Výsledky vyhledávání pro dotaz serveru

Výsledky vyhledávání v sekci: Začínáme s počítačem

Za tajemstvím počítače – počítačové skříně

Co je to počítačová skříň, to asi nemusíme dlouze vysvětlovat. Stručně můžeme říci, že počítačová skříň je jakýsi plechový (nebo umělohmotný) obal, který zakrývá vnitřnosti počítače (mikroprocesor, paměti apod.). Přední stěna skříně obsahuje otvory pro disketové, CD-ROM a další speciální mechaniky, dále vypínač a tlačítko RESET (případně i další speciální tlačítka) a malé otvory pro větrání. Zadní stěna skříně obsahuje konektory pro připojení tiskárny, klávesnice a myši a také šachty (sloty) pro zasunutí přídavných desek (zvukové karty, grafické karty, modemu apod.).  Jednotlivé skříně se mohou lišit tvarem, barvou, velikostí a dalšími parametry. Při výběru nového počítače je důležité vybrat takovou počítačovou skříň, která vám bude vyhovovat jak po stránce vzhledové (příjemný design), tak po stránce praktické (velikost, typ a tvar). Je nutné si uvědomit, že v případě budoucí modernizace počítače (přidání zvukové karty, přidání další disketové mechaniky atd.) lze do některých typů skříní přidat více součástí a do některých méně. Existuje několik typů počítačových skříní, které mají různé výhody i nevýhody (tj. každý typ skříně je vhodný k něčemu jinému).Prvním typem, který si popíšeme, je desktop.Desktop má tvar klasické krabice (viz obrázek) a pokládá se na stůl. Na počítačovou skříň tohoto typu lze umístit monitor. Monitor však nesmí být příliš těžký, aby nedošlo k promáčknutí vrchní stěny počítačové skříně. Obecně se doporučuje nestavět na desktop monitory s úhlopříčkou 17" a více. Desktopy se používaly spíše dříve. Dnes dává většina uživatelů (i výrobců počítačů) přednost jiným typům skříní. Nevýhodou desktopu je to, že nemá příliš volného místa pro další rozšiřování (rozšiřováním rozumíme umisťování přídavných desek do počítače, tj. např. zvukové karty apod.) a na stole zabere poměrně hodně místa. Za výhodu můžeme označit snadný přístup k disketovým mechanikám, k mechanice CD-ROM a ke konektorům na zadní stěně počítače. Skříň typu desktop se vyrábí i ve zmenšených variantách, které se označují jako slimline a superslimline. Výhodou těchto dvou provedení je velká úspora místa na pracovní desce stolu. Nevýhodou je velmi málo volného prostoru uvnitř skříně (tj. rozšiřování počítače o další desky je omezeno).Dalším typem počítačové skříně je tower (věž).Toto provedení je v současné době nejrozšířenější. Existuje několik druhů počítačových skříní typu tower: minitower, miditower a bigtower. Minitower (malá věž) má pro další rozšiřování přibližně stejně volného místa jako desktop. Na pracovním stole však zabere více místa, protože na počítačovou skříň typu tower těžko postavíte monitor. Monitor proto musíte postavit vedle počítačové skříně. Výhodnější (a častější) řešení u tohoto typu spočívá v umístění minitoweru na zem (pod pracovní stůl). K mechanikám počítače by však měl být snadný přístup (neměli byste kvůli každému zasunutí diskety nebo cédéčka lézt pracně pod stůl). Minitower má na předním panelu většinou dvě pozice velikosti 5 1/4" (velikost pro mechaniku CD-ROM) a jednu nebo dvě pozice velikosti 3 1/2" (velikost pro disketovou mechaniku). Miditower (středně velká věž) disponuje velkým prostorem pro další rozšiřování a modernizaci. Staví se většinou na zem (pod pracovní stůl) a na předním panelu počítače obsahuje tři pozice velikosti 5 1/4" (velikost pro mechaniku CD-ROM) a jednu nebo dvě pozice velikosti 3 1/2" (velikost pro disketovou mechaniku). Tato varianta počítačové skříně se většinou používá u výkonnějších počítačů, které se používají v kancelářích, firmách, ale i v některých domácnostech. Bigtower (velká věž) obsahuje mnohem více volného místa pro další rozšiřování počítače než předchozí typ počítačové skříně. Staví se téměř vždy na zem a používá se u výkonných počítačů (serverů). Tato skříň obsahuje na předním panelu počítače čtyři i více pozic velikosti 5 1/4" a dvě i více pozic velikosti 3 1/2".Volba správného typu počítačové skříně     Při koupi nového počítače máte většinou možnost vybrat si z různých typů počítačových skříní. Jakou skříň zvolit, nelze jednoznačně říci. Tato volba je individuální a závisí na potřebě každého uživatele. Pokud chcete umístit počítačovou skříň na stůl (ať už z jakéhokoliv důvodu) a nemáte na pracovním stole příliš místa, zvolte raději počítačovou skříň typu desktop, slimline nebo superslimline. Pokud však potřebujete počítačovou skříň umístit na zem (na pracovním stole není místo) nebo do budoucna počítáte s rozšiřováním počítače o různé karty, zvolte raději počítačovou skříň typu minitower nebo miditower.Stůl pro počítačPočítač lze v podstatě umístit na jakýkoliv stůl. Pokud však pracujete s počítačem velmi často (v kanceláři nebo i doma), je vhodné zakoupit si stůl, který je pro práci s počítačem speciálně upraven. Takový stůl je ideální nejen z ergonomického hlediska (při práci s počítačem nedochází k nadměrné únavě, k bolestem kloubů apod.), ale i z hlediska praktického (snadný přístup k mechanikám, k tiskárně, ke klávesnici, k myši apod.).Obecné dělení počítačůPočítače se dají dělit z mnoha různých hledisek. Jedno základní dělení, které souvisí s tímto článkem, rozlišuje tři typy počítačů:Běžný počítač. Jde o obyčejný počítač, který používáte doma nebo v kanceláři. Je určen pro běžné kancelářské práce (psaní dokumentů, účetnictví, tvorba tabulek a grafů apod.), pro hraní her, pro připojení k internetu (z domova) atd. Běžný počítač většinou má skříň typu desktop, slimline, superslimline nebo minitower.Pracovní stanice. Jde o výkonný počítač, který používají profesionálové v oblasti počítačové grafiky, navrhování výrobků a staveb, zpracování zvuku a videa apod. Pracovní stanice má většinou skříň typu minitower nebo miditower anebo zvláštní typ počítačové skříně.Server. Jde o velmi výkonný počítač, který slouží např. k řízení počítačových sítí, k připojení počítačových sítí k internetu a k ukládání velkých objemů dat. Server má většinou počítačovou skříň typu bigtower.

Pokračovat na článek


EMAIL: JAK POSÍLAT A UKLÁDAT SOUBORY V PŘÍLOZE

Jak odeslat soubor ve formě přílohy pomocí emailové schránky a jak si přílohu z emailu uložit. Návod na Seznam email a Gmail.Jedná se o jeden z nejjednodušších úkonů, které můžete vůbec na všem počítači a internetu udělat, ale o to méně návodu na tuto činnost získáte a je také pravda, že občas i ten nejprimitivnější úkon může člověk pozapomenout, takže rozhodně není od věci si prostřednictvím tohoto článku postup připomenout.Obecný postup (pro všechny online emaily)Uložení souboruPokud vám někdo z vašich známých poslal soubor, poznáte to mimo emailového textu, kde se o souboru pravděpodobně zmiňuje také symbolem kancelářské spony, která má symbolizovat textovou přílohu.Přílohy najdete buď v hlavičce nahoru nebo dolů pod emailovým textem, nebo nahoře i dole, to je závislé od poskytovatele emailové schránky. S vysokou pravděpodobností zde budete mít možnost zobrazit a stáhnout. Pokud nevíte, o jaký soubor jde, doporučujeme soubor jen zobrazit a následně se rozhodnout, zda ho toužíte mít na svém harddisku. Pokud ano, klikněte následně na stáhnout a zvolte si cílovou složku, kam chcete soubor uložit.Posílání souboruPokud toužíte nebo potřebujete někomu zaslat pracovní soubor nebo fotografii z cesty, bude to už trošku náročnější, ale nic co byste nezvládli.Klikněte na napsat nový email, vyplňte vše potřebné jako příjemce, předmět, napište také nějaký text, kde se ideálně zmíníte o tom, co posíláte, pokud to tedy jasně nevyplívá z kontextu nebo z předchozí diskuse atd. Následně v horní části zvolte variantu přidat soubor nebo přílohu, zadku jde o typ emailové schránky, každá má jednotlivé funkce a úkony trošku jinak popsané, ale výsledný efekt je stejný. Zobrazí se vám nové okno s vašimi složkami a soubory, kde ve všem počítači najdete soubor, který chcete poslat, označíte ho a vaši volbu potvrdíte.Odesílání emailu bude pravděpodobně trvat déle než ještě zvyklý z důvodu nahrávání uvedené přílohy. Pokud tedy máte v plánu posílat větší soubor je dobré jej nahrát na nějaký z internetových datových serverů, o kterých jsme vás již také informovali.Návod na Seznam emailOdesíláníPo kliknutí na tlačítko Vybrat soubor se objeví okno, s tzv. průzkumníkem Windows – prostě teď je třeba najít soubor, co chcete přiložit k emailu na disku. To, kde se přesně nachází váš soubor, vám samozřejmě nemůžeme přesně poradit, ale většinou to bývá ve Windows XP někde pod Tento počítač> Disk C:> Documents and settings> vaše uživatelské jméno> Dokumenty, ve Windows Vista a 7 pak pod Počítač> disk C:> Users> vaše uživatelské jméno> Dokumenty.Na vybraný soubor pak stačí kliknout a dole v okně dát Otevřít. Nezapomeňte ještě vyplnit zbytek emailu, hlavně adresáta a potom ho celý poslat volbou Odeslat email.Ukládání přílohyV každém emailu, který vám dorazí s přílohou, najdete v emailu od Seznamu na konci ikonku au ní dvě volby – pokud se jedná o obrázek jde o položky Zobrazit a Uložit, pokud o jiný typ souboru, tak Otevřít a Uložit. Při ukládání dejte pozor na to, abyste ho uložili tam, kde ho najdete – pokud nevíte, kam soubor uložit, aby vám neunikl, neuděláte chybu, když si ho dáte na Plochu, protože tam se přece jen dostanete vždy a místa je na ní na ikony poměrně dost.Návod pro GmailOdesíláníPři psaní emailu klikněte na:Otevře se okno se soubory ve vašem počítači, stačí najít ten správný a pak přes tlačítko Otevřít ho přidat jako přílohu. Můžete vybrat i souborů více: stačí držet klávesu Ctrl a klikat myší na více souborů, všechny se pak nahrají.StěhováníGmail dokáže zobrazit náhledy na obrázky a částečně i na dokumenty v různých formátech pomocí online dokumentů Google Docs. U ostatních je klasická volba pro stažení – opět, to nejtěžší je najít si to místo, aby tam nějak logicky soubor pasoval a dal se najít. Nebojte si ho přejmenovat dle vaší představy – vyhledávání ve Windows je už dnes poměrně rychle a přesně, takže i když pak nebude vědět, kde soubor je, ale budete vědět jak se přibližně jmenuje, s jeho objevením nebude problém.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Microsoft Office Outlook

Nejen e-mailový klient, ale také nástroj pro organizování kalendářů, úkolů, poznámek, kontaktů a dalších informací. Nasazován bývá hlavně ve firmách, ale využijí jej i domácí uživatelé.doporučitZákladní vlastnostiMicrosoft Outlook je emailový klient a je součástí všech verzí kancelářského balíku Office. Hlavním úkolem aplikace Outlook je zabezpečit elektronickou poštu a správu informací. Ve firmách se nejčastěji Outlook používá ve spolupráci s Microsoft Exchange Serverem, který nabízí i další možnosti (kalendář, plánování schůzek, sdílené kontakty atd.), ale lze jej použít i pro stahování pošty z jiných serverů.Outlook se chová jako klient poštovního serveru. Zprostředkovává příjem a odesílání pošty v rámci internetu nebo jiné sítě (firemní nebo domácí). Velkou výhodou je, že nemusíte být stále připojeni počítačem uživatele k serveru, ale v okamžiku, kdy naváže server spojení s uživatelem, dojde k aktualizaci všech emailů. Emaily jsou odeslány a jsou doručeny nové.Kromě e-mailů umožňuje Outlook plánování schůzek a úkolů, vytvářet a udržovat adresář kontaktů, který lze jednoduše exportovat a synchronizovat s mobilními zařízeními nebo jinými uživateli. Tyto funkce využijete hlavně ve firemním prostředí, ale třeba takový kalendář, který vás v nastaveném čase upozorní na blížící se schůzku využijí i uživatelé, kteří před obrazovkou počítače ztrácejí pojem o čase.Nastavení účtu a výchozí nastaveníPo prvním spuštění vás aplikace Outlook vyzve, abyste zadali svoje jméno, elektronickou adresu, server příchozí pošty (nejčastěji POP3, např. pro server seznam.cz je POP3 – pop3.seznam.cz), server odesílané pošty (SMTP, např. pro server seznam.cz je SMTP – smtp. seznam.cz), název účtu a heslo a nakonec vyberete typ vašeho internetového připojení. Není to nic složitého, ale je to důležitá část, bez které by vám nic ostatního nefungovalo. Nastavit a přidat další účty můete později v "Nástroje -> Účty".Výchozí nastavení je možné měnit v "Nástroje -> Možnosti -> Předvolby -> Možnosti elektronické pošty", dále můžete měnit formát zpráv "Nástroje -> Možnosti -> Formát pošty" na HTML (umožňuje komplexní formátování včetně vkládání obrázků do textu), RTF (vhodné pro formátování textu) a prostý text.Doručené (a koneckonců i odeslané) e-maily můžete pro větší přehlednost rozdělit do složek. Složky si můžete vytvářet po libosti, kromě vašich uživatelských složek je k dispozici několik složek základních:1. Doručená pošta2. Koncepty3. Odeslaná pošta4. Pošta k odeslání 5. Odstraněná poštaDo složky "Doručená pošta" vám spadnou všechny e-maily stažené ze serveru.V "Konceptech" jsou uloženy rozepsané zprávy. Ukládají se buď automaticky po nastaveném čase nebo po kliknutí na tlačítko uložit.Do "Odeslané pošty" se po odeslání přesunou vaše odeslané emaily, abyste je mohli případně využít."Pošta k odeslání" - zde jsou všechny zprávy připravené k odeslání, pokud nejste připojeni k internetu- po připojení dochází k odeslání."Odstraněná pošta" – obdoba koše ve Windows.Jakékoliv nastavení těchto složek lze provést pomocí pravého tlačítka na zvolené složce.Práce s emailemNovou zprávu můžete vytvořit několika způsoby – stisknutím "Ctrl + n"“, přes menu "Soubor -> Nový", dvojím kliknutím myši do volného místa v přehledu e-mailů a nejjednodušeji kliknutím na tlačítko "Nový" v levém horním rohu.Do políčka "Komu" napíšete emailovou adresu uživatele, kterému chcete napsat (pokud ho máte v seznamu kontaktů, lze napsat např. dva znaky a zmáčknout "Ctrl + k" a buď budete mít na výběr nebo Outlook sám doplní adresu. Při psaní emailu máte možnost přiložit přílohu, přidat podpis, změnit formát zprávy. Po napsání email jednoduše odešlete tlačítkem "Odeslat".Odvolání zprávy – již odeslanou zprávu můžete odvolat či nahradit za předpokladu, že adresát používá Outlook, ještě ji neotevřel a tu původní máte v odeslané poště. Příjem zprávy – doručená, nepřečtená pošta je zobrazena zavřenou obálkou a tučným písmem, po přečtení se obálka otevře.Odpověď nebo předání zprávy – při čtení emailu, můžete ihned elegantně odpovědět a do políčka "Komu" se okamžitě vloží emailová adresa odesílatele. Pokud použijete tlačítko "Odpovědět všem", dojde k vytvoření nové zprávy s tím rozdílem, že do pole "Komu" jsou vloženy adresy všech, kterým byl adresován původní e-mail včetně odesílatele. Pokud chcete e-mail poslat dál někomu jinému, použijte "Předat dál".Další možností pro každou zprávu je nastavení příznaku. Příznak signalizuje, v jakém stavu je zpracování zprávy. Můžete si tak označit e-maily, které je potřeba zpracovat, které chcete předat dál, nebo na něž je třeba odpovědět. Příznak nastavíte v pomocí menu "Akce -> Nastavit příznak"Přijaté e-maily si můžete rozdělit do jednotlivých složek podle jejich obsahu, což oceníte zvláště pokud dostáváte větší množství e-mailů z různých stran Microsoft Outlook je efektivní a pohodlný program nejen pro práci s e-maily. Především nebude dělat problémy těm, kteří znají jiné programy z kancelářského balíku Office. Ovládání všech programů Office je podobné. Outlook je nejčastěji využíván ve firemních sítích, kde ve spolupráci se serverem Microsoft Exchange funguje jako komunikační a plánovací nástroj.

Pokračovat na článek


Co je to HTTP?

Vysvětlíme si základní princip HTTP, popíšeme informativní číselné kódy, podíváme se na chybu 404 a řekneme si něco o RFC.HTTP je zkratka anglického výrazu "HyperText Transfer Protocol", protokol pro přenos hypertextu, používaný pro přenos hypertextových dokumentů, především webových stránek po internetu. A teď si to trochu přiblížíme :o)Jedná se vlastně o protokol díky kterému putují data z webového serveru k vám domů a vy je vnímáte jako webové stránky. Pokud se tedy chcete podívat například na stránku http://www.pripojtese.cz/. Proběhne po napsání požadované adresy do prohlížeče (ať už v Internet Exploreru, Mozille, Opery,..) následující :Dojde k připojení k serveru pomocí klienta (netscape, linx, ..) a odeslání následujícího požadavku:GET /index.html HTTP/1.1Connection: closeUser-agent: Lynx/2.8<prázdný řádek>Toto je stručná verze, poslední prázdný řádek je povinný, protože jinak by server nepoznal, kde je konec požadavku. Nyní server odpoví:HTTP/1.1 200 OKContent-length: 120Content-type: text/html<prázdný řádek><...vlastní data (soubor)...>Zde si něco řekneme o prvním řádku - http /1.1 označuje verzi protokolu. Co která verze splňuje je dáno v RFC (dostaneme se k němu níže), číslu za ním se říká informativní číselný kód a poznáme podle něj jak požadavek dopadl. Dají se rozdělit po stovkách a to takto:1xx – informativní2xx – úspěch3xx – přesměrování4xx – chyba ze strany klienta5xx – chyba ze strany serveruS chybou číslo 404 se určitě každý z nás již setkal, tak si ji trochu rozepíšeme:404 je stavové hlášení web serveru. Chybu 404 vrátí server, pokud stránka, kterou hledáte, se na serveru nenachází. Obvyklé hlášení: chyba 404 - Stránka nebyla nalezena. Požadovaná stránka se na serveru nenachází.Příčin může být několik. Jsou to například:· požadovaná stránka mohla být přesunuta jinam (na jiné místo) · zadali jste špatnou www adresu (url) · nefunkční odkazV případě, že prohlížeč obdržel kód 200 je vše v pořádku a požadovaná stránka se vám zobrazí. Protokol tedy funguje stylem DOTAZ-ODPOVĚĎ.RFCTakto definuje RFC internetová encyklopedie Wikipedia (plné znění):RFC je zkratka anglického výrazu "Request For Comments" (žádost o komentáře), která se používá pro označení řady standardů a dalších dokumentů popisujících Internetové protokoly, systémy apod. Jak už název napovídá, RFC jsou oficiálně považovány spíše za doporučení než normy v tradičním smyslu, přesto se podle nich řídí drtivá většina Internetu.Jednotlivé RFC dokumenty vydává editor RFC podle příkazů Internet Architecture Board. Každé RFC má při zveřejnění přiděleno číslo. Žádné jednou vydané RFC se nikdy neruší, pouze se v budoucnu může upravit vydáním novějšího RFC.Všechna RFC lze volně získat na adrese http://www.ietf.org/rfc.html a na mnoha dalších místech. Každé RFC je dostupné v podobě čistého ASCII textu (v angličtině), ze kterého se tvoří i další verze (např. HTML, PDF apod.).

Pokračovat na článek


Internetová komunikace – chat

Kdo nechatuje není inKdo nechatuje není in? Myslíte si, že to není pravda? Přesvědčím vás o tom, že tomu tak opravdu je. Když se zeptáte lidí, co dnes používají nejčastěji ke komunikaci, jejich odpověď zní - mobil anebo chat (čtěte [čet]). Chat je významný především svou schopností sledování rychlých odezev od jiných uživatelů, jednoduchého způsobu seznámení, poznávání nových přátel a také pro svoji možnost komunikace zdarma. V součastné době je na internetu na výběr nepřeberné množství tohoto druhu komunikace. Pokud máte své webové stránky, můžete si chat zprovoznit i na nich. Vyžaduje to však určité znalosti v oblasti publikování na internetu. Některé servery využívají pro zpestření této komunikace i chatování s celebritou nebo jinou významnou či známou osobou. Po určitý čas odpovídá na dotazy čtenářů pozvaná celebrita.Existují však výhradně chatovací servery umožňující uživatelům zapojovat se do různých skupin (místností) a případně iniciovat chaty vlastní. Důležitou součástí každého chatu je tzv. nick (přezdívka). Všichni uživatelé se tak od sebe odlišují svou přezdívkou a pro vás to má výhodu i v tom, že ihned poznáte své přátelé. Každý chat má své místnosti (samozřejmě virtuální), do kterých uživatelé vstupují a komunikují v nich s ostatními. Většinou se místnosti označují podle zaměření, což může být třeba i název města nebo místa (tyto místnosti navštěvují lidé, kteří si chtějí povídat s lidmi např. z Liberce nebo Brna), časté chatovací místnosti bývají pokec, seznámení, volný čas, pro milovníky hudby, filmů atd. Jako uživatel chatu si můžete vytvořit vlastní místnost a stát se jejím správcem. Pro vtvoření vlastní místnosti musíte splnit podmínky dané provozovatelem chatovacího serveru, většinou to jsou nachatované hodiny.Xchat Nejnavštěvovanější chat naleznete na webové stránce www.xchat.cz. Tento chat je provozován webovým serverem Centrum.cz, navštěvuje ho veliké množství uživatelů, kteří mohou vstoupit do mnoha místností (např. Města a místa, Seznámení a flirt nebo Sport a adrenalin), pořádat srazy, přispívat do offline diskusí, upravovat si svůj profil, naplánovat rande nebo vyhledávat jiné uživatele a prohlížet si jejich profily. Po vstupu do místnosti jednoduchým způsobem komunikujete s ostatními uživateli tak, že do prostoru vedle vašeho nicku vkládáte váš text. Napsaný text můžete odeslat konkrétní osobě anebo všem, kteří jsou v místnosti. K textu máte možnost vkládat smajlíky a oživit tím komunikaci, nastavit si svůj profil nebo vše, co týká chatování. Dále se můžete rychlým způsobem přesunout do jiné místnosti, ignorovat uživatele, psát si poznámky, zastavit si text nebo odejít z místnosti. Chat na webových portálech Seznam.cz a Atlas.czNa webovém serveru Seznam.cz můžete také chatovat se svými přáteli, přesněji řečeno na www.lide.cz. Svými možnostmi má blízko k Xchatu, avšak stále mu ještě něco chybí. Po vstupu do místnosti můžete stejným způsobem komunikovat s ostatními uživateli jako v Xchatu. Na pravé straně stránky máte panel pro jednodušší práci s chatem. Využít můžete možnosti jednoduchým způsobem psát konkrétnímu uživateli, nastavovat si stránku (nastavení barvy písma, velikosti textu, obnovení stránky atd.), vkládaní přátel a oblíbených místností, ignorace uživatelů, posílání vzkazů atd.Chat také najdete na webovém portálu Atlas.cz, konkétně na pokec.atlas.cz, kde máte prakticky stejné možnosti jako na serveru Seznam.cz. Od předešlého chatu se odlišuje snad pouze svým vzhledem.

Pokračovat na článek


Připojte se - JavaScript

JavaScript je skriptovací jazyk používaný pro "oživení" webových stránek. Jazyk HTML, kterým jsou webové stránky tvořeny, je totiž statický. To znamená, že neumožňuje měnit vzhled stránky podle činnosti uživatele. Jedinou možností, jak dosáhnout změny webové stránky pomocí HTML, je načíst její novou verzi ze serveru. Jinými slovy, jazyk HTML zobrazí webovou stránku tak, jak je do prohlížeče poslána ze serveru a dále ji měnit neumí.S rostoucí popularitou internetu však přestaly statické HTML stránky postačovat a hledaly se způsoby, jak pracovat s již načtenou stránkou v prohlížeči. V roce 1995 proto společnost Netscape, tvůrce tehdy populárního stejnojmenného prohlížeče, vyvinula a implementovala JavaScript do svého prohlížeče. V roce 1997 pak byl JavaScript standardizován asociací ECMA (Europen Computer Manufacturers Association) a v srpnu 1998 ISO (International Standards Organization). Dnes se jedná o nejpopulárnější skriptovací jazyk používaný na mnoha internetových stránkách. Zejména profesionální tvůrci www prezentací JavaScript hojně používají, někdy až příliš, ke škodě výsledných stránek.JavaScript funguje na straně klienta, to znamená, že jeho kód umístěný ve webové stránce vykonává prohlížeč. S tím souvisí několik omezení. Především musí prohlížeče s JavaScriptem umět pracovat, což samozřejmě všechny moderní prohlížeče zvládají, dnes už na téměř stejné úrovni. Ještě v nedávné minulosti totiž prohlížeče prováděly JavaScripty různě, což přidělávalo vrásky na čele tvůrcům www stránek. Ti museli často vyvíjet dvě verze JavaScriptu pro různé prohlížeče. Druhé omezení představuje bezpečnost, kvůli níž JavaScript nemůže manipulovat se soubory na uživatelově počítače nebo s jinými webovými stránkami. Pomocí JavaScriptu tak například není možné prohlédnout si obrázek, který se chystáte odeslat na server.JavaScript umožňuje otevřít nové okno prohlížeče, čehož začali využívat, lépe řečeno zneužívat, stránky (většinou pokleslejšího charakteru) k zobrazování reklamy a dalších stránek v nově otevřených. JavaScript dokonce umožňuje otevřít nové okno při zavření jiného okna. Přesněji řečeno, při zavírání okna prohlížeče je možné provést libovolné příkazy JavaScriptu, včetně toho, který otevírá nové okno. Nejnovější verze prohlížečů proto již standardně zakazují otevírání nových oken pomocí JavaScriptu, namísto nového okna zobrazí jen upozornění v horní části stránky. Uživatel se pak může rozhodnout, zda toto okno otevřít skutečně chce a případně povolit otevírání oken z konkrétního serveru.JavaScript je objektově orientovaný skriptovací jazyk. Je zapisován přímo do HTML kódu stránky a jeho příkazy jsou prováděny prohlížečem. Mj. to znamená, že zdrojový kód je volně přístupný (čitelný - není nijak kompilován). Pro skriptování HTML stránek je teoreticky možné použít i jiné jazyky než JavaScript, ty však nejsou podporovány všemi prohlížeči (např. Microsoft VBScript, který je podporován Internet Explorerem) a jsou používány spíše výjimečně.Ačkoliv k tomu název svádí, JavaScript není nijak spojen s jazykem Java. Oba jazyky se podobají pouze názvem a podobnou syntaxí vycházející z jazyka C/C++.V současné době se pro tvorbu dynamických webových stránek stále častěji začíná používat technologie Flash vyvinutá společností Macromedia, dnes vlastněná společností Adobe. Zpočátku se jednalo více méně o animace, proto jsou flash objekty přehrávány flash přehrávačem. Ten není součástí prohlížeče, ale doinstalovává se jako plugin (zásuvný modul, doplněk) prohlížeče (moderní prohlížeče si instalují pluginy pouhým kliknutím na tlačítko, aniž by uživatel musel plugin pracně hledat na internetu). Výhodou je, že ve všech prohlížečích je flash přehráván stejně (přehrává ho flash player, nikoliv prohlížeč). Nevýhodou je, že přehrávání flash animací je poměrně náročné na výkon počítače, na kterém jsou prohlíženy, což může být znatelné hlavně na starších počítačích. Flashe jsou dnes nejčastěji používány pro animované reklamní bannery, díky vlastnímu skriptovacímu jazyku však lze ve flashi tvořit celé interaktivní webové prezentace, hry a další aplikace.Tvorbě webových stránek a JavaScriptu se na internetu věnuje množství stránek, najdete tedy dostatek informačních zdrojů a příkladů. Zkusit můžete třeba tyto stránky:www.javascript.czwww.jakpsatweb.czwww.builder.czinterval.czwww.tvorba-webu.cz

Pokračovat na článek


Jak se dostane e-mail až k vám?

Tak jako musí (nebo aspoň by měli), řidiči dodržovat pravidla silničního provozu, tak jsou i v oblasti informatiky definována určitá pravidla. Zde se nejedná sice o žádné vyhlášky nebo sbírky zákonů a paragrafů, ale existují protokoly. Protokol je souhrn pravidel pro určitý druh komunikace, definuje veškeré stavy, které mohou nastat a také reakce na vzniklé situace. Velmi jednoduše řečeno je protokol jakási kuchařka pro komunikaci elektronických zařízení, nebo jejich částí. Ani email není výjimka, existuje několik protokolů, které definují odesílání, přijímání a správu emailů. A právě na způsob jak přijmout email se dále podíváme podrobněji.Pokud chcete poslat email, máte na výběr velký počet emailových klientů a webových rozhraní poskytovatele emailové schránky. Jakmile napíšete email a stisknete tlačítko odeslat, je pomocí protokolu SMTP (Simple Mail Transfer Protocol) email z vašeho počítače odeslán přes internet na emailový server vašeho poskytovatele emailu. A Vás jako odesílatele už nemusí nic ohledně tohoto emailu zajímat. Jakmile dojde email na server, je odeslán na emailový server příjemce. Pokud se role změní a jste nyní jako příjemce, pak opět pomocí nějakého emailového klienta nebo webového rozhraní se přihlásíte a přečtete si vaše emaily.A právě na přihlášení a přečtení emailu se podíváme podrobněji. Existují dva protokoly a to POP3 a IMAP, oba pro uživatele zprostředkují téměř stejnou službu, ale jejich chování je docela odlišné.Nejprve začneme protokolem POP3. Protokol POP3 byl standardizován v roce 1996 a přesně znění můžete najít v dokumentu RFC 1939. Pro spojení využívá protokoly TCP a této komunikaci je vždy vyhrazen port číslo 110. Komunikace funguje na principu klient - server, klient posílá dotazy a server na ně reaguje a posílá odpovědi. V protokolu POP3 jsou definovány přesné tvary dotazů a odpovědí, takže pro programátory není zas tak složité ošetřit všechny stavy.Pokud server pošle odpověď, která začíná +OK, je vše pořádku, pokud začíná –ERR xx, došlo k nějaké chybě. XX je číslo , které nám konkrétní chybu identifikuje . Nejprve je nutné ustanovit spojení mezi klientem a serverem, jakmile je spojení aktivní, následuje autentizací část, kdy klient zašle přístupové jméno a heslo a server je zpracuje a odpoví. Pokud je vše v pořádku, má nyní klient volný přístup ke svým emailům a může opět pomocí příkazů s nimi pracovat (číst, mazat,…). Pokud chcete ukončit práci se schránkou, stačí se opět zaslaným dotazem odlogovat.Zde jsou vypsané základní příkazy a dotazy, které každý pop3 server a pop3 klient obsluhuje. Při autentizaci je možné použít příkazů USER a následně PASS nebo pouze jednoho příkazu APOP. Po té se při práci s emaily používají STAT, LIST, RETR, DELE, NOOP, RSET. Dále ještě příkaz, který nebyl zapsán do RFC dokumentu, ale dnes již je používání téměř všemi klienty. Je to TOP. Pro odlogování a ukončení práce slouží klasický příkaz QUIT. Ještě malá poznámka, každý řádek dotazu musí být ukončen pomocí CRLF. Nyní trochu podrobněji k příkazům a dotazům.USER login – odeslání logovacího jménaPASS heslo – odeslání vašeho heslaAPOP login hash – odeslaní loginu a hashe, který tvoří razítko serveru a vaše heslo, razítko serveru je součástí první odpovědi serveru při připojení klienta.STAT – server zašle v odpovědi počet emailu ve schránce a součet jejich velikostíLIST x – v odpovědi bude na každém řádku informace o jednom emailu ve schránce, pokud pošlete nepovinný parametr x, tak server pošle pouze informace o emailu číslo xRETR x – server pošle celý email číslo x, pokud je email příliš dlouhý, tak se posílá na části. Konec emailu je označen tečkou na novém řádkuDELE x – email číslo x je označen jako smazanýNOOP – prázdný dotaz, server pouze odpoví +OKRSET – obnoví emaily označené jako smazanéTOP x y – zobrazí hlavičku emailu číslo x a k tomu y řádků emailuNyní si trochu přiblížíme druhý protokol. IMAP vznikl roku 1986, jako protokol pro vzdálenou správu poštovní schránky. Od té doby se na svět dostaly různé nové verze a specifikace a v současnosti se používá verze 4 revize 1, která pochází z roku 1996. Přesné znění si můžete přečíst v dokumentu RFC 3501.Protokol IMAP využívá protokoly TCP a je mu rezervován port číslo 143, je také ještě možné použít šifrování pomocí SSL a zde pak je pro komunikaci k dispozici port číslo 993. U protokolu IMAP je komunikace řešena podobně jako u POP3 na bázi klient - server, tedy dotaz - odpověď. Klient také vysílá dotazy, jsou podobně jako v minulém případě, ale je zde několik i odlišností. Server odpovídá v kladném případě OK a následuje případná odpověď, pokud dojde k nějaké chybě, server odpoví zprávou BAD. Základních příkazů a dotazů je o něco více než v minulém případě, ale protokol IMAP také podporuje, už ve své základní podobě, práci se složkami.Pro přihlášení slouží dva příkazy a to LOGIN a AUTHENTICATE. Je zde jeden úplně nový typ příkazu a to příkaz CAPABILITIES, který zjišťuje aktuální možnosti serveru. Pro práci se složkami jsou k dispozici příkazy CREATE, DELETE, RENAME a LIST. Při práci se samotnými zprávami se využívají příkazy COPY, FETCH, STORE, CLOSE. Další novinkou je vyhledávání v emailech funkcí SEARCH. A posledním příkazem je ukončení práce s emailovou schránkou odlogování , což zajišťuje příkaz LOGOUT.Významy jednotlivých příkazů jistě není těžké si odvodit z jejich anglických názvů. A vesměs jsou stejné nebo podobné jako v minulém případě a číst dvakrát výpis, v některých případech téměř totožných, funkcí není příliš záživné. Zvláště proto, že tento článek je určen široké veřejnosti.Teď už víme, jak fungují oba protokoly, ale ještě není zodpovězena jedna důležitá otázka, a to čím se vlastně tolik od sebe liší? I zde platí, když dva dělají totéž, není to totéž. Hlavní odlišností protokolu IMAP je to, že pokud chcete přečíst si email, tak protokol POP3 jej napřed stáhne do vašeho počítače a veškerá práce s ním se pak děje u vás v počítači, zatímco protokol IMAP nic do vašeho počítače nestahuje a veškeré operace se provádějí na straně serveru. To je v případě časově neomezeného připojení výhoda, nemusíte nic stahovat do počítače a mít následně obavy ze zavlečení nějakého viry do počítače.Od této skutečnosti se odvíjí i výhody a nevýhody obou protokolů. Při používání protokolu POP3 si uživatel stahuje své emaily k sobě do počítače a až pak si je může v klidu přečíst, takže nezatěžuje nebo již nepotřebuje připojení k internetu. Tím také odpadá možnost hledání v emailech na serveru, které IMAP podporuje.Dalším rozdílem je možnost připojení více uživatelů k jedné emailové schránce v případě IMAPu oproti pouze jednomu uživateli u POP3. Tuto možnost využijí spíše ve větších organizacích nebo tam, kde sdílený email používají lidé jako skladiště informací nebo dat pro více lidí.Dalším bodem, kterým IMAP vylepšuje své služby je získávání informací o stavu zprávy. A ještě jeden docela zásadní bod, který POP3 nemá implementován je podpora více schránek, vytváření nových, přejmenování a mazání schránek. A také je přesouvat emaily mezi jednotlivými schránkami. IMAP má tedy funkční výhody oproti svému konkurentovi, ale jeho implantace v plném rozsahu je velmi složitá a tak je zbytečné používat na obyčejné čtení emailů ty nejmodernější možnosti. Stejně jako si nebude kupovat software za několik tisíc korun na to, abyste např. napsali a vytiskli stránku textu. A také při nedokonalém naprogramování aplikace pro protokol IMAP, dochází k velmi velkému vytížení serveru.Nyní už byste měli mít alespoň základní představu o tom, že pouhé přečtení emailu není zase tak jednoduchá záležitost z pohledu aplikaci a jejich vzájemné komunikace. Pokud byste chtěli se dozvědět něco více o těchto protokolech, nebo o některých jiným, tak doporučuji dokumenty RFC, jsou sice v angličtině, ale naleznete je docela snadno např. zde - http://www.rfc-editor.org

