Výsledky vyhledávání pro dotaz rozšiřování

Výsledky vyhledávání v sekci: Začínáme s počítačem

Za tajemstvím počítače – počítačové skříně

Co je to počítačová skříň, to asi nemusíme dlouze vysvětlovat. Stručně můžeme říci, že počítačová skříň je jakýsi plechový (nebo umělohmotný) obal, který zakrývá vnitřnosti počítače (mikroprocesor, paměti apod.). Přední stěna skříně obsahuje otvory pro disketové, CD-ROM a další speciální mechaniky, dále vypínač a tlačítko RESET (případně i další speciální tlačítka) a malé otvory pro větrání. Zadní stěna skříně obsahuje konektory pro připojení tiskárny, klávesnice a myši a také šachty (sloty) pro zasunutí přídavných desek (zvukové karty, grafické karty, modemu apod.).  Jednotlivé skříně se mohou lišit tvarem, barvou, velikostí a dalšími parametry. Při výběru nového počítače je důležité vybrat takovou počítačovou skříň, která vám bude vyhovovat jak po stránce vzhledové (příjemný design), tak po stránce praktické (velikost, typ a tvar). Je nutné si uvědomit, že v případě budoucí modernizace počítače (přidání zvukové karty, přidání další disketové mechaniky atd.) lze do některých typů skříní přidat více součástí a do některých méně. Existuje několik typů počítačových skříní, které mají různé výhody i nevýhody (tj. každý typ skříně je vhodný k něčemu jinému).Prvním typem, který si popíšeme, je desktop.Desktop má tvar klasické krabice (viz obrázek) a pokládá se na stůl. Na počítačovou skříň tohoto typu lze umístit monitor. Monitor však nesmí být příliš těžký, aby nedošlo k promáčknutí vrchní stěny počítačové skříně. Obecně se doporučuje nestavět na desktop monitory s úhlopříčkou 17" a více. Desktopy se používaly spíše dříve. Dnes dává většina uživatelů (i výrobců počítačů) přednost jiným typům skříní. Nevýhodou desktopu je to, že nemá příliš volného místa pro další rozšiřování (rozšiřováním rozumíme umisťování přídavných desek do počítače, tj. např. zvukové karty apod.) a na stole zabere poměrně hodně místa. Za výhodu můžeme označit snadný přístup k disketovým mechanikám, k mechanice CD-ROM a ke konektorům na zadní stěně počítače. Skříň typu desktop se vyrábí i ve zmenšených variantách, které se označují jako slimline a superslimline. Výhodou těchto dvou provedení je velká úspora místa na pracovní desce stolu. Nevýhodou je velmi málo volného prostoru uvnitř skříně (tj. rozšiřování počítače o další desky je omezeno).Dalším typem počítačové skříně je tower (věž).Toto provedení je v současné době nejrozšířenější. Existuje několik druhů počítačových skříní typu tower: minitower, miditower a bigtower. Minitower (malá věž) má pro další rozšiřování přibližně stejně volného místa jako desktop. Na pracovním stole však zabere více místa, protože na počítačovou skříň typu tower těžko postavíte monitor. Monitor proto musíte postavit vedle počítačové skříně. Výhodnější (a častější) řešení u tohoto typu spočívá v umístění minitoweru na zem (pod pracovní stůl). K mechanikám počítače by však měl být snadný přístup (neměli byste kvůli každému zasunutí diskety nebo cédéčka lézt pracně pod stůl). Minitower má na předním panelu většinou dvě pozice velikosti 5 1/4" (velikost pro mechaniku CD-ROM) a jednu nebo dvě pozice velikosti 3 1/2" (velikost pro disketovou mechaniku). Miditower (středně velká věž) disponuje velkým prostorem pro další rozšiřování a modernizaci. Staví se většinou na zem (pod pracovní stůl) a na předním panelu počítače obsahuje tři pozice velikosti 5 1/4" (velikost pro mechaniku CD-ROM) a jednu nebo dvě pozice velikosti 3 1/2" (velikost pro disketovou mechaniku). Tato varianta počítačové skříně se většinou používá u výkonnějších počítačů, které se používají v kancelářích, firmách, ale i v některých domácnostech. Bigtower (velká věž) obsahuje mnohem více volného místa pro další rozšiřování počítače než předchozí typ počítačové skříně. Staví se téměř vždy na zem a používá se u výkonných počítačů (serverů). Tato skříň obsahuje na předním panelu počítače čtyři i více pozic velikosti 5 1/4" a dvě i více pozic velikosti 3 1/2".Volba správného typu počítačové skříně     Při koupi nového počítače máte většinou možnost vybrat si z různých typů počítačových skříní. Jakou skříň zvolit, nelze jednoznačně říci. Tato volba je individuální a závisí na potřebě každého