Výsledky vyhledávání pro dotaz podpora firefox

Výsledky vyhledávání v sekci: Mobilní

Internet Explorer po mobilní zařízení

S rostoucí popularitou PDA, chytrých mobilních telefonů a dalších malých přenosných zařízení rostou i nároky uživatelů na jejich využití pro práci i zábavu. Nepostradatelnou výbavou se proto stává internetový prohlížeč. Na platformě Windows Mobile se můžete podle očekávání setkat s mobilní verzí Internet Exploreru. tisknoutKapesní počítače roku 2006 dokáží v lecčems nahradit notebooky – na PDA je možno kromě obvyklých funkcí, kterými disponovaly již první modely (správu času, úkolů, posílání e-mailů apod.) přehrávat audio i video ve vysokém rozlišení či hrát náročné hry (některé modely Dellu jsou dokonce vybaveny výkonným grafickým akcelerátorem). S příchodem displejů s vyšším rozlišením odpadl základní problém prohlížení webu – neoptimalizované stránky se na displej nevešly a buď je bylo třeba posunovat do strany, nebo jste mohli využít funkci Internet Exploreru, který stránku patřičně upravil. Pozměněné stránky však nebyly vždy podle přání uživatelů, často docházelo k nevyužívání místa a scrollovat bylo nutné stejně, ale směrem dolů. Základní obrazovka obsahuje několik důležitých ovládacích prvků – kromě adresního řádku v horní části (který lze skrýt) se tlačítka nachází ve spodní liště a slouží k vyvolání nabídek (viz. níže) a seznamu oblíbených stránek, zastavení načítání / aktualizaci stránky a posun na předchozí stránku. Navigace má z mého pohledu jeden zásadní nedostatek – prohlížeč je sice vybaven tlačítkem zpět, ale tlačítko vpřed chybí. Pokud máte např. stránku, kde je více odkazů, postupně je prohlížíte, stisknete tlačítko zpět (a dostanete se na zmíněný rozcestník), budete muset vámi vybraný odkaz (tedy ten, který jste naposledy navštívili) najít a kliknout na něj znova. Na druhou stranu, naposledy použitý odkaz je označen černým rámečkem, takže ho lze od ostatních celkem jednoduše odlišit. Případně je možné použít nabídku Forward v menu View. Favorites (tedy oblíbené weby) lze řadit do složek a pozitivní je, že jich již několik v seznamu najdete vyplněných – jedná se většinou o weby zaměřené na kapesní počítače, ať již časopisy nebo e-shopy.K dispozici máte i jednoduchou historii, navštívené stránky můžete řadit pomocí titulků (HTML značky tittle) nebo dle www adres. Tapnutím na položku se začne stránka načítat, weby není možné z historie v prohlížeči vymazat.Internet Explorer umožňuje vybrat jednu z pěti velikostí písma. Protože celkem dobře vidím, vystačil jsem si většinou s nejmenším fontem, problém byl ale se zvětšováním – na každé stránce fungovalo jinak. Např. na Pooh.cz byl rozdíl mezi krajními variantami znatelný, kdežto např. Novinky písmo zvětší jen trochu. Můj odhad je, že na vině jsou autoři webových stránek, kteří nastavili pevnou velikost písma. Obdobný stav panuje i na stolních počítačích. Nejlepším řešením by nejspíše byla možnost vlastního nastavení písma + minimální velikosti fontu, čímž disponuje např. Firefox. Stránku je možné zobrazit s obrázky či bez. Pokud vypnete načítání grafiky, stránky se budou zobrazovat trochu rychleji, ale rozvržení zůstane zachováno – místo obrázku se totiž objeví bílé pole s parametrem ALT, takže u dobře zpracovaných webů máte alespoň představu, co na obrázku bude a lze ho i zobrazit. Nikoli však jednoduchým tapnutím, ale stylus je třeba nad obrázkem podržet déle a počkat, až se zobrazí nabídka. Nastavit lze pouze minimum, ale jako základ to postačuje. V sekci Tools – options můžete povolit cookies, nastavit automatické mazání historie (při nastavení 0 dnů se historie nebude ukládat) atp. Pro správné zobrazení národních znaků je třeba nastavit znakovou sadu (Western European), díky čemuž se české znaky na stránkách v kódování Win, ISO či UTF-8 zobrazí správně bez nutnosti instalovat jakoukoli dodatečnou aplikaci.Windows Mobile 2003SE i WM5 dovolují přepnout displej do landscape režimu, přičemž dojde k překreslení okna Internet Exploreru, ale stránka se nenačítá znova a zůstává zachována i pozice, na které jste byli. Absence těchto funkcí u Palm OS a Web Pro bývá často cílem kritiků, nutno dodat, že oprávněně. Např. v rozsáhlých diskusních fórech je velmi zdlouhavé opět najít příspěvek, který jste před změnou režimu četli. Velmi užitečnou funkcí je kopírování textu ze stránky, což lze provést i výběrově, nikoliv jen vybráním označit vše + kopírovat. Pokud narazíte na zajímavý odkaz, lze ho odeslat e-mailem. PocketPC s VGA displeji využívají vyšší rozlišení pro zjemnění ikon a textů. Jestliže dobře vidíte a malá písmena vám nedělají problém, vyzkoušejte program SE VGA, který výchozí nastavení upraví tak, aby pro každý prvek (např. ikonu na Today obrazovce) byl použit stejný počet pixelů jako na přístroji s QVGA displejem. Dojde tak ke zmenšení grafiky i textu, díky čemuž se na displej vejde velmi mnoho informací. Podívejte se, jak vypadají některé známé stránky v Real VGA režimu (oproti původnímu stavu vlevo je jasně vidět, že se na obrazovku vejde mnohem více textu): Internet Explorer v PocketPC načítá stránky tak, že za cca 10-20 vteřin (záleží na velikosti stránky) je načteno a zobrazeno základní rozhraní spolu s textem a prvními obrázky. Jinými slovy, s načítající se stránkou je možné pracovat cca 15 vteřin po zadání (v případě GPRS), můžete číst text, prohlížet si již načtené obrázky atp. Nemusíte tedy čekat na kompletní načtení stránky, které může trvat i jednu-dvě minuty, v závislosti na velikosti stránky a v ní zobrazených obrázků.Co říci závěrem? Internet Explorer těží zejména z výhod Windows Mobile, co se kvalit vlastní aplikace týče, jedná se o prohlížeč pouze průměrný. Během surfování narazíte na několik stránek, které se nezobrazí v plné podobě (např. Seznam). Výhodou je možnost vybrat si z 5 velikostí písma, zamrzí absence fullscreen režimu, díky kterému by se VGA displej využil naplno.Domovská stránka MIcrosoft Windows Mobile: http://www.microsoft.com/windowsmobile/default.mspx

Pokračovat na článek


Windows Phone 7 je jednoduchý, ale omezený

Přestože je mobilní operační systém Windows 7 phone již nějakých pět měsíců na trhu, rozhodl jsem se napsat jeho krátké představení. Nejedná se přímo o recenzi, ale o shrnutí jeho funkcí a změn oproti starší verzi Windows mobile 6.5, Androidu, Smybianu a IPhone. Zcela nové menuHned jak zapnete přístroj (například špičkové HD7, nebo Samsung Omnia 7), uvidíte úvodní obrazovku, která se vůbec nepodobá ničemu, co jsme již dříve viděli. A už vůbec to nevypadá jako Windows, jako produkt Microsoftu. Hlavní menu se svou jednoduchostí a přehledností nejvíce podobá menu IPhone se 16+4 klávesami, ale zde je kláves ještě méně, a vše je podřízeno co nejjednoduššímu a nejrychlejšímu spouštění obvykle používaných aplikací a funkcí.Hlavní obrazovka působí velmi přehledně a intuitivně, možnosti jejího přizpůsobení jsou ale velmi omezené. Menu s aplikacemi si můžete přizpůsobit lépe, můžete si tam dát ty nejpoužívanější aplikace, a pro celý systém samozřejmě existují různá barevná schémata, i když je jich poměrně málo.Na multitasking prozatím zapomeňteJak již možná víte, Microsoft se ocitl pod palbou kritiky kvůli naprostému vynechání multitaskingu. Tato kritika je oprávněná a je to velký krok zpět, ale Microsoft se chystá v blízké době multitasking zpřístupnit. Chybí navíc pokročilejší správce úloh známý ze starších verzí WM. S možností si nechat zobrazit spoustu informací o spuštěných procesech a o využití hardwaru.Multimediální výbavaMicrosoft také podobně jako Apple u IPhone výrazně omezil podporu aplikací třetích stran. Multimediální oblast nového operačního systému vychází z prostředí kapesního přehrávače Microsoft Zune. K dispozici je hudba a video uložené v telefonu, na webu i skladby vysílané vzduchem díky přítomnosti FM tuneru. Je možné si vybrat z relativně široké nabídky her, například the Sims 3, nebo Need for Speed: Undercover. Hry mají dobrou grafickou stránku i ovládání.Rychlý, intuitivní, ale omezený systémCelkové zjednodušení systému přineslo velice rychlý chod s plynulými animacemi a minimalizací záseků. Toto je ale relativní a hardwarová náročnost Windows Phone 7 je velmi vysoká. To je také důvod, proč výrobci Windows Phone 7 instalují jen na hardwarově opravdu špičkové telefony.Tento operační systém je jednoduchý, rychlý a uživatelsky přívětivý, cílí na větší skupinu zákazníků, ne především na manažery, jak tomu bylo u předchozích generací Windows Mobile. To s sebou nese ale řadu až nesmyslných omezení, často známých z IPhone. Windows Phone 7 nepodporuje režim přenosného zařízení USB, přenos souborů přes Bluetooth, ani klasickou práci s textem kopírovat / vložit. Webový prohlížeč nepodporuje flash animace. To jsou funkce, které zdaleka nevyužívají jen ti nejpokročilejší uživatelé. To je hlavní důvod, proč se telefony s Windows Phone 7 prodávají o dost hůře, než by si Microsoft představoval. Další důvod je, že telefony s tímto operačním systémem jsou velice drahé a výběr modelů by mohl být větší. Zatím existuje pouze 6 telefonů, z toho 4 od HTC. Je vidět, že většina lidí kupujících smartphone se nenechá kvůli jednoduchosti vzdát pokročilejších funkcí operačních systémů. Namísto Windows Phone 7 tak dávají přednost obvykle největšímu konkurentu Microsoftu na poli mobilních zařízení, Androidu od Googlu.Hlavní výhody:Premium mobilní OS (vysoká minimální požadavky na hardware)Jednoduché a přehledné rozhraní s výrazným designemSnadné uživatelské rozhraníHladký chod s animací a přechodových efektůVýborný MS Office v mobilním provedeníKompletní sociální integraceCloud služby v oblasti integrace (SkyDrive, Windows Live, Xbox Live)Bezdrátová synchronizace multimediálního obsahuVnitřní paměť lze rozšířit pomocí microSD karty (pokud je k dispozici)Hlavní nevýhody:Žádný správce souborůvideohovoryOmezená dostupnost aplikací třetích stranNelze posílat soubory pomocí BluetoothAbsence USB paměťového režimuŽádný multitaskingNelze použít funkci kopírovat / vložitPříliš závislý na Zune software pro správu počítačových souborů a synchronizaciŽádné ekvalizéry v hudebním přehrávačiNemá Flash ani Silverlight podporu ve webovém prohlížečiDivX / XviD video podporaNové vyzvánění k dispozici pouze prostřednictvím marketuVýměna paměťové karty vyžaduje tvrdý reset

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Prohlížeč Mozilla Firefox

Mozilla Firefox je v současnosti druhý nejrozšířenější světový prohlížeč. Stále větší přízeň surfařů si získává nejen díky své rychlosti a bezpečnosti, ale také díky své jednoduchosti a současně vysoké variabilitě.Jedinečnost Firefoxu spočívá v práci stovek dobrovolníků, kteří se podílí na jeho vývoji - jedná se totiž o tzv. Open source program. Díky těmto dobrovolníkům vzniklo mnoho doplňků, pomocí nichž si můžete obohatit svůj firefox a získat tak prohlížeč šitý přímo Vám na míru.Tour de FirefoxPokud vás při surfování také obtěžuje nepřehledné množství otevřených oken, nabízí vám Firefox elegantní řešení v podobě tabbed browsingu. S tímto vylepšením si můžete v jednom okně otevřít několik panelů s otevřenými stránkami. Každý z nich je reprezentován jednou záložkou a mezi panely s se pak můžete jednoduše pohybovat klikáním po záložkách.Praktickou "vychytávkou" je i vyhledávací pole. Díky němu nemusíte při hledání informací složitě otevírat stránky jednotlivých vyhledávačů, ale stačí zadat požadované heslo do vyhledávacího pole. V jeho levé části se nachází ikonka, kterou můžete rozkliknout a objeví se Vám tak seznam vyhledávačů, pomocí nichž můžete vyhledávat (standardně to jsou Google, Jyxo, Slunečnice, Centrum a Seznam). Pokud se Vám zdá tento výběr nedostatečný, můžete si jej doplnit o další vyhledávací moduly na adrese http://www.czilla.cz/doplnky/vyhledavani/(např. o Anglicko-český slovník, modul srovnávající ceny produktů v internetových obchodech či o vyhledávání v encyklopedii Wikipedii).Jestliže navštěvujete pravidelně stejnou stránku a obtěžuje Vás množství reklam, nabízí Vám firefox způsob, jak zamezit jejich zobrazování - stačí kliknout pravým tlačítkem na nežádoucí obrázek a vybrat položka blokovat obrázky.Užitečnou pomůckou je také přehledný správce stahování, který Vám nabízí základní funkce – pozastavit stahování či stahování úplně zrušit. Stažené soubory se ukládají do historie a tak je můžete kdykoliv znovu pohodlně otevřít.Přizpůsobte si Firefox obrazu svémuZákladní nastavení Firefoxu naleznete pod položkou Nástroje -> Možnosti. Zde můžete nastavit domovskou stránku, blokování vyskakovacích oken, místo kam se budou ukládat stahované soubory a mnohé další.A nyní už se můžeme vrhnout na doplňky (nebo také rozšíření). Které z nich se rozhodnete nainstalovat záleží čistě na vašich představách - vybírat můžete z mnoha desítek vylepšení, která naleznete například na stránkách http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/p/firefox, http://www.czilla.cz/podpora/firefox/rozsireni-podle-ucelu.html. (Obě stránky jsou v češtině). Pro uživatele, kteří vládnou i angličtinou mohu doporučit také tuto stránku: https://addons.mozilla.org/extensions.php?app=%7bec8030f7-c20a-464f-9b0e-13a3a9e97384%7d . Jako ukázku uvádím několik doplňků, jež jsou však pouze nepatrným zlomkem z možných doplňků:A nyní už se můžeme vrhnout na doplňky (nebo také rozšíření). Které z nich se rozhodnete nainstalovat záleží čistě na vašich představách - vybírat můžete z mnoha desítek vylepšení, která naleznete například na stránkách http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/p/firefox, http://www.czilla.cz/podpora/firefox/rozsireni-podle-ucelu.html. (Obě stránky jsou v češtině). Pro uživatele, kteří vládnou i angličtinou mohu doporučit také tuto stránku: https://addons.mozilla.org/extensions.php?app=%7bec8030f7-c20a-464f-9b0e-13a3a9e97384%7d .Jako ukázku uvádím několik doplňků, jež jsou však pouze nepatrným zlomkem z možných doplňků:Adblockplus http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/adblock-plus/ - umožňuje blokovat reklamy. Doporučuji používat společně s doplňkem Filterset.G updater (https://addons.mozilla.org/firefox/1136/ ), který automaticky aktualizuje seznamy reklam, jež budou následně blokovány. Na stránkách http://www.mozilla.sk/index.php?pagename=rozsirenia/adblock-plus-web-bez-reklam naleznete podrobný návod pro práci s Adblock plus (slovensky)Mouse gestures http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/mouse-gestures/ - přejete si ovládat internet jen pomocí myši? S Mouse gestures to není žádný problém!Forecast fox http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/forecastfox/ vám bude ukazovat ve stavové liště předpověď počasíNuke anything http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/nuke-anything-enhanced/ - umí schovat část stránky (text, obrázek apod.), využívá se zejména pro tiskTabmix plus - http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/tab-mix-plus/ - rozšiřuje možnosti nastavení tabbed browsingImagezoom - http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/image-zoom/ - pomocí prostředního tlačítka myši mění velikost obrázku přímo na stránceMinimeter - http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/minimeter/- zobrazuje objem stažených dat (je podporován Karnevalem a UPC)Customize google - http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/customizegoogle/ - obohacuje vyhledávání Googlem o mnohé možnostiSession saver - http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/sessionsaver2/- při spuštění Firefoxu Vám otevře naposledy otevřená oknaFootieFox http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/footiefox/ - a závěrem něco pro fotbalové fanoušky. Tento plugin ukazuje ve stavové liště aktuální výsledky fotbalových zápasů.Pokud jste si našli rozšíření, které vám vyhovuje a chcete jej naistalovat, klikněte na odkaz „Instalovat rozšíření“ (nebo „install now“) a restartujte Firefox.. Musíte si ale dát pozor na to, aby se verze vašeho Firefoxu shodovala s verzí, pro kterou je doplněk určen.Abyste mohli všechna rozšíření jednoduše ovládat a nastavovat, je pro vás pod položkou Nástroje připraven správce rozšíření. Najdete v něm seznam všech nainstalovaných doplňků, tlačítko Možnosti, díky kterému můžete rozšíření nastavovat a v neposlední řadě také tlačítka Vyhledat aktualizace či Odinstalovat.Pokud se vám nelíbí vzhled Firefoxu, můžete si jej obléknout do jiného slušivého kabátku. Na stránce https://addons.mozilla.org/firefox/extensions/ najdete mnoho skinů (jinak řečeno vzhledů), které můžete pro svůj Firefox použít. Postup jejich instalace je stejný jako při instalaci doplňků - jen s tím rozdílem, že pro jejich správu se používá Správce motivů a vzhledu. Podrobný návod najdete zde: http://www.czilla.cz/podpora/firefox/napoveda/customization.html#themesInstalaceOproti konkurenčnímu Internet Exploreru není Firefox standardní součástí Windows, takže pokud si vás Firefox získal a chcete jej používat, musíte si ho nejdřív nainstalovat. Nelekejte se, nejedná se o nic těžkého! Z adresy http://www.czilla.cz/produkty/firefox/stahnout.html si můžete zdarma stáhnout instalační soubor a ten pak jednoduše nainstalujete. Pokud si s instalací nejste zrovna jistí, pomůže vám tento návod:http://www.czilla.cz/podpora/firefox/tutorial/instalace.htmlFirefox nabízí ještě mnohé novinky a možnosti, o nichž se článek nezmínil. Nejjednodušší cesta jak se o nich dozvědět je vyzkoušet si Firefox na vlastní kůži. Sami pak uvidíte, jestli se vám tento brouzdálek zalíbí či ne.Užitečné odkazyhttp://www.czilla.cz/ - české stránky Mozillyhttp://www.czilla.cz/podpora/firefox/ - podpora Firefoxuhttp://www.czilla.cz/podpora/firefox/faq.html- FAQhttp://www.mozilla.com/firefox/ - stránky o Firefoxu (anglicky)http://forum.czilla.cz/viewforum.php?f=19 – diskusní fórum na téma Firefox

Pokračovat na článek


Jak se dostane e-mail až k vám?

Tak jako musí (nebo aspoň by měli), řidiči dodržovat pravidla silničního provozu, tak jsou i v oblasti informatiky definována určitá pravidla. Zde se nejedná sice o žádné vyhlášky nebo sbírky zákonů a paragrafů, ale existují protokoly. Protokol je souhrn pravidel pro určitý druh komunikace, definuje veškeré stavy, které mohou nastat a také reakce na vzniklé situace. Velmi jednoduše řečeno je protokol jakási kuchařka pro komunikaci elektronických zařízení, nebo jejich částí. Ani email není výjimka, existuje několik protokolů, které definují odesílání, přijímání a správu emailů. A právě na způsob jak přijmout email se dále podíváme podrobněji.Pokud chcete poslat email, máte na výběr velký počet emailových klientů a webových rozhraní poskytovatele emailové schránky. Jakmile napíšete email a stisknete tlačítko odeslat, je pomocí protokolu SMTP (Simple Mail Transfer Protocol) email z vašeho počítače odeslán přes internet na emailový server vašeho poskytovatele emailu. A Vás jako odesílatele už nemusí nic ohledně tohoto emailu zajímat. Jakmile dojde email na server, je odeslán na emailový server příjemce. Pokud se role změní a jste nyní jako příjemce, pak opět pomocí nějakého emailového klienta nebo webového rozhraní se přihlásíte a přečtete si vaše emaily.A právě na přihlášení a přečtení emailu se podíváme podrobněji. Existují dva protokoly a to POP3 a IMAP, oba pro uživatele zprostředkují téměř stejnou službu, ale jejich chování je docela odlišné.Nejprve začneme protokolem POP3. Protokol POP3 byl standardizován v roce 1996 a přesně znění můžete najít v dokumentu RFC 1939. Pro spojení využívá protokoly TCP a této komunikaci je vždy vyhrazen port číslo 110. Komunikace funguje na principu klient - server, klient posílá dotazy a server na ně reaguje a posílá odpovědi. V protokolu POP3 jsou definovány přesné tvary dotazů a odpovědí, takže pro programátory není zas tak složité ošetřit všechny stavy.Pokud server pošle odpověď, která začíná +OK, je vše pořádku, pokud začíná –ERR xx, došlo k nějaké chybě. XX je číslo , které nám konkrétní chybu identifikuje . Nejprve je nutné ustanovit spojení mezi klientem a serverem, jakmile je spojení aktivní, následuje autentizací část, kdy klient zašle přístupové jméno a heslo a server je zpracuje a odpoví. Pokud je vše v pořádku, má nyní klient volný přístup ke svým emailům a může opět pomocí příkazů s nimi pracovat (číst, mazat,…). Pokud chcete ukončit práci se schránkou, stačí se opět zaslaným dotazem odlogovat.Zde jsou vypsané základní příkazy a dotazy, které každý pop3 server a pop3 klient obsluhuje. Při autentizaci je možné použít příkazů USER a následně PASS nebo pouze jednoho příkazu APOP. Po té se při práci s emaily používají STAT, LIST, RETR, DELE, NOOP, RSET. Dále ještě příkaz, který nebyl zapsán do RFC dokumentu, ale dnes již je používání téměř všemi klienty. Je to TOP. Pro odlogování a ukončení práce slouží klasický příkaz QUIT. Ještě malá poznámka, každý řádek dotazu musí být ukončen pomocí CRLF. Nyní trochu podrobněji k příkazům a dotazům.USER login – odeslání logovacího jménaPASS heslo – odeslání vašeho heslaAPOP login hash – odeslaní loginu a hashe, který tvoří razítko serveru a vaše heslo, razítko serveru je součástí první odpovědi serveru při připojení klienta.STAT – server zašle v odpovědi počet emailu ve schránce a součet jejich velikostíLIST x – v odpovědi bude na každém řádku informace o jednom emailu ve schránce, pokud pošlete nepovinný parametr x, tak server pošle pouze informace o emailu číslo xRETR x – server pošle celý email číslo x, pokud je email příliš dlouhý, tak se posílá na části. Konec emailu je označen tečkou na novém řádkuDELE x – email číslo x je označen jako smazanýNOOP – prázdný dotaz, server pouze odpoví +OKRSET – obnoví emaily označené jako smazanéTOP x y – zobrazí hlavičku emailu číslo x a k tomu y řádků emailuNyní si trochu přiblížíme druhý protokol. IMAP vznikl roku 1986, jako protokol pro vzdálenou správu poštovní schránky. Od té doby se na svět dostaly různé nové verze a specifikace a v současnosti se používá verze 4 revize 1, která pochází z roku 1996. Přesné znění si můžete přečíst v dokumentu RFC 3501.Protokol IMAP využívá protokoly TCP a je mu rezervován port číslo 143, je také ještě možné použít šifrování pomocí SSL a zde pak je pro komunikaci k dispozici port číslo 993. U protokolu IMAP je komunikace řešena podobně jako u POP3 na bázi klient - server, tedy dotaz - odpověď. Klient také vysílá dotazy, jsou podobně jako v minulém případě, ale je zde několik i odlišností. Server odpovídá v kladném případě OK a následuje případná odpověď, pokud dojde k nějaké chybě, server odpoví zprávou BAD. Základních příkazů a dotazů je o něco více než v minulém případě, ale protokol IMAP také podporuje, už ve své základní podobě, práci se složkami.Pro přihlášení slouží dva příkazy a to LOGIN a AUTHENTICATE. Je zde jeden úplně nový typ příkazu a to příkaz CAPABILITIES, který zjišťuje aktuální možnosti serveru. Pro práci se složkami jsou k dispozici příkazy CREATE, DELETE, RENAME a LIST. Při práci se samotnými zprávami se využívají příkazy COPY, FETCH, STORE, CLOSE. Další novinkou je vyhledávání v emailech funkcí SEARCH. A posledním příkazem je ukončení práce s emailovou schránkou odlogování , což zajišťuje příkaz LOGOUT.Významy jednotlivých příkazů jistě není těžké si odvodit z jejich anglických názvů. A vesměs jsou stejné nebo podobné jako v minulém případě a číst dvakrát výpis, v některých případech téměř totožných, funkcí není příliš záživné. Zvláště proto, že tento článek je určen široké veřejnosti.Teď už víme, jak fungují oba protokoly, ale ještě není zodpovězena jedna důležitá otázka, a to čím se vlastně tolik od sebe liší? I zde platí, když dva dělají totéž, není to totéž. Hlavní odlišností protokolu IMAP je to, že pokud chcete přečíst si email, tak protokol POP3 jej napřed stáhne do vašeho počítače a veškerá práce s ním se pak děje u vás v počítači, zatímco protokol IMAP nic do vašeho počítače nestahuje a veškeré operace se provádějí na straně serveru. To je v případě časově neomezeného připojení výhoda, nemusíte nic stahovat do počítače a mít následně obavy ze zavlečení nějakého viry do počítače.Od této skutečnosti se odvíjí i výhody a nevýhody obou protokolů. Při používání protokolu POP3 si uživatel stahuje své emaily k sobě do počítače a až pak si je může v klidu přečíst, takže nezatěžuje nebo již nepotřebuje připojení k internetu. Tím také odpadá možnost hledání v emailech na serveru, které IMAP podporuje.Dalším rozdílem je možnost připojení více uživatelů k jedné emailové schránce v případě IMAPu oproti pouze jednomu uživateli u POP3. Tuto možnost využijí spíše ve větších organizacích nebo tam, kde sdílený email používají lidé jako skladiště informací nebo dat pro více lidí.Dalším bodem, kterým IMAP vylepšuje své služby je získávání informací o stavu zprávy. A ještě jeden docela zásadní bod, který POP3 nemá implementován je podpora více schránek, vytváření nových, přejmenování a mazání schránek. A také je přesouvat emaily mezi jednotlivými schránkami. IMAP má tedy funkční výhody oproti svému konkurentovi, ale jeho implantace v plném rozsahu je velmi složitá a tak je zbytečné používat na obyčejné čtení emailů ty nejmodernější možnosti. Stejně jako si nebude kupovat software za několik tisíc korun na to, abyste např. napsali a vytiskli stránku textu. A také při nedokonalém naprogramování aplikace pro protokol IMAP, dochází k velmi velkému vytížení serveru.Nyní už byste měli mít alespoň základní představu o tom, že pouhé přečtení emailu není zase tak jednoduchá záležitost z pohledu aplikaci a jejich vzájemné komunikace. Pokud byste chtěli se dozvědět něco více o těchto protokolech, nebo o některých jiným, tak doporučuji dokumenty RFC, jsou sice v angličtině, ale naleznete je docela snadno např. zde - http://www.rfc-editor.org