Pokračovat na článek


Nejpopulárnější internetové stránky na světě 11. - 20. místo

11) Baidu.comBaidu je čínským favoritem mezi vyhledávači, který je nejen svým vzhledem, ale i koncepcí podobným portálu Google.com. Název Baidu je podle autorů serveru inspirován 800 let starou básní z doby dynastie Song. Baidu, které v překladu znamená „stokrát“ má symbolizovat vytrvalost při hledání ideálu. Analogie s vyhledávacím portálem je proto zřejmá.12) Rapidshare.comPortál Rapidshare.com není třeba představovat nikomu, kdo alespoň okrajově sleduje dění ve světě internetu a výpočetní techniky. Především díky němu totiž takovým způsobem bují počítačová kriminalita. Jednou z nejoblíbenějších metod sdílení nelegálního obsahu se v poslední době staly takzvané internetové úložny dat, jejich součástí je i Rapidshare. Tato švýcarská společnost měla již v minulosti mnoho problémů se zákonem a poslední verdikt soudu byl takový, že by tento „sdílecí“ gigant měl kontrolovat obsah uploadu svých klientů. To ale jednak takřka nelze, jelikož objemy dat, proudících žilami Rapidshare jsou nepředstavitelné a navíc by tato firma přišla o nemalé zisky z prodeje prémiových účtů. Je tedy otázkou, jak dlouho se tato společnost dokáže bránit nežádoucím útokům a zároveň tak umožňovat pirátům nerušené stahování.13) Microsoft.comFirmu Microsoft není třeba představovat snad nikomu. Jedněmi oslavovaná a druhými zatracovaná katapultovala Billa Gatese mezi nejbohatší a nejmocnější lidi na planetě Zemi. Microsoft je tradičním rivalem firmy Apple, které se podařilo se svým Macintosh OS prorazit především ve Spojených státech, kde pověstným „macům“ nahrává především dobře nastavená cenová politika. Na starém kontinentě jsou ale pro příznivce maců daleko horší podmínky a tudíž tu lépe kvete pšenka především Microsoftu. Ten se momentálně chystá vydat další pokračování nekonečného „seriálu“ s názvem Windows. Nový operační systém s kódovým označením Windows 7 má nahradit, či snad doplnit stávající Windows Vista a definitivně přerušit čáru života dosluhujícím, ale dle mnohých stále nejlepším Windows XP. Microsoft je ale znám také jako tvůrce hardwaru, či distributor počítačových her. Pod jeho taktovkou vznikly celé série kvalitních klávesnicí, myší nebo například gamepad Sidewinder. Z herní branže připomeňme například veleúspěšné Age of Empires.14) Google.deNěmecká mutace Google.com. Asi není třeba nic víc dodávat.15) Google.co.inIndická variace na původní vyhledávací portál Google.com. Není divu, že se sem tato jazyková varianta propracovala, vždyť se v případě Indů jedná o 2. nejpočetnější státní zřízení. Naproti tomu je daleko větším překvapením například umístění německého Google o příčku výše.16) QQ.comPortál QQ.com je zázemím pro světovou jedničku mezi čínsky „hovořícími“ IM komunikátory a taktéž 3. nejúspěšnějším komunikačním softwarem vůbec. Tencent QQ, jak se oficiálně tento IM klient nazývá, se narodil v čínském Shenzhenu, v listopadu roku 1998. Kvůli velkému zájmu byla v roce 2002 pozastavena bezplatná registrace a všichni nově příchozí museli zaplatit poplatek. Od této myšlenky ale autoři o rok později upustili, jelikož byl na QQ vyvíjen velký tlak ze strany konkurenčních komunikačních programů. V současné době se Tencent QQ těší skutečně masové oblibě především v asijském světě a poznáte ho podle loga tučňáka s červenou šálou.17) Hi5.comHI5.com je velice oblíbený sociální portál, který v dnešní době funguje v celé řadě jazykových mutací, včetně češtiny. Tato sociální centrála byla založena v roce 2003 a jejím autorem je Ramu Yalamanchi. Tento portál nabízí všechny klasické funkce, jako zaregistrování profilu, sdílení fotek, hledání přátel v místě svého bydliště a podobně. HI5 je velice oblíbený napříč celým světem, za což mluví i čísla – 70 milionů registrovaných uživatelů do února 2008.18) Sina.com.cnSina.com.cn je největší, čínsky „mluvící“ vzdělávací webový portál, o kterém bych vám toho asi mnoho nenapsal, nebýt takových vymožeností, jako je například portál Wikipedie. Celé tyto stránky jsou totiž v čínštině a tak je pro Evropana takřka nemožné, poodhalit roušku jejího obsahu. Sina.com byla založena v roce 1999 společností SINA Corporation a nabízí celou řadu služeb, jako e-mail, vyhledávač, posílání SMS, blog a nebo třeba hry.19) Google.frFrancouzká verze portálu Google.com na devatenáctém místě byla rovněž velkým překvapením.20) Ebay.comDalší přerod na poli internetových služeb. Tento server umožnil lidem po celém světě prodat cokoliv a kdykoliv, ale co je nejdůležitější – z pohodlí vlastního domova. Ebay.com je totiž světoznámý aukční server, kde dennodenně běží tisíce a tisíce aukci a uživatelé tohoto portálu nakupují a prodávají podle vlastní libosti a uvážení. Každý registrovaný má vlastní účet, kde se mu za uzavřené obchody zobrazují reference, buď kladné, neutrální nebo negativní – vše podle spokojenosti druhé strany. Podle toho si ostatní vybírají své obchodní partnery a nebo je následně přizvou do svých aukcí. Českou, ale nejen českou kopií serveru Ebay.com je aukční portál Aukro.czCo z toho vyplývá?Ze statistiky navštěvovanějších stránek světa je jasné, že ačkoliv si absolutní prvenství odnáší vyhledávací portál Yahoo, tak největší úspěch ve skutečnosti slaví konkurenční společnost Google, která v top dvacítce s různými jazykovými mutacemi svého vyhledávače obsadila celkem čtyři příčky. Dále se dá ze statistiky vydedukovat, že internetu vévodí asijský kontinent, jelikož v první dvacítce se umístily servery jako Yahoo.co.jp (japonská verze serveru Yahoo), stejně jako Baidu.com (přední čínský vyhledávač), QQ.com nebo Google.co.in a Sina.com.cn. Bez zajímavosti není ani fakt, že ve světě neuvěřitelným způsobem „frčí“ takzvané „social“ servery, protože v první dvacítce najdete jak Facebook.com, tak Myspace.com, stejně jako třeba Hi5.com. Ještě před měsícem do první dvacítky „top global“ serverů spadal i komunitní portál Orkut.com.br od společnosti Google, který se ovšem k datu vzniku tohoto článku (7. – 17. listopadu 2008) nalézá na 38. pozici, což znamená, že se propadl během měsíce z 19. na výše zmíněnou 38. příčku.

Pokračovat na článek


Nejpopulárnější internetové stránky na světě 1. - 10. místo

Už jsme tady měli nejoblíbenější dvacítku webových stránek v rámci České republiky, či Slovenska, ale absolutní elitu mezi internetovými stránkami si představíme až dnes. Čeká nás celá řada překvapení, ale první příčka je zběhlému „surferovi“ takřka jasná. Anebo že by ne?Nuže, víte, kdo je na první pozici?1) Yahoo.comKdo tipoval, že první stupínek obsadila neustále expandující společnost Google, ten se plete, jelikož jedničkou světového internetu se stala společnost Yahoo, hlavní konkurent výše zmíněného Googlu.Yahoo! neboli zkráceně Yet Another Hierarchical Officious Oracle je světově nejoblíbenější vyhledávací portál, který provozuje již od roku 1994 společnost Yahoo! Inc. O tomto portálu jsme si už něco málo prozradili ve dvoudílném článku o nejoblíbenějších webech na Slovensku a nyní budeme plynule pokračovat. Jak už jistě víte, společnost Yahoo! Inc. byla založena Davidem Filem a Jerrym Yangem, toho času studenty technické fakulty na univerzitě ve Stanfordu.Yahoo.com, to je rozsáhlé zázemí pro komunikaci, zábavu, zpravodajství, ale i další zajímavé aktivity. Kromě e-mailu, Messenger, rádia, horoskopů, mapových podkladů nebo třeba odkazů pro cestování tu najdete i velmi zajímavý bulvární „plátek“ s názvem „OMG“ (zkratka pro „Oh my god“ – Óóó můj bože), který najdete na omg.yahoo.com.2) Google.comDruhou příčku mezi vyhledávači i mezi nejoblíbenějšími světovými stránkami si odnáší společnost Google, díky stránce Google.com. Ta se zobrazuje v rozličných jazykových mutacích, podle toho, z jaké země se na ni „přihlásíte“. Popisovat vyhledávací portál Google by bylo zbytečné, protože ho každý zná, protože ho každý používá a protože už jsme si ho v předchozích dvou dílech rozebírali :-). Bez zajímavosti k tomuto serveru ale není, že obsahuje i rozhraní pro pokročilé vyhledávání, kde můžete vyhledávat například přesnou frázi, alespoň jedno uvedené slovo anebo třeba upřesnit region vyhledávání. Vyhledávání můžete také omezit například v rámci určité domény (google.com; info-koktejl.cz; yahoo.co.jp atp.) V rámci vyhledávače Google si můžete také nastavit bezpečnostní filtr pro odstranění výsledků s pornografickým obsahem a podobně. Kdo chce, může navíc nastavit preferované jazykové varianty, v jejichž rámci hodlá vyhledávat (například jen česky nebo slovensky).3) Youtube.comDalší server, o kterém toho už bylo velmi mnoho napsáno a takřka každý ho zná nebo používá. Youtube.com je video-streamingový portál, který byl založen v roce 2005 trojlístkem ve složení Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim, odkoupila o rok později výše zmíněná společnost Google za 1,65 miliardy amerických dolarů. Problémem pro nezasvěcené pozorovatele, ale i IT odborníky je ale velmi vysoká míra pirátského obsahu, který na stránky Youtube.com přibývá každým dnem. Ale i přes to, že společnost Google slíbila zjednat nápravu se nic markantního zatím neděje, jelikož tyto „čistky“ by rázem Youtubu odňaly jakýsi punc serveru, kde je k nalezení takřka jakýkoliv videosoubor z tématiky hudebních videoklipů, herních trailerů, či jiné interaktivní zábavy.4) Live.comPortál Live.com je domovským vyhledávačem společnosti Microsoft, který si nepotrpí na přeplácanost, zpravodajství, horoskopy a další podobné tuctovosti, kterými dnes disponuje každý druhý vyhledávací systém. Live.com odkazuje pouze na MSN portál, dále na Windows Live a také na velice populární e-mailovou službu Hotmail. Live.com obsadilo čtvrtou pozici mezi světovou top dvacítkou.5) Facebook.comKomunitní portály zažívají v posledních letech svojí renesanci a na čele světového „intersociálního peletonu“ stojí server Facebook.com. V podstatě jde o rozsáhlý sociální webový systém, sloužící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a v neposlední řadě také k zábavě. Facebook byl založen studentem Harvardské univerzity Markem Zuckerbergem, přičemž se původně týkal pouze studentů tamní univerzity. Postupně se ale rozšířil i na další a další a poté se začaly přidávat i větší společnosti. Nakonec byla k účasti přizvána i veřejnost. Členem může být kdokoliv, kdo dosáhl věku 13ti let. V rámci Facebooku můžete být členem různých sociálních sítí, například v rámci své školy nebo konkrétní geografické lokace. Hodnota serveru se podle odhadů z roku 2006 vyšplhala až ke 100 miliónům amerických dolarů.6) Msn.comDalší veleúspěšný a velmi známý portál od internetového, softwarového, ale i hardwarového giganta, společnosti Microsoft. Server MSN.com je koncipován jako klasický vyhledávač, doplněný o tradiční paletu služeb. Stejně jako na serveru Live.com se tu setkáte s poštovním portálem Hotmail, stejně jako s IM klientem Live Messenger. Dále zde mají místo denní zprávy, kurzy měn nebo krátké zprávy ve formě tzv. „video highlights“.7) Myspace.comMyspace je dalším komunitním portálem, kterým se VELMI inspiroval Seznam při tvorbě služby Lidé.cz. Myspace funguje na principu tvorby profilů, kam si můžete uploadovat libovolné množství fotek a videí a to bez nutnosti schvalování moderátorem. Tento server zároveň funguje jako seznamka, či útočiště některých umělců, kteří zde rovněž mají své profily. Bez zajímavosti není ani to, že Myspace má vlastní IM komunikátor, přes který si uživatelé mohou posílat vzkazy, či komentáře. Je velmi podobný evropské jedničce - ICQ.8) Wikipedia.orgVelice populární online encyklopedie, kterou jsme si již více než důkladně probrali v prvních dvou samostatných částech seriálu. Bez zajímavosti ale není, že zakladatel Wikipedie Jimbo Wales byl dokonce v roce 2006 zařazen do žebříčku stovky nejvlivnějších lidí světa podle časopisu Time. Wikipedia se také často stává terčem útoků kritiky, kvůli své volné upravitelnosti, a tak se často stává, že se v jejích útrobách nalézají články nepravdivé nebo se smyšleným, či rasově orientovaným obsahem.Vedle Wikipedie provozuje společnost Wikimedia mimo jiné servery Wikisource, Wikislovníky, Wikimedia Commons, Wikizprávy, Wikicitáty a Wikiknihy.9) Blogger.comVelice populární služba, kterou založila v roce 1999 malá společnost jménem Pyra Labs ze San Francisca. Sami autoři k tomu dodávají: „Během pár let Blogger začal prorážet, nejprve pomalu a nakonec s plnou parádou. Dali jsme dohromady nějaké peníze (ale zůstali malou firmou). Pak přišel propad, peníze nám došly a naše malá radostná cesta už tak radostná nebyla. Jen tak tak jsme přežívali, ne všichni zcela bez následků, ale celou dobu (většinu dní) jsme službu drželi při životě a začali ji znovu budovat.“ V roce 2002 odkoupila tento portál společnost Google, která ho provozuje a spravuje dodnes. Zní to skoro jako nějaká pohádka ze šťastným koncem, ale vězte, že Blogger.com je k dnešnímu dni jedním z nejstarších bloggovacích portálů vůbec, protože jeho autoři stáli u samého rozmachu internetových služeb. Blogger.com je dostupný rovněž v české lokalizaci.10) Yahoo.co.jpK tomuto portálu se toho nedá moc co napsat, snad jen tolik, že jde o japonskou mutaci známé vyhledávací jedničky Yahoo.com. Obsah je takřka totožný, ale moc si tu nepočtete, pokud zrovna nemáte nainstalovanou japonskou znakovou sadu.

Pokračovat na článek


Možná rizika a zabezpečení prohlížeče

Nebezpečí napadení vašeho počítače nečíhá jen v elektronické poště, komunikačních programech a podobně, ale také ve vašem internetovém prohlížeči. Ovládnutí vašeho počítače prostřednictvím prohlížeče je zvlášť nebezpečné tím, že to zkrátka dlouho nepoznáte.Hackeři (lidé oplývající uměním proniknout do neproniknutelného) mohou nenápadně měnit způsob zobrazení a zobrazovaný obsah díky tomu, že získali kontrolu nad vaším internetovým prohlížečem.Jak se takovému napadení účinně bránit?Tak především hlavní je prevence. To znamená, že pokud pravidelně aktualizujete počítač nejnovějším softwarem pro zabezpečení a dodržujete pravidla bezpečného procházení internetu, riziko napadení je velmi nízké. Vaše opatrnost také můžete chránit prohlížeč před ovládnutím.Jak být opatrný?V první řadě dávejte pozor, co stahujete a instalujete do počítače. Před stažením nového softwaru do počítače se u některého typu prohlížeče zobrazí okno s upozorněním. Berte toto upozornění vážně. Nedůvěryhodné online hry a multimediální služby mohou k Free (bezplatnému) softwaru, jehož stažení je nutné pro používání daných služeb, připojit spyware a další škodlivý software. Pokud si nejste jistí naprostou bezpečností software, nestahujte ho a neinstalujte do počítače. V případě zobrazení tohoto výstražného okna s dotazem, zda chcete nainstalovat software klikněte na tlačítko Ne v případě, že nedůvěřujete plně jeho bezpečnosti a nemáte úplnou jistotu, že tento software chcete do počítače nainstalovat.Používejte nejnovější verzi internetového prohlížeče. Používáte-li aplikaci Internet Explorer, zkontrolujte, zda máte nejnovější verzi, a stáhněte a nainstalujte dodatečné aktualizace zabezpečení. Nyní je aktuální Internet Explorer 7, v Mozille Firefox je to verze 2.0.0.1Obstarejte si soupravu nástrojů na ochranu před ovládnutím, pomocí nichž lze znovu získat kontrolu nad prohlížečem a počítačem v případě ovládnutí prohlížeče. (Microsoft Windows Defender, Spybot) .Používejte aktuální antivirový program a nastavte si jej na automatické spouštění. Útoky s cílem ovládnout prohlížeč jsou v mnoha případech spojeny s viry a spywarem a právě pomocí pokročilých antivirových programů lze také odhalit a odstranit některé programy využívané při ovládnutí prohlížeče. Spyware také znemožňuje procházení určitých webových serverů, přivádí uživatele k webu stejného jména, některé verze obsahují také trojské koně. Nejznámějším představitelem tohoto typu spywaru je například CoolWebSearch . Nejdůležitější však je, abyste si upravili nastavení zabezpečení prohlížeče.Úprava nastavení zabezpečení počítačeV nabídce Nástroje klikněte na Možnosti Internetu a poté na kartu Zabezpečení.Najeďte na ikonu Internet, klikněte na tlačítko Vlastní úroveň a v políčku Obnovit rozbalte roletku a vyberte nastavení Střední. Nakonec potvrďte tlačítkem OKJako prevence je také dobré zapnout blokování automaticky otevíraných oken. Postupujte následovně:Opět vyberte Nástroje, najeďte na příkaz Možnosti Internetu a otevřete záložku Osobní údaje.V políčku Blokování automaticky otevíraných oken zaškrtněte Blokovat automaticky otevíraná okna. Poté potvrďte tlačítkem OK.Co však dělat, když už váš počítač napadený je? Nejprve byste měli vědět jak vůbec poznat, že byl váš počítač napaden. Existuje několik jasných ukazatelů, podle kterých zcela určitě zjistíte, že váš prohlížeč je někým ovládán.Mezi ty nejvíce průkazné patří zejména:Zobrazování většího množství překrývajících se automaticky otevíraných oken. ( Na obrazovce se objevuje nekonečné množství reklam.)Váš počítač pracuje pomalu. Software, který vám škodí může počítač zpomalovat.Nemůžete přejít na některé weby, především na ty se softwarem na ochranu proti spywaru a dalším softwarem pro zabezpečení.Změní se domovská stránka nebo jiná nastavení v počítači, včetně přidání odkazů na stránky, kterým byste se jinak zcela určitě vyhnuli.Pokud jste zaznamenali některý z výše uvedených ukazatelů, je pravděpodobné, že váš prohlížeč je napaden. Získejte nad ním zpět kontrolu. Nejprve se zbavte automaticky otvíraných oken.Stiskněte trojkombinaci CTRL+ALT+DEL, klikněte na tlačítko Správce úloh a poté na záložku Procesy. Vyberte položku IEXPLORE.EXE, klikněte na ní a stiskněte Ukončit proces.Díky tomu se zavřou všechny instance aplikace Internet Explorer. Poté můžete program znovu bez obav spustit a pokračovat v brouzdání internetem.Pokud se i nadále objevují signály ovládnutí webového prohlížeče, zkuste následující opatření:Nainstalujte preventivní software, např. Spybot. Stažením, instalací a spuštěním těchto programů lze identifikovat mnoho programů využívaných k ovládnutí prohlížeče.Spusťte Nástroj pro odstranění škodlivého softwaru. Tento nástroj může zachytit některý software využívaný k útokům, ale ne všechen.Ručně obnovte nastavení. Používáte-li aplikaci Internet Explorer a změnila se vaše domovská stránka, můžete v mnoha případech sami obnovit původní nastavení.Jistě již víte, že přes Nástroje, dále Možnosti Internetu a vyberete kartu Obecné.V políčku Domovská stránka zadejte požadovanou webovou adresu do řádku Adresa nebo můžete stisknout tlačítko Použít výchozí, a tím obnovíte původní nastavení výrobce. Potvrdíte jako vždy OK.Zamezte ukládání hesel. Nastavte si svůj prohlížeč tak, aby neukládal hesla lokálně na počítači. Jak jinak, než přes Nástroje, Možnosti Internetu, dále pak Obsah a nakonec Automatické dokončování. Tam zkontrolujte, že položka Uživatelská jména a hesla na formulářích není zaškrtnuta.Někdy ovšem potřebujete zabezpečit prohlížeč ne kvůli napadení, ale kvůli nevhodnosti některých webů pro vaše děti. Existují softwary, které pracují na principu Rodičovského zámku, většinou jsou součástí sad aplikací, které nabízejí i jiné funkce, jako třeba antivirovou ochranu nebo bránu firewall, například sada Norton Internet Security.Co to vlastně takový Rodičovský zámek je? Jeho funkce spočívá v tom, že se snaží blokovat přístup dětí k obsahu, který neodpovídá jejich věku. Povoluje přístup ke stránkám považovaným za neškodné, ale blokuje weby, které by mohly mít na dítě nepříznivý vliv. Jednou z nejčastěji používaných metod je filtrování podle adres URL. Software používá databázi webů klasifikovaných jako nevhodné pro děti. Tyto pravidelně aktualizované seznamy nevhodných webů jsou kategorizovány podle toho, zda je jejich obsah považován za určený pro dospělé. Je na rodičích, aby zakázali jednu nebo více kategorií webů. Při aktivaci této možnosti bude adresa každého webu vyžádaná dítětem porovnána s adresami v tomto seznamu. Všechny weby nalezené v seznamu nevhodných webů budou zablokovány a všechny ostatní budou povoleny. Funkci rodičovského zámku má automaticky začleněnu již nový prohlížeč Internet Explorer 7+ chystaný pro novou verzi operačního systému, kterým je Windows Vista.

Pokračovat na článek


Podvodné emaily – phishing

Internet a jeho služby jsou nejen nekonečnou studnicí vědomostí, zábavy a komunikace, ale také snadnou možností, jak se obohatit na cizí účet, podvodem. Máte-li alespoň jednu e-mailovou schránku, zřejmě jste již někdy dostali e-mail vybízející vás k vyplnění formuláře pro potvrzení přístupu k vašemu účtu, ať už v bance nebo na třeba na některém obchodním portálu jako je eBay. Možná vám přišlo divné, proč byste měli vyplňovat údaje o bankovním účtu v bance, se kterou jste nikdy neměli co do činění, jednalo se totiž o podvodný e-mail, tzv. phishing, tedy pokus vás nachytat.Stejně tak, jak se mezi "obyčejnými" uživateli rozšiřují možnosti využívání internetu, se na internetu vzmáhají podvodné a kriminální aktivity zaměřené právě na tyto uživatele. Jistě nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že s určitým druhem internetového podvodu se už setkal každý z nás. Stačí k tomu totiž jen obyčejná emailová schránka. A je úplně jedno, jestli je to schránka, kterou jste si založili u některého z poskytovatelů zadarmo, nebo schránka, kterou vytvořil administrátor přímo na vaší doméně. Všechny se téměř okamžitě stávají terčem útoků, které všichni dobře známe pod označením spam.Jedním z nejnebezpečnějších napadení je potom takzvaný phishing. Ne že by vám nějakým způsobem poškodil data na počítači nebo způsobil jiné škody, které se týkají třeba vaší techniky. Jeho nebezpečí spočívá v něčem úplně jiném. Adresátem tohoto typu útoku jste totiž vy jako fyzické osoby a stejně tak je to i se škodou, kterou může phishing způsobit. A nejhorší na tom všem je, že mu v tom aktivně pomůžete vy sami. Pak už nezbývá nic jiného než si vyčítat svoji (nejjemněji vyjádřeno) nepozornost a lehkovážnost.Phishing je velmi sofistikovaná forma podvodu. Vychází z takzvaného sociálního inženýrství a drží se jedné myšlenky – proč získávat citlivé informace kriminální činností jako je třeba fyzická krádež údajů, když je na sebe může prozradit sám jejich uživatel. Není to sice jednoduché a ne každý na tento typ podvodu naletí. Když si ale uvědomíme, že je tento typ spamu rozesílán na miliony emailových adres po celém světě, pak je téměř stoprocentně jisté, že se někdo z příjemců nachytá. A o to právě jde.Metody a cíle phishingu jsou velmi různorodé. Jistě ještě máte v paměti takzvané "Nigerijské dopisy". O nich by se dalo říct, že jsou takovým předstupněm phishingu. Zpočátku to byly normální papírové dopisy, s rozšířením internetu potom plynule přecházely na tento modernější způsob komunikace. Nepocházely sice všechny z Nigerie, jejich odesilatelé se rekrutovali i z jiných afrických zemí, přesto se nejen u nás ujalo označení podle tohoto státu. A o co v nich šlo? O nejrůznější typy podvodů zahrnující převody peněz, nákup ropy, falešné vládní i podnikatelské smlouvy a směnky.Odesilatel většinou oslovil příjemce vymyšlenou historkou a prosil ho o nějakou službu. Typickým případem byla žádost o umožnění využití bankovního účtu příjemce pro uložení peněz z dědictví nebo obchodu. Tím by se odesilatel zbavil nutnosti platit daně a na oplátku by na účtu nechal zajímavou částku jako odměnu. Pokud někdo na takový dopis odpověděl proběhla většinou ještě další upřesňující korespondence včetně předání čísla účtu, která končila nutností zaplacení zálohy na nepředvídatelné výdaje. Pokud příjemce zaplatil, bylo tato platba to poslední, co se o svém "partnerovi" dozvěděl. Pokud si myslíte, že tak naivní lidé se nemohli najít, mýlíte se. Nesmíte zapomenout, že s touto formou podvodu neměl v té době skoro nikdo žádné zkušenosti a tak lidí, kteří za tuto zkušenost zaplatili bylo poměrně hodně.I dnešní podvodné dopisy a emaily vychází ze stejných praktik. Většinou od vás sice nepožadují žádnou platbu (přece jen jsou lidé v tomto ohledu již opatrnější), nejsou ale o nic méně nebezpečné. To, co po vás chtějí je vyzrazení citlivých údajů pomocí kterých si vaše peníze mohou získat bez vašeho vědomí. Jedná se především o přístupové údaje na vaše bankovní konta, údaje o pojištění nebo jiné citlivé údaje. Emailová zpráva se tváří jakoby pocházela ze zcela spolehlivého zdroje. Může to být email od "vaší" banky, z platebního portálu který používáte nebo z aukčního serveru, přes který nakupujete levnější zboží a na kterém máte tyto údaje také uloženy. Nemusím snad mluvit o tom, že z těchto zdrojů nepocházejí. Při bližší kontrole zjistíte, že odesilatelem není ta instituce, za kterou se vydává, že emailová adresa je jiná. Jedná se přitom třeba o přehození jednoho písmena v adrese nebo o použití velmi podobného jména, které na první pohled vypadá věrohodně.A jak se snaží tyto údaje od vás získat? Forem je mnoho. Jedná se o žádosti na ověření vašeho bankovního účtu, o nátlak typu "Pokud neodpovíte do x hodin, bude váš účet zrušen" nebo o nabídku otevření nového účtu kliknutím na odkaz umístěný v emailu, který vede k vyplnění formuláře právě s citlivými údaji a jeho odeslání. Je to prostě psychologický boj. Měli byste ale vědět, že žádná seriozní instituce tyto záležitosti neřeší prostřednictvím emailu. I to se pravděpodobně v budoucnosti po rozšíření elektronického podpisu změní, v současnosti buďte ale velmi opatrní. Zdá-li se vám nějaký email podezřelý, bez milosti jej smažte, neodpovídejte na něj. Prostě nijak nereagujte. Pokud ale přece jenom váháte, kontaktujte nejdříve instituci od které email "pochází" telefonicky. V 99,9 % případů zjistíte, že se jedná o podvod.Setkal jsem se už s názorem, že nám v Česku se nemůže nic stát protože podvodné emaily jsou téměř stoprocentně psané anglicky a my přece v žádné zahraniční bance konto nemáme. To je ale velký omyl. Objevily se totiž už první vlaštovky ve formě česky psaného phishingu snažící se vylákat informace například od klientů CitiBank. Po kliknutí na odkaz v emailu se zákazníci sice dostali na pravou internetovou stránku této banky, zároveň se ale otevřelo další okno, ve kterém měli zadat a ověřit svoje údaje.S rozšířením internetového obchodu vzniklo také mnoho portálů zabývajících se prodejem zboží (Amazon, Ebay), prováděním plateb po internetu (PayPal) a bezhotovostním posíláním peněz (Western Union), které také používáme. Všude tam jsou také uloženy naše údaje týkající se třeba používaných platebních karet. Se všemi těmito institucemi jsme pouze v elektronickém styku a proto i potvrzování údajů probíhá touto cestou. I tady je tedy více než kde jinde potřeba být si před jakýmkoliv předání údajů naprosto jistí, že opravdu komunikujeme s danou institucí.A rada na závěr? Neodpovídat, neotvírat, nevyplňovat, neodesílat, smazat (až na výjimky, které jsem popsal). I když si nejste stoprocentně jistí. Odeslání citlivých údajů vám totiž s největší pravděpodobností zajistí vyprázdnění vašeho bankovního konta. 

Pokračovat na článek


Nejstahovanější aplikace v historii serveru Stahuj.cz

Internet a stahování, to jsou pojmy, které k sobě neodmyslitelně patří. Stahují se obrázky, videa, hudba a samozřejmě také programy. A na to, které programy jsou internetovými stahovači nejoblíbenější, se podíváme v tomto článku. Poslouží nám k tomu žebříček serveru Stahuj.cz za celou jeho historii.Daemon ToolsNa absolutní špici historicky nejstahovanějších programů se podle evidence serveru Stahuj.cz umístil emulátor virtuálních CD a DVD mechanik s názvem Daemon Tools. Tento software, který má na svědomí firma Duplex Secure už drahnou dobu zpříjemňuje život téměř každému uživateli počítače, který pracuje s image soubory.Když už je o nich řeč, musím pro pořádek uvést konkrétní typy imagů, které Daemon Tools podporuje. Jsou to tedy: cue/bin, iso, ccd (CloneCD), bwt (Blindwrite), mds (Media Descriptor File), cdi (Discjuggler), nrg (Nero), pdi (Instant CD/DVD), b5t (BlindWrite 5).Daemon se zobrazuje dole na liště vedle hodin a díky jeho jednoduchosti je práce s ním učiněnou hračkou. Naráz dokáže emulovat až čtyři virtuální mechaniky a to už je slušné číslo. Pokud jste v tomto oboru neznalí a ptáte se, co to vlastně onen image soubor je, tak jenom v kostce doplním, že image je jakýsi obraz CD, nebo DVD média, který je uložený ve formě jednoho souboru na pevném disku. Tvorba image už v dnešní době není problém pro žádný vypalovací software, a proto vám nic nebrání v tom, abyste si svoje za draho pořízené originální CD a DVD nosiče mohli zálohovat, jak ostatně povoluje autorský zákon. Pro úplnost ještě poznamenávám, že v současnosti je k dostání i PRO verze tohoto softwaru, která je ovšem oproti jejímu freewarovému bratříčkovi zpoplatněna.Codec pack All in oneJe tomu už poměrně, dávno, co se začaly pro komprimování videa používat kodeky, které byly a jsou schopné rapidně zmenšit velikost videosouboru, a přitom nikterak zásadně nezhoršit jeho kvalitu. Když tento kodekový trend začínal, tak bylo poměrně obtížné rozběhnout všechna videa, protože ne všechna používala stejný kodek. Pak nastávaly situace, kdy vám místo obrazu běhaly přes monitor rozličné čáry a nebo pro změnu nešel zvuk. Se skvělým nápadem proto přišli tvůrci kodekového balíku All in one, kteří do jedné instalačky zařadili ty nejdůležitější audio i video kodeky. V současné aktuální verzi All in one codec packu najdete tyto dekodéry: Dekodér pro DivX 6.1.1Dekodér pro XviD Koepi's 1.1Dekodér pro DivX, XviD - FFDShow 17.02.2005 alphaDekodér pro MPEG2 2.0.0.0Dekodér pro titulky g400 2.83Dekodér pro titulky DVobSub (Win9x, Win2k a WinXP) 2.23, 2.33Dekodér pro OGG Vorbis 0.9.9.5Dekodér pro AC3 1.01a RC5Morgan Multimedia Stream Switcher 0.99ßBsplayerUrčitě se vám taky někdy stalo, že jste si chtěli pustit nějaký nestandardní video soubor a MediaPlayer od Microsoftu se na to moc vesele netvářil. Možná proto by bylo dobré sáhnout po nějakém alternativním přehrávači, který zvládne přehrát i ty „obtížnější“, či chcete-li méně standardní video formáty. A právě takovou hodně rozumnou alternativou (ne-li plnohodnotnou náhradou) je prográmek BSplayer. Tento soft podporuje celou řadu speciálních funkcí, jako umístění titulků libovolně po obrazovce, jejich vyhlazení, plně nastavitelné klávesové zkratky, skiny, equalizér, posouvání titulků a jiné drobnosti. Navíc zde najdete i rozšířené nastavení zvuku a podporu nejnovější verze DivX formátu. Bsplayer je ke stažení zcela zdarma, ale existuje i jeho PRO verze, která je placená a obsahuje další spoustu nových a užitečných funkcí.Adobe readerPokud trochu více používáte počítač v kombinaci s internetem, tak jste už jistojistě narazili na dokument s příponou PDF. Počítačového laika možná překvapí nekompatibilnost této přípony se standardní kancelářskou výbavou počítače v podobě Microsoft Office, nicméně oko zkušenějšího uživatele už tento druh dokumentu dokáže bez nejmenšího problému přiřadit programu Acrobat Reader od softwarového giganta Adobe. Momentálně se aktuální verze programu vyšplhala až na osmičku a na oficiálních stránkách si můžete koupit standardní, nebo profi verzi, která se dá pořídit za krásných 449 dolarů:-). Novinkou je ale tzv. Adobe Acrobat 3D, který podle slov autorů umí pracovat například s CAD soubory a vytvářet tak 3D kompozice. Cena této verze Acrobata stojí 995 $. Do našich statistik ale samozřejmě patří verze Acrobat Reader, která je zcela zdarma.CCleanerCCleaner je velmi zajímavý a užitečný nástroj, který slouží pro optimalizaci operačního systému. Nejen, že si dokáže poradit se zbytečnými položkami ve vašich registrech, ale zároveň vás dokáže zbavit špíny po programech k běžnému užívání, což má zpravidla za následek uvolnění slušného množství místa na disku. Určitě už se vám totiž taky stalo, že se vám čas od času ztratilo nějaké to „gigo“:-). No a právě díky CCleneru můžete svého vrnícího miláčka podrobit kompletnímu bezbolestné diagnostice, která je poskytována zcela zdarma.Změny poslední verze:Kompletně přepracováno v C++Rychlejší analyzování a čištěníPortable - možnost spouštět z USBPřepracované uživatelské rozhraníA mnoho dalšíhoAvast HomeO českém antivirovém programu od firmy Alwil software jsem toho na těchto stránkách napsal už opravdu hodně a nechtěl bych pravidelné čtenáře nudit stále stejnými otřepanými frázemi, takže bych spíše odkázal na článek o desítce nejstahovanějších antivirů podle serveru stahuj. Pro úplnost ale uvádím seznam novinek a změn freewarové Home edice, které přináší její nejaktuálnější verze 4.7.1029:změny v infrastruktuře testovacího jádra, přinášející vyšší detekční schopnostiopravena chyba, která se občas projevovala až pádem avast screen-saveru při jeho spouštěníopraveny problémy SIS a CAB unpackerů s některými poškozenými souboryStandardní Štít: opraven drobný únik paměti na Windows VistaStandardní Štít: opraveno přesouvání zavirovaných souborů do truhly na Windows VistaStandardní Stít: implicitní výjimky z testování se nyní nevztahují na spouštění (jsou platné pouze pro čtení/zápis souborů)přidány další "installer" unpackerypřidány další Win32 executable unpackery (Enigma atd.)při NTLM proxy autorizaci (na ISA Server) je nyní možnost specifikovat konkrétní účet, pod kterým služba avastu aktualizaci provedepřidána arabská jazyková verzeAd-AwarePokud jste nikdy neslyšeli o užitečné aplikaci jménem Ad-aware, tak vězte, že je to momentálně jeden z nejpoužívanějších programů (ne-li nejpoužívanější) na ochranu a kontrolu před nebezpečnými škůdci, kteří v současnosti trápí nejednoho uživatele virtuální dálnice jménem internet. A tímto otravným hmyzem není nikdo jiný, než spyware. Ad-aware v současnosti vyšel opět v inovované verzi, která přináší zcela nové jádro s vyšším výkonem. Nabídka funkcí byla rozšířena a důraz byl kladen především na intuitivnost ovládání. Vylepšení doznala také funkce Ad-Watch která teď aktivně sleduje vaší práci na internetu, registry, či paměť počítače a v případě nebezpečí eliminuje útok škodlivého kódu již v prvopočátku. Verze pro nekomerční použití je ke stažení zcela zdarma a právě proto jde o nejstahovanější program na obranu proti spywaru. Nová verze 2007 také přináší znatelně rychlejší kontroly disku a menší spotřebu systémových prostředků u komponenty Ad-watch.Alcohol 120%Tento netradičně pojmenovaný vypalovací software už na počítačové scéně existuje relativně dlouho a myslím, že ho není potřeba dlouze představovat, protože velmi úspěšně alternuje Nero Burning Romu.Alkohol je tedy jednak program na vypalování CD a DVD, ale v neposlední řadě funguje také jako emulátor virtuálních CD a DVD mechanik, kterých dokáže simulovat současně až 31. Navíc si umí poradit i se soubory typu CUE, BIN, IMG a podobně, takže už odpadají starosti o drahá originální optická média, která nyní s klidem nechejte ve skříni, protože vše můžete mít pohodlně uložené na disku a emulovat přes Alkohol 120%. Ke stažení je standardně 30ti denní demo a cena za plnou verzi se pohybuje kolem 850 Kč.Bitcomet & AzureusJak jistě vidíte, tak na devátém a desátém místě se umístily dva torrentové klienty, jmenovitě Bitcomet a Azureus. Torrentové manažery se standartně používají na tzv. peer-2-peer výměnu, čili na sdílení a stahování souborů v tzv. torrentovém formátu. Pokud jste se nikdy se slovem torrent nesetkali, nebo jen nevíte, co znamená, tak bych si ho dovolil definovat.Torrent je v podstatě takový malý soubor o velikosti několika jednotek, desítek, či stovek kb (v závislosti na přenášeném objemu dat), který v sobě obsahuje informaci o umístění onoho konkrétního datového balíku. Samotné stahování pak funguje na bázi peer-2-peer a rychlost tohoto stahování ovlivňují tzv. seeders a leechers. Každý torrentový soubor má tzv. zdraví, které je ovlivněno právě těmito dvěma typy uživatelů. Zatímco seeders („sdíleči“) aktivně sdílí 100% konkrétních souborů, tak leechers („stahovači“) ona konkrétní data stahují jednak od těch, co mají ony soubory stažené, ale zároveň stahují i od lidí, kteří už mají nějakou část na disku staženou. Torrentové stahování tedy funguje na systému, kdy každý „tahá“ od každého, což je rozdíl například oproti DC++, kde stahujete většinou od konkrétního uživatele.A nyní už podrobná specifikace těchto dvou torrentových klientů ze serveru Stahuj.cz:BitcometBitComet je peer-2-peer program na sdílení a stahování souborů přes sít Bittorrent, což je asi nejpopulárnější p2p protokol, vytvořený pro vysokorychlostní distribuci souborů v řádu 100MB či jednotek GB.Program je velice účinný, čistý, rychlý a jednoduchý na používání Bittorrent klient. BitComet podporuje současně probíhající stahování, frontu stahování, výběr stahování přes torrent package, rychlý přehled, chat, virtuální paměť na hard disku, omezovače rychlosti stahování, mapování portů, proxy, IP filtr a další.Azureus VuzeAzareus je další z řady BitTorrent klientů, který nabízí velmi přehledné uživatelské prostředí. Ihned po instalaci se spustí jednoduchý průvodce nastavením, program se integruje do prohlížeče a po stažení ".torrent" meta-souboru se zahájí stahování.Program celou dobu přehledně informuje o stavu stažení, důvodech potíží, atd. Azareus podporuje stahování více souborů současně a průběh všech stahování zobrazuje v přehledném výpisu.Pro správnou funkci programu potřebujete mít nainstalované Java prostředí (J2RE). Program je z velké části přeložen do češtiny.Nová verze Azureus Vuze navíc nabízí stahování a sdílení videí, trailerů, HD ukázek filmů atd.

