Výsledky vyhledávání pro dotaz složku

Výsledky vyhledávání v sekci: Začínáme s počítačem

Jak zaheslovat složku

Chcete si v počítači skrýt či zaheslovat složku, ale nevíte, jak na to? Chcete mít jistá data a soubory jen a jen pro sebe? Jednoduchý návod najdete v tomto článku.Navštěvuje váš počítač více uživatelů a vy tu máte složky či soubory, které nechcete, aby jiný uživatel počítače viděl? Není nic jednoduššího, než tyto dva způsoby ochrany před nevítanými hosty. Oba jsou mnou přezkoušení a fungují skvěle. Hodně štěstí!Skrytí složkyJednou z možností, je složku skrýt. Je to úplně jednoduché! Na složku, který ji chcete skrýt před ostatními uživateli počítače, kliknete pravým klikem myši. Naběhne vám okénko, kde si vyberete možnost Sdílení a zabezpečení …, vyberete záložku obecné au slova Skrýt zafajfkujete (potvrdíte). Složka bude v tuto chvíli skrytá. V případě, že ji budete chtít znovu zobrazit, zvolíte v horní liště nabídku Nástroje, Možnosti složky a po zobrazení nového okénka Možností složek si zvolíte záložku Zobrazení, kde v přibližně desáté řádku je volba Skryté soubory a složky – máte dvě možnosti, buď to mít složky skryté a nevidět jejich, nebo je vidět. V tomto případě, když chcete složku znovu zobrazit, zvolíme v nabídce Zobrazovat skryté soubory a složky. To je celé. Avšak uchránit tak složky jedině tehdy, když ostatní uživatele na počítači méně vzdělaní v oblasti techniky a nastavování těchto kritérií a nenapadne je hledat něco v liště Nástroje. Vzdělanější a technicky zdatnější uživatelé tuto skrytou složku mohou najít během pár sekund. Pozor na to.Zaheslování složkyDruhou možností je úplné zaheslování složky. Tak můžeme udělat například pomocí jednoduchého programu Microsoft Private Folder od Microsoft Corporation, v překladu Microsoft osobní složka. Je to soubor zdarma dostupný a stažitelný volně na internetu a funguje pro Windows XP. Program je sice v anglickém jazyce, ale i tak je skvěle pochopitelný i těm, kteří anglický neví.Instalace probíhá běžným a obvyklým způsobem. Další krok vždy potvrdíte pomocí volby Next (další) a když naběhne text s nadpisem Licence Agreement, zvolte možnost I agree (souhlasím). Klasicky zvolte složku, kam chcete soubor uložit a instalace je dokončena po kliknutí na volbu Close (zavřít). Během pár vteřin se vám spustí program. Pokud se tak nestane, klikněte na ikonku, která se vám automaticky uložila na plochu na počítači.Postup:Spusťte aplikaci Microsoft Private Folder (ikonka na ploše, nebo se program spustí automaticky).Program vás uvítá a oznámí vám, že nyní si můžete vytvořit svou vlastní složku pro své osobní soukromá data. Klepněte na tlačítko Další.Zadejte své libovolné heslo (set password) a popište ho i do políčka pod tímto (confirm password), abyste ho potvrdili. Heslo musí mít 6 – 16 znaků a musí obsahovat pouze písmena (a – za A – Z) a číslice (0 – 9). Toto heslo bude zároveň heslo do tvé budoucí soukromé složky. Pokud toto heslo zapomeneš, nebudeš mít přístup do této složky. Takže radím vám, pokud si soukromou složku vytváříte, rozhodně si zvolte takové heslo, abyste ho nezapomněli. Popř. si ho někam zapište a neztraťte. Pokračujte klepnutím na tlačítko Další.Hotovo. Máte úspěšně nastavené heslo. Můžete vstoupit do své soukromé složky pomocí zkratky (pomůcky) na ploše počítače. Potvrďte tlačítkem dokončit.Na ploše si dvojklikem myši otevřete program My Private Folder (Moje soukromá složka, původní název byl Microsoft Private Folder). Teď už po vás bude program chtít vámi zvolené heslo (viz. předchozí kroky nastavení programu). Napíšete tedy vaše heslo a potvrdíte klikem na OK. Teď už se vám otevře složka, která vypadá stejně jako všechny ostatní. Je úplně prázdná. Sem si můžete vkládat soubory, složky, videa, obrázky, dokumenty atd., které chcete mít jen pro sebe a nechcete, aby se do nich ostatní uživatelé počítače dostali a viděli, co v nich máte. Tento program opravdu doporučuji, protože je velmi účinný a pokud není uživatelům počítače nějaký velmi zkušený hacker, do této vaší soukromé složky se určitě nedostane. Můžete být tedy v klidu, protože soubory, které zde budete mít vložené, budou viditelné jen a jen vám.

Pokračovat na článek


EMAIL: JAK POSÍLAT A UKLÁDAT SOUBORY V PŘÍLOZE

Jak odeslat soubor ve formě přílohy pomocí emailové schránky a jak si přílohu z emailu uložit. Návod na Seznam email a Gmail.Jedná se o jeden z nejjednodušších úkonů, které můžete vůbec na všem počítači a internetu udělat, ale o to méně návodu na tuto činnost získáte a je také pravda, že občas i ten nejprimitivnější úkon může člověk pozapomenout, takže rozhodně není od věci si prostřednictvím tohoto článku postup připomenout.Obecný postup (pro všechny online emaily)Uložení souboruPokud vám někdo z vašich známých poslal soubor, poznáte to mimo emailového textu, kde se o souboru pravděpodobně zmiňuje také symbolem kancelářské spony, která má symbolizovat textovou přílohu.Přílohy najdete buď v hlavičce nahoru nebo dolů pod emailovým textem, nebo nahoře i dole, to je závislé od poskytovatele emailové schránky. S vysokou pravděpodobností zde budete mít možnost zobrazit a stáhnout. Pokud nevíte, o jaký soubor jde, doporučujeme soubor jen zobrazit a následně se rozhodnout, zda ho toužíte mít na svém harddisku. Pokud ano, klikněte následně na stáhnout a zvolte si cílovou složku, kam chcete soubor uložit.Posílání souboruPokud toužíte nebo potřebujete někomu zaslat pracovní soubor nebo fotografii z cesty, bude to už trošku náročnější, ale nic co byste nezvládli.Klikněte na napsat nový email, vyplňte vše potřebné jako příjemce, předmět, napište také nějaký text, kde se ideálně zmíníte o tom, co posíláte, pokud to tedy jasně nevyplívá z kontextu nebo z předchozí diskuse atd. Následně v horní části zvolte variantu přidat soubor nebo přílohu, zadku jde o typ emailové schránky, každá má jednotlivé funkce a úkony trošku jinak popsané, ale výsledný efekt je stejný. Zobrazí se vám nové okno s vašimi složkami a soubory, kde ve všem počítači najdete soubor, který chcete poslat, označíte ho a vaši volbu potvrdíte.Odesílání emailu bude pravděpodobně trvat déle než ještě zvyklý z důvodu nahrávání uvedené přílohy. Pokud tedy máte v plánu posílat větší soubor je dobré jej nahrát na nějaký z internetových datových serverů, o kterých jsme vás již také informovali.Návod na Seznam emailOdesíláníPo kliknutí na tlačítko Vybrat soubor se objeví okno, s tzv. průzkumníkem Windows – prostě teď je třeba najít soubor, co chcete přiložit k emailu na disku. To, kde se přesně nachází váš soubor, vám samozřejmě nemůžeme přesně poradit, ale většinou to bývá ve Windows XP někde pod Tento počítač> Disk C:> Documents and settings> vaše uživatelské jméno> Dokumenty, ve Windows Vista a 7 pak pod Počítač> disk C:> Users> vaše uživatelské jméno> Dokumenty.Na vybraný soubor pak stačí kliknout a dole v okně dát Otevřít. Nezapomeňte ještě vyplnit zbytek emailu, hlavně adresáta a potom ho celý poslat volbou Odeslat email.Ukládání přílohyV každém emailu, který vám dorazí s přílohou, najdete v emailu od Seznamu na konci ikonku au ní dvě volby – pokud se jedná o obrázek jde o položky Zobrazit a Uložit, pokud o jiný typ souboru, tak Otevřít a Uložit. Při ukládání dejte pozor na to, abyste ho uložili tam, kde ho najdete – pokud nevíte, kam soubor uložit, aby vám neunikl, neuděláte chybu, když si ho dáte na Plochu, protože tam se přece jen dostanete vždy a místa je na ní na ikony poměrně dost.Návod pro GmailOdesíláníPři psaní emailu klikněte na:Otevře se okno se soubory ve vašem počítači, stačí najít ten správný a pak přes tlačítko Otevřít ho přidat jako přílohu. Můžete vybrat i souborů více: stačí držet klávesu Ctrl a klikat myší na více souborů, všechny se pak nahrají.StěhováníGmail dokáže zobrazit náhledy na obrázky a částečně i na dokumenty v různých formátech pomocí online dokumentů Google Docs. U ostatních je klasická volba pro stažení – opět, to nejtěžší je najít si to místo, aby tam nějak logicky soubor pasoval a dal se najít. Nebojte si ho přejmenovat dle vaší představy – vyhledávání ve Windows je už dnes poměrně rychle a přesně, takže i když pak nebude vědět, kde soubor je, ale budete vědět jak se přibližně jmenuje, s jeho objevením nebude problém.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Blade Runner