Pokračovat na článek


Možná rizika a zabezpečení prohlížeče

Nebezpečí napadení vašeho počítače nečíhá jen v elektronické poště, komunikačních programech a podobně, ale také ve vašem internetovém prohlížeči. Ovládnutí vašeho počítače prostřednictvím prohlížeče je zvlášť nebezpečné tím, že to zkrátka dlouho nepoznáte.Hackeři (lidé oplývající uměním proniknout do neproniknutelného) mohou nenápadně měnit způsob zobrazení a zobrazovaný obsah díky tomu, že získali kontrolu nad vaším internetovým prohlížečem.Jak se takovému napadení účinně bránit?Tak především hlavní je prevence. To znamená, že pokud pravidelně aktualizujete počítač nejnovějším softwarem pro zabezpečení a dodržujete pravidla bezpečného procházení internetu, riziko napadení je velmi nízké. Vaše opatrnost také můžete chránit prohlížeč před ovládnutím.Jak být opatrný?V první řadě dávejte pozor, co stahujete a instalujete do počítače. Před stažením nového softwaru do počítače se u některého typu prohlížeče zobrazí okno s upozorněním. Berte toto upozornění vážně. Nedůvěryhodné online hry a multimediální služby mohou k Free (bezplatnému) softwaru, jehož stažení je nutné pro používání daných služeb, připojit spyware a další škodlivý software. Pokud si nejste jistí naprostou bezpečností software, nestahujte ho a neinstalujte do počítače. V případě zobrazení tohoto výstražného okna s dotazem, zda chcete nainstalovat software klikněte na tlačítko Ne v případě, že nedůvěřujete plně jeho bezpečnosti a nemáte úplnou jistotu, že tento software chcete do počítače nainstalovat.Používejte nejnovější verzi internetového prohlížeče. Používáte-li aplikaci Internet Explorer, zkontrolujte, zda máte nejnovější verzi, a stáhněte a nainstalujte dodatečné aktualizace zabezpečení. Nyní je aktuální Internet Explorer 7, v Mozille Firefox je to verze 2.0.0.1Obstarejte si soupravu nástrojů na ochranu před ovládnutím, pomocí nichž lze znovu získat kontrolu nad prohlížečem a počítačem v případě ovládnutí prohlížeče. (Microsoft Windows Defender, Spybot) .Používejte aktuální antivirový program a nastavte si jej na automatické spouštění. Útoky s cílem ovládnout prohlížeč jsou v mnoha případech spojeny s viry a spywarem a právě pomocí pokročilých antivirových programů lze také odhalit a odstranit některé programy využívané při ovládnutí prohlížeče. Spyware také znemožňuje procházení určitých webových serverů, přivádí uživatele k webu stejného jména, některé verze obsahují také trojské koně. Nejznámějším představitelem tohoto typu spywaru je například CoolWebSearch . Nejdůležitější však je, abyste si upravili nastavení zabezpečení prohlížeče.Úprava nastavení zabezpečení počítačeV nabídce Nástroje klikněte na Možnosti Internetu a poté na kartu Zabezpečení.Najeďte na ikonu Internet, klikněte na tlačítko Vlastní úroveň a v políčku Obnovit rozbalte roletku a vyberte nastavení Střední. Nakonec potvrďte tlačítkem OKJako prevence je také dobré zapnout blokování automaticky otevíraných oken. Postupujte následovně:Opět vyberte Nástroje, najeďte na příkaz Možnosti Internetu a otevřete záložku Osobní údaje.V políčku Blokování automaticky otevíraných oken zaškrtněte Blokovat automaticky otevíraná okna. Poté potvrďte tlačítkem OK.Co však dělat, když už váš počítač napadený je? Nejprve byste měli vědět jak vůbec poznat, že byl váš počítač napaden. Existuje několik jasných ukazatelů, podle kterých zcela určitě zjistíte, že váš prohlížeč je někým ovládán.Mezi ty nejvíce průkazné patří zejména:Zobrazování většího množství překrývajících se automaticky otevíraných oken. ( Na obrazovce se objevuje nekonečné množství reklam.)Váš počítač pracuje pomalu. Software, který vám škodí může počítač zpomalovat.Nemůžete přejít na některé weby, především na ty se softwarem na ochranu proti spywaru a dalším softwarem pro zabezpečení.Změní se domovská stránka nebo jiná nastavení v počítači, včetně přidání odkazů na stránky, kterým byste se jinak zcela určitě vyhnuli.Pokud jste zaznamenali některý z výše uvedených ukazatelů, je pravděpodobné, že váš prohlížeč je napaden. Získejte nad ním zpět kontrolu. Nejprve se zbavte automaticky otvíraných oken.Stiskněte trojkombinaci CTRL+ALT+DEL, klikněte na tlačítko Správce úloh a poté na záložku Procesy. Vyberte položku IEXPLORE.EXE, klikněte na ní a stiskněte Ukončit proces.Díky tomu se zavřou všechny instance aplikace Internet Explorer. Poté můžete program znovu bez obav spustit a pokračovat v brouzdání internetem.Pokud se i nadále objevují signály ovládnutí webového prohlížeče, zkuste následující opatření:Nainstalujte preventivní software, např. Spybot. Stažením, instalací a spuštěním těchto programů lze identifikovat mnoho programů využívaných k ovládnutí prohlížeče.Spusťte Nástroj pro odstranění škodlivého softwaru. Tento nástroj může zachytit některý software využívaný k útokům, ale ne všechen.Ručně obnovte nastavení. Používáte-li aplikaci Internet Explorer a změnila se vaše domovská stránka, můžete v mnoha případech sami obnovit původní nastavení.Jistě již víte, že přes Nástroje, dále Možnosti Internetu a vyberete kartu Obecné.V políčku Domovská stránka zadejte požadovanou webovou adresu do řádku Adresa nebo můžete stisknout tlačítko Použít výchozí, a tím obnovíte původní nastavení výrobce. Potvrdíte jako vždy OK.Zamezte ukládání hesel. Nastavte si svůj prohlížeč tak, aby neukládal hesla lokálně na počítači. Jak jinak, než přes Nástroje, Možnosti Internetu, dále pak Obsah a nakonec Automatické dokončování. Tam zkontrolujte, že položka Uživatelská jména a hesla na formulářích není zaškrtnuta.Někdy ovšem potřebujete zabezpečit prohlížeč ne kvůli napadení, ale kvůli nevhodnosti některých webů pro vaše děti. Existují softwary, které pracují na principu Rodičovského zámku, většinou jsou součástí sad aplikací, které nabízejí i jiné funkce, jako třeba antivirovou ochranu nebo bránu firewall, například sada Norton Internet Security.Co to vlastně takový Rodičovský zámek je? Jeho funkce spočívá v tom, že se snaží blokovat přístup dětí k obsahu, který neodpovídá jejich věku. Povoluje přístup ke stránkám považovaným za neškodné, ale blokuje weby, které by mohly mít na dítě nepříznivý vliv. Jednou z nejčastěji používaných metod je filtrování podle adres URL. Software používá databázi webů klasifikovaných jako nevhodné pro děti. Tyto pravidelně aktualizované seznamy nevhodných webů jsou kategorizovány podle toho, zda je jejich obsah považován za určený pro dospělé. Je na rodičích, aby zakázali jednu nebo více kategorií webů. Při aktivaci této možnosti bude adresa každého webu vyžádaná dítětem porovnána s adresami v tomto seznamu. Všechny weby nalezené v seznamu nevhodných webů budou zablokovány a všechny ostatní budou povoleny. Funkci rodičovského zámku má automaticky začleněnu již nový prohlížeč Internet Explorer 7+ chystaný pro novou verzi operačního systému, kterým je Windows Vista.

Pokračovat na článek


RSS – aneb nenechte si ujít žádnou novinku

Určitě máte několik oblíbených webových stránek, které pravidelně navštěvujete, nebo se i aktivně účastníte diskuzí a odborných fór. Pak se v průběhu dne na stránky několikrát vracíte zkontrolovat, jestli se objevila nějaká novinka nebo jestli někdo reagoval na váš příspěvek. Tento způsob čtení webu je poměrně neefektivní a zabírá zbytečně mnoho času. Přitom existuje elegantní řešení, které se skrývá za tajemnou zkratkou RSS a nově ATOM.Co je RSS a ATOM?Abyste nemuseli opakovaně navštěvovat stránku a aby vám neunikla žádná novinka, byla vyvinutá technologie RSS (neboli RSS kanály). Je to vlastně soubor z rodiny formátu XML, který shrnuje všechny nové články a příspěvky na daném webu. Tyto soubory dokážou číst specializované programy – RSS čtečky, které také pravidelně kontrolují, jestli se na vámi sledovaných stránkách něco změnilo.V RSS čtečce pak vidíte buď jen titulky nových zpráv, častěji však jsou doplněny krátkým popisem zprávy a odkazem na článek nebo novinku. Neustále máte přehled o dění na webu nebo fóru, bez toho abyste museli několikrát denně složitě brouzdat po webových stránkách.Atom je novějším formátem než RSS, ale nepřináší žádnou revoluci, pouze opravuje některé nedostatky RSS. Nicméně téměř všechny RSS čtečky dokážou zpracovat jak RSS, tak i Atom formát.Jak na RSS a Atom?RSS můžete využívat snadněji než by se mohlo zdát. Přitom dokonce nemusíte instalovat žádnou speciální RSS čtečku, protože moderní webové prohlížeče RSS čtečku obsahují, nebo existují pluginy, díky kterých se prohlížeč naučí RSS zpracovávat.Uživatelé nejrozšířenějšího prohlížeče Internet Explorer museli donedávna RSS oželet, ale IE ve verzi s pořadovým číslem 7 již dokáže některé RSS kanály zpracovat. Bohužel s některými RSS kanály stále nedokáže spolupracovat.Pokud dáváte přednost alternativnímu prohlížeči Firefox, tak i ten dokáže zpracovat RSS. Navíc pro něj existuje výborné rozšíření Sage, které do Firefoxu přinese opravdu špičkovou RSS čtečku. Samotné rozšíření Sage si můžete stáhnout na domovských stránkách projektu. K dispozici jsou i různé styly vzhledu zobrazení přehledu novinek. Jde o klasické CSS styly, takže si je můžete vytvořit nebo upravit sami. Pokud nejste natolik pokročilí v CSS, můžete si vybrat z mnoha vzhledů přímo na domovských stránkách Sage.Thunderbird e-mailový bratříček Firefoxu si také hravě poradí s novinkami pomocí RSS. Při přidávání účtu stačí vybrat možnost "Účet pro RSS kanály".. Novinky z RSS kanálů se vám pak budou zobrazovat podobně jako emailové zprávy a také podobně s nimi můžete nakládat a dále zpracovávat.Vyberete správný typ účtu a novinky na webových stránkách zpracuje i Thunderbird.Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na Operu. Podpora RSS je u toho propracovaného prohlížeče samozřejmostí. Jednoduše přidáváte další a další RSS kanály vašich nejoblíbenějších webů pouhým kliknutím na ikonu RSS v URL řádku. Novinky jsou tak stále po ruce.Pokud vám nevyhovuje ani jedno předešlé řešení, pak můžete sáhnout po samostatném programu, který umožňuje sledování RSS - RSS čtečce. Na výběr je velká paleta čteček s různými funkcemi, takže si každý najde nástroj přesně podle svých požadavků a navíc je většina RSS čteček k dispozici zdarma.RSS Point vs. Feedreader - propracovanost vs. jednoduchostProgramová čtečka RSS Point je představitelem komplexní a propracované čtečky, která nabízí uživatelům velké možnosti nastavení a pokročilé filtrování a třídění novinek podle různých kategorií. Na rozdíl tomu Feedreader je RSS čtečka, která vyniká svou jednoduchostí a přehledností.Vzhled obou programů je velice podobný. V levém panelu vidíte odebírané kanály. Zvýrazněny jsou ty, ve kterých jsou nějaké nepřečtené novinky. Pokud vám toto rozvržení nevyhovuje, Feedreader umožňuje přepnout na jiné rozložení jednotlivých panelů.V pravé části máte přehled novinek daného kanálu. V RSS Point můžete přepínat, jestli chcete vidět jen popisek novinky, náhled nebo originální článek. Náhled je jen samotný text bez jakýchkoliv grafických prvků. Pokud přepnete na originál, otevře se vám originální webová stránka přímo v RSS čtečce. Zobrazit originální stránku umí obě čtečky, zobrazení textového náhledu je možné jen v RSS Point.Sbírka všech vašich RSS kanálů je určitě cenná, proto byste neměli zapomenout na zálohy. RSS Point i Feedreader umožňují exportovat kanály do OPML souborů. Jde o univerzální formát, který podporuje mnoho RSS čteček, takže tuto funkci využijete, pokud budete chtít převést vaše RSS kanály do jiné čtečky. Snadno tak naimportujete vaše kanály z jednoho souboru.Novinky přímo na plošeJiný přístup přináší novinky přímo na vaší plochu. RSS čtečky jsou totiž nezbytnou součástí různých přídavných panelů a rozšíření desktopu. Novinky se pak zobrazují v přehledném bočním panelu nebo jako samostatný panel přímo na vaší ploše.Mezi oblíbené přídavné boční panely patří Google Desktop Sidebar. Do něj si snadno můžete přidat RSS čtečku. Navíc Google Desktop Sidebar dokáže sledovat často navštěvované stránky a sám pak přidává novinky z těchto stránek do čtečky. Rovněž další oblíbený boční panel Desktop Sidebar obsahuje RSS čtečku, díky které vám neunikne žádná novinka. Samozřejmostí je nastavení intervalu, ve kterém se novinky kontrolují a také nastavení upozornění na nově příchozí zprávu.Minimalistický Bizz FeedLiner je pouze velice jednoduchou RSS čtečkou. Novinky jsou zobrazeny v malém pruhu přímo na vaší ploše. Novinky neustále rolují v jednom řádku, a pokud vás nějaká zaujme, stačí na ni kliknout.Co vyberete?Samozřejmě existuje spousta dalších čteček a panelů. Mimo programové RSS čtečky existují i webové čtečky, například tady rss.vsevjednom.cz.Cílem nebylo najít nejlepší RSS čtečku, ale spíše poukázat na různé způsoby získávání RSS zdrojů. Každý uživatel totiž vyžaduje něco jiného a tak ani nejde jednoduše říct která je nejlepší. Pokročilý uživatel, který pravidelně sleduje spoustu odborných webů, dá jistě přednost některé pokročilé čtečce, ve které může vytvářet různé kategorie novinek podle oboru zaměření. Naproti tomu běžný uživatel chce mít přehled například pouze o nových zprávách z domova nebo ze sportu, a tak raději sáhne po jednoduché čtečce, která mu přinese důležité informace v malém proužku nebo panelu a přitom nadměrně nezatěžuje počítač. Všechny uvedené produkty jsou k dispozici zdarma a navíc jsou všechny k dispozici v češtině, takže si mezi nimi najde svého favorita úplně každý.

Pokračovat na článek


Prohlížeč Speed ​​Test na Google Chrome, Mozilla Firefox, Internet Explorer a Opera

Nyní, Google Chrome 17 byla oficiálně uvolněna, si můžete dopřát sami s rychlostním testu, který stresu na nejnovější verze nejrozšířenějších prohlížečů: Firefox 10, IE 9, a samozřejmě Chrome Opera 11.61 17.Jako vždy, před zobrazením výsledků testů, si uvědomit, že rychlost není jediná věc, že ​​každý prohlížeč je schopna nabídnout: Každý prohlížeč má řadu funkcí,, někdy unikátních, které by měly být vzaty v úvahu, když je třeba udělat výběr, který prohlížeč používat.Začátek – Vítěz: Chrome!Namísto čekání na ukončení nakládky na první stránku, Tento test se vztahuje pouze na dobu potřebnou pro načtení první okno prohlížeče se objeví a je zde možnost zadat URL. Vítězem je Chrome, poté, co jen jedna sekunda, zjistíme, Mozilla Firefox.Vložte nové karty – Vítěz: Opera!Byla zahájena 9 různé karty, nahrávání lokalit, jako je Facebook, a Mextena a vítězem se stal Opera, pouze s 6 seconds! Chrome použít i 22, a skončil poslední, zatímco Firefox a IE jsou sekundu mrtvého tepla, s 1sekundyds.Načítání URL – Vítěz: Chrome!Chtěli jsme otestovat novou funkci pre-rendering z Chrome vidět, jaký rozdíl tam, pokud jde o načítání stránky po zadání adresy URL v adresním řádku. Výsledky byly překvapivě příznivé pro Chrome, ale to, co opravdu překvapilo, se, že IE je opravdu rychlý, zatímco Opera a Firefox používají málo ‘méně času.JavaScript engine – Vítěz: Chrome!Není to překvapení, ale, opět, Chrome je umístěn před konkurencí, Firefox na druhém místě ve třetím IE a Opera na čtvrtý.DOM výkon / CSS – Vítěz: Opera!Opět, Tyto výsledky by měly být dobře obeznámen. Opera ničí konkurenci v průběhu zkoušky CSS, více než obvykle, zatímco Firefox, Chrome a Internet Explorer doslova jíst prach!Využití paměti – Vítěz: Firefox!Tentokrát, někdo by mohl být překvapen. Mnoho karet byly ponechány otevřené (devět až byl přesný) vytvořit a nepoužité spotřeba paměti. Dobře, překvapivě, Mozilla Firefox je králem výprask, v pořadí, Opera, Chrome a Internet Explorer. Pokud jste zvědaví na využití paměti každého prohlížeče bez devíti otevřených záložek, je třeba říci, že Chrome skutečně vyhraje bitvu o využití paměti s pouze 42 MB, 48 MB s operou za. Firefox a IE použití, však, o 63 MB paměti RAM s žádnými kartami otevřít. Z těchto údajů je známý jako zlo Chrome je jeho schopnost řídit paměť po otevření mnoho záložek.Celkové skóreDělat rychlé počet různých klasifikací pro každý prohlížeč, Celkové výsledky jsou následující:Chrome: 69%Firefox a Opera: 63.2%Internet Explorer: 48%Vítězem je pak prohlížeč Google, ale Opera a Firefox jsou opravdu není daleko. Jiná věc, však, pro Internet Explorer, vysláni 21 procentních bodů.

Pokračovat na článek


Adobe Flash Player Sandbox Security přichází pro Mozilla Firefox

Společnost Adobe oznámila, že její Flash plugin pro Firefox karanténě zabezpečení se chystá dát. To může unikat v přehrávači Flash Player není přímo využíván v prohlížeči MozillaAdobe Flash Player často musí řešit zabezpečení, které jsou využívány zločinci z internetu. Mnoho prohlížečem netěsnosti jsou způsobeny Flash. Plug-in Flash karantény nainstalovat Firefox by měl být lépe chráněni proti takovým útokům.Google Chrome je již flash dal do karantény, a nyní je na řadě Firefoxu. Adobe má zkušební verzi svého Flash plug-in sandbox ochrany Firefox 4 a především na Windows Vista a 7 propuštěn.Uživatelé Firefoxu s XP nechápu přístup k těmto Flash plug-in chráněném režimu. Ať už je také verze pro Mac OS X a Linux není zveřejněna. Při finální verze přehrávače Flash Player inkubátoru (jako oficiální název je) Pro Firefox je neznámý.

Pokračovat na článek


Doplňky pro Mozilla Firefox

Zde naleznete 10 užitečný doplňků pro Váš prohlížec Mozilla Firefox:Adblock Plus – blokuje reklamy.Video DownloadHelper – stahování videí vložené do webových stránekGreasemonkey – userscript umožňuje používat Firefox.Lidé Plus – umožňuje použití kůže pokročilé Toolbar pro Firefox.Download Statusbar – zobrazuje stav stahování ve stavovém řádku prohlížeče.Firebug – číslo linky pro webové vývojářeFlashGot – umožňuje integrovat různé download manager ve Firefoxu.DownThemAll! – velmi dobrý download manager, který se hladce integruje do Firefoxu.NoScript – zastaví skripty všeho druhu, aby se doprava bezpečnější.WOT – Vědět, které webové stránky k důvěře – ukazuje hodnocení spolehlivosti a bezpečnosti jiných stránek.

