokud není, tak se ještě chvíli projížděj po městě, určitě to nebude trvat dlouho. Až se obchodník trochu vzpamatuje, tak s ním znovu promluv a tentokrát mu nabídni svou ruku k prodeji. Tak získáš jednak ruku umělou a jednak hromadu peněz.Teď se podívej do BioPC, nejdříve použij feťákovu pistoli s ampulí a potom promluv se sestřičkou a tentokrát požádej o implantování počítače. Probereš se na předoperačním pokoji. Seber doktorský plášť a oblékni si ho (použitím). Všimni si karet s čísly na postelích a použitím karty na kartu je přehoď tak, aby na tvé posteli nebyla jednička. Na umyvadle seber sirky, otevři koš vedle umyvadla a před následující akcí si raději ULOŽ hru. Použij sirky na otevřený koš a RYCHLE zase koš zavři ! Pokud nebudeš dost rychlý, tak na tebe přijdou a končíš. Když potom koš znovu otevřeš, najdeš uvnitř pouze popel a nějaký železný předmět, který sebereš. Nyní se věnuj prosklené skříni vzadu, ve které jsou tvoje věci.. Po pravé straně je zámek na magnetickou kartu. Použij na něj železo a potom zámek použij. Dostaneš se do schématu. Tady je potřeba nastavit výstupy vlevo tak, aby se kontrolka vpravo rozsvítila a tím se prosklená skříň otevře. V jednodušší verzi hry je to poměrně jednoduchá záležitost, stačí nastavit vstupy vlevo tak, aby se rozsvítily všechny malé kontrolky a potom se rozsvítí i velká kontrolka vpravo. Pokud si nebudeš vědět rady, zapojuj vstupy odshora takto : 2 x bílá, 4x žlutá a 4x bílá. V obtížnější verzi hry je to poněkud komplikovanější, viz. poznámky k obtížnější verzi hry na konci návodu. Nyní posbírej ze skříně všechny svoje věci a můžeš jít na chodbu. Stále doprava dojdeš ke dveřím do počítačového centra. Nejprve prohledej technika a najdi přístupovou kartu k terminálu a box s výživným roztokem. Na zdi za technikem objevíš ještě lístek, což je vlastně kalendář, který právě ukazuje "něco kolem 23.11.2036". Získanou kartu použij na terminál vpravo a potom na něj můžeš připojit svůj diář R 4400 a přetáhnout do něj data. Jdi ven z místnosti, výtahem sjeď do přízemí, před WC klikni ikonou Použít na svoje šaty v inventáři, čímž se převlékneš a jdi do metra. Dojeď do kanceláře, použij videotelefon a je to. Je tady zasloužená dovolená a konec. coooo ?!?b) 2. úkol - odhalit autora počítačového viru.Kdo mohl vymyslet něco tak nechutného, jako je mobilní telefon ! Ale co se dá dělat, jsi opět v kanceláři, práce ještě nekončí. Je třeba skoncovat s virem. Na radu bosse, že máš kontaktovat Pépého můžeš v klidu zapomenout, protože to jsme udělali už dříve. Nejprve použij terminál. Otevře se ti databáze lidí, mezi nimiž je i autor viru. Jeho jméno je zřejmě každou hru jiné, prostuduj databázi a najdi toho, kdo má správny trestní rejstřík (hackerství, počítačové pirátství). V mém případě se skrýval mezi uklízeči a měl dost nepřehlédnutelné jméno - Wasil Tschernakov. Pošli mu provokativního maila (volba Send) a jdi se podívat vedle do laboratoře. V bedně vedle stolu najdeš rozbušky. Vrať se do kanceláře a prohlédni si terminál - najdeš výsměšnou odpověď od Tschernakova. Jdi do metra a jeď do Staré čtvrti. Mezi popelnicemi najdeš nyní bombu od Pépého. Nyní jeď metrem do nové lokace - Ultra Weapon Industries (UWI). V hale prokecej strážného, který se sice tváří přísně, ale celkem bez problémů z něho vytáhneš, že laboratoř je v 15. patře. Použij výtah. Nejprve jeď ale do suterénu (na ovládání nastav patro 0 - nula). Ze všeho nejdřív si rozsviť "věcí na zdi" vpravo od výtahu. Prozkoumej skříň a zatlač na ní. Za ní objevíš plát přichycený ke zdi čtyřmi šroubky. Nyní použij ikonu "Otevřít" na discmana a získáš baterie, které použiješ do šroubováku. Teď už hladce odšroubuješ čtyři šroubky a získáš jednak plech a jednak únikovou cestu, kterou později použiješ. Jeď výtahem do 15. patra. Až bude chtít ovladač výtahu po tobě přístupové heslo, klidně tam napiš cokoliv, protože na tom vůbec nezáleží. Potom použij na ovladač šroubovák, ale před další akcí si určitě ULOŽ hru, bude se ti to hodit.Nyní použij na ovladač výtahu svůj elektronický diář, čímž dosáhneš toho, že se dveře od výtahu otevřou. Okamžitě musíš zastřelit gorilu za stolem a rychle utíkat do dveří vlevo - do laboratoře. Neztrácej čas a stiskni hlásič požáru - červený knoflík na zdi. Tím se dveře zablokují, takže máš teď klid na další práci. Jdi doleva, v bordelu na stole (hlásí se jako "pracovní nepořádek") najdi klíček a použij ho na levý zámek u počítače. Vrať se ke dveřím a použij na ně bombu. Rychle uteč k počítači a po výbuchu se podívej do přední místnosti. Seber ruku na zemi, prozkoumej ji a zjistíš, že svírá druhý klíček. Použij ho na druhý zámek u počítače, použij počítač a seber trhavinu. Potom běž do výtahu, ovladač opět oprav šroubovákem, sjeď do suterénu a použij připravenou únikovou cestu.Metrem jeď do kanceláře, použij terminál a až ti po nějaké chvíli přijde odpověď, tak se seber a jeď do baru. Promluv s chlapíkem hned u dveří, dej mu trhavinu a získáš nějaké informace. Vrať se do kanceláře a použij videotelefon. Úkol je sice splněn, ale dovolená se ještě nekoná, je tu další práce.c) 3. úkol - likvidace drogového gangu.Nejprve jeď do BioPC a pořiď si tu jeden hamburger. Na mapě města se ti nyní objevily dvě nové lokace. Můžeš se sice zajet podívat do Black Alley, kde sídlí drogový gang, ale tam se zatím stejně nedá nic dělat, takže jeď do hráčského klubu Pyramida. Nejprve důkladně prohovoř slečnu za pultem a pak prozkoumej automaty. Zkus promluvit s pařanem, ale ten ti toho moc neřekne. Ikonou "Podat" ukaž pařanovi hamburger, on dostane hlad a uvolní ti třetí automat s Arkanoidem. Nyní je potřeba na jednom z automatů uhrát rekord. Jsou na nich celkem jednoduché hry, které rychle pochopíš, ale uhrát rekord zase tak jednoduché nebude. Je to ovšem nutné, protože to je jediná cesta, jak získat kartu pro vstup do klubu.Mě se nejlépe dařilo s Arkanoidem, takže tady je pár tipů, jak na něj. Vůbec na první obrazovce si můžeš vybrat kliknutím myši druh hry. Levé tlačítko - hra pro jednoho hráče, pravé tlačítko - pro dva hráče. Osvědčilo se mi používat hru pro dva hráče, přičemž za jednoho jsem hrál "naostro", s plným nasazením a soustředěním a druhý byl tzv. odpočinkový. Který je který, to vždy - dříve nebo později - vyplyne z průběhu hry. Na druhé obrazovce si můžeš plynulým pohybem myši a následným kliknutím vybrat obrazovku, od které chceš začít hrát. Vyplatilo se mi začínat od 4. obrazovky, čímž jsem se vyhnul nepříjemné třetí obrazovce. Připrav se na to, že na pokoření rekordu je třeba projít kolem 11 obrazovek. Pozornost věnuj hlavně šedým válečkům s písmenem "P" - když je chytíš, přidají ti jednu pálku navíc.Podařilo se ? Rekord padl ? Sláva, můžeme jít dál ! Hned si jdi promluvit se slečnou za pultem a řekni si o přístupovou kartu do horního patra klubu. Kartu použij na štěrbinu vpravo vedle výtahu a vyjeď nahoru. Tady najdeš jednak pařícího autora viru a jednak mezi "spoustou věcí" na stole nůžky. Ty použij jednak na drát a jednak jimi můžeš odstřihnout šňůru od discmana. Nyní jeď do Staré Čtvrti za feťákem. Nabídni mu drogovou pistoli, ale pozor. Musíš se ho zeptat, zda ji poznává a potom mu namluvit, žes ji našel někde v metru. Jedině touto kombinací docílíš toho, že ti feťák nakonec z vděčnosti sjedná schůzku se svým dealerem v baru. Seber prázdnou láhev, jeď ke kanceláři a naplň láhev vodou z louže. Vrať se k feťákovi, dej mu láhev s vodou opět jako "spešl roztok" a vezmi si zpátky drogovou pistoli. Jeď do baru, zeptej se barmana na nového hosta a potom s ním promluv. Řekni, že tě posílá kamarád a získáš od něj dávku drogy. Tu použij na drogovou pistoli a jeď do hráčského klubu Pyramida. Použij drogovou pistoli na autora viru a potom kus železa na jeho oko. Získané oko hned ulož do krabice s výživným roztokem a ještě jednou prozkoumej autora viru. Tím získáš trhavinu, kterou jsi mu dal. Na nyní uvolněném počítači si můžeš zahrát hru Flappy.Až tě to přestane bavit, tak se seber a jeď do kanceláře a projdi dozadu do laboratoře. Na počítač Make-O-Explotion použij nastříhaný drát, rozbušku a trhavinu, přesně v tomto pořadí. Získáš hotovou bombu. Nyní můžeš jet do Black Alley, kde sídlí drogový gang. Použij oko z krabice na senzor a můžeš jít dovnitř. Robot u vchodu tě ovšem hned zastaví, protože je zakázáno vstoupit se zbraní. Jediný způsob jak se jí zbavit je ten, že jí nabídneš feťákovi ve Staré Čtvrti. Nyní už tě robot bez problémů pustí dál. Poslední, co zbývá udělat, je použít bombu na sloup vpravo. Hru Hovniválové jsi úspěšně dohrál, ale můžeš se vrátit k uložené pozici a hrát Flappy až do úplného zblbnutí.Rozdíly v obtížnější verzi hry :a) Cívka s drátem a rozbušky se dají nalézt na uvedených místech, ale až později během hry. b) Zámek na magnetickou kartu v předoperační místnosti je "trochu" složitější, velkých kontrolek vpravo je 8 a vstupů vlevo je celkem 34. Jsou uspořádané do skupinek 3, 6, 6 a 19 vstupů. Úkolem je,aby se všechny kontrolky (LEDky) vpravo rozsvítily žlutě. Toho se dá docílit jedině přepínáním vstupů vlevo, přičemž bílá znamená zapnuto a žlutá vypnuto. Nejprve pro odborníky : klíč k vyřešení této hádanky je v časopise Amáro. Nyní trochu teorie pro ty, kteří by to chtěli zkusit sami a nevědí, jak na to. Tu spoustu barevných žárovek ( ona jsou to hradla, ale nikomu to neříkejte ) si tu popisovat nebudeme, každá z nich sice má svůj způsob zapojení, ale není to podstatné. Důležité jsou až poslední čtyři žárovky těsně před švábem vlevo. Ty slouží jako přepínací a kombinační. Zleva k nim vždy vede celá větev zapojení, která začíná u bíložlutých vstupů vlevo. Každá větev = 1 segment. Posledních 11 napájecích vstupů slouží pro správné nastavení vstupu do švábu. Stačí je nastavit jen jednou a pak už se s nimi nemusí hýbat. Potom zapínej a vypínej vždy celé segmenty. Při každé kombinaci se rozsvítí jedna LEDka. Důležité pravidlo : LEDky je třeba zapínat postupně, odshora, jinak se opět vypnou. Správně zapnutá LEDka svítí žlutě a už nezhasne.A nakonec postup zapojení pro nás všechny ostatní (B=bílá, Ž=žlutá). Nejprve nastavíme posledních 11 vstupů odspoda : B, 3xŽ, B, Ž, B, 2xŽ, B, Ž. Nyní budeme postupně zapínat jednotlivé LEDky.1. LEDka (odshora) : Ž, B, Ž, B, Ž, B, 3xŽ -Ž, 3xB, 3xŽ, B -B, 2xŽ, B, 2xŽ. 2. LEDka : přepnout 1. vstup na B 3. LEDka : přepnout 1. na Ž, 11. na Ž 4. LEDka : přepnout 1. na B 5. LEDka : přepnout 1. na Ž, 11. na B, 19. na B 6. LEDka : přepnout 1. na B 7. LEDka : přepnout 1. na Ž, 11. na Ž 8. LEDka : přepnout 1. na BPovedlo se ?? Hurá !!c) Technik v počítačové místnosti není bohužel sympaticky v limbu jako v jednodušší verzi hry, takže mu musíš trochu pomoct. Klikni ikonou Použít na klávesnici a potom na technika (zahlásí se jako Klávesnice + Technik). d) Autor viru se v mé hře jmenoval Nicolas Chamfort e) Laboratoř v UWI se nachází ve 13. patře f) Abys získal druhý klíček k počítači v laboratoři UWI, musíš na zavřenou ruku použít železo (to samé, co jsi použil na zámek v BioPC). g) Pařana odlákáš od Arkanoidu, když na hamburger klikneš ikonou Použít a nikoliv Podat jako v jednodušší verzi hry. h) Robot u vchodu do sídla drogového gangu tě nepustí dovnitř ani s bombou. Musíš jí zamaskovat a to tak, že ji buď ukryješ do úložného prostoru v umělé ruce, anebo ji zamotáš do šňůry od discmana.