Nastavení nálady na Users Choice.1.částPřed obchodem se zvířaty si promluvte s policistou, ze země seberte kus chromového plechu a prohlédněte si zbytky barvy na požárním hydrantu. Uvnitř se vyptávejte majitele obchodu tak dlouho, až vám dá dopis s referencemi o Lucy. Z podlahy seberte nábojnici a klikněte na kameru u stropu, načež vám hořekující majitel přinese disk s nahrávkou z poslední noci. V zadní části obchodu seberte psa na kolečkách, ze stolu si vezměte sladkost a ze země jídelní hůlky.Odleťte do svého bytu, kde zapněte scanner a prozkoumejte fotografie. Na prvním obrázku si přibližte zelený monitor uprostřed. Napravo od něj je vidět ruka, kterou se pokuste zvětšit. Získáte tak fotku Lucy (1). Při zvětšení její boty dostanete fotku jejího šperku s vážkou (2). Přibližte si i suši menu na stole v pravém zadním rohu (3). Na druhé fotografii zvětšete obličej postavy ve dveřích, čímž získáte obrázek podezřelého (4), a přibližte si i značku auta (5). Pokud zeleným obdélníčkem ohraničíte celý zadek auta, odměnou vám bude fotografie celého vozu (6). Celkem jste tedy získali 6 nových fotografií. Vedle v ložnici si zapněte televizi a poslechněte zprávu o Tyrell Corporation.Přesuňte se na policejní stanici. Ve třetím patře si v laboratoři 4krát promluvte s doktorem o všech nalezených stopách. Ve druhém patře si za levými dveřmi můžete procvičit střelbu na cíl a za pravými si kliknutím na počítač nahrajte záznamy z policejní databáze. Poslechněte si nový záznam z výslechu zatčeného aktivisty.Přeleťte se do čtvrti Chinatown. U baru si popovídejte s mužem v červeném a majitele Howieho Lee se vyptejte na všechno, co vás zajímá (hlavně na Zubena a Lucy). Jděte do barové kuchyně a ukažte Zubenovi fotku Lucy. Poté, co na vás převrhne kotel se zeleným blivajzem, ho pronásledujte až k popelnici, ve které se přehrabuje nějaký člověk. Až odejde, vytáhněte z popelnice značku auta.Leťte do svého bytu. Před vchodem vás napadne Zuben, takže ho zastřelte. Po rozhovoru s Guffem jděte domů, zameditujte si na balkóně a kliknutím na postel ukončete první část hry (a první CD).2.částPusťte si zprávu o vraždě v Tyrell Corporation. Leťte tam, ve vstupní hale dostanete od člena ochranky CD se záběry z bezpečnostní kamery. Vejděte do výtahu, který vás doveze na místo vraždy. Ze země seberte náušnici ve tvaru vážky a prodejní brožuru o replikantech. Za dveřmi najděte na zemi bílou krabici a obojek. Prozkoumejte mrtvolu, čímž získáte rozbušku. Vraťte se do místnosti s počítačem a klikněte na něj. Nejenže zjistíte, že se někdo pokoušel dostat do tajných souborů, ale jméno z obojku vám poskytne heslo k souborům, takže dostanete informace o DNA. Sjeďte výtahem zpět do haly, promluvte si s policistkou a zjistěte od ochranky všechny informace týkající se vraždy.Animoid Row ů mluvte s ženou v obchodě se znakem zelené vážky tak dlouho, dokud vám nedá obojek se jménem vašeho psa “Maggie”. Opodál stojí Hasan, toho také vyzpovídejte. Vraťte se k prvnímu průchodu doleva a dojděte k muži stojícímu před obchodem. Jmenuje se Izo a má nějaké informace, které vás zajímají. Najděte obchod se zbraněmi, který vede Bob. Jednak vám prodá nějaké náboje a jednak ho prozkoušíte VK testerem.Jeďte na polici a prohlédněte si novou fotografii od ochranky Tyrell Corporation. Udělejte si obrázek obličeje podezřelého (1), obrázek obojku psa vlevo (2) a bílé kuchyňské krabice (3).V 1. patře přejděte halu a v prázdné kanceláři vezměte ze stolu objednávku zbraní. Ve 2. patře si promluvte s mužem za přepážkou, získáte od něj dodací list na zbraně. V přízemí vyslechněte vězně Grigoriana a otestujte ho na VK přístroji.Vraťte se do Animoid Row a po konverzaci s Izem ukončené bleskem fotoaparátu seberte ze země fotoaparát a dvě fotografie. Utíkejte do ulice s Bobových obchodem se zbraněmi, kde už jen uvidíte, jak Iza zastřelí Crystal. Vraťte se do Izova obchodu, odstřelte zámek a sešplhejte dolů, kde prozkoumejte zásoby zbraní.Leťte domů a prohledejte obě nové fotky. Na fotce, kde je McCoy, přibližte postavu dívky za vámi (1). Na druhém obrázku z baru získejte fotku Izova přítele (1) a bezpečností kamery (2). Poslechněte si zprávu ze záznamníku.Přesuňte se do DNA Row. Jděte do budovy s nápisem DERMO DESIGN. Uvnitř přestřelte přivázanému muži jménem Moraji pouta a tryskem utíkejte ven. Před budovou musíte běžet do pravého dolního rohu, což je jediné místo, kde vás exploze nezabije. (Tuhle část jsem opakovala asi tak dvacetkrát, než se mi podařilo docílit toho, aby McCoy přežil a Moraji umřel). Promluvte si s umírajícím Moraji a zajděte ještě jednou do DERMO DESIGNu.Napravo v zeleném domě se vyptávejte divného chlápka tak dlouho, dokud vám bude odpovídat.Vyjděte ven a dejte se vlevo a po schodech nahoru do místnosti s figurínami. Klikněte na hračku s červeným pruhem a získáte obálku s logem obchodu se zvířaty (Runciters Animals). Ze záznamníku si nechte přehrát zprávu od Sebastiana. Sejděte zpátky po schodech a průchodem nalevo od zeleného domu projděte do další ulice.Na ulici se dejte doleva. Uvnitř domu jděte rovně až do Sebastianova bytu. V jedné z místností zapněte na zemi přívod elektrického proudu a vytiskněte informace o DNA. V koupelně vylezte po žebříku nahoru, dojděte do pokoje se skříněmi, rozbijte pravý sloupec zásuvek a vylezte po nich na střechu. Čeká vás video s replikanty a další část.3.