Pokračovat na článek


Jak odstranit / odstranění uložených hesel v prohlížeči Mozilla Firefox

Ve výchozím nastavení, všechny hlavní programy vyžadují, aby uživatel surfovat na internetu, pokud chcete uložit heslo zadané pro přístup ke stránkám, on-line služby a sociální sítě. Mnohé láká pohodlí říká ano, ale ve skutečnosti, Tato funkce může být velmi nebezpečné s ohledem na ochranu soukromí, zejména pokud je počítač používá více než jedna osoba v rodině.Pokud se nechcete riskovat, že váš bratr nebo nějaký kamarád jít prohrabovat v nastavení prohlížeče a uvidíte všechna vaše hesla, Nebojte se, proto, že existuje způsob, jak zabránit ukládání hesel ve všech prohlížečích a odstranit ty, které již byly uloženy. Snažte se uvést do praxe ihned po návod, jak odstranit uložená hesla budu vám.Pokud se chcete dozvědět, jak smazat uložená hesla a použít Internet Explorer, co musíte udělat, je spustit prohlížeč přes její ikonu na ploše nebo v hlavním panelu Windows. V tomto bodě, klikněte na ikonu ozubeného kola, který se nachází v horní části a vyberte Možnosti Internetu v nabídce, která se zobrazí. V okně, které se otevře, Přejděte na záložku Obsah a klepněte na tlačítko Nastavení se nachází pod hlavičkou dokončování. Pak odstraňte zaškrtnutí z názvu hlas uživatele a hesla na formulářích, klepněte na tlačítko Odstranit vymazat historii automatického dokončování v aplikaci Internet Explorer uložených hesel a klikněte na tlačítko OK dvakrát za sebou pro uložení nastavení.Pokud si přejete odstranit uložené hesla z Mozilla Firefox, spusťte program z ikony na ploše nebo v nabídce Start systému Windows, klikněte na oranžové tlačítko Firefox (se nachází v levém horním rohu) a vyberte Možnosti> Možnosti z menu, které se objeví.V okně, které se otevře, klikněte na tlačítko Bezpečnostní, Odstraňte zaškrtnutí položky Zapamatovat heslo pro weby, a klepněte na tlačítko OK uložíte nastavení. Pokud chcete odstranit dříve uložených hesel v programu před uložením nastavení, musíte kliknout na první tlačítko a klepněte na tlačítko Odebrat heslo uložené vše.Konečně, Pokud používáte prohlížeč Google Chrome, Můžete smazat uložená hesla jednoduše tím, že spuštění programu od jeho ikonu na ploše nebo v nabídce Start systému Windows, Kliknutím na ikonu klíče se nachází v pravém horním rohu a výběrem menu Volby, které se objeví.Karta, která se otevře, klepněte na kartu Nastavení osobního (V levém panelu) a dát zaškrtnutí u Nikdy neukládat hesla zakázat ukládání hesel. Pokud chcete odstranit dříve uložených hesel v programu, musíte kliknout na Správa uložených hesel a odstraňte je kliknutím na x, který se zobrazí na pravé straně, když jdete na název serveru se myši. Snadný, ne?

Pokračovat na článek


Google Docs (Writely) – návod 1/3

Vítejte do klubu internetových šílenců. Pracovat přes internet je nejen módní, ale i efektivní. Přes internet posíláme dopisy (E-mail), telefonujeme (Skype) a píšeme si v reálném čase se svými přáteli (ICQ, MSN). Stejně tak se prostřednictvím internetu představujeme světu (webové prezentace) a vytváříme si své vlastní textové dokumenty za pomocí on-line textového editoru Google Docs.Úvodní seznámení s tímto produktem najdete v tomto článku. Doporučuji všem zájemcům, kteří si plánují pracovat v Google Docs, aby si nejprve přečetli uvedený článek. Celý návod bude mít tři části. Hlavním cílem je seznámit čtenáře se základní obsluhou této aplikace tak, aby získali nové zkušenosti společně s efektivním bezplatným nástrojem sloužícím jako alternativa vůči Microsoft Wordu a OpenOffice.org.Google Docs funguje korektně v prohlížečích Internet Explorer (6.0), Mozilla (1.5), Mozilla Firefox (1.0.5) a novějších verzích.Registrace uživateleRegistrace uživatele je základní podmínkou k tomu, abyste mohli začít textový editor Google Docs používat.1. Do internetového prohlížeče si zadejte adresu www.writely.com nebo docs.google.com. Na obou uvedených adresách se nachází vstup do on-line kancelářské aplikace.2. V pravé dolní části aktivujte odkaz Create a new Google Account.Pokud na www.google.com zaregistrováni jste, zkuste se přímo přihlásit, jinak pokračujte bodem č. 3.3. V registračním formuláři zadejte váš e-mail (Your current email address) a dvakrát heslo (Choose a password, Re-enter password). Pokračujte křestním jménem (First name) a příjmením (Last name). Specifikujte místo svého působení (Location) a opište písmena z obrázku (Word Verification). Na závěr potvrďte tlačítkem I accept create my account, čímž souběžně vyjadřujete svůj souhlas s podmínkami používání této služby (Terms of Service). Do vámi zadané e-mailové adresy přijde odkaz, kterým aktivujete svůj uživatelský účet u Google.com.Pokračujte na původní webové stránce s registrací: Click here to continue.Seznamte se – tohle je Google DocsRegistrací, kterou jste nyní absolvovali, získáváte přístup do dvou kancelářských aplikací – Google Docs a Google Spreadsheets. Tento návod je zaměřen na Google Docs. Svou práci zahájíte kliknutím na odkaz New Document (Nový dokument).Otevřelo se nové okno prohlížeče a v něm bílá plocha pro psaní textu s ovládacím menu umístěným v horní části:Prohlédněte si pozorně obrázek opatřený obecným popisem. Dokument, který nemá žádné jméno, je nazýván označením Untitled (Nepojmenovaný). Zpět na úvodní stránku se vrátíte přes odkaz Docs Home (Úvodní stránka) vpravo nahoře. Zcela se odhlásíte odkazem Sign out.Náhled vyhotoveného dokumentu zobrazíte odkazem Preview. Výtisk lze provést odkazem Print a celý dokument je možno odeslat elektronickou poštou odkazem Email.Do pracovní plochy začněte psát svůj text. Dokument se automaticky ukládá každé dvě minuty. Samozřejmě nikoli na váš počítač, ale na webový prostor k tomu určený, který máte k dispozici v rámci uživatelského účtu u Google.com. Název souboru se po chvíli psaní změní z Untitled na první slovo v dokumentu. Pokud by se tak náhodou nestalo, můžete změnit název dokumentu kliknutím přímo na jméno Untitled v levé horní části.Rozbalovací menu “File”Rozbalovací menu File (soubor) umožňuje tyto operace se souborem:New – Nový dokumentSave – Uložit dokumentSave as HTML – Uložit dokument jako soubor HTML (hypertextový dokument – webová stránka). Bohužel není podporována čeština.Save as RTF – Uložit dokument jako Rich Text Format (zajištěna kompatibilita s jinými editory)Save as Word – Uložit dokument jako Microsoft Word s příponou *.doc.Save as OpenOffice – Uložit dokument jako OpenOffice.org s příponou *.odt.Copy document – Vytvoří se kopie dokumentu do stejného okna (panelu) prohlížeče.Rename – Již druhý způsob, jak dokument opatřit novým názvem.Print – Výtisk dokumentu.Count words – Počet slov, písmen bez mezer a s mezerami. Jednoduchá statistika dokumentu.Find and replace –Možnost vyhledat a nahradit jeden slovní výraz za jiný.Základní formátování dokumentuK základním úpravám dokumentu slouží tento ovládací panel:Předpokládám, že drtivá většina z vás zná některý z běžných textových editorů. Z tohoto důvodu ikonky popíši jen krátce:Samozřejmě, rozsah formátovacích funkcí není takový jako u běžných “off-line” textových editorů. Pro vytvoření základního dokumentu však naprosto postačuje.Vložení hypertextového odkazuPřes grafickou ikonku zobrazující “články řetězu” není problém vložit do dokumentu hypertextový odkaz.Hypertextový odkaz může získat celkem čtyři podoby:- Klasická webová stránka. Zadáte její adresu (URL), dále text (Text), který se jako odkaz zobrazí čtenáři. Dokonce můžete vyplnit i popis odkazu (Flyover) a možnost, zda se odkaz otevře do nového okna (panelu) prohlížeče.- Document/Spreadsheet. Odkaz na jiný dokument v rámci vašeho uživatelského účtu na Google.com. V rozevíracím poli si vyberte, na který dokument potřebujete vložit odkaz. I zde je možno vyplnit zobrazovaný text a popis odkazu.- Bookmark – Značka. Probereme si v příští části.- E-mail address. Vložit e-mailovou adresu. V poli Subject zadejte předmět zprávy. Čtenář tak může aktivací odkazu odeslat do vaší schránky email.

Pokračovat na článek


Jak funguje internet - protokoly TCP/IP a ISO OSI

Pro internetové i většinu místních síťových spojení se používá protokol TCP/IP, na který se teď podíváme trochu podrobněji ve vztahu k síťovým vrstvám.Tento článek volně na vazuje na článek Jak funguje internet - protokoly, který je hodné přečíst ještě před tím, než se pustíte do dalšího čtení.Pokud mluvíme o síťových protokolech musíme se zmínit o vrstvách. Počet vrstev závisí na tom, jakou soustavu síťových protokolů použijeme. Někdy se také hovoří o síťovém modelu. Nejčastější model je ten, který se používá na internetu. Je to rodina protokolů TCP/IP. Druhým modelem je ISO OSI, který standardizoval mezinárodní standardizační úřad (ISO).Porovnání síťových modelů:Z porovnání je vidět, že TCP/IP využívá čtyři vrstvy a protokoly ISO OSI používají vrstev sedm, jak je znázorněno na obrázku. Soustavy síťových protokolů TCP/IP a ISO OSI se od sebe liší – jsou vzájemně neporovnatelné. Rodina síťových protokolů TCP/IP neřeší (až na výjimky) linkovou a fyzickou vrstvu, proto se i na internetu setkáváme s těmito protokoly z modelu ISO OSI.Vztah protokolů TCP/IP a ISO OSI existuje, i když jsou vzájemně nesouměřitelné. V praxi je však třeba využívat komunikační zařízení vyhovující ISO OSI pro přenos IP-paketů nebo naopak realizovat služby podle ISO OSI.Nyní si něco řekneme o hlavních vrstvách:Aplikační vrstva – tato vrstva předepisuje, jak mají být data přebírána/předávána od aplikačních programů. Příklady: Telnet, FTP, HTTP, DHCP, DNS.Aplikační protokoly používají vždy jednu ze dvou základních služeb transportní vrstvy: TCP nebo UDP, případně obě dvě (např. DNS). Pro rozlišení aplikačních protokolů se používají tzv. porty, což jsou domluvená číselná označení aplikací. Každé síťové spojení aplikace je jednoznačně určeno číslem portu a transportním protokolem (a samozřejmě adresou počítače).Transportní vrstva – stará se o spojení mezi aplikacemi na vzdálených počítačích. Patří sem výše zmíněné protokoly TCP a UDP.Protokol TCP určuje pravidla o způsobu dopravy dat po síti, Rozhodují o tom, která data mají přednost (vyšší prioritu) a koordinují tak celý průběh výměny informací, aby nevznikl chaos. (viz článek o protokolech)Protokol UDP dopravuje data po síti pomocí tak zvaných datagramů. Rozdíl v těchto protokolech je velmi podstatný. Spojení pomocí protokolu TCP se nazývá také spojované, spojovanou službou. A to z důvodu že příjemce potvrzuje přijímaná data. V případě ztráty dat si příjemce vyžádá jejich znovuposlání. Můžeme to srovnat s tím, když někomu telefonujete. Voláte tak dlouho, dokud někdo nezvedne sluchátko, čímž se „potvrdí“, že to co chcete říci někdo slyší – v našem případě tedy, že data dorazí k adresátovi.Spojení pomocí protokolu UDP se říká nespojované. Není zde kontrola, zda dorazila všechna data k adresátovi. Můžeme ho přirovnat k poslání telegramu, který odešleme a nestaráme se, zda dorazil.Síťová vrstva – tato vrstva zajišťuje přenos dat mezi vzdálenými počítači WAN. Základní jednotkou přenosu je síťový paket, který se balí (zapouzdřuje) do datového rámce. Síťový paket se skládá ze záhlaví a datového pole, zápatí je zde výjimkou.Tímto bych naše povídání o vrstvách ukončil. Nyní máme základní znalosti o hlavních vrstvách. Na konec si ještě zmíníme typy protokolu IP, neboť se o nich teď častěji mluví.V současné době je převážně používán protokol IP verze 4. Je připravena nová verze 6, která řeší nedostatek adres v IPv4, bezpečnostní problémy a vylepšuje další vlastnosti protokolu IP.IPv4 – Internet protokol verze 432 bitové adresycca 4 miliardy různých IP adres, dnes nedostačujícíIPv6 – Internet protokol verze 6128 bitové adresypodpora pro mobilní zařízenífragmentace paketů – rozdělovánídostatečně bohatý adresní prostor – pokud možno by už nikdy neměla nastat nouze o adresypodpora služeb se zaručenou kvalitoudesign odpovídající vysokorychlostním sítímbezpečnostní mechanismy přímo v IPautomatická konfiguracekooperace s IPv4 a co nejhladší přechod ze stávajícího protokolu na novýNelze samozřejmě říci: "Tak, a od 1. 11. 2006 všichni používáme IPv6." Nejdříve se vymýšlí způsob komunikace mezi počítači, které používají IPv4 a počítači s IPv6, aby bylo zavedení IPv6 bezproblémové. Zajímavostí je, že protokol verze 6 je nyní nejrozšířenější v Číně.Touto informací naše povídání o TCP/UP ukončíme a příště si něco řekneme o HTTP a FTP.

Pokračovat na článek


Cookies - co prosím?

Tento výraz byste asi marně hledali ve slovníku počítačové terminologie v době, kdy internet ještě nespatřil světlo světa. Ve slovníku cizích slov byste možná našli vysvětlení, že jsou to sušenky. Ne, v tomto případě to opravdu nejsou ty tolik oblíbené malé koláčky, i když přirovnat by se to k nim dalo.Cookie je krátká textová informace, kterou si prohlížená webová stránka uschovává na vašem vlastním disku, a to vůli tomu, aby vás při opětovné návštěvě mohla rozpoznat. Webový server totiž jinak nedokáže poznat, zda jste na jeho stránkách už byli, či nikoliv, protože identifikace počítače vůči web serveru je nejednoznačná. Pro tyto účely nelze použít IP adresu, která sice jednoznačná je, ale může se za ní skrývat několik počítačů zapojených v lokální síti a k internetu připojených přes jedinou IP adresu. Web server dokonce ani nepozná, že to jste právě vy, kdo si před chvíli četl titulní stránku a teď z ní přešel na jinou. HTTP protokol je totiž nestavový, což znamená, že váš počítač se od webserveru odpojí pokaždé, jakmile stáhne potřebná data (např. webovou stránku) a jsou-li požadována data, vytvoří spojení nové, opět jen na dobu potřebnou ke stažení dalších dat.Naštěstí jsou tu cookies, které umožňují web serveru uložit si na váš počítač užitečné informace, které mu pomohou si vás "zapamatovat" a díky tomu třeba personalizovat vzhled stránek nebo si pamatovat vaše přihlašovací údaje, abyste je nemuseli zadávat při každé návštěvě serveru. Možnost zapamatování často nabízejí freemailové služby formou zaškrtávátka pod přihlašovacím dialogem. Dejte si ale pozor, abyste tuto možnost nezaškrtli na cizím počítači, třeba v internetové kavárně. Pak by se k vašim mailům mohl dostat kdokoliv cizí.Cookie obsahuje informace o tom, pro který server je určena, název, hodnotu a dobu platnosti. Po vypršení doby platnosti je cookie z vašeho počítače automaticky smazána. Prohlížeč cookies automaticky zasílá web serveru, na kterém právě surfujete. Posílá mu jen ty cookies, které jsou určeny pro daný server. Cookies ve své podstatě nejsou nebezpečné, nemohou nijak škodit, je to jen krátký text, lze je ale využít (nebo spíš zneužít?) ke sledování stránek, které navštěvujete. K čemu to je? Především k lepšímu zacílení reklamy. Většina webových stránek obsahuje reklamní bannery, které do nich vkládají reklamní systémy. Web server, jehož stránky si prohlížíte tedy může uložit cookie pro reklamní server, který si ji při vkládání reklamy přečte a zařadí do své databáze. Takto může reklamní server získat informace o vašich často navštěvovaných stránkách a podle toho vám pak zobrazovat reklamu. Každý reklamní server si totiž vytváří vlastní cookies, pomocí které si vás identifikuje a může tak sledovat vaše surfování po serverech, které tento reklamní systém využívají (každý reklamní systém je využíván poměrně velkým množstvím různých serverů). Schválně se zkuste podívat na přehled vašich uložených cookies, kolik z nich je určeno pro servery začínající na "ad" nebo "ads" (zkratka advertisement – reklama).Můžete se setkat i s pojmem "session cookie". Je to cookie jako každá jiná, jen s tím rozdílem, že nemá nastavenou dobu platnosti. Taková cookie pak má trvanlivost pouze po dobu, po kterou máte otevřený prohlížeč. Po zavření všech oken prohlížeče (v Internet Exploreru stačí zavřít aktuální okno) je session cookie smazána. Možná se ptáte po smyslu takové cookie. Je to celkem jednoduché, session cookie se používá pro vytvoření relace mezi prohlížečem a webovým serverem. Jak už bylo řečeno, spojení mezi prohlížečem a serverem je nestavové, tj. vždy se vytváří znovu. Pomocí session cookie ale prohlížeč pozná, že se jedná o ten stejný prohlížeč jako před chvilkou, vytváří se tak jakési trvalejší (pseudo)spojení. Toho se využívá hlavně pro možnost přihlášení, např. na on-line obchodech. Do session cookie na vašem počítači se uloží jednoznačný identifikátor, většinou náhodně vygenerovaný řetězec znaků. Pod tímto identifikátorem si pak server ukládá další informace, například zboží, které jste při nákupu vložili do nákupního košíku. Tyto informace už sou uloženy na serveru, na vašem počítači je jen krátká cookie. Zavření prohlížeče znamená smazání session cookie a tím i ukončení relace. Je však vhodnější se ze serveru odhlásit, jste-li přihlášení, téměř určitě na stránce objevíte možnost "Odhlásit" nebo "Logout".Do cookies se ukládá třeba i hlasování v anketách. Je tam uloženo číslo ankety a to pro web znamená, že z vašeho počítače již bylo v anketě hlasováno.Pokud se přeci jen cookies bojíte, je možné je vypnout, ale možná se ochudíte o některé vlastnosti stránek. Je možné je omezit jen na některý server a ostatní zakázat. Nebo si můžete nastavit schválení každé cookies, to znamená, že při každém načtení stránky se vám ukáže cookie, kterou si chce server uložit a vy ji buď schválíte nebo odmítnete. Nemáte-li cookies pro váš prohlížeč povolené, můžete je povolit následovně:Internet Explorer: Nástroje - Možnosti sítě internet - Osobní – nastavení žádná (nastavení střední pro omezení cookies)Firefox: Nástroje –Možnosti - Soukromí - Cookies - Povolit serverům nastavovat cookiesCookies můžete z počítače kompletně vymazat a tím se zbavíte veškerých starších záznamů. Z vlastní zkušenosti vím, že je to dobré jednou za čas udělat a to vůbec nemyslím z důvodu bezpečnosti. Pokud třeba hrajete online hry jako já a hra se přesune na jinou adresu nebo se v ní něco pozmění a vy se pak divíte, proč vám nefunguje nějaká důležitá funkce ve hře, jako je například zničení vesmírné lodě nepřítele či přesun na planetu. Důvodů může být několik, ale jedním z nich je pravděpodobně cookies, které si pamatuje údaje minulé a načítá je do těch současných. Cookies vymažete následovně:Internet Explorer : Nástroje - Možnosti sítě internet - Obecné – Odstranit souboryFirefox : Nástroje - Možnosti - Soukromí -Správce Cookies – Odebrat všechny cookies

Pokračovat na článek


Full Spectrum Warrior

Mnohým dnešním akčním hrám se dostává titulu realistický simulátor vyvinutý pro armádu, realistický simulátor vyvinutý armádou nebo realistický simulátor používaný armádou. Pak to vypadá, že se vývojáři specializují spíše na zkušené cvičené vojáky než na masy počítačových hráčů. A o Full Spectrum Warrior to platí rovnou dvakrát.Zaměřování...Původně u této hry šlo opravdu o realistický simulátor určený armádě, ale mezi nás hráče se brzo dostane herní verze tohoto armádního programu, samozřejmě řádně očesaná a zjednodušená kvůli hratelnosti. Originalita hry spočívá hlavně v enginu, který Pandemic Studios nejprve vyvinuli pro armádu Spojených Států pro trénink a výuku v taktických simulacích určitých situací v boji, posilující výkon mezi vojáky, ukazující dnešní pouliční boje, „svobodu lidu dávající“ a „svobodu držící“ mise. Full Spectrum Warrior (FSW) zakládá především na koordinaci v týmu a taktické rozhodování v kritických okamžicích boje v roli velitele jednotek. THQ vydává tuto akci v očesané a zlepšené komerenční/retail verzi založené na enginu původní simulace s novými možnostmi a lepší hratelností. FSW slibuje úroveň realismu a přesnosti jako nikdy před tím v takticko/akčních realistických simulátorech armádních bojů.Ulice a týmPandemic Studios nejsou na poli vývoje herních titulů žádní nováčci. Začali před pěti lety v čele s Andrewem Goldmanem a Joshem Resnickem. Dnes se pod jejich rukama vyvíjí rovnou čtyři velmi nadějné tituly pod křídly vedoucích vydavatelů, kde rovnou tři z nich nebyly zatím oznámeny. Z těch starších titulů, které stovřili, můžeme jmenovat třeba Dark Reign 2, Battlezone 2 a Star Wars: Clone Wars. Na vývoji se podílí Institut kreativních technologií (IKT) při Jihokalifornském pobřeží, přičemž Pandemic Studios se starají hlavně o technologickou a herní stránku.Uvnitř objektuFSW se od svého válečného protějšku odlišuje příběhem začínajícím tréninkovým scénářem, nabízenými cíly a vzájemně propojenými misemi. Pro komerční verzi se muselo na rozdíl od původní armádní simulace vytvořit reálné prostředí. Nerozměrné písky Tádžikistánu, vykompenzované dnešním dnem v Afghánistánu, Pákistánu a Číně, rozlehlé vyprahlé pustiny v písečných nížinách či drsných horách, to je všechno prostředí, kterým budete muset projít. Celá hra se odehrává ve smyšleném městě Blízkého Východu a vaším ukolem bude odstranění jednoho velmi nepříjemného diktátora.Hlídání cestySvou roli v boji sehráváte jako velitel jednotek, který dostane na starost dva čtyřčlenné týmy (alfa, bravo) s vojáky o různé specializaci (a tedy i s různým vybavením). Jakožto dobrý velitel byste se měli šikovně skrývat v prostředí a pohybovat se svými týmy pomocí jednoduchého systému příkazů tak, aby byly připraveny na možné útoky ze všech stran. S FSW se se svými muži dostanete do prekérních situací, budete rozklepaní ležet ve špíně, nebezpečí na vás číhá ze všech koutů. Postavíte se tváří v tvář misím, které se odehrávají v době mezi 6 až 18 hodinou v celkově šesti kapitolách.V čem se ještě liší komerenční od vojenské verze? Pandemic za účelem většího efektu použili motion capture. Dále vystříhali všudypřítomné poznámky a statistiky o týmu a rady pro vojáky pro různé situace, jež používali k výcviku, aby vojákům něco řekli. Pořádně se zkrátila i herní doba, jelikož hráč není tak odolný jako voják u simulace, který musí strpět leccos, aby se naučil základům boje v těchto prostředích. A samozřejmě vizuální stránka. Engine dovolil všelicos a grafické choutky se opravdu konají. Pěkné efekty střelby a monstrózní exploze. To taková simulace pro armádu nesmí, žádné masité ohně a výbuchy, komerční pro prostý lid samozřejmě ano. Také příkazový systém byl pro nás hráče ohromně zjednodušen, aby se ovládání stalo opravdu jednoduché a inteligentní.Samostatnou kapitolou si pro sebe získá i umělá inteligence. Ta rozhodně není na úrovni nějaké předscriptované ubohosti s lineárními stereotypními misemi. Ve FSW se mise budou řešit opravdu zcela odlišnými způsoby, záležícími jen na vašich schopnostech v koordinaci jednotek. Jednotkám budete moci přikázat cokoliv od přesunů, používání zbraní až po zabrání prostorů apod. Nemusíte ale vždy od svého mužstva čekat kladné a aktivní zareagovaní. Každý voják totiž má vlastní osobnost. V průběhu boje vás může přepadnout stres nebo válečná morálka. Koukání na mrtvého kamaráda či poraněné civilisty rozhodí nejednoho sebetvrdšího vojáka. Nemělo by se to ale projevovat zas až tak výrazně, rozhodně se vám četa nezmění na skupinku brečících zbabělců toužících po domově. Větší důraz se klade na taktickou část.Mrtvý civilista a tým opodálMnohé ze hry se autorům podařilo hlavně díky inspiraci z filmů a her z vojenského prostředí. Vozový park a těžká podpora se stává samozřejmou součástí. Do vašich akcí se pustíte s obrněnými vozidly v zádech jako třeba Bradley, HUMVEE, tanky, vrtulníky a dělostřelectvem vyžádaným na podporu. Kontakt s dalšími složkami armády, vojskem OSN a další skvělé vymoženosti nás čekají také.Průzkum terénuMultiplayer se zatím jeví jako záhada. U Xboxu se předpokládá přes Xbox Live, avšak další okolnosti okolo online módu se celkem tají. Vypadá to na kooperační režim, kde vám pod ruku padne jen jeden ze dvou týmů a druhý si vezme na paškál kamarád. Vypadá to na velké komunikování a plánování taktiky se živými spojenci při plnění misí, to samozřejmě ve větším rozsahu, než se chystá v singleplayereru.FSW se dostane jen na obrazovky PC monitorů a na televizní obrazovky připojené k Xboxu. Musíme doufat, že autoři neodfláknou ovládání přizpůsobené konzoli a my PCčkáři nebudeme zklamáni. O FSW by se dalo hovořit opravdu dlouho. Engine vojenské simulace dovoluje totiž opravdu mnoho. První odhady data vydání byly v prvním kvartálu roku 2004, ale zatím se tak nestalo. Datum vydání se posouvá hlavně kvůli různým teroristickým akcím, díky kterým by nebylo FSW vhodné vydávat, nebo kvůli menším nedostatkům. Jako první vyjde Xbox verze následovaná později PC, verze na PS2 a GameCube je zatím v řešení. Každopádně se máme na co těšit, jak u PC, tak u Xbox verze obzvlášť, protože podobných titulů pro tuto konzoli moc není.