uživatele. Pokud chcete umístit počítačovou skříň na stůl (ať už z jakéhokoliv důvodu) a nemáte na pracovním stole příliš místa, zvolte raději počítačovou skříň typu desktop, slimline nebo superslimline. Pokud však potřebujete počítačovou skříň umístit na zem (na pracovním stole není místo) nebo do budoucna počítáte s rozšiřováním počítače o různé karty, zvolte raději počítačovou skříň typu minitower nebo miditower.Stůl pro počítačPočítač lze v podstatě umístit na jakýkoliv stůl. Pokud však pracujete s počítačem velmi často (v kanceláři nebo i doma), je vhodné zakoupit si stůl, který je pro práci s počítačem speciálně upraven. Takový stůl je ideální nejen z ergonomického hlediska (při práci s počítačem nedochází k nadměrné únavě, k bolestem kloubů apod.), ale i z hlediska praktického (snadný přístup k mechanikám, k tiskárně, ke klávesnici, k myši apod.).Obecné dělení počítačůPočítače se dají dělit z mnoha různých hledisek. Jedno základní dělení, které souvisí s tímto článkem, rozlišuje tři typy počítačů:Běžný počítač. Jde o obyčejný počítač, který používáte doma nebo v kanceláři. Je určen pro běžné kancelářské práce (psaní dokumentů, účetnictví, tvorba tabulek a grafů apod.), pro hraní her, pro připojení k internetu (z domova) atd. Běžný počítač většinou má skříň typu desktop, slimline, superslimline nebo minitower.Pracovní stanice. Jde o výkonný počítač, který používají profesionálové v oblasti počítačové grafiky, navrhování výrobků a staveb, zpracování zvuku a videa apod. Pracovní stanice má většinou skříň typu minitower nebo miditower anebo zvláštní typ počítačové skříně.Server. Jde o velmi výkonný počítač, který slouží např. k řízení počítačových sítí, k připojení počítačových sítí k internetu a k ukládání velkých objemů dat. Server má většinou počítačovou skříň typu bigtower.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Aktualizace operačního systému

Máte počítač a chcete ho mít v bezpečí? Prvním krokem jsou aktualizace operačního systému. Autoři virů a různí hackeři nikdy nespí a neustále hledají chyby a nedostatky operačního systému a dalších aplikací. A pravě tomuto můžete zabránit pomocí aktualizací.Ať už používáte jakýkoliv operační systém, tak v okamžiku, kdy si jej nainstalujete, je možné že vývojáři nebo jiní odborníci odhalili jeho určité nedostatky. A pokud takovéto nedostatky existují, tak je pouze otázkou času, kdy na tento nedostatek přijdou i tvůrci a šiřitelé virů. Často bohužel platí, že nějakou tu chybičku objeví nejdříve právě tato skupina uživatelů. A následně tuto chybu operačního systému využijí k tomu, aby napadli váš počítač, často aniž byste o tom věděli. Pokud chcete mít počítač v bezpečí, je nutné operační systém průběžně aktualizovat. Bezpečnost operačního systému je zřejmě nejdůležitější důvod aktualizací, ale ne jediný. Aktualizace se rozdělují na tyto základní druhy:Ochrana proti napadení – tyto aktualizace zabraňují proniknutí virům a jinému škodlivému software do vašeho počítače. Autoři virů neustále vymýšlejí nové a nové postupy jak dostat nákazu do vašeho počítače. Takže je nutné stále tyto postupy blokovat.Zlepšování výkonu systému – tato skupina aktualizací pomáhá zlepšovat výkon počítače. Odstraňuje, nebo opravuje části systému, které zbytečně zatěžují hardware, nebo zpomalují činnost jiných programů.Odstraňování závažných chyb – pomocí těchto aktualizací se zbavuje operační systém takových chyb, které by mohly způsobit nestabilitu systému a následnou ztrátu dat. Nebo také řeší problémy s kompatibilitou softwaru a hardwaru.Rozšiřování systému – i když budete mít aktualizovaný operační systém z hlediska bezpečnosti, tak ani tyto aktualizace nejsou k zahození. Pomocí těchto aktualizací si můžete rozšířit některé funkce systému a nebo přidat úplně nové.Ale kde je možné tyto aktualizace získat? Cesty jsou různé a záleží na typu operačního systému, který zrovna využíváte. Nejjednodušším způsobem, jak se můžete informovat, je navštívit internetové stránky výrobce operačního systému. Některé operační systémy (např. Microsoft Windows XP) mají možnost automatických aktualizací z internetu.V dnešní době je mezi běžnými uživateli zřejmě nejrozšířenější operační systém Windows XP od firmy Microsoft. A z tohoto důvodu se v pokračování toho článku