částPouta přepalte na kamnech v rohu. Pod židlí seberte sýr a v pravém rohu na zemi získáte žeton z Hysteria Hall, panenku a fotku. Přes recepci vyjděte ven z hotelu, mrkněte se na vrak auta a vytáhněte z něj obal. Vraťte se dovnitř, promluvte si s mužem za pultem a za dveřmi s červeným neonem vytáhněte ze zásuvky Holdenův služební znak a z koupelny šupinu.Leťte na polici, kde natáhněte policejní databázi ů dozvíte se, komu patří vrak auta před hotelem. Prozkoumejte fotku a udělejte si čtyři obrázky: Sadika, Clovise, McCoye a trosky vpravo vzadu.V Animal Row se zeptejte prodavačky ryb na šupinu, dozvíte se, že je hadí. V čínském baru dostanete od barmana disk z bezpečnostní kamery. Ženy za pultem se zeptejte na sýr a od ženy v obchodě se znakem vážky se dozvíte něco nového o šperku ve tvaru vážky.Leťte domů a z fotografie z barové kamery získejte dva obrázky: muže v šedém plášti otočeného zády, ze kterého se vyklube Guzza (1) a muže vpravo ve stínu, což je Izo (2).Na ulici před Hysteria Hall si promluvte s párem staříků u stánku a uvnitř obchodu s použitými auty vyzpovídejte prodavače.Jeďte do Bradbury Building do Sebastianova bytu a vyptejte se ho na všechno, co stihnete. Dříve či později zjistí, že jste blade runner a přestane s vámi komunikovat. Leťte do Animoid Row a promluvte si se ženou za pultem, řekne vám o tom, jak jí někdo ukradl sýr. Přesuňte se do Nightclub Row, v podniku vpravo se zeptejte Gorda na sýr, přetrpte jeho představení a až začne utíkat, vytáhněte pistoli a pronásledujte ho na ulici. Stejně vám nakonec uteče. Vraťte se do Hysteria Hall a mezi automaty najdete Lucy. Jako správný kladný hrdina sympatizující s ubohými replikanty se jí nepokoušejte otestovat na VK a až vám poskytne interview, nechte jí utéct.Další cesta vede do Nightclub Row do podniku na levé straně. Promluvte si s nedůvěřivým hlídačem a pak klikněte na dívku na pódiu. Až hlídače přilákáte blíž, běžte si sednout na otáčivou plošinu vlevo. Proveze vás do utajované místnosti pro VIP (vypadá to tam podstatně lépe než v té první), kde je Early Q. Zeptejte se ho na šperky a na Lucy. Chvíli posečkejte, až Early ohlásí novou show, zajděte se na ní doleva mrknout a pak se vraťte do té první ušmudlané místnosti pro veřejnost. Hlídač je zaujatý tanečnicí, takže můžete projít dveřmi vzadu. Nevšímejte si ničeho jiného než kulatého stolu, kde se dá najít doklad o koupi třídílné sady šperků s motivem vážky. Rychle vypadněte zpátky na soukromou show a projděte doleva za pódium do šatny Dektory. Zeptejte se jí na šperk, práci v Earlyho klubu, auto a varujte jí před Crystal. Věřit vám ale nebude a zavolá na vás policii. Po zhlédnutí dalšího videa, kde vám budou ubližovat a život vám v poslední chvíli zachrání právě Crystal, utíkejte dírou vpravo, depresivní scenérií podzemní dráhy pořád dál, po schodech nahoru až na Nightclub Row. Až si promluvíte s Crystal a vrátíte se s ní k pódiu, vydejte se zadními dveřmi do místnosti s promítačkou. Střelte do oslepujícího světla a vyšplhejte se po žebříku nahoru. Pokud chcete Dektoru zastřelit, začněte střílet a až vyběhne a poběží okolo okna, můžete jí sejmout. Jestli však s replikanty sympatizujete, schovejte zbraň a klikněte někam k oknu, aby se Dektora ukázala. Až si s ní promluvíte, nechte ji odejít.4.částPo videu s dvojčaty v hlavní roli se z podzemní dráhy vydejte rovně, až dojdete do místnosti s křeslem. Prozkoumejte ho podrobněji, něco se o něm dozvíte. Dveře vlevo už jsou otevřít, tak jimi projděte. Kanalizačními chodbami jděte dvakrát rovně a potom po žebříku nahoru. Jeďte do svého bytu, kde už ale někdo je, takže se vraťte zpátky do kanálu. Jděte o dvě obrazovky nazpátek (na začátek stoky) a přehoďte páku uprostřed. Po můstku přejděte do obrazovky s Lucy, kde si vyžádá test na VK přístroji. Až zjistí, že je člověk, uteče, a vy se dejte doleva za ní. Prozkoumejte bedny se zbraněmi, získáte tak nějaký upgrade na svojí pistoli.Vraťte se do kanalizace a vlevo nahoře vlezte do díry. Zabočte doprava a pokračujte dál ještě jednou vpravo do žlutého výtahu, který vás sveze do bytu povaleče, kterého jste potkali u popelnice za Howieho barem. Zeptejte se ho na dostupná témata a zabočte doprava. Před mostem si radši uložte pozici, protože se vám (jako mně) může stát, že párkrát spadnete do zeleného blivajzu nebo vás smrtelně kousne hlídací krysa. Postup vedoucí k vítěznému konci vypadá tak, že přejdete za půlku lávky, čímž krysu vylákáte ven, pak se rychle vrátíte na začátek a odtud jí zastřelíte. Musíte ale vyčkat, až k vám krysa přiběhne trochu blíž, vlastně skoro nejblíž, jak to jde ů jinak to stejně skončí lázní ve smrdutých kanalizačních splaškách.V laboratoři si promluvte s dvojčaty, mají pár informací a nabídnou vám výměnný obchod. Vejděte do dveří pod zářivkami a pokračujte dál až do Tyrell Corporation. Proběhněte až do výtahu, na stole seberte disketu a utíkejte zpátky do vzduchové šachty, kterou jste sem přilezli. Až dáte informaci o DNA dvojčatům, dostanete od nich složku s důkazními materiály o kriminální činnosti Guzza. Pokud máte proti replikantům něco zásadního, můžete teď dvojčata zastřelit, jestli ale jdete cestou kladných hrdinů, vyjděte místo vraždy po schodech nahoru, abyste zaranžovali setkání s Guzzou. Použijte telefonní panel vpravo, zavolejte Guzza a dejte si s ním schůzku v kanálech vlevo za brlohem bezdomovce. Až se odněkud zapojí do vaší konverzace Clovis, zastřelte Guzza nebo, pokud jste nepřítel replikantů, odtud zdrhněte.Vraťte se zpátky do kanalizace a jděte do svého bytu (pořád doleva a pak nahoru po žebříku). Po krátkém rozhovoru s Gaffem shlédněte video z Tyrell Corporation a vyčkejte konce čtvtré části.5.částZvedněte telefon v zadní místnosti a promluvte si s Lucy (nebo s někým jiným, záleží na tom, jak jste ve hře postupovali). Vlevo ode dveří v prvním pokoji seberte ze stolu nedopalek cigarety. Slezte do kanalizace, jděte doprava a potom do dveří nahoře uprostřed obrazovky. Ve velké hale pokračujte dozadu, v mlze zastřelte krysy, a jděte dál až narazíte na Crystal. zastřelte jí dřív, než zastřelí ona vás a vlevo seberte ze země nějakou věc. Jděte dozadu k Moonbusu, po rozhovoru se Sadikem vlezte dovnitř vraku. Klikněte na Clovise a shlédněte závěrečný odlet.