Pokračovat na článek


Google Spreadsheets - návod 3/3

Ve třetí a závěrečné části návodu k aplikaci Google Spreadsheets se dozvíte informace o náhledu a tiskovém výstupu dokumentu, sdílení dokumentu s jinými uživateli a efektivní komunikaci při tvorbě dokumentu. Na závěr najdete několik tipů o využití tabulkového editoru Google Spreadsheets pro běžný život.Závěrečná část se do jisté míry kryje s článkem Google Docs (Writely) – návod 3/3. I když je rozhraní produktu Google Writely podobné, přesto existuje několik rozdílů, kvůli kterým má tato část svůj význam. Vzhledem k tomu, že souborový manažer je pro obě kancelářské aplikace společný, bylo by zbytečné jej popisovat ve dvou článcích stejně. Proto vás tímto odkazuji pro podrobnější informace o souborovém manažeru právě na výše zmíněný článek.Tiskový náhled a výtisk dokumentuOdkaz Preview otevře do nového okna nebo panelu prohlížeče náhled na dokument před vytištěním. Print zobrazí stejný náhled s běžnou nabídkou k vytištění dokumentu.Spolupráce na dokumentu s dalšími uživateliAbyste mohli na dokumentu spolupracovat s dalšími uživateli, je potřeba tyto spolupracovníky nejprve ke spolupráci přizvat. K tomu slouží záložka Collaborate:Do políčka Invite collaborators (Pozvat spolupracovníky) napište mailové adresy a oddělte čárkou. To budou lidé, kteří si váš dokument mohou nejen prohlížet, ale i aktivně měnit.V políčku Invite viewers (Pozvat diváky) uveďte e-maily lidí, kteří se na váš dokument mohou pouze dívat, ale nikoli editovat.Zaškrtávacím políčkem Let anyone view (Dovolit prohlížení všem) povolíte shlédnutí dokumentu komukoliv, kdo zná jeho adresu, nebo jej například nalezne prostřednictvím internetového vyhledávače.Diskutujte o svém dokumentu se spolupracovníkyJakmile máte zaregistrované spolupracovníky a přihlásí-li se tito spolupracovníci do svého účtu Google na váš aktuální dokument, objeví se jejich jméno na záložce Discuss (Diskutovat).Integrovaný chat k aktuálnímu dokumentu je menší revoluce. Na záložce Discuss je seznam uživatelů, kteří mají váš dokument otevřený, pracují na něm nebo se na něj dívají. Úplně dole můžete psát svou zprávu ostatním a v prostředním políčku se zobrazuje aktuální diskuse.Jak použít Google Spreadsheets v běžném životě?Pozitiva jsou v zásadě stejná jako u Google Docs. Používáním Google Spreadsheets nejste vázáni na programové vybavení počítače a na jeden konkrétní počítač. Ke svému dokumentu můžete přistoupit z téměř jakékoli platformy (záleží na prohlížeči) a z jakéhokoli počítače. Podmínkou je dostatečně stabilní připojení k počítačové síti. Je to levná alternativa vůči drahým produktům jako je Microsoft Office nebo bezplatným, ale pomalým a paměťově náročným aplikacím typu OpenOffice.org.Obrovskou výhodou je výše uvedené revoluční pojetí, kdy je CHAT použit nikoli k pouhé zábavě, ale ke konkrétní komunikaci u konkrétního tabulkového dokumentu. Taková komunikace jednoznačně vede ke zvýšení kvality tvorby. Google Spreadsheets se vyplatí používat studentům, podnikatelům na cestách i vědeckým pracovníkům, kteří pracují v týmu a potřebují svou práci komunikovat s ostatními. S výhodou mohou používat Google Spreadsheets také lidé hledající si zaměstnání. Získají nové zkušenosti, kterými mohou zapůsobit na budoucí zaměstnavatele a navíc mají k dispozici bezplatný a kvalitní kancelářský nástroj.Všechno přes Internet!Touto části uzavírám v podstatě osmidílný cyklus o kancelářských on-line produktech Google Docs & Spreadheets. Tyto produkty jsou neustále ve vývoji a lze očekávat jejich lokalizaci do Českého jazyka a další vylepšení funkcí. Internet tak získává další zajímavou hodnotu – má potenciál nahradit některé komerční i nekomerční lokální aplikace.

Pokračovat na článek


QoS - Quality of Service

V souvisloti s rozvojem intgernetových služeb, jakmi jsou IP telefonie nebo IPTV se stále častějíi začíná vyslovovat další "záhadná" zkratka - QoS. Co znamená Quality of Service a jaký má vliv na kvalitu internetových služeb?Pojem QoS - Quality of Service už v překladu (kvalita služby) ledacos napoví. Měla by poskytovat uživatelům služby s definovanou kvalitou, což znamená, že poskytuje spravedlivé dělení rychlostí a nedochází tak k zahlcování sítě. Stručně řečeno, je to řízení datových toků (přenosů dat) v síti. Zkrátka zajišťuje to, aby citlivé a důležité informace dorazily včas a s jistotou. QoS by mělo být zárukou, že paket úspěšně překoná trasu mezi dvěma body na síti.Zarazilo vás slovo paket? Je to základní informační jednotka přenosu v počítačových sítích. Kdysi dávno, při vzniku internetu, proplouvaly po síti pakety s nevyužitými bity určujícími typ služby a prioritu. Nebyla tu žádná potřeba QoS. Ale dnes je zkrátka potřeba řízení rychlosti, nejlépe pomocí routerů (síťové zařízení, které procesem zvaným routování přeposílá datagramy směrem k jejich cíli), jelikož paketům jdoucím po síti se může na cestě něco špatného přihodit. Uvedu vám několik nejčastějších poruch.1. Tak například router může selhat při doručování paketu v případě, že jeho buffery (vyrovnávací paměti) jsou naplněné. Přijímající aplikace musí požádat o opětovné vyslání informace, což může představovat vážná zpoždění v celkovém přenosu, Jsou to takzvané ztracené pakety.2. Pakety můžou také přicházet do cíle s různým zpožděním. Tato variace ve zpoždění je označována jako rozptyl a vážně ovlivňuje kvalitu přenosu např. multimédií.3. Když skupina paketů proudí Internetem, může se také stát, že pakety mohou dorazit v jiném pořadí, než byly vyslány. Tento problém vyžaduje existenci protokolů, které v cíli seřadí pakety podle pořadí, ve kterém byly vyslány(doručení mimo pořadí).V poslední době dochází k rozvoji služeb, jejichž úspěšnost z pohledu uživatele významně závisí na časových charakteristikách komunikace přes počítačovou síť. Jde například o služby VoIP - telefonování přes IP, videokonference a další interaktivní služby. Pro tyto aplikace je QoS nutnost. Uživatel samozřejmě požaduje, aby mu byla poskytnuta určitá definovaná kvalita služby. Například videosignál určitého rozlišení o určitém počtu obrázků za sekundu, zvuk určité šířky pásma nebo přenos souboru dat v určitém čase.V případě, že není uplatňováno QoS a uživatel je připojen ke sdílené síti (například doma, když máte více počítačů v rodině, nebo ve firmě apod.), může nastat problém. Znáte to, syn se rozhodne stahovat úžasný film právě v okamžiku, kdy vy potřebujete nutně volat přes internet nebo jinak komunikovat prostřednictvím počítačové sítě. Ouha, sedíte a divíte se, že vám ten internet dnes nějak „ nejede“. Odborně řečeno dochází k velké časové odezvě, pingu a web se tak zpomaluje. QoS by tak mělo být nezbytnou součástí každého poskytovatele a menší nebo střední sítě.Kde především najdete QoS ? Nejvíce asi v IP protokolu, dnes už existují služby umožňující flexibilně přiřazovat jednotlivým IP službám priority, čímž definují průchodnost jednotlivých služeb sítí. Také se uplatní v ATM (Asynchronous Transfer Mode), což je technologie orientovaná na spojení. V ATM je spojení vytvořeno mezi dvěma koncovými body ještě před tím než začne výměna dat.Qos lze rozdělit do tří úrovní:Best-effort - služba klasického internetu, poskytující základní konektivitu bez garancí.Differentiated - služba rozdělující provoz v síti do tříd podle požadavků :CoS - pro každou třídu je konfigurovatelný QoS mechanismus, podle kterého je poté obslouženaSoft QoS - bez garancí pro službu jako takovou, diferencuje pouze provozGuaranteed - požadavek pro přidělení určitého množství síťových zdrojůHard QoS - vyžaduje přísné garance od sítěA to je tak v kostce zhruba vše, co byste měli vědět o pojmu QoS.

Pokračovat na článek


Cookies - co prosím?