dozvíte základní informace o tom, jak tento operační systém aktualizovat. Ještě taková menší poznámka, pokud chcete mít přístup ke všem aktualizacím vydaných pro váš operační systém, tak musíte mít legální operační systém, jinak budete mít přístup pouze ke kritickým aktualizacím.Nejjednodušší způsob aktualizací Microsoft Windows je pomocí internetu a automatických aktualizací. Řadu z vás jistě napadne otázka, ale jak automatické aktualizace zapnout? Stačí když kliknete na tlačítko Start a poté vyberete možnost Ovládací panely a zde vyhledejte a spusťte Automatické aktualizace. Otevře se vám následující okno.Zde máte před sebou základní nabídku aktualizací operačního systému Windows XP. První možnost máte doporučenou, tato volba je určena pro ty z vás, kteří se nechtějí aktualizacemi systému už nijak zabývat, pouze zvolíte čas kdy bude váš operační sytém tyto aktualizace vyhledávat a následně stahovat a instalovat. Všechny aktualizace budou automaticky na pozadí stahovány a následně opět na pozadí a automaticky nainstalovány. Vy jste po té informován o výsledku těchto aktualizací. Pokud označíte druhou možnost tak se vám budou aktualizace automaticky stahovat, ale budou nainstalovány až si budete přát a tuto instalaci spustíte. Při označení třetí možnosti jste pouze informován o tom, že jsou na internetu dostupné nové aktualizace. A pouze vy si stahování sami spustíte a následně také sami spustíte instalace těchto aktualizací. Poslední možnost není příliš vhodné volit. A to z důvodů toho, že váš počítač nebude aktualizován a ani nebudete informováni o tom, že jsou nové aktualizace k dispozici.Další možnost jak aktualizovat operační systém je pomocí internetových stránek firmy Microsoft. Do prohlížeče zadejte adresu http://update.microsoft.com:I zde máte možnost výběru ze dvou alternativ. První možnost Expresní, vám nabízí ty aktualizace, které jsou pro váš operační systém důležité nebo doporučené. Zato pokud zvolíte druhou možnost Vlastní, tak budete informováni o všech aktualizacích, které jsou k dispozici a můžete si je podle libosti nainstalovat (nebo nenainstalovat) do svého počítače. Pokud v této oblasti nemáte velké zkušenosti, raději vyberte možnost Expresní a nemusíte se o nic starat.Ať už si vyberete první nebo druhou možnost, budete muset chvilku počkat, protože váš operační systém bude podroben rychlé kontrole a následně dostanete informaci o tom, jaké aktualizace jsou k dispozici a podrobnější informace o obsahu každé aktualizace. Také zde budete mít informace o velikosti všech aktualizací a předpokládané době, jakou bude trvat jejich stažení.Pak už jen stačí kliknout na tlačítko Instalace aktualizací a postupovat podle pokynů, které vám budou zobrazeny. Jednotlivé pokyny se mohou lišit, podle toho, o jaké aktualizace se jedná. Také je možné že budete vyzváni k restartování počítače po stažení a nainstalování aktualizací.Také jste se možná setkali s pojmem Servisní balíček (service pack). Jedná se o souhrn aktualizací za určité období a často také přidává nové funkce a možnosti do vašeho počítače, takže na tyto balíčky nezapomeňte a si je nainstalujte. Pro operační sytém Microsoft Windows XP v současné době existují servisní balíčky s označení SP1 a SP2. Stačí nainstalovat vždy nejnovější servisní balíček, protože obsahuje i aktualizace z předchozích balíčků. Nově vydávané verze instalačních médií již obsahují dříve vydané servisní balíčky, s novým počítačem tedy již většinou dostanete předinstalované Windows XP se Service packem 2. Verzi nainstalovaného Service packu zjistíte nejrychleji kliknutím pravým tlačítkem myši na ikonu Tento počítač na Ploše a výběrem Vlastnosti z rozbaleného kontextového menu.Jak je z obrázku vidět, i tudy se dostanete k nastavení automatických aktualizací. Mít nainstalovaný nejnovější Service Pack ale nestačí (SP vycházejí v dlouhých časových intervalech), po instalaci operačního systému je vždy nutné nainstalovat nejnovější aktualizace a zapnout automatické aktualizace (pokud to operační systém umožňuje, postup pro Windows XP jsme si ukázali výše).Aktualizace operačního systému jsou důležitým základním faktorem v ochraně vašeho počítače. Nezapomínejte ale ani na antivirový program a bránu firewall, které vás chrání před dalšími možnými útoky.