Pokračovat na článek


WRC 4 novinkový nášup

Novému WRC 4 to bude k nám do obchodů ještě jistě nějaký ten den trvat, tak proč se nevytáhnout ještě s jedním nášupem informací a screenshotů. Všichni, co mají všech třista koní pohromadě, ať ráčí vstoupit.Jakoby vám nestačilo milí relímilové, že očekávaná závodní pecka (která ale pecko nikdy neuvidí) WRC4 je GOLD a připravena podniknout tu dlouhou erzetu z lisovny k vám domů, tak tady máme pro vás velice svižný novinkový nášup. Znalci se již nějaký ten týden nervózně smýkají kolem oblíbeného PlayStation šopu a vyhlížejí, kdy že jejich oktanofilní úchylka dostane pořádně nažrat. Nebojte, už se nám to blíží. Nicméně ještě před launchem vyhodili Evolution Studios něco málo věcí, o které se s vámi hodláme podělit a které vás pro tento titul jistojistě zapálí. Tak milé děti, je čas udělat pápá pánům Colin McRae a Richard Burnsovi, protože jejich angličákové nedodělky dostanou asi pěkně na zadek. Proč? Pojďme se tedy spolu podívat.Jak jsme již rozebírali v našem informačním balíčku, nové WRC by mělo být zase krásnější, hratelnější, realističtější, zábavnější atd. Přesně takové, jak říká příručka Hypeuju, hypeuješ, hypeujeme od jakéhosi George Romera na stránce 47. Nicméně jako v ne mnoha případech by se to ale mohlo doopravdy stát. Z vypuštěných screenshotů a přemíry videí vypadá čtvrté WRC hodně slušně. Pokud nevěříte, zkuste se podívat na následují porovnávací obrázek, nebo na předešlé porovnání Citroenu Xsara WRC ve všech WRC titulech a v reálu (a jste si jistí, že jsem nějaké obázky záměrně nepřeházel?). Rozdíl mezi realitou a počítačovou grafikou je zase méně znatelný (ano, já vím, že správný fanda ví, že božský Sebi Loeb nemá v nose tolik chlupů jako jeho virtuální podobizna, ale jsme tady i pro laiky).Jenomže autoři jsou si také vědomi toho, že k dobrému rallye nestačí jen pořádná grafika, ale hlavně jde o náplň závodníkova dovádění. Zatím jsme vždycky měli možnost prokousat se na jednu obtížnost šampionátem a pokud jsme byli doopravdy dobří (ono nestačí být totiž jenom doopravdy ale doopravdy krásný), otevřely se nám další obtížnosti, případně i další vozy. Tentokráte bychom měli začít kariéru mladého nadějného jezdce a lovce značek v Super1600 a až pak si probojujete cestu mezi rallye špičku ve WRC, případně bandu zkouřených magorů – no kdo jiný by s tak předupanou károu mohl jezdit - WRC Evolution. Otázkou tak ještě je, zda bude vyřešeno i závodnické zákulisí se svými čachry a machry a my tak budeme létat ze stáje do stáje a svým talentem inseminovat jejich postavení v šampionátu. Příkladem za všechny by nám mohlo býti V-Rally 3. Bohužel to byla asi i jediná povedená věc na tomto titulu.Sice mnoho nových informací již těchto pár dní před vydáním na svět nevyniká, tak jsme pro vás alespoň vybrakovali několik foteček autoparku. Jak si můžete všimnout, disponuje veškerým jízdním osazenstvem včetně nového a zatím námi neojetého (sice mám GC rád, ale fandit si s tím, že nás čtou i Gronholm a Rovenpera, si nebudu) Peugeotu 307. Bystré oko si může povšimnout nepřítomnosti stáje Hyundai. Ano, je to kruté, ale pápátime přišel i pro tuto stáj. Možná bude ale za rok nahrazena Chevroletem, kdo ví. My ale rozhodně víme, že rozebrané modely zbývající sedmičky, máte přímo před nosem, tak šupejte a vychutnávejte si tu krásu. Ano, ano jen do mě. Víme, že to není kompletní výběr modeláže. Podařilo se nám vydolovat akorát modely základních wrcových speciálů. Třídy Super1600 a WRC EVO tak přicházejí v tomto skoropreview trochu zkrátka.Dnešní článek je spíš takovým lehčejším počteníčkem, které spíše doplňuje sérii obrázků, jenž se nám dostaly do rukou. Nicméně nyní vám nabízíme pohled na všechny lokality, kde se bude šampionát odehrávat a my se stříkání šampaňským budeme oddávat. Pokud umíte spočítat víc prstů na rukou, umíte do toho zapojit i nohy, nebo prostě máte víc prstů, než je zdrávo, tak si všimnete, že zemí je přesně 16. Jak jsme již avizovali v předešlém článku, do hry vstoupily další dvě země a to Mexico a Japonsko. Asi Evos potřebují provětrat šrajtofle i v těchto regionech. Pokud máte alespoň trochu svižnější linku, tak při pohledu na domovské stránky objevíte ke každé trati letmý popisek, video a screenshot, který leží ale zase přímo před vámi. I v tak vysokém počtu různých zemí a kontinentů si ve WRCu každá drží svojí osobitou tvář, takže by se nemělo stát, že dojde k nějakému zelenošedivému stereotypu. A kam se podíváme? Monte Carlo, Švédsko, Mexiko, Nový Zéland, Kypr, Řecko, Turecko, Argentina, Finsko, Německo, Japonsko, Anglie, Itálie, Francie, Španělsko, Austrálie.Předposlední odstaveček tak věnujeme multiplayeru, který doznal velikých změn a zároveň máme o jeho ztvárnění nejvíce nových informací. Respektive, jsme to věděli již minule, ale trochu se nám nepodařilo pochopit, jak to tvůrci mysleli. Kromě normálního multiplayerového klání ve splitscreenu s rodinou, kámošema nebo ženskou, co vám právě vytírá schody, kde jim to můžete taky pěkně natřít, je zde i podpora Sony Online. To má v sobě tu bombastickou novinu, že najednou může dovádět až 16 hráčů. Všichni by měli vyrážet ze startu najednou, protože myšlenka pětiminutových intervalů, které by sice odpovídaly skutečnosti, mi přijde přinejmenším dosti zvrhlá, pokud ne blbá. Pokud byste se ale báli, že by tak mohlo dojít k destruktivnímu derby, tak se není čeho bát. Každý z hráčů bude disponovat různě zabarvených strašidlem, takže to nejhorší, co se bude moci stát je, že se leknete, když skrze vás zatáčkou někdo projede. Pokud i vám tedy trvalo, než jste ze všemožných zdrojů pochopili, jak bude mp dovádění vypadat, podívejte se na několik obrázků, které vám to objasní stejně jako nám.Pokud bych měl něčím tento článek nějak uzavřít, tak to bude jistě doporučením oficiálních stránek. Kromě všech zde avizovaných screenshotů tam najdete už méně informací, ale zase hodně videjíček. Třešničkou na dortu pak je trailer a TV spot, který doopravdy stojí za to. Podívat se do testovacího centra závodníků rallye se vám nepoštěstí každý den. Nakonec tady máme několik dalších obrázků, které se nám již nijak ke čtivu nepodařilo zařadit. Tak co, už začínáte mít pomalu jasno, kdo tenhle rok vyhraje sezónu? Pokud máte jasno, tak byste měli ještě vědět, že k postavení konkurenceschopného závodního speciálu je potřeba takových 400 000 liber, o zkušeném osazenstvu stáje nemluvě.

Pokračovat na článek


Vietcong - Povedené peklo

Nyní máme možnost se s novou českou hrou od Pterodonů vrátit do časů a do míst, kam bychom se v realitě určitě vrátit nechtěli. Ovšem virtuálně se do nich budete vracet často a rádi.Ať už chceme nebo ne, je jasné, že z pohledu US Army i většiny americké veřejnosti byla válka ve Vietnamu jedním obrovským omylem. Dalo by se říct, že Vietnam je takové americké Waterloo. Proto se není čemu divit, že se američtí herní vývojáři tomuto tématu vyhýbají jako čert kříži, i když je tento námět dost atraktivní. Přiznejme si, že střílet fašisty v nespočetně mnoha hrách z druhé světové války už není ono. Tento fakt si uvědomil český tým Pterodon a vytvořili hru z právě zmiňovaného vietnamského konfliktu.Naštěstí tato tématická jedinečnost na trhu (kromě budgetovky Line of Sight: Vietnam) české vývojáře neukolébala a hned po prvních minutách hry poznáte, že si na svém dílku dali opravdu záležet. To, co dělá Vietcong opravdu jedinečným, je právě atmosféra Vietnamské války, která je všude kolem vás. Někdy jsem byl tak nervózní, že jsem střílel i do keřů, které se mi zdály jen podezřelé. Vietnamci totiž číhají na každém rohu a v džungli se dokonce skrývají i pasti jako dráty upevněné ke granátu nebo zakryté jámy s naostřenými bambusovými tyčemi. Naštěstí nejen mise džungli jsou zábavné a ve hře je nezapomenutelných misí hned několik. Skvělé je, že náplň misí není stereotypní a většinou si v každé misi zahrajete trochu něco jiného. Někdy máte za úkol dobít základnu, jindy zase osvobodit kamaráda z vietnamské vesnice nebo ubránit základnu.Je jasné, že pouhé probíhání misí s bezejmennými vojáky by nebylo úplně ono, a tak nás čeká i příběh. Vy jako hlavní postava jste seržant Steve Hawkins, který přilétá v roce 1967 na základnu amerických a jihovietnamských jednotek, aby velel malé skupince speciálních jednotek. Přesněji řečeno je ve skupině kromě vás dalších pět vojáku, a to kulometčík, doktor, radista, technik a stopař. Ne, nebojte se, naštěstí nejsou vaši spolubojovníci stupidní a často se i hodí, hlavně medik (léčí vás, ale to snad ví každý :), technik (dodává vám munici) a radista (přes vysílačku, kterou nosí na zádech, se domlouváte s velením o dalším postupu). Vaši společníci s vámi bohužel nebudou ve všech misích, ale pouze asi v polovině.Každá mise začíná ve vašem osobním bunkru na základně, odkud máte přístup jen do skladu se zbraněmi (výjimkou je první mise, ve které jste mohli procházet celou základnou). Tento styl startu mise se mi velice líbil, protože v bunkru máte spoustu zajímavých věcí. Kromě dokumentů s brífinkem k další misi jsou k dispozici například osobní dokumenty o vás a celé vaší skupině, příručka o přežití v džungli s různými informacemi o Vietcongu (opravdu se vyplatí přečíst), karta o všech zbraních ve hře a dokonce i váš deník. Pro příjemnou atmosféru vám hraje i rádio. V muničním skladu potom najdete všechny dostupné zbraně včetně těch vietnamských. Zbraně ve Vietcongu jsou kapitola sama pro sebe. Mezi těmi americkými můžeme najít takové klasické kousky jako karabina M1, samopal Thompson nebo brokovnice Remington 870. Kromě těchto veteránů si zastřílíme i s M16, která byla v té době naprosto novou a revoluční zbraní. Ostatně ani já na ni ve hře nedám dopustit a od té doby, co jsem ji dostal, jsem ji používal skoro ve všech misích. Vietnamská strana má na všechny americké zbraně své ekvivalenty. Například klasický samopal „těch zlých“ AK 47, pušky SKS Simonov nebo SVD Dragunov a Mosin-nagant a spoustu dalších. Pro všechny zbraně platí, že je na nich odveden kus práce jak po grafické, tak i po zvukové stránce. Navíc se všechny zbraně chovají i naprosto reálně (M16 znatelně míň cuká než AK47).V dnešní době je hodně sledovanou věcí určitě grafika, o které si teď něco řekneme. To, co od Vietcongu rozhodně nemůžeme čekat, jsou rozlehlé prostory jako například ve Flashpointu. Když jste v džungli, většinou jdete cestou, která je předem určená autory a moc prostoru pro vlastní improvizaci nemáte, ale to vůbec nevadí. Celou vaši skupinu skoro vždy vede stopař a vy máte o zábavu postaráno díky vietnamcům a pastím. V podstatě jediné, co mi na grafice trochu vadí, je animace listí a keřů. Ty jsou pořád statické a vůbec se nepohnou. Panák jimi prostě projde a okolo se rozvíří trocha listí. Teď si sice můžete říkat, že pokud se mi nelíbí listy a keře v džungli, tak to musí vypadat hrozně. Naštěstí je pravda přesně opačná a celkově džungle působí skvěle. Světla tam moc není a tak vidíte velmi efektivní proužky světla propadající skrz koruny stromů a všude jsou kořeny a povalené stromy (skvělá místa pro krytí). Celá hra se naštěstí neodehrává pouze v džungli, takže se podíváme i na spoustu jiných míst. Jako úplně největší plus na grafice se mi zdají animace postav. Ty se autorům obzvlášť povedly. Zvlášť se mi líbila animace, kdy postava přelézá nějakou překážku. Ovšem i ostatní animace jsou na skvělé úrovni (vykukování vietnamců, krčení, přebíjení zbraní). Grafiku bych celkově ohodnotil jako nadprůměrnou, která dobře běží i na průměrných strojích, ale mezi VIP enginy se neřadí.Velice mě potěšila i zvuková stránka hry. Hra samozřejmě podporuje všechny moderní zvukové efekty jako EAX. Skvělá je i podpora 5.1 reproduktorů. Pokud jste totiž vybaveni 6ti reprákovou soustavou, užijete si pravé vietnamské peklo. Střelbu slyšíte ze všech koutů a hra dokonce, jako jedna z mála, využívá prostřední reproduktor. Autorům se povedly i dokonale reálné zvuky zbraní, takže ostřílení hráči Vietcongu poznají, odkud na ně někdo střílí a především taky čím. Jediné co mě na zvucích mrzí, je chybějící typický zvuk při vystřelení poslední kulky z M1 (ale to stejně zajímá jenom detailisty jako jsem já). Za zvuky zbraní nezaostává ani hudba v menu, kde posloucháte příjemné kytarové sólo a v úvodní animaci si dokonce poslechnete skladbu kytarového mága Jimmyho Hendrixe.Ve Vietcongu nechybí ani pořádný multiplayer, který se autorům jako skoro vše perfektně vydařil. Nechybí klasické módy jako deathmach a capture the flag. Autoři do hry přidali i mód tým proti týmu, kdy jedna strana má určitý úkol (bránění pilota, zničení určitého objektu) a druhá strana se ji v tom snaží zabránit (vlastně takový Counter-Strike s američany a Vietcongem). Dokonce jsem slyšel i ohlasy, že by měl Vietcong překonat CS, o čemž pochybuji. O tomto nechci spekulovat , protože kvalitu multyplayeru ukáže čas, ovšem jako alternativa je Vietcong dobrá volba a vyplatí se multiplayer alespoň vyzkoušet. Našince navíc potěší, že s mým modemem 56 se dalo hrát celkem v pohodě a na jednom cizím serveru jsem měl dokonce ping 150! Vietcong mě jako jedna z mála akčních her donutil, abych si ho zahrál znova na vyšší obtížnost, a to se mi stává jen výjimečně. Výzvou je pro mě hlavně obtížnost vietnam (celkem jsou obtížnosti 4 - easy, normal, hard a vietnam). Poslední zmiňovaná obtížnost je opravdu tuhá. Nepřátelé jsou skoro 100% přesní, lépe se kryjí, používají krycí palbu a máte méně zdraví- prostě Vietnam. Na závěr řeknu jen to: Vietcong mě prostě dostal.