Tento výraz byste asi marně hledali ve slovníku počítačové terminologie v době, kdy internet ještě nespatřil světlo světa. Ve slovníku cizích slov byste možná našli vysvětlení, že jsou to sušenky. Ne, v tomto případě to opravdu nejsou ty tolik oblíbené malé koláčky, i když přirovnat by se to k nim dalo.Cookie je krátká textová informace, kterou si prohlížená webová stránka uschovává na vašem vlastním disku, a to vůli tomu, aby vás při opětovné návštěvě mohla rozpoznat. Webový server totiž jinak nedokáže poznat, zda jste na jeho stránkách už byli, či nikoliv, protože identifikace počítače vůči web serveru je nejednoznačná. Pro tyto účely nelze použít IP adresu, která sice jednoznačná je, ale může se za ní skrývat několik počítačů zapojených v lokální síti a k internetu připojených přes jedinou IP adresu. Web server dokonce ani nepozná, že to jste právě vy, kdo si před chvíli četl titulní stránku a teď z ní přešel na jinou. HTTP protokol je totiž nestavový, což znamená, že váš počítač se od webserveru odpojí pokaždé, jakmile stáhne potřebná data (např. webovou stránku) a jsou-li požadována data, vytvoří spojení nové, opět jen na dobu potřebnou ke stažení dalších dat.Naštěstí jsou tu cookies, které umožňují web serveru uložit si na váš počítač užitečné informace, které mu pomohou si vás "zapamatovat" a díky tomu třeba personalizovat vzhled stránek nebo si pamatovat vaše přihlašovací údaje, abyste je nemuseli zadávat při každé návštěvě serveru. Možnost zapamatování často nabízejí freemailové služby formou zaškrtávátka pod přihlašovacím dialogem. Dejte si ale pozor, abyste tuto možnost nezaškrtli na cizím počítači, třeba v internetové kavárně. Pak by se k vašim mailům mohl dostat kdokoliv cizí.Cookie obsahuje informace o tom, pro který server je určena, název, hodnotu a dobu platnosti. Po vypršení doby platnosti je cookie z vašeho počítače automaticky smazána. Prohlížeč cookies automaticky zasílá web serveru, na kterém právě surfujete. Posílá mu jen ty cookies, které jsou určeny pro daný server. Cookies ve své podstatě nejsou nebezpečné, nemohou nijak škodit, je to jen krátký text, lze je ale využít (nebo spíš zneužít?) ke sledování stránek, které navštěvujete. K čemu to je? Především k lepšímu zacílení reklamy. Většina webových stránek obsahuje reklamní bannery, které do nich vkládají reklamní systémy. Web server, jehož stránky si prohlížíte tedy může uložit cookie pro reklamní server, který si ji při vkládání reklamy přečte a zařadí do své databáze. Takto může reklamní server získat informace o vašich často navštěvovaných stránkách a podle toho vám pak zobrazovat reklamu. Každý reklamní server si totiž vytváří vlastní cookies, pomocí které si vás identifikuje a může tak sledovat vaše surfování po serverech, které tento reklamní systém využívají (každý reklamní systém je využíván poměrně velkým množstvím různých serverů). Schválně se zkuste podívat na přehled vašich uložených cookies, kolik z nich je určeno pro servery začínající na "ad" nebo "ads" (zkratka advertisement – reklama).Můžete se setkat i s pojmem "session cookie". Je to cookie jako každá jiná, jen s tím rozdílem, že nemá nastavenou dobu platnosti. Taková cookie pak má trvanlivost pouze po dobu, po kterou máte otevřený prohlížeč. Po zavření všech oken prohlížeče (v Internet Exploreru stačí zavřít aktuální okno) je session cookie smazána. Možná se ptáte po smyslu takové cookie. Je to celkem jednoduché, session cookie se používá pro vytvoření relace mezi prohlížečem a webovým serverem. Jak už bylo řečeno, spojení mezi prohlížečem a serverem je nestavové, tj. vždy se vytváří znovu. Pomocí session cookie ale prohlížeč pozná, že se jedná o ten stejný prohlížeč jako před chvilkou, vytváří se tak jakési trvalejší (pseudo)spojení. Toho se využívá hlavně pro možnost přihlášení, např. na on-line obchodech. Do session cookie na vašem počítači se uloží jednoznačný identifikátor, většinou náhodně vygenerovaný řetězec znaků. Pod tímto identifikátorem si pak server ukládá další informace, například zboží, které jste při nákupu vložili do nákupního košíku. Tyto informace už sou uloženy na serveru, na vašem počítači je jen krátká cookie. Zavření prohlížeče znamená smazání session cookie a tím i ukončení relace. Je však vhodnější se ze serveru odhlásit, jste-li přihlášení, téměř určitě na stránce objevíte možnost "Odhlásit" nebo "Logout".Do cookies se ukládá třeba i hlasování v anketách. Je tam uloženo číslo ankety a to pro web znamená, že z vašeho počítače již bylo v anketě hlasováno.Pokud se přeci jen cookies bojíte, je možné je vypnout, ale možná se ochudíte o některé vlastnosti stránek. Je možné je omezit jen na některý server a ostatní zakázat. Nebo si můžete nastavit schválení každé cookies, to znamená, že při každém načtení stránky se vám ukáže cookie, kterou si chce server uložit a vy ji buď schválíte nebo odmítnete. Nemáte-li cookies pro váš prohlížeč povolené, můžete je povolit následovně:Internet Explorer: Nástroje - Možnosti sítě internet - Osobní – nastavení žádná (nastavení střední pro omezení cookies)Firefox: Nástroje –Možnosti - Soukromí - Cookies - Povolit serverům nastavovat cookiesCookies můžete z počítače kompletně vymazat a tím se zbavíte veškerých starších záznamů. Z vlastní zkušenosti vím, že je to dobré jednou za čas udělat a to vůbec nemyslím z důvodu bezpečnosti. Pokud třeba hrajete online hry jako já a hra se přesune na jinou adresu nebo se v ní něco pozmění a vy se pak divíte, proč vám nefunguje nějaká důležitá funkce ve hře, jako je například zničení vesmírné lodě nepřítele či přesun na planetu. Důvodů může být několik, ale jedním z nich je pravděpodobně cookies, které si pamatuje údaje minulé a načítá je do těch současných. Cookies vymažete následovně:Internet Explorer : Nástroje - Možnosti sítě internet - Obecné – Odstranit souboryFirefox : Nástroje - Možnosti - Soukromí -Správce Cookies – Odebrat všechny cookies

Pokračovat na článek


Brothers in Arms - bratři ve zbrani

Revoluční pohled na jeden z nejhorších válečných konfliktů všech dob pod hlavičkou Gearbox vypadá na pořádnou porci zábavy. Pojďte se spolu s námi podívat na to, co nás v zimě čeká.„Je něco velice prázdného na pojmu hrdinství ve válce. Včera v noci jsem viděl muže, kterého jsem znal od střední školy, jak dal život za kluka vedle sebe. Je něco na tvém kamarádovi, spolubojovníkovi, bratrovi. Umřít za něj není jen jako myšlenka. Je to jako dýchání.“- Matt BakerKdyž bychom se zamysleli, jaké že dva filmové projekty poslední doby silně ovlivnily jak filmovou, tak i herní produkci, jistě dostaneme Zachraňte vojína Ryana a Bratrstvo neohrožených. Obě dvě díla mají na svědomí převážně dva muži – Steven Spielberg a Tom Hanks. Nebýt právě jejich takřka revolučně natočené (leč stupidně sepsané ) záchranné mise hluboko v nepřátelském území, nebyly by dnes jistě nejprodávanějším herním artiklem hry s tématiku 2. Světové války. Právě díky tomu mohla odnož Spielbergových Dreamworks Pictures vytvořit sérii Medal of Honor a postupně s nimi dobýt PSOne, PC, PlayStation 2, GameCube a Xbox. Dále pak mohli přijít Enemy Territory, Day Of Defeaty nebo v poslední řadě Call of Duty – tituly vezoucí se na vlně tohoto fenoménu. Ne nepodobně je na tom i zmiňované bratrstvo, desetidílný seriál z produkce HBO, který se zaobírá nasazením 101. výsadkové divize a zaznamenal jeho konání ve válečném konfliktu spolu s komentáři očitých svědků.Novinka, která zamávala mým článkovým harmonogramem a odložila preview na Playboy: The Mansion o pár dnů, je vypuštění informace a několika málo obrázků z Brothers In Arms. Se svou troškou do džbánku šedesátiletého koňaku tak přicházejí i Gearbox a pod záštitou Ubisoftu se pokusí vytrhnout štafetový kolík z ruky Electronic Arts. Samozřejmě jsou za vším prachy, protože jak Ubíci sami trdí :“Tématika 2. Světové války je nejrychleji rostoucím segmentem válečných stříleček a BIA je ideální pro expanzi Ubisoftu na tuto část trhu.