Pokračovat na článek


Desítka nejrozšířenějších „českých“ hoaxů poslední doby

Určitě už se vám někdy stalo, že vám do schránky dorazil mail, který vás tak trochu vyvedl z míry. Je jedno, jestli v sobě skrýval životní příležitost na získání mobilu zdarma, nebo apeloval na vaše člověčenství v případě dívenky se ztrátou paměti po Tsunami. Tak či tak vám do schránky dorazil hoax, a pokud se ptáte, co to je, tak přinášíme dokončení první desítky českých hoaxůVčera jsme si představili první pětku nejrozšířenějších hoaxů brázdících české e-mailové schránky adnes budeme bez velkých okolků pokračovat.6) Infikované jehly na sedadlechLidé, kteří pravidelně cestují městskou hromadnou dopravou, zřejmě po obdržení tohoto mailu strávili pár nepříjemných chvil při cestě do práce, nebo do školy, protože byli klamavě informováni o možnosti výskytu infikovaných injekčních stříkaček na sedadlech MHD. Po internetu putovaly dvě české verze, přičemž ta druhá (níže uvedená) byla značně pozměněna a ještě přibarvena:Poprve to bylo zaznamenano v Parizi. Pred nekolika tydny v jednom kine si sedla jedna osoba na neco pichajiciho na sedadle. Kdyz vstala, aby zjistila, co to bylo, nasla jehlu zapichnutou do sedadla, na ktere byl pripevnen vzkaz: "Prave si byl nakazen HIV".Kontrolni stredisko chorob zaznamenalo v posledni dobe mnoho podobnych pripadu v mnohych dalsich mestech i v PRAZE !!! Vsechny testovane jehly byly HIV pozitivni nebo obsahovaly zhoubny typ zloutenky.Stredisko taktez udava, ze takoveto jehly byli nalezeny i na verejnych bankomatech a hlavne v dopravnich prostedcich MHD, prevazne v metru. Je vice nez pravdepodobne, ze jehly nastrkavaji HIV nakazeni narkomani.Zadame kazdeho, aby byl v takovych pripadech obezretny. Meli by jste si pozorne prohlednout kazde verejne sedadlo/zidli s nejvetsi opatrnosti. Starostlivy vizualni pohled by mel stacit.Zaroven vas zadame, abyste tuto zpravu podali co nejvyssimu poctu vasich blizkych, pratel i znamych, ktere tak upozornite na toto nebezpeci. Je to velmi dulezite!Jen si pomyslete: muzete zachranit zivot jen tim, ze odeslete tuto zpravu dale.Prosim, venujte par sekund vaseho casu na odeslani tohoto odkazu dale.MUDr. Eva BendovaMUDr. Tomáš Zábranský PhD. z národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti takovéto skutečnosti popírá a tvrdí, že nic podobného se nestalo, ani v Paříži, ani nikde jinde a že tento hoax byl ještě více přiživen skutečností, že si ho vzala do parády známá česká komerční televize Nova, která v době tzv. „okurkové sezóny“, kdy byl nedostatek seriózních zpráv podle slov doktora Zábranského bez konkrétních podkladů odvysílala reportáž, v níž použila jeden ze svých obvyklých prostředků – „zahuhlaného hlasu kohosi v uniformě strážníka Městské policie, snímaného kamerou zezadu“. Jak dále uvádí MUDr. Zábranský – je téměř nemožné jehlu do sedadla zapíchnout takovým způsobem, aby přímo čněla hrotem ze sedadla, nehledě na fakt, že jehly jsou z neohýbavé oceli a při podobné manipulaci by se zlomily. Většina injekčních aplikací drog je navíc prováděna inzulinovými injekcemi, které jsou pevně spojené.Pokud sami cestujete MHD, tak určitě víte, že něco takového, jako zapíchnutí jehly do sedačky je téměř nemožné. Když přejdeme klasické plastové sedačky a zaměříme se na polstrované sedáky, tak ty jsou vesměs taky hodně tvrdé a jediným místem, kde by to teoreticky bylo proveditelné