Pokračovat na článek


Red Faction 2 - červená se line záře

Rudá Frakce se vrací zpět. Tentokráte je v samotném epicentru ohrožení Země a tak se musí šestice odvážných, nanoimplantáty a doktrínou nadraných hrdinů postavit a svrhnout diktátora Sopota. Ale nepřítel je mnohem blíže než si myslíte.Léta páně 2161 se narodilo extrémně ošklivé dítě (Tady si uvědomte, že je to za 159 let, a tudíž je malá pravděpodobnost, aby to byl někdo z členů naší redakce. Navíc my jsme všichni krásní... ;). Bylo tak ošklivé že vyděsilo v nemocnici celé slepecké oddělení. Proto se jeho rodiče odhodlali k radikálnímu kroku. Zapojili svou nechutnou ratolest do tajného vládního programu zabývajícím se nanotechnologií. Po letech plných operací přinesly všechny ty vládní granty své ovoce. Z děcka, který by byl za vizáž Freddyho Kruegerovic vděčný, se stal silný, udatný chlapík. Jmenoval se Alias a měl slabost pro trhaviny. Jen čirou náhodou byl program, do kterého byl v dětství zapojen, silně armádní a tak v dospělosti započal kariéru soldáta. Pět let po povstáních na planetě Mars, upadl na Zemi temný stín diktátora Sopota. Ten měl všechny nanoimplantáty okořeněné jednotky pod kontrolou a zmocnil se vlády nad celou Zemí. Alias se přidal k pětici vypěstních mariňáků a snaží se zničit Sopota, jeho jednotky a nastolit na Zemi mír. Spolubojovníky mu budou: Repta, úchylný na těžké zbraně. Tangier, tichá vražedkyně. Shrike, který umí ovládat všechno, co má alespoň něco z dálky připomínající knipl. Sličná odstřelovačka Quill. A všechny vede charismatický lídr Molov. Ti založili nové revoluční hnutí. Založili Red Faction, naději pro prostý lid na normální život a smrt. Bohužel, jak se ukáže, hlavním nepřítelem nebude Sopot a nebezpečí je mnohem blíže než se zdá.Skoro takhle začíná druhý díl „revoluční“ 3d akce od Volition, tedy Red Faction 2. Revoluci v žánru FPS jistě nikdo nečekal, a už vůbec ne na PlayStation 2. Red Faction 2 je akce skoro jako každá jiná. Stejně jako první díl ji od ostatních odlišuje použitý engine. Geo-Mod, který je schopen upočítat demolici okolního prostředí v realném čase. Právě k němu byl u prvního dílu nasměrován hráčský pohled. Možnost zničit všechno, co ze člověku zachce a nechat za sebou obrovskou spoušť. Bohužel, nedopadlo vše tak, jak si hráči představovali a tak se časem jejich zrak obrátil právě k dílu druhému, který by snad, možná, konečně dokázal uchlácholit náš destruktivní chtíč. Povedlo se? Čtěte dál!RF2 začíná kupodivu zajímavě. Po spuštění hry se ocitáte ve výsadkovém vznášedle, kde, ještě v uniformě Sopotu, hodláte padnout za svého diktátora. Doletíte k bázi a samozřejmě všichni z vaší jednotky jsou hned zabiti. Tím začíná one-man-show. Musíte rozstřílet všechny strážní věže, aby záhy přiletělo další vznášedlo, které prostřelí hlavní dveře do nitra základny. Vběhnete dovnitř a kryjete se, střílíte... A najednou Vám na grafice přijde něco zvláštního, něco, co Vás přitahuje. Zdi, podlahy a stropy jsou mnohem více plastické než bylo dříve k vidění. Na zdech jsou různé prohlubně, zapuštěné panely nebo zářivky a to vypadá hodně moc dobře. Když nakonec splníte úkol, hra se posune o několik let dopředu v čase. V animaci Vám představí všechny členy té vaší rudé grupy a divadlo začíná. Postupně se probojujete do kanalizace, armádní základny, raketového sila, uliček města, trosek města a samozřejmě zavítáte i na podmořskou základnu, kde se dějí další nechutné nanopikle.RF2 mě od začátku držela v napětí, a když už se blížila nějaká stereotypnost a já jsem si říkal, že z toho bude zase akční nůďo, přišlo něco, co mne překvapilo. Hned ze začátku příběhu (ano té části kde si to valíte jako červenáček za značně futuristické a radikální Rychlé šípy) budete demolovat kanceláře, haly a letouny vznášející se nad vašimi hlavami, abyste se pak sami chopili kanónu a šli ukončit ve městě nastalé nepokoje. Křižujete mezi mrakodrapy a sestřelujete nepřátelské letky. Poté sletíte na samé dno futuristického megacity a ničíte pěšáky, tanky, konvoje. Na to proletíte kolem budovy, plné Sopotových jednotek, a tak ve zvukové kulise řinčícího skla, střelby, výbuchů a smrtelných křečovitých výkřiků budete ve svém živlu. Leč toto nabuzení pak přejde ve standardní akci. Dostanete se do výše zmíněných kanálů, kde vás budou pronásledovat robotické pavouko-sondy, které při dopadu na vás vybuchnou, jak jinak. Možná, že se na této části hry podílel sám "velký" John Romero, jehož scény z Daikatany, kde vašimi největšími oponenty byly robožáby a robovážky, stále děsí nejednoho hráče. Vůbec mi přijde, že Volition zapojili i návrháře od jiných firem a od jiných titulů, nebo jsou prostě některé lokace jsou vykradené. Mise s kostelem jakoby vypadla z Medal Of Honor: Alied Assalut a samoté útroby kostela mi připadly jako jasný Return To Castle Wolfenstein.Když si dáte tu práci a dostanete se do metra a k mostu, který musíte vyhodit do vzduchu, což je zase pěkným oživením a zároveň jednou z misí, pro kterou byl Geo-Mod postaven, narazíte na Quill. Vaši rudou a dobře, do nepohody, vybavenou spolubojovnici, čímž se dostáváme ke „kooperativnímu“ aspektu hry. V nějakých misích se k vám přidají i vaši spolubojovníci, ale nějaké extra kooperační rodeo se nekoná. V podstatě mi jejich podpora nepřišla životně důležitá.Inteligence protivníků byla už v prvé RF poměrně dobrá a v RF2 jsou její rysy zanechány. Oponenti se kryjí, vyčuhují, přebíhají, kooperují nebo prchají. I škála je pestrá a postupem hrou se stává pestrou až moc. Ono killování mariňáků nebo upravených Sopoťáků je jedna věc, ale zabíjet mutanty a zombie, kterým vystřikuje modrá aura z lebzny, už mi přišlo na sc-fi hru, která ve všem vypadá značně realisticky, trochu moc. Ano, budoucnost přesně takovou, jak vypadá temná, ponurá budoucnost v RF2, bych si dokázal představit i ve skutečnosti. Včetně zbraní.Modely zbraní vypadají uvěřitelně, ale tím pádem ne zas tolik odlišně. V arzenálu naleznete pistole, samopal, brokovnice, kulomety, raketomety, granátomety, sniperpušky. Dokonce zavítal i gun z Unreal Tournamentu, protože budete moci vystřelovat zelené slizové chumáče, které se přichytí a explodují. Samozřejmě, že nemohl chybět ani obávaný Railgun. Byl jsem však smuten když zmizela termovize na zbraních. Přece jenom tepelný zaměřovač na raketometu v eskapádách na Marsu byl kouzelný. Za to však RF2 přináší věc navýsost výbornou. Některé zbraně můžete používat duálně (pistol, Uzi). Na tom by nebylo nic tak exkluzivního, kdyby se každá z nich nedala ovládat jiným čudlem a nepočítaly se náboje pro každou z nich. Teď, když si dáte střelbu levou rukou na L1 a pravou na R1, tak si připadáte jako opravdový desperádo.A konečně jsme se dostali k té věci, která o osudu RF2 rozhodne. Geo-Mod. Doufal jsem, že Volition na sobě zapracují a udělají pořádnou akci, kde rozstřelování zdiva bude dooprabdy k něčemu. Bohužel musím prohlásit, že až na pár míst je tady Geo Mod nanic a v podstatě by ony demoliční scény mohli udělat předdefionované jako třeba u MOHAA nebo stařičkého Duka. Zajímavá je scéna, kdy přijdete do haly a najednou se začnou stěny bortit a dovnitř pronikat vojáci, nebo když si musíte prostřelit zeď abyste se dostali k pořádnému raketometnému kvéru, který dokáže letadla pořádně polechtat na motorku. Mise v kancelářích jsou také úchvatné a Volition čerpal zjevně inspiraci z Matrixe, kde mezi kusy rostřílené dlažby není vidět ani na krok. Stačí toto málo na herní extázi mladého hráče, který v křečích svírá svůj gamepad? To si musíte probrat každý sám. Mě tedy rozhodně ne.Modely postav se zlepšily a lidé vypadají jako lidé a mutanti vypadají odporně, přesně jak to mám rád. Pěkné jsou světelné efekty, i když bych řekl, že nevrhají světlo na model zbraně, tak jejich záře vypadá naprosto realisticky. Jenom barevná škála je zase taková vybledlá. Co mne na RF2 překvapilo, a někomu se bude zdát extrémně nechutné, je, že po zapálení člověka zápalným granátem si hraje na hořící pochodeň, aby pak upadl na zem a ohořel na kost. Ano ohořel na kost, toho jsem si doopravdy u žádné jiné hry nevšiml. Dále narazíte třeba na déšť. Ten se sice nedrží psdvojkového standardu, že kapky dopadají na kameru, ale zato se podařila pořádná bouře se spoustou kapek, které vám rychle kmitají před očima.Zvuk je poslední dobou na vysoké úrovni u většiny titulů a hru s opravdu špatným ozvučením jsem ještě na PlayStationu 2 neslyšel, bohužel/díky bohu. Zvuky střelby, řev, exploze, zprávy v interkomu, všechno sedí a neruší. Do toho hraje instrumentální hudba, ale myslím, že u prvního dílu byla zajímavější a dokázala mne víc nadopovat testosteronem a dát mi chuti do nějakých pořádných jatek.Zajímavostí jistě bude, že hlas vůdce celé Red Faction, Molova, nadaboval Lance Henriksen. Ano, ten Lance Henriksen, jehož střeva zná celý svět z Vetřelců a Vetřelce 3 jakožto androida Bishopa. Také jsme ho mohli spatřit na televizních obrazovkách jakožto Franka Blacka v seriálu Millenium z pera Crise „Akta X“ Cartera. Jako u předchozího rudého průkopníka, tak i zde zavítáme do teplé sedačky nějakého z vehiklů. Dostaneme se do palebné věže Shrikova letounu, bojového brnění, tanku a samozřejmě ponorky. To je zajímavým zpestřením, ale pořád se musíte jenom někam prosekat.V multiplayeru se dočkáte režimů Deatmatch a Team Deatmatch, Capture The Bag (Chápu, že hry přebírají Capture The Flag, ale Bag z TimeSplitters 2? Ale proti gustu žádný dišputát.) a nakonec ještě jeden, kde spolu hráči zápasí o nejvyšší postavení. Popravdě, Red Faction 2 i se svou demolicí není zaměřena na multiplayer. I když by mohlo, tak se zde kooperativní možnost singleplayeru neobjevuje.Red Faction 2 je hra, která na první pohled vypadá velice slibně, na první pohled se i hraje velice slibně, ale bohužel následuje ji stejný osud jako jejího předchůdce. Po čase se stává jen tuctovou 3d akcí, Geo Mod - negeomod. Pokud Vám malá inovace nevadí, sedí Vám styl, který Volition razí, tak si ji s klidem v duši kupte. Pravdou zřejmě je, že přehnaná inovace by mohla hru dostat někam do hitmanovských nebo solidsnakovských lovišť a to by možná nebylo pro firts person shooter úplně ono. Ale to nejde vymyslet v žánru fps nic nového??? Zřejmě zatím ne, takže si budeme muset počkat na něco inačího. Pro mne osobně v poklidu trůní na špici Half Life, ale vypadá to, že to nebude na dlouho.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Webové tipy

Internet snáší zlatá vejce

Ačkoli je internet stále chápán jako hypermoderní médium náchylné k radikálním změnám a snad i revoluci v chování celé společnosti, řada z nás ho už bere jako více méně usazenou instituci. Jak se internet – celosvětový i ten náš – za ta léta změnil? Veškeré úvahy se dříve nebo později stočí k jedinému tématu: peníze. Podnikáním na síti lze i dnes velmi slušně zbohatnout, avšak ty tam jsou doby, kdy všechno bylo nové, plné příležitostí a naděje na pohádkový výdělek.Jsem miliardář!Jelikož letos český internet slaví své patnácté narozeniny (viz. článek Novinky na síti), nutí nás to k drobnému bilancování. Pro tentokrát se nebudeme zabývat žádnými závažnými ani technickými tématy. Naše otázka je prostá a doufáme, že nám to přemýšliví čtenáři prominou: Kdo se díky rozvoji internetové sítě nejvíc „napakoval“? Mnoho uživatelů má tuto stránku nastavenu jako domovskou ještě více lidí ji den co den automaticky využívá. Jde samozřejmě o internetový vyhledávač Google. Kdo za tímto „kolosem“ stojí? Zakladatelé společnosti (a dnes již zkušení internetoví byznysmeni) jsou pánové Larry Page (34) a rodilý Rus Sergey Brin (33). Seznámili se v polovině 90.let na Stanfordově univerzitě, kde oba studovali kybernetiku. Tam také vynalezli a sestrojili vyhledávač mezi odkazy na internetu, který funguje zhruba podle principu, že ty nejoblíbenější odkazy bývají také nejužitečnější. Zřejmě proto je celý svět (i ta čínská část) milují. Tato šikovná „věcička“ každému z nich vynesla 14 miliard dolarů (podle časopisu Forbes ze září 2006).Google je praktický a široce rozšířený, nebyl ovšem první. Už asi o pět let dříve se podobným směrem, rovněž na Stanfordově univerzitě, vydala dvojice David Filo (41) a Jerry Yang (38, původem z Tchaj-wanu). Vymysleli internetový portál Yahoo!, jenž slouží jako vyhledávač, ale také jako email nebo třeba seznam firem. Yahoo! denně zaznamená asi 3,4 miliardy kontaktů, což jej řadí mezi nejsnáze identifikovatelné obchodní značky. David Fila díky tomuto faktu vyinkasoval 3 miliardy dolarů, Jerry Yang ještě o 200 milionů více (opět podle časopisu Forbes).Všude číhá nebezpečíNe každý na internetu zbohatl jen tak „mimochodem“. Kanaďan Calvin Ayre (45) zjistil, že lidé mají velkou zálibu v sázení a totéž jim chtěl dopřát i prostřednictvím internetu. Založil si proto společnost Bodog International, v rámci níž šéfuje sázkařskému portálu. Tím proteče ročně dvakrát víc peněz než v Las Vegas a časopis Forbes odhaduje majetek společnosti na jednu miliardu dolarů.Připadá vám to jako lehce nabytý majetek? Můžete zkusit úspěch Calvina Ayra zopakovat, ale pozor na zákony. Největší části příjmu má Bodog z USA, kde je ovšem toto podnikání nelegální. Sázkařskému magnátovi, který žije v Kostarice, proto mírně řečeno teče do bot. Na konci loňského roku ho právě v Kostarice na americký nátlak sebralo komando místních policistů. V současné době čeká na soudní proces. Má na sobě obvinění z praní špinavých peněz a daňových úniků. Proto vás raději nechceme k ničemu navádět...Další příslušníci internetové „elity“Chytrých hlav, jimž internetový nápad vynesl miliony dolarů, je samozřejmě více. Lidé rádi chodí do velkých obchodních domů, tak proč jim nepostavit takový dům i na internetu. Tak nějak zřejmě uvažoval zakladatel největšího internetového „obchoďáku“ Amazon Jeff Bezos (43). Jeho majetek se odhaduje na 4,3 miliardy dolarů.Na našich stránkách je řada článků, které se zabývají internetovou aukcí eBay, (funguje i v mnoha národních doménách), nikde se tam ale nepíše o jeho tvůrci. Je jím ve Francii narozený Íránec Pierre Omldyar, jenž ve svých 39 letech disponuje majetkem, který čítá asi 10 miliard dolarů.Pokud se ve vašem okolí vyskytuje slečna, která sní o pohádkově bohatém princi, dejte jí na záda baťůžek a pošlete jí číhat před fakultu informatiky. Jak vidno, moderní boháči se rekrutují právě z řad studentíků technických a počítačových oborů. Dalším takovým případem je vůbec první internetový miliardář z roku 1995, zakladatel browseru Netscape lim Clark. Oproti ostatním mladíkům patří už sice při svém věku 62 let do kategorie seniorů, jeho majetek (asi 700 milionů dolarů) ho však může značně držet při aktivním životě.Domácí šikulkyČeští internetoví průkopníci sice nemají za svým jménem uvedenu částku v miliardách dolarů, avšak určitě se nemají zač stydět. Mezi největší české internetové podnikatele určitě patří zakladatel portálu Seznam.cz Ivo Lukačovič (32 let). Seznam.cz vytvořil ještě jako student, dnes je jeho portál jedna z nejnavštěvovanějších domácích stránek a jméno Lukačovič je synonymem tuzemského internetového úspěchu.Dalším úspěšným podnikatelem na elektronickém poli je Jiří Hlavenka (42). Je zakladatelem vydavatelství odborné kybernetické literatury Computer Press. Velmi dobře chytil příležitost z pačesy rovněž Patrick Zandl (32), jenž založil známý server o mobilních telefonech Mobil.cz. Mezi další české hráče v internetovém podnikaní patří také Daniel Dočekal (39 let), jenž je tvůrcem jednoho z nejstarších internetových magazínů Svět Namodro. „SnM“, jak se mu někdy říká, ten ovšem už své brány před nějakou dobou zavřel. Přesto je jeho zakladateli stále přisuzována patřičná vážnost.Kontext učebnicového bohatstvíVelmi zřídkakdy se stává, že by někdo zaslouženě zbohatl jen tak zčistajasna. Každý úspěch je dán podmínkami a příležitostí k podnikání. Jaký je kontext internetového zbohatnutí? Podívejme se (a nebo si jen zopakujme) nejdůležitější a nejzajímavější milníky ve vývoji internetu.V roce 1958 požádal americký prezident Dwight Eisenhower o financování (a Kongres to schválil) výzkumného počítačového programu ARPA. Kongres to schválil a projekt byl zařazen pod vojenské letectvo. V roce 1961, profesor kybernetiky na Kalifornské univerzitě v Los Angeles Len Kleinrock ve svém článku popsal způsob předávání elektronických informací. V roce 1965 nechal Larry Roberts z Massachusettského technologického institutu (MIT) komunikovat dva počítače pomocí paketové metody, kterou popsal Len Kleinrock. První spojení mezi počítači proběhlo v roce 1969. Bylo to v rámci amerického armádního programu ARPAnet na Stanfordově univerzitě. Výsledek přenosu: nápis "lo". Počítače chtěly napsat "log-in", ale systém spadl. V roce 1972 vznikla forma adresy elektronické pošty za použití znaku "@". O rok později můžeme mluvit o vzniku kybernetické globalizace. K ARPAnetu se připojuje londýnská University College a norská Královská radarová společnost.Rok 1976 je rokem, kdy americká firma AT&T vymýšlí operační systém Unix. V tomže roce Steve Jobs a Steve Wozniak zakládají společnost Apple Computers. Ve stejný rok také Britská královna Alžběta II. posílá první e-mail. V roce 1982 vyrábí firma IBM první osobní počítač. Microsoft sestavuje operační systém MS DOS. Také se poprvé použil výraz "internet" ve smyslu propojené soustavy sítí. Výraz kyberprostor – cyberspace použil o dva roky později americký spisovatel William Gibson. V roce 1985 Apple Computer vyrábí první počítač Macintosh. První zaregistrovanou doménou je Symbolic.com. V revolučním roce 1989 má internet 100 tisíc hostitelů. Rovněž vzniká první antivirový program od firmy McAfee Associates. O rok později končí ARPAnet. Tim Berners-Lee navrhuje World Wide Web.13.února roku 1992 probíhá na ČVUT slavnostní připojení Československa k internetu. Knihovnice Jean Armour Pollyová poprvé používá termín "surfovat po internetu". Dva roky po rozpadu Československa zaniká doména .es, vznikají domény .cz a .sk. V roce 1996 spouští Ivo Lukačovič provoz stránek seznam.cz. Netscape a Microsoft se pouštějí do "války prohlížečů". Internetové podnikání se definuje – v roce 1997 se doména business.com prodává za 150 tisíc dolarů. Firma Google, dnes největší internetová společnost světa, vzniká v roce 1998. U nás české internetové servery stávkují na protest proti monopolnímu postavení Českého Telecomu.V roce 1999 končí nerozhodným výsledkem válka prohlížečů - Netscape a Microsoft si rozdělují téměř sto procent trhu. O rok později světu padají růžové brýle. Na Wall Street se ukazuje, že ceny akcií internetových společností byly silně nadhodnoceny, z toho důvodu se zpomaluje světová ekonomika.Třikrát hurá novému tisíciletí!Internet do nového milénia vstoupil prvním živě přenášeným muzikálem. V tomtéž roce ale Austrálie zakazuje přeposílání emailů a afgánské vládnoucí hnutí Taliban zakazuje internet úplně. Naopak v USA se v roce 2001 na síť připojují desítky středních škol. V roce 2003 podnikají hackeři sérii dosud nejničivějších virových útoků, jimiž znehybní až osm ze 13 páteřních serverů celého internetu.Francouzské ministerstvo kultury se „vybarvuje“ a zakazuje používat slovo "e-mail". Místo něho musejí Francouzi používat výraz "courriel". Společnost SkyNet nabízí klientům v Česku první rychlý internet přes ASDL. Na přelomu let 2004 až 2005 se druhým nejoblíbenějším prohlížečem po Exploreru od Microsoftu stává Mozilla Firefox. Také ji máte tak rádi? Lidé začínají běžně používat původně internetové výrazy „blog“, „wikipedia“ nebo "flickr" (služba umožňující hromadnou výměnu fotografií). V roce 2006 kupuje internetový velikán Google firmu YouTube, díky níž uživatelé mohou na síť „pověsit“ jakékoli video a na jakékoli video se taky podívat. U nás spouští společnost Telefónica 02 první televizní internetové vysílání.Co myslíte, jak to bude dál?

Pokračovat na článek


Jak Export / Import (Zálohování / obnovení) Firefoxu

Potřebujete k dopravě Firefoxu nové PC? Chcete si vytvořit zálohu záložek Firefoxu, takže si můžete obnovit po formátování? Nesmíte používat nebo rozšíření nebo složité postupy k tomu, že.V prohlížeči Mozilla obsahuje funkci, která umožňuje uložit všechna vaše záložky do jednoho souboru a obnovit jej na jakémkoli počítači a veškeré operační systém na pár kliknutí. Vhodný, Není to? Takže se nemusíte ztrácet čas se mnou, a zjistit, jak uložit záložky v prohlížeči Mozilla Firefox.Vše, co musíte udělat, ukládat záložky Mozilla Firefox je prohlížeč pro spuštění pomocí ikony na ploše nebo v nabídce Start systému Windows a při otevřeném okně, klikněte na tlačítko oranžové první Firefox (se nachází v levém horním rohu) a poté na položku Záložky> Zobrazit všechny záložky.Nyní, klepněte na tlačítko Import a zvolte možnost Uložit a Uložit z nabídky, která se zobrazí. V okně, které se otevře, uvést složku, kam chcete soubor uložit s JSON záložek Firefox a klikněte na tlačítko Uložit pro dokončení operace.To je vše! Právě jste objevili, jak ušetřit záložky Mozilla Firefox, Ale jak importovat do jiného PC nebo obnovit po formátování? Nic nemůže být jednodušší. Vše, co musíte udělat pro obnovení Firefoxu dříve uložené je otevření prohlížeče, Firefox klikněte na oranžové tlačítko (se nachází v levém horním rohu) a zvolte Záložky> Zobrazit všechny záložky z nabídky, která se zobrazí.V okně, které se otevře, klepněte na tlačítko Import a uložení obrazovky, vyberte Obnovit> Vyberte si z nabídky Soubor, který se objeví a otevřete soubor s JSON Záložky Firefox uloženy dříve. Být opatrný, proto, že se tento postup smaže také všechny záložky v prohlížeči, a jsou nahrazeny s těmi v souboru JSON.

Pokračovat na článek


Download Accelerator plus

V poslední době obliba tohoto programu na stahování souborů roste. Jaké jsou jeho možnosti a co jej odlišuje od jiných typů download manažerů, jež je ke stahování možno použít? Jistě je to výrobcem slibované zrychlení až o 300%. Ale i jiné funkce činí z Download Acceleratoru plus velice užitečný nástroj pro zefektivnění a zjednodušení stahování.doporučitDownload manažery nebo také akcelerátory usnadňují a zpříjemňují uživatelům internetu práci při stahování souborů. V současné době jich existuje volně ke stažení či k zakoupení nepřeberné množství. K čemu vlastně slouží? Jejich hlavní přednost je v možnosti navázat spojení se serverem při výpadku připojení či jiné poruše. Další funkcí je segmentované stahování, během kterého se stahovaný soubor rozdělí na několik menších částí a ty se stahují zároveň, čímž se doba stažení rapidně zkracuje. Mezi další možnosti patří řazení souborů určených k pozdějšímu stažení do fronty (soubory se postupně jeden po druhém stahují), maximální povolená rychlost stahování a maximální počet stahovaných souborů najednou.Všechny tyto funkce a mnohé další má program Download Accelerator plus. Tato aplikace je v poslední době čím dál více oblíbenější a to hlavně k vůli své jednoduchosti a rychlostí stahování. Program je možno integrovat do prohlížečů jako jsou Microsoft Internet Explorer, Netscape, Opera a další. Mezi jeho hlavní výrobcem udávané vlastnosti patří zrychlení až o 300%. Je zde také podpora proxy serverů a automatického ukončení připojení po stažení všech souborů ve frontě. Charakteristickou vlastností Download Acceleratoru plus je stahování několika částí souboru najednou, což má za následek zvýšení rychlosti. Při procesu stahování se program připojí na server několikrát a v těchto spojeních začne stahovat různé části souboru. Počet připojení k souboru a jejich jednotlivé aktuální velikosti lze vidět okně pro stahování.Po stažení se jednotlivé části spojí dohromady a soubor je kompletní.Program dále zjišťuje přítomnost souborů určených ke stažení na jiných serverech (mirror) a možné rychlosti stahování z těchto serverů. Poté si sám rozhodne z jakého serveru bude stahování nejvhodnější. Toto vyhledávání teoreticky může celkovou dobu stahování nepatrně prodloužit. Nelze vyloučit ani to, že se program rozhodne špatně. Je možné, že z dlouhodobějšího hlediska (doba pro stažení celého souboru) je výhodnější vybrat jiný zdroj pro stažení. Tuto funkci může proto uživatel v nastavení vypnout. Download Accelerator plus má implicitně nastavený určitý maximální počet stahovaných souborů. I toto lze snadno v nastavení, nebo dokonce dole pod zobrazením fronty (Max simultaneous downloads) měnit.Jeho použití je velmi jednoduché. Při stahování stačí kliknout na žádaný soubor a ihned se otevře okno s nastavením pro toto konkrétní stahování. Zde je na výběr několik možností. Uživatel může např. zadat cestu, kam se má stahovaný soubor uložit (implicitně je zde už nastavena cesta, která byla použita při posledním stahování). Je tu také několik informativních údajů. Zda server umožňuje resuming (navázání stahování při výpadku spojení v místě, kde stahování bylo ukončeno), okamžitá rychlost stahování a kolik procent souboru je staženo (jak číslem, tak v podobě klasických přibývajících čtverečků či modré plochy známé z jiných aplikací). Po stažení souboru se okno změní a je zde přímo možnost otevření samotného souboru (Open) bez toho, aby ho uživatel musel hledat v místě, kam se ho rozhodl uložit.V samotném okně programu je vyčerpávající množství informací. Aktuální i průběžná rychlost stahování, údaje o souborech ve frontě (pořadové číslo, úplný název souboru, velikost, atd.) Po přepnutí na kartu Completed downloads se zobrazí historie stahování. Zde jsou stažené soubory i s potřebnými informacemi, jako je umístění na harddisku, umístění na internetu (odkud byl stažen), datum stažení, velikost a ikonka souboru daného typu (pro větší přehlednost a rychlost při prohlížení historie). V okně pod nezbytnou reklamou (ve zpoplatněné verzi Premium již není) je také jakýsi žebříček nejvíce stahovaných souborů (Top downloads), ale tomu není potřeba věnovat velkou pozornost.Mezi zajímavé funkce patří plánovač (scheduler), díky kterému lze soubory stáhnout v určitém konkrétním čase či dnu, nebo v určitou dobu přerušit stahování a po stažení také i vypnout počítač. V nastavení je také možnost určení, které typy souborů se mají Download Acceleratorem plus stahovat. Tato nabídka je velice pestrá, podporuje řadu nejpoužívanějších přípon souborů (EXE, ZIP, ARJ, RAR, LZH, GZIP, TAR, MP3, AVI, MPG, ASF, MOV, WMA, TIF, atd.). K určitým událostem lze nastavit signalizaci pomocí zvukových souborů WAV (start programu, připojení k internetu, úspěšné či neúspěšné stažení souboru a jiné). Z internetu je možné také stáhnout různé skiny, díky nimž si uživatel může program zkrášlit podle svého vkusu.I v tomto programu je několik nevýhod, které jeho atraktivitu snižují. Při stahování několika částí najednou se může při přetížení serveru stát, že se jedna část stáhne při plné rychlosti, ale ty ostatní už jsou stahovány pomalu a je nutné počkat než se i tyto postahují. A další představuje (při stahování opravdu velkých souborů) nutnost mít volný prostor pro stahované části souboru a kompletní soubor. Tedy dvojnásobek. Ovšem při dnešních kapacitách harddisků je tento problém zanedbatelný.Download Accelerator plus určitě stojí za stažení a vyzkoušení. Instalace je rychlá a nastavování intuitivní a lehce pochopitelné. Na stahování velkých souborů nebo při špatném připojení k internetu je přímo ideální. Základní verze je úplně zadarmo a pro ty, jimž vadí reklamní proužek je tu možnost zakoupit plnou verzi Premium, která přináší další funkce a žádná reklama se zde již nezobrazuje. Stáhnout Download Accelerator Plus je možné na stránkách výrobce.