“Takže proč by si klucí ze země galského kohouta taky trochu toho koláče neukrojili, že. Neměli bychom ale vidět všechno tak černě. Někdo by spíš řekl, že boom prožívají hry s Vietnamskou problematikou a že hráči jsou tou druhou světovou již trochu přesycení, ale při bližším pohledu, který vám snad umožní i toto preview, pochopíte, že tahle expanze vypadá doopravdy dobře. Bratři ve zbrani by měli redefinovat žánr historických first-person shooterů jak jsme je znali doposud. Měli by je rozšířit o jakýsi lidský a mnohem více realistický element, než jaký jsme mohli doposud okusit..Jako kulisu, do které celé své dílko zasadí, si zvolili právě 101. výsadkovou divizi (ano právě proto ten filmový začátek), která byla zvěčněna díky Bratrstvu (ano právě proto to Bratrstvo neohrožených). Narozdíl od něj se však nebude zabývat postavami roty E, tzv. Easy Company, ale roty F – Fox Company. Nic to nemění na tom, že se zúčastníme stejných bitev jako v seriálu (probereme si je později), ale dle autorů s takovou mírou realističnosti, o jaké si třeba Call of Duty může nechat zdát.V rotě F operuje seržant Matt Baker, do jehož role se vžijeme, a budeme tak po vzoru sloganu Call of Duty, že žádný voják nebojuje sám, bojovat a umírat s jeho jedenáctičlenným týmem spolubojovníků. Ačkoliv je Matthew smyšlená osoba, vychází z reálných charakterů a autentičnost je největším cílem tvůrců. Právě proto je ve vývojářském týmu John Antal - voják z povolání (bývalý výsadkář a člen Rangerů US Army) a autor všemožných zelenomozkových příruček. Právě ten asi také nejlépe vystihl myšlenku tohoto nového projektu: „Problém těchto her je v tom, že nám slibují ochutnat život muže v boji, ale doopravdy nás tam nevtáhnou. Opravdoví vojáci vědí, že žijí a bojují jako tým. Vůdcovství se počítá. Dobrá taktika vyhrává. Chabé vedení a špatná taktika vás porazí.“Důležitým prvkem bude taktika a kooperace v týmu, ale dalším, neméně důležitým prvkem, by mělo být i soužití se svými spolubojovníky. Kupodivu nejkrásnější na jakékoliv válce je to, jaké vztahy a pouta se mezi vojáky dokážou navázat. Je jedno, odkud lidé jsou, či z jaké vrstvy jsou. Všichni ryjí pod nepřátelskou palbou držkou v zemi a vědí, že kluci vedle nich pro ně udělají všechno, aby je zachránili od místa na památní desce. Proto má každý voják jméno, nějakou svoji historii a tu a tam si budeme moci vyslechnout jeho příběh, vše abychom se do hry co nejvíce vžili a jejich smrt doopravdy oplakávali. Určitě krok správným směrem.Aby byl pocit skutečnosti dotažen co nejdále, sbírali lidé z Gearboxu několik let fotky, dokumenty nebo se vyptávali přeživších výsadkářů, jaké že to tenkrát bylo, když jim rakety z panzerfaustu provětrávali tračník. Důkazem nám může být jeden z vydaných obrázků, kde se vyskytuje stařičká fotka domku a jeho počítačové podoby. Samozřejmě, přejímání nějakých reálných budov či dokumentace skutečných oblastí, které se ve hře objeví, není dnes nic divného, ale opět ne v tak velké míře jako u by měla být u BIA. Všimněte si poslední dobou vzrůstajícího trendu ultrarealistických akčních válečných záležitostí, které mají co nejvěrněji kopírovat vojenské akce. Proto bychom mohli, podobně jako je tomu u Kuma War nebo Full Spectrum Warrior, očekávat ke každé z misí spoustu originálního doplňujícího materiálu, takže si váleční fajnšmekři možná přijdou na své.Ti z vás, kteří víkend co víkend sledovali na kabelu Band of Brothers, či si jej případně zakoupili na DVD, jistě vědí, co nás bude ve hře čekat. Po poměrně drsném výsadku noc před dnem D, kdy měli paragáni za úkol připravit půdu pro následné vylodění, ničení dělostřelectva atd., se přesuneme do Carentanu. Carentan je právě asi jedním z nejpůsobivějších zážitků při sledování seriálu a právě ten byl vybrán jako demonstrace pro naše zahraniční kolegy. Z jejich popisů to vypadá, že atmosféra z obrazovky se podařila výsostně přenést na monitory. Vy a vaši vojáci přebíháte ode zdi ke zdi, kryjete se a ničíte nepřátelská kulometná hnízda. Můžete operovat ve více skupinách a díky tomu pořádat překvapivé synchronizované útoky z více stran. Samozřejmě i elektrikářský nepřítel taktizuje, mění pozice a snaží se vám uštědřit několik kulek do zad. Právě pro zajímavý styl hry a taktizování byl vyvinut unikátní systém rozdávání příkazů a krycí palby, který si rozebereme později.17. září následoval boj s větrnými mlýny - operace Market Garden v holandských luzích a hájích. Do této akce jsme se již mohli zapojit například v playstationovém MoH Frontline. Pak byla část jednotek 101 vyslána do bitvy v Ardenách, aby se pak 101. výsadková podílela na bitvě o Bastogne, takže poměrně zelené a přívětivé krajiny Francie a Holandska vystřídala studená zima v belgickém podání. Pak přichází Francie, Rakousko a konec války. Ano 101. ve válce zase nějak dlouho nepobyla, ale i tak to „stálo za to“. Bude zajímavé sledovat, jak nám hra doplní znalosti dějepisu nebo epizody oblíbeného seriálu (bohužel fanoušci doktora Sovy a Nemocnice na kraji města budou zase ochuzeni).Tím dalším, čeho byste si měli povšimnout, je grafická stránka hry. K dispozici máte pár oficiálních screenshotů, které právě o ní vypovídají mnohé. Jistě, první, co vás praští do očí, je rozsáhlá dohlednost, takže se můžeme jen dohadovat o rozsáhlosti jednotlivých misí a úkolů. Druhou věcí je bujná vegetace, jako jsou lesy, stromy nebo tráva, kterou se také zřejmě nešetřilo. Za povšimnutí také stojí husté a veliké kouřové efekty, které vypadají taktéž dobře a reálně, což se u většiny oponentů BIA říci nedá. Nakonec se můžete také podívat na podrobné modely, jak postav, tak i obličejů. Vypadá to, že se dočkáme plné mimiky obličeje a jistě si při pohledu na Bakerův tucet všimnete, že každý vojcl má svůj ciferník. Jeden obličej je například udělaný podle herce Vince Vaughna (remake Psycha z roku 1998 nebo Cela s Jennifer Lopez). Dokonce vás při samotné hře sledují i očima, když s vámi mluví atd. Zajímavé jsou prý i ragdoll efekty, kdy si můžete krátit čas střílením do mrtvého parašutisty, který visí za padák na stromě. K vidění je i něco málo vojenské techniky, ale Gearbox se zatím nevyjádřil, zda bude nějaká akce s nimi možná. Jestliže se však snaží o maximální realističnost, tak si přiznejme, že by nefunkční tanky byly trochu do očí bijící. Na druhou stranu, viděli jste někdy řadového vojína, jak nahupká do nacistického Tygra a odstřelí pár plecháčů?Nyní se však dostáváme k samotnému hraní. Podstatné pro zdárné dokončení Brothers In Arms je rozdělení jednotky na dva elementy – pohyblivý a palebný. Mezitím co palebná část vašeho oddílu zaměstnává hlavy a samopaly nacistických jednotek, ta druhá – pohyblivá - se v klidu přesune do nějaké výhodnější pozice, odkud se může s nepřítelem pěkně vypořádat. Právě k zpřehlednění podobných akcí by měl sloužit speciální indikátor nad hlavou nepřítele. V případě, že bude prázdný, je voják úplně zblbnut a zaměřen jen na jediný cíl, takže slepě pálicí kolem sebe nebude vnímat, že vy a pár vašich mužů se přesunete právě do výhodnějšího postavení. Ruku v ruce s tím jde i rozdávání příkazů, které bude podobné tomu, které jsme rozebrali v preview na Star Wars Republic Commando. Při pohledu na zeď nebo budovu se automaticky vyvolá možnost přesunu jednotek. Zřejmě jednodušší varianta rozdávání rozkazů pomocí dalekohledu ve Flashpointu. Díky umělé inteligenci by vojáci měli býti dostatečně soběstační, takže se budou automaticky krýt, když jeden bude přebíhat nebo měnit zásobník. Obdobně jako u zmiňovaného Commanda, bychom tak mohli v klídku sedět v ústraní a čekat, až naši kluci udělají špinavou práci za nás.Co se týká zbraňového arzenálu, tak asi nemá cenu rozpitvávat, jakých kousků se nám dostane do rukou a přítomnost klasiky v podobě M1 Garand je naprostou jistotou. Jako u výše zmiňovaných titulů budou opět k nesení pouze dvě zbraně. Schválně jestli uplatnění najde i lopatka nesená na zádech. Gearbox mají za sebou již několik zajímavých titulů, kde určitě vybočují - dva datadisky pro Half Life – Opposing Force, Blueshift (bohužel každý jinak) nebo předělávka hry Halo. Akce s taktickými prvky by se dala nazvat jejich chlebem a právě při zavzpomínání na OF se mi do mysli vkrádají dojemné vzpomínky. Samozřejmě je zde i nepřítomnost nějakého vlastního, velkého projektu, takže mají gearboxáci jistě určitě velkou motivaci prorazit na herní výslunní. Na Brother In Arms si budeme muset počkat do konce tohoto roku pro PC a Xbox a na PS2 a GameCube na rok příští.Nakonec mi dovolte trochu lekce historie. Nápad použití padáku a výsadkářských jednotek ve válečném konfliktu se objevil již během 1. Světové války, avšak do jeho uskutečnění již válka skončila. Americké vojsko se k němu navrátilo až v roce 1942, kdy začalo trénovat první vojáky seskoku padákem. Tak vznikla 101. výsadkářská divize. Zajímavé jistě bude, že původní výzbrojí vojáků nebyly jen nože a pušky, či samopaly, ale i dokonce skládací bicykl pro rychlejší přesun. Do akce se dostala poprvé až v roce 1944, kdy byla za brzkého rána vypuštěna za pláží Utah v Normandii. Během 2. Světové války strávila 101. výsadková 214 dní v boji. Obdržela 2 medaile cti, 46 významných služebních křížů, 516 stříbrných hvězd, 6977 bronzových hvězd. Divize zajala 29527 německých vojáků. Za tuto cenu bylo zabito 2043 výsadkářů, 7976 bylo zraněno, 1193 je pohřešováno a 336 bylo zajato.Bude podobným množstvím metálů ověšena i počítačová adaptace Brothers in Arms? Na odpověď si budeme muset ještě nějaký ten pátek počkat.