a možné jsou staré vlakové sedačky plněné molitanem, ale každému by určitě bylo nápadné, že sedačka je proříznutá a nápadně vyboulená. Zkrátka a jednoduše, v případě jehel čnících ze sedaček v prostředcích MHD jde o holý nesmysl. Pozornost bychom ale měli věnovat dětským pískovištím, kde možnost poranění o odhozenou jehlu je. Ale jak Tomáš Zábranský uzavírá, i pokud se o tuto jehlu zraníte, tak není jisté, že se nakazíte, protože je potřeba brát v úvahu labilitu virů, které tyto nemoci přenášejí a jsou extrémně citlivé na vyschnutí.7) Miminko s rakovinou mozku a peníze od AOLHoaxy, které apelují na lidskou slušnost, soucitnost a smysl pro spravedlnosti jsou jedny z nejhorších a jako takové by měly být tvrdě postihovány. Jak už jsem uvedl výše, je takřka nemožné vypátrat zdroj šíření, ovšem tvorba zpráv, jako je tato by měla být tvrdě trestána:PROSIM TĚ POMOZ MALÉMU MIMINKU!! A POŠLI TENTO MAIL HODNĚ LIDEM!!Prosím přečti si to!! Neni to žádný otravnýřetězák!!A pošli hodně ale opravdu hodně lidem!!Malá holčička na obrázku má rakovinu mozku.Společnost AOL za každý odeslaný e-mail daruje 5 centů na její operaci.Prosím, pomozte.Celá vidina peněz, které by měly přijít z této činnosti jsou už od začátku nesmyslné a jak uvádí redaktor serveru hoax.cz, lidé by se nejdřív měli přesvědčit, zda-li to, co se právě chystají odeslat není jen špatný vtip někoho druhého. V případě miminka s rakovinou mozku už ale nejde ani o vtip, ale o obyčejnou ohavnost, která využívá soucitnosti lidí ke svému masovému šíření. Vezněme si několik argumentů, proč je tento hoax nesmyslný. Tak zaprvé je třeba říci, že pokud by společnost AOL skutečně chtěla pomoci, tak by to udělala přímo a nepodmiňovala by to nějakým nesmyslným šířením e-mailů, které notabene ani nemůže evidovat, protože se šíří pyramidovým řetězcem. Autor serveru hoax.cz uvádí pár čísel, kolik by to server AOL v případě reálného vyplácení peněz stálo:Pokud by ho každý odeslal 5ti lidem, musela by firma celkem darovat:v 10 úrovni pyramidy 488.281,25$v 15 úrovni pyramidy by to bylo 1.525.878 906,25$ve 20 úrovni už 4.768.371.582.031,25$ !!!Pokud obdržíte jakýkoliv e-mail, slibující finanční pomoc za jeho rozesílání, můžete ho s klidným svědomím zahodit, protože takovéto podmiňování pomoci je nesmyslné a jde o špatný a nemístný žert.8) Dobití kredituDalší hoax je sice trochu staršího data, nicméně mě zaujal svojí neobvyklou hloupostí. Jde o žádost na rozeslání konkrétního e-mailu dvacítce lidí, za což údajně dostanete 500 Kč kreditu na účet svého mobilního telefonu:Pošli toto 20ti lidem a a napiš na tenhle mail svoje telefoní číslo--icqlite@atlas.cz....do pul hodiny se ti dobije kredit na 500,-kč...není to vtip..To že je tento hoax naprosto scestný a nereálný je naprosto jasné. Navíc v sobě má ale i skrytou jednu nebezpečnou vlastnost a tou je nepřímé získávání telefonních čísel, která mohou a patrně i jsou zneužívána za účelem dalšího spamu a podvodné reklamy. Univerzální pravidlo do podobně koncipovaných situací (e-mailů) tedy zní, abyste nikomu, kdo vám slibuje peníze za podobný úkon rozhodně neposkytovali svoje osobní údaje - telefonní číslo nevyjímaje. Pokud tedy nechcete stále mazat otravné zprávy a vyřizovat telefonáty s neodolatelnými obchodními nabídkami, tak se těmto typům zpráv raději obloukem vyhněte.9) Zrušení nepoužitých ICQ účtůSami asi vidíte, že kolem ICQ se točí