Pokračovat na článek


Google Spreadsheets - návod 1/3

Myslím, že by byla škoda skončit návodem na Google Docs a nezpracovat podobný manuálek ke Google Spreadsheets, což je on-line obdoba tabulkového kalkulátoru (např. Microsoft Excel), který ale máte zdarma k dispozici na každém počítači připojeném k internetu, aniž byste jej museli instalovat.O Google Docs jsme si na PŘIPOJTE SE sdělili velké množství užitečných informací. Jedná se o on-line textový editor, ve kterém můžete efektivně vytvářet kancelářské textové dokumenty nezávisle na softwarovém vybavení a platformě pracovní stanice (počítače) připojené k internetu. Stačí mít nainstalovaný Internet Explorer, Mozillu nebo Firefox.Google Spreadsheets je on-line kancelářský nástroj. S jeho pomocí lze vytvářet nenáročné kancelářské tabulkové dokumenty. Základní seznámení s tímto bezplatným produktem se nachází zde. Nyní bude opět následovat třídílná série článků, která vás hlouběji zasvětí do používání Google Spreadsheets.Firma Google svými produkty přináší revoluční přístup ke tvorbě a zpracování kancelářských dokumentů. Požadavek na výkonnostní sílu a vybavení pracovní stanice uživatele přenáší na vlastní počítačové systémy. Vzhledem k masivnímu rozvoji internetu, rychlosti, dostupnosti a stability připojení k počítačové síti, je zcela reálný předpoklad, že v blízké budoucnosti bude takovým způsobem fungovat drtivá většina prozatím lokálních počítačových programů.Registrace uživateleVětšina z vás, kteří jste prošli mými návody na Google Analytics (podrobná analýza přístupů na webové stránky) a Google Docs, má vytvořené uživatelské účty u firmy Google. Nicméně, postup registrace raději nevypustím. Zkušenější uživatelé mohou následující odstavce přeskočit.Registrace uživatele je základní podmínkou k tomu, abyste mohli začít tabulkový editor Google Spreadsheets používat.1. Do internetového prohlížeče si zadejte adresu www.writely.com nebo docs.google.com. Na obou uvedených adresách se nachází vstup do on-line kancelářských aplikací firmy Google.2. V pravé dolní části aktivujte odkaz Create a new Google Account. 3. V registračním formuláři zadejte váš e-mail (Your current email address) a dvakrát heslo (Choose a password, Re-enter password). Pokračujte křestním jménem (First name) a příjmením (Last name). Specifikujte místo svého působení (Location) a opište písmena z obrázku (Word Verification). Na závěr potvrďte tlačítkem I accept create my account, čímž souběžně vyjadřujete svůj souhlas s podmínkami používání této služby (Terms of Service). Na vámi zadanou e-mailovou adresu přijde odkaz, kterým aktivujete svůj uživatelský účet u Google.com.Pokračujte na původní webové stránce s registrací: Click here to continue. Váš nový účet můžete použít ke všem bezplatným službám Google.com.První přihlášeníPři prvním přihlášení do kancelářských aplikací Google se zobrazí následující stránka:Pokud už máte vytvořené nějaké soubory, například pod kancelářskou aplikací Google Docs, bude se úvodní stránka tvářit jako souborový manažer.Na vstupní podstránce aktivujte odkaz New Spreadsheet (Nový tabulkový dokument). Otevřel se nový panel nebo okno prohlížeče, které vypadá takto:Všimněte si, že jako název dokumentu je uvedeno sousloví Unsaved spreadsheet (Neuložený tabulkový dokument). Pod názvem je rozevírací menu File (Soubor), skupina záložek, formátovací panel nástrojů a pracovní plocha. Aktuální pracovní plocha patří do záložky s názvem Edit (Editace).Vpravo od názvu dokumentu se nachází dvě tlačítka pro rychlé uložení dokumentu. Save (Uložit) pouze uloží dokument a vy můžete pokračovat v další práci. Tlačítko Save & close (Uložit & uzavřít) uloží dokument a vzápětí ho uzavře.Pracovní plocha se skládá z buněk. Aktuálně vybraná buňka je zvýrazněna modrým rámečkem. Buňky jsou řazeny ve sloupcích a řádcích. Sloupce mají abecední značení, řádky číselné. Pod pracovní plochou je záložka s názvem otevřeného pracovního listu. Pokud bude v souboru pracovních listů více, budou tyto záložky řazeny vedle sebe.Rozmístění základních prvků je velmi podobné klasickému Excelu.Změna názvu dokumentuOproti Google Docs se název dokumentu nedá změnit kliknutím na sousloví Unsaved Spreadsheet. Dokument musíte nejprve uložit – a to kliknutím na tlačítko Save nebo výběrem v rozevíracím menu File volby Save. Aplikace vás sama vybídne, abyste zadali nový název dokumentu.Rozevírací menu FileRozevírací menu File obsahuje následující volby:New (Nový) – Okamžitě vytvoří do nového panelu nebo okna prohlížeče nový tabulkový dokument.Import (Importovat) – Otevře do Google Spreadsheet tabulkový dokument z počítače uživatele. Podporovány jsou formáty xls, ods a csv.Open (Otevřít) – Otevře do Google Spreadsheet tabulkový dokument z vašeho účtu u Google.com nebo umožní nahrát dokument přímo z vašeho počítače.Copy Spreadsheet (Kopírovat tabulkový dokument) – Vytvoří do stejného okna kopii dokumentu.Export (Exportovat) – Umožní export dokumentu do cizího formátu. Podporovány jsou formáty csv, html, ods, xls a pdf.Print (Tisk) – Výtisk dokumentu.Upload New Version (Nahrát novou verzi) – Nahraje novou verzi dokumentu z vašeho počítače, která nahradí stávající verzi dokumentu otevřenou v Google Spreadsheet.Rename (Přejmenovat) – Přejmenuje dokument.Close (Zavřít) – Uzavře aktuální okno nebo panel s dokumentem.Narozdíl od Google Docs zde chybí statistika a možnost najít a nahradit výraz v dokumentu.Základní formátování dokumentuK úpravám jednotlivých buněk, řádků a sloupců slouží tento panel nástrojů:Pro základní formátování dokumentu se používají ikonky, které jsou známé z Excelu:U naprosté většiny úprav obsahu dokumentu platí jednoduché pravidlo: nejprve výběr buňky nebo více buněk, následně aktivace změny formátu v panelu nástrojů.Kromě základních formátovacích funkcí jsou v panelu nástrojů ještě funkce pokročilejší. Ty si probereme v další části návodu.

Pokračovat na článek


Užitečné odkazy

Připravili jsme pro Vás množství odkazů na stránky, které považujeme za užitečné nebo něčím významným zajímavé. Pokud si myslíte, že v našem seznamu nějaký odkaz chybí, prosím, pošlete nám jej.Vyhledávače:AtlasCentrumGoogleJyxoSeznamInternetové prohlížečeMicrosoft Internet Explorer:Mozilla FirefoxOperaZpravodajství:Aktuálně.czČeské novinyiDnes.cziHNed.czNovinky.czZpravodajské servery zaměřené na internet:DSL.czInternet pro všechnyISDN.czLupa.czJízdní řády:IDOS - Atlas.czIDOS - Centrum.czPražská integrovaná dopravaDopravní podnik města BrnaTelevizní programy:Centrum.czČeské novinyiDnesNovinky.czPřepni.cz (Atlas)Televize.cztv.365dni.czTV Info přehled internetových televizí:Telefonní seznamy:Telefónica O2Telseznam.czZlaté stránkyTelefonní seznam SlovenskoMezinárodní telefonní seznamEncyklopedie:Wikipedia (česká)Wikipedia (v angličtině)Encyklopedie VševědCo Je Co?Podnikání:Portál veřejné správyAres - seznam ekonomických subjektůObchodní rejstříkObchodní rejstřík SlovenskoZákony

Pokračovat na článek


Software ke stažení

Zde máte přehled nejaktuálnějších verzí programů volně ke stažení.Winamp - Nejlepší multimediální přehrávač. Verze 5.06 Full, Pro a Lite. DOSBox - Vynikající DOS emulátor. Pod kterým běží vetšina her a programů pod DOS. Spousty nastavení atd... Verze 0.63 pro Linux, Windows a Fedora Core 2 a 3. Linux Kernel - AC patch pro Linuxové jádro. Verze 2.6.9-ac11. Linux Kernel - MM patch pro Linuxové jádro. Verze 2.6.10-rc2-mm2. DC++ - P2P client založený na Direct Connect protokolu. Verze 0.667. Iso Buster - Vynikající program na práci s image soubory. Podpora pro image DAO (Duplicator), TAO (Duplicator), ISO (Nero, BlindRead, Creator), BIN (CDRWin), IMG (CloneCD), CCD (CloneCD), CIF (Creator), FCD (Uncompressed), NRG (Nero), GCD (Prassi), P01 (Toast), C2D (WinOnCD), CUE (CDRWin), CDI (DiscJuggler), CD (CD-i OptImage), GI (Prassi PrimoDVD), PXI (PlexTools), MDS (Alcohol), MDF (Alcohol), VC4 (Virtual CD), 000 (Virtual CD), B5T (BlindWrite), B5I (BlindWrite). Verze beta 1.6.0.27. RascalBoy Advance - Game Boy Advance emulátor pro Windows. Verze 1.2.8.5. Norton Antivirus Update - Update virové databáze ze 17.11.2004. UT2004 Patch - Nový patch pro Unreal Tournament 2004. Verze 3339 pro Linux a Windows. Linux Kernel - Linuxové jádro. Verze 2.4.28. pdfFactory - Tvorba PDF dokumentů přes tisk. Verze 2.29 Standard a Pro. FinePrint - Ovladač pro tiskárny pod Windows, který šetří náplně a papír s mnoha funkcemi. Verze 5.29. Kerio MailServer - Mail server s integrovaným antivirem McAfee. Verze 6.0.4 pro Linux, Windows a Mac OS X. Administrační konzole pro Linux a Windows. 602LAN SUITE - Mail server s antivirem, antispamem, firewallem s NAT, proxy serverem a web mailem. Verze 2004.0.04.1112. eMule - P2P client. Verze 44d. UltraISO - Soft na práci s image soubory. Podpora více, jak 19 formátů - BlindWrite *.BWI/*.BWT, CDSpace *.LCD, CDRWin *.BIN/*.CUE, CloneCD *.IMG/*.CCD, DiscJuggler *.CDI, Duplicator *.TAO/*.DAO, Easy CD Creator *.CIF, Fantom CD *.MDF/*.MDS, Farstone Virtual Drive *.VCD, Nero - Burning ROM *.NRG, Noum Vapor CDROM *.VaporCD, VCDROM Extension *.FCD, Virtual CD *.VC4/*.000, Virtuo CD Manager *.VDI. Verze 7.2.5.926. ATi CATALIST Driver - Ovladače pro grafické karty ATi Radeon pro Win XP/2000. Verze 4.1 beta. Teleport Pro - Vynikající software na offline prohlížení webových stránek. Stáhne komplet webovou stránku. Verze 1.29.2081. BlackICE PC a Server Protection - Vynikající program, který scanuje připojení a chrání PC před hackery a viry. A jako jiné antiviry scanuje disky na výskyt virů. Nezpomaluje PC ani připojení. Chová se jako klasický firewall a antivirus. Verze 3.6 pro desktop a server. Webmin - Software pro administraci UNIXu přes webové rozhraní. Verze 1.170 source a RPM. Norton Antivirus Update - Update virové databáze z 15.11.2004. Linux Kernel - MM patch pro Linuxové jádro. Verze 2.6.10-rc1-mm5. Linux Kernel - AC patch pro linuxové jádro. Verze 2.6.9-ac9. Linux Kernel - Patch pro linuxové jádro. Verze 2.4.28-rc3. Linux Kernel - Patch pro linuxové jádro. Verze 2.6.10-rc2. XFree86 - Experimentálni, vývojářská verze X Serveru pro UNIX. Verze 4.4.99.17 Skype - Software na telefonování přes internet. Verze 1.0.0.100 pro Windows a 0.92.0.12 pro Linux Dynamic binary, Linux SuSE, Linux Mandrake a Linux Fedora Core 2. Memtest86 - Výborný software na testování paměti. Verze 3.2 pro Linux, Windows a DOS a ISO Image po bootování Memtestu. Connection Meter - podpora přípojení prostřednictvím analogového modemu, ADSL, ISDN, CDMA, GPRS, WiFi, kabelové televize atd. ve Windows 95/98/ME/NT/2000/XP. Program sleduje a eviduje cenu za připojení, obsahuje velmi účinnou ochranu před podvodným připojením, antidialer, na draze placené telefonní linky, SMS bránu a mnoho dalších užitečných funkcí. Verze 5.8.3. ATi CATALIST Driver - Ovladače pro grafické karty ATi Radeon pro Win XP/2000. Verze 4.11. Zinc - Vynikající emulátor automatů založených na hardware Sony PlayStation. Obsahuje systémy od Capcom, Taito, Konami, Tecmo, Namco, atd. Verze 1.0.2 pro Windows. xmame/xmess - UNIX port MAME/MESS emulátoru. Verze 0.88. ObjectDock - Free software, který slouží jak na spouštění prgramů, tak jako task manager. Verze 1.05 build 505. Print2PDF - Software na konverzi jakéhokoliv dokumentu, nebo obrázku do PDF přes ovladač tiskárny. Verze 4.1.04.1109. Ad-aware SE Reference File - Aktualizace pro Ad-aware. SE1R18 8.11.2004. Pop up Blocker - Kvalitní pop up blocker. Verze 6.0.3.b. renattach - Nástroj na přejmenovaní nebo odstranění možných nebezpečných příloh v emailu. Verze 1.2.2 pro UNIX. Tag&Rename; - Software na přejmenování hudební kolekce použitím tagů, tvorba a editace tagů. Podpora mp3 (ID3v1, ID3v2.2, ID3v2.3 and ID3v2.4 tags), MusePack mpc/mp+ (APEv1, APEv2 a ID3v1 tags), Windows Media wma, asf a wmv files, Ogg Vorbis a Flac (vorbis comments), Apple iTunes a iPod aac (m4a) soubory včetně mp4, lossless m4a a protected m4p soubory, monkey’s audio, wav pack, optim frog, flac, Apple a Windows Media lossless formáty. Verze Linux Kernel - Patch pro linuxové jádro. Verze 2.4.28-rc2. Linux Kernel - MM patch pro Linuxové jádro. Verze 2.6.10-rc1-mm4. Linux Kernel - AC patch pro Linuxové jádro. Verze 2.6.9-ac7. AbiWord - Náhrada za MS Word. Verze 2.0.14 pro Linux zdrojový kód, Fedora Core 1 Linux, Fedora Core 2 Linux, Red Hat Linux 9 a Windows. AbiWord - Náhrada za MS Word. Verze 2.1.98 vývojová verze pro Linux zdrojový kód, Fedora Core 1 Linux, Fedora Core 2 Linux, Red Hat Linux 9, Mandrake Linux, Windows a Mac OSX. xine - Vynikající multimediální přehrávač pro Linux. Verze 1-rc7 source a Slackware. GQview - Vynikající grafický prohlížeč pro Linux. Verze 1.5.4 zdrojový kód a RPM (RedHat 9, Fedora Core 1). Samba - Server pro UNIX, který funguje jako doménový server, umožnující sdílení souborů a tiskáren v Microsoftí síti. Výkonnější UNIXová náhrada za MS Windows Server. Verze 3.0.8.ATi Linux Driver - Ovladače pro grafické karty ATi. Verze 3.14.6 pro Linux Xfree86 4.1.0, Xfree86 4.2.0 a Xfree86 4.3.0. Norton Antivirus Update - Update virové databáze z 10.11.2004. ZoneAlarm Free - Osobní firewall. Verze 5.5.062. ZoneAlarm Pro - Osobní firewall. Verze 5.5.062.

Pokračovat na článek


nForce4 – incoming!

nVidia nedávno představila svůj zbrusu nový počin v oblasti chipsetů a nejedná se o nic jiného než o velmi očekávaný nForce4. Chipset je určen především pro procesory AMD Athlon64 a některé druhy low end Sempronů.nForce4 se bude prodávat hned ve třech variantách a to: nForce4 : Tato základní varianta nabízí 20-lanes PCIe, nVidia RAID, 10x port USB 2.0, vestavěný ethernet o rychlosti 1Gbit/s, nVidia Firewall 2.0 – nikoli softwarový, ale hardwarový firewall, který by neměl tolik zatěžovat CPU jako je tomu právě u jeho softwarových kolegů, 4x SATA 1,5 GB/s a 4x PATA. Desky s nForce4 by se měly distribuovat s programem nTune sloužící k monitoringu a ladění výkonu PC. Protože je základní varianta nForce4 určena především pro levnější desky, je sběrnice Hyper Transport taktována pouze na 800MHz a uzamčena.nForce4 Ultra : Varianta ultra nabízí samozřejmě vše jako základní varianta nForce4, plus některé věci navíc, jako je rychlejší SATA 3 GB/s a software pro správu HW firewallu s názvem ActiveArmor. Za zmínku stojí též fakt, že sběrnice Hyper Transport je odemčená a tudíž ji lze přetaktovat. Defaultně je u ultra varianta taktována na 1000MHz. Tato varianta chipsetu je určená pro desky střední a vyšší třídy.nForce4 SLI : Poslední varianta SLI se od svého bratříčka nForce4 Ultra liší pouze v jedné jediné věci. Jak už název napovídá, je to právě možnost použití SLI technologie, neboli spojení dvou grafických karet (PCIe), jako tomu bylo již třeba u karet 3Dfx Voodoo2 (PCI). SLI technologie jde však ještě dál a nerozděluje mezi karty ke zpracování přesně 50% obrazu, nýbrž rozděluje obraz podle náročnosti na výpočet na dvě části, aby byly obě karty stejně vytížené. Skutečný nárůst výkonu při použití této technologie se liší aplikaci od aplikace, ale bývá přibližně 70%. SLI technologii v této době podporují karty GeForce 6600GT, 6800GT a 6800 Ultra. I z toho lze soudit, že tato varianta chipsetu bude určena pouze pro High end sestavy, čemuž odpovídá i cena, která se pohybuje okolo 180$. Podle prvních testů objevujících se na internetu je výkon chipsetu nForce4 přibližně totožný s jeho předchůdcem nForce3 - 250. Pro mnohé by se však mohla stát lákadlem podpora PCIe a právě zmiňovaná SLI technologie.Koupite si nForce4?

Pokračovat na článek


Abit vytvořil pravý klenot pro pařany

Abit se pokouší zlepšit svou pozici na high-end trhu. Společnost známá především svými základními deskami designovanými pro ty, kteří rádi taktují, ohlásila vypuštění své série \"Fatal1ty\" základních desek, které by měly přinést extrémní výkon a spoustu nastavení, ale pouze pro ty, kteří si to mohou dovolit.Designované pro hráče S pomocí jednoho z top světových hráčů Jonathan “Fatal1ty” Wendel, Abit vyvinul nové zakladní desky a ostatní systémové komponenty, zaměřené převážně na extrémní výkon, tweakování, stabilitu a spolehlivost. Abit také přizpůsobil Fatal1ty přímo pro hráčské systémy tím, že vyladil vlastnosti desek, odstranil některé staré a nepoužívané porty, ale samozřejmě přidal jiné komponenty.Narozdíl od ostatních produktů na trhu, které jsou designované pro vetšinu spotřebitelů, Abit Fatal1ty bude přímo pro hráče, což bude mít za následek speciální design a vlastnosti. Abit říká, že Fatal1ty bude mít některé věci shodné s jinými deskami, které Abit nabízí a spousty jiných, které budou jedinečné pouze pro Fatal1ty produkty.První deska z řady Fatal1ty bude Abit AA8 Fatal1ty s chipsetem Intel i925XE, sběrnicí 1066MHz, podpora 533MHz DDR2 a samozřejmě PCI Express.AA8 bude pro Intel Pentium 4 do LGA775 patice, podpora až 4GB RAM, 4 Serial ATA porty s RAID, 1 Parallel ATA-100 port, 2 PCI Express sloty, 2 PCI sloty, Dual LAN, 8 USB 2.0 portů, 3 FireWire porty atd. Dále bude obsahovat “Fatal1ty gaming panel” s mnoha pridanými funkcemi, včetně OTES “Fatal1ty Signature Edition” - speciální chladící systém, který chladí komponenty desky, jako jsou MOSFETy a kondenzátory s chladičem, předělaný Pulse Width Modulation system pro stabilitu napájení a sílu signálu, dalé uGuru s Fatal1ty Game Guru systémem – kompletní system pro monitorovaní a správu s utilitou pro konfiguraci her.I když je deska především pro hráče, Fatal1ty AA8 nabídne extrémní schopnosti pro “overclockery”. Abit, který nechce zatím vyložit všechny karty na stůl, si informace o těchto schopnostech jejich desek zatím nechává pro sebe, ale prohlašuje, že takové vlastnosti, které jejich desky nabídnou, tu ještě nebyly.“Neomezené možnosti přetaktování – uživatelé, kteří si koupí desky Fatal1ty se můžou zaregistrovat u Abitu. Na jejich žádost uživatelé obdrží “speciální” BIOS nebo odemykací kód od Abitu. Po odemčení nebo updatu BIOSu, budou mít uživatelé neomezené možnosti přetaktování jejich desky. Jinými slovy, otevře se vyšší nastavení voltáže, více tweakovacích a přetaktovacích možností”, řiká Abit, nicméně neuvádí, které konktétní funkce to budou. Zatím je to asi nejočekávanější funkce pro overclockery – odemčení multiplikátoru na procesorech Pentium 4, která umožní taktovat procesor bez zvýšení frekvence sběrnice, což sníží zátěž na ostatní komponenty v systému.Abit se svojí Fatal1ty řadou samozřejmě nehodlá skončit jen u základních desek, plánuje vypustit i grafické karty s chipy od nVidie a Ati, zaměřené na extrémní výkon. Jedna věc ale stále ještě odhalena není – a to je cena těchto produktů.Co si o tom myslíte Vy?