Pokračovat na článek


Blue Force

1. DENO.K. Jmenuji se Jack Ryan a právě jsem ukončil policejní akademii. Dnes nastupuji do služby na policejním okrsku Jackson Beach, zrovna tam, co před lety sloužil můj táta, než ho nějakej hajzl v noci zastřelil i s mojí mámou. Od tý doby žiju jenom s babičkou. Ale zpět do služby. Nejdřív si otevřu dveře (ruka) a dojdu se převlíct do uniformy. Pak si pokecám s Barrym - to je ten chlapík ve vrátnici a odkráčím do zadních dveří na instruktáž (nohy). Velitel je fajn, přivítal mě ve službě a pustil nás do ulic. Ještě jsem si pod ná- stěnkou vyzvedl hlášení o hledaných osobách (Forrest Follet) a šel ven. Vzal jsem si svojí motorku a chvíli hlídkoval po městě. Taky jsem vypsal jednu po- kutu za špatné parkování u kanceláře Jamieson and Ryan. Pokutové bloky jsem našel v přihrádce na motorce vlevo. Mimochodem, ten Ryan v názvu byl můj otec, Lyle Jamieson byl jeho parťák a je to můj přítel. Pak jsem dostal hlá- šku, že se něco děje v přístavu (Marina) a jel jsem tam. Našel jsem tam ubre- čenýho kluka a nějakou ženskou, která ho utěšovala. Po nějaký chvíli jsem z nich dostal, že kluka zmlátil nějakej gauner a teď se skrývá na jedný lodi (Future Wave). Je ozbrojenej a má rukojmí. Vrátil jsem se k motorce a rádiem zavolal pro posilu. Když přišel, vydali jsme se - po krátké domluvě - dolů k lodi. V levém dolním rohu, v červené schránce jsem našel lodní hák, třeba se bude někdy hodit. Vstoupili jsme na palubu a zaklepali na dveře kajuty (ruka). Po druhém zaklepání jsme šli dovnitř. Kajuta byla prázdná, ale před námi se zabouchly druhé dveře, jak se za nimi někdo ukryl. Vytáhli jsme pistole a přešli ke dveřím, každý na jednu stranu. Zaklepal jsem a řekl, že jsme od policie a že jdeme dovnitř. Stál tam, držel pod krkem holku a u hlavy jí držel pistoli. Když jsme se dohodli, že střílet nebudeme, protože by to pro něho nedopadlo dobře, pustil ji i pistoli a nechal se spoutat. Ještě jsem ho prohledal. Hm. Nějakej Green (osobní karta). Dohodl jsem se s kámošem, že ho odveze do vězení a já pojedu za ním. Na odchodu jsem si vzpomněl, že někam na postel odhodil pistoli a sebral jsem ji. Teď musím dodržet správný postup, jinak mě velitel okamžitě suspenduje. Nejdřív do vězení (City Hall & Jail). Můžu prohodit pár slov s Jimbem a pozvat McCoyovou na oběd. Ještě si to rozmyslí a já zatím půjdu do vedlejší místnosti. Za mříží už Green zahřívá židli a za přepážkou... no ne ! To je snad zase Barry! Nakonec mi ře- kl, že se jmenuje Larry a je dvojčetem Barryho. Z přihrádky na zdi si beru evidenční lístek a vyplním ho z osobní karty Greena a odevzdám Larrymu. Pak můžu vypadnout a honem zase na okrsek. Tam Barrymu odevzdám všechno, co jsem u Greena našel, a dám hlášení do přihrádky vyšetřovatele Suttera (vpravo od dveří do instruktážní místnosti ). Pak jsem zase jel na obhlídku. Náhle jsem uviděl podezřelé auto, vylezl z něj chlápek, který vůbec nevypadal přátelsky. Vrátil jsem se k motorce a zavolal 10 - 35 pro posilu.Přijel Dough Harrison autem.Chlapík poznal, že je v úzkých a dal ruce nahoru. Kouknul jsem se do auta a zjistil, že je tam ještě jeden. Po krátkém rozhovoru jsem tomu prvnímu nasadil náramky a prohledal ho. Vyzval jsem toho druhého, aby vystou- pil a řekl Doughovi, aby mu nasadil svoje pouta. Řekl jsem Doughovi, ať je odveze do vězení. Když je naložil, šel jsem se mrknout do jejich auta. V při- hrádce pod přístrojovou deskou jsem našel náboje a pod sedadlem paruku a au- tomatickou pušku. Pak jsem jel za Doughem a absolvoval stejné kolečko jako při prvním zatčení. Tím mi skončila služba, jdu se převlíct a jedu domů (před stanici, doprava odejít a do "Grandma Frannie"). Babička je doma a vy- řizuje mi, že mě volali z dětského útulku. Skip, chlapec, kterého ráno zbili, má prý nějaké problémy. Jedu do Child Protective Services, kde už na mě čeká Skip s Laurou Dixnovou (matka). Skip prý ztratil baseballovou kartu, nejspíš ráno v přístavu. Jedu tam rovnou. V přístavu nejdu dolů k lodím, ale nalevo ke starému Carterovi. Má tu krámek a půjčovnu motorových lodí. Jestli se něco v přístavu našlo, mohl by o tom vědět. Cestou si všimnu vpravo na nástěnce vzkazupro Skipa, že Carter pro něj něco má. Lístek seberu a jdu dovnitř.Dám ho Carterovi a řeknu o co jde.Kartu mi rád dá a ještě blok kupónů na půjčení lodí.Přivezl jsem kartu Dixonovým a pozval je na návštěvu. Přijeli jsme k nám a šli jsme se ještě projít k moři. Na terase jsem odvázal psa a šli jsme.Skip se psem hned odběhli po pláži.Prohodil jsem pár slov s Laurou a šel se za nimi podívat. Našel jsem je o kousek dál. Chvíli jsem házel psovi klacek - tak dlouho, až mi místo něho přinesl něco jiného - kousek jakési bedny nebo pletiva či co. Vezmu to a jdu zpět. Laura mi říká, že už je jí zima, takže písknu na psa a jdeme domů. Tam už na mě čeká Lyle, vyprovodím Dixonovy a vrátím se.Lyle mi říká, že něco pro mě má, abych se u něj zastavil až půjdu zítra do práce a odejde. Jdu do zadního pokoje a sednu k počítači. Zapnu ho a podívám se pod zámek. Chce po mě nějaké heslo. Chvíli zkouším všechno možné a pak si vzpomenu na jméno mé matky - JACKIE. Je to ono. Objeví se plánek nějakého skladiště s vyznačenou falešnou stěnou a dále nějaké pře- hledy o automatických zbraních. Klepnuna ikonu tiskárny vlevo dole a potom na "cobb" a mám vytisknuto. Zvednu se od počítače a moji pozornost upoutá oranžová krabice na polici. Ale volá mě babička a končí 1. den.2. DENJeště se vrátím domů a podívám se na tu krabici. Uvnitř je trezor s číslovým zámkem. chvíli zkouším různé kombinace a pak si vzpomenu, že by to mohlo být tátovo služební číslo.Je vyraženo na jeho odznaku ve vitrině vedle dveří. V trezorku je jenom jedna stříbrná mince. Starý Carter má sbírku mincí, musím se ho někdy na tohle zeptat. Ale pak už jdu honem ven a jedu k Lyleovi. Říká, že táta vyšetřoval před smrtí něco většího, snad dokonce pašování zbraní. Ukážu mu ten kousek dřeva. Říká že by to mohlo být z nějakého ostrova, ale je jich tu trochu moc. Pak mě ještě napadne, že bych mohl odfaxovat své sjetiny z počítače na policii, třeba tam k tomu budou něco mít (fax je vzadu na polici pod mapou). Dostanu trestní záznam nějakého Cobba,dlouhý jako ruka. Má spojení na Forresta i na pašované zbraně. Pak už musím jít do práce. Ještě se stavím ve vězení, dám sjetiny Jimbovi a on je prožene počítačem. Dovím se další jméno: Stuart Cox. McCoyová mi řekne,že jí manžel oběd se mnou zakázal. Takhle si mě dobírat! Na okrsku ukážu fax Barrymu,který mi najde fotku Cobba. Má ale špatné zprávy. V přihrádce u dveří mám vzkaz, že vyšetřovatel všechny tři týpky ze včerejška propustil pro nedostatek důkazů. Takže po městě běhaj minimálně tři chlapi, co mě maj rádi jak osinu v p.... Musím si dávat bacha. Jdu znovu na instruktáž, potom je nástup před stanicí. Smůla pokračuje. Veli- tel mě setřel za nevyčištěnou zbraň. To ale ještě není všechno. Nedlouho potom, co vyjedu do ulic dostanu hlášku, že Dough má potíže u Bikini Hut. Jedu tam. Zaparkované auto a v něm opilec. Jak ho dostat ven a zpacifikovat. Když s ním mluvím, pošle mě kamsi a stále pije. Koukneme se Doughovi do kufru auta, jestli tam nemá něco, co by nám mohlo pomoci. V malé krabici je kovový předmět, kterým rozbiju okénko u auta, otevřu dveře a opilec prostě vypadne na ulici. Dough ho odveze a já za ním. Jako včera.... Jenže cestou mě na křižovatce srazí auto,co jede jako blázen a já si pobudu chvíli v nemocni- ci.Naštěstí to nic vážného nebylo a já jsem propuštěn do domácího ošetřování. Přišel opět Lyle a já si vzpoměl na něco z toho, co se tehdy před lety událo. Lyle mi řekl, abych za ním přišel, až mi bude líp, že má pro mě něco o mých rodičích. Chvíli jen tak koukám na televizi a pak se zvednu a jedu za ním. Když jsem tam dorazil,řekl mi že někam musí běžet, ať na něho počkám. Jak tak stojím a koukám, zahlídl jsem na jeho stole složku se jmény mých rodičů. Ote- vřel jsem ji. Novinové výstřižky o vraždě mých rodičů, a jeden mikrofiš. Dal jsem ho do prohlížečky (obrazovka vlevo na stole u zdi). Kompletní policejní zpráva o smrti mých rdičů, koronerova zpráva a popis a fotografie nalezených nábojů - stejné jako ty co jsem nalezl v autě těch dvou dárečků. Sotva jsem přístroj vypnul, vrátil se Lyle. Dohodli jsme se, že pojedeme