celá řada podvodů a pozornější čtenáři by si určitě všimli, že v tom následujícím se opět někdo snaží ke svému účelu využít jména tohoto instant messaging klienta, aby to celé znělo věrohodně (nejdříve e-mail icqlite@atlas.cz, nyní icqinfo@atlas.cz). Ani bych se nedivil, kdyby šlo o stejného člověka, který velmi chytře využívá neznalosti mnoha uživatelů internetu ke svým osobním účelům:Vážený uživateli,Z důvodu chystaného zrušení neaktivních icq účtů, byse mohlo stát, že by byl zrušen i Váš účet. Pokud tuto službu používáte, zašlete prosím na email icqinfo@atlas.cz zprávu ve tvaru:login: Váš loginpass: Vaše nové hesloDěkujeme za pochopení,Team Icq.atlas.czZkušenější uživatelé hned poznají, že jde o podvod, ale ti z vás, kteří ještě s nástrahami internetu nejsou dostatečně obeznámeni, by měli mít na paměti, že se zpravidla nestává, aby vám přišel od kteréhokoliv poskytovatele služeb takovýto e-mail, který po vás žádá vaše citlivé informace. Většina serverů si aktivitu uživatelů eviduje sama, a pokud jste delší dobu neaktivní, zpravidla vám odešle e-mail s upozorněním, že pokud se v nejbližší době nepřihlásíte, bude váš účet smazán. V případě ICQ ale není známo, že by se účty mazaly a už vůbec ne tímto způsobem. Administrátor totiž může většinou váš účet vymazat, aniž by k tomu potřeboval váš login, nebo heslo, takže pokud se vám v budoucnu stane, že by po vás někdo tyto údaje žádal, pak takovou zprávu s klidným srdcem smažte.10) Sedm štěňat retrívrůPosledním hoaxem, který jsem vybral a který v poslední době okupoval naše e-mailové schránky je nabídka krásných štěňátek zlatého retrívra:Dobrý denHledají se vážní zájemci o štěňata Golden Retriver.Narodilo se jich tolik, že nejspíš budou uspány. V případě zájmu budou štěňata předána zdarma.Pokud máte zájem,volejte 515xxxxxx. V případě,že se nedovoláte, volejte 736 xxx xxx.Tento hoax patří do kategorie tzv. neaktuálních nabídek. Takových, jako je tento se objevilo už bezpočet a vzpomenout můžeme třeba nalezená štěňata – křížence rotwailera a labradora. Jde zpravidla o nabídky, pro něž autoři zvolili nevhodný způsob šíření a tak se z nich po čase stal hoax, stejně jako v případě výše zmíněných kříženců. Nabídka štěňátek zlatého retrívra se původně objevila na jistém polském diskusním fóru, odkud ji kdosi zkopíroval a upravil do českého jazyka. Změněno bylo i kontaktní telefonní číslo a tudíž i kdyby byla štěňata k dispozici (jako že už dávno nebyla), tak stejně nešlo majitele kontaktovat. Navíc se ukázalo, že tato nabídka je už více než dva roky stará. Jak už jsme si ale řekli, lidská soucitnost je někdy bezbřehá, a proto se tento hoax o narozených štěňátkách vesele šíří dál, i když z oněch drobečků už jsou dozajista pěkní pořízci s milujícími páníčky.Pokud se vám někdy stane, že vám přijde e-mailem řetězová nabídka na takovéto hezké štěně, tak ho určitě nepřeposílejte a zpravidla ani nereagujte, protože je téměř jisté, že už budou rozebrána. Tento styl inzerce je nejen neobvyklý, ale hlavně nevhodný, právě kvůli řetězové reakci, kterou lidské emoce vyvolají. Stejné výsledky nastaly i v několika případech prosby o krev pro nemocné dítě, nebo v situaci, kdy se někteří lidé pohřešovali.ZávěremHoax je zpravidla velmi nebezpečná zpráva, která nás může nejen velmi jednoduše deinformovat, ale navíc se i nepřímo můžeme podílet na rozšiřování nesmyslných fám jenom kvůli tomu, že si neověříme, co vlastně posíláme, a proto bych vám rád na závěr ještě jednou doporučil, abyste se vždycky raději podívali do databáze na serveru hoax.cz a ověřili si, jestli nejde o nějakou snůšku nesmyslů, než zaneřádíte e-mailovou schránku svého kamaráda, kolegy, nebo obchodního partnera.Při tvorbě tohoto článku byly použity informace ze serveru www.hoax.cz, kterému tímto děkujeme.