Pokračovat na článek


Adobe Photoshop CS3 Extended

Lepší zpracování snímků ve formátech rawZpracujte snímky ve formátech raw rychleji a s maximální kvalitou konverze prostřednictvím zásuvného modulu Adobe Photoshop Camera Raw, který nyní obsahuje také podporu formátů JPEG a TIFF. Využijte nových nástrojů včetně Fill Light a Dust Busting, kompatibility s programem Adobe Photoshop Lightroom™ či podpory více než 150 modelů fotoaparátů.Rozšířená podpora PDFPracujte s vynaložení menší námahy s obsahem založeným na Adobe PDF. Přesně kontrolujte velikost stránek PDF otevřených ve Photoshopu Extended. Přidejte bezpečností ovládací prvky, metadata, copyright a údaje o expozici k prezentacím PDF. Vytvářejte bohatší zobrazení obrazu v PDF prezentacích a dokumentech.Adobe Photoshop LightroomJediným kliknutím přejděte z Photoshop Lightroom do Photoshopu CS3 pro pokročilejší úpravy vašich digitálních fotografií. Lightroom (prodává se samostatně) nabízí efektivní a výkonný způsob importu, správy a prezentace velkého množství digitálních fotografií.Vylepšený tiskVyužijte lepší kontroly nad kvalitou tisku s pomocí správy barev, většího okna náhledu pro tisk a více ovládacích prvků na jednom místě, takže tisk je jednodušší. Zlepšené ovládací prvky tisku vyvinuté ve spolupráci společností Adobe a HP usnadňují tisk, který je také předvídatelnější a jeho nastavení je jednodušší prostřednictvím integrace mezi vybranými tiskárnami HP, Epson a Canon.*PředvolbyProvádějte pokročilá nastavení barev automaticky a na jedno kliknutí s předvolbami pro křivky, míchání kanálů a odbarvení.Špičkový výkonVyužijte nové úrovně výkonu na počítačích Mac s procesory Intel®, počítačích Mac PowerPC® či osobních počítačích s operačními systémy Microsoft® Windows® XP a Windows Vista™.Automatizovaná produkceAutomatizujte časté produkční úlohy některým z řady možných způsobů. Napište si skripty založené na událostech, zaznamenejte posloupnost kroků jako Akci pro efektivní dávkové zpracování a navrhujte opakované grafiky rychleji prostřednictvím proměnných.Široké množství podporovaných formátůImportujte a exportujte soubory ve formátech PSD, BMP, Cineon, JPEG, JPEG2000, OpenEXR, PNG, Targa a TIFF.Adobe Device Central CS3Vizuálně posuzujte, jak se bude váš dynamický obsah zobrazovat na mobilních zařízeních prostřednictvím Adobe Device Central CS3.Zvětšete export pro zobrazení na webu ve vysokém rozlišeníVyužijte technologií Adobe Flash® a Zoomify pro export obrázků s vysokým rozlišením na web pro prohlížení prostřednictvím softwaru Adobe Flash Player software. Flash Player zobrazí vaše obrázky rychle a efektivně. Uživatelé si budou moci zvětšovat vybrané oblasti s minimální prodlevou.Vylepšená integrace s ostatními nástroji AdobeVyužijte vyšší podpory souborů Photoshopu v dalších aplikacích Adobe (prodávaných samostatně). Kopírujte soubory Photoshopu a vkládejte je přímo do Adobe Dreamweaveru® CS3, importujte je do programu Adobe Flash CS3 Professional při zachování maximální věrnosti nebo do Adobe After Effects® CS3 Professional se zachování efektů vrstev a video vrstev.Řešení a zdroje od jiných výrobcůVyužijte výhod celé řady dalších zdrojů – včetně nabídky zásuvných modulů, knih a školení – od komunity špičkových vývojářů, autorů a školitelů programu Photoshop.Vytvářejte kompozice a editujte s bezkonkurenčním výkonem

Pokračovat na článek


Jak nastavit BIOS

BIOS Asusu rozhodně nepatří mezi vzhledově standartní BIOSyNěkteré položky skrývají podmenu s mnoha funkcemi, některé je nemají. Ty jednoduché (většinou ze spodní poloviny seznamu) si probereme hned, ty složitější si necháme na konec.Power Management Setup - zde se nastavuje systém šetření energie - po jak dlouhé době nečinosti se vypnou pevné disky, monitor apod. Není nutné nic měnit, nechte vše na výchozích hodnotách.PC Health Status - objevuje se u novějších desek vybavených teplotnímy čidly a měřiči otáček chladičů. V tomto menu se vám zobrazí naměřené teploty procesoru, případně vzduchu uvnitř case. Některé desky také zobrazují hodnoty napětí jednotlivých částí počítače a můžete si tak zjistit, jaké výkyvy má zdroj ve vašem PC. Někdy si zde lze také zapnout výstražný nápis na obrazovku v případě překročení určité teploty procesoru (teplotu si můžete nastavit sami), nebo vypnutí počítače, pokud klesne počet otáček chladiče na procesoru pod určitou hodnotu.Load Fail-Safe (BIOS) Defaults - nastaví položky v BIOSu tak, aby byl počítač maximálně stabilní na úkor rychlosti. Používejte jen pokud jste něco nastavili a systém vám začal neustále padat, nebo je dlouhodobě nestabilní. BIOS se vás zeptá v angličtině, jestli chcete opravdu nahrát toto nastavení - zmáčkněte Y jako Yes.Load Optimized (Setup) Defaults - nastaví položky v BIOSu tak, aby byl počítač stabilní a zároveň rychlý. Je tedy zachována stabilita, ale i rychlost. Ovšem ne maximální rychlost. Doporučuji použít, pokud jste experimentováním s nastavením BIOSu způsobili nestabilitu počítače a nepamatujete si, co ji přesně zapříčinilo. Opět se vás BIOS zeptá v angličtině, jestli chcete opravdu nahrát toto nastavení - zmáčkněte Y jako Yes.Set Password (Password Setings) - umožňuje nastavit heslo pro vstup do BIOSu nebo dokonce pro spuštění počítače. Pokud později heslo nezadáte, tak se do BIOSu nedostanete, nebo počítač nebude pokračovat ve spouštění systému. Užitečné, pokud chcete zamezit přístupu osobám, které se v Biosu nevyznají, nebo je tam nechcete pustit. Pokud heslo zapomenete, tak musíte resetovat CMOS pomocí jumperu na základní desce nebo vytažením baterie, která CMOS napájí. Přijdete pak ale o všechna ostatní nastavení BIOSu.Save & Exit Setup - uloží všechny změny, které jste provedli v nastavení BIOSu a restartuje počítač, aby se změny projevily. Pokud jste něco měnili, tak musíte BIOS opouštět vždy přes tuto položku, jinak nebudou změny uloženy. Po odentrování se vás BIOS ještě zeptá jestli to opravdu chcete - Save to CMOS and Exit (Y/N)? - dejte Y jako YES.Exit Without Saving - opustíte BIOS bez uložení změn, které jste provedli. Taktéž lze použít klávesu ESC v základním menu. V obou případech se vás BIOS zeptá jestli si to opravdu přejete - Quit Without Saving (Y/N)? - dejte Y, změny se neuloží a opustíte BIOS. Pokud dáte N jako No, tak zůstanete v BIOSu.Standart CMOS Features+IDE HDD AUTO DetectionV této sekci se nastavují parametry harddisků, CD-ROM mechanik, disketových mechanik, systémový čas a typ grafické karty. Důležité menu. Je nutné zkontrolovat, jestli jsou správně nastaveny disky, jinak vám nemusí nastartovat systém.Date, Time - zde se zobrazuje datum a systémový čas. Můžete ho změnit, ale doporučuji to dělat přímo ve Windows, je to pohodlnější.IDE Primary Master/IDE Primary SlaveIDE Second(ary) Master/IDE Second(ary) Slave - tyto položky jsou samostatně pod sebou a zobrazují parametry připojených disků/CD mechanik na řadiči základní desky. U starých desek zde najdete přímo tabulku, kde máte vypsány číselné parametry - můžete si tak nastavit disk, který neprošel autodetekcí (opravdu jen hodně staré modely s kapacitou pod 100MB), nebo jej naopak vypnout (tato metoda není úplně spolehlivá, protože Windows si ho můžou najít, i když bude v BIOSu vypnutý - zápis na disk je ale pak pomalý). Autodekce parametrů jednotlivých disků se nachází pod položkou IDE HDD AUTO Detection přímo v hlavním menu BIOSu. BIOS si sám najde parametry disků a zapíše si je - zobrazí vám je potom právě u popisovaných položek. BIOSy novějších desek nemají funkci IDE HDD AUTO Detection přímo v základním menu, ale provádí se po odentrování názvu disku - názvy se zobrazují vedle popisovaných položek, podle toho na kterém řadiči a v jakém pořadí máte disky zapojeny. Pokud si nastavíte místo přímo parametrů disku položku AUTO, tak si BIOS po každém spuštění sám zjistí parametry, aniž byste je museli po každé výměně disku znovu nastavovat - hodí se to např. u disků ve výměnných šuplících.Drive A, Drive B - nastavení typu disketové mechaniky. Standartně je nastaveno u Drive A - 1.44M/3.5in. Drive B je vyhrazena pro případnou druhou mechaniku - většinou 5.25in (5 a čtvrt palce - starý nepoužívaný typ mechanik už od dob 486). Máte možnost nastavit i ještě starší mechaniky, pokud nějaký takový muzeální kousek ješte máte.Video - nastavení typu grafické karty, standartně VGA/EGA. Opět pozůstatek dob dávno minulých. Je možné si nastavit ještě další a podstatně starší typy - přestaly se používat v dobách 386.Advanced BIOS Features (BIOS Features Setup)Zde naleznete různé položky, většinu spodní části zabírá volba Video BIOS Shadow a položky k ní patřící, pomocí kterých můžete nahrát BIOS grafické karty do paměti počítače, což by teoreticky mohlo urychlit grafiku, ale prakticky se tak neděje a tudíž tuto volbu můžete klidně ignorovat.Virus Warning (E/D) - funkce umožňující zakázat programům (většinou virům) zápis do boot sektoru pevného disku. Doporučuje se nechat zapnuté - jen při instalaci Windows musíte funkci vypnout, jinak je nebudete moci nainstalovat (prostě se Windows občas chovají jako jeden velký virus:-)).Quick Power On Self Test (E/D) - zkracuje bootování počítače. Pokud je položka vypnuta, tak počítač kontroluje paměť 3x a ne jen jednou.IDE HDD Block Mode (E/D) - zapíná čtení dat z pevného disku po blocích. Čtení dat je pak rychlejší. Funkci je vhodné mít zapnutou, ale u starých disků (menších jak 1GB) se mohou objevit problémy - v tom případě funkci vypněte.Internal Cache Memory(E/D)- vypíná/zapíná vnitřní cache pamět procesoru. Při vypnutí se drasticky sníží výkon - můžete zkusit, když vám nějaká stará hra jede příliš rychle (mně to stejně jelo rychle, ale víc se to zasekávalo).External Cache Memory(E/D) - vypíná/zapíná vnější cache pamět procesoru (ta je většinou paradoxně přímo v procesoru). Při vypnutí se drasticky sníží výkon stejně jako v předchozím případě.Boot Sequence - zde nastavujete v jakém pořadí se bude hledat systém na různých médiích (běžně na výběr HDD, Floppy - disketa, CD-ROM, Raid, Lan, popř. čísla disků - HDD-0 až HDD-4, někdy jsou disky a disketové mechaniky nahrazeny písmeny - A,C,CD-ROM atd.). U novějších desek se můžete setkat s položkami First/Second/Third/Fourth Boot Device, kde si můžete podrobněji nastavit pořadí hledání systému na různých zařízeních. Je lepší nastavit si jako první pevný disk - vyhnete se tak problémům se zapomenutými disketami v mechanikách.Advanced Chipset FeaturesV této sekci začíná jít do tuhého - najdete tu nastavení rychlosti pamětí a nastavení grafické karty. Hraním s těmito položkami můžete zvýšit výkon, ale pokud nemáte kvalitní komponenty, tak se můžete také dočkat nestability systému. Některé položky budou zákonitě jiné, kvůli typu pamětí - SDRAM, DDR i simm paměti mají různá specifická nastavení. Některá nastavení mohou být stejná, jen se změní jméno - DRAM (DDR) za SDRAM (SDRAM) apod.DRAM Clock(100,133MHz, By SPD) - umožnuje nastavit nezávisle na procesoru rychlost pamětí. Například u Durona nastavit 133Mhz - moc se mi to ale neosvědčilo. Pokud dáte By SPD, tak se rychlost nastaví podle taktu procesoru - vhodné pro overclockaře, jinak by jim jel procesor na 150Mhz, ale paměť jen na 133 nebo 100 Mhz.DRAM Timing (Auto configuration) - lze nastavit Auto nebo Manual. Při nastavení Auto se bude BIOS snažit načíst informace o pamětech ze speciálního čipu přímo na paměťovém modulu a zešednou vám některé položky - automaticky se nastaví na výrobcem doporučenou hodnotu - to ale neznamená vždy nejlepší hodnoty, nýbrž nejstabilnější.DRAM CAS Latency (2, 2.5, 3) - dost ovlivňuje rychlost pamětí. Čím menší hodnota, tím budou paměti rychlejší. Většina pamětí je ale dělaná na CL 2.5. Přesto vám mohou jet i na CL 2. S vyšším taktem pamětí se také snižuje pravděpodobnost, že vám paměti na CL 2 pojedou. Čili pokud paměti přetaktujete, tak možná budete muset zvýšit CL na 2.5.Bank Interleave (2 bank, 4 bank, disabled) - výrazně ovlivňuje rychlost pamětí. Doporučuji vždy mít zapnuto. Nekvalitní paměti to nemusí snést a zapnutí může vést k nestabilitě. Hodnota 4 bank je nejlepší, zapnutí na 2 bank moc paměti neurychlí.AGP Aperture Size (4-256MB) - nastavuje maximální velikost paměti, která může být využita pro grafickou kartu přes AGP port. Doporučená hodnota je polovina velikosti vaší operační paměti. Na výkon nemá velký vliv, protože se paměť počítače pro textury příliš nevyužívá kvůli pomalému přístupu přes AGP port. AGP Mode (1x, 2x, 4x) - umožňuje nastavit v jakém módu bude pracovat AGP grafická karta. Většinou je nastaveno AGP 2x, aby se předešlo případným problémům se stabilitou. Pokud to vaše karta umožňuje, nastavte si AGP 4x. V případě nestability snižte AGP mód na 2x, o moc výkonu nepřijdete.AGP Fast Write (E/D) - doporučuji zapnout u novějších grafických karet (podpora bývá uvedena v manuálu) - u GF 2MX a novějších by to mělo vždy fungovat. Tato funkce zrychluje grafickou kartu.Tohle je opravdu hodně agresivní nastavení rychlosti pamětíIntegrated PeripheralsZde se nachází položky umožnující vypnout různé řadiče a integrované komponenty na základní desce, případně nastavit jejich parametry.Onboard IDE 1/2 Controller (E/D) - umožňuje vypnout řadiče pevných disků na základní desce - doporučuji vždy mít oba zapnuté, pokud si vypnete druhý u vás možná nepoužívaný řadič, tak na to můžete zapomenout a divit se při připojování dalšího zařízení, že nefunguje.Master/Slave Drive PIO Mode (Auto, Mode 0-4) - umožňuje nastavit mód v jakém bude disk komunikovat s řadičem, mod 4 je nejrychlejší. Doporučuji ponechat Auto, ať si deska sama zjistí v jakém módu zařízení pracuje.Master/Slave Drive Ultra DMA (E/D, Auto) - umožnuje zapnout režim Ultra DMA, který snižuje zátež procesoru při komunikaci se zařízením. Starší disky a většina starších CD-ROM nemusí tento mód podporovat. Pokud máte na výběr hodnotu Auto, tak ji použijte.Onboard FDD Controller - umožňuje vypnout řadič disketové jednotky. Pokud ji nemáte, tak jej klidně vypněte.Onboard Serial Port 1/2 - umožnuje nastavit IRQ a rozsah paměti pro sériové porty (pro myš). Doporučuji ponechat hodnotu Auto. Pokud sériové porty nepoužíváte, tak je vypněte ( nastavte Disabled) - uvolní se vám IRQ pro ostatní zařízení - např. USB porty apod.Onboard Parallel Port - umožnuje nastavit IRQ a rozsah paměti pro parallelní port (pro tiskárnu). Pokud nemáte tiskárnu, nebo je připojena přes USB, tak port vypněte. Uvolní se vám další IRQ pro jiná zařízení.Onboard Parallel Port Type - určuje způsob komunikace s tiskárnou. Základní a nejpomalejší je SPP. Můžete zkusit jiné varianty, které by měly umožňovat rychlejší přenos dat do tiskárny, ale ne všechny tiskárny je podporují. Takže když vám pak polezou z tiskárny nesmysly, tak se nedivte.Init Display First (AGP, PCI) - pokud máte v počítači dvě grafické karty, tak tato položka určuje, která se použije.Onboard Audio Chip (Sound apod.) - umožňuje zapnout/vypnout a nastavit IRQ pro integrovanou zvukovou kartu. Pokud používáte klasickou kartu do PCI slotu, tak integrovanou zvukovou kartu vypněte. Ušetříte si tak případné problémy ve Windows a uvolní se vám IRQ. S touto volbou souvisí i volba Onboard Game Port, která umožňuje vypnout Game Port integrované zvukové karty. Pokud je vůbec vyveden na základní desce, tak jej můžete využít pro připojení dalšího joystiku/gamepadu, jestliže už máte jeden připojen na klasickou zvukovou kartu v PCI slotu. Game Port totiž lze věšinou zapínat/vypínat nezávisle na integrované zvukové kartě.Onboard LAN/MODEM - vypíná/zapíná integrovanou síťovou kartu nebo modem (obě položky jsou samostaně, já je jen shrnu do jednoho popisku), pokud něco takového na desce máte. Často se stává, že v BIOSu je volba vypnutí/zapnutí modemu, i když na desce modem vůbec není. V tom případě tuto volbu prostě ignorujte. PnP/PCI ConfigurationsZde se nastavují IRQ pro jednotlivé karty a některá zařízení. Je nejlepší nechat tyto volby na hodnotě Auto, případně výchozích hodnotách. Problémy mohou dělat staré ISA karty, které někdy vyžadují přidělení specifického IRQ, jinak odmítají pracovat ve Windows. ISA slotům, pokud je ještě máte, se zdaleka vyhněte a nekupujte do nich žádné karty.Assign IRQ for VGA (E/D) - umožňuje přidělení IRQ pro grafickou kartu. Novější karty vyžadují zapnutí této funkce, jinak se můžete setkat s problémy.Assign IRQ for USB (E/D)- umožňuje přidělení IRQ pro USB zařízení. Je potřeba mít zapnuto pokud používáte USB porty.TaktováníMenu umožňující taktování nemá jednotný název. Někdy jsou tyto volby v samostatném menu (u Abitu Soft Menu III Setup), někdy jsou v některém ze zmiňovaných menu a u některých desek musíte taktovat buď přes jumpery přímo na desce, nebo nemůžete taktovat vůbec. Počet položek pro taktování se také hodně mění, někde lze nastavit spoustu věcí, někde lze měnit jen FSB. Popíšu položky přítomné u mé desky.CPU Operating Speed - obsahuje přednastavené rychlosti procesorů a umožňuje zapnutí nastavení rychlosti samotným uživatelem (User define).CPU FSB Clock - změna nastavení FSB frekvence procesoru. Špičkové desky umožňují měnit frekvenci po 1MHz. Častější je výskyt několika napevno stanovených hodnot.Ratio (FSB:AGP:PCI) - umožňuje měnit poměr dělení frekvence FSB, AGP a PCI. Tuto volbu obsahuje málo desek, většina to provádí automaticky. Pro 100MHz FSB je poměr 3:2:1, pro 133MHz 4:2:1, pro chystané 166MHz 5:2:1. Pokud taktujete FSB, tak se zvyšuje i takt AGP a PCI, což nemusí snést rozšiřující karty (grafika, zvukovka atd). Vyšší poměr pak umožňuje dosažení vyšší FSB frekvence, bez vlivu na karty.Multiplier faktor - umožňuje změnu multiplikátoru. Tato funkce se týká jen uživatelů procesorů AMD, protože Intel u svých procesorů zamyká multiplikátor už několik let.Core Voltage - umožňuje změnit velikost napětí pro procesor. Pokud zvýšíte napětí nad standartní hodnotu, tak se procesor bude lépe taktovat, ale bude se i více zahřívat. I/O Voltage - umožňuje změnit velikost napětí pro chipset základní desky. Opět zvyšuje pravděpodobnost přetaktování na vyšší hodnoty, ale také zvyšuje zahřívání chipsetu.DDR Voltage - změna napětí DDR pamětí. Platí to, co v předchozích případech. Můžete dosáhnout vyšší FSB frekvence, ale paměti se více zahřívají.Menu pro taktování alá AbitTak to by tak bylo všechno. Samozřejmě, že v BIOSu najdete spousty dalších položek, ale většina výkon počítače moc neovlivňuje a často si u nich člověk ani není jistý, co přesně dělají. Je lepší nechat je na pokoji. Pokud však chcete zkoumat, co že to vlastně dělá, tak mám pro vás několik linků, kde se dočtete více o funkcích BIOSu.Lidé vládnoucí anglickým jazykem mohou navštívít seznam položek BIOSu přímo u jednoho z výrobců - Phoenix Technologies (Award BIOS), nebo si projít průvodce Biosy - Lost Circuits, BIOS Survival Guide a je vhodné přečíst si i průvodce laděním BIOSu na Tom's Hardware Guide.Ti, kdož vládnou jen naší mateřštinou, mají výběr značně omezen - slušný je článek na PCTuningu a zde naleznete tabulku s osvětlením významu některých položek.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Televize