Pokračovat na článek


Internetové úložny dat na českém internetu

Pokud vás obsahově zaujal článek mého kolegy Lukáše Žídka z listopadu minulého roku, který nesl název Internetové úložny dat, tak byste měli zpozornět i tentokrát, jelikož se tímto tématem budeme zabývat opět a to tím způsobem, že si představíme další tři servery, každý z nich český a každý z nich něčím zajímavý.Na úvod mi dovolte uvést něco málo k praktičnosti využití těchto internetových úschoven, protože nevysvětlit ke konkrétní službě účel jejího využití, přestože tento článek navazuje na jeden již vydaný, by byla asi chyba.Určitě už se vám někdy stalo, že vám začal blbnout počítač a vy jste tak nějak v kostech cítili, že Windows na tom není nejlépe a že budete muset chtě nechtě přistoupit k formátování disku. Ale co teď, když zrovna nemám po ruce externí disk, nebo nějaké objemné médium? Ano, samozřejmě je nasnadě nejjednodušší varianta a to taková, že si svoje data můžete vypálit na DVD média, ale pro tentokrát vynechejme všechna kdyby a vezměme internetové úložny dat jako jakousi alternativu k onomu zběsilému pálení.Další možností, pro kterou byly internetové úložny primárně vytvořeny a pro kterou se dají využít spíše, je situace, kdy se potřebujete se svými přáteli, nebo kolegy podělit o určitá data. Dnes je relativní trend při rychlých digitálních linkách všechno si takříkajíc za pochodu měnit prostřednictvím ICQ, nebo třeba Skype, ale tohle není ani bezpečná, ani ideální varianta. Jednak jste omezeni svým uploadem a příjemcovým downloadem, takže se může stát, že vy budete mít upload 10M, ale váš kamarád bude stahovat jen rychlostí 50kb/s a při pomyšlení na posílání několika set megabajtů například v podobě fotek je to dost děsivá záležitost. Navíc se i může stát, že když budete přes nějakého takového klienta soubory posílat, tak můžete mít kraťounký výpadek a odesílání může začít nanovo.Přesně v takovýchto situacích vstupují do hry internetové úložny dat, které jednak dokáží pracovat s mnohem většími soubory, než třeba moderní velkokapacitní e-maily, ale za další jsou pro práci s velkými soubory primárně stvořeny. Ještě je třeba podotknout, že po úspěšném nahrání souboru na příslušný server se vám vygeneruje unikátní link, nebo chcete – li odkaz, po jehož zadání do webového prohlížeče budete přesměrováni přímo na stažení konkrétního souboru. Dost ale už bylo nudných a obšírných teoretičností, pojďme si říci něco málo o trojici velmi zajímavých českých datových úschoven…ULOŽ.TOServer Ulož.to, který byl spuštěn v květnu letošního roku, si za dobu své existence vysloužil přezdívku český Rapidshare. Že nerozumíte, co to má znamenat? Hned vám to vysvětlím. Rapidhare.de je jakýmsi průkopníkem a legendou zároveň, který rozvinul koncepci internetových úschoven. Lidé ho používají nejčastěji, protože je nejspolehlivějším, ale hlavně – je bez omezení co do uploadu a downloadu. Tato neomezenost má ale jistá úskalí v tom smyslu, že není tak úplně zdarma. Po každém staženém souboru vypočítá server pro vaši IP adresu dobu, po kterou nebudete moci z Rapidshare stahovat a která je odvislá od velikosti právě staženého souboru. Rovněž nemůžete stahovat více souborů zároveň, ale tyto restrikce jsou všechny pouze v rámci tzv. „Free“ účtu, který je zdarma a ze kterého mohou stahovat všichni i bez nutnosti registrace. Pokud si zaplatíte za účet na Rapidsharu, tak můžete okamžitě začít využívat všech výše zmíněných výhod, které tento server nabízí. Možná si teď říkáte, proč to všechno píšu, ale důvod je takový, že Ulož.to je skutečně takovou hezkou českou obdobou Rapidsharu a všechna jeho negativa prozatím nechává v ústraní. To znamená, že rychlost uploadu i downloadu je neomezená, nejsou zde čekací lhůty a můžete stahovat několik souborů naráz. Velkou výhodou je navíc možnost uploadu až 300 MB souborů, zatímco Rapidshare dovoluje pouze přílohy třikrát menší.Při přidávání, respektive uploadování souborů stačí dát pouze „procházet“, vybrat příslušný soubor z vašeho disku a následně zvolit možnost „uložit soubor/y“. Pokud byste chtěli ukládat více souborů a nakonec by se ukázalo, že jste je zvolili špatně, poslouží funkce „vyčistit formulář“.Na tomto obrázku můžete vidět průběh uploadování souboru. Všechno je naprosto přehledně znázorněno, a tak budete mít při svém nahrávání na internet o sebemenším postupu dokonalý přehled. Statistika zobrazuje průběh uploadu v procentech, dále počet souborů, jejich velikost, přenosový čas a rychlost přenosu…LETECKÁ POŠTA.CZLetecká pošta je server, který bych označil za takovou zlatou střední cestu. Její velikou předností je kromě jiného naprostá jednoduchost, až strohost úvodních stránek, ale jak by normálně bylo titulování něčeho slovem „strohý“ hanlivé, tak v tomto případě to tak rozhodně myšleno není, protože tato „strohost“ je jednoznačným plus. Člověka při práci se serverem nerozptyluje spousta odkazů a jiných zbytečností a může se tak lépe věnovat své práci. Leteckou poštu také musím pochválit za to, že pokud zrovna není přetížená, což díkybohu nebývá často, tak má skutečně slušnou rychlost downloadu a nemusíte se bát, že byste čekali několik let na to, než se vám stáhne jeden soubor.Velikost jednotlivých souborů, které můžete na server nahrát je stanovena na 161 MB, což je podle mě postačující, protože stahovat třeba 300 MB soubor z jakéhokoliv serveru, který je přetížený je téměř zbytečná věc, protože se vám pravděpodobně ani nestáhne. Abych to ještě upřesnil, tak velikost 161 MB je souhrnná a je určena pro všechny soubory, které v jeden moment uploadujete, ale velkou výhodou je, že jich můžete najednou uploadovat kolik chcete.Na tomto obrázku se vám naskýtá pohled na strohou „progress line“, která znázorňuje jak daleko od vytouženého cíle se nacházíte. Oproti Ulož.to je to docela změna a pár informativních kolonek by určitě neškodilo.NAHRAJ.CZNahraj.cz je z těchto tří publikovaných serverem nejstarším, ale i přes to, že bývá dost často přetížený ho mám rád. Jeho velkou devízou je totiž fakt, že soubory na tomto serveru vydrží opravdu velmi dlouho a nestane se, jako na letecké poště, že by vám je po měsíci smazali. To by tedy bylo zhruba tak všechno o tomto server a já jenom doplním, že velikostní upload limit na serveru Nahraj.cz je 250 MB.Server Nahraj.cz má pro uploadování připraven přehledný formulář, kde kromě cesty ke konkrétnímu souboru můžete vyplnit i popisek pro příjemce, aby se při stahování více souborů ve všem lépe orientoval.Samotný proces nahrávání souboru. Při nahrávání vám vyskočí samostatné okno, což je rozdíl oproti ostatním serverů, ale to uvádím spíše jen pro zajímavost a pro úplnost, jelikož to není nic důležitého.Na závěr tohoto druhého dílu o internetových úložnách a úschovnách dat mi ještě dovolte představit velmi zajímavou aplikaci, která se jmenuje Universal Share Downloader a která má přímé využití ve spojitosti s některými úschovnami. Proč? Inu, může se vám stát, že vám kamarád na některý takovýto server nahraje video z dovolené, které bude rozděleno dejme tomu do 15ti souborů po 100MB. Určitě se ale nebudete chtít zdržovat s tím, že budete každý link poctivě zadávat do prohlížeče a následně stahovat. To byste se příliš zdržovali, a proto je moudré využít služeb freewarového prográmku Universal Share Downloader. Tato aplikace má v sobě zakomponované ovládací protokoly pro různé druhy těchto serverů a kromě nejznámějších, jako Rapidshare, Megaupload, nebo Uploaded disponuje protokoly i některých českých serverů, například právě Nahraj.cz. Třeba takovou leteckou poštu tam zatím nenajdete, ale když si budete pravidelně stahovat aktualizace, tak se tohoto rozšíření třeba časem dočkáte. A jak to celé funguje? Úplně jednoduše…Pomocí tlačítka „plus +“ se vám otevře přehledná tabulka, do které nakopírujete příslušné odkazy a dáte potvrdit výběr. Program okamžitě začne stahovat a neustále vás informuje o tom, co právě stahuje a jak je s tím daleko. Když se stane, že je některý server přetížený, tak to zkouší v určitých časových intervalech do té doby, než se mu konkrétní soubor povede stáhnout, respektive dočasně nestažitelný soubor přeskočí a stáhne následující. U serverů, kde ke stažení musíte zadat autorizační kód si ale moc nepomůžete, protože vás program k jeho zadání stejně vyzve. Jinak je to ale záležitost k nezaplacení a mohu ji vřele doporučit všem, kteří s internetovými úložnami dat pracují častěji.

Pokračovat na článek


Overland - proniknutí do hry

Jednoho krásného dne jsem se zastavil v učebně informatiky na naší škole, abych zabil čas přehlédnutím si nějakých zajímavých stránek na internetu. Jaké bylo moje zklamání, když jsem zjistil, že celou učebnu okupují malé dětská z nižších ročníků. Při každém počítači sedělo kolem 5 malých Haranta, kteří po sobě pokřikovali nesmysly typu: "kolik máš akrů ?, pošli mi karavanu nebo s kým si v alianci?".Když jsem se tam pořádně porozhlédnout a poptat se okolostojících lidí, zjistil jsem, že hrají nějakou divnou on-line hru jménem Overland. Poté co jsem jednoho z prcků odehnal od počítače, jsem měl možnost prohlédnout si tu hru trochu podrobněji. V té chvíli jsem však vůbec nevěděl o co tam běží, nebo jak se to hraje a tak jsem raději nahodil nějakou jinou zaujímavšiu stránku. Večer jsem doma opět seděl před počítačem a surfoval jsem po NET-e. Jelikož jsem už všechny zajímavé stránky prohlédl napadlo mě, že bych se mohl kouknout jak se ten Overland hraje. Začal jsem si číst stručnou příručku, která se na stránce nachází. Zde musím poznamenat, že příručka je opravdu jednoduše a přehledně napsána a až na některé výjimky jsem všemu pochopil.Pravidla mě zaujaly natolik, že jsem se rozhodl to vyzkoušet. Napoprvé krát mi to však nevyšlo. Overland měl v té době omezenou kapacitu hráčů, kterých mohlo být maximálně tuším 200. Naštěstí je tento problém již vyřešen a tak se do Overlandu může přihlásit neomezeně mnoho lidí. Na další den se mi tam konečně podařilo přihlásit se. Hra mě natolik zaujala, že jsem ji začal hrát pravidelně. Oč v ní jde? Jednoduše. Pro začátek se musíte zaregistrovat. To znamená napsat jak chcete, aby se vaše království jmenovalo, za jakou rasu chcete hrát, jméno vašeho panovníka (jak vás budou ostatní hráči oslovovat) a hlavně váš e-mail.Asi po 5-ti minutách po vaší registraci vám přijde vaše osobní heslo. Pokud se budete chtít připojit ke svému království, budete muset pěkně naťukat vaše přihlašovací jméno a právě toto heslo (heslo doporučuji změnit tak, abyste si ho snadněji zapamatovali). Jako ve všech strategických hrách začínáte s malým královstvím. Také máte k dispozici poměrně velké množství zlata, surovin a potravin. S nimi musíte začít stavět budovy, nakupovat vojáků a celkově se starat o to, aby vám neklesla populace království na nulu. Problém je v tom, že všechno to chce svůj čas. Konkrétně se zde čas počítá na dny. Jeden "overlandovský" den je ve skutečnosti jedna hodina. Čili pokud vám na obrazovce naskočí, že výcvik vojska potrvá 5 dní, budete si muset počkat 5 hodin. Kromě stavění a výcviku vojska zde můžete také kouzlit. Ve starší verzí Overlandu, měla každá rasa své specifické kouzla, což mi připadalo jako dobrý nápad.Ve verzí, kterou jsem hrál naposledy však měla každá rasa stejné kouzla. Doufám, že to takto nezůstane a autor se vrátí k původnímu konceptu. Dále můžete ve hře využívat služeb svých špehů. S jejich pomocí můžete krást soupeřovy zásoby, zabíjet mu mágů, vojáků a získávat informace o nepříteli. Špehů si nemůžete kupovat, automaticky se k vám připojují na základě toho kolik máte postavených věží. Jistě se ptáte co je cílem hry. Neoficiálně se hraje o to, kdo bude mít nejsilnější a největší království. Své území rozšiřujete tím, že osidlují nové končiny, nebo tím že půdu ukradnete některému z protihráčů, poté co jste ho porazili. Osidlování je z ekonomického hlediska velmi vyčerpávající a tak jste v podstatě nepřímo nucen, abyste neustále bojovali (pacifisté si asi nepřijdou na své) .Oficiálne vyhrává ten, kdo nasbírá nejvíce bodů slávy. Tyto body získáváte tím, že přepadávají jiné království, kterým nejprve nutné vyhlásit válku. Na rozdíl od předešlých epoch zde však existují jisté opatření.Pokud napadnete království které má o 100 akrů méně než vy, tak nejenže nezískáte žádnou slávu, ale naopak ještě nabytou slávu ztratíte. Naopak pokud se vám podaří porazit soupeře, který mě hodně slávy, získáte o několik bodů více než normálně. Toto opatření zajišťuje, aby měli méně zkušení hrači větší šanci na přežití a naopak velcí machři musí v podstatě neustále obávat nějakého útoku. Pokud se dostanete do TOP 5 získáte originální tričko s logem Overlandu a máte možnost setkat se s ostatními vítězi.Velmi důležitá je v této hře diplomacie. Může probíhat buď prostřednictvím ostrovního fóra, nebo prostřednictvím poselství. Výhoda ostrovního fóra je v tom, že můžete bezprostředně s ostatními panovníky vašeho ostrova komunikovat a na rozdíl od poselství má takový povídání interaktivnější charakter. Problém je v tom, že takto si můžete dopisovat jen s lidmi z vašeho ostrova a vaši zprávu mohou vidět i nechtěné osoby. Poselství zas můžete poslat komukoliv, ale trvá jistý čas dokud se pošle. A můj celkový dojem z Overlandu? Je to docela fajn zábava. Tuto hru můžete hrát jak jen chcete. Můžete se stát obávanými dobyvateli nebo úspěšnými diplomaty a dokonce i mocnými mágy. Díky možnosti komunikace s ostatními je možné vytvořit mocné aliance nebo poštvat proti sobě celý ostrov.Fascinující je, že za každý svůj čin berete na sebe plnou odpovědnost. Pokud na někoho zaútočíte musíte počítat s tím, že to nenechá jen tak. Znám jeden případ, kdy jedno obrovské království zaútočilo na jiné, mnohem menší, aby získalo pro sebe cennou půdu. Asi tak za hodinu měl panovník toho království na krku 10 menších, které mu kradli zásoby, ničili mu pomocí kouzel stavby a zabíjeli mu jeho obyvatelstvo. Jeho ekonomika se mu totálně zhrútila a kdyby se nebyl omluvil a neodškodní napadeného, ​​neskončilo by to pro něj dobře (dobře to vím, protože jsem se sám zúčastnil toho hromadného ničení :-)). Možná si říkáte, že znáte tisíce (tisíce snad ne) lepších on-line her, ale které z nich se dají hrát zdarma a ještě k tomu na slovenském serveru? Overland zdaleka není dokonalou hrou, ale dobře se u ní pobavíte a možná poznáte i nové přátele.

Pokračovat na článek


In Cold Blood

Nejprve několik obecných rad do začátku:Kde je možné se připlížit k vojákům zezadu a bacit je po hlavě, tam to udělejte, ušetříte munici a často i svoje zdraví. Přitom využívejte skrýší jako jsou hromady kamenů, sudů nebo čehokoliv dalšího, za čím je možné se přikrčit. Pokud spěcháte, je lepší běhat (i když je to utrpení) a i ze žebříků se lze spouštět zrychleně - přidržením klávesy pro běh. Každého ležícího vojáka prohledejte, mívají u sebe munici a zdraví (samotná akce se provede tak, že se přikrčíte a použijete klávesu pro akci). Nebudu to v návodu stále připomínat, udělejte to prostě pokaždé, i když ne vždycky něco najdete. Hodně používejte REMORU, a to nejen na počítače, ale i na zamčené dveře a jiné elektronické předměty. Dobrá je i k tomu, abyste mohli monitorovat pohyb v místnostech, kam jste ještě nevkročili - vždycky tak budete vědět, jestli máte za dveřmi někoho čekat nebo ne.1) DůlMise : Zachránit agenta Kiefera.Promluvte si s Kostovem, pomůže vám odlákat pozornost strážného v budce. Zatímco mu bude nabízet cigarety, propližte se dovnitř budovy. Uvnitř projděte dveřmi do místnosti, kde stojí stráž, která vám dovolí jít pouze do prvních dveří vlevo. Radši poslechněte, jinak začne střílet a spustí povyk v celé budově. V umývárně počkejte u dveří, dokud jeden z voják neodejde, potom oba zbývající sejměte - a nezapomeňte je prohledat. Výtahem sjeďte dolů, tam si promluvte se všemi třemi techniky a dalším výtahem vyjeďte zase nahoru. Počkejte, dokud se k vám stráž neotočí zády, pak ho majzněte po hlavě. Zaskočte nejdřív do dveří nahoře - přítomný technik vám sdělínovou informaci o Kieferovi. Vraťte se zpátky a dveřmi vlevo pokračujte dál do místnosti se schůdky a větrákem. Dveře vlevo vedou do místnosti s počítačem. Napojte na něj REMORU a vytáhněte si pár důležitých informací o rafinérii i lidech v ní. Až to budete mít, vraťte se zpátky a po schůdkách projděte do dlouhé chodby. Na jejím konci vpravo jsou dveře, za nimi z mkrabice seberte jedno ocelové tělísko a přejděte do další místnosti s urychlovačem částic. Tam odsuňte na stranu přístroj stojící mezi oknem a urychlovačem, na straně vezmětejeden testovací kolík, vložte ho do urychlovače u spusťte. Až se uvolní cesta ven, prolezte tam, prohlédněte si odříznutý kabel, pošlete zprávu Kostovovi, aby vás urychleně kontaktoval a vraťte se do místnosti s hlídačem v budce. Ten má uvnitř své kabinky právě takový kabel, který by se vám hodil, ale nedá vám ho, dokud na něj nevytáhnete zbraň a trochu mu s ní nepohrozíte. Až kabel dostanete, použijte na něj ocelové tělísko z té samé místnosti a celé to dojděte vystřelit urychlovačem přes průrvu.Přeručkujte na druhou stranu, kde vyslechnete rozhovor mezi profesorem Tolstovem a mladou dívkou. Až tajemná Číňanka uteče, promluvte si s profesorem a z počítače vytáhněte všechno, co se dá. Podstatná je hlavně informace o tom, že profesor má dceru Alexandru - až si s ním o ní promluvíte, bude ochotný otevřít vám dveře dál. Projděte jimi a pokračujte, dokud od Kostova nedostanete zprávu - hned mu odepište, že má udělat všechno možné, jen aby odlákal stráže. Jakmile se mu to povede, můžete venku bez pečně přeběhnout do dalších dveří. Jděte doleva a dál do místnosti s ženskou techničkou, které se zeptejte na přítele profesora Tolstova. Za dalšími dveřmi zůstaňte skrčení za bednami a strážné zastřelte jednoho po druhém. Počkejte ještě, až ze zadních dveří vyběhne další voják, a až ho vyřídíte taky, projděte chodbou a zabočte doprava. Tam si prohlédněte pomocný výtah a jděte dál až do místnosti s pojistkou, která ale nejde vyndat. Pokračujte ještě dál a výtahem sjeďte o patro níž. Opatrně se přesuňte dopředu a vejděte do domku vlevo, kde konečně najdete profesorova přítele. Na otázku, zda jste hledaný agent odpovězte, že jste, a pak se pokuste odjet s pomocným výtahem v rohu. Mechanik vám vysvětlí, že ho musíte nejprve aktivovat z místnosti, kde je ženská technička, takže se tam vraťte a udělejte to.Teprve potom můžete s pomocným výtahem vyjet nahoru a taky můžete konečně vyndat pojistku, která předtím vyndat nešla.Sjeďte výtahem zase dolů, vyjděte ven a pokračujte dozadu ke strážím. Nejdřív se vydejte rovně a ne doprava přes most, ale dejte pozor, ať vás nikdo nechytí. Opatrně projděte laserovou ochranou, nalevo od ní slezte po žebříku do jámy a prohledejte nalezenou mrtvolu. Jednak u ní najdete energetický článek a jednak si budete moct do REMORY natáhnout data o Tri-Nephelinu. Vraťte se zpátky na křižovatku, tam vyřiďte stráže a pokračujte přes most dál. Kde je to možné, schovávejte se za vozíky a likvidujte vojáky ze zálohy. Dostaňte se až k přístroji, do něj zastrčte energetický článek a spusťte ho. Vzniklým otvorem proběhněte a běžte pořád dál tak dlouho, dokud neuvidíte důlní vozík, který vás z nebezpečného prostředí bezpečně dostane.2) Bezpečnostní základnaMise : Nasadit štěnici do hlídaného serveru, najít a přinést data o VFF a získat informace o místě pobytu profesorovy dcery Alexandry.Proběhněte až tam, kde se občas zjevuje robot a schovejte se tam za bedny. Počkejte, až se zase objeví a pak ho v bezpečné vzdálenosti následujte dovnitř. Až uvidíte modrý blikající bod označující nabíjecí stanoviště robotů, zastrčte do něj EMP minu a vraťte se do chodby, kudy jste přišli. Až odrovnáte prvního robota, nalákejte do blízkosti miny ještě toho druhého a pak minu vyndejte. Jděte dál až k vězeňským celám, v té první najdete profesorovu dceru Alexandru - promluvte si s ní a pak dojděte na druhý konec chodby, kde zkuste otevřít zamčené dveře. Nepůjde to, takže se vraťte k Alexandře a přemluvte jí, ať zavolá hlídače. Tady se mi někdy stalo, že když jsem ho nezabil přímo u inkriminovaných dveří na konci chodby, přiletěl s ním ještě robot, kterého jsem pak nedokázala odstranit, ale je možné, že na takovou situaci vůbec nenarazíte. Až se hlídače zbavíte, jděte dál - než se ale pustíte po schodech nahoru, vyzvedněte si ze skladu velký klíč. Do dveří vlevo od schodiště ještě nemůžete, nejdřív musíte sehnat příslušnou kartu, která na vás čeká právě o patro výš. Vyjděte tedy po schodech a zabočte do dveří vlevo. Postávajícího chlápka se zeptejte, kde najdete server, řekne vám, že musíte vyjít ještě jedno patro. Jděte tedy dál do velké místnosti s dvojím schodištěm, po kterém se pokuste vyjít nahoru. Tudy ale kvůli bystrozrakým zaměřovadlům neprojdete, takže se vraťte dolů a projděte si místnosti nalevo. Musíte přitom odchytit jednoho z hlídačů a promluvit si s ním o povolení ke vstupu. Později byste ho měli najít v místnosti s kulečníkem, poradí vám, abyste zašli za službukonajícím důstojníkem. Abyste zjistili, který to je, přečtěte si v briefingové místnosti na stěně rozpis služeb. Ten, kterého hledáte, sedí právě na záchodě, takže si tam s ním promluvte a vytáhněte z něj, že má svojí kartu uloženou ve skříňce. Jděte od místnosti s počítačem a z údajů o důstojníkovi zjistěte, která skříňka mu patří. Otevřete jí a kartu si vyzvedněte. Jděte zpátky dolů po schodech, kartou otevřete dříve nepřístupné dveře po levici a s pomocí REMORY vypněte bystrozraká zaměřovadla nahoře nad schodištěm. Vyjděte zase až nahoru a najděte místnost s žebříkem, který vede ještě výš, ale vy na něj nedosáhnete. Použijte na něj ten velký klíč, co máte v inventáři (jak moc je velký, to pochopíte, až když ho Cord vyndá z kapsy).Vylezte nahoru, projděte přes stanoviště vrtulníku do místnosti s mříží na podlaze a skrze ní si vyslechněte scénku z nižšího patra. Odteďka už se nezbavíte otravného alarmu, takže je třeba mít se ne pozoru před horlivými vojáky. Slezte po žebříku zase dolů a v patře najděte místnost s počítačem, který hledáte. Bohužel se vám nepodaří do něj dostat, takže projděte přes chodbičku do jakési centrály, kde sedí za stolem mladík přes počítače. Pohovořte si s ním a on vám nakonec do REMORY nahraje poslední verzi protokolů, které k přístupu do počítače potřebujete. Pak můžete vypustit štěnici do hlavního počítače. Ještě prozkoumejte místnosti kolem, až narazíte na jednu, v níž se nachází počítač s blokem dat o VFF - ten ale nejde vyndat jen tak, k tomu budete potřebovat speciální nástroj a ten má pouze člověk o patro níž (je to ten samý, kterého jste se na začátku mise ptali, kde najdete server). Až se k němu vypravíte, počítejte s tím, že dole v hale vás čeká přestřelka se skupinou vojáků a vůbec cestou dbejte zvýšené opatrnosti. Obtloustlý chlápek vám ukáže šuplík, z kterého si nástroj vezměte a s jeho pomocí požadovaný blok o VFF konečně můžete vyndat. Jakmile se vám to podaří, vraťte se stejnou cestou, kterou jste původně přišli.3) Ve vozidleMise : Najít a zachránit Chi Ling Cheung.Vyhoďte dveře do vzduchu výbušninou z inventáře. Až ohledáte výtah a zjistíte, že se s ním nikam nedostanete, vraťte se kousek zpátky k hlásiči požárů a použijte na něj zapalovač. Přivoláte tím technickou pracovnici, na kterou je třeba vytáhnout zbraň a zamávat jí s ní před očima, aby byla patřičně sdílná. Dozvíte se tak, že Chi drží v prvním vagónu a že je vozidlo plné vojáků. Vyjeďte výtahem nahoru, zastřelte oba vojáky a jděte dál do chodby, odkud spodním koncem uvidíte vyjíždět robota. Pak je třeba co nejrychleji běžet na horní konec chodby do místnosti s nabíječkou, strčit do ní EMP minu a vrátit se zase zpátky do chodby. Až se robot znehybní, jděte do místnosti vlevo, kde najdete technika s několika užitečnými informacemi - vydá je ale opět jen po vyhrožování se zbraní v ruce. Až budete vědět všechno, co jste vědět chtěli, vraťte se do chodby a na jejím dolním konci vpravo vstupte do střelnice. Pokud zabijete oba střelce, z bedny si pak můžete chodit doplňovat munici. Projděte přes chodbu naproti, kde za dveřmi číhá další voják. Až bude po něm, nevstupujte do dveří vpravo, jinak se vám spustí časový limit. Je výhodnější nejdřív vyčistit cestu za dveřmi vlevo. Takže tam jděte a zastřelte všechny tři vojáky, kteří postupně přiběhnou. Pak se mrkněte za levé dveře (je tam na počítači k vidění rozmístění zbraní na vozidle) a pak i za pravé dveře (tam najdete rozbušku, kterou vezměte s sebou). Pak teprve se vraťte zpět a vejděte do místností vpravo, které jste předtím vynechali.V jedné z nich najdete na lůžku zle zřízeného Felixe. Přestože jste věděli, že ve vozidle je bomba, teprve od Felixe se dozvíte, kde je a že na ní odtikává patnáctiminutový časový limit. Pomůcka, kterou k přenastavení časovače potřebujete, leží v jedné ze skříněk v místnosti hned vedle Felixe. Abyste zjistili v které, nalogujte se do počítače a přečtěte si Felixovy záznamy. Až se dozvíte, že je to skříňka číslo 23, stejně se vám jí nepodaří otevřít. Opět pomůže počítač - a prostě vám ji otevře. Seberte z ní ten důležitý předmět a pokračujte směrem k dalšímu vagónu. Laserem chráněné dveře se vám ani s REMOROU otevřít nepodaří, takže to jděte zkusit k počítači do místnosti, kde je technik, s kterým jste už mluvili. Odtud z počítače ochranu deaktivujete a budete moct pokračovat do další části vozu. Až přijdete do místnosti s robotem, skrčte se za bedny a počkejte, dokud nebude robot daleko od svojí nabíječky. Pak se k ní připlazte, umístěte do ní EMP minu a zase se odplazte zpátky do bezpečí. Jakmile se vzduch vyčistí, nastupte do výtahu a vyjeďte s ním nahoru. Tam vás hned čeká střílení na vojáka a vzápětí po něm i mávání zbraní před nosem jednoho z mechaniků. Jedině tak se totiž dozvíte, že informace, kterou hledáte, je k mání v počítači. Mrkněte do něj a zajistíte, že bedna, kterou je třeba najít, má číslo 66. Jeďte dalším výtahem, zastřelte oba vojáky, najděte bednu 66 a pomocí timer key od Felixe přenastavte časový limit na 60 minut, což je doba, kterou teď máte na prozkoumání celého vozidla a jeho opuštění. Vylezte po žebříku na střechu, kde vám další postup znemožní automatická zbraň. Abyste ji deaktivovali, musíte se vrátit do posledního vagónu do místnosti, kde jste si na počítači prohlíželi schéma rozmístění zbraní na vozidle. Z tohoto počítače zbraně deaktivujte. Pak pokračujte přes střechu do třetího vagónu. Z počítače zamkněte dveře plné vojáků, pak teprve vylezte po žebříku nahoru, přejděte na opačný konec, tam zase slezte dolů a velkými dveřmi projděte dovnitř místnosti s robotem. Opatrně se pro plazte do nejbližších dveří a tam skrčeni za bednami počkejte, až stráž přejde k vám a otočí se k vám zády. Pak ho zlikvidujte a jděte vlevo do jakési garáže. Tam zastřelte oba vojáky a po žebříkách vyšplhejte až nahoru do umývárny. Z ní se dostaňte k nabíječce robotů, strčte do ní EMP minu a vra ťte se do umývárny. Až bude po prvním robotovi, je třeba vyřídit i druhého. Jděte směrem jakoby dolů a pomocí REMORY se dostaňte přes zamčené dveře. Pak je nejvyšší čas schovat se zase do umývárny a počkat tam, dokud i druhý robot neprojde kolem vaší nastražené miny. Až to udělá, seberte minu a pokračujte do druhého vagónu.Tam vstupte nejdříve do dveří vlevo - vojáka zastřelte a mechanikovi pohrozte smrtí, aby se pěkně rozhovořil. Pak jděte do místnosti naproti a z počítače otevřete horní průchod. Sjeďte výtahem dolů a na přítomném počítači otevřete i dolní průchod. Nepůjde však zprovoznit plošina pro obsluhu - k tomu potřebujete kód od mechanika, takže mu zase jděte trochu vyhrožovat. Se získaným kódem aktivujte celé zařízení, které vás vyveze nahoru na střechu. Tam jděte až dozadu, zabijte oba vojáky a pokuste do dostat dveřmi do chodby. Nepůjde to, takže se nejdřív soustřeďte na robota - nechte ho jet za vámi (udržujte bezpečnou vzdálenost nebo po vás bude střílet), vyveďte ho nahoru na střechu a na druhé straně zase slezte dolů a v místnosti s nabíječkou do ní strčte EMP minu. Ukliďte se někam stranou a počkejte, až bude po robotovi. Pak si minu vyzvedněte a můžete jít zkratovat dveře vedoucí do prvního vagónu. Tam projděte dál, dokud nenarazíte na prvního strážného - zabijte ho a pokračujte dveřmi vlevo. Za nimi čeká další voják a až ho vyřídíte, najděte vpravo kapitánovu kabinu. Až bude v pokoji bezpečno, otevřete sejf a vezměte si z něj dvě karty. Odtud se vydejte do vězeňského bloku, kde v poslední místnosti najdete Chi. Až se hlídači vytrhne, bleskurychle ho zastřelte. Jděte s Chi na začátek vagónu a dejte jí jednu z karet, aby vám mohla pomoct odpojit zbytek vozidla. Pak se vraťte do místnosti, kde jste našli Chi, z počítače odemkněte celu 4 a jděte tam. Po žebříku se daleko nedostanete, poklop nahoře je zavřený, takže se znovu musíte obrátit na počítač, z kterého jste otevřeli i celu. Až bude poklop odklopený, vylezte nahoru, zlikvidujte vojáky a sejděte po schůdkách k řidiči. Až si s ním popovídáte, nebudete už mít do konce mise nijak daleko.4) Tajné laboratořeMise : Vniknout do budovy a najít Nagarova.Abyste odlákali stráž od dveří, je třeba zavřít přední kryt na autě. Pak se propližte okolo zadní části auta až ke vchodovým dveřím, tam zneškodněte jednoho vojáka a až se bude vracet ten druhý, zastřelte ho. Vejděte dovnitř a sjeďte výtahem o patro níž - tam si podrobně prohlédněte zabarikádované dveře a pak na ně použijte REMORU. Se získaným číslem dokumentu vyjeďte zase nahoru, v místnosti vlevo se podívejte do počítače a nechte si vypsat podrobnosti o hledaném dokumentu. Z něj vyčtete ID zamčený ch dveří, které odsud můžete rovnou odemknout. Až to uděláte, sjeďte zase výtahem dolů a u zapovězených dveří počkejte, až k vám bude stráž stát zády, pak teprve vejděte dovnitř. Prohledejte mrtvolu a seberte její ID kartu. Pomocí té se teď můžete dostat do střežené místnosti v prvním patře, kam by vás dřív bez identifikace nepustili. Vevnitř visí na zdi kabel, který seberte a vydejte se najít velkou laboratorní místnost, do které se sjíždí v nekrytém výtahu. V levém horním rohu poblíž jakési emancipované vědkyně sundejte ze zdi plechový kryt a vlezte dovnitř. Na hák vlevo od dveří upevněte kabel a spusťte se dolů. Až se vzpamatujete z pádu, napojte REMORU na dveře a vyberte možnost se softwarem BEELZEBUB.V této úrovni si dávejte pozor na malé robůtky, které lze zneškodnit dvěma výstřely. Všude se taky povaluje spousta mrtvol, tak je pilně prohledávejte, ať si rozšíříte zásoby munice a zdraví. Úplně vzadu na opačné straně komplexu nejděte místnost s laptopem, ten restartujte a přečtěte si oba maily. Připravte se na to, že jakmile vyjdete z místnosti zpátky na chodbu, začne vás pronásledovat celkem nebezpečně vypadající robot. Jediné, co zatím můžete dělat, je držet se od něj tak daleko, aby na vás nedosáhl svým vražedným pařátem. Běžte zpátky do chodby, kde jste začínali a tam najděte dveře vedoucí do místnosti se sejfem. Díky kombinaci získané z jednoho mailu ho můžete otevřít a vyndat z něj pojistku. Tu je třeba použít v místnosti, která se nachází vedle té s laptopem, na prázdnou díru poblíž blikajících skříní (nahoře na schodech). Až blikající divnotu zprovozníte, najděte velkou místnost s pákou a hydraulickým drapákem (nebo co to je). Tam u počítače spusťte REMORU, vybráním všech tří možností v menu obnovte přívod energie a aktivujte hydraulické zařízení. Pak se vraťte zase zpátky do místnosti, kde jste zandali pojistku a použijte tam REMORU na energetické zásobování, abyste umožnili přísun energie do nádrží.Teď je třeba najít pronásledujícího robota a nalákat ho za vámi do místnosti s gigantickým drapákem. Až tak učiníte, běžte k páce a počkejte, až se robot dostane do místa zhruba na úrovni nyní pohyblivého drapáku - dobře načasovaným zatáhnutím za páku by se vám mělo povést rozmáznout robota o zeď. Prohledejte jeho pozůstatky, najdete tam mikročip, který vám otevře jediné dveře, které vám dosud zůstávaly zamčené. Výtahem sjeďte dolů a zastřelte strážného za počítačem. REMOROU se napojte na pravý terminál a prohlédněte si záznamy o testovacích vzorcích - speciálně o Oliakovi. Pak se napojte na levý terminál, zmáčkněte tlačítko C8 a nechte vyjet jednu z podzemních klecí. Promluvte si s jejím obyvatelem a pak ho pusťte ven. Zkoušejte s ním hovořit tak dlouho, dokud vám nenavrhne hru na tajemství - pak mu řekněte nějaké vymyšlené, on vám za to na oplátku řekne jedno opravdové. Dojděte si prohlídnout vrata, za kterými zmizeli vojáci, a pak znovu zapřeďte rozhovor s Oliakovem. Navrhněte mu hru na letadlo (pokud by vám to nešlo, zkuste Oliakova chytit přesně na kruhu s číslem 11), odveďte ho na kruh s jedenáctkou a přikažte mu, ať tam počká. Jděte k terminálu, vyjeďte s klecí nahoru a zase dolů, a pak nechte Oliakova, ať totéž udělá pro vás.Až budete nahoře, snadno přeskočíte na balkón. Sejděte schody, vstupte do místnosti vpravo a stisknutím červených tlačítek si prohlédněte obsah některých nádrží. Až se objeví Nagarov s Alexandrou, užijte si nenadálého setkání a po jejich odchodu se je pokuste sledovat. Nebude vám to nic platné, takže se zase vraťte do místnosti s nádržemi, kde už se bude pohybovat jeden z techniků. Nechte si od něj otevřít zamčené dveře, projděte jimi a připojte se k terminálu. Ani to vám nebude moc platné, takže obejděte skříň vpravo do terminálu a prozkoumejte štěrbinu vedoucí kamsi dozadu. Pak otevřete levé křídlo skříně a uvnitř ní pohněte se zbraní stojící v koutě. Až se skříň odsune, jděte vzniklým průchodem dál až na střechu. Budou-li tam vojáci, zabijte je a technika se zeptejte na heslo do počítače. Vraťte se dolů k počítači, heslo zadejte (i když trochu jiné :-) a přečtěte si nový mail od Chi, kde vám sděluje, že zaměření radarem konečně začalo fungovat. Vylezte zase zpátky na střechu a nechte věcem volný průběh.5) Sabotáž rafinérieMise : Vyhodit do vzduchu Baby Blue.Běžte rovně až na konec tunelu, kde zastřelte strážného. Prohlédněte si páku vlevo a zkuste ji zmáčknout. Poté, co se vrátí zpátky, musíte donutit technika, aby ji zmáčknul on. Běžte zpátky na začátek chodby k červeným dveřím, které se na chvíli otevřou. Proklouzněte dovnitř, projděte laserovou obranou (bliká s poměrně velkými prodlevami) a odstraňte stráž. Cestou dál si můžete promluvit s bandou dělníků, ale nebude to k ničemu. Dojděte až k mostu, který hlídá zbraň - tam si promluvte s Kostovem a až začne pálit, rychle přeběhněte na druhou stranu mostu. Tam se schovejte za hromadu kamenů a počkejte, až k vám všichni tři vojáci doběhnou, teprve pak je zastřelte. Pokračujte až ke kulatým dveřím, které otevřete pomocí vedle stojícího terminálu. Uvnitř si promluvte s oběma muži, omrkněte potíže s výtahem a počítačem a pak bouchněte do počítače pěstí. Až mrcha naskočí, vyberte z menu manipulaci s třetím držákem, čímž zprovozníte výtah. Vyjeďte s ním nahoru, pak pokračujte ještě dál po žebříku a otevřeným oknem vlezte do místnosti. Tam si promluvte s doktorem Tolstovem, na konci rozhovoru zastřelte přibíhajícího vojáka a vyskočte oknem zase ven.Po scénce rychle slezte po žebříku dolů a běžte doleva po schodech do budovy. Tam do známé modré robotí nabíječky umístěte EMP minu a vraťte se zpátky ven. Až robota vyřídíte, minu vyzvedněte a jděte nahoru za Tolstovem. Prohledejte ho, abyste našli jeho ID kartu a pokračujte dál jedinou možnou cestou. U výtahu použijte profesorovu kartu a pokračujte až k pojízdnému pásu, na ten naskočte, kousek před koncem zase vyskočte a po trubce přeručkujte na druhou stranu. Tam číhají střílející vojáci, takže se musíte rychle dostat na druhý konec a po pásu a po žebříkách pokračujte až k výtahu. Tam zabijte strážného a pákou zhasněte světlo dole. Sjeďte dolů výtahem, postřílejte vojáky a na Baby Blue použijte bombu, čímž vám začne odtikávat desetiminutový limit. Dveřmi vlevo vyběhněte ven, kde na vás čeká Kostov a společně postřílejte tři stráže. Pokračujte dozadu, vejděte opět dovnitř budovy a ocitnete se tam, kde jste už byli v první misi. Jděte po schodech vlevo dolů, pak dveřmi dál, po schodech nahoru a dveřmi vpravo se dostanete k výtahu, odkud se dá ven projít dvěma způsoby. Průchodem vlevo je to sice kratší, ale více zalidněné vojáky, zatímco výtahem nahoru je to delší, ale bezpečnější. Já jsem si vybrala výtah - až s ním vyjedete, musíte se prostřílet skrze všechny protivníky až ven před rafinérii.6) Základna na pevniněMise : Infiltrovat základnu a vložit do počítače v řídící centrále výbušninu.Vyšplhejte po žebříku nahoru a dejte se vlevo, až najdete pneumatiku u plotu. Tu odkulte stranou, dírou v plotě prolezte dovnitř a šikovně se propližte skrze bedny hlouběji do objektu. Přímo před vámi najděte domek se žebříkem, vylezte po něm na střechu a zahýbejte s anténou. Než vyleze rozhořčený divák na střechu, přikrčte se za půlkulatý objekt a až vás strážný přejde, tiše ho omračte. Prohledejte ho a vezměte si nalezenou kartu. S tou otevřete dveře dole a vejděte do domku, kde vlevo zablikejte se světlem - nalákáte tím druhého strážného, aby přišel dovnitř, kde ho můžete v klidu zastřelit. Potom vyjděte ven (kdyby vám to činilo takové potíže jako mně, musíte se snažit přistupovat ke dveřím z různých úhlů, až jeden zabere) a přejděte rovně přes cestu do domku s technikem. S tím si popovídejte, pak zastrčte EMP minu do modré nabíječky a z počítače zavolejte prvního robota. Až bude po něm, udělejte totéž i s druhým. Opusťte domek a jděte zpátky k bráně. Na straně bunkru otočte s kolem a až začne ucházet plyn, zapalte ho zapalovačem. Přeběhněte až dozadu k velké věži, pomocí karty projděte branou, vyjděte nahoru do místnosti, porozhlédněte se tam (mrkněte na schéma a okýnkem na robota) a vedle schématu vylezte po žebříku nahoru. Až zastřelíte stráže, nalogujte se do raketometu a vypalte jednu raketu řízenou teplem na bunkr u brány.Projděte kolem místa výbuchu dírou v plotě zpátky ven a ke druhé bráně, která byla předtím hodně střežená. Teď tam zůstali jen dva vojáci, a protože jsou oba otočeni zády k vám, můžete se prosmýknout do domku. Uvnitř si z terminálu nahrajte soubor potřebný k otevření velkých vrat. Až to budete mít, sejděte dolů k Chi. Tam vás čeká překvapivá scénka s Kostovem a Chi. Když skončí, otevřete pomocí REMORY bránu a projděte dál. Jakmile Chi vyběhne levou stranou mezi vojáky, vy zůstaňte schovaní za přístrojem a střílejte na vojáky po jednom, jak k vám budou přibíhat. Až je všechny vyřídíte, jděte dozadu k velkým dveřím. Spustíte alarm a budete se muset vyrovnat s několika dalšími protivníky. Pak si prohlédněte počítač u dveří i nepojízdný výtah, po žebříku vylezte nahoru a jděte pořád rovně dozadu, dokud nedojdete až na konec do místnosti s výtahem. Cestou budete muset vyřídit dost vojáků a dokonce i pár robůtků, ale není to nic těžkého. V poslední místnosti se podívejte do počítače a pak se nechte Chi poslat malým výtahem dolů. Připravte se na to, že hned po zastavení výtahu budete muset zastřelit dva vojáky. Dalším výtahem vyjeďte nahoru, zastrčte EMP minu do robotí nabíječky, nalogujte se do počítače a otevřete dveře. Robot vjede dovnitř, odpráskne se a vy opět přes počítač spusťte provoz lanovky. Hned, jak to uděláte, běžte ven z věže a kolem ní dozadu až ke kabině, na kterou musíte naskočit.7) Infiltrace ostrovní základnyMise : Vložit do počítače v řídící centrále výbušninu.Po opuštění lanovky popojděte dopředu, schovejte se za bednu a počkejte, až k vám stráž přejde, pak ji snadno zezadu omráčíte. Připojte se k zelenožluté obrazovce, prohlédněte si schéma komplexu a pak si posunováním pásu vytvořte správnou cestu před vodu (posuňte ho třikrát proti směru hodinových ručiček). Projděte na pás a po něm na druhou stranu. Tam omrkněte čerpadlo, otočte červeným kolem, pak vyšplhejte nahoru po žebříku, odpravte strážného a skrze terminál otočte pásem dvakrát proti směru hodinových ručiček. Zase přejděte na druhou stranu, vojáka u terminálu opět omračte a vlevo ze zdi seberte červený power-pack. Pootočte pásem jednou ve směru hodinových ručiček a přejděte po schodech přes most na druhou stranu, odkud přejedete pásem k robotovi. Rychle přeběhněte k nabíječce, strčte do ní EMP minu a schovejte se za blízké bedny - když to uděláte šikovně, robot si vás vůbec nevšimne a než se naděje, bude mrtvý. Dojděte k výtahu, který sice nemá potřebnou energii, ale zasunutím červeného p ower-packu do slotu u okna mu jí dodáte. Sjeďte o patro níž. V další místnosti najděte ventil vpravo u zábradlí a otočte s ním. Až přivolaný technik přijede výtahem nahoru, nastupte do výtahu, sjeďte dolů a zastřelte oba strážné. Pokračujte dál do místnosti se schodištěm, vyjděte po schodech nahoru a pokračujte pořad dál až do místnosti s nabíječkou pro roboty - tam zastřelte vojáka a umístěte EMP minu do nabíječky. Pak vyjděte dalšími dveřmi a jděte pořád dál, dokud nenarazíte na robota. Jakmile zastřelíte vojáka, který je s ním v jedné místnosti, vyrazí robot za vámi, tak ho vylákejte k mině. Až bude po něm, vraťte se tam, odkud jste ho vylákali a vyjděte levými dveřmi ven. Omračte hlídače a výtahem sjeďte do další úrovně. Projděte dveřmi a až robot odjede, podívejte se do místnosti za hromadou beden, kde si promluvte s uvězněným chudákem. Pak se vraťte zpátky a za hromadu beden se schovejte. Jakmile se bude robot vracet, rychle za jeho zády přeběhněte do další místnosti, do které jezdí i robot. Jděte do prvních dveří vpravo, kde na konci najdete Alexandru. Promluvte si s ní a vraťte se k velké hale s dvěma roboty a vojákem. Přede dveřmi počkejte, než první robot místnost opustí a pak se pro plazte vlevo za bedny. Tam skrčeni počkejte, dokud se první robot zase nevrátí a dokud se k němu ten druhý neotočí. Pak teprve je volná cesta k dalším dveřím. Vojáka za nimi je možné zneškodnit beze zbraně a pak se napojte na počítač - teď bude nutné některé dveře zavřít a jiné zase otevřít.Číslo 2 u Alexandry nefunguje, ale můžete zamknout 12 a to tak, aby se korzující robot nacházel v místnosti za nimi. Až tam robota uvězníte, odemkněte ještě 11 a prvního robota zamkněte za dveřmi číslo 4. Pak běžte o jednu místnost zpět, tam za dveřmi počkejte, odkud z haly neodjede robot a pak halou přeběhněte do další místnosti, kde jste ještě nebyli. Cestou budete nejspíš muset postřílet nějaké vojáky, ale stojí to za to, protože za dveřmi, které měly na schématu číslo 11, je výtah, pomocí nějž se dostanete zase o patro níž. Nejdřív sjeďte dolů do jedničky (Quayside), abyste tam zjistili, že bez odlákání některých stráží byste tudy neprošli. Vyjeďte tedy výtahem o jedno patro výš do dvojky (Reactor), všimněte si zamčených dveří a jděte kolem nich dál. Tam sejděte ze schodů, zneškodněte stráž a nalogujte se do počítače. Jednak tam zjistíte, že zamčené dveře vedou k čerpadlu a jednak odsud ty dveře můžete otevřít, což učiňte. Vyjděte po schodech zpátky, výtahem naproti dojeďte do haly, kde oběhněte oba mechaniky a vyptejte se jich na nejspodnější patro i na obě čerpadla. Pak se vraťte zátky ke dveřím, které jste si předtím na počítači odemkli, a vstupte do místnosti s čerpadlem. Tam v levém rohu otočte kolem, čímž způsobíte poplach v celém komplexu. Až k čerpadlu přiběhne voják, zastřelte ho a rychle vyběhněte ven. U hlavního výtahu už bude stát robot, takže tudy se dolů nedostanete, ale můžete běžet druhými dveřmi, potom výtahem, přeběhnout na druhou stranu a ještě jednou výtahem a tam už jen přestoupíte na pomocný výtah, který vás zaveze do nejspodnějšího patra. To se značně vylidnilo - zbyl tam jen jeden voják, kterého zastřelte a po schodech vyjděte nahoru. Použijte na počítač cartridge a nechte se překvapit následující scénkou.8) ÚtěkMise : Zachránit Alexandru a zabránit vypuštění rakety, která by zapříčinila válečný konflikt mezi Čínou a USA.Protože tam, kde jste teď, už jste jednou byli, pěkně se na to rozpomeňte a najděte cestu k hlavnímu výtahu (vede skrz velkou halu). Sjeďte do nejnižšího podlaží, kde zjistíte, že Nagarovuž pláchnul. Po schodech vyjděte k počítači a s jeho pomocí se pokuste zvednout most. Bohužel k tomu nebude dost energie,takže musíte vyjet až nahoru do pátého patra a tam se zase rozpomenout, kam jste naposledy strčili přenosný červený power-pack. Pokud by se vám vzpomínání náhodou nevyvedlo,cesta k němu vede následovně : po žebříku nahoru, tam na počítači otočit pásem dvakrát proti směru hodinových ručiček, přeběhnout po něm na druhou stranu, tam otočit pásem jednou po směru hodinových ručiček, přejít schody a z druhé strany přeběhnout po pásu do místnosti, kde je u výtahu ve zdi zasazené přesně to červené něco, co hledáte. Vezměte si to a opačným postupem se dostaňte zase zpátky dolů do první úrovně k počítači. Vlevo na zeď použijte power-pack, ať konečně můžete zvednout ten most. Až se to podaří, přeběhněte ho (nachází se vlevo od výtahu) a běžte až k helikoptéře. Zastřelte všechny přítomné vojáky, prozkoumejte mřížku na helikoptéře a pak na ni použijte REMORU, abyste zjistili, proč motor neběží.Zjištění vás dvakrát nepotěší - musíte znovu do výtahu a vyjet do čtvrtého patra, kde si vyzvednete čtyři kovové předměty a jednu minu (cesta k nim vede od hlavního výtahu skrze jedny dveře, pak hned odbočit do vedlejších dveří a za nimi ještě jednou odbočit - tam někde byste měli najít bednu s požadovanými věcmi). S tím vším běžte zpátky do výtahu, sjeďte do třetího patra, najděte Alexandru (když si v hale pustíte REMORU, bude Alexandra ten jediný pohyblivý bod na mapě), minou vyhoďte do vzduchu dv eře k její cele, promluvte si s ní a až odběhne, vydejte se i vy dolů k helikoptéře. Pokud vám ještě zbývá dostatek času, můžete se dojít podívat do dveří číslo 12 (hned vedle hlavního výtahu), ale musíte je nejprve ve vedlejší místnosti odemknout - co tam uvidíte, to jste jistě nečekali. Pak už běžte k helikoptéře a na mřížku použijte kovovou součástku, která vám konečně dovolí vzlétnout a opustit rozpadající se základnu.9) PonorkaMise : Zabránit vypuštění rakety, která by zapříčinila válečný konflikt mezi Čínou a USA.Zabijte oba přibíhající vojáky a po žebříku se spusťte níž.Čekají tam další dvě oběti, takže je odpravte a podívejte se do počítače. Zjistíte, že k zastavení rakety budete potřebovat dva klíče. Jděte do dveří vpravo, dokud nenarazíte na zamřížovaný průchod (cestou se musíte pochopitelně vypořádat s obyvateli ponorky). Pokuste se ho hacknout REMOROU, ale když to nepůjde, nechte to na Chi. Vejděte vedle do výtahu, sjeďte níž, kde můžete prozkoumat počítač (ale nic na něm nedělejte !), pokračujte dál dolů po žebříku, tam zastřelte dva vojáky a doběhněte až na konec chodby. Po žebříku vylezte nahoru, omrkněte otevřený sejf (najdete tam napsaných šest čísel) a výtahem vyjeďte zase nahoru. Jděte tentokrát doleva, cestou si promluvte s technikem (jen s tím osamoceným na chodbě, ti druzí dva vám ne řeknou vůbec nic), zastřelte dalšího vojáka a na konci chodby vejděte do místnosti se zamčeným sejfem. Zkuste na něj číselnou kombinaci z předchozího sejfu, ale nefunguje, takže se vraťte k Chi. Po neveselé scénce, jděte do dveří, které Chi otevřela a uvnitř si promluvte s kapitánem ponorky. Dá vám heslo k sejfu na druhém konci ponorky, ze kterého dojděte získat první klíč.Cestou zpátky vás napadne Lukyan, ale protože si k tomu vybere nešťastné místo u nějakého otevřeného rotujícího stroje, stačí do něj strčit a pak už jen sledovat, co z něj po pádu do hlubin mechanismu zbude (či spíš nezbude). Doběhněte zastrčit první klíč do počítače v centrální místnosti a až na Nagarova spadne žebřík, prohledejte ho. Ten správný klíč sice u sebe nemá, ale nějaký přece. Výtahem sjeďte dolů, známou kombinací otevřete sejf a vezměte si hledaný klíč. Hned s ním běžte k pultu, kde už jeden klíč je a použijte na něj i druhý. Až deaktivujete raketu, běžte k výtahu a sjeďte s ním do spodní chodby, kde je přivázaná Chi. Osvoboďte jí použitím malého klíče a od teď máte jen jednu minutu na to, abyste se dostali na povrch ponorky. Vylezte po žebříku, pak vyjeďte výtahem, přeběhněte do hlavní chodby a po dalším žebříku se dostanete na hladinu. Pokud se vám to podaří, stihnete ponorku opustit dřív, než vybouchne - pokud ne, zkoušejte to tak dlouho, dokud se neuspějete. Po závěrečném videu si ještě v menu Extras můžete prohlédnout obrázky a artworky ze hry, profily všech postav, všechna videa a nebo si můžete zahrát kteroukoliv z misí.