Pokračovat na článek


Autorská práva a internet

Autorská práva? Řada lidí si řekne: „to je jen taková fráze a co z toho, stejně mě nikdo za jejich porušování nepotrestá“ a proti nim stojí obyvatelé, kteří mají často strach, zda je vše, co dělají, legální a jestli u nich nezazvoní zástupci patřičných úřadů. Zvláště tyto dvě skupiny by si měli následující článek pročíst, stejně tak jako uživatel, který o této problematice slyšel poprvé.V současné době je toto téma docela žhavé a každý případ, kdy je někdo za porušování autorských práv potrestán, je docela hlasitě prezentován ve všech možných mediích. Ovšem tam se často dozvíte jen to, že někdo byl potrestán takhle a takhle a jen tak nastíněno, co vlastně udělal, a když už je sděleno konkrétní porušení zákona, tak většinu formou, které laik příliš nerozumí. Asi by tedy nebyl špatný nápad, něco z této problematiky osvětlit.Nejprve pár slov o tom, co to vlastně autorské právo je. Vypisovat přesné znění a čísla jednotlivých paragrafů a odstavců by bylo docela nudné a také pro některé čtenáře dosti nesrozumitelné, takže se budu snažit zde popsat vše tak trochu lidověji a srozumitelně. Autorské právo je část práva, která chrání autory různých děl (hudebních, filmových, softwarových…) před tím, aby nebyla jejich tvorba zneužita jinou osobou. Je to jako kdybyste prodávali např., pečivo, také by se vám také nelíbilo, kdyby někteří odcházeli bez placení anebo ještě hůře, za rohem by vaše výtvory prodávali a měli z nich zisk. Stát tedy tímto právem ručí za to, že po určitou dobu nebude mít nikdo jiný právo rozhodovat o tom, co se s dílem bude dít. Jsou i některé výjimky, např. pokud by vaše tvorba porušovala některé jiné zákony, ale to jen tak na okraj.Někoho může napadnout, co když chci třeba napsat knihu a na toto téma již nějaká kniha existuje, porušuji tím autorský zákon? Pokud tuto knihu neopíšete, tak neporušujete, autorský zákon chrání konkrétní podobu díla a ne samotné téma nebo myšlenky. Takže pokud třeba vytvoříte software pro vedení účetnictví, tak i když je na trhu již několik podobných programů, nikdo vás za porušování autorského práva stíhat nebude. Pokud tedy ten software nebude až příliš podobný některému již existujícímu.Pokud chcete používat některé dílo, na které má někdo jiný autorská práva, je to možné, ale musíte mít od vlastníka svolení. Tomuto svolení se říká licence. Licence definuje, za jakých podmínek můžete beztrestně určité dílo užívat. Nejčastěji si tuto licenci zakoupíte. V licenční smlouvě je pak přesně stanovené, co s tímto produktem smíte dělat a co ne. I když pojem licenční smlouva není v našem zákoníku příliš přesně definován, podle něj byste totiž museli při každém nákupu softwaru podepisovat smlouvu s autorem. Tato smlouva je provizorně ošetřena pomocí licenčních podmínek, které schválíte při instalaci programu. Licence se mohou vázat na stanovený počet instalací, nebo na časovou platnost.V zákoně je ovšem výjimka, která dost nahrává běžným uživatelům. Jde o to, že