Pokračovat na článek


Hackeři, crackeři a jiná havěť…

Všechno dobré vždy bylo a bude člověkem zneužito. Internetové prostranství láká nejen k poučení, práci nebo zábavě, ale také k podvodům a zneužívání nevědomosti, kriminalitě a vytváření problémů. Běžný uživatel si na internetu nemůže být jist žádným svým krokem.Definice hackerstvíJiž v roce 1989 americký poradní panel National Science Foundation – divize sítí a komunikací pro výzkum a infrastrukturu charakterizoval jako neetické a nepřijatelné jakékoliv činnosti, které se záměrně:(a) snaží získat neoprávněný přístup ke zdrojům na internetu,(b) narušují zamýšlené použití internetu,(c)poškozují nebo ničí zdroje prostřednictvím takovýchto akcí,(d) zničí integritu počítačové informace(e) ohrožují soukromí uživatelů.Tak bylo poprvé definováno hackerství.Kdo je hacker?Podle původní definice je hacker talentovaný programátor, který by mohl vyřešit téměř jakýkoliv problém velmi rychle a často inovativními a nekonvenčními prostředky. Dnes je tento termín používán pro toho, kdo se snaží proniknout do počítačů jiných lidí nebo vytvoří počítačový virus, který nemá tak ušlechtilý účel. Těmto lidem spíše sedí přezdívka cracker (suchar).Skutečný hackerLegndární Richard Stallman je skutečným průkopníkem internetových systémů a technologií. Sám řekl: “ Hacker má etiku, která se vztahuje k pocitům, co je dobré a co špatné. Etické myšlenky znamenají, že znalosti by měly být sdíleny s dalšími lidmi, kteří mohou těžit z toho, že významné zdroje by měly být všech“. A také tak jednal. V roce 1984 zahájil projekt GNU, aby vytvořil svobodný operační systém. GNU je kompatibilní s Unixem a název GNU je zkratka pro „GNU není Unix“ Tím chtěl zdůraznit, že je to jako Unix, ale ne přesně Unix. Dnes používají miliony lidí Unix ve verzi GNU, i když se často odkazuje, že je to jako Linux, což je vlastně pouze název jádra operačního systému, který bylo zveřejněn pod licencí GNU General Public License (jako mnoho jiných softwarových balíčků obvykle distribuovaných s Linuxem kernel). V roce 1985 Stallman založil Free Software Foundation jako od daně osvobozenou charitu pro rozvoj svobodného softwaru. GNU GPL umožňuje ostatním kopírovat, distribuovat a provést změny softwaru tak dlouho, dokud nebrání ostatním dělat to samé. Tato promyšlená právní licence se stala součástí širokého okruhu softwaru od operačních systémů až po hry rozšířené na celém světě.Licence GNU GPL podle StallmanaLicence GNU vyžaduje tři hlavní věci: zdrojový kód musí být zveřejněn, kód může být změněn jinými a buď původní nebo upravený kód může být přerozdělen za stejných podmínek. Tato důležitá myšlenka pomohla popularizovat několik souvisejících hnutí jako je shareware a free open source software.  Myšlenka, že informace by měly být zdarma, je zásadní pro mnoho dalších hnutí, jako například Project Gutenberg, který distribuuje volné kopie knih a otevřená encyklopedie Wikipedia, kterou zásobuje uživatel. Stallman také vyvinul GNU Emacs textový editor, GNU symbolický debugger (GDB), a GNU C kompilátor. Byl tedy průkopníkem šíření internetu a nikoliv škůdcem, jak se dnes hackeři profilují.Známí „suchaři“ – John DraperJohn Draper byl jedním z prvních známých telefonních hackerů a první slavný telefonní „phreak“ (slovo phreak je zkomoleninou slov phone a break – tedy jakési prolomení telefonu). Draper byl se ctí propuštěn z amerického letectva v roce 1968 poté, co vedl vyslání z Vietnamu a stal se inženýrem ve společnosti National Semiconductor. Jednoho dne si všiml, že slepé děti Dennie a Jimmie pomocí píšťalky dokáží zdarma vést dlouhé telefonní hovory. Nalepil tedy píšťalku na jeden z otvorů sluchátka a pak foukal do telefonu. Upravená píšťala produkovala čistý 2600 Hz tón, který byl standardem, který používá telefonní elektronika a signalizuje, že výzva je u konce. Když telefonní systém uslyšel písknutí, zastavil všechny poplatky za dálkové hovory, i když hovor pokračoval, dokud jeden z účastníků řízení nezavěsil. John popularizoval použití této píšťalky a stal se známým hackerem s názvem podle píšťalky „Cap’n Crunch“. Zatčen byl v květnu 1972 za nezákonné používání telefonu ve firemním systému. Byl propuštěn na zkušební dobu a znovu zatčen v roce 1976. Nakonec byl odsouzen na základě obvinění z podvodu po drátu a strávil čtyři měsíce ve federálním vězení Lompoc v Kalifornii.Mark Abene – CNN telefonistaMark Abene byl jedním z nejvíce notoricky známých telefonních hackerů. Jeho přezdívka byla „Vláknový optik – Phiber Optic“ (písmeno f bylo z důvodu větší atraktivity změněno na ph, aby evokovalo phone – telefon). Jeho preferovanou aktivitou byla vloupání do telefonních systémů při využití běžného telefonního sluchátka. Mark byl členem Legion of Doom – skupiny hackerů a poté založil Masters of Deception (MOD – Mistři podvodu). Když se AT & T telefonní systém  v roce 1990 zhroutil, byl na mušce tajných služeb, ale později se ukázalo, že nehoda byla způsobena počítačovou chybou. V prosinci 1991 byl Abene byl obviněn a odkroutil si deset měsíců v Schuylkillském vězení v Pennsylvánii z důvodu hackingu společnosti Southwestern Bell, Pacific Bell a Martin Marietta Electronics. Ve vězení byl navštíven tolika novináři, že ho ostatní vězni nazvali CNN. Kupodivu nebo možná právě pro svoje znalosti byl prezidentem Crossbar Security (bezpečnostní služba) do roku 2004.Kondor KevinKevin Mitnick byl jedním z nejvíce talentovaných hackerů a také nejvíce stíhaným. Mitnick se nazýval „Condor“. Stal se prvním hackerem, který se objevil na stránkách FBI „Most Wanted“ (nejhledanější). Zabýval se pronikáním do digitálních počítačových sítí. Když byl zajat, byl odsouzen na rok do léčebného centra pro závislost na počítačích. V únoru 1995 byl znovu zatčen za vloupání do různých počítačů a stahování 20.000 čísel kreditních karet. V dubnu 1996 se přiznal k nelegálnímu používání odcizených mobilních telefonních čísel. Ale jeho nejslavnější hacking bylo vloupání do firemních počítačů a stahování software, který jako druh trofeje ukazoval a chlubil se jím na síti. Zatčení Mitnicka začalo zjištěním, že bezpečnostní expert Tsutomu Shimomura má hacknutý počítač a poté sleduje invazi na konkrétní modem v Netcom.com v místě Raleigh – Severní Karolína. A nakonec FBI použije mobilní telefon se sledovacím zařízením. Tak najde a zachytí Mitnicka v jeho bytě. Vzhledem k tomu, že Mitnick byl označen za nebezpečného pro jakoukoliv elektronickou síť, byl držen ve vězení bez záruky na čtyři roky bez soudu. Byl odsouzen na 5 let a propuštěn v lednu 2000. Podmínkou jeho propuštění bylo, že čtyři roky nebude mít žádný kontakt s počítačem nebo mobilním telefonem. Mitnick se stal celebritou mezi hackery kvůli neobvykle intenzivnímu a údajně nespravedlivému stíhání ze strany státních orgánů.Další Kevin – Temný DanteKevin Poulsen patřil mezi nejdokonalejší a talentované hackery. Pracoval pro SRI International ve dne a v noci byl hacknutý pod přezdívkou „Dark Dante“. Trénoval, aby se stal dokonalým hackerem a dokonce se učil sám sebe uzamknout při hackování. Poulsen například aktivoval staré žluté stránky eskortních čísel pro známého, který pak provozoval virtuální kancelář. Když FBI začala Poulsena nahánět, odešel do podzemí jako uprchlík. Objevil se v nevyřešených záhadách NBC, protože dokázal havarovat telefonní linku s předvolbou 1-800. Byl nakonec zatčen v únoru 1995. Poulsen je známý tím, že převzal všechny telefonní linky v Los Angeles rozhlasové stanice KIIS-FM, což mu zaručilo, že byl 102. volající a vyhrál Porsche 944. V červnu 1994 se Poulsen přiznal k sedmi napadením pošty, kabelového připojení, počítačovým podvodům, praní špinavých peněz, bránění spravedlnosti a byl odsouzen na 51 měsíců do vězení a musel zaplatit 56.000 dolarů. Později byl uznán vinným z vloupání do počítačů a získávání informací o tajných podnicích FBI.Vladimir Levin – nadaný RusVladimir Levin byl absolventem biochemie a matematiky Technologické univerzity v St.Petersburgu. Vedl ruskou hackerskou skupinu, která provedla první úspěšnou mezinárodní bankovní loupež přes síť. Levin používal přenosný počítač v Londýně pro přístup k síti Citibank a získal seznam zákaznických kódů a hesel. Pak se přihlašoval 18 krát po dobu několika týdnů a převedl 3.700.000 dolarů prostřednictvím bezhotovostních převodů na účty jeho skupiny zřízené ve Spojených státech, Finsku, Nizozemsku, Německu a Izraeli. Citibank později získala zpět asi 400.000 dolarů. V Citibank si všimli převodů a kontaktovali úřady, které Levina zatkly na londýnském letišti v březnu 1995. Bojoval o vydání po dobu 30 měsíců, ale byl převezen do USA k soudu. Odsouzen byl ke třem rokům vězení a musel zaplatit Citibank 240.015 dolarů. Čtyři členové skupiny Levina se přiznali ke spiknutí s cílem spáchat bankovní podvod a byli odsouzeni k různým trestům.Historie „sucharů“ i pravých hackerů je jistě velmi zajímavá a podnětná. Původním cílem bylo rozšíření svobody a internetu. Později si někteří hackeři udělali z internetu kriminální základnu a byli také stíháni. Telefonní podvody se stávají dodnes, ale ustoupily podvodům po internetu, které se staly velice promyšlenými. Často zasahují občany, kteří nemají zkušenosti a nemohou se bránit. A mimochodem i v České republice existoval v 70.letech hacking. Do telefonních automatů se vhazovala koruna, která propadla při volání hovoru. Stačilo zasunout zahnutý drátek do vhazovacího otvoru, otočit a mince se vrátila majiteli. Hovor přitom nerušeně pokračoval dál. Mnoho studentů té doby volalo zdarma. Ostatně mobily nebyly a telefonní společnost patřila všem. Tedy i českým hackerům.

Pokračovat na článek


Flash na internet?

Co byste měli vědět, než se do toho pustíte! Pokaždé, když surfujete na internetu, na vás číhá Flash. Chce vás zaujmout, pozvat k přečtení webové stránky, upozornit na kulturní akci, nebo vám prodat produkt.Tento článek představuje možnosti, které Flash nabízí, a zároveň upozorňuje, kdy je jeho použití vhodné. Na jeho tvorbě se podíleli – programátor Roman Flösller ze společnosti FG Forrest, a.s., a ředitel reklamní agentury Lithness, spol. s r. o., Martin Strnad.Co to je Flash?Flash je technologie, kterou vyvinula před drahnou dobou společnost Macromedia. Když se v první polovině 90. let začal internet zabydlovat internet v domácích počítačích, byla to revoluce. Prostor, kde se pohybují miliony lidí, volá po komerčním využití, a to je spojeno se snahou zaujmout. Nudné stránky se tak mění na interaktivní, proudy nekonečných textů se zkracují a najednou se na monitoru co chvíli něco hýbe – je to svět audiovizuálně přitažlivý, plný barev a podmanivosti. Právě za to můžeme vděčit Flashi.Webové stránkyNebýt na internetu, znamená neexistovat. Prezentace ve virtuálním prostoru je dnes samozřejmostí od velkých společností po malé obchůdky. Objasnit cíl společnosti a předat kontaktní informace je nutností, můžeme ale zajít mnohem dál. Kdy to na vašich www stránkách pořádně rozhýbat? Roman Flössler vidí význam flashové animace především u společností, které chtějí být originální a zaujmout, úspěšnost jejich produktů je spíše otázkou image, než jeho parametrů. Jestli musí někdo působit kreativně, tak to jsou především reklamky. Návštěva stránek jedné z nejprestižnějších agentur Leo Burnett (www.leoburnett.com), je hozenou rukavicí všem webům, které touží, aby návštěvníci jejich stránek uznale poplácávali monitor. Roztodivné multimediální prvky mají místo i na jiných webech. Stránka hotelu může nabídnout virtuální prohlídku jeho prostor. Nahrávací společnosti nám umožní pouštět vinyly na virtuálním gramofonu.Webové aplikace jsou další možností, kterou dnes již Flash umožňuje. Oproti klasickým internetovým aplikacím nabízejí ty „Flash“ mnohem lepší ovládání.  Střední cestaSkutečně ne vždy je snaha o kompletní flashové stránky vhodná. Vžijme se do situace člověka, který chce pouze zjistit kontakt na reklamní oddělení společnosti. Musí vytrpět minutové animované intro před načtením stránek a po tom nekonečném čekání ho nemine rozvlněné menu, v kterém se obtížně orientuje.  Pokud to nejsou emoce, které chcete svým webem vyvolat, tak byste si měli ujasnit, jaký účel vaše stránky přednostně mají. Stránce vyloženě informativní pomůže přehlednost – klasické HTML je dobrou volbou. Martin Strnad ale upozorňuje na možnost vyvážené kombinace Flash a HTML i u „webovek“, které spadají do výše zmíněné kategorie. Výroční zprávy o hospodaření nemusí být jenom hromadou pdf dokumentů.Dnes se veškeré tiskoviny ve formátu pdf dají publikovat na internetu přímo. Jedná se o systém flashových katalogů (např. iPaper, www.ipaper.cz). Systém sám překonvertuje pdf dokument do podoby zobrazovatelné ve Flashi a v podobě atraktivního flashového katalogu jej nabídne k prolistování. Komfort prohlížení obsahu je umocněn vyhledáváním v obsahu katalogu, systémem přehledu stránek, záložek a dalšími funkcemi. Pokud ale máte povinnost ze zákona některé dokumenty zveřejňovat, není radno se spoléhat pouze na Flash, ten se nedokáže konvertovat do Brailleova písma, pročež je zapovězený pro veřejné instituce. Flash můžete ale například použít pro výukové programy. Můžete tak ušetřit za vzdělávání zaměstnanců, nebo poutavě prezentovat unikátní výrobní postup zákazníkovi.Reklamní banneryReklamní bannery nabízejí možnost, jak strhnout pozornost internetového uživatele a posléze mu na svých stránkách nabídnout objem informací, kterého jiná forma reklamy jen velmi těžko dosahuje. Boj o zaujmutí je ale čím dál tím tužší, využití Flash v něm znamená rozhodně body navíc. Horolezec plazící se po skále láká na stránky outdoorového obchodu, auto přijíždí a odjíždí po obrazovce, nebo rovnou míří do budovy nejmenovaného servisu – neúmyslná přejetí kurzorem po banneru dnes přináší nemalá překvapení. Jsou účinná, ale vzpomeňte si, kdy jste naposledy viděli na monitoru létat inkontinenční vložky. Zvažte, zda-li vaši potenciální zákazníci patří mezi ty počítačově vzdělané, mnohé starší ročníky „létající předměty“ na obrazovce straší. Tato věková skupina také zobrazování Flash nejčastěji blokuje.HryDalší možností, zacílenou především na mladší ročníky, jsou hry. Dobrá flashová hra, která pobaví, může značně zvýšit celkový dojem z vaší prezentace. Navíc ji její spokojený hráč může poslat známým a naplní se tak princip virálního marketingu, kdy je odkaz na vaši hru (tj. i na vaši stránku a produkt) šířen dobrovolně jejími uživateli. Flash a jím umožněné streamované video mimochodem také umožňuje současný světový fenomén a největší virální projekt www.youtube.com.Technické nevýhodyJiž bylo řečeno, že ne každá stránka je pro využití Flash vhodná. To především pro jistou nepřehlednost, kterou může přinést, a také pro větší náročnost na rychlost internetového připojení. Každý obrázek, animace či video totiž znamená nutný přenos dat a s tím spojené čekání. Martin Strnad počítá mezi kritéria úrovně flashového projektu právě způsob, jakým se s načítáním dat vyrovnává. Nejideálnější je, pokud data načítá na pozadí aplikace, aniž by o tom měl uživatel povědomí. Dalším záporným bodem je i špatná SEO (Search Engine Optimization) optimalizace. SEO je činnost, která má za úkol, aby internetové vyhledávače vaši stránku umísťovaly v souvislosti s vhodnými klíčovými slovy co nejvýše v pořadí, které uživatelům představí. SEO optimalizace u ryze flashových stránek je obtížnější, protože mnohé vyhledávače indexují primárně HTML stránky. Ačkoliv se tento stav mění, stále je podstatnou nevýhodou. Problémovou se může stát i aktualizace flashového webu. Pokud není opravdu dobře udělaný, může každá změna znamenat náročný zásah do zdrojových souborů.Těžké rozhodováníVáháte-li, zda se pro vaše stránky Flash hodí, je především nutné vědět, nakolik vám dech beroucí podívaná na vašich internetových stránkách či využití her a bannerů pomůže ve vztahu k cílové skupině, na které je stránka zaměřena. Neváhejte, pokud je cílíte na mladé a stavíte na image.  Pokud tomu tak není, nemusíte poté Flash zavrhovat. Možným kompromisem je stránka, pro kterou je Flash jen nadstavbou na klasické HTML stránky. Flashový přehrávač má prý na svém počítači 99 % evropských uživatelů, obecně se zvyšuje i úroveň rychlosti připojení. To značí, že Flash má zelenou, a pravděpodobně se mu nevyhnete.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Webové tipy