Pokračovat na článek


Argo Adventure

MothershipZkuste spojení s výsadkovým modulem, stanicí a translačním satelitem. Jděte do pokoje a ze skříňky vemte šifrovací klíč. Vraťte se do řídící místnosti, zasuňte klíč do panelu a spojte se s IDC. Dostanete příkaz vyčkat, jděte tedy do pokoje, lehněte si na postel a usnete. Po probuzení jděte opět do řídící místnosti a pokuste se spojit s výsadkem a stanicí. Pak se spojte znovu s IDC. Dostanete instrukce k odletu na planetu. Jděte do pokoje a na počítači si přečtěte e-mail s kódy. Vemte si skafandr, ky slíkové bomby a energetický článek. Sjeďte do odletové haly, ovladačem na zdi zapněte jeřáb a přesuňte loď nad odletovou šachtu. Vyjeďte do druhého podlaží a v ovládací místnosti natankujte loď, otestujte její systémy a povolte odlet. Jděte do odletové haly a můžete odletět na planetu.Argo base Po haváriiPřed rypadlem vemte trubku. Vstupte do chodby stanice. Hned za dveřmi možno vzít kyslík (dochází). U vnitřních dveří vstupní chodby zadejte kód (který jste obdrželi e-mailem - 25997 ). Dveře od WC otevřete trubkou. Na WC rozbijte tyčí zrcalo a vemte střep. Střepem rozřízněte mrtvole košili a vemte jí náhrdelník s ID chipem. Nyní se dá jít do sektoru 2. Snižte z terminálu Exposure level aby se daly otevírat dveře od místností. V Air extractoru vypněte obě jednotky, jinak se brzy vyčerpá veškerá energ ii na stanici. V laboratoři vemte ze skříňky klíč k Emergency Exit, šroubovák a baterii. V místnosti se skafandry seberte z lavičky malý šroubovák. V servisní místnosti naplňte bombu jednou vodíkem a jednou kyslíkem, bomu pokaždé vypusťte v Emergency Exit, level 4. Rozbijte tyčí kryt žárovky z terminálu zapněte požární poplach... BUM !! Nyní můžete projít do level 4.V level 4 se nedá dostat do druhého sektoru, takže prozatím v místnosti, kde je ovládání napájení výtahu a věže (ještě nemáte oprávnění ho zapnout) vypáčete tyčí skříňku a vezměte klíč k servisní šachtě. Servisní šachtou můžete projít do level 2. Celé patro je bez energie, takže nejdříve musíte z ovládacího panelu zapnout dodávku energie do obou sektorů. Pak prohledejte pokoje posádky, v šuplíku najdete elektronického asistenta, pomocí malého šroubováku z něj vyndejte baterii, kterou stejným postupe m vložte do asistenta ležícího na stolku. Listováním najdete kód zámku ve 4. patře pro výstup na střechu. V šuplíku seberte nabíječku a nůž. Šachtou prolezte do 1. patra, ve skladu vemte nářadí na opravu elektroinstalace a z krabice el. rozvaděč. Vstupte do spojovací chodby a nářadím opravte el. vedení do rafinerie.Vstupte do rafinerie, hned za dveřni z ovládacího panelu přepojte vstup energie a nepoškozené vedení. Aby bylo možné zpřístupnit druhé patro, ve kterém nejde hydraulika, musíte ve strojovně odšroubovat vyhořelý rozvaděč a dát místo něj nový. V pokoji zasuňte do zásuvky nabíječku a do ní baterii (trvá cca 4 minuty než se nabije). Ze skříňky vemte reflektor a 1. klíč k sejfu. Na stole si prohlédněte časopis a najdete lísteček s ID kódem Sandry. Na chodbě z terminálu pomocí Lokátoru najdete polohu Sandry, je mrtvá a zasypaná v horním průchodu do rafinerie. Na chodbě v koutě vezměte lopatu a z nabíječky baterii, kterou použijte do reflektoru. Jděte do druhého patra rafinerie a do průchodu. U závalu připevněte na strop reflektor a lopatou odhrabte Sandru. Vemte jí z krku ID chip a vraťte se do stanice. Nyní již můžete v Networku ovládat energetický a ventilační systém. Zapněte napájení sektroů v 1. a 4. patře, jděte prvním patře do strojovny a zapněte termoregulační systém. Jděte do 4. patra a vystupte na třechu, použijte kód 31442. Tyčí otočte ventily u kyslíkových nádrží a v Networku nastavte vzduch do patra 1 a 2, kde se nyní obnoví atmosféra. Jděte do 2. patra hybernační místnosti a proveďte dehybernaci Glatterové, potom po oznámení její smrti vemte opět ID chip, který vám zpřístupní prakticky celou stanici. V laboratoři vemte plazmový hořák a kontejner s tekutým kyslíkem. Z ovládací místnosti zapněte napájení výtahu a věže. Několik minut po dehybernaci se začne silně přehřívat poškozený hlavní reaktor. Jděte ihned do druhého patra rafinerie a použijte těžký pancéřový skafandr a deaktivujte reaktor. Vraťte se zpět do rafinerie. Ve 4. patře ve skladu otevřete bednu a vemte plochý šroubovák. Jděte do jídelny ve druhém patře, odsuňte židli a šroubovákem odšroubujte mříž a prolezte do skladu, kde vemte kladivo a jídlo. Ve druhém skladu 4. patře polijte zámek tekutým dusíkem a udeřte do něj kladivem, otevřete skříň a vemte klíč na matky.Nyní musíte zprovoznit záložní reaktor a telekomunikační systém. V 1. patře vemte kontejner na palivo do reaktoru a jděte do skladu paliva v rafinerii. Vsuňte kontejner do šachty a přesuňte do něj palivo. S palivem se vraťte do stanice k záložnímu reaktrou. Klíčem odšroubujte matky a sundejte víko. Vsuňte kontejner do reaktoru a zavřete víko. Stejným postupem naplňte i druhý palivový článek. Otočte oběma ventily a z ovládacího panelu postupně spusťte reaktor. Jděte do 4. patra, telekomunikační místn osti a spojte se s mateřskou lodí, bude vám oznámeno že loď je naprogramována na zničení stanice, musíte se tedy spojit s IDC aby útok zrušili. Jděte do 1. patra a ve skladu vemte naviják, lano a hák, které použijte na naviják. Vyjeďte do věže, vylezte ven k poškozenému panelu, úderem kladiva shoďte první část, potom odšroubujte a shoďte dolů i druhou část. Připevněte naviják a spusťte lano na střechu. Vraťte se do skladu v 1. patře a vemte nové panely a součástku do vysílače. V místnosti průlezu na střechu si odložte druhou část panelu antény a první připevněte na střeše na hák. Vyjeďte na věž, u ovládacího panelu vypněte budící obvody a vyměňte vadnou součástku (musíte vypnout budící obvody, jinak vás el. proud zabije). Vylezte ven a vytáhněte první část panelu antény a připevněte ho. Spusťte naviják a stejným způsobem připevněte druhou část antény. Jděte do telekomunikační místnosti a spojte se s IDC, kteří zruší útok a podají nové instrukce.V místnosti s centrálním počítačem plazmovým hořákem upalte zámek a tyčí otevřete vnější paměťový kryt. Zadejte kód 04876 a otevřete vnitřní kryt. Vyjměte paměťový modul a nožem z něj vyndejte čip. Ten v laboratoři ve 3. patře dejte pod laser a vymažte ho. Čip vložte do modulu a zasuňte zpět, systém se restartuje a získáte přístup ke všem systémům. Můžete si prohlédnout konzoli u serveru, je tam pár zajímavých informací. V hlavní řídící místnosti vemte VR brýle, zapněte paprsky a vstupte do virtuáln í reality. Tam vypněte laserovou clonu před sejfem a deaktivijte dělo obranného systému. Sundejte si brýle a jděte do pokoje velitele, v šuplíku vemte druhý klíč a jděte k sejfu. Zasuňte klíče do zámků a zadejte kód 20991 pro otevření sejfu. Po otevření se podívejte dovnitř, zjistíte že sejf je prázdný.Spojte se s IDC a pošlou vám poslední instrukce. V patře 4. v zadní části skladu vemte klíč na zapuštěné matky, a v patře 3. v místnosti se zbraněmi vemte se skříně klíč k autodestrukčnímu systému a dvě bomby (jedna je ve skříni a druhá v krabici). Jděte do průchodu do rafinerie a chodbou k šachtě s evakuační raketou. Nahoře seberte se skříněk aktivační klíče, sjeďte výtahem dolů a v spodní místnosti vložte klíče do zámků. Zadejte startovací sekvenci 30957 a raketa se začne připravovat ke startu. Jděte do rafinerie, v prvním patře seberte v pokoji z horní poličky ovládání k bombě a jděte do rafinerační haly v druhém patře. V hale v zadní části otvřete pomocí vypínače šachtu k ložisku. V šachtě je nahoře tlačítko pro otevření krytu bomby. Otevřete poklop trubky vedoucí k ložisku. Klíčem odšroubujte 4 matky držící víko bomby. Vylezte na jeřáb a postupně odstraňte víko a přesuňte bombu nad šachtu. Shoďte bombu do šachty. Jděte k autodestrukčnímu systému a zasuňte aktivační klíč. Zadejte kód 11875. POZOR !!! Musíte mít u sebe obě bomby a ovladač. Aktivujte systém a jděte k evakuační raketě. Po vstupu do průchodu vypadne el. napájení v celé stanici. Jděte a na první dveře k evakuační šachtě umisťte bombu. Odpalte ji (musíte utéct mimo dosah výbuchu) a to samé proveďte i u druhých dveří. Nyní máte přístup k raketě a můžete odletět.

Pokračovat na článek


Doménoví piráti vás mohou připravit o doménu

U žádného článku jsem nezvažoval jak začít, ale u tohoto ano. Vím, že se pouštím na velmi tenký led, a také vím, že mnoha lidem se obsah mého článku nebude příliš líbit. Zároveň si ale myslím, že by nebylo od věci ukázat lidem, že se dělo a bohužel stále děje to, o čem zde budu psát. Záměrně nepíší, že bude dít, protože v koutku duše doufám, že i v podnikání na internetu se v budoucnu najdou féroví a poctiví lidé.Pokusím se vám přiblížit, co se stalo mně osobně a dále pak zkušenost mého kolegy Petra, který ale dopadl hůř. Mrzí mě, že jsem musel čerpat ze zkušenosti, které se stala jemu, ale jen díky jeho příkladu se nestala stejná věc mě. Proto také doufám, že i pro vás by mohl být článek užitečný a podnětný.O tom, jak si zaregistrovat doménu, jak ji zaplatit převodem, složenkou nebo jinak a jak ji zprovoznit. Na toto téma se již napsalo mnoho statí a i na našich stránkách narazíte na dobré články, jak učinit první krok. Byť se říká, že první rozhodnutí je nejobtížnější, myslím si, že v této problematice to není zase až tak pravda. Registrace je jednoduchá. My se proto zkusíme zaměřit na to, co se děje poté. Myslíte si, že pokud si zaregistrujete doménu, nemůžete o ni přijít? Omyl, můžete!Zaregistrovali jste si doménu a provozujete na ni skvělou práci: dobrý projekt, výtečné stránky. V klidu si platíte měsíční poplatky (tedy, pokud jste se takto domluvili) a nemáte ani ponětí, že by se něco zvláštního mohlo dít. Legislativa nám k dnešnímu dni umožňuje prakticky od pracovního stolu zaregistrovat téměř jakoukoliv ochranou známku. V této roli hraje výraznou úlohu Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV). Lze si zaregistrovat stejné jméno jako doménu, a pak již stačí jen čekat, až vám známku zapíší. K této otázce se mi podařilo získat vyjádření ÚPV:„Do kompetence Úřadu průmyslového vlastnictví nepřísluší oblast domén. Pokud si však někdo přihlásí ochrannou známku vyhovující zákonným předpisům, můžebýt taková známka zaregistrována. Znaky jako www, cz nejsou chránitelné.Také nelze chránit všeobecně známé názvy, např. pepsi, coca-cola apod. Problematika je však natolik složitá, že nelze na Váš dotaz jednoznačněodpovědět. Doporučuji Vám kontaktovat naše středisko ochranných známek tel. 220383120. Praxe ukazuje, že doménové pirátství není naší národníspecifikou, ale je to celosvětový problém, který se řeší v rámci Světové organizace duševního vlastnictví v Ženevě.Je to podobné jako s Open source softwarem. Všichni chtějí software zdarma a naopak všichni si chtějí svůj vlastní software chránit.“Co je to vůbec doménové pirátství?Je to v podstatě stejné pirátství jako známe z dobrodružných knih autorů Karla Maye či Verna. Jen v moderním podání. Doménoví piráti nekradou zlato a cennosti, ale v dnešním světě něco mnohem podstatnější. Nápady, celé projekty a hlavně formou vydírání přicházejí k penězům. Postup je velmi jednoduchý. Pokud si zaregistrujete svou doménu a prezentujete na ní sebe, své výrobky či něco podobného, tak to neznamená, že doménu vlastníte. Dochází pouze k pronájmu této domény. Tento fakt je velkou neznámou a mnoho uživatelů si jej vůbec neuvědomuje. Nikde se nedočtete, že jste si doménu „koupili“, ale pouze pronajali. Postup pirátů je tedy jednoduchý. Vyberou si doménu a zaregistrují si ochranou známku s názvem, který je v doméně. Je-li ochranná známka zapsaná, má již doménový pirát téměř vyhráno. Pak jako majitel ochranné známky může dělat majiteli domény značné potíže, které mohou skončit až soudním příkazem k pozastavení provozu.Ilustračním případem je zahájení dnes oblíbeného serveru www.super.cz . Samotné spuštění se totiž na začátku setkalo s podobným problémem. Dražba o doménu se vedla velmi obtížně. Nakonec ji vyhrál dnešní provozovatel nad jednou nejmenovanou firmou. Ta po neúspěchu zaregistrovala ochranou známku „super.cz“ a začala vyžadovat horentní sumu peněz za provoz domény www.super.czObdobný případ se objevil v případě domény www.bleskovky.cz . Společnost Ringier zakoupila doménu bleskovky.cz. Ringier vydává deník Blesk a provozuje jeho internetovou verzi Blesk.cz . Podle slov Petra Bednáře, ředitele SPIRu, chce mít Ringier pojištěné všechny domény v okolí jejich ochranné známky Blesk, což je naprosto v pořádku a není na tom nic špatného. Ovšem nejmenovaná společnost doménových pirátu opět zareagovala o několik dní dříve a snažila se dělat problémy.A v neposlední řadě byla v podobné situaci například i doména www.aktualne.cz, ovšem zde se zřejmě dospělo k určitému koncensu.Co tedy dělat, abyste podobný problém nemuseli řešit?Základní rada. Být obezřetný a hlavně jednat velmi opatrně a v tichosti. Protože pokud se neví o problému, tak ho nikdo neřeší. A zároveň co nejdříve registrovat ochrannou známku na Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV).Co dělat když se už do podobné situace dostaneme?Jsou dvě možnosti. Buď slabošsky přistoupit na podmínky vydírající firmy a akceptovat jejich požadavky, které popravdě nemusí být zrovna malé, a zaplatit sumu 10krát až 20krát vyšší. A nebo druhá varianta řešení. Připravte se však, že je časově i finančně náročnější a hlavně bude vyžadovat obrovské množství nervů a papírováni, jak už to tak v české justici bývá. Najmout si renomovanou firmu a přát si, aby spravedlnost nebyla slepá. Tyto soudní procesy se však pohybuji v řádech několika set tisíců korun. Ovšem satisfakce je v dobrém pocitu vítězství a ta je mnohdy lepší než cokoliv jiného.O doménu se také dá přijít jinak !Po registraci domény můžete tuto doménu (dle smlouvy) využívat rok nebo dva. Záleží na tom, u jaké společnosti si doménu zaregistrujete. Vzhledem k tomu, že firem, které registrují domény, vyrostlo jako hub po dešti, nebudu žádnou jmenovat, aby nedošlo k podezření, že některé straním. Po registraci by vám měl přijít od firmy email, že vše je v pořádku a po zaplacení poplatku je možno tuto doménu začít využívat. Dále pak by měla firma měsíc před vypršením lhůty (tedy 1 nebo 2 roky, dle smlouvy) informovat, že je nutno zaplatit správní poplatek, aby mohla být doména i nadále pronajata.Podobný email by měla firma zaslat také 14 dní před ukončením smlouvy a poslední varování 3 dny před koncem. Pokud ani po těchto třech emailech nereagujete, měla by se vás firma pokusit zkontaktovat telefonicky. Bohužel jak se dočteme níže, není tento postup zase tak častý.Většina smluv je také ošetřena podobným odstavcem: "Jakákoli oznámení podávaná podle této Smlouvy budou považována za doručená pouze pokud budou doručena osobně nebo zaslaná doporučenou poštou, faxem nebo elektronickou cestou straně, které má být oznámení doručeno ... Oznámení: -platí okamžikem doručení, -je doručeno, obdrží-li odesilatel potvrzení o přijetí v případě odeslání faxem nebo elektronickou cestou a v případě zaslání poštou v den převzetí doporučené zásilky".Existuji firmy, které skupují nezaplacené domény (nezaplacením se domény stávají volnými). Tyto firmy mají zpravidla i tzv. “dobu hájení“. To znamená, že nechají stránky určitou dobu beze změn, než se jim podaří zkontaktovat předešlého pronajímatele. Tomu pak nabídnou doménu k odkupu na další působení, i když za mnohem větší cenu.Doposud je vše v pořádku.Můj kolega Petr se rozhodl, že si založí firmu. Stalo se tak a je pochopitelné, že bylo naprosto nezbytné vytvořit si svou prezentaci na internetu. Ale vzhledem k tomu, že firma byla ještě v plenkách, tak zaregistroval doménu a zaplatil správní poplatek po registraci s tím, že stránky aktivuje později. Protože není jednoduché vytvořit stránky ihned v den založení firmy. Na doménu a příslušný hosting vložil stránku s větou :“stránky jsou ve výrobě“. A předpokládal, že je vše v pořádku.Rok se sešel s rokem a Petrovi došla zpráva, že přišel o doménu a majitelem se stala nějaká firma plná spekulantu. Když se můj kolega začal zajímat, co se tedy vlastně stalo, bylo mu řečeno, že nezaplatil správní poplatek a že v tom případě nemá nárok na další užívání domény. Protože mu nepřišel žádný informační email ani výzva, rozhodl se situaci řešit.V té chvíli se dozvěděl, že jeho doména byla již prodána třetí straně. Postoj firmy je jednoduchý: proč prodlužovat s někým smlouvu a získat tak cca 2 000 Kč, když můžeme nechat vypršet časový limit a prodat doménu třetí straně třeba za desetinásobek? Jednoduché.Fakturu i upomínky společnost údajně odeslala, ale nikdy jí nepřišlo oznámení o doručení emailu. Přestože vám ve svých podmínkách firma slibuje, že doménu nikomu neprodá v případě, že nebude mít potvrzeno, že jste fakturu a upomínky obdržel, může to udělat. Mimochodem doručenky na email nejsou nikde povinné a také nemohou být závazné. Ne každý emailový klient tuto vymoženost podporuje. Proto je to absolutně irelevantní.Jak majitelé domén upozorní na blížící se konec smlouvy?Kromě toho, že se společnosti pokoušejí zkontaktovat klienta emailem (min. 2 až 3 pokusy), tak by měly při nezdaru použít adresu trvalého bydliště, kterou z podepsané smlouvy mají k dispozici, a poslat na tuto adresu doporučený dopis, v němž oznamují vzniklý problém. Jako poslední instanci je možno pokusit se zkontaktovat klienta formou telefonického kontaktu. Toto by měl být běžný postup při ověřování. Bohužel tento postup se v našem případě s největší pravděpodobnosti nestal. Petr si zjistil od svého webmastera, že žádný email neobdržel. Na adresu trvalého bydliště nedošel jediný dopis podobného ražení a ani na telefon se z firmy nikdo neozval.Je možné, že někdo, kdo zná váš podpis (tudíž kdokoli, před kým jste se jednou podepsali), odfaxuje do firmy, která provedla registraci, žádost o změnu kontaktní emailové adresy: "Potvrzení o změně prosím zašlete na novou adresu, děkuji!" Neuvěřitelné, ale možné! Mohli byste samozřejmě podat trestní oznámení na neznámého pachatele, ale pokud pachatel poslal fax z pošty, těžko ho naleznete.Ale ani to nebude náš případ. Petr přece obdržel vyrozumění o ztrátě domény! Takže email musel být aktivní. Dalo by se navrhnout, že každý (i začínající) hacker dokáže nastavit přesměrování emailu a vzápětí jej opět vrátit. Ale může se to stát? Ano, může, protože tuto činnost může udělat i správce poštovního serveru.Takže pokud to vše shrneme. Firma odeslala 3 emaily, Petr neobdržel ani jeden. Proč? Firma jej nekontaktovala poštou a ani se neobtěžovala mu zavolat. Proč? Chyba v komunikaci a technická závada, nebo hacker? Petr získává vyjádření o odebrání domény. Jak? Že by hacker náhle uvolnil komunikační portál? Proč tak rychle? Dostane zaplaceno od firmy, která v rychlosti doménu prodá za mnohem větší cenu? Chyba lidského faktoru? To se stává, o tom není sporu. Ale stalo se to tak i v našem případě?Je zcela patrné, že se v tomto problému nachází mnoho otazníků. Spousta skutečností, které nám asi zůstanou utajeny. Je to také záležitost morálního jednání. A já stále tajně věřím, že dříve nebo později se mnozí lidé budou chovat morálně a tím se pokusíme zlepšit prostředí, které (i z komentářů českých odborníků) není zrovna na českém internetovém poli nejpříjemnější.Petr se soudil. Po 3. letech soudní spor vyhrál a doménu získal ke svému používání. Podle jeho slov: „Obrovská ztráta času, nervů a hlavně peněz, které jsem musel za tuto nesmyslnou kauzu zaplatit za právníky.“ V jeho případě jsem si jist, že si mohl dovolit přistoupit na podmínky „vyděračů“ a zaplatit jim požadovanou sumu, ale jak znám Petra, je to nesmírně charakterní člověk a asi by se poté nemohl podívat ani do zrcadla. Věřím v to, že když poslouchal rozsudek z úst soudce, musel cítit naprostou satisfakci za utrpení, které si musel prožít. I když i on tvrdí: „Byla to má chyba a já jsem za ni musel zaplatit.“Zkuste si proto vzpomenout, kdy vám končí expirační doba vaší domény! Není to třeba už příští měsíc??? Nebylo by dobré předejít problémům a neumožnit tak spekulantům, aby vás zahnali do rohu?Ale buďme objektivní!Doručenky: není povinná implementace SMTP serveru. Jednoduše řečeno, doručenka v emailu není žádná povinnost. Nespoléhejte se na to !V databázi firem, které aktivují domény, jsou uvedeny tři kontaktní adresy. Aktualizujte si tyto informace, jsou nesmírně důležité.Doména je po nezaplacení vyřazená z DNS a nachází se nějakou dobu v ochranné lhůtě. Tento čas je určen k tomu, abyste začali problém řešit.Pokud máte spoustu práce a víte, že se nestíháte dostatečně starat o svou doménu, přenecháte to jiné odborné firmě, která vám zaručí to, že se vám bude o doménu starat.Doména NENÍ vlastnictví. Je pouze propůjčená nebo pronajatá. V právním slovníku se nachází to správné slovo, něco jako omezené zdroje. Berte tuto skutečnost na vědomí.ZávěrTentokrát se nebudu rozepisovat, protože toto téma není příjemné, a věřím tomu, že mnoha lidem může zkazit příjemný den. Ale napsal jsem o tomto problému, protože není dobré strkat hlavu do písku. Chtěl jsem poukázat na situaci, která na českém internetu je již dlouhá léta. Přeji si, aby vám tento článek a zkušenost mého kolegy Petra ukázal, že takový problém zde je a může se dotýkat i vás samotných.Článek získá na kvalitě v případě, že mi napíšete nebo že zveřejníte své zkušenosti, ať podobné, nebo třeba nesouhlasné. Jde spíš o to, pokusit se na toto téma rozvést debatu. Jedině tak se lidé mohu dozvědět více o tomto problému.A úplně poslední věc. Informace v článku pocházejí z vlastních zkušenosti a zkušeností kolegů (včetně Petra). Byl bych rád, kdybyste zde připojili svůj vlastní názor.