jeho autem po stopě Cobba.Naposledy ho viděli v Tonyho baru. Ukázal jsem Tonymu jeho fotku, ano pamatuje si ho. Ukázal jsem mu policejní odznak,řekl, že ho zná jako Snow Mana, a že ho zná i Kate Pritchardová - dáma na konci baru. Když jsem jí uká- zal fotku dělala drahoty. "Možná ho znám , možná ne. Co ti je do toho?". Uká- zal jsem jí odznak a změkla. Dokonce mi napsala na kus papíru jméno jednoho Cobbova přítele. Jmenuje se Weasel a pracuje v kuželníku Alley Cat. V Alley Cat byl za pultem chlápek s cigaretou v koutku úst. "Vy jste tu šéf ?", zeptal jsem se. "Jo, co má bejt ?", odpověděl. Ukázal jsem mu papír se jménem. "Je u vás zaměstaný tenhle člověk ?". "Jo, je právě vzadu, dojdu pro něj."Musel jsem mu ovšem ukázat opět odznak,abych ho přiměl k větší ocho- tě. Ukázalo se, že Weasel je vlastně Forrest Follet.Nechtěl říct ani ň. Jenže pak jsem mu ukázal odznak a řekl, že vím o jeho trestním rejstříku (ukázat mu ho) a dal mu na výběr.Buď bude mluvit tady, nebo na policii. Řekl nám další jméno - Snake. Schází se s ním prý v přívěsu na Bikini Hut. Poslal jsem ho s Lylem do auta a zeptal se ještě šéfa, jestli tu nemá Weasel nějaké věci. Ode- šel a přinesl mi klíč. "Nic jiného tu nemá." Ať se propadnu, jestli ten klíč není od toho přívěsu. Dojeli jsme na Bikini Hut. Klíč se hodil, samozřejmě. V přívěsu jsem se pořádně porozhlédl.Na poličce nad oknem jsem našel krabičku 9mm nábojů -stej- nými byli zavražděni moji rodiče.Pak moji pozornost zaujaly vysoké boty vedle křesla. Pozorně jsem je prohlédl (okem) a zjistil, že mají ortopedickou vlož- ku. To mě připomělo, že ten vrah tehdy v noci napadal na jednu nohu. Mohlo by to mít nějakou souvislost. Pak jsem je ještě obrátil (rukou) a objevil pohyb- livý podpatek. Pod ním byla ukryta zpráva o dodávce zbraní ze skladiště na ostrově Marble Head, podepsaná S.C. - Stuart Cox. Šel jsem ven a řekl všechno Lyleovi. Rozloučili jsme se před jeho kanceláří a rozdělili si úkoly.On půjde zítra na ATF a předá jim všechny důkazy a požádá o pomoc. Má tam kontakt, ně- jakého agenta Forbese, tak by to mělo jít hladce. Pak mi řekl: "Ty zatím pro- zkoumej ten ostrov Marble Head, společníku. " "Já a společník ? Jak to ? " "No a co ? Stejně je tvé jméno v názvu firmy." Byl to dlouhý den. Honem se jdu domů vyspat.DALŠÍ DENRáno jsem jel hned do přístavu. Když jsem zaparkoval motorku, všiml jsem si, že Future Wave je v přístavu.Šel jsem ke Carterovi vypůjčit si člun. Podal jsem mu kupóny a on vytáhl skříňku s klíči. Mám si vzít ty s visačkou k pronajmutí (RENT).Všiml jsem si, že tu visí i klíče od Future Wave, ale jak je získat. Vzpomněl jsem si na minci. Carter je přece sbírá.Ukázal jsem mu ji a zeptal se ho, kolik tak asi může stát. Odešel dozadu to zjistit a já si ho- nem zatím vzal i klíče od lodi Future Wave. Když se vrátil, řekl mi, že mince má hodnotu asi 50 dolarů. Poděkoval jsem a odešel. Žlutý nájemní člun byl hned před Carterovým krámkem, ale já napřed zamířil dopředu k té druhé lodi. Pomocí klíče jsem se celkem snadno dostal dovnitř,ale nevěděl jsem co hledám. Až po delší době jsem nalezl klíč pod květinami na stole. Vypadl jsem ven a šel k nájemní lodi. Cestou jsem sebral starou síť na ryby, ležela na molu, naproti člunu. Pak jsem si vzal klíčky od člunu a odjel. Na pláži na ostrově jsem našel zbytky ohniště,nějaká stará prkna a bednu. Podíval jsem se dovnitř. Byla tam jen poloprázdná láhev motorového paliva a olejem nasáklý kus trávy. Pěknej fujtajbl, ale jsem už taková povaha, že musím sebrat všechno, co najdu, tak jsem to vzal s sebou. Úzkou cestičkou jsem pak procházel lesem, až jsem se dostal ke skladišti. Za plotem na mě dorážel zuřivý rottweiler. Hodil jsem na něho síť a byl mimo hru. Klíčem z Future Wave jsem si pak odemkl branku i dveře od skladiště a byl jsem hned uvnitř.Byla tam tma.Když si oči trochu zvykly, objevil jsem na zdi pod větrá- kem rozvodnou skříň. Otevřel jsem ji a hmed první vypínač nahoře byly světla. V dolní části vpravo jsem si všiml dvou tajných dvířek. Pod horními byl vypí- nač, pod spodními dvě elektrické zásuvky. Rozhlédl jsem se po skladišti.Někde by měla být ta pohyblivá stěna.Vzal jsem žlutou šňůru na zdi a přešel k agre- gátu u zdi.I na něm byly dvě elektrické zásuvky. Do jedné jsem připojil šňůru a druhým koncem do zásuvky v rozvodné skříni. Ale kde je druhá šňůra ? Po chvíli hledání jsem ji našel položenou na vysokozdvižném vozíku uprostřed skladiště. Připojil jsem ji kagregátu i rozvodné skříni, zapnul agregát a potom vypínač na rozvodné skříni pod dvířky. Zadní část stěny s nářadím se vysunula nahoru a já prošel do zadní části skladiště. Otevřel jsem bednu, která ležela na zemi. Bingo !! Byla na pěchovaná zbraněmi. Jednu jsem vzal a teď co nejrychleji za Lylem. Ale pozor - všechno musím uvést přesně do toho stavu, v jakém to bylo před mým příchodem, aby pašeráci nic nepoznali. Včetně zhasnutí světla a uzamčení obou dvířek. Ale co se psem? Teď se mi hodil lodní hák. Prostrčil jsem ho pletivem a stáhl síť ze psa.Teď jsem mohl klidně odjet a jít k Lyleovi. Jenom ještě vrátit oboje klíče Carterovi. Lyle seděl v kanceláři a netvářil se vesele. "Lidi z ATF mi slíbili po- moc, ale chtějí pádnější důkazy ! ", řekl. Hodil jsem mu do klína nalezenou pušku :"A co tohle ? To je důkaz jako hrom !""To je přesně ono !", řekl Lyle, "Dohodnu se s nimi na zítřek. Ty se jdi domů vyspat a zítra ráno si znova u Cartera najmi člun. Sejdeme se v přístavu."POSLEDNÍ DENRáno jsem jel zase do přístavu. Když jsem vyšel od Cartera s klíči od člunu v ruce, Lyle už na mě čekal. Pozdravili jsme se a hned vyjeli.U ostrova na nás čekalo překvapení. V zátoce byla zakotvená Future Wave. Co teď ? Jet k ostrovu nebo napřed na jachtu? Nakonec jsme se dohodli, že se napřed podíváme na loď. Na lodi byl Green :"Živýho mě nedostanete !", řval. Dveře byly zam- čené. Jak se dostat dovnitř, nebo Greena ven. Na boku jachty jsem si všiml skříňky, kam se dávají signální světlice.Byla zamčená.Vrátil jsem se do člunu a našel tam šroubovák.Tím jsem skříňku otevřel - a byla tam. Taky láhev, ale to si nechám na večer. Vylezl jsem po žebříku a do větracího otvoru jsem nacpal světlici a láhev s trávou z bedny na ostrově. Za chvíli se začalo ze všech otvorů na jachtě krásně kouřit a dveře se otevřely. Vylezl Green. Vytáhl jsem pistoli. "Jestli mě zabijete, vyletíte do po- větří ! Mám v ruce odjištěný granát ! ". Chvíli jsem mu domlouval, pak jsem schoval pistoli a vytáhl pouta. Green zajistil granát a nechal se spoutat. Vzal jsem granát, Greena jsme přivázali k zábradlí člunu a odjeli na ostrov. Jen jsem vstoupil do lesa, začal pomě střílet týpek ukrytý za kamenem. Granát se bude hodit. Namířil jsem na něho a hodil. Prohledal jsem, co z něj zbylo a našel píšťalku na psy.O kus dál Lyle zneškodnil dalšího pašeráka. Ten ale u sebe nic neměl. Došli jsme ke skladišti a koukali na psa. "To je tvoje věc", řekl Lyle "Měl jsem takového psa a vím co dovede." Vytáhl jsem píšťalku a zapískal na psa. Nastražil uši a pak - odešel kamsi do své boudy. Cesta byla volná. Odemkli jsme si a vstoupili do skladiště. Svítilo se tam a zadní stěna byla nahoře. Zřejmě vzadu někdo byl.Přešel jsem tiše k rozvodné skříňce a stiskl vypínač. Teď jsme se mohli domluvit. Postavil jsem Lyla k vypínači a sám jsem si stoupl před tajné dveře. "TEĎ !" Lyle zmáčkl vypínač, přešel ke mně a vytáhl pistoli. Zezadu vyšel chlápek, co napadal na nohu a měl pi- stoli v ruce. Byl to Nico "Snake" a já si uvědomil, že to byl on, kdo zabil mé rodiče. Potlačil jsem chuť ho na místě zastřelit a začal vyjednávat.Teprve po dlouhé době se dal přesvědčit, aby složil zbraň a zavolal druhého kumpána. Byl to Stuart Cox.Teď tu stáli oba s rukama nahoře a Lyle je hlídal s pistolí v ruce. Jak je spoutat ? Vzpoměl jsem si na žlutou šňůru na zdi, která teď u generátoru připojená nebyla.Musí viset ještě na zdi.Šel jsem k vypínači,spus- til zeď. Pak jsem si došel pro šňůru, jedním koncem spoutal Nica, sebral mu pistoli a druhým koncem Coxe. Jen co jsem byl hotov, dorazil Forbes z ATF. "To jdete brzo !", řekl jsem mu. Pogratuloval nám k dobré práci a zajatce si odvedl. Nico "Snake" dostal trest smrti, proveden smrtící injekcí. Green dostal dvacet let zostřeného žaláře. Stuart Cox dostal patnáct let zostřeného žaláře.