Změřte si svou rychlost internetu

Internet zažívá v naší republice obrovský rozvoj. Podle Českého statistického úřadu má připojení ke světové počítačové síti 27 % domácností, z toho 57 % využívá vysokorychlostní připojení. Výrazně klesl počet uživatelů vytáčeného připojení (dial-up, modem) a naopak stoupl počet domácností připojených prostřednictvím ADSL.V souvislosti s nárůstem kvality internetového připojení se také zvyšuje náročnost uživatelů. Už nestačí pouhé surfování, občasné chatování, stahování malých a menších souborů, ale mezi požadavky patří výkonný internet 24 hodin denně a možnost reálně komunikovat se svými blízkými nejen textově, ale také verbálně a vizuálně. Navíc je důležité, aby se audio a video rozsáhlé soubory stahovaly rychle a bezchybně. Z internetu se stává rádio, televize, video, videofon, herna. Skvělá hračka, která zaujme, pobaví, obohatí všední život. Ovšem pod jednou podmínkou – internetové připojení musí být dostatečně kvalitní.Na českém webu existují desítky služeb, kterými si lze zjistit, jak rychlý je váš internet, zda za své peníze máte k dispozici odpovídající kvalitu. V následujícím textu se seznámíte s několika kvalitními měřiči rychlosti připojení.Názvoslovírychlost downloadu - stahování dat z internetu na váš počítač rychlost uploadu - odesílání dat z vašeho počítače na internetRychlost downloadu a uploadu je primárně limitována poskytovatelem internetového připojení. Může být také ovlivněna umístěním a zátěží cílového místa, ze kterého data stahujete, nebo na které data odesíláte.odezva (ping) - počet milisekund potřebných ke spojení s cílovým uzlem (server) na internetu a zpětagregace – stupeň sdílení datového toku (kapacity) dalšími uživateli. Větší množství uživatelů na datovém toku má vliv na snížení rychlostí připojení a prodloužení odezvy při komunikaci se serverem. Agregace 1:50 znamená, že datový tok může být sdílen až 50ti uživateli.ztráta paketů – posílané informace ze sítě a na síť jsou rozděleny na tzv. balíčky (pakety). Pokud je vysoká ztrátovost těchto balíčků, nepomůže vysoká rychlost připojení ani vynikající odezva.Rychlost.czProvozovatel: Adam HakenURL: rychlost.czGraficky nepříliš povedený portál, ale zato kvalitní měřič rychlosti internetového připojení. Ve výsledcích jsou zobrazeny základní údaje jako je IP, rychlost downloadu, rychlost uploadu a webová odezva zobrazující tři údaje – minimum, střed a maximum. Test je transparentní, provozovatel uvádí údaje, na jakém principu aplikace funguje. Při testu downloadu se postupně stahují soubory od velikosti 100 KB až po 5 MB, při testu uploadu se stahují soubory až do výše 1,5 MB. DSL.czProvozovatel: ASPA a.s.URL: www.dsl.cz/rychlost.phpTaké na tomto webu je patrné ohromné přehlcení informacemi, které většinou ani nemají mnoho společného s primárním měřením rychlosti. Rychlometr funguje uspokojivě s jedinou výtkou – termíny “rychlost připojení k internetu” a “rychlost stahování dat” jsou zavádějící a nepřesné. Navíc zde chybí měření uploadu a informace o odezvě je optimisticky nadhodnocena.Test-rychlosti.mojeip.czProvozovatel: René VraspírURL: www.test-rychlosti.mojeip.czSkromné rozhraní s graficky neoddělenými reklamními odkazy. Jednoduchá funkčnost, test zjistí pouze rychlost downloadu (stahování) dat z netu na počítač uživatele. Chybí měření uploadu a odezvy. Zajímavé je grafické porovnání s jinými typy připojení.Vše v jednom.czProvozovatel: Lukáš JankůURL: mereni-rychlosti.vsevjednom.czI zde nabízí web spíše obyčejnější vzhled bez lákavých tachometrů. Měření je přesné s možností určit si velikost testovacího balíku dat. Zjišťuje se upload i download. Odezva měřena není.Lupa.czProvozovatel: Internet Info, s.r.o.URL: nastroje.lupa.cz/mereni-rychlosti/Kvalitní měřič rychlosti s pěkným grafickým ukazatelem. Výhodná je možnost vybrat si velikost testovacího souboru. Informace o tom, co lze teoreticky stáhnout při aktuální rychlosti připojení může napovědět, zda se pouštět do předem prohraných bitev o stažení balíku dat, na který kvalita připojení nestačí.Speedmeter.czProvozovatel: ing. Tibor ČepčániURL: www.speedmeter.czGraficky úsporný vzhled, ale profesionální služba. Výsledky pro download i upload jsou zobrazeny v přehledných grafech, ze kterých vyplývá srovnání s typy internetového připojení. Pro měření odezvy lze nastavit počet měření a časový interval pro zjišťování naměřených údajů. Zajímavostí je jednoduchá funkce, která umožňuje odeslat výsledky do e-mailu známého. K dispozici je také měření rychlosti prostřednictvím javovské aplikace, ovšem ve výsledku si tento nástroj zaměnil upload za download (chyba v programu), což nezkušeného návštěvníka může pořádně zmást. U drtivé většiny připojení je upload menší než-li download, a nejinak tomu bylo u testovaného internetového připojení, přesto javovský speedmetr si výsledky zaměnil takto:Připojtese.czProvozovatel: ASPRA a.s.URL: www.pripojtese.cz/info.jsp?name=rychlostNenápadný odkaz a trochu složitější webová adresa vedou ke graficky povedenému a funkčně schopnému měřiči kvality internetového připojení. Nechybí údaje o uploadu, downloadu a také odezvě. Vynikající grafický styl a spolehlivá funkčnost.Tabulka kvality připojeníHorší připojeníDobré připojeníLepší připojeníOdezva>100 msOdezva<100 msOdezva<50 msDownload<256 KbitDownload>256 KbitDownload>512 KbitUpload<128 KbitUpload>128 KbitUpload>256 KbitAgregace>50Agregace<50Agregace<20Ztráta paketů>10%Ztráta paketů<10%Ztráta paketů<5%V orientaci ohledně kvality připojení by měla pomoci tato tabulka.ZávěremJe dobré vědět, zda váš poskytovatel internetu umožňuje stahovat a odesílat data rychlostí, za kterou si platíte měsíční paušál. Je také užitečné znát kromě samotných rychlostí i odezvu a míru agregace.

Pokračovat na článek


Počítač pro každého a Level jsou nejčtenějčí časopisy o počítačích a počítačových hrách.

Aktuální výsledky Media projektu opět potvrdily, že pozici nejčtenějšího počítačového časopisu uhájil náš čtrnáctideník Počítač pro každého, jejž měsíčně čte průměrně 136 000 čtenářů.Počítačový magazín Chip čte měsíčně 95 000 čtenářů.V kategori titulů počítačových her je nejčtenější časopis Level, jehož čtenost je 120 000 čtenářů na vydání.Skvělé třetí místo zaznamenal měsíčník PlayStation 2 Oficiální Magazín – CZ, měsíčně jej čte 64 000 čtenářů. Jak je z uveřejněných výsledků vidět, o počítačové a herní časopisy vydavatelství Vogel Burda Communications je nebývalý zájem. V současné době čte tituly tohoto vydavatelství včetně zájmových titulů CHIP Special, PPK Special, katalogu MediaShop půl milionu čtenářů, což představuje téměř 40% podíl na trhu v oblasti počítačových a herních titulů.

Pokračovat na článek


Google Spreadsheets - návod 1/3

Myslím, že by byla škoda skončit návodem na Google Docs a nezpracovat podobný manuálek ke Google Spreadsheets, což je on-line obdoba tabulkového kalkulátoru (např. Microsoft Excel), který ale máte zdarma k dispozici na každém počítači připojeném k internetu, aniž byste jej museli instalovat.O Google Docs jsme si na PŘIPOJTE SE sdělili velké množství užitečných informací. Jedná se o on-line textový editor, ve kterém můžete efektivně vytvářet kancelářské textové dokumenty nezávisle na softwarovém vybavení a platformě pracovní stanice (počítače) připojené k internetu. Stačí mít nainstalovaný Internet Explorer, Mozillu nebo Firefox.Google Spreadsheets je on-line kancelářský nástroj. S jeho pomocí lze vytvářet nenáročné kancelářské tabulkové dokumenty. Základní seznámení s tímto bezplatným produktem se nachází zde. Nyní bude opět následovat třídílná série článků, která vás hlouběji zasvětí do používání Google Spreadsheets.Firma Google svými produkty přináší revoluční přístup ke tvorbě a zpracování kancelářských dokumentů. Požadavek na výkonnostní sílu a vybavení pracovní stanice uživatele přenáší na vlastní počítačové systémy. Vzhledem k masivnímu rozvoji internetu, rychlosti, dostupnosti a stability připojení k počítačové síti, je zcela reálný předpoklad, že v blízké budoucnosti bude takovým způsobem fungovat drtivá většina prozatím lokálních počítačových programů.Registrace uživateleVětšina z vás, kteří jste prošli mými návody na Google Analytics (podrobná analýza přístupů na webové stránky) a Google Docs, má vytvořené uživatelské účty u firmy Google. Nicméně, postup registrace raději nevypustím. Zkušenější uživatelé mohou následující odstavce přeskočit.Registrace uživatele je základní podmínkou k tomu, abyste mohli začít tabulkový editor Google Spreadsheets používat.1. Do internetového prohlížeče si zadejte adresu www.writely.com nebo docs.google.com. Na obou uvedených adresách se nachází vstup do on-line kancelářských aplikací firmy Google.2. V pravé dolní části aktivujte odkaz Create a new Google Account. 3. V registračním formuláři zadejte váš e-mail (Your current email address) a dvakrát heslo (Choose a password, Re-enter password). Pokračujte křestním jménem (First name) a příjmením (Last name). Specifikujte místo svého působení (Location) a opište písmena z obrázku (Word Verification). Na závěr potvrďte tlačítkem I accept create my account, čímž souběžně vyjadřujete svůj souhlas s podmínkami používání této služby (Terms of Service). Na vámi zadanou e-mailovou adresu přijde odkaz, kterým aktivujete svůj uživatelský účet u Google.com.Pokračujte na původní webové stránce s registrací: Click here to continue. Váš nový účet můžete použít ke všem bezplatným službám Google.com.První přihlášeníPři prvním přihlášení do kancelářských aplikací Google se zobrazí následující stránka:Pokud už máte vytvořené nějaké soubory, například pod kancelářskou aplikací Google Docs, bude se úvodní stránka tvářit jako souborový manažer.Na vstupní podstránce aktivujte odkaz New Spreadsheet (Nový tabulkový dokument). Otevřel se nový panel nebo okno prohlížeče, které vypadá takto:Všimněte si, že jako název dokumentu je uvedeno sousloví Unsaved spreadsheet (Neuložený tabulkový dokument). Pod názvem je rozevírací menu File (Soubor), skupina záložek, formátovací panel nástrojů a pracovní plocha. Aktuální pracovní plocha patří do záložky s názvem Edit (Editace).Vpravo od názvu dokumentu se nachází dvě tlačítka pro rychlé uložení dokumentu. Save (Uložit) pouze uloží dokument a vy můžete pokračovat v další práci. Tlačítko Save & close (Uložit & uzavřít) uloží dokument a vzápětí ho uzavře.Pracovní plocha se skládá z buněk. Aktuálně vybraná buňka je zvýrazněna modrým rámečkem. Buňky jsou řazeny ve sloupcích a řádcích. Sloupce mají abecední značení, řádky číselné. Pod pracovní plochou je záložka s názvem otevřeného pracovního listu. Pokud bude v souboru pracovních listů více, budou tyto záložky řazeny vedle sebe.Rozmístění základních prvků je velmi podobné klasickému Excelu.Změna názvu dokumentuOproti Google Docs se název dokumentu nedá změnit kliknutím na sousloví Unsaved Spreadsheet. Dokument musíte nejprve uložit – a to kliknutím na tlačítko Save nebo výběrem v rozevíracím menu File volby Save. Aplikace vás sama vybídne, abyste zadali nový název dokumentu.Rozevírací menu FileRozevírací menu File obsahuje následující volby:New (Nový) – Okamžitě vytvoří do nového panelu nebo okna prohlížeče nový tabulkový dokument.Import (Importovat) – Otevře do Google Spreadsheet tabulkový dokument z počítače uživatele. Podporovány jsou formáty xls, ods a csv.Open (Otevřít) – Otevře do Google Spreadsheet tabulkový dokument z vašeho účtu u Google.com nebo umožní nahrát dokument přímo z vašeho počítače.Copy Spreadsheet (Kopírovat tabulkový dokument) – Vytvoří do stejného okna kopii dokumentu.Export (Exportovat) – Umožní export dokumentu do cizího formátu. Podporovány jsou formáty csv, html, ods, xls a pdf.Print (Tisk) – Výtisk dokumentu.Upload New Version (Nahrát novou verzi) – Nahraje novou verzi dokumentu z vašeho počítače, která nahradí stávající verzi dokumentu otevřenou v Google Spreadsheet.Rename (Přejmenovat) – Přejmenuje dokument.Close (Zavřít) – Uzavře aktuální okno nebo panel s dokumentem.Narozdíl od Google Docs zde chybí statistika a možnost najít a nahradit výraz v dokumentu.Základní formátování dokumentuK úpravám jednotlivých buněk, řádků a sloupců slouží tento panel nástrojů:Pro základní formátování dokumentu se používají ikonky, které jsou známé z Excelu:U naprosté většiny úprav obsahu dokumentu platí jednoduché pravidlo: nejprve výběr buňky nebo více buněk, následně aktivace změny formátu v panelu nástrojů.Kromě základních formátovacích funkcí jsou v panelu nástrojů ještě funkce pokročilejší. Ty si probereme v další části návodu.