Pokračovat na článek


Grim Fandango

Ve vlastním zájmu používejte tento návod jen v nejnutnějších případech. Připravili byste se o perfektní herní zážitek.A. Rok první.1) Jak se dostat na gaspaco poisoning.Přečtěte si poštu, seberte ze stolu karty a jděte na chodbu. Tam si promluvte s Evou a sjeďte výtahem vlevo do garáže. Tam si promluvte s Glottisem a získejte od něj papír k povolení k úpravě auta.Vraťte se nahoru a druhým výtahem sjeďte dolů.Vyjděte ven a v postranní uličce vylezte po laně na římsu. Vlezte do šéfovo kanceláře a upravte jeho počítač tak aby odpovídal "Eva, please sign it yourself, will ya? I-m busy.", a vraťte se k Evě,dejte jí papír a už jedete. V zemi živých máte jenom kosu,tak jí použijte.2) Jak sehnat lepší zakázku.Na ulici si promluvte s klaunem, nechte si udělat jedno zvíře a dva "Dead Worm".Jděte do místnosti s rakvemi a každého Dead Worm naplňte jinou kapalinou. Jděte do své kanceláře a oba balónky narvěte do potrubní pošty. U Evy na stole pak na děrovačce proděrujte jednu kartu. Jděte do mailroomu v přízemí a promluvte si s démonem. Seberte ze stěny hasičák a otočte zámkem u dveří od serveru. Vyjděte ven a opět vlezte dovnitř. Teď, když je démon pryč, otevřete dveře od serveru a děravou kartu použijte na červenou trubku. Po videu si promluvte s Meche, vyjděte na chodbu a jděte k Evě.3) Lost souls alliance.Zaklepejte na dveře a bavte se se stínem, dokud vám neotevře. V centrále LSA si promluvte se Salvadorem a dostanete od něho úkol: přinést holubí vejce ze střechy.Na ulici si vemte jeden chleba ze stánku nalevo do klauna. Vylezte po laně na římsu, a vlezte do Dominovo kanceláře. Ze šuplíku vyndejte zelenou věc a třikrát bouchněte do pytle. Seberte ze země chránič na zuby a vylezte oknem ven. Zelenou věc použijte na kratší část lana a vyhoďte ho na žebřík. Na střeše dejte do misky gumové zvíře od klau na a nadrobte do ní chleba. Seberte vejce a po cestě v garáži naplňte chránič na zuby vazelínou a kousněte do něj. Vejce dejte Salvadorovi a chránič Evě.4) Zkamenělý les.Glottisovo srdce je na pavučině. Seberte z hromádky kost a hoďte jí na pavučinu. Pak použijte na kost kosu a vraťte srdce glottisovi. Nasedněte na Bone Wagon a jeďte do části vpravo. Vypněte harmonizační zařízení na stromě a až bude Glottis nahoře, zase jej zapněte. Manipulujte s kolečkem tak, aby na každé straně běžely obě pumpy současně proti sobě. Vraťte se na Bone Wagonu do části s mnoha kořenovými cestami a slezte. Dojděte zpět pro šipku a u Bone Wagonu jí zaboněte do země. Koukněte se kam uka zuje, seberte jí a jděte tím směrem. Zase jí zabodněte a takhle pořád, dokud nenarazíte na to správné místo. Vjeďte dovnitř a seberte klíč.5) Ohniví bobři a Rubacava.U brány vlezte dovnitř a seberte pár kostí z přehrady. Vlezte vlevo pod šutr a počkejte, až bobr vyleze nad vás. Hoďte kost do řeky a rychle vyndejte hasičák. Zapněte ho, a nechte bobra proskočit proudem.Takhle to dělejte, dokud nebudou všichni bobři mrtví. Pak odemkněte. V Rubacavě jděte po schodech nahoru a pak vpravo mimo obraz. Až vás Velasco přinese, jděte po dalších schodech nahoru a dovnitř automatu. Promluvte si s Celsem a vemte si od něj fotku jeho ženy.Ukažte jí Velascovi, vemte si od něj knihu a tu ukažte Celsovi.A první rok máte za sebou.B. Rok druhý.Vylezte ven a koukněte se, kdo je ta tajemná žena (nezapomeňte ze stolu sebrat dopisy od Salvadora).Jak se dostat na Loď Limbo :K získání místa na lodi potřebujete dvě věci : kartu člena námořnické unie a zbavit se námořníka Naranji, který se nechává tetovat v docích.Také potřebujete pro Glottise autentické nářadí mořských včelích démonů. Napřed jděte do doků a promluvte si s Terrym. Pak jděte do Blue Casket a koukněte se na scénu s Lolou. Vlezte do kuchyně a prohlédněte si, co dělá číšník. Dopisy ukažte třem chlápkům u stolu a vezměte si od nich knihu, kterou v docích dejte Terrymu.Vraťte se výtahem do svého klubu a promluvte si s dívkou ze šatny. Pak jděte do herny a promluvte si s Charliem. Získáte od něj tiskárnu na falešné sázenky a úkol: přinést jeho peníze z High Rollers Lounge. K tomu dostanete V.I.P. pas, který ihned dejte G lottisovi (promluvte s ním). Z baru seberte flašku zlatého likéru a jděte na věž od vzducholodi. Promluvte si s Carlou a po rozhovoru se napijte likéru a hned vlezte do detektoru kovů. Až si vás Carla vezme dozadu, zvolte v rozhovoru nejspodnější položku (často se mění). Jděte do místnosti s kočičím písečkem. Z konzervy seberte otvírák a na můstku použijte kosu k lokalizaci a vytažení detektoru kovů. Jděte do HRL a promluvte si s Nikem a až odejde, seberte mu tabatěrku. Ještě v kuchyni seberte věc "Turkey baster". Vraťte se do věže a tabatěrku dejte Carle. Řekněte: "I don't know. I found it under your desk." Získaným klíčkem odemkněte maják v docích. Po animaci seberte lístek do šatny, který dejte dívce ve vašem klubu. Z kabátk u použitím vytáhněte papír. Jděte do Blue Casket a Turkey baster použijte na vodu od nádobí ve dřezu. Jděte do tetovacího salonu a otevřete ledničku vzadu, rychle v ní otevřete šuplík a ihned odejděte do přední části. V momentě, kdy bude Naranja otočený, vylijte vodu od nádobí do flašky. Spícího Naranju prozkoumejte a seberte jeho známky. Pak ukažte Totovi lístek z kabátku a na získanou fotku se podívejte. Je na ní číslo 6. jděte do arény a přečtěte si ceduli pod vycpanou kočkou. Jděte k sázecím oké nkům a na tiskárně si vytiskněte lístek na "Week 2, Race 6, Thuesday", a dejte ho do okénka blíže zábradlí. Máte fotku Nicka s Olivií. Jděte do HRL do kuchyně a chvíli počkejte. Až sluha vleze do spíže, zavřete ho a do dveří vražte kosu. Až Glottis vypije sud, otevřete ho otvírákem a vlezte do něj. Ve skladu vjeďte s vozíkem do výtahu a postavte ho vidlicí směrem do díry v mříži. Spusťte výtah a rychle nasedněte na vozík a tlačte vidlici do díry. Po zablokování výtahu pákou na levé straně vozíku zve dněte vidlici a vlezte dovnitř. Prozkoumejte kufr a koukněte se na animaci. Pak se vraťte do HRL a Nickovi ukažte fotku. Až dostane Terryho z vězení, jděte do márnice, promluvte si s Membrillem a vhoďte Naranjovo psí známky do mrtvoly. Pak dejte Membrillovi detektor kovů. Vraťte se do vašeho klubu do kanceláře nahoře a na stole v ovladači magnetů vypněte stůl 2.Druhý rok je za vámi.C. Rok třetí.Vlezte do podpalubí a slezte po žebříku dolů.1) Jak utéct nájemným vrahům.Vytáhněte pravou kotvu a posuňte pomocí pák u motorů loď doleva. Pak pravou kotvu opět spusťte dolů. Měli by se do sebe zaklesnout. Levou kotvu vytáhněte nahoru a pomocí kosy jí zaklesněte do okénka. Pak vytáhněte kotvu vpravo. Dejte obě páky od motorů dozadu a koukněte se na video.2) Záležitost s perlou.Chvíli počkejte a až kolem půjde Chepito (človíček s lucernou na hlavě), tak na něj promluvte. Po absolvování jednoho kolečka kolem lodi si na chvilku stoupne vpravo od kruhu světla. V ten moment ho chytněte a otočte se ke Glottisovi. U perly pak jděte úplně vpravo ke kameni s hady-nebo-co-to-je. Obejděte ho zprava a jděte dolů. Chepito se chytí a vy se můžete dívat na další video.3) Továrna na konci světa.Jděte do výtahu a v kanceláři na konci můstku vstupte do dveří. Následuje video. Až se proberete, promluvte si s dětmi v kleci. Až po vás hodí kladivo, seberte ho ze země a jděte do kanceláře jako předtím. Promluvte si s Meche a dostanete úkol: sehnat zbraň.4) Kde vzít zbraň.Vedle Meche je popelník. Musíte ho použít tak, aby si Meche odklepla popel na punčocháče. Chce to načasovat. Punčocháče seberte a jděte do výtahu a pak doleva. Chepitovi dejte kladivo a vemte si od něj "Buzz-All" vrtačku. Pak si s ním promluvte a řekněte mu, že potřebujete zbraň. Vyměnte jí za punčocháče a vraťte se k Meche.5) Získání lodě.Meche zatím necháme být a seženeme loď. Vraťte se dolů a jděte vpravo. Je tam koryto dopravníku. Vlezte do něj a jděte až úplně na konec útesu. Loď by tedy byla, jen ji dostat nahoru. Vraťte se zpět a vylezte po dopravníku zpět. Nastupte na jeřáb a jeďte na druhý konec dráhy. Tam spusťte řetěz a vystupte z jeřábu. Na ležící drapák použijte Buzz-All a vraťte se do kabiny. Tam řetěz ještě jednou spusťte a opět vytáhněte. Vyrvali jste drtičku, která se vám bude ještě hodit. Jeďte s jeřábem zpět a řetěz spusťte do dopravníku. Vystupte a dopravník přepínejte, aby běžel směrem z útesu, pak hned zpět a opět zpět. Řetěz by se měl namotat na kotvu. Pak už jen stačí z jeřábu loď vytáhnout. Glottisovi ještě ukažte rozbitou drtičku a máte transport z ostrova.6) Osvobození Meche.U kanceláře jsou podivné dveře. Na zámek použijte Buzz-All až se vám objeví 4 kolečka nad sebou, hejbejte s kolem tak, aby odříznutá strana válečků byla vpravo. Do vzniklé mezery vražte kosu a vemte za páku. Vevnitř pak dveře zavřete a na dva kontakty použijte kosu. Promluvte si s Meche a koukněte se na kufříky ve vedlejší místnosti. Sekeru z první místnosi dotáhněte doprostřed druhé a tam jí pusťte. Vzniklou dírou odejdete.7) Souboj.Nepokoušejte se domina přemoct kosou. Nejde to. Kosu použijte na oko chobotnice a koukněte se, k čemu byla dobrá ta drtička.Třetí rok je za vámi.D. Rok čtvrtý.1) Palivo pro raketu.Sejděte úplně dolů a otevřete rakev u auta. Od Bruna dostanete hrneček. Jděte zpět nahoru ke strážci brány a koukněte se na video. Jděte do stanice vlaku a promluvit si s Chepitem. Vnku dostanete od strážce brány vzkaz od Hectora. Pak se vraťte na konečnou lanovky, kde leží Glottis a promluvte si s ním. V kuchyni seberte ze šuplíku hadr. Na věšáček dejte hrneček plný balicího materiálu. Hadr namočte v barelu vedle do oleje a v kuchyni ho dejte do toustovače. Máte prvotřídní raketové palivo.2) Osvobození Bone Wagonu.Tak už jsme zase v Rubacavě. Jděte do tetovacího salonu a ze skříňky na zdi seberte Liquid Nitrogen. Pak se vraťte a pokračujte do lokace k Velascovi v docích. Až odejde, seberte flašku s lodí. Jděte do Blue Casket a zkuste promluvit do mikrofonu. Po rozhovoru s Olivií jděte do kuchyně a ze sudu natočte limonádu do flašky s lodí. Tu pak dejte Glottisovi a koukejte se co udělá. Až se Glottis vrátí, promluvte na něj a on se vyzvrací do kostek od domina. Pak na kostky použijte Liquid Nitrogen a v zadní části Bone Wagonu odpojte bombu.3) Jak získat zbraň od květináře.Opět El Marrow. Z koše seberte fotku agenta. Holubovi v regálu dejte Vzkaz od Hectora a ukažte mu fotku agenta. Následuje video. Ze země seberte ruku agenta a promluvte na Meche. Pak jděte kolem Glottise a po žebřících vylezte nahoru na ulici. Také budete potřebovat make up, aby vás nikdo nepoznal. Seberte kafe a vylezte s ním po žebříku nahoru. Vylejte ho na dva "Thunderboys", kteří stojí pod vámi. Slezte dolů a vejděte do dveří. Máte prvotřídní make up. Vylezte zpět na žebřík a do mlýnku od stroje na sníh dejte ruku agenta a mlýnek seberte. Jděte zpět ke Glottisovi a vezměte si od něj ovládání tlumičů Bone Wagonu. Jděte tam, jak běžel květinář a u tunelu vpravo použije mlýnek s rukou. Po videu popojeďte s Bone Wagonem co nejvíc dopředu a pomocí ovladače zvedněte podvozek. Vystupte na trubky a slezte kousek po žebříku. Až se krokodýl otočí, vylezte zpět na trubky, použijte opět ovladač a krokodýl je zneškodněn. V krámku použijte kosu na zalepený zvonek nade dveřmi a vstupte znovu dovnitř. Květinář vám dá zbraň.4) Jak se dostat k Hectorovi do věže.S make upem vylezte po prvním žebříku nahoru a vlezte do dveří na pravé zdi. U automatu 3x promluvte na agenta a u druhého automatu promluvte na Meche. Až hodí na Charlieho hadr, rychle promluvte na agenta. Až se Charlie převlékne, vlezte na WC a jděte k démonovi u výtahu. Dává vám otázky. Musíte dávat pozor, které číslo se objeví na ceduli u stropu jako poslední a to mu řeknete. Nahoře pak promluvte s Celsem a řekněte mu o svých problémech. Následuje video.5) Konec hry.V kostýmku cestovního agenta vylezte na střechu. Všimněte si díry v nosníku neonové ženy. Nasypte do ní "sproutellu". Zkoušejte to pořád dokola, jednou se to povede. Asi chyba ve hře. Po videu jděte k autu a po rozhovoru s Olivií nahoru ke skleníku. Otevřete dveře a až vás Hector střelí, použijte Liquid Nitrogen. Jděte k autu a ve dveřích promluvte s hlavou Salvadora. Až Olivia odběhne, otevřete kufr. Jeden lístek se rozběhne k hlavě Salvadora. Seberte ho a pomocí něho za skleníkem najděte Salovo tě lo. Zkoušejte to z různých úhlů, jako s tou šipkou na začátku. Seberte z něho klíč od kufru od auta a vezměte si tam odsud zbraň. Jděte k rezervoiru na vodu a použijte na něj zbraň. Po animaci jen jděte nahoru ke skleníku a otevřete dveře. A máte tuhle fantastickou adventuru za sebou !!!

Pokračovat na článek


Jak odstranit / odstranění uložených hesel v prohlížeči Mozilla Firefox

Ve výchozím nastavení, všechny hlavní programy vyžadují, aby uživatel surfovat na internetu, pokud chcete uložit heslo zadané pro přístup ke stránkám, on-line služby a sociální sítě. Mnohé láká pohodlí říká ano, ale ve skutečnosti, Tato funkce může být velmi nebezpečné s ohledem na ochranu soukromí, zejména pokud je počítač používá více než jedna osoba v rodině.Pokud se nechcete riskovat, že váš bratr nebo nějaký kamarád jít prohrabovat v nastavení prohlížeče a uvidíte všechna vaše hesla, Nebojte se, proto, že existuje způsob, jak zabránit ukládání hesel ve všech prohlížečích a odstranit ty, které již byly uloženy. Snažte se uvést do praxe ihned po návod, jak odstranit uložená hesla budu vám.Pokud se chcete dozvědět, jak smazat uložená hesla a použít Internet Explorer, co musíte udělat, je spustit prohlížeč přes její ikonu na ploše nebo v hlavním panelu Windows. V tomto bodě, klikněte na ikonu ozubeného kola, který se nachází v horní části a vyberte Možnosti Internetu v nabídce, která se zobrazí. V okně, které se otevře, Přejděte na záložku Obsah a klepněte na tlačítko Nastavení se nachází pod hlavičkou dokončování. Pak odstraňte zaškrtnutí z názvu hlas uživatele a hesla na formulářích, klepněte na tlačítko Odstranit vymazat historii automatického dokončování v aplikaci Internet Explorer uložených hesel a klikněte na tlačítko OK dvakrát za sebou pro uložení nastavení.Pokud si přejete odstranit uložené hesla z Mozilla Firefox, spusťte program z ikony na ploše nebo v nabídce Start systému Windows, klikněte na oranžové tlačítko Firefox (se nachází v levém horním rohu) a vyberte Možnosti> Možnosti z menu, které se objeví.V okně, které se otevře, klikněte na tlačítko Bezpečnostní, Odstraňte zaškrtnutí položky Zapamatovat heslo pro weby, a klepněte na tlačítko OK uložíte nastavení. Pokud chcete odstranit dříve uložených hesel v programu před uložením nastavení, musíte kliknout na první tlačítko a klepněte na tlačítko Odebrat heslo uložené vše.Konečně, Pokud používáte prohlížeč Google Chrome, Můžete smazat uložená hesla jednoduše tím, že spuštění programu od jeho ikonu na ploše nebo v nabídce Start systému Windows, Kliknutím na ikonu klíče se nachází v pravém horním rohu a výběrem menu Volby, které se objeví.Karta, která se otevře, klepněte na kartu Nastavení osobního (V levém panelu) a dát zaškrtnutí u Nikdy neukládat hesla zakázat ukládání hesel. Pokud chcete odstranit dříve uložených hesel v programu, musíte kliknout na Správa uložených hesel a odstraňte je kliknutím na x, který se zobrazí na pravé straně, když jdete na název serveru se myši. Snadný, ne?

Pokračovat na článek


Stahujte hudbu i legálně - praktické zkušenosti s i-legalne.cz

Ilegální stahování muziky je v dnešní době tak rozšířený jev, že snad nikdo nemůže být tak naivní, aby si myslel, že to lze zastavit. No a to samé si asi řekli i tuzemští distributoři hudebních nosičů a rozhodli se vytvořit zpoplatněnou databázi, odkud lze hudbu Server i-legalne.cz byl spuštěn teprve před nedávnem a je na něm soustředěno něco málo přes 200 000 tisíc skladeb všech možných interpretů z různých zemí a jestli vás tedy zajímá, jaký tento server je, jaké má výhody a nevýhody a jestli se vůbec vyplatí mu věnovat pozornost, tak jste tu správně.Když se poprvé podíváme na úvodní stránku serveru I-legalne.cz, všimneme si hned několika věcí. V horní části jsou možnosti vyhledávání, buď podle specifických kategorií, jako například podle autora, alba atd., nebo můžeme kliknout na „procházení katalogu dle žánrů“ v levé části obrazovky pro strukturovaný průchod databází, ale k tomu až za chvilku.Když kliknete na některou z hudebních záložek, jako je například Jazz&klasika nebo World music, tak se vám vypíší aktuality přímo z této konkrétní kategorie s příslušným top ten žebříčkem. Můžete se tak například dozvědět, že raper NAS chystá na Vánoce nové album, nebo že skupina Blur by ráda natočila další desku s původním kytaristou Grahamem Coxonem.V dolní části uprostřed naleznete aktuality, tedy aktuální články, co se všechno děje nového a vpravo pak top desítku nejstahovanějších písniček na celém serveru s aktuálně vévodící skupinou Kryštof.Začínáme…První věc, kterou musíme udělat, abychom mohli v pohodě stahovat písničky je, že se musíme zaregistrovat, takže vpravo nahoře klikneme na odkaz „jsem nový uživatel“ a objeví se nám klasický registrační formulář, který vyplníme podle svých osobních údajů.Když už jsme zaregistrování, tak nám zbývá jenom jedna maličkost, kterou je nabití našeho osobního peněžního konta. To lze provést několika způsoby a ty jsou celkem čtyři: dobíjecím kupónem, převodem z účtu, přes portál eBanky anebo klasickou platební kartou. Podle mě je nejjednodušší způsob zvolit platbu formou převodu z účtu, ale to je asi individuální.Nyní, když už máme na účtu dostatečný počet platebních prostředků, můžeme se směle pustit do vybírání a nakupování písničekJak už jsme si řekli na začátku, tak jsou zpravidla dva různé druhy vyhledávání písniček a to konkrétně fulltextové vyhledávání a proklikávání přes databázi. Hledání skrze kategorie se ale ukázalo být trošku problematické, protože někteří interpreti jsou naprosto nelogicky a chybně zařazeni do jiných kategorií, takže jediné pozitivum u tohoto proklikávání databází je, že alespoň vidíte, co kde najdete. Nejprve se ale zaměříme na fulltext.U fulltextu můžete hledat, jak už jsem nastínil podle několika kritérií, jednak podle skladby, potom podle alba nebo interpreta a nebo dát všechno a doufat, že vám to něco „vyplivne“:-).Na obrázku dole jsem do fulltextu zadal název skupiny Queen a našlo mi to ještě další kapely se slovem Queen v názvu, jak tomu u fulltextu zpravidla bývá.Druhou formou hledání je zde již proklamované proklikávání. Nalevo si zvolíme, jaký žánr hudby nás zajímá a v prostřední části se nám objeví seznam interpretů, kteří jsou v tomto žánru zařazeni. Když potvrdíme interpreta, objeví se jeho dostupná alba a my si jen vybereme nějaké konkrétní, nebo klidně všechny. Z obrázku je patrno, že kategorie jsou řazeny velmi pouťově a je docela těžké najít zrovna to, co nás zajímá, protože například Eric Clapton, bluesová legenda, je uveden jak v kategorii blues, tak v kategorii rock, jak jistě vidíte. No ale budiž.Když si otevřeme konkrétní album, klikneme na výpis písniček a pak už jen vybíráme. Samozřejmostí je možnost přehrání demo ukázek každé skladby. Můžeme koupit jak celé album najednou, tak jednotlivé písničky, to už záleží na libovůli každého. Povšimněte si, že u každé písničky je napsaná cena, za kterou jí můžete koupit. Když už jste rozhodnuti, stačí jenom patřičné songy přidat do nákupního košíku, jako v jiných e-shopech a jít zaplatit.Když už máme zaplaceno, potvrdí se nám uskutečnění transakce a my se dostaneme do tabulky, kde si svojí písničku, nebo písničky můžeme stáhnout. Lze zde nastavit i kvalita stahovaného songu. Potom už stačí kliknout na odkaz „stáhnout“, nebo pokud jich máme víc tak klikneme na tlačítko „sáhnout vše“.Závěrem…Na závěr bych rád řekl, že nebude úplně od věci si takovéto nakupování muziky rozmyslet, protože i když je u každého alba napsáno, kolik ušetříte, tak to rozhodně není pravda. Když si například vezmete první album Vlasty Horvátha – Místo zázraků, tak ho můžete stahovat písničku po písničce, každou za 26,90 Kč. Když se ale podíváte na větší prodejce CD nosičů, tak běžná cena tohoto cd je od 70 do 224 Kč a vás by stažení celého tohoto alba z I-legalne.cz vyšlo přes 400 Kč!! To navíc ještě pomíjím fakt, že CDčko si můžete zálohovat nebo si z něj udělat MP3ky v lepší kvalitě, než nabízí tento server (192kbps).Co mě ale nejvíc naštvalo bylo, co všechno jsem ještě musel podstoupit, abych si tu jednu staženou písničku mohl vůbec pustit. Layla od Erica Claptona se mi stáhla ve formátu WMA, což by mi ani tak samo o sobě nevadilo, kdyby to po mě po spuštění nechtělo update Windows Media Playeru a ještě navíc získání licence z I-legalne.cz, čehož je příčinou DRM ochrana autorských práv. Potom už se mi písnička pustila, ovšem v Media Playeru, ve WinAmpu mi nehrála. Když jsem chtěl zkusit, jestli půjde vypálit, tak se samozřejmě potvrdilo, co jsem čekal, že NERO formát WMA jako audio CD vypálit neumí. Resumé tedy zní: z i-legalně.cz stahujte jedině tehdy, pokud sháníte nějakou opravdu nedostupnou písničku, ale rozhodně ne celá alba. Prodraží se vám to a zároveň pochopíte, že I-legálně.cz se řídí heslem – ZA HODNĚ PENĚZ MÁLO MUZIKY, což tentokrát platí doslova:-)

Pokračovat na článek


Co je to DNS a princip využití na Internetu

Domain Name System (DNS) slouží, technicky vzato, k převodu domén na IP adresy serverů. Z uživatelského hlediska slouží k tomu, abychom si nemuseli pamatovat dlouhé řetězce čísel, ale mohli do prohlížeče zadat adresu oblíbeného serveru jako www.oblibenyweb.cz. V tomto článku se podíváme DNS pod pokličku a ukážeme si, jakým způsobem takový převod domény na IP adresu probíhá.Vzhledem k tomu, že v posledních letech rozvoj počítačových sítí a vznik Internetu zaznamenal raketový vzestup, bylo zapotřebí řešit také otázku narůstajícího množství počítačů, stejně tak jako malých i velkých sítí a v neposlední řadě i informací, po nichž jsou běžní uživatelé internetu hladoví. Proto se do popředí dostává síťová architektura (protokol TCP/IP). Pomocí tohoto protokolu získávají jednotlivé počítače svou jedinečnou "adresu" – IP adresu (myšleno číselnou adresu tvaru Y.Y.Y.Y., kde Y je číslo od 0 do 255). Jednoduše lze říci, že počítač získá IP-adresu stejně jako třeba auto poznávací značku. IP adresy mají pro nás, uživatele, mnoho nevýhod. Jako člověk, který si nepamatuje ani své telefonní číslo, mohu v klidu říci, že jsou těžko zapamatovatelné (do internetového prohlížeče na vašem počítači napište IP-adresu 82.99.173.175 a otevře se internetová stránka oXy online). Je na první pohled patrné, že se s nimi těžko pracuje. Jednoduše si nedokáži představit situaci, že místo psaní adres do vyhledávačů bych si musel pamatovat desítky čísel a ty vpisovat místo domén.Proto, aby se předcházelo těmto komplikacím, začaly se používat doménové tvary (lidově domény), které mohou být tvořeny několika slovy od sebe oddělených tečkami. V mnoha případech lze k jedné IP-adrese přidělit několik domén (http://www.ceskatelevize.cz/ = http://www.czech-tv.cz/ ).DNS (Domain Name System) je nástroj pro převod doménových jmen na číselný tvar (IP-adresu) a pochopitelně i obráceně. Je důležité říci, že tento převod zařizuje hierarchicky členěný systém nameserverů (server pro získávání jednotlivých adres). Na vrcholu stromu v této hierarchii jsou kořenové nameservery, ty obsahují zpravidla značky států - Národní TLD (Top Level Domain) cz, com, sk, eu atd.Dále jsou v pořadí domény nižší úrovně (sub domény), jejichž tvary jsou téměř neomezeny až na množství znaků v jednotlivých sub doménách (fi.muni.cz, fce.vutbr.cz nebo cvut.cz). Pro zajímavost lze říci, že každá sub doména může mít maximálně 63 znaků a celé jméno domény může mít až 255 znaků. Například budeme-li chtít zjistit IP-adresu (sub)domény fce.vutbr.odk.cz, musíme položit dotaz jednomu kořenovému serveru na koncovku cz. Tento server nám odpoví, že cz je TLD doménou a pošle informaci, které nameservery za tuto doménu zodpovídají. Náš počítač dostane pak k dispozici jejich adresy. Takto se opakující systém s tvary odk.cz, vutbr.odk.cz postupuje hierarchickým systémem domén a jejich subdomén až k finálnímu tvaru fce.vutbr.odk.cz a my se dozvíme odpovídající IP-adresu.Aby nameservery při každém stejném pokusu o převod nemusely tuto složitou operaci provádět, znají nameservery blízké servery, které jim v tomto dokáží flexibilně pomáhat. Každý takový blízký server ví, koho se má dotazovat na informaci, popřípadě zná adresy kořenových nameserverů. Ovšem nameservery umístěné vysoko ve stromu (kořenový, spravující domény) tento postup kvůli své vytíženosti neznají, a proto vůbec nehledají adresy a pouze odkazují na další směr hledání.Podíváme-li se ještě na vztah mezi DNS a doménou, může DNS fungovat ve vztahu k doméně jako jedna z těchto tří variant: primární server - na něm data vznikají (každá doména musí mít svůj primární server),sekundární server - slouží jako záloha primárního serveru a jako záloha dat (každá doména by měl mít minimálně jeden vlastní sekundární server ovšem není to podmínkou)a nakonec pomocný server - sloužící jako vyrovnávací paměť (používá se k rovnoměrnému rozdělování zatížení celého serveru).Na závěr bych rád dodal, že tohle je opravdu jen základní náhled na funkci DNS a principu přenosu dat. Snažil jsem se, aby bylo patrné, k čemu je samotné DNS a jak jej běžný uživatel používá v každodenním surfování po internetu. Mohli bychom se dále zaměřit na tak specifické oblasti DNS jako je DNS query, věty RR, DNS update atd. Avšak to je již tak specifická záležitost, že vyžaduje hlubší zamyšlení a podrobné znalosti v otázce DNS.