Pokračovat na článek


Hegemonia: Legions of Iron

V tomto preview vám představíme nádherně vypadající vesmírnou 3D strategii Hegemonia. Pokud se nic nepokazí, máme tu nejžhavějšího kandidáta na strategii roku, a to byste si neměli nechat ujít, že?Tuto realtime strategii ve svých dílnách vyrábí maďarský tým Digital Reality. Ten byl prakticky donucen opustit svou skvěle rozjetou řadu dílek podobných Hegemonii, tedy vesmírných strategií Imperium Galactica. Ač dva díly Galacticy nebyly bez chyb, prodávaly se poměrně dobře, a to i přes malou reklamní propagaci. Za ne zcela vyjasněných okolností celou řadu předali jinému maďarskému vývojáři, Philos Labs. Ti se pustili do vývoje pokračování IG. Volné ruce hochů z Digital Reality nezahálely dlouho a na světě se objevilo prvních pár informací a screenshotů z Legions of Iron. Paradoxně, největším konkurentem Hegemonie v bitvě o trůn 3D vesmírných strategií bude právě Imperium Galactica 3, jejíž vydání je plánováno na podobné období jako Hegemonia.Příběh hry se odehrává v roce 2104. Lidé už dávno nežijí jen na Zemi, ale osídlili i velkou část vesmíru. Všechny vesmírné kolonie jsou ovládány mocenskými silami ze Země, která z nich také velice profituje. To se jako prvním znelíbí obyvatelům Marsu, kteří jsou shodou okolností vybaveni ohromně vyspělou armádou a rozsáhlou flotilou všemožných lodí. Mars začne požadovat nezávislost na rozhodnutích vysokých hodnostářů matičky Země. Postupem času se k němu začínají přidávat další a další kolonie, byť ne tak silné, kterým se myšlenka s níž přišli revolucionáři Marsu, velice zamlouvá. Vzniká nebezpečná Organizace kolonistů, hrozících povstáním. Vládě Země nezbývá tedy nic jiného než uspořádání mírového jednání na Měsíci. Bohužel zasedání ztroskotalo ve všech možných bodech a zúčastnění se vydávají zpátky do svých krajů hledat náhradní řešení. Na delegáty z Organizace kolonistů kdosi zaútočí, přičemž zemře sedmnáct lidí. Začíná horečné pátrání po útočnících. Výsledek pátrání je nasnadě¨- na Organizaci zaútočila Země. Není to však pravda, ale už je příliš pozdě, válka mezi Zemí a kolonisty už začala. Časem se však obě strany lidské rasy dohodnou, že nebudou plýtvat drahocennými silami na vlastní sebezničení, ale že se vrhnou na mnohem větší hrozbu, a tou se staly mimozemské civilizace. Velmi složitý a zajímavý příběh je rozhodně jedním ze základních stavebních kamenů hry.Hlavní důraz bude kladen na velice propracované boje, jimiž se autoři pyšní dlouhou dobu dopředu. Monumentálních bitev, kterých se zúčastní desítky nejrůznějších vesmírných plavidel si užijete opravdu mnoho. Bojovat se ovšem bude jen ve vzduchu. Pozemní střety se stejně jako v IG 3 nekonají. To je podle mě opravdu škoda, ale nedá se nic dělat. Snad budou alespoň o to lepší vesmírné střety. Pokud máte rádi propracovaný a složitý mikromanagement, asi pro vás tahle hra není to nejlepší. Bude ho možné dokonce zcela omezit a přenechat jeho ovládání počítači. To však není to pravé ořechové, a proto je dobré se mu alespoň trochu věnovat. Odměnou vám bude lepší pocit. Základem úspěchu budou peníze, čím jich bude více tím lépe pro vás. Získáte je těžbou, obchodováním s jinými civilizacemi, výběrem daní od „spokojených“ občanů nebo třeba krádeží. Jak vidíte, možností jsou přehršle. Nikdo vám nebude říkat, jak co máte dělat, je to jen na vás a na vašich schopnostech. Ve hře začínáte jako řadový kapitán, kterých jsou tisíce. Postupem času budete získávat zkušenosti a povýšení je na cestě. Avšak bude víceméně určeno, kdy se na kterou hodnost dostanete. Pokud byste všechna povýšení vyždímali na začátku, hra by byla příliš jednoduchá, a to si lidé z Digital Reality nepřejí. V případě, že projevíte výborné schopnosti, povýšení je pro vás připraveno asi desetkrát. Čím více zkušeností, tím větší pravomoce a více jednotek.Pro hráče je připraveno mnoho rozličných úkolů, které jsme však už ve vetší či menší míře několikrát viděli. Dobývání planet obsazených cizáky, obrana klíčových velitelů ve vesmírných křižnících, to jsou nezbytné nutnosti. Ne nebojte se, nezůstane jen u toho. Velice zábavné by měly být špionážní mise, navázání kontaktů s mimozemšťany apod.Mnoho hráčů si v Imperium Galactice oblíbilo diplomacii, špionáže, sabotáže.. I to zde bude přítomno, i když jak už jsem řekl, nebude na ně kladen takový důraz. Přesto můžou při hře opravdu hodně pomoci.Při tvorbě vesmírných plavidel nekladli autoři své fantasii meze. Dočkáme se tedy čtyř tříd, rozdělených podle velikosti, palebné síly… Maličké stíhačky s minimální silou a obranným štítem, vhodné především pro průzkum, střední podpůrné koráby, tvořící nejčastější složku armády, velké, těžko zničitelné lodě nebo snad celé vesmírné stanice. Záleží jen na hráčových potřebách a praktikované strategii. Na výběr bude i mnoho zajímavých serepetiček, s nimiž se dá různě experimentovat a vkládat do lodí, aby měly lepší štíty, rychlost nebo více raket. S trochou šikovnosti si vytvoříte stroj podle svých představ a můžete ho zařadit do sériové výroby. Takovýchto vylepšení má být okolo 200.Hlavní rasy mají být čtyři. Jsou to pozemšťané, ti vsázejí především na početnost svých vojsk. Následují jejich kolegové a zpočátku nepřátelé z Marsu. Těm je nejbližší technologická vyspělost. Dále budeme moci ovládat dvě vesmírné rasy o kterých se toho ví pramálo. Snad jen to, že jedna se bude jmenovat Soloni a pro druhou ještě ani název není.Autoři slibují opravdu velkou rozmanitost jednotek a ještě více odlišností v herním systému a hratelnosti. To jsme však slyšeli již opravdu mnohokrát a těžko říci, zda se výrobci jen nevychloubají. Zatím největší rozmanitost ras měl stařičký Starcraft a bylo by jen dobře, kdyby se to změnilo. S tím přímo souvisí multiplayer o němž není známo téměř nic. Takže ani my vám toho moc neprozradíme.Co se týče ovládání, mělo by být intuitivní a jednoduché. Pokud by se snad nepovedlo, znamenalo by to opravdovou nepříjemnost, jelikož u takovýchto her je interface prakticky nejdůležitější částí. Snad se tvůrcům podaří napodobit alespoň Homeworld. Graficky vypadá všechno naprosto dokonale. nádherné výbuchy, odrazy střel od štítů, parádní hra světla a stínů, to vše bylo vidět v nedávno vydaném rolling demu. To zároveň slouží jako benchmark a věřte, že dá vašemu mazlíčkovi pořádně zabrat.U nás hra zatím nemá žádného oficiálního distributora, ale to se snad s postupem času změní. Můj názor je, že se toho ujme CD Projekt, protože ten už distribuuje pár her od francouzských Wanadoo. Ti hru převzali od zkrachovalého Crya. Kdyby se toho ujal právě CD Projekt, bylo by to jen dobře. Jeho nízké ceny a počeštění jsou lákavé.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Webové tipy