Pokračovat na článek


20 počítačů do 30 000 Kč v testu

Počítače za vysvědčeníLoňský test počítačů za vysvědčení zaznamenal velký čtenářský ohlas, a tak jsme se jej rozhodli letos zopakovat. Vývoj však jde rychle dopředu, takže se testu tentokrát zúčastnily už zcela jiné stroje s jiným vybavením.Vysvědčení se blíží a s ním i termín možného nákupu počítače. Názory na to, zda odměňovat za výsledky ve škole, se samozřejmě různí, ale koupit studentovi počítač před prázdninami je možné i z ji-ných důvodů než pouze kvůli dobrému prospěchu. Zkrátka by neměli přijít ani ti méně úspěšní, protože počítač není pouze zdrojem zábavy, ale je i zdrojem poučení, a tak by mohl k lepším výsledkům alespoň trochu napomoci. Ale to už se dostáváme k tomu, proč vůbec počítač žákovi nebo studentovi koupit.Proč kupovat PC?Počítač může studujícímu člověku sloužit k mnoha účelům. Málokdo už dnes například chce psát delší texty na stroji nebo rukou, k dispozici jsou také různé výukové programy na CD-ROM, které mohou získávání vědomostí zpestřit i obo-hatit, a internet je bohatou studnicí informací a výborným komunikačním prostředkem. Nesmíme zapomenout ani na počítačové hry, které alespoň v některých případech cvičí postřeh, krátkodobou paměť, logické uvažování a většinou i angličtinu, a hlavně na to, že příjemnou formou přivedou studenty k počítači. Snad každý si rád občas nějakou tu hru zahraje.Už pouhé seznámení s počítačem a pochopení jeho ovládání se dnes velmi cení a považuje se za součást vzdělání. Bez znalosti základů práce na PC se těžko shání slušně placené zaměstnání, a tak se pořízení PC může stát dobrou investicí do budoucna. Výpočetní technika se pro někoho může stát koníčkem, který se později změní v za-jímavou, a někdy i dobře honorovanou práci. To jsou ale samozřejmě jen některé důvody pro nákup počítače. Nyní se podívejme na to, jak by mohl počítač pro žáky a studenty vypadat a co by měl obsahovat.Jaký počítačV loňském testu se objevily počítače s cenou do 40 000 Kč s DPH. Letos jsme cenový limit posunuli trochu níže, tedy na 30 000 Kč bez DPH, protože doba je nedobrá a málokdo si může dovolit utratit za počítač více peněz. I 30 000 Kč je pro někoho příliš. Většina firem, které nám do testu počítač půjčily, se cenový limit snažila beze zbytku vyčerpat, a tak cena počítačů v testu byla často těsně pod hranicí 30 000 Kč. Pouze firmy Computer City, Libra Electronics a AT Computers nabídly do testu počítače s vý-razněji nižší cenou (úplně nejlevnější byl počítač Leo Easy 300 od firmy Libra Electronics), které mohou být zajímavé pro méně majetné zájemce.Vejít se do hranice 30 000 Kč a zároveň nabídnout výkonný počítač vhodný pro provozování kancelářských a multimediálních aplikací a také pro hry není vůbec jednoduché. Najde se totiž jen málo možností, kde ušetřit. Absolutním minimem je dnes 32 MB paměti a nikdo také testovaný počítač menší pamětí nevybavil - většina obsahovala 64 MB paměti, a jeden dokonce 128 MB. Také na pevném disku se těžko šetří - 3,2GB disk je přijatelný, i když větší je samozřejmě lepší, ale menší disky už dnešním požadavkům nevyhovují. Co se týká monitoru, pro domácí použití ještě stačí 15" monitor a jím také naprostá většina firem své počítače doplnila. Počítač pro studenty, který neobsahuje mechaniku CD-ROM ani zvukovou kartu, je také těžko představitelný, a myš a klá-vesnice musí být u každého PC. A teď - na čem ušetřit?Výběr procesoru, komponent i počítačových doplňků jsme nechali na jednotlivých firmách s upozorněním, že počítač, který do testu zapůjčí, má být určen pro žáky a stu-denty. Měly se tedy vyrovnat s podobnou situací, jako když do obchodu přijde zájemce, který chce počítač pro studenta a čeká, co mu bude doporučeno. Každá firma pochopitelně nabídla trochu jinou sestavu a dala přednost něčemu jinému.Některé firmy vybavily svůj počítač ještě dalšími doplňky, většinou reproduktory, joystickem či modemem, který umožní přístup k internetu. U počítačů se však objevila i slu-chátka, multimediální klávesnice (rozšířené o tlačítka pro ovládání hlasitosti a me-chaniky CD-ROM) a také zvu-ková karta s radio-tu-ne-rem; mno---ho firem dodá s po--čítačem i zají-mavé programy, hry a multimediální tituly čekali jsme jich ale více. Řada firem sáhla v případě grafické karty po modelu určeném speciálně pro hry, tedy po kartě Voodoo3 2000, jejíž použití se promítlo v lepším hodnocení herních testů. Někdo dal přednost většímu, tedy 17" monitoru nebo mechanice DVD před mechanikou CD-ROM, což není špatná volba. To vše jsme v celkovém hodnocení samozřejmě zohlednili.Jak jsme testovaliPočítačové sestavy jsme se snažili hodnotit komplexně. Výkon jsme měřili pomocí našich standardních nízkoúrovňových testů i testů aplikačních, které podají obrázek o výkonu počítače při provozování kancelářských a grafických aplikací. Výsledky jednotlivých testů najdete v tabulce a u po-čítače naleznete i hod-nocení celkového výkonu. Dále jsme pomocí herních testů hodnotili výkon grafických karet a použitelnost jednotlivých počítačů pro hraní her, i když samozřejmě ne každý chce na počítači hry hrát, a počítače speciálně určené pro hry jsme do našeho testu ani nechtěli. Při testování jsme použili populární hru Quake II, která vy-užívá rozhraní OpenGL; toto rozhraní všechny grafické karty nepodporují. Jinak totiž musí hra běžet v softwarovém režimu s mnohem horšími výsledky. Dále jsme použili hru Incoming, která využívá rozhraní Direct3D (nainstalovali jsme nejnovější verzi 6.1) od firmy Microsoft a při běhu na kartách Voodoo3 využívá rozhraní Glide. U her jsme měřili průměrný počet obrázků za sekundu, které je počítač schopen spočítat a zobrazit.Měřili jsme také přenosové rychlosti a přístupové doby pevných disků a mechanik CD-ROM. V případě mechanik DVD jsme měřili přenosovou rychlost a přístupovou dobu nejen v režimu DVD, ale i v režimu CD-ROM. Výkon není všechno a někdo dá přednost raději značce, většímu monitoru, lepší výbavě nebo nižší ceně. To, čím je počítač vybaven, najdete v tabulce, a výbavu jsme zhodnotili i celkově jednou známkou. Samozřejmě nejsou reproduktory jako reproduktory - některé jsou kvalitnější, výkonnější atd.; i na to jsme pochopitelně brali ohled, podobně jako u dalších doplňků, které jednotlivé firmy ke svým počítačům dodaly. Nezapomněli jsme ani na hodnocení provedení počítače, tedy na vhodné uspořádání jeho jednotlivých komponent ve skříni nebo na správné svázaní a upnutí kabelů.Student většinou začne s málem a po-stupně chce podle požadavků svůj počítač dále rozšiřovat nebo zvyšovat jeho výkon. V tabulce tedy naleznete i počet volných slotů ISA a PCI, které další rozšíření umožňují, a také počet volných pozic v počítačové skříni pro další mechaniky a další hardwarové doplňky. V testu jsme se nejčastěji setkali s pro-cesory Intel Celeron, ať už ve verzi SEPP (Single Edge Processor Package) určené pro Slot 1, nebo ve verzi PPGA - Plastic Pin Grid Array pro Socket 370. V ně-kte-rých počítačích byl procesor Celeron PPGA umístěn v redukci, která se vkládá do Slotu 1. Tato kombinace je totiž levnější než procesor ve verzi SEPP, a navíc procesory ve verzi SEPP se již špatně shánějí. Slot 1 má samozřejmě své výhody v tom, že procesor Celeron je později možné zaměnit za výkonnější Pentium II nebo Pentium III. V testu ovšem nechyběly ani počítače s proce-sory od firem AMD nebo Cyrix, i když ani jeden z nich výkonnostně nijak nepřesvědčil.Výběr počítačů na našem trhu je skutečně veliký. V testu se nakonec sešlo 20 počítačů od nejrůznějších firem. Zájemci o počítač tedy mají z čeho vybírat. V porovnání se stroji, které se zúčastnily loňského testu, je výkon těch současných mnohem vyšší. Pro provozování běžných aplikací stačí bezpečně úplně všechny počítače z testu. Pro provozování náročnějších her však některé vhodné nejsou, což je dáno především použitou grafickou kartou. VýsledkyPodle očekávání dopadly v herních testech v průměru lépe počítače s novou grafickou kartou Voodoo3 2000, protože grafická karta společně s procesorem rozhoduje o počtu možných "frames", které lze zobrazit za jednu sekundu. Hned za těmito počítači se většinou umístily počítače s kartou s čipem nVidia Riva TNT, ostatní byly slabší. V hrách si velmi dobře vedl počítač Mironet 3018M, který se prosadil jak ve hře Quake II, tak ve hře Incoming. Počítače Leo Easy 300, Compaq Presario 2282 a Yakumo Pro Family 366 nejsou pro 3D aplikace a hry vhodné, a některé testy se jim dokonce nepodařilo vůbec absolvovat. V daném rozlišení totiž jejich grafická karta nebyla schopna pracovat nebo nestihla obraz zpracovat. Pro 2D hry však tyto počítače stačí, a navíc jde o počítače, které jsou levnější. Pokud tedy někdo touží po počítači, na kterém se dají hrát nejnovější 3D hry, doporučujeme počítač s kartou Voodoo3 a nej-méně 64 MB paměti. Z pro-cesorů - díky současným příznivým cenám - pro levnější počítače nabízí nejvíce procesor Intel Celeron.Ukázalo se, že levnější pevné disky poskytují dostatečný výkon pro domácí použití. Výkonnější disky často zklamaly kvůli tomu, že nebylo využito jejich rozhraní ATA/66, které základní desky zatím nepodporují. Musely proto běžet v mno-hem pomalejším režimu.V testech si nejlépe vedl počítač Mironet 3018T, ale kvůli horšímu monitoru a také kvůli tomu, že v jeho ceně není započten systém Windows 98, který by si většina uživatelů asi musela stejně pořídit (i když proti systému Linux nic nemáme), jsme mu nakonec ocenění Chip Tip neudělili. Získal je počítač firmy Softcom, u něhož se nám líbil jak výkon, tak výbava. Dodává se totiž se 17" monitorem a slušnými reproduktory. Naší pozornosti neunikl ani počítač firmy Suma, který si velice dobře vedl v aplikačních testech a měl výbornou výbavu. Jen kvůli starší grafické kartě nedosáhl takových výsledků v herních testech. I přesto jsme mu Chip Tip udělili.Ocenit jsme chtěli i jeden počítač s nižší cenou. Uvažovali jsme o počítači Triline, který za cenu asi o 5000 Kč nižší, než za jakou se prodávala většina soupeřů, nabízí přijatelný výkon, ale vzhledem k horšímu provedení jsme mu ocenění nakonec neudělili. U počítače Yakumo byla cena ještě příznivější, ale zklamal nás dodaný monitor.Úspěšní i méně úspěšní studenti si tedy mohou vybrat z široké nabídky počítačů a prázdniny, nebo alespoň jejich část, mohou strávit u obrazovky monitoru. Věříme, že náš test jim i jejich rodičům v rozhodování při nákupu alespoň trochu pomůže.