Pokračovat na článek


AJAX – nová technologie pro www stránky

Určitě se vám už nejednou stalo, že jste se dostali na stránky, které se načítaly neuvěřitelně pomalu. Webová stránka se totiž vždy načítá ze serveru celá, i když se na ní vizuálně změní jen malá část. Velká část dat tak zbytečně putuje od serveru k prohlížeči znovu a znovu. Řešením tohoto problému je technologie AJAX, která přibližuje použitelnost webových stránek z hlediska rychlosti desktopovým aplikacím.Co je to AJAX? Každý programátor, nebo spíše každý dobrý programátor by vám řekl, že AJAX neboli Asynchronous JavaScript and XML je technologie postavená na javascriptu, která umožňuje zasílat HTTP požadavky bez nutnosti načíst stránku. Ke komunikaci kupřikladu s PHP scriptem může být využito jazyka XML. Jenže jak tomu máme rozumět my, obyčejní uživatelé? Pokusím se vám tedy tento pojem přeložit do „lidštiny“. Tak tedy AJAX je technologie (prakticky spojení několika technologií), která potírá klasický přístup HTTP (pokud nevíte, co je http, nemá smysl dále číst) protokolu systémem požadavek - odpověď. Uživatel vůbec nepozná, že se do stránky načítají nová data. A nebo jsou zasílány další požadavky na získání dalších částí stránky. Že ještě stále nevíte o čem mluvím? Tak tedy jinak.AJAX je spojení několika již známých technologií a tyto technologie se navzájem doplňují a působí jako celek pod tímto názvem. AJAX slouží vlastně k tomu, abyste mohli pomocí JavaScriptu načíst třeba stránku PHP v pozadí stránky, na které se nacházíte a poslat jí nějaká data. Jiná data od ní můžete i přijmout a hned je použít. Stránka, na které v tu chvíli jste, se vůbec neobnovuje.Ptáte se na ony technologie, ze kterých se AJAX skládá? Jsou to: standardní prezentační vrstva založená na XHTML a CSS, dynamické zobrazování a interakce za použití Document Object Model (DOM), výměna a manipulace s daty za použití XML a XSLT, asynchronní výměna dat díky XMLHttpRequest a JavaScript, který všechny tyto komponenty spojuje v jeden fungující celek. Pokud bych AJAX měla výstižně charakterizovat, použila bych vysvětlení nejmenovaného programátora: Jak ohákovat starý dobrý HTTP protokol v současných prohlížečích.Použitelnost AJAXu je ovšem zatím na startovní dráze před výstřelem, neexistují zde skoro žádné uživatelské testy. Každé použití AJAXu by tedy mělo být opravdu dobře odůvodněné a rozhodně by mělo přinést víc uživatelského komfortu než zmatení. Nepoužívejte AJAX jen proto, že se to nosí a že tím pádem budete „in“.Já si například myslím, že pokud se na stránce něco změní, měl by to uživatel zaznamenat. Ale i to se dá V AJAXu vyřešit. Ke zdůraznění nějaké změny se může použít pohyb prvku či klasické grafické prostředky (velikost, barva atd.). Často používaná je v tomto případě tzv. yellow fade technique (odkaz v angličtině), tedy zvýraznění změny pomocí krátkého podbarvení žlutou barvou. Ovšem i takové zvýraznění má svou nevýhodu. Při průzkumu této technologie se zjistilo, že uživatelé často považovali toto chování za reklamu (protože ty také často blikají a jsou propagovány výrazně), a proto ho ignorovali.A to už nemluvím o tom, že uživatel bude chtít použít tlačítko ZPĚT a ono nebude fungovat. Mezi další nevýhody AJAXu totiž patří nepoužitelnost tlačítka zpět, nebo záložek. To je zatím asi největším problémem AJAXu po stránce použitelnosti. Dá se to sice vyřešit, ale je to poměrně dost náročné a drahé. Východiskem je (jak jsem se již zmínila výše v tučně označené větě) používat AJAX jen pro usnadňující funkce, kde uživatel nebude chtít tlačítko ZPĚT používat. O AJAXu toho zatím mnoho nevíme, pominu-li tvůrce a AJAXové odborníky a tak se musí, podle mého názoru, hlavně neustále testovat a na kom jiném, než na obyčejných uživatelích. Protože není pravidlem, že co je tvořeno právě pro klasické uživatele musí zákonitě těmto uživatelům vyhovovat. Ale abych stále jen nezpochybňovala technologii AJAX, předložím vám i jeho výhody.Nejprve vám nastíním základní funkci. Funguje to asi takto: Klasické webové aplikace pracují ve stylu požadavek na server, zpracování požadavku a zobrazení výsledku. Zatímco AJAX se snaží tento způsob práce se stránkou překonat. Po prvním načtení jsou data se serverem vyměňována nepřetržitě a na pozadí. Uživatel vidí stále načtenou a zobrazenou stránku. Během zpracování stažených dat a přípravě jejich zobrazení již může probíhat další získávání nových dat. JavaScript přes XMLHttpRequest požaduje po serveru nějaká data (obvykle XML), následně je za pomocí XSLT zpracuje a zobrazí v okně prohlížeče.Obrovskou výhodou je vyšší vzájemná komunikativnost takto vyrobených aplikací. Pokud si to chcete prakticky vyzkoušet, můžete například na Google Maps maps.google.com, který je opravdu příkladnou ukázkou v případě, že jste dosud nepochopili co je to AJAX.Nakonec bych ráda shrnula, stručně popsala a uvedla příklady výhod a nevýhod AJAXu pro ty, kteří stále malinko tápají. Mezi výhody patří odstranění nutnosti znovunačtení a překreslení celé stránky při každé operaci, které jsou nutné u klasického modelu WWW stránek. Pokud například uživatel klikne na tlačítko pro udělení hlasu v nějaké anketě, celá stránka se musí znovu načíst ze serveru, třebaže se na ní jen například aktualizují výsledky hlasování a veškerý zbytek obsahu zůstává stejný. Prostřednictvím AJAXu proběhne odeslání hlasu uživatele na pozadí, server zašle jen ty části stránky, které se změnily, a jen tyto části se uživateli na stránce aktualizují a překreslí. Uživatel tak má pocit mnohem větší plynulosti práce. Tím se také zákonitě sníží zátěž na webové i databázové servery, protože díky AJAXu je objem dat mnohem nižší, ale přitom je počet vyměňovaných HTTP požadavků vyšší.Mezi nevýhody patří již výše zmiňovaná nemožnost použití navigace i pomocí tlačítek (Zpět a Další) jelikož se webové stránky chovají jako plnohodnotná aplikace se složitou vnitřní logikou, nikoli jako posloupnost stránek. Problémem AJAXových aplikací také může být právě ono neprojevení změny. Pokud totiž uživateli nevidí naprosto jasně, že aplikace zpracovává jeho požadavek (a na pozadí komunikuje se serverem), jediné, co zaregistruje, je zpožděná reakce (mezitím se dokonce může snažit operaci spustit znovu, neboť se domnívá, že systém jeho příkaz ignoroval).Pro některé uživatele je dost zásadní nevýhodou AJAXu nutnost používat poslední modely „graficky vychytaných“ prohlížečů, které podporují potřebné technologie. Na obhajobu AJAXu si troufám tvrdit, že snad všechny dnešní běžné prohlížeče tyto technologie alespoň v základu podporují. Považuji tudíž tuto nevýhodu za mizící v propadlišti dějin, avšak pro jistotu jsem se o ní zmínila.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Webové tipy

Jak poslat e-mail z mobilu

Elektronická pošta je v současné době používána mnohem častěji, než pošta klasická. Díky její rychlosti a dostupnosti je využívána dnes a denně a prakticky málokdo se již donutí napsat dopis na papír, vložit do obálky a poslat jej Českou poštou.Pokud již víte, že e-mail není nějaké ošklivé cizí slovo, ale umíte s ním dobře zacházet a stal se tak běžným komunikačním prostředkem, můžete se naučit, jak takový e-mail poslat i pomocí vašeho mobilního telefonu.E-mail můžete posílat dvěma způsoby: 1. Pomocí e-mailového klienta.2. Pomocí SMSJak se to dělá?Tak především záleží na tom, jakého operátora vlastníte. Poradím vám, jak e-mail poslat z telefonu v různých sítích našich operátorů.V SÍTI T-MOBILE:Pomocí emailového klientaV prvé řadě byste měli vědět, že k e-mailům se dostanete prostřednictvím spojení mezi vaším telefonem a poštovním serverem POP3 (nebo IMAP4). Pokud nemáte nastaveno, nejprve si nastavte stejně jako v počítači server příchozích a ochozích zpráv. Přesné informace získáte u poskytovatele vaší e-mailové schránky. Musíte samozřejmě vlastnit mobilní telefon s e-mailovým klientem.V menu telefonu spustíte e-mailového klienta. Záleží na typu telefonu, ale většinou se nachází v menu Zpráv. Podrobný návod najdete v příručce u každého mobilního telefonu, jelikož se zadání může lišit.Nové typy telefonů vám dají na vybranou, jakmile otevřete zprávy a zadáte VOLBY – VYTVOŘIT (ODESLAT), rozbalí se vám v roletce trojí výběr:Zpráva SMSMultimediální zprávaEl. poštaVyberete- li El. pošta, pošle se vaše zpráva jako e-mail. Pokud již výše zmiňované odchozí a příchozí servery, zkrátka nastaveného emailového klienta nemáte, vyzve vás telefon k nastavení sám.Ještě předtím, než se doručené zprávy zobrazí na displeji vašeho mobilu, proběhne jejich stahování z poštovního serveru. Málokdy jsou stahovány přímo do telefonu, ve většině případů putují do vzdálené schránky. Díky tomu se k nim později dostanete i z počítače (můžete si ovšem nastavit, že ze vzdálené schránky budou zprávy mazány). Také si můžete nastavit automatické pravidelné stahování nových zpráv ze schránky.Na každou zprávu lze samozřejmě odpovědět. Můžete ji přeposlat i smazat (u některých telefonů dojde jen k odstranění z paměti telefonu, u jiných je zpráva definitivně vymazána ze serveru a již se k ní nikdy nedostanete).Pomocí SMSOtevřete si menu Zprávy.Napište : #emailova@adresa mezera text zprávyOdešlete na číslo 4616O tom zda bylo odeslání e-mailu úspěšné, budete informování prostřednictvím potvrzovací SMS.Jak probíhá doručení takové zprávy v síti T-mobile?Příjemce obdrží SMS e-mail do své emailové schránky stejně jako každý jiný e-mail.V případě, že odesílatel SMS e-mailu je registrován v t-zones a má přidělenu e-mailovou adresu jmeno@t-email.cz bude tato e-mailová adresa uvedena v e-mailu jako odesílatel. V případě, že odesílatel SMS e-mailu není registrován v t-zones, bude jako odesílatel e-mailu uvedeno číslo mobilního telefonu. Doručení zaslané SMS na e-mailovu adresu probíhá prostřednitvím sítě Internetu. U ostatních operátorů je tomu obdobně.V SÍTI O2 ( DŘÍVE EUROTEL)Pomocí emailového klientaStejně jako u předchozího operátora musíte (pokud ještě nemáte) nastavit odchozí a příchozí server. Příchozí je opět POP3. Server odchozích zpráv je SMTP, vždy zadejte smtp.etmail.cz .V základním menu O2 na WAP portálu klikněte na položky MOJE – MŮJ E-MAILDostanete se do e-mail menu, kde zvolíte Nastavení. Otevře se vám seznam parametrů, který musíte vyplnit - pozor na velká a malá písmena! Text musí odpovídat formátu zvolenému při zakládání schránky:Odesílatel: vaše celá e-mailová adresa (například josefnovak@seznam.cz). POP3 server: zadáte jméno POP3 serveru, na kterém máte e-mailovou schránku POP3 jméno: zadáte jméno, pod kterým se přihlašujete do vaší e-mailové schránky (například josefnovak). POP3 heslo: zadáte heslo, pod kterým se přihlašujete do vaší e-mailové schránky.Nakonec kliknete na Uložit nastavení.Pak se otevře okno a zde zadáte Jméno a Heslo, pod kterým se budete přihlašovat ke službě při každém dalším připojení. Kliknete na Uložit.Zobrazí se vám oznámení: -- e-mail -- Nastavení e-mail uloženo.Pomocí SMSTento způsob je vždy jednodušší, jelikož nemusíte nic nastavovat. Ti z vás, kterým se zdá nastavení e-mailového klienta na mobilním telefonu příliš složité, jistě zajásají a použijí raději zasílání pomocí SMS.Otevřete si menu ZprávyNapište: EML mezera e-mailová adresa mezera text zprávyChcete-li zadat i předmět zprávy, napište: EML mezera e-mailová adresa mezera (předmět) mezera text zprávy Odešlete na 999111Na telefon vám přijde potvrzení o odeslání zprávy Příjemci se zobrazí číslo GSM telefonu, ze kterého byla zpráva odeslánaV SÍTI VODAFONE ( DŘÍVE OSKAR)I Vodafone již nabízí mobilní e-mail. Za tímto účelem musíte mít aktivován WAP. Chcete-li se i v této síti dostat k e-mailům přes mobil, sledujte následující pokyny:Pomocí emailového klientaOtevřete Vodafone WAP z WAP menu svého telefonu.Zvolte MOBILNÍ E-MAIL. Nebo rovnou jděte na adresu: http://me.vodafone.cz/.Vložte heslo, pokud ho máte aktivované.Zobrazí se seznam e-mailových adres, které jste si zaregistrovali v Samoobsluze Vodafone. Vyberte si adresu, z níž chcete psát nebo číst.Ukáže se vám několik možností : číst zprávy v inboxu, napsat nový e-mail, atdPomocí SMSU předešlých operátorů můžete SMS e-mail využívat okamžitě, ovšem zde u Vodafonu si musíte nejdříve zaregistrovat adresu.-Zvolte si uživatelské jméno (min. 4, max. 32 znaků) např.: JOSEF -Zadejte v menu mobilního telefonu Psát zprávy tento text: EMAILZAP JOSEF-Odešlete na číslo 2255-Na telefon vám přijde potvrzení o úspěšné registraci.Vaše nová mobilní e-mailová adresa je: josef@vodafonemail.czNyní můžete poslat e-mail pomocí SMS takto:Otevřete si menu Zprávy.Napište : emailova@adresa mezera text zprávyOdešlete na číslo 2255Jednoduché, že? Na závěr bych ráda upozornila na něco, co trápí mnohé uživatele. Pokud máte v e-mailové adrese znak, který nemůžete za žádnou cenu najít ve znacích svého mobilního telefonu, dokonce i zavináč se vám nějak vytratil, nezoufejte. V případě, že váš telefon neobsahuje znak "@" ,tedy zmíněný zavináč, můžete jej nahradit znakem "*" (hvězdička).Stane-li se, že máte v e-mailové adrese znak "_" (podtržítko) , můžete jej nahradit znakem "#" (křížek).

Pokračovat na článek


Internet snáší zlatá vejce

Ačkoli je internet stále chápán jako hypermoderní médium náchylné k radikálním změnám a snad i revoluci v chování celé společnosti, řada z nás ho už bere jako více méně usazenou instituci. Jak se internet – celosvětový i ten náš – za ta léta změnil? Veškeré úvahy se dříve nebo později stočí k jedinému tématu: peníze. Podnikáním na síti lze i dnes velmi slušně zbohatnout, avšak ty tam jsou doby, kdy všechno bylo nové, plné příležitostí a naděje na pohádkový výdělek.Jsem miliardář!Jelikož letos český internet slaví své patnácté narozeniny (viz. článek Novinky na síti), nutí nás to k drobnému bilancování. Pro tentokrát se nebudeme zabývat žádnými závažnými ani technickými tématy. Naše otázka je prostá a doufáme, že nám to přemýšliví čtenáři prominou: Kdo se díky rozvoji internetové sítě nejvíc „napakoval“? Mnoho uživatelů má tuto stránku nastavenu jako domovskou ještě více lidí ji den co den automaticky využívá. Jde samozřejmě o internetový vyhledávač Google. Kdo za tímto „kolosem“ stojí? Zakladatelé společnosti (a dnes již zkušení internetoví byznysmeni) jsou pánové Larry Page (34) a rodilý Rus Sergey Brin (33). Seznámili se v polovině 90.let na Stanfordově univerzitě, kde oba studovali kybernetiku. Tam také vynalezli a sestrojili vyhledávač mezi odkazy na internetu, který funguje zhruba podle principu, že ty nejoblíbenější odkazy bývají také nejužitečnější. Zřejmě proto je celý svět (i ta čínská část) milují. Tato šikovná „věcička“ každému z nich vynesla 14 miliard dolarů (podle časopisu Forbes ze září 2006).Google je praktický a široce rozšířený, nebyl ovšem první. Už asi o pět let dříve se podobným směrem, rovněž na Stanfordově univerzitě, vydala dvojice David Filo (41) a Jerry Yang (38, původem z Tchaj-wanu). Vymysleli internetový portál Yahoo!, jenž slouží jako vyhledávač, ale také jako email nebo třeba seznam firem. Yahoo! denně zaznamená asi 3,4 miliardy kontaktů, což jej řadí mezi nejsnáze identifikovatelné obchodní značky. David Fila díky tomuto faktu vyinkasoval 3 miliardy dolarů, Jerry Yang ještě o 200 milionů více (opět podle časopisu Forbes).Všude číhá nebezpečíNe každý na internetu zbohatl jen tak „mimochodem“. Kanaďan Calvin Ayre (45) zjistil, že lidé mají velkou zálibu v sázení a totéž jim chtěl dopřát i prostřednictvím internetu. Založil si proto společnost Bodog International, v rámci níž šéfuje sázkařskému portálu. Tím proteče ročně dvakrát víc peněz než v Las Vegas a časopis Forbes odhaduje majetek společnosti na jednu miliardu dolarů.Připadá vám to jako lehce nabytý majetek? Můžete zkusit úspěch Calvina Ayra zopakovat, ale pozor na zákony. Největší části příjmu má Bodog z USA, kde je ovšem toto podnikání nelegální. Sázkařskému magnátovi, který žije v Kostarice, proto mírně řečeno teče do bot. Na konci loňského roku ho právě v Kostarice na americký nátlak sebralo komando místních policistů. V současné době čeká na soudní proces. Má na sobě obvinění z praní špinavých peněz a daňových úniků. Proto vás raději nechceme k ničemu navádět...Další příslušníci internetové „elity“Chytrých hlav, jimž internetový nápad vynesl miliony dolarů, je samozřejmě více. Lidé rádi chodí do velkých obchodních domů, tak proč jim nepostavit takový dům i na internetu. Tak nějak zřejmě uvažoval zakladatel největšího internetového „obchoďáku“ Amazon Jeff Bezos (43). Jeho majetek se odhaduje na 4,3 miliardy dolarů.Na našich stránkách je řada článků, které se zabývají internetovou aukcí eBay, (funguje i v mnoha národních doménách), nikde se tam ale nepíše o jeho tvůrci. Je jím ve Francii narozený Íránec Pierre Omldyar, jenž ve svých 39 letech disponuje majetkem, který čítá asi 10 miliard dolarů.Pokud se ve vašem okolí vyskytuje slečna, která sní o pohádkově bohatém princi, dejte jí na záda baťůžek a pošlete jí číhat před fakultu informatiky. Jak vidno, moderní boháči se rekrutují právě z řad studentíků technických a počítačových oborů. Dalším takovým případem je vůbec první internetový miliardář z roku 1995, zakladatel browseru Netscape lim Clark. Oproti ostatním mladíkům patří už sice při svém věku 62 let do kategorie seniorů, jeho majetek (asi 700 milionů dolarů) ho však může značně držet při aktivním životě.Domácí šikulkyČeští internetoví průkopníci sice nemají za svým jménem uvedenu částku v miliardách dolarů, avšak určitě se nemají zač stydět. Mezi největší české internetové podnikatele určitě patří zakladatel portálu Seznam.cz Ivo Lukačovič (32 let). Seznam.cz vytvořil ještě jako student, dnes je jeho portál jedna z nejnavštěvovanějších domácích stránek a jméno Lukačovič je synonymem tuzemského internetového úspěchu.Dalším úspěšným podnikatelem na elektronickém poli je Jiří Hlavenka (42). Je zakladatelem vydavatelství odborné kybernetické literatury Computer Press. Velmi dobře chytil příležitost z pačesy rovněž Patrick Zandl (32), jenž založil známý server o mobilních telefonech Mobil.cz. Mezi další české hráče v internetovém podnikaní patří také Daniel Dočekal (39 let), jenž je tvůrcem jednoho z nejstarších internetových magazínů Svět Namodro. „SnM“, jak se mu někdy říká, ten ovšem už své brány před nějakou dobou zavřel. Přesto je jeho zakladateli stále přisuzována patřičná vážnost.Kontext učebnicového bohatstvíVelmi zřídkakdy se stává, že by někdo zaslouženě zbohatl jen tak zčistajasna. Každý úspěch je dán podmínkami a příležitostí k podnikání. Jaký je kontext internetového zbohatnutí? Podívejme se (a nebo si jen zopakujme) nejdůležitější a nejzajímavější milníky ve vývoji internetu.V roce 1958 požádal americký prezident Dwight Eisenhower o financování (a Kongres to schválil) výzkumného počítačového programu ARPA. Kongres to schválil a projekt byl zařazen pod vojenské letectvo. V roce 1961, profesor kybernetiky na Kalifornské univerzitě v Los Angeles Len Kleinrock ve svém článku popsal způsob předávání elektronických informací. V roce 1965 nechal Larry Roberts z Massachusettského technologického institutu (MIT) komunikovat dva počítače pomocí paketové metody, kterou popsal Len Kleinrock. První spojení mezi počítači proběhlo v roce 1969. Bylo to v rámci amerického armádního programu ARPAnet na Stanfordově univerzitě. Výsledek přenosu: nápis "lo". Počítače chtěly napsat "log-in", ale systém spadl. V roce 1972 vznikla forma adresy elektronické pošty za použití znaku "@". O rok později můžeme mluvit o vzniku kybernetické globalizace. K ARPAnetu se připojuje londýnská University College a norská Královská radarová společnost.Rok 1976 je rokem, kdy americká firma AT&T vymýšlí operační systém Unix. V tomže roce Steve Jobs a Steve Wozniak zakládají společnost Apple Computers. Ve stejný rok také Britská královna Alžběta II. posílá první e-mail. V roce 1982 vyrábí firma IBM první osobní počítač. Microsoft sestavuje operační systém MS DOS. Také se poprvé použil výraz "internet" ve smyslu propojené soustavy sítí. Výraz kyberprostor – cyberspace použil o dva roky později americký spisovatel William Gibson. V roce 1985 Apple Computer vyrábí první počítač Macintosh. První zaregistrovanou doménou je Symbolic.com. V revolučním roce 1989 má internet 100 tisíc hostitelů. Rovněž vzniká první antivirový program od firmy McAfee Associates. O rok později končí ARPAnet. Tim Berners-Lee navrhuje World Wide Web.13.února roku 1992 probíhá na ČVUT slavnostní připojení Československa k internetu. Knihovnice Jean Armour Pollyová poprvé používá termín "surfovat po internetu". Dva roky po rozpadu Československa zaniká doména .es, vznikají domény .cz a .sk. V roce 1996 spouští Ivo Lukačovič provoz stránek seznam.cz. Netscape a Microsoft se pouštějí do "války prohlížečů". Internetové podnikání se definuje – v roce 1997 se doména business.com prodává za 150 tisíc dolarů. Firma Google, dnes největší internetová společnost světa, vzniká v roce 1998. U nás české internetové servery stávkují na protest proti monopolnímu postavení Českého Telecomu.V roce 1999 končí nerozhodným výsledkem válka prohlížečů - Netscape a Microsoft si rozdělují téměř sto procent trhu. O rok později světu padají růžové brýle. Na Wall Street se ukazuje, že ceny akcií internetových společností byly silně nadhodnoceny, z toho důvodu se zpomaluje světová ekonomika.Třikrát hurá novému tisíciletí!Internet do nového milénia vstoupil prvním živě přenášeným muzikálem. V tomtéž roce ale Austrálie zakazuje přeposílání emailů a afgánské vládnoucí hnutí Taliban zakazuje internet úplně. Naopak v USA se v roce 2001 na síť připojují desítky středních škol. V roce 2003 podnikají hackeři sérii dosud nejničivějších virových útoků, jimiž znehybní až osm ze 13 páteřních serverů celého internetu.Francouzské ministerstvo kultury se „vybarvuje“ a zakazuje používat slovo "e-mail". Místo něho musejí Francouzi používat výraz "courriel". Společnost SkyNet nabízí klientům v Česku první rychlý internet přes ASDL. Na přelomu let 2004 až 2005 se druhým nejoblíbenějším prohlížečem po Exploreru od Microsoftu stává Mozilla Firefox. Také ji máte tak rádi? Lidé začínají běžně používat původně internetové výrazy „blog“, „wikipedia“ nebo "flickr" (služba umožňující hromadnou výměnu fotografií). V roce 2006 kupuje internetový velikán Google firmu YouTube, díky níž uživatelé mohou na síť „pověsit“ jakékoli video a na jakékoli video se taky podívat. U nás spouští společnost Telefónica 02 první televizní internetové vysílání.Co myslíte, jak to bude dál?

Pokračovat na článek


Posílejte SMS z internetu

Komunikace přes SMS je velmi oblíbená zejména mezi mladšími ročníky, ale i ti dříve narození si na nový způsob komunikace zvykají. SMS můžete posílat i bez mobilu, stačí být připojen k internetu a SMS poslat z webové stránky příslušného operátora nebo pomocí některé ze služeb pro zasílání SMS.Psaní SMS zpráv je v současné době nejčastější způsob komunikace. Možnost psaní těchto zpráv máte i prostřednictvím internetu. V minulosti bylo možné odesílat SMS z internetu na všechny naše operátory zdarma, dnes tomu tak úplně není. Jediný operátor, který zprostředkovává psaní zpráv z internetu zdarma je Vodafone. Eurotel (dnes Telefónica O2) ponechal psaní zpráv také zdarma, ale s omezením možnosti napsání pouze 60 znaků a zbytek je doplněn reklamou. T – Mobile úplně zrušil bezplatné psaní zpráv z internetu a psaní SMS pro uživatele T – Mobilu je možné až po registraci na serveru t – zones.Telofónica O2 (Eurotel) – zdarma, ale s reklamouPosílat SMS zprávy na mobilní telefony operátora O2 je možné přes server www.cz.o2.com -> SMS Brána.Na výběr máte z možnosti psát zprávy zdarma a nebo si za ně zaplatit. Při psaní zdarma můžete využít pouze již zmiňovaných 60 znaků.. Do políčka „Adresát“ vkládáte číslo příjemce, do „Textu zprávy“ napíšete vámi zadaný text. Poté musíte vložit potvrzovací kód a nakonec vyberete jakým způsobem chcete, aby vám příjemce odpověděl a zvolíte si zobrazení zprávy (zobrazení na display – zpráva se neuloží v mobilu příjemce).Na serveru operátora Telefónica, můžete psát i placené zprávy, tuto možnost mají pouze klienti tohoto operátora. Cena SMS je dána podle vašeho tarifu, což znamená, že musíte být zákazníkem O2 (Eurotelu). Nejdříve se zaregistrujete a poté máte několik výhod oproti „psaní zdarma“ – psaní více zpráv najednou, odesílání do ostatních sítích operátorů v ČR a SR, nastavení funkce úspěšného doručení (aktivace pomocí SMS nebo *11). Získáte osobní schránku přímo v SMS bráně, archiv odeslaných zpráv (max. 250) a seznam používaných čísel (max. 50).Vodafone - vše zdarmaNa serveru www.vodafone.cz si vyberete "Poslat SMS". Můžete psát SMS zprávy zdarma. Postup posílání zpráv je následující: nejdříve vyplníte telefonní číslo příjemce, poté můžete vyplnit vaše telefonní číslo a vaše jméno. Posléze napíšete text zprávy, který může mít maximálně 760 znaků a nakonec opíšete konkrétní kontrolní kód a zprávu odešlete.T- Mobile – jen pro registrovanéAbyste mohli poslat zprávu z SMS brány T-Mobile, musíte se zaregistrovat na portálu t-zones. To ovšem můžete jen v případě, že jste klientem T-Mobile. Ostatní uživatelé SMS zprávy z brány T-Mobile posílat nemohou. Naopak uživatelé zaregistrovaní na t-zones mají určitý počet SMS zpráv do sítě T-Mobile zdarma (záleží na předplaceném tarifu).Odesíláte-li takto SMS častěji, můžete si vytvořit adresář svých kontaktů, abyste nemuseli vypisovat telefonní čísla. Napsat můžete až 765 znaků, napsaný text bude rozdělen maximálně do pěti SMS zpráv. Narozdíl od předchozích operátorů nemusíte opisovat kontrolní kód z obrázku, protože tady jste přihlášení a posíláte SMS ze svého konta. Přepisování kódu z obrázku slouží jako ochrana proti zneužití.Jiné možnosti posílání SMSExistují ale i další možností, jak poslat SMS z internetu. Nejvyhledávanějším serverem je www.sms.cz. Na tomto serveru máte možnost nejen psaní zpráv na všechny naše operátory, ale i na operátory do Polska a Ukrajinu – zdarma a do ostatních zemích od 0,94 Kč + DPH (po registraci). Po registraci získáte i další výhody – zasílání časových SMS, tvorbu adresáře a kontaktů, definování vlastních skupin a hromadné zasílání.Zasílání SMS zpráv – Polsko:Psát SMS zprávy můžete i z vašeho emailového účtu na webovém portálu Seznam.cz. Nejdříve si musíte „dobít kredit“ – posláním SMS zprávy nebo převodem prostřednictvím bankovního účtu. Poté stačí napsat SMS zprávu a z kreditu vám budou odečteny 3 Kč. Máte možnost psát na všechny operátory v ČR.SMS "zdarma" od TiscaliOdesílat SMS z internetu umožňuje svým uživatelům portál Tiscali, a to dokonce zdarma. I když tak úplně zdarma to zase není:-) Pokud používáte dial-up připojení Tiscali (které je zdarma, platíte jen telefonní impulsy), získáte za každých 15 minut surfování ve špičce jednu SMS zdarma, mimo špičku získáte jednu SMS za 30 minut. Druhou možností je využít bonusový program a získávat body za čas strávený na internetu (body pak můžete převést na SMS). Pokud se vám ani jeden z výše uvedených způsobů nezamlouvá, můžete si SMS předplatit zavoláním na "drahé" číslo, na němž získáte dobíjecí kód. Za šedesátikorunový hovor získáte 30 SMS. Jedna SMS tak vyjde na dvě koruny, není však zatížena žádnou reklamou. Tiscali SMS je tedy výhodné, pokud se k internetu přes Tiscali připojujete, pak máte opravdu SMS zdarma. Více informací najdete přímo na sms.tiscali.cz.SMS upozornění na příchozí e-mailSMS zprávy můžete využít i pro upozornění na příchozí e-mail. Všechny mailové služby umožňují přeposlat zprávu na jinou e-mailovou adresu a některé i s využitím filtrů, kdy se přepošlou jen zprávy vyhovující určitým kriteriím (např. od konkrétního uživatele nebo obsahující stanovená slova). Rozdíl v přeposlání na SMS je v tom, že e-mailovou adresu zapíšete ve tvaru +420xxxxxxxxx@sms.eurotel.cz, kde x-ka představjí vaše telefonní číslo. To platí v případ Eurotelu, tedy dnes už Telefónica O2. U operátorů Vodafone a T – Mobile se nejdříve musíte zaregistrovat a poté je vaše adresa vkládána ve tvaru např. petrnovy@vodafonemail.cz a nebo petrnovy@t-email.cz. U T-Mobile si navíc musíte nastavit přeposlání e-mailu na SMSku, protože na t-zones takto získáte plnohodnotnou e-mailovou schránku. Poslání upozornění na SMS o e-mailu doručeném do schránky na t-zones je zdarma.Přehled dalších SMS bránServer www.sms.cz nebo Seznam.cz nejsou jediné, které umožňují posílat SMS z internetu. Zde je přehled dalších serverů, které posílání SMS umožňují:www.lukyn.comsms.mojelogo.czwww.smobile.czwww.smska.cz (nutná registrace)www.sms-brana.cz (jen pro Telefónica O2 a Vodafone)freesms.oukej.cz (přehled českých i světových SMS brán, např. Anglie, USA, Itálie, Rusko, Slovensko, Švýcarsko, Turecko atd.)sms.moment.cz (Telefónica O2 + možnost psát na pager)sms.svecpetr.comwww.message.cz (nutná registrace)www.gosms.cz

Pokračovat na článek


Výbava pro váš počítač zdarma

Zdají se vám ceny programů příliš vysoké? Chcete využívat váš počítač, ale přitom zbytečně neutrácet? Tak zde máte inspiraci, jak v této situaci postupovat a kde sehnat software „za babku“.Koupíte si nový počítač, a v něm je nainstalován pouze operační systém. Sice dnešní operační systémy nabízejí mnoho funkcí pro uživatele, ale žádný zatím nedokázal využít všechny možnosti počítače. Pokud vám nestačí jen možnosti operačního systému, tak si musíte opatřit další programy, které vám mnohem rozšíří možnosti při práci s počítačem. Ovšem tyto programy, jako všechny jiné produkty, musíte zakoupit. Program je chráněn autorským právem autora, a pokud chcete tento program používat, musíte si za něj zaplatit, pokud budete používat nelegálně získané programy, dopouštíte se porušení autorského zákona. A ne každý má chuť a možnosti investovat, někdy nemalé částky, do softwarového vybavení. Ovšem existuje i řada programů, které jsou k dispozici zdarma a pokud je bude používat, tak žádný zákon neporušujete. A právě takovým programům se budeme dál věnovat.Než vám přiblížím některé programy, které by se vám mohli hodit, ještě pár slov o softwarových licencích, zde malý přehled -Demo verze - tato verze programu je poskytována zdarma a většinou nemá nijak omezenou časovou funkčnost, ale co má omezeno, jsou určité funkce programu. Smyslem této verze je uživateli přiblížit základní funkce programu. A následně pokud má uživatel o tento program zájem, může si jej zakoupit v plné a nijak omezené verzi.Freeware - pokud narazíte na program označený jako freeware, máte vyhráno, v tomto případě se jedná o program, který je pro Vás k dispozici zcela zdarma a se všemi funkcemi, které daný program nabízí. Za tento program nemusíte nic platit, stačí si jej pouze stáhnout z internetu. Snad jediné omezení, které tyto programy mají, se týkají zdrojového kódu. Autor si ponechává licenční práva a tak nesmíte program nijak upravovat. Lze ho šířit pouze v tom stavu, v jakém byl od autora vypuštěn do světa. Často také má omezení použití zdarma jen pro nekomerční či osobní potřebu. Ale tato omezení běžného uživatele nijak nelimitují, takže programy označené freeware jsou správnou volbou.Svobodný software - tyto programy umožňují uživateli, aby si s nimi dělal, co se mu zachce. Zní to možná divně, ale tento software není nijak chráněn žádnou licencí. Základními čtyřmi pravidly pro svobodný jsou tyto svobody - -svoboda používat program za jakýmkoliv účelem-svoboda studovat, jak program pracuje a možnost přizpůsobit ho svým potřebám-svoboda redistribuovat kopie programu.-svoboda vylepšovat program a zveřejňovat zlepšení, aby z nich mohla mít prospěch celá komunita Není přesně stanoveno, jestli se za tyto programy platí licenční poplatky při jejich získání, ale i když za program zaplatíte, tak vám všechny svobody zůstávají zachovány.Open source software - s programem označeným jako open source máte k dispozici i jeho zdrojové kódy a za určitých podmínek, které stanoví autor softwaru, můžete tento kód procházet a i měnit.Shareware - jedná se o programy, které nabízení uživateli možnost vyzkoušení po určitou časovou dobu, po této době je nutné se řídit licenčními podmínkami. Jsou dvě možnosti, jak může licence vyznít. Za prvé je nutné si licenci na další používání zakoupit a v druhém případě jde pouze o bezplatnou registraci. Část programů není nijak funkčně po tuto testovací dobu omezena, některé omezeny jsou. Po vypršení zkušební doby shareware programy většinou dále fungují, ale mohou se stát funkčně omezenými nebo, což je častější, na uplynutí zkušební doby upozorňují (většinou při spuštění).Trial verze - trial verze stejně jako shareware verze slouží uživateli, aby si vyzkoušel program po určitou dobu, ale po uplynutí této doby se program stává nefunkčním. Během zkušebního období však není nijak omezen, má všechny vlastnosti a funkce plné verze programu.Tento krátký přehled je jen výpisem těch nejčastějších druhů licencí u softwarových produktů, existuje ještě několik dalších, které ale nejsou nijak pro tento článek zajímavé, pokud byste měli zájem se dozvědět o licencích více, na internetu je několik stránek, které se této problematice věnují. Stačí do vašeho vyhledávače zadat dvojsloví „softwarová licence“.Teď už máte přehled o licencích a určitě jste zjistili, že programy označované licencí freeware jsou ty pravé. Právě o těchto programech budou další řádky tohoto článku. K získání těchto programu využijeme služeb internetu, který nabízí široké možnosti v získávání softwaru. V dnešní době je na našem internetovém nebi hned několik serverů, které se zabývají volnými programy. Programy jsou zde tříděny podle jednotlivých kategorií, takže není problém najít program pro funkce, které právě potřebujete. Mezi české stránky, odkud můžete stahovat programy, patří:www.stahuj.czwww.studna.czwww.slunecnice.czwww.instaluj.czPokud nenajdete vámi požadovaný program na těchto serverech, tak můžete zabrousit i do zahraniční, mezi nejznámější patří:www.download.comwww.01download.netwww.Softpedia.comwww.SnapFiles.comTeď už víte jakou licenci u programu hledat, víte kde hledat, takže stačí už jen zjistit co přesně hledat. Programy budou vybírány pro v současné době nejrozšířenější operační systém Microsoft Windows XP. Pokud nemáte tento operační systém, raději si před stažením přečtěte informace, zda je váš operační systém podporován. Ovšem následující programy nejsou jedinou možností, stačí do vyhledávače jednotlivých serverů zadat tu funkci, kterou potřebujete a budete mít seznam dalších programů, které si můžete vybrat.V prvním případě je nutné, abyste si váš počítač zabezpečili, ať už proti virům, nebo napadením neznámou osobou. Toto je velmi důležitá věc a zabezpečení není dobré podceňovat. Naštěstí existuje několik kvalitních programů, které jsou k dispozici zdarma. Pokud jste ještě nečetli článek o zabezpečení počítače, tak vám doporučuji si jej přečíst. Součástí článku jsou i odkazy na několik programů, které jsou k dispozici zdarma.I když máte počítač zabezpečený, není to nikdy na sto procent. Žádný zabezpečovací program nepočítá např. s lidskou chybou. A tak je velmi dobré abyste měli svá důležitá data zálohovaná. K tomuto účelu se hodí následující programy:Backup Maker StandardAbaktMozy Remote BackupPočítač budete určitě používat k psaní různých dokumentů, tabulek, tvoření grafů, nebo prezentací. Některé tyto základní funkce jsou sice již součástí operačního systému, ale pro mnohé potřeby jsou již nedostačující. Určitě Vás napadne produkt Microsoft Office, který obsahuje vše, co můžete v kanceláři potřebovat. Ovšem tento balík programů není zrovna zadarmo, ale naštěstí je na světě podobný balíček, který se jmenuje OpenOffice.org. Tento balík bez problémů nahradí komerční produkt od Microsoftu. Stáhnout si jej můžete na stránkách OpenOffice.org .Když máte programy pro zabezpečení a kancelář, tak další funkcí, která Vás zajímá, je určitě komunikace s okolím. Pro komunikaci pomocí icq můžete použít jeden z nejpoužívanějších programů na našem trhu. Jde o program ICQ6, který v češtině nabízí server www.atlas.cz. Další možností jak komunikovat je pomocí internetového telefonování, pokud máte k počítači připojené reproduktory (nebo sluchátka) a mikrofon, tak vám nic nebrání si s ostatními nejen psát, ale i volat. To vám umožní populární Skype .Nejen do kanceláře a k práci lze počítač využít, ale lze jej použít i na přehrávání hudby, videa, prohlížení a úpravu fotek. K tomu, abyste si mohli přehrávat hudební CD a popřípadě převést do formátu mp3 a uložit na váš disk, lze využít program, který je součástí operačního systému Microsoft Windows, ale ten nenabízí takové možnosti nastavení a pro některé uživatelé je i málo atraktivní vzhled toho programu. K převodu hudebních cd do počítače na formát mp3 je asi nejvhodnější použít CDex - http://www.slunecnice.cz/sw/cdex . K následnému přehrávání můžete použít jeden z nejoblíbenějších přehrávačů, program Winamp . Winamp zvládne přehrávat i video soubory, ale pokud se rozhodnete přehrávat v jiném přehrávači, tak pro filmové soubory můžete sáhnout po BSplayer, který vám umožní přehrávat i DVD filmy. Pro přehrávání veškerých souborů jsou potřebné kodeky, které říkají jakým způsobem vůbec soubor přehrát. Některé kodeky jsou již součásti operačního systému, a pro ty zbylé soubory si musíte stáhnout jim odpovídající kodeky. Mezi nejrozšířenější patří K-lite Mega Codec Pack.Po hudbě a filmu patří k dalším běžným činnostem prohlížení fotek, tuto možnost máte už v ceně operačního systému, ale už nemáte možnost fotky upravovat, nebo organizovat. K úpravě fotek můžete použít program Gimp , tento program téměř plně nahradí některé velmi drahé a známější programy (např. Adobe Photoshop). A pro snadnější přehled ve Vašich fotkách, by se vám zřejmě hodil program pro správu digitálních fotografií, jeden z programů k tomu určených je Picasa.Určitě Vás také láká možnost vypalování CD nebo DVD, pokud váš počítač je vybaven vypalovací mechanikou, tak by bylo škoda nevyužít této možnosti, ať už třeba k zálohování dat nebo k tomu co uznáte za vhodné.Pokud si koupíte vypalovací mechaniku, velmi často je už součástí balení vypalovací software Nero. Ať už je vám tento program nesympatický, nebo u mechaniky nebyl, tak i tato oblast je naštěstí zastoupena na poli free programů. Na ukázku třeba tyhle:Free Easy CD DVD BurnerCorresBurnBurn4FreeJsou zde vypsány jen základní programy, které by neměli chybět v žádném počítači. Pokud budete mít zájem o jiné programy, není nic jednoduššího než navštívit některý ze zmiňovaných serverů a tam si onen program vyhledat. Doufám, že se vám povede vybavit si váš počítač, tak jak jste si představovali. I je když freeware software je volně k dispozici, často nedosahuje funkcí komerčního softwaru. To, co zvládá jeden placený program, často nahrazuje několik free programů. Je to už jen na Vás zda se rozhodnete investovat do placených programů, nebo se chvíli zdržíte hledáním free programů. Placené programy mají sice větší použitelnost a disponují velkým množstvím funkcí, ale pouvažujte, zda tyto funkce využijete a budete je potřebovat, abyste na mouchu místo plácačky nebrali atomovou bombu.