Jak Export / Import (Zálohování / obnovení) Firefoxu

Potřebujete k dopravě Firefoxu nové PC? Chcete si vytvořit zálohu záložek Firefoxu, takže si můžete obnovit po formátování? Nesmíte používat nebo rozšíření nebo složité postupy k tomu, že.V prohlížeči Mozilla obsahuje funkci, která umožňuje uložit všechna vaše záložky do jednoho souboru a obnovit jej na jakémkoli počítači a veškeré operační systém na pár kliknutí. Vhodný, Není to? Takže se nemusíte ztrácet čas se mnou, a zjistit, jak uložit záložky v prohlížeči Mozilla Firefox.Vše, co musíte udělat, ukládat záložky Mozilla Firefox je prohlížeč pro spuštění pomocí ikony na ploše nebo v nabídce Start systému Windows a při otevřeném okně, klikněte na tlačítko oranžové první Firefox (se nachází v levém horním rohu) a poté na položku Záložky> Zobrazit všechny záložky.Nyní, klepněte na tlačítko Import a zvolte možnost Uložit a Uložit z nabídky, která se zobrazí. V okně, které se otevře, uvést složku, kam chcete soubor uložit s JSON záložek Firefox a klikněte na tlačítko Uložit pro dokončení operace.To je vše! Právě jste objevili, jak ušetřit záložky Mozilla Firefox, Ale jak importovat do jiného PC nebo obnovit po formátování? Nic nemůže být jednodušší. Vše, co musíte udělat pro obnovení Firefoxu dříve uložené je otevření prohlížeče, Firefox klikněte na oranžové tlačítko (se nachází v levém horním rohu) a zvolte Záložky> Zobrazit všechny záložky z nabídky, která se zobrazí.V okně, které se otevře, klepněte na tlačítko Import a uložení obrazovky, vyberte Obnovit> Vyberte si z nabídky Soubor, který se objeví a otevřete soubor s JSON Záložky Firefox uloženy dříve. Být opatrný, proto, že se tento postup smaže také všechny záložky v prohlížeči, a jsou nahrazeny s těmi v souboru JSON.

Pokračovat na článek


Násilí v počítačových hrách - hrozba či strašák?