jakékoli dílo, které je chráněno autorským zákonem, mimo počítačového softwaru a různých databází dat, můžete pro vlastní potřebu a v počtu jedné kopie používat a to i bez svolení autora. Ovšem tento produkt nesmíte nijak dál šířit, to už byste porušovali zákon. Připadá vám to nějak divné? Proč za něco platit a něco můžete mít pro svou potřebu zadarmo? Když si budete pořizovat cokoli, co může být použito k rozšiřování, (např. hudby, filmů, textů...) , tak při nákupu vám k ceně naúčtují ještě autorský poplatek. A právě tyto peníze jdou na pokrytí těch kopií, které máte doma pro svou potřebu. Tyto poplatky se týkají, např. vypalovaček, tiskáren, prázdných medií... Z toho vyplývá, že pokud budete mít doma nezakoupené hudební nahrávky nebo třeba filmy, tak zákon nijak neporušujete, ale porušuje ho ten, kdo Vám tyto produkty poskytnul. Co se týká softwaru, tak zde porušíte zákon vždy, když nemáte k jeho používání patřičnou licenci.Největší zdroj hudby, filmů, softwaru atd. je v dnešní době internet. Je to téměř nevyčerpatelná zásobárna všeho, na co si jen pomyslíte, ale vždy je potřeba všechny kroky zvažovat, abyste pak za lehkomyslnost nezaplatili. Nejčastěji můžete přijít k datům třemi způsoby, a to buď stažením pomocí odkazu na konkrétní soubor, nebo pomocí různých výměnných sítí a sdílení dat. V prvním případě pokud nestahujete software, tak zákon neporušujete, porušuje ho opět ten, kdo data takto zveřejnil. V druhém případě je to už složitější, jakmile nějaká data poskytnete někomu dalšímu, tak v tomto okamžiku porušujete zákon. Takže stahovat pomocí programů typu DC++, nebo pomocí torrentů, není vždy legální. A to proto, že abyste mohli stahovat, tak ve většině případů musíte mít něco nasdíleno. Poslední možnost se stále více rozšiřuje a to stahování pomocí různých serverů, na které si můžete uložit např. zálohy dat. A nic nebrání uživatelům k tomu, aby si zazálohovali svoje filmová DVD, nebo hudební alba. Samozřejmě takovou zálohu si můžete stáhnout zpět do svého počítače, ale tohle může udělat i někdo jiný, komu zpřístupníte odkaz. Na tomto principu fungují servery jako např. rapishare.com, edisk.cz a mnoho dalších. Provozovatel serveru nijak nekontroluje, co si uživatelé ukládají, ale pokud je správci nahlášen např. nelegální software, tak jsou tato data odstraněna.Závěrem takové malé shrnutí, v zásadě existují tři skupiny uživatelů. Ta první se přesně drží všech zákonů, ať už právních nebo etických, tito lidé se vyhýbají jakémukoli konání, co by jen mírně zavánělo nějakou nekalostí. Takže u nich nenajdete žádnou nelegální kopii, nebo nějaký produkt (ať už hudební, filmový….), na který si nezakoupili licenci. Takový střed tvoří lidé, kteří sice podle právním úprav zákon neporuší, ale porušují určité etické normy. Co se týká softwarových produktů, tak zde se drží první skupiny, ale v oblasti hudebních nahrávek a filmů se už odklánějí. Když si vše stahují jen pro sebe, tak žádný zákon také neporušují. A poslední skupina je už zcela mimo hranice zákona, jejich hlavním heslem je, proč to kupovat, když si to můžu stáhnout. A tím se řídí ve všech oborech. Velmi často také tito lidé shromažďují data, která ani nepotřebují, prostě co najdou, to si stáhnou a aby bylo porušení zákona ještě patrnější tak všechny takto stažená data dál šíří. Takže rozhodnutí je jen na Vás, zda se držet zákonů, nebo ne. 

Pokračovat na článek