Pokračovat na článek


Download Accelerator plus

V poslední době obliba tohoto programu na stahování souborů roste. Jaké jsou jeho možnosti a co jej odlišuje od jiných typů download manažerů, jež je ke stahování možno použít? Jistě je to výrobcem slibované zrychlení až o 300%. Ale i jiné funkce činí z Download Acceleratoru plus velice užitečný nástroj pro zefektivnění a zjednodušení stahování.doporučitDownload manažery nebo také akcelerátory usnadňují a zpříjemňují uživatelům internetu práci při stahování souborů. V současné době jich existuje volně ke stažení či k zakoupení nepřeberné množství. K čemu vlastně slouží? Jejich hlavní přednost je v možnosti navázat spojení se serverem při výpadku připojení či jiné poruše. Další funkcí je segmentované stahování, během kterého se stahovaný soubor rozdělí na několik menších částí a ty se stahují zároveň, čímž se doba stažení rapidně zkracuje. Mezi další možnosti patří řazení souborů určených k pozdějšímu stažení do fronty (soubory se postupně jeden po druhém stahují), maximální povolená rychlost stahování a maximální počet stahovaných souborů najednou.Všechny tyto funkce a mnohé další má program Download Accelerator plus. Tato aplikace je v poslední době čím dál více oblíbenější a to hlavně k vůli své jednoduchosti a rychlostí stahování. Program je možno integrovat do prohlížečů jako jsou Microsoft Internet Explorer, Netscape, Opera a další. Mezi jeho hlavní výrobcem udávané vlastnosti patří zrychlení až o 300%. Je zde také podpora proxy serverů a automatického ukončení připojení po stažení všech souborů ve frontě. Charakteristickou vlastností Download Acceleratoru plus je stahování několika částí souboru najednou, což má za následek zvýšení rychlosti. Při procesu stahování se program připojí na server několikrát a v těchto spojeních začne stahovat různé části souboru. Počet připojení k souboru a jejich jednotlivé aktuální velikosti lze vidět okně pro stahování.Po stažení se jednotlivé části spojí dohromady a soubor je kompletní.Program dále zjišťuje přítomnost souborů určených ke stažení na jiných serverech (mirror) a možné rychlosti stahování z těchto serverů. Poté si sám rozhodne z jakého serveru bude stahování nejvhodnější. Toto vyhledávání teoreticky může celkovou dobu stahování nepatrně prodloužit. Nelze vyloučit ani to, že se program rozhodne špatně. Je možné, že z dlouhodobějšího hlediska (doba pro stažení celého souboru) je výhodnější vybrat jiný zdroj pro stažení. Tuto funkci může proto uživatel v nastavení vypnout. Download Accelerator plus má implicitně nastavený určitý maximální počet stahovaných souborů. I toto lze snadno v nastavení, nebo dokonce dole pod zobrazením fronty (Max simultaneous downloads) měnit.Jeho použití je velmi jednoduché. Při stahování stačí kliknout na žádaný soubor a ihned se otevře okno s nastavením pro toto konkrétní stahování. Zde je na výběr několik možností. Uživatel může např. zadat cestu, kam se má stahovaný soubor uložit (implicitně je zde už nastavena cesta, která byla použita při posledním stahování). Je tu také několik informativních údajů. Zda server umožňuje resuming (navázání stahování při výpadku spojení v místě, kde stahování bylo ukončeno), okamžitá rychlost stahování a kolik procent souboru je staženo (jak číslem, tak v podobě klasických přibývajících čtverečků či modré plochy známé z jiných aplikací). Po stažení souboru se okno změní a je zde přímo možnost otevření samotného souboru (Open) bez toho, aby ho uživatel musel hledat v místě, kam se ho rozhodl uložit.V samotném okně programu je vyčerpávající množství informací. Aktuální i průběžná rychlost stahování, údaje o souborech ve frontě (pořadové číslo, úplný název souboru, velikost, atd.) Po přepnutí na kartu Completed downloads se zobrazí historie stahování. Zde jsou stažené soubory i s potřebnými informacemi, jako je umístění na harddisku, umístění na internetu (odkud byl stažen), datum stažení, velikost a ikonka souboru daného typu (pro větší přehlednost a rychlost při prohlížení historie). V okně pod nezbytnou reklamou (ve zpoplatněné verzi Premium již není) je také jakýsi žebříček nejvíce stahovaných souborů (Top downloads), ale tomu není potřeba věnovat velkou pozornost.Mezi zajímavé funkce patří plánovač (scheduler), díky kterému lze soubory stáhnout v určitém konkrétním čase či dnu, nebo v určitou dobu přerušit stahování a po stažení také i vypnout počítač. V nastavení je také možnost určení, které typy souborů se mají Download Acceleratorem plus stahovat. Tato nabídka je velice pestrá, podporuje řadu nejpoužívanějších přípon souborů (EXE, ZIP, ARJ, RAR, LZH, GZIP, TAR, MP3, AVI, MPG, ASF, MOV, WMA, TIF, atd.). K určitým událostem lze nastavit signalizaci pomocí zvukových souborů WAV (start programu, připojení k internetu, úspěšné či neúspěšné stažení souboru a jiné). Z internetu je možné také stáhnout různé skiny, díky nimž si uživatel může program zkrášlit podle svého vkusu.I v tomto programu je několik nevýhod, které jeho atraktivitu snižují. Při stahování několika částí najednou se může při přetížení serveru stát, že se jedna část stáhne při plné rychlosti, ale ty ostatní už jsou stahovány pomalu a je nutné počkat než se i tyto postahují. A další představuje (při stahování opravdu velkých souborů) nutnost mít volný prostor pro stahované části souboru a kompletní soubor. Tedy dvojnásobek. Ovšem při dnešních kapacitách harddisků je tento problém zanedbatelný.Download Accelerator plus určitě stojí za stažení a vyzkoušení. Instalace je rychlá a nastavování intuitivní a lehce pochopitelné. Na stahování velkých souborů nebo při špatném připojení k internetu je přímo ideální. Základní verze je úplně zadarmo a pro ty, jimž vadí reklamní proužek je tu možnost zakoupit plnou verzi Premium, která přináší další funkce a žádná reklama se zde již nezobrazuje. Stáhnout Download Accelerator Plus je možné na stránkách výrobce.

Pokračovat na článek


Hamachi – domácí síť LAN zprostředkovaná internetem

Pokud jste pravidelnými čtenáři našeho serveru a já doufám, že je vás mnoho, tak vám jistě neuniklo, že v článku „Online hraní na internetu“ se objevila zmínka o velmi užitečném, leč ne zas tak známém prográmku HAMACHI. Hodně z vás ví, k čemu hamachi slouží, ale zároveň je tu nezanedbatelně velké procento těch, kteří tápou a nejsou si jisti. No a právě těmto čtenářům serveru Připojtese.cz je určen následující článek.O co se jedná a jak to funguje?Hamachi je prográmek, který na vašem počítači vytvoří virtuální počítačovou síť, skrze kterou můžete hrát veškeré hry, nebo sdílet data na internetu jako přes klasickou LANku. A jak to celé funguje?Hamachi si u vás na počítači vytvoří emulovanou síťovou kartu (něco jako virtuální mechanika u Alcoholu a Daemona) a díky této virtuální periferii se Hamachi sít začne chovat, jako by vaši kamarádi, připojení k této síti seděli ve stejné místnosti, jako sedíte vy. Hamachi po spuštění přidělí vašemu počítači unikátní IP adresu ve tvaru 5.XXX.XXX.XXX a podle obdobného klíče ji přidělí i vašim kamarádům. Nyní už nezbývá nic jiného, než začít hrát hry a sdílet fotky z dovolené, ale na tento okamžik si musíme počkat a do samotného závěru tohoto článku, protože nyní nás čeká instalace…Instalujeme!Nejprve je samozřejmě nutné Hamachi stáhnout, například z domovské stránky výrobce. Toto je uvítací tabulka, která vás informuje o faktu, že se chystáte nainstalovat program, který vytváří takzvanou VPN, neboli virtual private network (soukromou virtuální síť). Potvrďte tlačítkem „next“ a můžeme dál…Okýnko, kde jsou vypsány všem uživatelům tolik známé „terms & conditions“ jinak též „ujednání a podmínky“. Nyní zaškrtnete kolonku „I accept the agreements“ (souhlasím s podmínkami) a následně opět tlačítko „next“.1) Do této kolonky vyplníte cestu, kam má být Hamachi nainstalováno2) Do této kolonky vyplníte název složky, pod kterou budete mít Hamachi v nabídce Start3) Možnost zda – li chcete spouštět Hamachi po každém startu počítače4) Vytvoření ikonky na plochuV této tabulce si povšimněte jediného zaškrtávacího políčka. Ovlivňuje to, jestli budete přes Hamachi sdílet data, či nikoliv. V našem návodu je tato možnost vypnuta (disable-vypnuto; proto je možnost zaškrtnuta). Pro pokračování opět stiskněte tlačítko „next“.Průběh instalace. Jakmile bude možno postoupit dál tlačítkem „next“, učiňte tak…Seznámení se s interfacem Hamachi…1) tlačítko Power On/Off; zapíná a vypíná Hamachi2) tlačítko pro vytvoření sítě, nebo připojení do sítě3) tlačítko setup pro nastavení4) tlačítko pro minimalizaci5) IP adresa (na tomto obrázku nebylo Hamachi spuštěno a tudíž je IP tvořeno samými nulami)6) aktuální status vašeho Hamachi7) tlačítko, sloužící k vypnutí Hamachi1) stavová obrazovka, kde si můžete změnit Nickname (přezdívku), nebo registrovat vaše Hamachi na verzi Premium (základní verze Free je zdarma a Premium je 30ti denní trial)2) nastavení ovládání oken v Hamachi3) nastavení systémových věci jako spuštění Hamachi po každém startu počítače, nebo povolení automatické aktualizace.4) bezpečnost – nastavení sdílení dat a nastavení blokování nově příchozích uživatelů5) zprávy – všemožné nastavení psaní v rámci Hamachi sítě6) smysl této záložky mi nějak unikl=)Hamachi už běží a my zakládáme síť…Nyní stiskneme tlačítko pro vytvoření sítě, nebo připojení do sítě a na výběr máme právě tyto dvě možnosti. Klikneme tedy na možnost „Create a new network“ – vytvoření nové sítě.V první řádku vyplníme jméno sítě (je nutné dát naprosto stejné jméno těm, kteří se chtějí připojit) a do dolního řádku se vyplní heslo. Oba tyto údaje pak poskytneme kamarádům, kteří se chtějí připojit na naši Hamachi síť.Takto vypadá Hamachi, když už je k vám někdo připojen…Hamachi síť už běží a my se chceme připojit…Připojování do sítě je stejné, jako její zakládání. Kliknete na tlačítko pro vytvoření sítě, nebo připojení do sítě a následně dáte „join an existing network“ – připojit se k existující síti.Do těchto dvou políček vyplníte údaje, které vám poskytne správce serveru. Jedná se o název sítě a její heslo (stejně jako v případě zakládání).Na závěr bych rád řekl, že jsem chtěl také přispět svojí troškou do mlýna a nemluvit jen v obecných „číslech“ a přidal i něco, co není obecné a tudíž všeobecně přínosné. Prošel jsem si pár diskusí kolem Hamachi, kde jsem našel jeden poměrně zásadní poznatek, o který byste neměli být ochuzeni. Může se vám totiž stát (jako se to stalo i mě), že když bude hrát přes Hamachi víc lidí, tak někteří připojení budou mít u svého jména a IP adresy zelené světýlko (standardní a správné), ale může se též stát, že někteří budou svítit žlutě. To znamená, jak správně poznamenal jeden účastník diskuse, že onen dotyčný má jinou verzi Hamachi, než ostatní, a proto doporučuji zapnout funkci automatické aktualizace, která zajistí, že už na tuhle nepraktičnost nebudete muset myslet.Další informace o Hamachi v češtině najdete na stránkách www.hamachi.cz.

Pokračovat na článek


Jak na webhosting na mujweb.cz

Pokud chcete vytvářet vlastní internetové stránky, velmi pravděpodobně budete muset využit službu zvanou webhostng. V tomto článku se proto podíváme konkrétně na registrací a základní funkce českého serveru Atlas poskytující freehostingovou službu www.mujweb.cz.Co je to webhosting?Webhosting je služba, která poskytuje na vzdáleném serveru datový prostor pro internetové stránky. Tento prostor je zajištěn pomocí rychlých a spolehlivých serverů s vysokou konektivitou (rychlostí připojení k internetu), které garantují neustálou dostupnost webových stránek. Webhostingové služby lze podle ekonomického kritéria rozdělit do dvou základních kategorií:a) placenéb) neplacenéJe-li webhostingová služba poskytována zdarma, nazýváme tento produkt freehosting. Nevýhodou bezplatného webhostingu je však všudypřítomná reklama a omezený datový prostor. Bezplatné freehostingy také většinou nepodporují funkce nutné pro složitější internetové aplikace. Máte-li proto v plánu vytvořit internetovou prezentaci pro svou firmu, je zcela určitě vhodnější zvolit placenou službu webhostingu. Ceny za plnohodnotný webhosting se pohybují od zhruba 600 Kč/rok a výše. Ale pokud si chcete funkci webhostingu pouze vyzkoušet pro svou jednoduchou osobní internetovou stránku, můžete zvolit již zmiňovaný freehosting. Třeba právě na serveru mujweb.cz, který u nás patří k nejpopulárnějším. Ukážeme si na tomto konkrétním webu, co můžete d freehostingu čekat a co všechno musíte jako novopečený majitel www stránek udělat.RegistraceOtevřete okno svého internetového prohlížeč, zadejte adresu www.mujweb.cz a klikněte myší na odkaz „Registrovat“.Následně dojde k načtení stránky, kde zadáte základní přístupové informace a hesla. V první kolonce „Uživatelské jméno“ zadejte jméno vašich stránek (viz červený obdélník na obrázku níže). Toto jméno bude sloužit jednak jako přístupové uživatelské jméno pro správu stránek a zároveň se bude vyskytovat i ve vaší internetové adrese. Je dobré, aby uživatelské jméno proto bylo co možná nejednodušší, nejlépe jednoslovné, bez jakýchkoliv speciálních přípustných znaků. Je-li již stejné uživatelské jméno registrované, budete muset bohužel vymyslet jiné.Dále zvolte kolonku oblast (modrý obdélník na obrázku níže). Oblast bude rovněž součástí vaší internetové adresy. Máte na výběr několik možnosti, nicméně doporučuji, pro jednodušší zapamatovatelnost adresy, ponechat oblast na možnosti „WWW“. Vaše internetová adresa je tedy v tomto momentu ve formátu www.mujweb.cz/oblast/jmenostranek. V poslední kolonce „Heslo“ (viz. zelený obdélník) zadejte váš přístupový kód, který by měl být opět v nějaké dobře zapamatovatelné formě.Doporučuji vám také podrobné seznámení s pravidly serveru, protože při porušení těchto podmínek hrozí okamžité smazání vašeho webu. K dokončení tohoto kroku registrace již zbývá jen kliknout myší na tlačítko „Souhlasím s podmínkami“.V dalším kroku registrace vyplňte požadované informativní údaje o vaší osobě. Nejdůležitější z těchto informací je kolonka „Email“. Pro úspěšné zaregistrování stránek je nutné do tohoto políčka vyplnit funkční e-mailovou adresu. Na e-mail zadaný při registraci si v budoucnu můžete nechat poslat své přístupové heslo, pokud ho zapomenete. Po zadání všech osobních dat, opište do spodní kolonky níže zobrazenou číselnou řadu a klikněte na tlačítko „Dokončit registraci“.Nově načtena stránka vás informuje o úspěšném dokončení registrace. Do editace nově vytvořeného webhostingu se dostanete pomocí webového rozhraní přihlášením přes hlavní stránku www.mujweb.czPopis možností webhostinguV následujících řádcích vám ukáži jak ovládat základní funkce webhostingu.Struktura souborůPo přihlášení dojde k zobrazení webového rozhraní správy webhostingu. V levé části obrazovky je zobrazena struktura souborů nahraných momentálně na serveru. Po registraci je zde jen přednastavený základní soubor index.htm, který obsahuje informace zobrazené po zadání vaší internetové adresy do prohlížeče. Soubor index.htm můžete nahradit jiným souborem. Ovšem je nutné aby se nový soubor také jmenoval index.htm, jinak nedojde k načtení internetové stránky. Soubory nahrané na serveru můžete pomocí tohoto rozhraní poměrně volně editovat. Každý soubor můžete přejmenovat Nebo, klinknete-li na ikonku bločku, můžete u souborů s příponou htm či html upravovat přímo zdrojový kód, a to jak v ryze textovém rozhraní, tak i za pomocí velmi jednoduchého WYSIWYG editoru.Nahráli jste na webhosting neuváženě příliš mnoho souborů? Nezoufejte, velmi jednoduchou operací je můžete vymazat. Zaškrtněte políčko před názvem souboru a kliknete na tlačítko „Smazat označené soubory“. Musíte si pouze uvědomit že toto odstranění je definitivní a není žádná možnost data obnovit.Pokud chcete vidět, co který soubor po vizuální stránce skrývá, stačí jen kliknout na jméno souboru a dojde k jeho zobrazení v pravé části obrazovky.Nahrávání souborůPro nahrání nového souboru nejprve klikněte myší na odkaz „nahrát soubor“ v levé části obrazovky (viz. červený obdélník), zvolte políčko procházet (viz. modrý obdélník) a vyberte soubor na lokálním disku vašeho počítače. Nahrání souboru nakonec potvrdíte tlačítkem uložit (viz. zelený obdélník). Při nahrávání je nutné dbát důležitého faktu, že nahrávaný soubor nemůže být datově větší, než zbývající prostor poskytovaný webhostingem. Webové rozhraní správy umožňuje i vytvoření nového souboru htm (odkaz vytvořit soubor), nicméně osobně doporučuji tento soubor vygenerovat spíše pomocí plnohodnotného WYSIWYG HTML editoru na lokální disk vašeho počítače a poté soubor nahrát na server.Webové rozhraní vám také může pomoci vygenerovat zdrojový kód pro počítadlo přístupu či jednoduchý poštovní formulář na stránky (odkazy v horní části obrazovky). Zdrojový kód následně již zmíněnou editovací funkcí můžete zkopírovat do souboru index.htm.Pokud si i přes tento článek nebudete s některými funkcemi webhostingu vědět rady, je zde možnost zobrazení poměrně dobře vyřešené nápovědy. Nápovědu naleznete pod stejnojmenným odkazem v levé horní části obrazovky.

Pokračovat na článek


Software ke stažení

Zde máte přehled nejaktuálnějších verzí programů volně ke stažení.Winamp - Nejlepší multimediální přehrávač. Verze 5.06 Full, Pro a Lite. DOSBox - Vynikající DOS emulátor. Pod kterým běží vetšina her a programů pod DOS. Spousty nastavení atd... Verze 0.63 pro Linux, Windows a Fedora Core 2 a 3. Linux Kernel - AC patch pro Linuxové jádro. Verze 2.6.9-ac11. Linux Kernel - MM patch pro Linuxové jádro. Verze 2.6.10-rc2-mm2. DC++ - P2P client založený na Direct Connect protokolu. Verze 0.667. Iso Buster - Vynikající program na práci s image soubory. Podpora pro image DAO (Duplicator), TAO (Duplicator), ISO (Nero, BlindRead, Creator), BIN (CDRWin), IMG (CloneCD), CCD (CloneCD), CIF (Creator), FCD (Uncompressed), NRG (Nero), GCD (Prassi), P01 (Toast), C2D (WinOnCD), CUE (CDRWin), CDI (DiscJuggler), CD (CD-i OptImage), GI (Prassi PrimoDVD), PXI (PlexTools), MDS (Alcohol), MDF (Alcohol), VC4 (Virtual CD), 000 (Virtual CD), B5T (BlindWrite), B5I (BlindWrite). Verze beta 1.6.0.27. RascalBoy Advance - Game Boy Advance emulátor pro Windows. Verze 1.2.8.5. Norton Antivirus Update - Update virové databáze ze 17.11.2004. UT2004 Patch - Nový patch pro Unreal Tournament 2004. Verze 3339 pro Linux a Windows. Linux Kernel - Linuxové jádro. Verze 2.4.28. pdfFactory - Tvorba PDF dokumentů přes tisk. Verze 2.29 Standard a Pro. FinePrint - Ovladač pro tiskárny pod Windows, který šetří náplně a papír s mnoha funkcemi. Verze 5.29. Kerio MailServer - Mail server s integrovaným antivirem McAfee. Verze 6.0.4 pro Linux, Windows a Mac OS X. Administrační konzole pro Linux a Windows. 602LAN SUITE - Mail server s antivirem, antispamem, firewallem s NAT, proxy serverem a web mailem. Verze 2004.0.04.1112. eMule - P2P client. Verze 44d. UltraISO - Soft na práci s image soubory. Podpora více, jak 19 formátů - BlindWrite *.BWI/*.BWT, CDSpace *.LCD, CDRWin *.BIN/*.CUE, CloneCD *.IMG/*.CCD, DiscJuggler *.CDI, Duplicator *.TAO/*.DAO, Easy CD Creator *.CIF, Fantom CD *.MDF/*.MDS, Farstone Virtual Drive *.VCD, Nero - Burning ROM *.NRG, Noum Vapor CDROM *.VaporCD, VCDROM Extension *.FCD, Virtual CD *.VC4/*.000, Virtuo CD Manager *.VDI. Verze 7.2.5.926. ATi CATALIST Driver - Ovladače pro grafické karty ATi Radeon pro Win XP/2000. Verze 4.1 beta. Teleport Pro - Vynikající software na offline prohlížení webových stránek. Stáhne komplet webovou stránku. Verze 1.29.2081. BlackICE PC a Server Protection - Vynikající program, který scanuje připojení a chrání PC před hackery a viry. A jako jiné antiviry scanuje disky na výskyt virů. Nezpomaluje PC ani připojení. Chová se jako klasický firewall a antivirus. Verze 3.6 pro desktop a server. Webmin - Software pro administraci UNIXu přes webové rozhraní. Verze 1.170 source a RPM. Norton Antivirus Update - Update virové databáze z 15.11.2004. Linux Kernel - MM patch pro Linuxové jádro. Verze 2.6.10-rc1-mm5. Linux Kernel - AC patch pro linuxové jádro. Verze 2.6.9-ac9. Linux Kernel - Patch pro linuxové jádro. Verze 2.4.28-rc3. Linux Kernel - Patch pro linuxové jádro. Verze 2.6.10-rc2. XFree86 - Experimentálni, vývojářská verze X Serveru pro UNIX. Verze 4.4.99.17 Skype - Software na telefonování přes internet. Verze 1.0.0.100 pro Windows a 0.92.0.12 pro Linux Dynamic binary, Linux SuSE, Linux Mandrake a Linux Fedora Core 2. Memtest86 - Výborný software na testování paměti. Verze 3.2 pro Linux, Windows a DOS a ISO Image po bootování Memtestu. Connection Meter - podpora přípojení prostřednictvím analogového modemu, ADSL, ISDN, CDMA, GPRS, WiFi, kabelové televize atd. ve Windows 95/98/ME/NT/2000/XP. Program sleduje a eviduje cenu za připojení, obsahuje velmi účinnou ochranu před podvodným připojením, antidialer, na draze placené telefonní linky, SMS bránu a mnoho dalších užitečných funkcí. Verze 5.8.3. ATi CATALIST Driver - Ovladače pro grafické karty ATi Radeon pro Win XP/2000. Verze 4.11. Zinc - Vynikající emulátor automatů založených na hardware Sony PlayStation. Obsahuje systémy od Capcom, Taito, Konami, Tecmo, Namco, atd. Verze 1.0.2 pro Windows. xmame/xmess - UNIX port MAME/MESS emulátoru. Verze 0.88. ObjectDock - Free software, který slouží jak na spouštění prgramů, tak jako task manager. Verze 1.05 build 505. Print2PDF - Software na konverzi jakéhokoliv dokumentu, nebo obrázku do PDF přes ovladač tiskárny. Verze 4.1.04.1109. Ad-aware SE Reference File - Aktualizace pro Ad-aware. SE1R18 8.11.2004. Pop up Blocker - Kvalitní pop up blocker. Verze 6.0.3.b. renattach - Nástroj na přejmenovaní nebo odstranění možných nebezpečných příloh v emailu. Verze 1.2.2 pro UNIX. Tag&Rename; - Software na přejmenování hudební kolekce použitím tagů, tvorba a editace tagů. Podpora mp3 (ID3v1, ID3v2.2, ID3v2.3 and ID3v2.4 tags), MusePack mpc/mp+ (APEv1, APEv2 a ID3v1 tags), Windows Media wma, asf a wmv files, Ogg Vorbis a Flac (vorbis comments), Apple iTunes a iPod aac (m4a) soubory včetně mp4, lossless m4a a protected m4p soubory, monkey’s audio, wav pack, optim frog, flac, Apple a Windows Media lossless formáty. Verze Linux Kernel - Patch pro linuxové jádro. Verze 2.4.28-rc2. Linux Kernel - MM patch pro Linuxové jádro. Verze 2.6.10-rc1-mm4. Linux Kernel - AC patch pro Linuxové jádro. Verze 2.6.9-ac7. AbiWord - Náhrada za MS Word. Verze 2.0.14 pro Linux zdrojový kód, Fedora Core 1 Linux, Fedora Core 2 Linux, Red Hat Linux 9 a Windows. AbiWord - Náhrada za MS Word. Verze 2.1.98 vývojová verze pro Linux zdrojový kód, Fedora Core 1 Linux, Fedora Core 2 Linux, Red Hat Linux 9, Mandrake Linux, Windows a Mac OSX. xine - Vynikající multimediální přehrávač pro Linux. Verze 1-rc7 source a Slackware. GQview - Vynikající grafický prohlížeč pro Linux. Verze 1.5.4 zdrojový kód a RPM (RedHat 9, Fedora Core 1). Samba - Server pro UNIX, který funguje jako doménový server, umožnující sdílení souborů a tiskáren v Microsoftí síti. Výkonnější UNIXová náhrada za MS Windows Server. Verze 3.0.8.ATi Linux Driver - Ovladače pro grafické karty ATi. Verze 3.14.6 pro Linux Xfree86 4.1.0, Xfree86 4.2.0 a Xfree86 4.3.0. Norton Antivirus Update - Update virové databáze z 10.11.2004. ZoneAlarm Free - Osobní firewall. Verze 5.5.062. ZoneAlarm Pro - Osobní firewall. Verze 5.5.062.

Pokračovat na článek


Jaký druh hostingu vybrat

Výběr webhostingu není radno podcenit. Záleží pouze na vás, jakou cestou se vydáte a kterým směrem uvedete v život svůj podnikatelský záměr. Ještě dříve, než se pustíme do vysvětlování možností realizace a tvorby webu, tak si představme jednotlivé druhy hostingu, s kterými se můžeme v dnešní době setkat.Ve své podstatě není problém mít výdělečný web na jakékoliv platformě, vše se odvíjí od originality nápadu a následné prezentace širšímu okruhu lidí. Na trhu se objevuje celá řada kvalitních společností, které zajišťují hostingová řešení – proto je na místě se s nimi blíže seznámit.FreehostingFreehosting představuje neplacenou formu prostoru, kde je značnou nevýhodou samotný název. Je spíše vhodný pro jednodušší prezentace s nenáročnými požadavky na provoz. Taktéž se zde nepředpokládá vysoká návštěvnost. Pokud si tedy dáváte pro svůj online projekt jen ty nejvyšší cíle, určitě se freehostingu vyhněte. Neříkáme však, že se s freehostingem nedají vybudovat úspěšné webové stránky; otázkou však zůstává, proč to dělat složitě, když to jde jednoduše. Freehosting nenabízí žádné rozšířené služby, pouze prostor. Největší výhodou je zde nulová cena. Tato forma hostingu může být vhodná pro ozkoušení a zároveň osvojení si základů tvorby webových stránek. Narazíte ovšem na omezení datového přenosu, dochází zde k výpadkům. Pravděpodobně se nevyhnete rovněž rušivým vloženým reklamám. Budoucí přechod na doménu 1. řádu je komplikovaný, jelikož celá seo optimalizace začíná na novo.WebhostingTento model je nejrozšířenější vůbec. Je vhodný především pro osobní prezentace, blogy, ale i pro malé a střední firmy. Poskytovatelů tohoto prostoru naleznete téměř nepřeberné množství, takže si budete moci pečlivě vybrat toho nejvýhodnějšího. Především se zajímejte o kvalitu služeb a dostupnost funkcí a podpory, které od poskytovatele vyžadujete. Takový webhosting se dá velmi snadno pořídit za několik stokorun ročně. Nejde o nijak závratnou sumu a získáte originální název bez přídavku.Dedikovaný serverJde o specifický druh serverhostingu. Jako klientovi vám bude poskytnut fyzický server ve správě poskytovatele (jež vám vlastně) pronajímá hardware. Jeho služby spočívají ve správě fyzické části a vy máte absolutní svobodu ve správě softwarové části. To znamená, že je zcela na vás, pro jaké služby a operační systém se rozhodnete. Pro dedikovaný server musíte mít mnoho zkušeností se správou nebo si najít zodpovědného externího správce. Náklady na provoz se vám tak mohou rapidně zvýšit. V důsledku výše uvedeného je tento typ prostoru spíše pro pokročilejší zájemce a naprostý laik by se mu měl vyhnout.Managed serverTento typ serveru je spravován poskytovatelem. Tím pádem vám odpadají veškeré náklady spojené s nutností mít vlastního správce. Nemyslete si však, že je tato služba zadarmo. Cena je mnohonásobně vyšší, než u obvyklého hostingu. Před samotným pořízením se zpravidla dozvíte, kolik hodin správy poskytovatel nabízí. Ostatní parametry jsou placeny vždy zvlášť. Jakmile si projdete počáteční konfigurací stránek, tak se správa takového webového serveru vtěsná do několika málo hodin měsíčně. Proto zvažte, jestli se vám z finančního hlediska nevyplatí pronájem dedikovaného serveru.Server housingTento hosting je umístěn přímo v datovém centru poskytovatele. Vám tedy náleží povinnost vlastnit svůj hardware, čímž tedy platíte pouze za pronájem místa a konektivity. Tento způsob obstarání hostingu je lákavý především svou cenou, ale ještě než se do těchto vod vrhnete, zvažte všechna rizika. Pořízení vlastního serveru totiž s sebou přináší další starosti v podobě řešení výpadků, správy a upgradu serveru.Virtuální serverVPS hosting je velice moderním řešením, které je ze statistického hlediska velmi oblíbené, jelikož klientům nabízí značnou svobodu při správě a rozhodování. V podstatě jde o prostor na fyzickém serveru, který se tváří jako vlastní. Tento hosting si můžete rozšiřovat či pozměňovat vždy v závislosti na vašich individuálních potřebách. Na trhu se objevuje více variant těchto virtuálních serverů. Server můžete mít buď ve své režii vy, nebo si můžete připlatit za služby správce. Tím je umožněno si web obohatit nejrůznějšími aplikacemi.Cloud hostingCloud je jednou z nejmodernějších metod pořízení vlastního prostoru. V tomto případě si nepronajímáte konkrétní server, ale výpočetní výkon. Nutno podotknout, že tato forma prostoru je určena výhradně pro pokročilé uživatele a začínající webmastery nemusí vůbec zajímat. Cloud hostingu využijí především již zaběhnuté weby s prudce kolísavou návštěvností a s vysokým požadavkem na dostupnost stránek.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Televize

Kde hledat na internetu televizní programy?

Televize se stala neodmyslitelnou součástí snad každé domácnosti a v mnoha z nich se zabydlela hned na několika místech. Nabídka programů je opravdu široká a mít přehled o tom, co která stanice vysílá není jednoduché. Z toho těží mnoho TV časopisů, které si můžete koupit na každém rohu. Jde ale i zadarmo a pohodlněji. Jak? No přece na internetu. tisknoutV dnešní době, kdy internet vládne světem a děti se nás neptají co znamená tohle a támhleto, ale usednou k počítači a kýžené slovo si vyhledají s příslušným vysvětlením, je zcela běžné, že i televizní program můžete najít na internetu. Samozřejmě můžete udělat něco pro své zdraví, zvednout se od počítače a zajít do trafiky s cílem zakoupit TV magazín nebo jiný časopis s programem televize, kterých je navzdory internetu stále víc a víc. Ovšem pokud jste tak pohodlní (slovo líní jsem se neodvážila použít) jako já nebo jste už na procházce byli, můžete si televizní programy zjistit na stránce, která vám bude vyhovovat. Doporučím vám některé osvědčené. Snad nejvíce navštěvovaným serverem je patrně 365dni.cz s vyhledáváním v TV, volbou stanic a rozdělením i podle obsahu. Zde si dokonce můžete stáhnou skvělý prográmek pro offline prohlížení programů vybraných televizních stanic. Nemusíte se tedy připojovat k internetu pokaždé, když chcete nahlédnout do televizního programu (ocení především majitelé vytáčeného připojení nebo cestovatelé s notebookem). Přehled programů si tento prográmek aktualizuje automaticky, jakmile se připojíte k internetu.Troufám si tvrdit, že televizní program na 365dni se plně vyrovná fyzickému časopisu. Nabízí nejen možnost podrobných informací o jednotlivých pořadech s fotografií, ale i upozornění na vámi vybrané pořady. Nenápadná ikonka v dolní liště nepřekáží a kdykoliv můžete kliknutím na ni aktivovat program. Otevře se vám okno s nabídkou televizních programů.V případě že netoužíte zatěžovat váš počítat dalšími prográmky a stačí vám přidat si do oblíbených nebo do záložek praktické stránky s televizním programem, mám pro vás další tipy.Velice zdařilým webem se jeví televizní program na Novinky.cz, kde najdete jako u předchozího serveru programy satelitních a jiných televizí. Grafika je méně pouťová, než u tv.sms.cz, což považuji za výhodu. I tady naleznete podrobnější info o pořadech. Chybí vyhledávání v TV, hledat můžete pouze podle data, ale i tak hodnotím kladně, jelikož i po této stránce často sáhnu.Velice pěkným a kvalitním serverem je TV Info, který nabízí nejen televizní program, ale i programy rádií a širokou škálu informací nejen kolem televize. Šikovné třídění a zdařilá grafika jej činí jedním z často vyhledávaných portálů. Přímo na úvodní stránce je i výčet portálů nabízející televizní program. Dokonale podrobný rozbor seriálů vás přinutí setrvávat na této stránce mnohem delší dobu, než je potřeba k nalezení požadovaného programu. V případě, že se chcete o televizi dozvědět něco více, vřele vám tento portál doporučuji. Dokonce tady můžete nalézt i programy kin, pokud neobjevíte nic vhodného v nabídce televize.Zajímavě pojatý, bez složité grafiky, s použitím modré barvy lahodící oku je televizní program na serveru iDnes . Je dostačující pro ty, kteří opravdu nehledají nic jiného než seznam pořadů. Nabízí vyhledávání v programu podle klíčového slova, data a televizního kanálu. Chybí ovšem podrobné informace o pořadu.Další server snažící se upoutat barevnou grafikou, která ovšem spíše připomíná tabulkový editor je Televize.cz. Tvůrci poměrně slušně napodobili klasický kalendář a barevně sladili horní menu.( O výběru barvy raději pomlčím, grafik byl patrně milovníkem pomerančů). Samotný výpis stanic je na můj vkus až přespříliš hýřící barvami. Původní záměr odlišit tak jednotlivé sekce vyznívá naprázdno a spíše mate, uspěl by nejspíš u dětských návštěvníků.Zpravodajský server České noviny neotálel a na své stránky taktéž zařadil televizní program. Ve vyhledávání jsou zahrnuty vcelku všechny základní požadavky, které by měly oslovit každého návštěvníka hledajícího klasický televizní program.Web je celkově konzervativně laděn, žádná křiklavá grafika, své příznivce si jistě najde.Nadmíru uspokojující a troufám si říci nepřekonatelný je Přepni.cz na portále Atlas. Zkrátka ATLAS opět boduje. V případě, že nehledáte čistě jen výpis televizních programů, pokocháte se zde i vy. Stránka je maximálně „nabušená“ veškerými informacemi týkajícími se televize, neopomíná i tolik přitahující drby o slavných, méně slavných i budoucích slavných. Dokonalá grafika a přehlednost řazení, pastelové barvy lahodící oku činí tento server číslem jedna v pomyslném žebříčku TV programů.Myslím, že jsem vám nabídla dostatek portálů s televizním programem. Za zmínku snad ještě stojí Centrum.cz, který je opravdu velmi přehledný s příjemnou grafikou, stručný popis u každého pořadu, u vybraných dokonce fotografie, vyhledávání v programu.Dalším serverem s cirkusově laděným horním menu se zdá Tiscali, který stejně jako Televize.cz nalezl zalíbení v pestrých barvičkách vhodných spíše na dětské portály. Oproti tomu použil na seznam pořadů odstíny šedé, čímž si zajistil pozitivnější hodnocení. Ještě upozorním na stránku Parabola, kterou bych zařadila mezi klasické provedení s pěkně seřazenými stanicemi a pořady.V případě že chcete programy kabelové a satelitní televize, obraťte se na UPC, kde jsou dopodrobna uvedeny programy snad všech existujících televizních kanálů. Toto jsou pravděpodobně nejznámější a nejlepší příklady, ovšem každý si už vybere podle svého uvážení a potřeb.