Hraju hry již 20 let života a reálné násilí nesnáším a odmítám. Je to dostatečný důkaz?Nebudu si tu hrát na nějaké sáhodlouhé psychologické úvahy, zato si pěkně přihřeju vlastní polívčičku jako příklad týpka, co se věnuje ze svých 29i let života 20 let hraní počítačových her. Faktem je, že právě můj případ ukazuje, jak moc démonizovaný problém to je. Každopádně, jak virtuální násilí, tak nějaké to rozbití “tlamy” v hospodě se nedá srovnávat se státním militarismem, co se halí do vznešených slov, polyká stamiliardy, posílá mladý kluky na smrt a to vše je zcela k ničemu…Vždy mě, jako celou armádu dalších hráčů, bavily akční hry, viděné vlastníma očima (First Person Shooter alias FPS), ve kterých se prakticky vzato simulovaly násilné činy, jakkoliv jinak tomu chceš říkat. Protože takových her vždy bylo a bude nejvíc. Mne se neptej, proč jich výrobci chrlí tolik, zjevně to nebude náhoda. V lidech musí být nějaký problém či komplex, že tento žánr preferují.Zlom vývoje násilí ve hrách 1 - Doom (2)Doom2 přinesl kromě dvouhlavňové brokovnice také další porci zběsilého, naštěstí nepříliš technicky přesvědčového násilí - vždyť v té době byla zvuková karta v počítači velmi ojedinělá!Těžko chtít samozřejmě v 80. letech nějakou reálnou simulaci zabíjení, krve a umírání. Tu přinesl až počátkem 90. let ten klasický Doom, kde se věru krví nešetřilo a to je ještě dost skromný popis. Pokud se na to dívám zpětně po nějakých 16i letech, být zákonodárcem, asi bych neriskoval a prodej hry zakázal. Nepamatuji si, že by po mně v prodejně chtěli občanku. Na druhou stranu warez nebyl tak extrémně rozšířen, takže přece jen hra s velkou pravděpodobností zůstala u svého majitele a jen na něj působila svými nezdravými vlivy :-) Doom mimoto zavedl nový standard ohledně realističnosti her, a to pohled 1. osoby, jakoby vlastníma očima. Pokud v Doomu vlastním pohledem rozstřelíš mutanta brokovnicí, je to něco jiného, než když dáš maličkému panáčkovi na obrazovce příkaz ke zničení někoho jiného (např. ve strategické hře).Zlom vývoje násilí ve hrách2 - Duke Nukem 3DDuke byl silně oddychovou a nadsazenou záležitostí, ale likvidační metody začaly nabývat nebezpečné dokonalosti, pestrosti a přesvědčivostiDoom bylo rozhodně vysoce násilné, ale přesto primitivní dílo. Až později přišly všestranně sofistikované gamesy, které již simulovaly války, zabíjení a násilné akty naprosto precizně, ba naopak, tím více byly recenzenty i hráči vítány. Zase - něco je zjevně špatně. Nebo to lidí chtějí. V každém případě z dnešního pohledu je Doom spíše směšný svou nereálností a evidentní nadsázkou, stejně jako pozdější další událost, Duke Nukem 3D, který ale násilnou složku opět posunul o něco dál - nejen, že zefektnil brutalitu, ale taktéž celý ten herní svět učinil reálnějším. Ostatně, vzpomeň si na tu striptérku u tyče, které jsi mohl dát dolarové bankovky a pak ji “žertovně” rozstřelit brokovnicí - již se jednalo o poměrně precizně modelovaného člověka a tedy i přesvědčivě působící akt násilí proti němu.Zlom vývoje násilí ve hrách 3 - Soldier of Fortune, války a vojenské simulaceFyzikální engine GHOUL rozhodně nebyl vyvinut pro nějaké bohulibé účely, o čemž by chlap na zemi mohl sáhodlouze vyprávět… povšimni si detailů poškození nohy a hlavy.Pozdější hry ani nemluvě - máme tu precizní válečné simulátory, které, jakkoliv si budou hrát na vojáčky a vychloubat se detailním a pokrokovým zpracováním, budou vždy o násilí proti druhé straně. Pro jednu stranu je partyzán hrdina a okupant vrah, pro druhou je zase partyzán terorista a okupant osvoboditel. Takže je jedno, za jakou stranu hraješ, protože války a válčení jsou vždy setsakramentsky eticky sporné. Potom klasické 3D akce s vojenskou tématikou, kterých se dodnes chrlí stovky… pokračovalo to sérií Soldier Of Fortune (2), kde zase byl precizně ztvárněn fyzikální model destrukce lidských těl resp. končetin, který do té doby neměl obdoby a dodnes mě naplňuje naprostým údivem… vývojáři dokonce vytvořili speciální fyzikální engine jen proto, aby mohli ustřelování končetin simulovat co nejvěrněji, nejreálněji a nejpřesvědčivěji! O čem to svědčí?Zlom vývoje násilí ve hrách 4 - Postal (2)V Postalu byla hranice mezi nepřáteli a neutrálními postavami vždy záměrně nejasná. Kdo byl neutrální, bez tvého přičinění se najednou stal nepřítelem. Hráči pak začali lidé celého herního světa splývat v jednu násilnou masu, kterou se naučil nenávidět, nevěřit jí a bez lítosti napadnout i kvůli penězům až do usmrcení. Zde hrdina evidentně začal kopat do nevinných kolemjdoucích. Visící americká vlajka na stěně je v této souvislosti dost výmluvná.A potom, ale nikoliv nakonec, je tu Postal, který opět posunul příčku dál a zavedl programové a hráčovou postavou zcela morálně ospravedlnitelné násilí. Jeho kontroverze byla již zcela pochopitelná, protože řečeno dnešním jazykem, Postal (2) zcela okatě ukazoval násilí jako legitimní (sic!) možnost řešení problémů s okolím, přičemž přechody mezi akty zcela normálního chování a brachiálního násilí byly často zcela nepozorovatelné a v tom byly veškeré násilné akty vnímány zavádějící formou, jako že násilí bezesporu k životu patří a je “normální”, “běžné” a “nevyhnutelné”.Absurdita Postalu 2 podruhé. Máš za úkol obcházet lidi s peticí a sbírat podpisy. Prostě klidný den a máš svůj bohulibý a nijak závadný ani trestný úkol, oslovuješ lidi a žádáš je slušně o podpis. Že za chvíli z nejasných důvodů vypukne ve městě erupce násilí, je nabíledni… místo mírumilovné petice budeš mít brzy v ruce pušku M16 a vrhač napalmových granátů, jejichž efekt na osoby kolem si jistě dokážeš představit.Byla to jednoduše (a je!) vlna totálně násilných her, která nějakým způsobem apelovala na chuť hráčů zažít nějaké to dobrodružství. Upřímně, kdo má varlata a krev nadopovanou testosteronem, bude mu násilí i geneticky prostě bližší… zároveň většina vývojářů jsou opět muži… je to takový nekonečný koloběh. Lidé (hráči) nechtějí klid a mír, ale vzrušení, pořádnou akci a s tím násilí nedílně souvisí. Nebo snad zakážeš brutální sport, jakým je třeba hokej? Ve kterém se prolévá nejen krev virtuální, ale skutečná, včetně invalidity a úmrtí?Zlom vývoje násilí ve hrách 5 (prozatím závěrečný) - STALKERSTALKER přes svou revolučnost přinesl i podivné herní zážitky, jako byly nevyprovokované popravy vysoce živoucích postav. Přítel, nepřítel, to vše bylo vzhledem k systému vztahů a frakcí zcela nejasné a tomuto stylu hraní nijak nebránilo. “Friendly Fire”, v jiných hrách tvrdě penalizovaný, zde neexistuje.Bez ohledu na ty tisíce hodin, co jsem strávil snad u všech významných akčních her posledních desetiletí, nesnáším fyzické násilí velmi vášnivě. Ne proto, že by mě hry vyléčily, hraní mě baví stále, rád si zahraju nějakou očekávanou novinku, jako byl poslední dobou STALKER, který mimochodem zašel zase o krok dál v násilí ve hrách - zatímco předtím jsi obvykle eliminoval bezejmenné postavičky, v herním světě Stalkera má každá postava své unikátní jméno, příběh, příslušnost ke skupině… a osud. Pokud jsem někdy ve hře cítil morální dilema (!), tak to bylo poprvé v životě právě při hraní Stalkera. Tamější postavy totiž mají vlastní život i osudy, cíle a plány… a pak dojde k tomu, že je z nějakého důvodu musíš zlikvidovat, přesněji usmrtit, protože jinak nelze splnit úkol ve hře. Když jsem o tomto novém, těžko řešitelném morálním dilema diskutoval s jinými hráči, dostalo se mi názoru, že prostě pokud na to nemám žaludek, tak ať ten úkol neplním. Jenže to se zase bije s lidskou touhou pokořit hru na 100%, dohrát ji a splnit všechny úkoly…Vše v životě je jednou poprvé. Zabít někoho i ve hře nemusí být vůbec příjemný zážitek, ba naopak, těžký pocit morálního marastu a kocoviny. Kluci ze STALKER světa nyní klidně a mírumilovně sedí u ohýnku, vůkol padá tma… ale ta podvečerní romantika nebude trvat dlouho.Bylo to jednoduše děsivé a neznámé dilema, když předtím člověk v klidu a chladnokrevně zlikvidoval milióny noname človíčků, tvořených jen pixely a hlavně jasně profilované jako nepřátelé (svobody, míru, světa…). Představ si toto (viz obrázek) - u ohýnku v klidu sedí parta kluků, co hrají na kytaru, popíjejí vodku, občas ukousnou salám či chleba. Vyprávějí si vtipy, příběhy, smějí se, nebo jen tak zádumčivě koukají do ohně. Ty stojíš vedle nich, můžeš si přečíst jejich jména, pokecat s nimi, směnit salám za peníze či náboje, máš k nim zkrátka neutrální až pozitivní vztah, protože pokud by se objevily nějaké nestvůry místní zdegenerované fauny, bok po boku se jim budete všichni bránit. A přece víš, že mezi nimi je ten, koho ti kdosi ve hře zadal popravit, jiné slovo pro to nemám. Není reálné čekat, že týpek někam poodejde a budeš ho moct - když už! - tak alespoň diskrétně ukončit. On tam ausgerechnet musí sedět s kámoši a kempovat. A tak si říkáš, co sakra s tím. Nakonec ti nezbude nic jinýho, než poodejít, zhluboka se nadechnout a odpálit přímo mezi kluky granát z granátometu (protože hozený granát, mající časovanou roznětku, by mohli zaregistrovat a rozutéct se, plus pustit se unisono do tebe). Že nebozí kluci tak vůbec nemají šanci reagovat nebo se bránit, je nabíledni. Jedním slovem sviňárna a naprostý morální rozpor. Jasně, můžeš říkat, bože, je to jen hra. Jenže svědomí se tu již hlásí. Je toho jednoduše již trochu moc, za hranicí jakéhokoliv hraní si na realitu.Myslím, že to všechno naopak ukazuje na skutečnost, že i člověk, jehož psychický vývoj a dospívání obsahovalo celoživotní hobby ve formě hraní “násilných” her, má stále ty samé vlastnosti, jako kdyby je nehrál. Právě proto nesnáším fyzické násilí a stejně tak mám těžkej problém v hloupé hře popravit někoho, kdo mi technicky vzato nic neudělal. Vezmi si, že obvykle máš ve hře jasně dané, kdo je přítel a nepřítel. Tady? Systém frakcí, vztahů, reputace a jinak je to každému jedno, klidně si pozabíjej celý herní svět o mnoha stech postavách. O zvířeně ani nemluvě.Popsat moje zkušenosti bylo to jediné, co jsem k tématu mohl říct. Narozdíl od mnoha kazatelů, filozofů odtržených od reálného života a rádoby psychologů, mám tu reálnou zkušenost jako “pokusný králík”. Dokonce ještě víc, protože to nebylo tak, že by mě třeba po pubertě hry bavit přestaly nebo něco podobného, naopak, pořád vítám nové herní “pecky” se stejným očekáváním zajímavého herního zážitku a užívám si čas v nich strávený. Závěr si udělej sám.

Pokračovat na článek