Pokračovat na článek


Jsme kultura kriplů?

Dva obaly od pizzy, pět plechovek od Coca Coly a Red Bullu a celofán od čokolády se válí na šedém stole, který nebyl již zhruba rok jakkoliv čištěn či umýván.Vedle toho kupa zhruba deseti obalů od tyčinek pochybných výrobců a nezaplacené účty. To ale není vše, co se na tomto stole rozprostírá. Více jak jednu třetinu stolu obsazuje monitor, reprobedny, mikrofon, klávesnice, myš a další počítačové příslušenství. Za počítačem sedí shrbený mladík v propocené košili, má neoholenou tvář a jeho spodnímu prádlu už dávno vypršela záruční lhůta. Jediná jeho aktivita spočívá ve vydatném soustředění se a mačkání levého myšítka na své závodní myšičce. Je to jeho jediná aktivita za posledních dvanáct hodin, když nepočítáme jednu pauzičku strávenou na oné místnůstce s panáčkem. Blíží se osmá hodina ranní a on by měl pomalu vstávat do práce. To půjde velmi těžko, vzhledem k tomu, že si ještě nešel lehnout. Kdo by si také chodil lehnout, když ownuje server, že ano. Rozhodl se, že si dneska vezme volno a pořádně se prospí. Teď si ale ještě chvilinku zahraje, když už má dnes to volno. Připojují se na server, zvolí stranu a hraje. Desátá hodina se blíží a náš „hrdina“ (říkejme mu třeba Bohdan) se již chystá do postele. Ve chvíli, kdy se definitivně chystá odpojit, zabrousí jeho pohled na slovíčko nextmap, napsané do chatu jakýmsi zvědavcem. Dust2, to je jeho oblíbená mapa. Přecejenom ještě chvíli zůstane a nasbírá nějaké ty fragy. Po dvou hodinách a čtvrtém prodloužení se mapa mění na de_aztec a Bohdanovi oči podlité krví se začínají pomalu zavírat. Nevadí, další Red Bull do řady a hunt se může rozjet. Ve chvíli, kdy kempuje na suchém položišti se rozezní telefon. Letmý pohled na zvonící věcičku naznačuje, že se jedná o šéfa. A sakra, Bohdan si uvědomuje, že zapomněl do práce zavolat. Bohužel to nebylo poprvé. Ani za tento týden. Konverzace se šéfem je krátká a výstižná. Zítra již nemusí chodit do práce. Ani ho to nijak nemrzí, najde si zase jinou. Vrátného přece přijmou skoro všude. A tak hraje dál a dál, dokud jeho organismus nevydá jednoznačný pokyn k nástupu na toaletu. Tam také jeho putování končí. Se svléknutými kalhotami a toaletním papírem v ruce spočívá hlavou opřenou o přední stranu dveří. Ale není mrtvý, jen tvrdě spí, nechrápe. Jediné, co mu dnešní noc přinesla je vyhazov, otlačená hlava a svědící pozadí, kterému se nedostalo včas toaletního papíru. A zítra (nebo ještě dnes), může začít vše nanovo…Je jistě mnoho čtenářů, kteří si v našem vyprávění připadali stejně jako náš ctěný hrdina Bohdan. Takovýchto extremních případů není mnoho, ale dozajista by se nějaký ten Bohdan no.2 našel. Hráči mrhají svým časem, aby strávili bezesnou noc u svého šedého miláčka. U svítící obrazovky tráví nemalá část herní populace více jak jednu čtvrtinu volného dne. Veškerý svůj volný čas. Ať už se jedná o školáky, mladíky na civilce, těžce pracující výrostky anebo úspěšné podnikatele. Ale co to koho zajímá? Když nás to baví, tak proč ne… Proč jsem ale o tomto začal mluvit? Protože mě už vadí neustálé navážení se nezasvěcené menšiny (spíše ale většiny) do mého trávení volného času. Jak často jsem slýchával (a stále ještě slýchávám) od rodičů, proč si raději nejdu něco přečíst, nebo si nejdu zaběhat. Co ze mě jednou bude? Vždyť jen sedím u toho krámu a nic jiného nedělám. Lidé o mě říkají, že jsem počítačový maniak (ale jen ti, kteří sami hry nehrají). Od předešlé generace (respektive od mých rodičů) si musím vyslechnout, jak že to oni trávili svůj volný čas, když byli mladí. Sedět ve třicetistupňovém teple doma u počítače, místo nahánění roštěnek na koupališti, může napadnout opravdu jenom mě. Jak často jim já odpovídám, že když oni neměli tu možnost, tak proč jí chtějí odebírat nám? Počítač je vinou všeho, co se nepovede. Ať už se to týká školy, nesplněných domácích prací („mých jediných povinností“) nebo lenosti jít nakoupit. Samozřejmě, že jsem hrubě nespokojen s názory mých rodičů, a když ani neví, čeho se co týká, tak proč mě neustále napomínají a zakazují všechno možné? Proč se snaží mou aktivitu na počítači omezit? Proč všechno svádí na počítač? Možná asi proto, že mají zčásti pravdu. Nebýt jejich dozoru, třeba bych dopadl jako Bohdan (no, zas tak strašně doufám ne) a celý život strávil v nějakém bytečku za monitorem. Nebýt jejich neustálého dorážení, možná by šla i ta škola více stranou. Když si položím ruku na srdce a doopravdy se zamyslím nad tím, co dělám a čemu věnuji všechen svůj volný čas, dopadne rozhřešení velmi špatně. Díky počítači se mi nechce jít si zaběhat, to si raději zahuntim v CS. Díky počítači kašlu na školu, naštěstí nejsem zase tak nezodpovědný a alespoň ten tahák si napíšu a do sešitu se kouknu o přestávce. Nebýt ale počítače, možná by moje známky vypadaly i trochu lépe. Díky počítači mi začíná ubývat svalová hmota a tuková začíná přibývat. Skolióza není výjimkou. Jediné, čím se asi tak mohu pochlubit, je svalnatý a vyvinutý ukazováček ba pravé ruce, který ovšem díky ergonomické myši připomíná spíše levou půlku kružnice. Všechny zápory si jistě každý umí vybavit sám, jelikož je vidí sám na sobě. Co mi ale počítač přinesl? Jistě známe vymlouvavé články, že hráči akčních her mají rozvinuté reflexy, a proto je jen malá šance, že skočí pod auto. Hráči strategických her zase dokáží organizovat a vyznají se v taktice. Kdy se jim ale poštěstí vést v dnešním světě družinu ozbrojených velbloudů? Nejspíše nikdy. Vratké argumenty těchto článku nejsou zdaleka na místě, chceme něco opravdového. Něco, co by autorům článků v ženských časopisech a všemožných Reflexech vneslo slzy do očí, něco, co by hráčskou většinu konečně posunulo na jakousi snesitelnou společenskou úroveň. Cesta ke štěstí je ale trnitá, snad jen v Koreji je vydlážděná broušeným mramorem a dá se po ní šlapat všemi směry. Co mi tedy počítač dal? Určitě minimálně tunu zábavy, ale to nikoho nepřesvědčí. Také mi dal možnost vyzkoušet si strašně moc možností. Ať už jsou to obsáhlé informace na internetu nebo nenápadně vzdělávací informace ve hrách. Počítač mě určitě naučil dobře anglicky a dal mi slovní zásobu, která se mi ještě jednou určitě bude hodit. Nemyslím zde například slovíčka typu „mega-ohňo-ultra-koulo-metač“, ale jistá slovíčka obsažená v Tycoonech a hrách jemu podobných. Takové Sim City vám připraví toliko anglických slovíček, že vám jejich zásoba bude stačit na absolvování VŠE za velkou louží (nebo i za malou, v Anglii). Jako hráč odkojený strategiemi budu již navždy vědět, kdo to byly Zulové, kdo to byl Shaka Zulu a proč že všichni panovníci letěli na Kleopatru. Internet, velký to fenomén, kolik peněz a práce mi ušetřil. Není nic lepšího, než seminární práci místo nekolikatýdenního moření vypracovat za 15 minut. Každý určitě již čeká, jaké bude ono rozřešení problému a jaký že argument posadí pány z Reflexu na zadek. Jak jsem o tom tak přemýšlel, tak zábava je asi nejsilnějším argumentem, který bych ze sebe mohl vydat. Zápory, ať už chceme nebo ne, převažují. Všechno je ale jen otázka priorit, takže zůstává jen na nás, jak se svým volným časem naložíme a zda strávíme celý život hraním „hámotin“ na 150 způsobů. Je zde pořád dost místa k diskusi, připojte tedy své názory a zdrbněte mě, jak moc blbě jsem nás, počítačové pařany, zhodnotil. Nalijme si tedy čistého vína a řekněme si, kde bychom byli bez počítače a kde s počítačem. Tři obaly od pizzy, osm plechovek od Coca Coly a Red Bullu a tři celofány od čokolády se válí na šedém stole, který nebyl již zhruba rok jakkoliv čištěn či umýván. Vedle toho kupa zhruba dvaceti obalů od tyčinek pochybných výrobců a nezaplacené účty. To ale není vše, co se na tomto stole rozprostírá…

Pokračovat na článek