Pokračovat na článek


Digitálnímu vysílání

Digitální vysílání. Téma, které – soudě podle četnosti dotazů, jež k nám do redakce přicházejí – stále vyvolává mnoho otázek. Například pokud jde o rozsah pokrytí digitálním signálem, nutnost pořizovat si nový typ televizního přijímače nebo dekodér. Některé odpovědi najdete na následujících řádcích.Digitalizace je nevyhnutelnáSpousta problémů provázejících zavedení digitální televize nemůže nic změnit na tom, že rozjezd DTV je pouze otázkou času. Další rozvoj analogového vysílání totiž není možný. Kmitočtové spektrum jako přírodní zdroj je dnes prakticky vyčerpáno. Digitalizace je v tomto smyslu péčí o obnovitelný přírodní zdroj, zajišťovanou většinou státem (viz např. čl. 7 Ústavy ČR). Nové služby a technologie vázané na mobilitu vytvářejí tlak na omezování kmitočtových pásem vyhrazených pro televizi, a protože stávající přidělení těchto kmitočtových pásem bude na evropské i světové úrovni podrobeno revizi, bude se jí muset podřídit i Česká republika. Informační společnost, jejíž rozvoj je součástí Národní telekomunikační politiky (usnesení vlády ČR č. 324 ze 14. 4. 1999), má rostoucí nároky na šíři a formy přístupu k informacím a zábavě a digitalizace je jediný technologický postup, který to umožňuje.Výhody digitální televizeJednou z těch hlavních je fakt, že oproti analogové televizi ta digitální mnohem lépe využívá kmitočtové spektrum, jež je poměrně omezené. Jeden analogově vysílaný program zabírá jeho dost velkou část, v našich podmínkách konkrétně 8 MHz, což omezuje počet vysílačů, a tedy i programů. Digitální systémy dovolují v daném pásmu kmitočtů umístit větší počet programů, protože v jednom televizním kanálu jich lze pomocí multiplexu šířit několik (a k tomu navíc ještě další telekomunikační služby). Díky obrovské variabilitě digitálních přenosových systémů nelze přesně říci, kolika programy lze nahradit jeden analogový, ale při současném stavu techniky je reálné uvažovat o čtyřech až šesti. Navíc je vysílací sítě možné konstruovat tak, že všechny vysílače vysílají na stejném kmitočtu, diváci mají možnost výběru z mnohem rozsáhlejší programové nabídky než u analogové televize.Velkým problémem analogové televize je znehodnocení přijímaného signálu mnoha druhy rušení. Na řadě míst je sice možné zachytit spoustu televizních programů, ale žádný ve vyhovující kvalitě. Po obraze plují třeba různé šikmé pruhy (moaré) způsobené křížovou modulací nebo jiným rušivým signálem, jindy je obraz zašuměný nebo má takzvané „duchy“, což jsou vícenásobné kontury způsobené odrazy vysílaného signálu od kopců nebo budov. Signál digitální televize je vůči těmto typům zkreslení prakticky imunní. Navíc – i když se tato rušení vyskytnou – neprojeví se vůbec v kvalitě obrazu, nýbrž pouze například zhoršením dosahu vysílače. Jinými slovy, pokud digitální signál v místě našeho bydliště je v dostatečně silný, je příjem vysílaného obsahu vždy bezvadnýPro přenos analogové televize se u nás v současné době používá výhradně systému PAL (dříve to byl ještě SECAM), v USA je to NTSC. Všechny tyto systémy však mají společnou nevýhodu: pro přenos jasových i barevných informací používají stejné pásmo kmitočtů, takže se ani nejdokonalejším dekodérům nepodaří zcela oddělit tři barevné kanály (červený, zelený a modrý), které je teprve možné přivést do obrazovky. Výsledkem jsou často rozmazané barevné přechody nebo rušivé struktury v obraze. Digitální televize umožní přenášet všechny tři barevné složky nezávisle a zcela nás tak zbaví rušení, jimž odborníci říkají cross-color a cross-luminance. Výsledkem zřetelným pro diváka je podstatně čistější obraz.U digitální televize stačí k pokrytí stejného území výrazně nižší vysílací výkon vysílačeUmožňuje to takový typ modulace, u které pro dekódování stačí mnohem menší odstup užitečného signálu od šumu. Můžeme tedy říci, že vysílání digitální televize je nejen levnější než vysílání analogové, ale že digitální televize je navíc i ekologická.Zatímco příjem analogového televizního signálu v jedoucích vozidlech není prakticky možný vůbec, digitální vysílání dovoluje používat přenosné přijímače s jednoduchými anténami, aniž by jejich poloha nějak ovlivňovala kvalitu zvuku nebo obrazu, takže i příjem televizního vysílání v jedoucích vozidlech je (za předpokladu dostatečné síly signálu) naprosto kvalitní. Digitální přenosové systémy umožní, aby se základním formátem stal obraz s poměrem stran 16:9, který lépe odpovídá fyziologickým aspektům lidského vidění a umožní lépe využít velkoplošné obrazovky. Jednodušší bude i převod kinematografických filmů pro televizní vysílání. Digitální technika umožní ve vysílání rovněž široké využití vícekanálových zvukových systémů (Dolby Digital, DTS), známých doposud jen z kin nebo nosičů DVD.Změní se doplňkové služby televizního vysíláníTeletext získá prvky podobné internetu, v domácích videích bude možné pásek nahradit harddisky. Divák tak ve znatelně větší míře přestane být vázán na časový program televizních stanic a získá mnohem větší svobodu při rozhodování o tom, co sledovat. Navíc si bude moci vybírat jen pořady, jaké chce skutečně vidět, a vytvořit si z nich svůj individuální program v čase, který mu vyhovuje. To vše bude moci být zjednodušeno a automatizováno díky dokonalému popisu vysílaných programů v elektronickém průvodci.Digitální televize nemusí být jen pasivním prostředkem zábavyMožnosti zavést interaktivitu přinese i zpětný proud dat směrem od diváka. Způsobů, jak toho využít, se dá vymyslet nepřeberné množství. Diváci budou například moci hlasovat v soutěžích či anketách, účastnit se diskusí a podobně. Obousměrný tok informací jistě přinese časem i nový systém televizních výukových programů (například jazyků), jež umožní prověřovat divákovy znalosti, hodnotit je atd. Podobu zřejmě změní i diskusní pořady, protože každý divák bude moci aktivně reagovat a jeho reakce okamžitě získá moderátor. Interaktivita umožní i domácí elektronické bankovnictví, elektronické nakupování, elektronickou poštu pro každého, atd. Velkou radost přinese interaktivní digitální televize milovníkům sportu. Budou si moci sami vybrat, z pohledu které kamery chtějí vidět zpomalené záběry podařené akce či gólu, nebo dát přednost dalšímu ději na hřišti bez opakování. Milovníci formule 1 i jiných podobných soutěží si zase mohou zvolit, jestli raději uvidí závod prostřihávaný z různých kamer nebo třeba jen z té, co je na přilbě jejich oblíbeného závodníka. Divák si také bude moci zvětšit vybrané detaily. Spolu s digitálním televizním signálem lze šířit i digitální rozhlasový signál nebo internetBrzy by se proto měly objevit systémy kombinující televizi s počítačem, což dále výrazně rozšíří uživatelovy možnosti. Výhody digitální televize se dotknou i výrobců televizních přijímačů a set-top boxů. Jednak je samozřejmě v jejich zájmu přicházet na trh stále s něčím novým, co by diváky přitáhlo a přimělo ke koupi nového výrobku, ale digitální technika umožní hlavně značné úspory při výrobě, nastavování a oživování nových přístrojů.Nevýhody digitální televizeDiskuse se vedou zejména o stupni komprese obrazu. Samozřejmě, pokud obraz komprimujeme tak, že zanedbáme nejen nadbytečné, ale i nepodstatné informace, nikdy nezískáme původní obraz (ztrátová komprese). A je možné se dohadovat o tom, jaký detail, jaká informace je ještě podstatná a která je nepodstatná. Horší však je, že ono rozhraní mezi podstatným a nepodstatným bude jiné nejen u každého diváka, ale i u každého typu obrazu. Mnoho času bylo proto věnováno subjektivním testům, jaký stupeň komprese je ještě přijatelný a jaký je už rušivý. Ekonomové a manažeři televizních společností mají samozřejmě snadno pochopitelnou snahu ušetřit finance za přenosové trasy, zatímco inženýři, zejména ti „ze staré školy“, se snaží o co nejdokonalejší obrázky, nejraději úplně bez komprese, k jejichž přenosu jsou ovšem zapotřebí podstatně vyšší (a dražší) datové toky. Pravda je přitom – jak už to bývá – někde uprostřed. Pokud běžný divák nevidí rozdíl mezi nekomprimovaným a komprimovaným obrázkem, pak je jistě zbytečné ony nepodstatné informace přenášet. Pokud však zvítězí ekonomika a divákovi budou televizí servírovány obrázky ne nepodobné několikrát kopírovanému záznamu VHS, pak to taková stanice jistě pocítí na podstatném poklesu sledovanosti. Problémy souvisejí i se zaváděním digitální televize do praxePotíže působí určitá „setrvačnost“ koncových uživatelů a jejich neochota investovat do nové technologie. Ukazuje se totiž, že podstatná část diváků je v podstatě spokojena s rozsahem a kvalitou stávajícího analogového vysílání. Mnozí mají přístup k satelitnímu či kabelovému šíření programů, jejichž množství a pestrost považují za zcela dostatečné. Pořízení set-top-boxu, případně nákup poměrně drahého digitálního TV přijímače, se tak řadě domácností jeví jako zbytečný výdaj.Pro vysílatele představuje digitalizace zejména vysoké dodatečné náklady na paralelní šíření signálu dvěma cestami (analogově a digitálně) po dobu trvání přechodného období, které může být dost dlouhé (i pět a více let). Mnozí vysílatelé navíc plánují rozšíření své programové nabídky, což vyžaduje další značné investice. Je také nutné vybudovat sítě zemského digitálního vysílání v kmitočtovém pásmu, kde v současnosti pracují analogové vysílače (zpracovat projekty sítí, projekty rekonstrukce a výstavby, obměnit vysílače, vystavět nová střediska atd.). V kmitočtovém spektru jsou při zavádění digitálního vysílání nezbytné velmi rozsáhlé přesuny, což vyžaduje dokonalou mezinárodní koordinaci. V důsledku těchto změn dochází k postupnému omezování funkce analogových systémů, a tím i ke zhoršení příjmu stávajícího analogového vysílání v některých lokalitách. V neposlední řadě je nutné ošetřit celý proces přechodu na digitální vysílání nezbytnou legislativou. Na příkladě České republiky lze ukázat, že právě to může nakonec zavinit zásadní zdržení realizace digitální technologie.Jak je ČR pokryta pozemským digitálním vysíláním?Dnes je možné přijímat řádné vysílání DVB-T prostřednictvím vysílačů umístěných na území Prahy a Brna (v brzké době i Ostravy) v těchto lokalitách:Praha-město (Mahlerovy sady), Praha-Cukrák, Brno-Hády, Brno-město (Barvičova) a od února 2006 i Ostrava (Slezská Ostrava) – řádné vysílání ČRa, multiplex A. Praha a blízké okolí mají tedy zajištěnu možnost příjmu mnohdy jen na vnitřní náhražkovou anténu; v případě kvalitní střešní antény je možný také dálkový příjem na většině území Středočeského kraje. Podrobnější informace o pokrytí signálem jednotlivými projekty vysílání DVB-T lze najít například na internetové stránce http://digitalnitelevize.cz/informace/dvb-t/dvb-t-v-ceske-republice.html nebo konkrétně o multiplexu A na serveru společnosti Radiokomunikace, a.s.Je ke staršímu televizoru nutné pořizovat nový typ přijímače?Není. K příjmu digitálního vysílání na běžných analogových televizorech slouží právě ona zmiňovaná „krabička", správněji DVB-T set top box. Vedle toho se na trhu objeví i televizory umožňující přímo příjem vysílání DVB-T. Situaci lze přirovnat k zavádění druhého programu počátkem 70. let minulého století. Majitelé starších televizorů si kupovali tzv. konvertory, které jim umožnily příjem 2. programu Československé televize. Vedle toho ovšem byly v prodeji i nové televizory s už vestavěnými příslušnými obvody, jež v krátké době z trhu vytlačily televizory jednoprogramové. Stejný průběh bude mít nejspíš i proces zavádění digitálního vysílání.Je nutné pořizovat „krabičku“ na satelitní příjem vysílání?Nejspíš nikoliv. Z technického hlediska je „krabička“ pro příjem vysílání DVB-T vlastně obdobou satelitního přijímače. Vlastníme-li tedy digitální satelitní přijímač, nejspíš nebudeme potřebovat přijímač DVB-T. Vše ovšem záleží na tom, jestli budou jak na satelitu, tak v terestriálním vysílání dostupné tytéž služby, o které budeme mít zájem. Bude se digitálně vysílat jen ve formátu 16:9?Pravděpodobně ne. V archivech je celá řada pořadů vyrobených ve formátu 4:3, které budou televizní společnosti stále využívat. Vysílání pouze ve formátu 16:9 lze očekávat snad jen u specializovaných filmových kanálů, které nebudou sahat pro archivní filmy, protože drtivá většina nové filmové produkce je už širokoúhlá.Zasáhne digitální vysílání i příjem ČT přes kabelové televize?I když Česká televize dává své programy kabelovým společnostem pouze k dispozici, rozhodně jim i jejich zákazníkům – divákům – zavedení trvalé digitální služby život zpříjemní. Naše programy ve vynikající technické kvalitě budou moci pro svoji síť její provozovatelé získat snadněji než dosud a nic jim nebude bránit obohatit programovou nabídku o další kanály, které jsou z analogových vysílačů nedostupné. Při dalším rozvoji digitálních služeb však bude vznikat tlak na provozovatele kabelových sítí, aby své systémy náležitě modernizovali.Přijímače pro DVB-TV souvislosti se zahájením řádného provozu se budou spotřebitelé jistě zajímat o to, jaký přijímač si vlastně koupit, proč jsou některé dražší a jiné levnější, na co si dát při výběru pozor, atd. Právě jim jsou určeny následující informace:Digitální vysílání lze zachytit přijímači nesoucími logo DVB-T. Samozřejmě pouze tam, kde bude signál z digitálního vysílače dostupný. Zmíněné logo můžeme v zásadě najít buď na tzv. integrovaných přijímačích, tedy na televizorech, které jsou již pro digitální příjem vybaveny, nebo na tzv. set-top-boxech, což jsou vlastně jakési konvertory, jež digitální vysílání převedou na analogové signály, které lze zavést do běžného televizoru. Nejsnáze tento druhý typ přijímačů můžeme přirovnat k satelitním přijímačům, pamětníci si také mohou vzpomenout na krabičky, jež se počátkem 70. let používaly pro příjem 2. televizního programu. Elegantnější (a také dražší) je samozřejmě první řešení, které si zvolí nejspíš ti, kdo stejně chtějí svůj televizor vyměnit. Bohužel na našem trhu jsou zatím pouze dva či tři typy takových přístrojů, takže není zatím z čeho vybírat. Ovšem jejich podíl se bude jistě zvyšovat a ceny klesat. Pro uživatele je takové řešení komfortnější už jen proto, že vystačí s jediným dálkovým ovladačem. Naopak dvěma ovladačům se nevyhneme u řešení se set-top-boxem, ale tam si už dnes můžeme vybírat z desítek typů na trhu, a to dokonce v širokém rozsahu cen.Novinkou digitální televize je divákova možnost ovlivňovat parametry a vlastnosti zvukového doprovodu. Vedle svobodné volby poslouchat pořad mono, stereo nebo vícekanálově, lze současně přepínat jazykové mutace pořadu, aktivovat výše popsané služby pro handicapované diváky nebo ve večerních hodinách uměle snížit poměr hlasitých a tichých pasáží, aby televizní přístroj nerušil okolí.DVB přinese radikální zkvalitnění dosavadního diváckého zážitku. Vedle zavedení širokoúhlého formátu obrazu poskytuje bohatou paletu různých forem zvukového doprovodu. Tyto možnosti lze – vedle uplatnění prostorového zvuku – využít i jako podporu handicapovaným divákům.Často uváděnou atraktivní variantou digitálního vysílání je možnost zvolit u vybraných pořadů pohled na snímanou scénu podle vlastních představ. Původně se počítalo s uplatněním tohoto typu služby u sportovních pořadů, postupně jsou však nacházeny divácky velmi přitažlivé aplikace ve vazbě na tzv. virtuální studia. Digitální vysílání počítá s aktivní rolí diváka zajištěním jeho zpětné vazby na televizní studio a program s mnoha variantami této služby.Datové služby – i v tomto případě jde o zcela novou kvalitu výjimečnou v tom, že už nemusí být bezpodmínečně vázána na přenášený program.V této souvislosti se hovoří nejčastěji o poskytování internetových služeb, dálkové ovládání divákova set-top-boxu zabezpečí rovněž datová služba, která tak nabídne rozsáhlé možnosti kreativity nacházení dosud netušených výrazových možností televizního programu.Za velmi významné lze pokládat postupné zdokonalování doprovodných informací o nabízených programechV rámci digitálního TV vysílání se počítá s přenosem popisných údajů jednotlivých programů, na jejichž základě bude divák moci využívat službu Elektronického programového průvodce (EPG). Přijímač tak získá souhrn informací o zachytitelných programech a bude schopen divákovi nabídnout skutečně dokonalé podklady pro jeho volbu. Ve své jednodušší formě bude služba připomínat výrazně zdokonalený teletext, v té vyšší interaktivní multimediální magazín, třeba s ukázkami jednotlivých pořadů a hlavně s možností pomáhat divákovi při výběru pořadů podle jeho přání a představ.Bezprostřední vazbu na veřejnou službu má i to, že podtitulky pořadů lze v rámci DVB nabízet v datové formě, čímž divák získá nástroj, kterým bude schopen ovlivnit jejich podobu (barvu, velikost a typ písma) či umístění textu na zobrazovací ploše.Doprovodná data napomohou divákovi v dokonalé orientaci uvnitř široké programové nabídky a ve výběru pořadu, zprostředkují mu podrobnější informace o tvůrcích a následně zvýší jeho komfort při sledování televize.I v oblasti datových služeb existují možnosti podpory handicapovaných diváků. Jsou orientovány na tři okruhy potenciálních uživatelů: jsou to jednak diváci s poruchami sluchu, kteří jsou však schopni číst, druhou skupinu tvoří lidé s poruchami vidění, v té poslední jsou osoby neslyšící, jejichž prioritním komunikačním prostředkem je znaková řeč. Znaková řečTato služba je ve své standardní podobě v České televizi dlouho využívána. Lze tušit, že DVB nabídne její poněkud vyšší formy. Zatímco ostatní podpora postižených diváků, jako je popis obrazové scény pro nevidomé či podtitulkování pro sluchově handicapované, jsou součástí televizního vysílání akceptovatelnou pro celou širokou obec diváků, pro znakovou řeč se hledají taková technická řešení, aby ji mohli aktivovat jen ti, jimž je určena. Pokud by byl interpret znakové řeči nedílnou součástí obrazové scény, mohl by běžného diváka rozptylovat. Je to možná jeden z důvodů, proč bývá znaková interpretace omezována pouze na pořady zpravodajského typu. Některé společnosti opatřují své pořady znakovým doprovodem až při jejich reprízování v neatraktivních časech. Z těchto důvodů by byl optimální systém umožňující divákovi volbu využít či nevyužít při sledování pořadu podporu znakovou řečí. Jako velice perspektivní řešení se jeví distribuce samostatného kanálu s touto informací v rámci doprovodných datových služeb. Jako doklad toho, že se metoda opravdu rozvíjí, mohou sloužit úvahy o možnosti datově ovládat pohyby virtuálně modelované postavy na divákově straně při respektování nezbytného rozlišení detailů dlaní a mimiky obličeje, obrazových prvků klíčových pro vyjádření znakové řeči.PodtitulkováníJde o známé téma, ale nás tentokrát bude zajímat pouze role podtitulků sloužících sluchově handicapovaným divákům. Předmětem probíhajících diskusí je optimální forma distribuce podtitulků a definice jejich vhodné podoby. Podnětem pro otevření této problematiky jsou vážné výhrady vůči dosavadní praxi distribuce podtitulků pevně vložených do obrazu. Řešena je otázka jejich správného umisťování, dobré viditelnosti na barevně proměnném pozadí obrazové scény, velmi závažné připomínky směřují ke vhodnému uspořádání podtitulků.Výhodné je podpořit orientaci v podtitulcích využitím rozdílných barev písma. Divák si velmi rychle osvojí, jakou barvou písma jsou vyjadřovány dialogy které postavy, a hovoří-li se mimo obraz, je takové rozlišení dokonce velmi užitečné. S citem se musí volit, kolik pro děj klíčových postav bude barevně rozlišováno, protože příliš vysoký počet by působil rušivě. Jiný názor doporučuje použít barvu pro vyjádření typu zobrazovaného textu. Dialogy jsou například standardně vyjadřovány modře, zelená patří zpěvu a žlutě jsou zobrazovány hlasy z ozvučovacích zařízení, rádia či telefonu. Pro děj důležité zvukové efekty je nutné rovněž vyjadřovat podtitulkem (bouchnutí dveří či zvonek telefonu). Jak je vidět, dá se toho na podtitulcích ještě dost vylepšovat. Nejen jejich grafická interpretace a dramaturgie, ale i jazyková kultura je vnímána jako nedílná vlastnost. V odborných studiích, které se tímto problémem zabývají, se oprávněně tvrdí, že obsahově kvalitní podtitulky hrají v životě handicapovaných uživatelů podobnou roli jako nutnost obklopovat dítě dokonalým jazykem v době, kdy se učí mluvit. Nesporný význam mají kultivované podtitulky i pro obyvatele, pro něž je domácí jazyk jazykem sekundárním, jinými slovy, čistotou podtitulků lze napomoci tříbení jazyka.Zvukové podtitulkyTato služba má být jakousi variantou popisu obrazové scény a vychází z předpokladu, že zahraniční film není nákladně dabován, nýbrž odbavován pouze s podtitulky v národním jazyku (tentokrát nikoliv jako kompenzace sluchově postižených). Takové podtitulky distribuované ve formě doprovodných dat je pak možné pomocí hlasové syntézy u diváka využít k čemusi, co se sice podobá službě Popis obrazové scény, ale liší se od ní zásadně tím, že neobsahuje popisy situací, které nelze z dialogu odvodit. V každém případě se však o vítané zpřístupnění děje zahraničního filmu retardovanému divákovi rozhodně jednat může. Názoru, že oproti Popisu obrazové scény je zde řada omezení, lze oponovat tím, že služba má předpoklady nalézt daleko širší uplatnění u jiné skupiny diváků než jsou nevidomí. Jsou tím míněni lidé, jimž činí potíže sledování rychlého originálního dialogu a srozumitelnost jim snižuje doprovodná hudební a ruchová složka pořadu. Půjde o osoby dyslektické, starší či mentálně retardované, které upřednostní „hovořící titulky“ kvůli jejich stručnosti a srozumitelnosti. Úspěšnost zavedení zvukových podtitulků je silně vázána na pokrok v oblasti syntetizované řeči. Počítá se se syntézou mužského a ženského hlasu a Česká televize věnuje této oblasti velikou pozornost. Podporou univerzitního výzkumu pomáhá vytvořit český modul profesionální hlasové syntézy.Zvukový doprovod v rámci digitálního vysíláníV oblasti zvuku nabízí digitální televize možnosti dosud nevídané. Nejde přitom výhradně o zdokonalování divákova zážitku vícekanálovou reprodukcí, což je rozhodně velikým lákadlem, ale i o podporu handicapovaných diváků. Dnes už lze pokládat za neoddiskutovatelné, že vícekanálový zvuk se stává synonymem moderních multimediálních řešení. Digitální televize se k této zásadě plně hlásí a podporuje ji řadou technických opatření a modernizačních kroků. Ani programově nebude obtížné poskytovat divákovi dostatečný počet pořadů s prostorovým zvukovým doprovodem: vždyť filmy, oblíbená programová složka většiny televizních kanálů, jsou standardně vybavovány takto vyspělým zvukem už řadu let, díky čemuž mohou televizní společnosti – mají-li dostatek přenosové kapacity v rámci vysílání DVB – poskytovat hluboký zážitek všem majitelům domácích kin. Pro ně se tak TV vysílání stává vedle dosud dominantních disků DVD významným a kvalitním signálovým zdrojem.Přestože by to diváka vlastně vůbec nemuselo zajímat, může být užitečné uvést některé problémy přechodu na multikanálové vysílání. Jde o rozpor v tom, že vedle vícekanálové verze je stále nutné odbavovat směrem k divákovi i doprovod stereofonní. Musí to tak být proto, že dosud neexistuje standard pro elektronickou konverzi signálu z vyšší verze na nižší přímo v divákově zařízení. Podobu zvukového stereoobrazu je proto nutné vytvořit ve studiu a samostatně odvysílat. Pokusy v této oblasti prokázaly, že odlišný postup vede ke stížnostem diváků na srozumitelnost nebo k velmi striktním a omezujícím pravidlům pro vícekanálový mix zvuku. Tím však komplikace nekončí. Originální filmový zvuk je připraven pro dokonale akusticky upravený kinosál náležité kubatury a počítá se zcela soustředěným a vnějšími vlivy nerušeným divákem. Používaný zvukový doprovod tak může být konstruován optimálně, s ohledem na velkoplošný obraz, a může využívat širokou dynamiku, neboli vysoký poměr mezi nejhlasitější a nejtišší částí filmu. Divák televizní má však podmínky pro sledování pořadů zcela odlišné. Jeho byt nebývá speciálně akusticky upraven ani izolován od okolního dění a kvalita jeho reprodukčního zařízení za tím v kině zpravidla silně pokulhává. Těmto okolnostem je tedy nutné parametry doprovodného zvuku přizpůsobit: snížit dynamiku zvuku, zdůraznit dialogy, případně upravit šíři zvukové báze a kompenzovat tak rozpor mezi mamutím plátnem kina a dosud běžnými úhlopříčkami televizních přijímačů. Ověřeným řešením radikálního zdokonalení přínosu vícekanálového zvukového doprovodu v domácích podmínkách je jedině výroba televizních verzí filmových projektů. (podle Milan Gazdík, Česká televize)

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Tiskárny

Tiskárny pro podniková řešení

Rychlý vývoj technologií v poslední době umožňuje stále efektivněji dosahovat tolik žádaných výrobků s vysokou kvalitou při nízkých pořizovacích i provozních nákladech. Lze to pozorovat nejen u výpočetní techniky, ale v poslední době i u periferních zařízení, které se často stalo její nedílnou součástí. Za nejvýznamnější "doplněk" lze považovat tiskárny. Ty dříve ovšem doplňkem nebyly, ba právě naopak. Byly vlastně jediným výstupem, na kterém jsme mohli sledovat a ověřovat jak počítač pracuje. Nároky na výstup byly minimální - pouze text. Jakmile se však začaly využívat monitory, nároky na tiskovou kvalitu se začaly zvyšovat. Vývoj se zaměřil na snižování hlučnosti tiskáren, zvyšování rychlosti a kvality tisku, možnost tisknout grafiku a na barevný tisk. Dnes jsou již běžně k dostání barevné inkoustové i laserové tiskárny a jejich ceny se neustále snižují.LASER, LED NEBO INKOUST?V našem článku jsme se zaměřili na tiskárny laserové a LED právě proto, že jejich ceny, rozměry i kvalita tisku od roku 1984, kdy byla uvedena první laserová tiskárna na trh, prošly řadou změn a postupně se prodraly i na stoly menších uživatelů. Rozdíl mezi laserovou a LED tiskárnou v zásadě spočívá pouze ve zdroji světla. U laserovek je to laser a u LEDek osvětlují tiskový válec miniaturní LED diody, uspořádané i v několika řadách těsně vedle sebe (1 dioda přestavuje 1 bod, tzn. při rozlišení 600dpi tvoří jednu řadu cca 5000 diod u formátu A4). Technologicky méně náročná konstrukce LED tiskáren umožňuje jejich větší cenovou dostupnost pro uživatele ve srovnání s laserovou. Výraznou výhodou laserových tiskáren oproti inkoustovým jsou daleko menší náklady na spotřebu toneru na stránku. Další výhodou je rychlost a tichý průběh tisku. Inkoustové sice tisknou okamžitě po načtení dokumentu, ale pouze po řádcích. Tisk je tedy ve výsledku značně pomalý. Laserové oproti tomu mají delší prodlevu před započetím tisku, z důvodu dosažení potřebné teploty, tisknou však po celých stránkách. Tento postup ovšem vyžaduje existenci vyšší RAM, která dosahuje i několika set MB. Některé vysokokapacitní tiskárny mají i vlastní hard disk s kapacitou až několika GB. Rozdílná je i kvalita tisku, neboť standardní rozlišení u dnešních laserových tiskáren je 600dpi (= 236 bodů/cm). Inkoust se navíc může rozpít nebo rozmazat, u laseru toto nebezpečí nehrozí.Ceny vlastních tiskáren jsou zpravidla přímo úměrné jejich dovednostem a je tedy nezbytně nutné před pořízením pečlivě zvážit, k jakému účelu by měla daná tiskárna sloužit a jaká tedy musí splňovat kritéria. Obecně lze vybírat podle toho jak často budete tisknout, v jakém rozsahu, jaká bude požadovaná kvalita tisku (závisí na technologii tisku, používaných médiích a rozlišení), jaká média a formáty budete používat, je-li nezbytně nutný barevný tisk, pro jak velkou skupinu uživatelů je tiskárna určena, zda umožňuje i další funkce, jako kopírování, scanování či faxování a podobně.Ve snaze ulehčit vám rozhodování jsme sestavili srovnávací tabulku vybraných typů tiskáren od různých výrobců a v textu rozvrhli kritéria do tří skupin: 1. menší pracovní skupiny2. velké firmy 3. profesionálové Proto, pokud vás zajímají především tato doporučení, přejděte, prosím, přímo k danému odstavci. TECHNOLOGIE TISKUČB laserový tiskZákladem technologie laserového (i LED) tisku je tónovací válec, citlivý na světlo, který je po celé ploše kladně nabit statickou elektřinou. Při osvětlení válce laserem nebo LED diodou se zruší polarita na válci v daném místě a toner, který je nabit rovněž kladně, se pak "rozpráší" po celé délce válce. Ulpí však pouze na osvětlených místech, která mají nyní záporný náboj. Takto zachycený toner se přenese z válce na tiskové médium, které dále prochází vytvrzovací pecí, kde se barva, při teplotě zhruba 200 stupňů Celsia zapeče.Barevný laserový tiskje velmi podobný tisku ČB. Jediné co ho odlišuje, je poněkud komplikovanější nanášení několika barevných tonerů ve čtyřech vrstvách. V případě, že dojde ke špatnému překrytí, naruší se polotónování barev. Proto se, ve snaze eliminovat tento problém, používají různé postupy.Čtyřnásobný průchod papíruPři tisku s touto metodou projde papír tiskem čtyřikrát bezprostředně za sebou. Mohou se zde vyskytnout problémy s přesností soutisku, protože přesnost posuvu je závislá i na takových parametrech, jako gramáž papíru. Eliminovat nepřesnost lze například přichycením papíru na jiný válec pomocí statické elektřiny.Přenosový pásPři této metodě toner nanáší jednotlivé barvy jednotlivě na tónovací válec a ten následně na pás, kde se barvy překryjí. Takto namíchané barvy jsou pak standardně přeneseny na cílové medium. Protože však přenosový pás je jen jakýsi prostředník přenosu, může zde dojít ke snížení kvality tisku.Direct-to-drumUmožňuje nanést čtyři vrstvy barvy přímo na válec (1 barva/otáčku). Takto namíchaný odstín se pak přímo přenese na médium. Tato metoda je považovaná za nejpřesnější a nejekonomičtější, protože výrazně zkracuje tiskovou dráhu.MÉDIAV současné době máme skutečně velkou možnost výběru na co budeme tisknout. Standardem je kancelářský papír, další možností jsou pak obálky, reliéfní papír, lepicí štítky, či průsvitné fólie. Kvalita cílových médií má samozřejmě vysoký vliv na kvalitu tisku (z toho důvodu řada výrobců vyrábí vlastní papír určený pro jejich druh barviv) a je třeba rozlišovat pro jaký typ tiskáren jsou. Pro laserové tiskárny je třeba kvůli vytvrzovacímu procesu vybírat taková média, která snesou vyšší teploty (to platí zejména pro štítky a fólie). ROZLIŠENÍ Všeobecným standardem u laserových tiskáren je rozlišení 600x600dpi. Lze pořídit i levnější s rozlišením 300, nebo 400dpi, ale to se samozřejmě projeví v kvalitě tisku grafiky. Maximální běžně užívané rozlišení je 1200dpi. Porovnání mezi jednotlivými rozlišeními jsou uvedené níže v tabulce. Užívanou jednotkou je DPI (dots per inch = bodů na palec), kde 1 palec = 2,54 cm.ROZHRANÍ PRO PŘIPOJENÍBěžným rozhraním pro tiskárny je paralelní port. Tento port se používá pro přímé připojení tiskárny k počítači u všech druhů běžných tiskáren. Přenosová kapacita paralelního rozhraní je však malá a omezuje přímou dostupnost tiskárny, proto se využívá pouze pro lokální zapojení, nebo pro sdílené zapojení na serveru pro malé pracovní skupiny. Pro správu a monitoring tiskáren se využívá sériového rozhraní RS-232. V poslední době začali výrobci používat i nové rozhraní USB a to jak pro přenos dat, tak i pro monitoring a správu. Většina větších laserových tiskáren poskytuje možnost využít pro připojení také síťové rozhraní (Ethernet, Fast Ethernet nebo Token Ring), buď přímo zabudované nebo s pomocí rozšiřovací karty, která obvykle pracuje jako samostatný print-server.TISK PRO MENŠÍ PRACOVNÍ SKUPINYZde budou asi nejzákladnějším kritériem náklady. Pořizovací cena LED tiskárny je o něco nižší než u laserové a černobílý tisk je výrazně levnější než barevný. Levnější je samozřejmě i vlastní tiskárna jen pro ČB tisk, než tiskárna umožňující obojí. Méně peněz stojí i tiskárny s nižším rozlišením. Určitým snížením pořizovacích nákladů na kancelářské vybavení by mohlo být pořízení tiskárny, která má již zabudované, nebo umožňuje modulově připojit fax, kopírku či scanner (toto umožňují zpravidla dražší a rozměrnější systémy, proto je třeba předem kalkulovat). Je dobré i dopředu zjišťovat tiskové náklady na 1 stránku, které se pohybují cca od 40hal do několika korun. Menší skupiny pracují zejména v prostředí Windows nebo Novell NetWare, tiskárna je zapojena na jeden z počítačů nebo na server a je sdílena uživateli skupiny. Proto při výběru tiskárny pro menší skupiny není rozhodující množství jejích síťových rozhraní nebo podporovaných protokolů. Důležitou vlastností tiskárny pro menší pracovní skupiny je její kompatibilita s operačním systémem počítače ke kterému je připojena, dostupnost inovovaných ovladačů a jednoduchost ovládacího software.TISK PRO VELKÉ PRACOVNÍ SKUPINYKritériem pro velkou firmu bude jistě rychlost tisku, požadavky na vysokou kapacitu zásobníků, možnost tisknout na více druhů médií a další funkce, jako děrování, sešívání, dvojstranný (duplexní) tisk a možnost kopírovat. Barevný tisk by patrně byl zbytečný luxus, stejně jako vysoké rozlišení. Pokud je nejvýraznějším požadavkem právě rychlost tisku - např. tiskne-li na této tiskárně množství kanceláří z několika pater - je možnost pořídit rychlotiskárnu, jejíž vysoce nadprůměrný výkon je však kompenzován jinými nevýhodami (zřídka tiskne na jiný papír, než na "nekonečný pás" a formát větší než A4 - viz. např. rychlotiskárny Printronix ve srovnávací tabulce). Pro velké firmy je velmi důležité zapojení tiskárny přímo do sítě LAN. Proto by si při výběru tiskárny měly všímat zejména, zda tiskárna kromě rychlostních parametrů a nízkých provozních nákladů má přímo zabudované síťové rozhraní a jaké protokoly podporuje. U některých tiskáren není síťové rozhraní zabudované přímo, ale lze jej dokoupit ve formě karty. Výhodou takového řešení je skutečnost, že tiskárna nemá zabudované všechny technologie, ale jenom podporu pro konkrétní druh sítě. Podstatná při rozhodování je také dálková správa tiskárny, operační systém a způsob jakým je možno monitorovat a ovládat tiskárnu přímo ze serverové konzoly. Velkou výhodou je management přes webovské rozhraní pro jeho nezávislost na platformě. Důležitou maličkostí je přítomnost displeje a ovládací panel, umožňující konfiguraci tiskárny pro případ selhání připojovacích rozhraní. Při výběru tiskárny pro velké pracovní skupiny jsou vhodné technické konzultace s prodejci nebo výrobci. Ne každá tiskárna je totiž vhodná pro tisk velkého objemu dokumentů. Důležitým aspektem při koupi tiskárny se pak stává i životnost jednotlivých komponentů a jejich parametry pro práci při velké zátěži.DOPLŇKY A VYMOŽENOSTITrendem současnosti je obecně snaha o vytvoření takových výrobků, které by umožnily splnit veškeré možné požadavky zákazníků. Jinak tomu není ani u tiskáren, které buď již mají vestavěná doplňková zařízení nebo umožňují jejich dodatečné rozšíření připojením různých modulů. Takto se z tiskárny stává jakési multifunkční zařízení, které umí nejen tisknout (i dvoustranně), ale i kopírovat, faxovat, scanovat, sešívat a připravovat tiskové materiály v podobě brožurky apod. Vývoj se orientuje i na snižování hladiny ozónu vzniklého při práci, snižování spotřebované energie a toneru, tedy na oblasti šetřící jak přírodu, tak i Vaši kapsu. Je celkem zbytečné na závěr spekulovat, jakým směrem se dále vývoj tiskáren bude ubírat, protože, přiznejme si, možné je všechno. Patrné je však omezování výroby a prodeje levnějších typů laserových tiskáren, které se vlivem silné konkurence a jejího tlaku na ceny, výrobcům příliš nevyplatí.Tabulky a grafy nejsou součástí internetové podoby časopisu, naleznete je v papírové podobě Network Computing.

Pokračovat na článek