Digitálnímu vysílání

Digitální vysílání. Téma, které – soudě podle četnosti dotazů, jež k nám do redakce přicházejí – stále vyvolává mnoho otázek. Například pokud jde o rozsah pokrytí digitálním signálem, nutnost pořizovat si nový typ televizního přijímače nebo dekodér. Některé odpovědi najdete na následujících řádcích.Digitalizace je nevyhnutelnáSpousta problémů provázejících zavedení digitální televize nemůže nic změnit na tom, že rozjezd DTV je pouze otázkou času. Další rozvoj analogového vysílání totiž není možný. Kmitočtové spektrum jako přírodní zdroj je dnes prakticky vyčerpáno. Digitalizace je v tomto smyslu péčí o obnovitelný přírodní zdroj, zajišťovanou většinou státem (viz např. čl. 7 Ústavy ČR). Nové služby a technologie vázané na mobilitu vytvářejí tlak na omezování kmitočtových pásem vyhrazených pro televizi, a protože stávající přidělení těchto kmitočtových pásem bude na evropské i světové úrovni podrobeno revizi, bude se jí muset podřídit i Česká republika. Informační společnost, jejíž rozvoj je součástí Národní telekomunikační politiky (usnesení vlády ČR č. 324 ze 14. 4. 1999), má rostoucí nároky na šíři a formy přístupu k informacím a zábavě a digitalizace je jediný technologický postup, který to umožňuje.Výhody digitální televizeJednou z těch hlavních je fakt, že oproti analogové televizi ta digitální mnohem lépe využívá kmitočtové spektrum, jež je poměrně omezené. Jeden analogově vysílaný program zabírá jeho dost velkou část, v našich podmínkách konkrétně 8 MHz, což omezuje počet vysílačů, a tedy i programů. Digitální systémy dovolují v daném pásmu kmitočtů umístit větší počet programů, protože v jednom televizním kanálu jich lze pomocí multiplexu šířit několik (a k tomu navíc ještě další telekomunikační služby). Díky obrovské variabilitě digitálních přenosových systémů nelze přesně říci, kolika programy lze nahradit jeden analogový, ale při současném stavu techniky je reálné uvažovat o čtyřech až šesti. Navíc je vysílací sítě možné konstruovat tak, že všechny vysílače vysílají na stejném kmitočtu, diváci mají možnost výběru z mnohem rozsáhlejší programové nabídky než u analogové televize.Velkým problémem analogové televize je znehodnocení přijímaného signálu mnoha druhy rušení. Na řadě míst je sice možné zachytit spoustu televizních programů, ale žádný ve vyhovující kvalitě. Po obraze plují třeba různé šikmé pruhy (moaré) způsobené křížovou modulací nebo jiným rušivým signálem, jindy je obraz zašuměný nebo má takzvané „duchy“, což jsou vícenásobné kontury způsobené odrazy vysílaného signálu od kopců nebo budov. Signál digitální televize je vůči těmto typům zkreslení prakticky imunní. Navíc – i když se tato rušení vyskytnou – neprojeví se vůbec v kvalitě obrazu, nýbrž pouze například zhoršením dosahu vysílače. Jinými slovy, pokud digitální signál v místě našeho bydliště je v dostatečně silný, je příjem vysílaného obsahu vždy bezvadnýPro přenos analogové televize se u nás v současné době používá výhradně systému PAL (dříve to byl ještě SECAM), v USA je to NTSC. Všechny tyto systémy však mají společnou nevýhodu: pro přenos jasových i barevných informací používají stejné pásmo kmitočtů, takže se ani nejdokonalejším dekodérům nepodaří zcela oddělit tři barevné kanály (červený, zelený a modrý), které je teprve možné přivést do obrazovky. Výsledkem jsou často rozmazané barevné přechody nebo rušivé struktury v obraze. Digitální televize umožní přenášet všechny tři barevné složky nezávisle a zcela nás tak zbaví rušení, jimž odborníci říkají cross-color a cross-luminance. Výsledkem zřetelným pro diváka je podstatně čistější obraz.U digitální televize stačí k pokrytí stejného území výrazně nižší vysílací výkon vysílačeUmožňuje to takový typ modulace, u které pro dekódování stačí mnohem menší odstup užitečného signálu od šumu. Můžeme tedy říci, že vysílání digitální televize je nejen levnější než vysílání analogové, ale že digitální televize je navíc i ekologická.Zatímco příjem analogového televizního signálu v jedoucích vozidlech není prakticky možný vůbec, digitální vysílání dovoluje používat přenosné přijímače s jednoduchými anténami, aniž by jejich poloha nějak ovlivňovala kvalitu zvuku nebo obrazu, takže i příjem televizního vysílání v jedoucích vozidlech je (za předpokladu dostatečné síly signálu) naprosto kvalitní. Digitální přenosové systémy umožní, aby se základním formátem stal obraz s poměrem stran 16:9, který lépe odpovídá fyziologickým aspektům lidského vidění a umožní lépe využít velkoplošné obrazovky. Jednodušší bude i převod kinematografických filmů pro televizní vysílání. Digitální technika umožní ve vysílání rovněž široké využití vícekanálových zvukových systémů (Dolby Digital, DTS), známých doposud jen z kin nebo nosičů DVD.Změní se doplňkové služby televizního vysíláníTeletext získá prvky podobné internetu, v domácích videích bude možné pásek nahradit harddisky. Divák tak ve znatelně větší míře přestane být vázán na časový program televizních stanic a získá mnohem větší svobodu při rozhodování o tom, co sledovat. Navíc si bude moci vybírat jen pořady, jaké chce skutečně vidět, a vytvořit si z nich svůj individuální program v čase, který mu vyhovuje. To vše bude moci být zjednodušeno a automatizováno díky dokonalému popisu vysílaných programů v elektronickém průvodci.Digitální televize nemusí být jen pasivním prostředkem zábavyMožnosti zavést interaktivitu přinese i zpětný proud dat směrem od diváka. Způsobů, jak toho využít, se dá vymyslet nepřeberné množství. Diváci budou například moci hlasovat v soutěžích či anketách, účastnit se diskusí a podobně. Obousměrný tok informací jistě přinese časem i nový systém televizních výukových programů (například jazyků), jež umožní prověřovat divákovy znalosti, hodnotit je atd. Podobu zřejmě změní i diskusní pořady, protože každý divák bude moci aktivně reagovat a jeho reakce okamžitě získá moderátor. Interaktivita umožní i domácí elektronické bankovnictví, elektronické nakupování, elektronickou poštu pro každého, atd. Velkou radost přinese interaktivní digitální televize milovníkům sportu. Budou si moci sami vybrat, z pohledu které kamery chtějí vidět zpomalené záběry podařené akce či gólu, nebo dát přednost dalšímu ději na hřišti bez opakování. Milovníci formule 1 i jiných podobných soutěží si zase mohou zvolit, jestli raději uvidí závod prostřihávaný z různých kamer nebo třeba jen z té, co je na přilbě jejich oblíbeného závodníka. Divák si také bude moci zvětšit vybrané detaily. Spolu s digitálním televizním signálem lze šířit i digitální rozhlasový signál nebo internetBrzy by se proto měly objevit systémy kombinující televizi s počítačem, což dále výrazně rozšíří uživatelovy možnosti. Výhody digitální televize se dotknou i výrobců televizních přijímačů a set-top boxů. Jednak je samozřejmě v jejich zájmu přicházet na trh stále s něčím novým, co by diváky přitáhlo a přimělo ke koupi nového výrobku, ale digitální technika umožní hlavně značné úspory při výrobě, nastavování a oživování nových přístrojů.Nevýhody digitální televizeDiskuse se vedou zejména o stupni komprese obrazu. Samozřejmě, pokud obraz komprimujeme tak, že zanedbáme nejen nadbytečné, ale i nepodstatné informace, nikdy nezískáme původní obraz (ztrátová komprese). A je možné se dohadovat o tom, jaký detail, jaká informace je ještě podstatná a která je nepodstatná. Horší však je, že ono rozhraní mezi podstatným a nepodstatným bude jiné nejen u každého diváka, ale i u každého typu obrazu. Mnoho času bylo proto věnováno subjektivním testům, jaký stupeň komprese je ještě přijatelný a jaký je už rušivý. Ekonomové a manažeři televizních společností mají samozřejmě snadno pochopitelnou snahu ušetřit finance za přenosové trasy, zatímco inženýři, zejména ti „ze staré školy“, se snaží o co nejdokonalejší obrázky, nejraději úplně bez komprese, k jejichž přenosu jsou ovšem zapotřebí podstatně vyšší (a dražší) datové toky. Pravda je přitom – jak už to bývá – někde uprostřed. Pokud běžný divák nevidí rozdíl mezi nekomprimovaným a komprimovaným obrázkem, pak je jistě zbytečné ony nepodstatné informace přenášet. Pokud však zvítězí ekonomika a divákovi budou televizí servírovány obrázky ne nepodobné několikrát kopírovanému záznamu VHS, pak to taková stanice jistě pocítí na podstatném poklesu sledovanosti. Problémy souvisejí i se zaváděním digitální televize do praxePotíže působí určitá „setrvačnost“ koncových uživatelů a jejich neochota investovat do nové technologie. Ukazuje se totiž, že podstatná část diváků je v podstatě spokojena s rozsahem a kvalitou stávajícího analogového vysílání. Mnozí mají přístup k satelitnímu či kabelovému šíření programů, jejichž množství a pestrost považují za zcela dostatečné. Pořízení set-top-boxu, případně nákup poměrně drahého digitálního TV přijímače, se tak řadě domácností jeví jako zbytečný výdaj.Pro vysílatele představuje digitalizace zejména vysoké dodatečné náklady na paralelní šíření signálu dvěma cestami (analogově a digitálně) po dobu trvání přechodného období, které může být dost dlouhé (i pět a více let). Mnozí vysílatelé navíc plánují rozšíření své programové nabídky, což vyžaduje další značné investice. Je také nutné vybudovat sítě zemského digitálního vysílání v kmitočtovém pásmu, kde v současnosti pracují analogové vysílače (zpracovat projekty sítí, projekty rekonstrukce a výstavby, obměnit vysílače, vystavět nová střediska atd.). V kmitočtovém spektru jsou při zavádění digitálního vysílání nezbytné velmi rozsáhlé přesuny, což vyžaduje dokonalou mezinárodní koordinaci. V důsledku těchto změn dochází k postupnému omezování funkce analogových systémů, a tím i ke zhoršení příjmu stávajícího analogového vysílání v některých lokalitách. V neposlední řadě je nutné ošetřit celý proces přechodu na digitální vysílání nezbytnou legislativou. Na příkladě České republiky lze ukázat, že právě to může nakonec zavinit zásadní zdržení realizace digitální technologie.Jak je ČR pokryta pozemským digitálním vysíláním?Dnes je možné přijímat řádné vysílání DVB-T prostřednictvím vysílačů umístěných na území Prahy a Brna (v brzké době i Ostravy) v těchto lokalitách:Praha-město (Mahlerovy sady), Praha-Cukrák, Brno-Hády, Brno-město (Barvičova) a od února 2006 i Ostrava (Slezská Ostrava) – řádné vysílání ČRa, multiplex A. Praha a blízké okolí mají tedy zajištěnu možnost příjmu mnohdy jen na vnitřní náhražkovou anténu; v případě kvalitní střešní antény je možný také dálkový příjem na většině území Středočeského kraje. Podrobnější informace o pokrytí signálem jednotlivými projekty vysílání DVB-T lze najít například na internetové stránce http://digitalnitelevize.cz/informace/dvb-t/dvb-t-v-ceske-republice.html nebo konkrétně o multiplexu A na serveru společnosti Radiokomunikace, a.s.Je ke staršímu televizoru nutné pořizovat nový typ přijímače?Není. K příjmu digitálního vysílání na běžných analogových televizorech slouží právě ona zmiňovaná „krabička", správněji DVB-T set top box. Vedle toho se na trhu objeví i televizory umožňující přímo příjem vysílání DVB-T. Situaci lze přirovnat k zavádění druhého programu počátkem 70. let minulého století. Majitelé starších televizorů si kupovali tzv. konvertory, které jim umožnily příjem 2. programu Československé televize. Vedle toho ovšem byly v prodeji i nové televizory s už vestavěnými příslušnými obvody, jež v krátké době z trhu vytlačily televizory jednoprogramové. Stejný průběh bude mít nejspíš i proces zavádění digitálního vysílání.Je nutné pořizovat „krabičku“ na satelitní příjem vysílání?Nejspíš nikoliv. Z technického hlediska je „krabička“ pro příjem vysílání DVB-T vlastně obdobou satelitního přijímače. Vlastníme-li tedy digitální satelitní přijímač, nejspíš nebudeme potřebovat přijímač DVB-T. Vše ovšem záleží na tom, jestli budou jak na satelitu, tak v terestriálním vysílání dostupné tytéž služby, o které budeme mít zájem. Bude se digitálně vysílat jen ve formátu 16:9?Pravděpodobně ne. V archivech je celá řada pořadů vyrobených ve formátu 4:3, které budou televizní společnosti stále využívat. Vysílání pouze ve formátu 16:9 lze očekávat snad jen u specializovaných filmových kanálů, které nebudou sahat pro archivní filmy, protože drtivá většina nové filmové produkce je už širokoúhlá.Zasáhne digitální vysílání i příjem ČT přes kabelové televize?I když Česká televize dává své programy kabelovým společnostem pouze k dispozici, rozhodně jim i jejich zákazníkům – divákům – zavedení trvalé digitální služby život zpříjemní. Naše programy ve vynikající technické kvalitě budou moci pro svoji síť její provozovatelé získat snadněji než dosud a nic jim nebude bránit obohatit programovou nabídku o další kanály, které jsou z analogových vysílačů nedostupné. Při dalším rozvoji digitálních služeb však bude vznikat tlak na provozovatele kabelových sítí, aby své systémy náležitě modernizovali.Přijímače pro DVB-TV souvislosti se zahájením řádného provozu se budou spotřebitelé jistě zajímat o to, jaký přijímač si vlastně koupit, proč jsou některé dražší a jiné levnější, na co si dát při výběru pozor, atd. Právě jim jsou určeny následující informace:Digitální vysílání lze zachytit přijímači nesoucími logo DVB-T. Samozřejmě pouze tam, kde bude signál z digitálního vysílače dostupný. Zmíněné logo můžeme v zásadě najít buď na tzv. integrovaných přijímačích, tedy na televizorech, které jsou již pro digitální příjem vybaveny, nebo na tzv. set-top-boxech, což jsou vlastně jakési konvertory, jež digitální vysílání převedou na analogové signály, které lze zavést do běžného televizoru. Nejsnáze tento druhý typ přijímačů můžeme přirovnat k satelitním přijímačům, pamětníci si také mohou vzpomenout na krabičky, jež se počátkem 70. let používaly pro příjem 2. televizního programu. Elegantnější (a také dražší) je samozřejmě první řešení, které si zvolí nejspíš ti, kdo stejně chtějí svůj televizor vyměnit. Bohužel na našem trhu jsou zatím pouze dva či tři typy takových přístrojů, takže není zatím z čeho vybírat. Ovšem jejich podíl se bude jistě zvyšovat a ceny klesat. Pro uživatele je takové řešení komfortnější už jen proto, že vystačí s jediným dálkovým ovladačem. Naopak dvěma ovladačům se nevyhneme u řešení se set-top-boxem, ale tam si už dnes můžeme vybírat z desítek typů na trhu, a to dokonce v širokém rozsahu cen.Novinkou digitální televize je divákova možnost ovlivňovat parametry a vlastnosti zvukového doprovodu. Vedle svobodné volby poslouchat pořad mono, stereo nebo vícekanálově, lze současně přepínat jazykové mutace pořadu, aktivovat výše popsané služby pro handicapované diváky nebo ve večerních hodinách uměle snížit poměr hlasitých a tichých pasáží, aby televizní přístroj nerušil okolí.DVB přinese radikální zkvalitnění dosavadního diváckého zážitku. Vedle zavedení širokoúhlého formátu obrazu poskytuje bohatou paletu různých forem zvukového doprovodu. Tyto možnosti lze – vedle uplatnění prostorového zvuku – využít i jako podporu handicapovaným divákům.Často uváděnou atraktivní variantou digitálního vysílání je možnost zvolit u vybraných pořadů pohled na snímanou scénu podle vlastních představ. Původně se počítalo s uplatněním tohoto typu služby u sportovních pořadů, postupně jsou však nacházeny divácky velmi přitažlivé aplikace ve vazbě na tzv. virtuální studia. Digitální vysílání počítá s aktivní rolí diváka zajištěním jeho zpětné vazby na televizní studio a program s mnoha variantami této služby.Datové služby – i v tomto případě jde o zcela novou kvalitu výjimečnou v tom, že už nemusí být bezpodmínečně vázána na přenášený program.V této souvislosti se hovoří nejčastěji o poskytování internetových služeb, dálkové ovládání divákova set-top-boxu zabezpečí rovněž datová služba, která tak nabídne rozsáhlé možnosti kreativity nacházení dosud netušených výrazových možností televizního programu.Za velmi významné lze pokládat postupné zdokonalování doprovodných informací o nabízených programechV rámci digitálního TV vysílání se počítá s přenosem popisných údajů jednotlivých programů, na jejichž základě bude divák moci využívat službu Elektronického programového průvodce (EPG). Přijímač tak získá souhrn informací o zachytitelných programech a bude schopen divákovi nabídnout skutečně dokonalé podklady pro jeho volbu. Ve své jednodušší formě bude služba připomínat výrazně zdokonalený teletext, v té vyšší interaktivní multimediální magazín, třeba s ukázkami jednotlivých pořadů a hlavně s možností pomáhat divákovi při výběru pořadů podle jeho přání a představ.Bezprostřední vazbu na veřejnou službu má i to, že podtitulky pořadů lze v rámci DVB nabízet v datové formě, čímž divák získá nástroj, kterým bude schopen ovlivnit jejich podobu (barvu, velikost a typ písma) či umístění textu na zobrazovací ploše.Doprovodná data napomohou divákovi v dokonalé orientaci uvnitř široké programové nabídky a ve výběru pořadu, zprostředkují mu podrobnější informace o tvůrcích a následně zvýší jeho komfort při sledování televize.I v oblasti datových služeb existují možnosti podpory handicapovaných diváků. Jsou orientovány na tři okruhy potenciálních uživatelů: jsou to jednak diváci s poruchami sluchu, kteří jsou však schopni číst, druhou skupinu tvoří lidé s poruchami vidění, v té poslední jsou osoby neslyšící, jejichž prioritním komunikačním prostředkem je znaková řeč. Znaková řečTato služba je ve své standardní podobě v České televizi dlouho využívána. Lze tušit, že DVB nabídne její poněkud vyšší formy. Zatímco ostatní podpora postižených diváků, jako je popis obrazové scény pro nevidomé či podtitulkování pro sluchově handicapované, jsou součástí televizního vysílání akceptovatelnou pro celou širokou obec diváků, pro znakovou řeč se hledají taková technická řešení, aby ji mohli aktivovat jen ti, jimž je určena. Pokud by byl interpret znakové řeči nedílnou součástí obrazové scény, mohl by běžného diváka rozptylovat. Je to možná jeden z důvodů, proč bývá znaková interpretace omezována pouze na pořady zpravodajského typu. Některé společnosti opatřují své pořady znakovým doprovodem až při jejich reprízování v neatraktivních časech. Z těchto důvodů by byl optimální systém umožňující divákovi volbu využít či nevyužít při sledování pořadu podporu znakovou řečí. Jako velice perspektivní řešení se jeví distribuce samostatného kanálu s touto informací v rámci doprovodných datových služeb. Jako doklad toho, že se metoda opravdu rozvíjí, mohou sloužit úvahy o možnosti datově ovládat pohyby virtuálně modelované postavy na divákově straně při respektování nezbytného rozlišení detailů dlaní a mimiky obličeje, obrazových prvků klíčových pro vyjádření znakové řeči.PodtitulkováníJde o známé téma, ale nás tentokrát bude zajímat pouze role podtitulků sloužících sluchově handicapovaným divákům. Předmětem probíhajících diskusí je optimální forma distribuce podtitulků a definice jejich vhodné podoby. Podnětem pro otevření této problematiky jsou vážné výhrady vůči dosavadní praxi distribuce podtitulků pevně vložených do obrazu. Řešena je otázka jejich správného umisťování, dobré viditelnosti na barevně proměnném pozadí obrazové scény, velmi závažné připomínky směřují ke vhodnému uspořádání podtitulků.Výhodné je podpořit orientaci v podtitulcích využitím rozdílných barev písma. Divák si velmi rychle osvojí, jakou barvou písma jsou vyjadřovány dialogy které postavy, a hovoří-li se mimo obraz, je takové rozlišení dokonce velmi užitečné. S citem se musí volit, kolik pro děj klíčových postav bude barevně rozlišováno, protože příliš vysoký počet by působil rušivě. Jiný názor doporučuje použít barvu pro vyjádření typu zobrazovaného textu. Dialogy jsou například standardně vyjadřovány modře, zelená patří zpěvu a žlutě jsou zobrazovány hlasy z ozvučovacích zařízení, rádia či telefonu. Pro děj důležité zvukové efekty je nutné rovněž vyjadřovat podtitulkem (bouchnutí dveří či zvonek telefonu). Jak je vidět, dá se toho na podtitulcích ještě dost vylepšovat. Nejen jejich grafická interpretace a dramaturgie, ale i jazyková kultura je vnímána jako nedílná vlastnost. V odborných studiích, které se tímto problémem zabývají, se oprávněně tvrdí, že obsahově kvalitní podtitulky hrají v životě handicapovaných uživatelů podobnou roli jako nutnost obklopovat dítě dokonalým jazykem v době, kdy se učí mluvit. Nesporný význam mají kultivované podtitulky i pro obyvatele, pro něž je domácí jazyk jazykem sekundárním, jinými slovy, čistotou podtitulků lze napomoci tříbení jazyka.Zvukové podtitulkyTato služba má být jakousi variantou popisu obrazové scény a vychází z předpokladu, že zahraniční film není nákladně dabován, nýbrž odbavován pouze s podtitulky v národním jazyku (tentokrát nikoliv jako kompenzace sluchově postižených). Takové podtitulky distribuované ve formě doprovodných dat je pak možné pomocí hlasové syntézy u diváka využít k čemusi, co se sice podobá službě Popis obrazové scény, ale liší se od ní zásadně tím, že neobsahuje popisy situací, které nelze z dialogu odvodit. V každém případě se však o vítané zpřístupnění děje zahraničního filmu retardovanému divákovi rozhodně jednat může. Názoru, že oproti Popisu obrazové scény je zde řada omezení, lze oponovat tím, že služba má předpoklady nalézt daleko širší uplatnění u jiné skupiny diváků než jsou nevidomí. Jsou tím míněni lidé, jimž činí potíže sledování rychlého originálního dialogu a srozumitelnost jim snižuje doprovodná hudební a ruchová složka pořadu. Půjde o osoby dyslektické, starší či mentálně retardované, které upřednostní „hovořící titulky“ kvůli jejich stručnosti a srozumitelnosti. Úspěšnost zavedení zvukových podtitulků je silně vázána na pokrok v oblasti syntetizované řeči. Počítá se se syntézou mužského a ženského hlasu a Česká televize věnuje této oblasti velikou pozornost. Podporou univerzitního výzkumu pomáhá vytvořit český modul profesionální hlasové syntézy.Zvukový doprovod v rámci digitálního vysíláníV oblasti zvuku nabízí digitální televize možnosti dosud nevídané. Nejde přitom výhradně o zdokonalování divákova zážitku vícekanálovou reprodukcí, což je rozhodně velikým lákadlem, ale i o podporu handicapovaných diváků. Dnes už lze pokládat za neoddiskutovatelné, že vícekanálový zvuk se stává synonymem moderních multimediálních řešení. Digitální televize se k této zásadě plně hlásí a podporuje ji řadou technických opatření a modernizačních kroků. Ani programově nebude obtížné poskytovat divákovi dostatečný počet pořadů s prostorovým zvukovým doprovodem: vždyť filmy, oblíbená programová složka většiny televizních kanálů, jsou standardně vybavovány takto vyspělým zvukem už řadu let, díky čemuž mohou televizní společnosti – mají-li dostatek přenosové kapacity v rámci vysílání DVB – poskytovat hluboký zážitek všem majitelům domácích kin. Pro ně se tak TV vysílání stává vedle dosud dominantních disků DVD významným a kvalitním signálovým zdrojem.Přestože by to diváka vlastně vůbec nemuselo zajímat, může být užitečné uvést některé problémy přechodu na multikanálové vysílání. Jde o rozpor v tom, že vedle vícekanálové verze je stále nutné odbavovat směrem k divákovi i doprovod stereofonní. Musí to tak být proto, že dosud neexistuje standard pro elektronickou konverzi signálu z vyšší verze na nižší přímo v divákově zařízení. Podobu zvukového stereoobrazu je proto nutné vytvořit ve studiu a samostatně odvysílat. Pokusy v této oblasti prokázaly, že odlišný postup vede ke stížnostem diváků na srozumitelnost nebo k velmi striktním a omezujícím pravidlům pro vícekanálový mix zvuku. Tím však komplikace nekončí. Originální filmový zvuk je připraven pro dokonale akusticky upravený kinosál náležité kubatury a počítá se zcela soustředěným a vnějšími vlivy nerušeným divákem. Používaný zvukový doprovod tak může být konstruován optimálně, s ohledem na velkoplošný obraz, a může využívat širokou dynamiku, neboli vysoký poměr mezi nejhlasitější a nejtišší částí filmu. Divák televizní má však podmínky pro sledování pořadů zcela odlišné. Jeho byt nebývá speciálně akusticky upraven ani izolován od okolního dění a kvalita jeho reprodukčního zařízení za tím v kině zpravidla silně pokulhává. Těmto okolnostem je tedy nutné parametry doprovodného zvuku přizpůsobit: snížit dynamiku zvuku, zdůraznit dialogy, případně upravit šíři zvukové báze a kompenzovat tak rozpor mezi mamutím plátnem kina a dosud běžnými úhlopříčkami televizních přijímačů. Ověřeným řešením radikálního zdokonalení přínosu vícekanálového zvukového doprovodu v domácích podmínkách je jedině výroba televizních verzí filmových projektů. (podle Milan Gazdík, Česká televize)

Pokračovat na článek