Výsledky vyhledávání pro dotaz svůj počítač

Výsledky vyhledávání v sekci: Začínáme s počítačem

Začínáme s počítačem – Soubory a složky

Jistě jste se někdy setkali s potřebou zjištění jakou IP adresu má Váš počítač nebo jak si ji nastavit ručně. Co je to IP adresa se dozvíte například na wikipedii. Připomínám, že při nastavování by jste měli vědět co a proč to děláte, jinak si můžete připojení znefunkčnit. Dnes se moc již ruční zadávání adres nepoužívá, většinou je přidělování automatické.

Pokračovat na článek


Za tajemstvím počítače – počítačové skříně

Co je to počítačová skříň, to asi nemusíme dlouze vysvětlovat. Stručně můžeme říci, že počítačová skříň je jakýsi plechový (nebo umělohmotný) obal, který zakrývá vnitřnosti počítače (mikroprocesor, paměti apod.). Přední stěna skříně obsahuje otvory pro disketové, CD-ROM a další speciální mechaniky, dále vypínač a tlačítko RESET (případně i další speciální tlačítka) a malé otvory pro větrání. Zadní stěna skříně obsahuje konektory pro připojení tiskárny, klávesnice a myši a také šachty (sloty) pro zasunutí přídavných desek (zvukové karty, grafické karty, modemu apod.).  Jednotlivé skříně se mohou lišit tvarem, barvou, velikostí a dalšími parametry. Při výběru nového počítače je důležité vybrat takovou počítačovou skříň, která vám bude vyhovovat jak po stránce vzhledové (příjemný design), tak po stránce praktické (velikost, typ a tvar). Je nutné si uvědomit, že v případě budoucí modernizace počítače (přidání zvukové karty, přidání další disketové mechaniky atd.) lze do některých typů skříní přidat více součástí a do některých méně. Existuje několik typů počítačových skříní, které mají různé výhody i nevýhody (tj. každý typ skříně je vhodný k něčemu jinému).Prvním typem, který si popíšeme, je desktop.Desktop má tvar klasické krabice (viz obrázek) a pokládá se na stůl. Na počítačovou skříň tohoto typu lze umístit monitor. Monitor však nesmí být příliš těžký, aby nedošlo k promáčknutí vrchní stěny počítačové skříně. Obecně se doporučuje nestavět na desktop monitory s úhlopříčkou 17" a více. Desktopy se používaly spíše dříve. Dnes dává většina uživatelů (i výrobců počítačů) přednost jiným typům skříní. Nevýhodou desktopu je to, že nemá příliš volného místa pro další rozšiřování (rozšiřováním rozumíme umisťování přídavných desek do počítače, tj. např. zvukové karty apod.) a na stole zabere poměrně hodně místa. Za výhodu můžeme označit snadný přístup k disketovým mechanikám, k mechanice CD-ROM a ke konektorům na zadní stěně počítače. Skříň typu desktop se vyrábí i ve zmenšených variantách, které se označují jako slimline a superslimline. Výhodou těchto dvou provedení je velká úspora místa na pracovní desce stolu. Nevýhodou je velmi málo volného prostoru uvnitř skříně (tj. rozšiřování počítače o další desky je omezeno).Dalším typem počítačové skříně je tower (věž).Toto provedení je v současné době nejrozšířenější. Existuje několik druhů počítačových skříní typu tower: minitower, miditower a bigtower. Minitower (malá věž) má pro další rozšiřování přibližně stejně volného místa jako desktop. Na pracovním stole však zabere více místa, protože na počítačovou skříň typu tower těžko postavíte monitor. Monitor proto musíte postavit vedle počítačové skříně. Výhodnější (a častější) řešení u tohoto typu spočívá v umístění minitoweru na zem (pod pracovní stůl). K mechanikám počítače by však měl být snadný přístup (neměli byste kvůli každému zasunutí diskety nebo cédéčka lézt pracně pod stůl). Minitower má na předním panelu většinou dvě pozice velikosti 5 1/4" (velikost pro mechaniku CD-ROM) a jednu nebo dvě pozice velikosti 3 1/2" (velikost pro disketovou mechaniku). Miditower (středně velká věž) disponuje velkým prostorem pro další rozšiřování a modernizaci. Staví se většinou na zem (pod pracovní stůl) a na předním panelu počítače obsahuje tři pozice velikosti 5 1/4" (velikost pro mechaniku CD-ROM) a jednu nebo dvě pozice velikosti 3 1/2" (velikost pro disketovou mechaniku). Tato varianta počítačové skříně se většinou používá u výkonnějších počítačů, které se používají v kancelářích, firmách, ale i v některých domácnostech. Bigtower (velká věž) obsahuje mnohem více volného místa pro další rozšiřování počítače než předchozí typ počítačové skříně. Staví se téměř vždy na zem a používá se u výkonných počítačů (serverů). Tato skříň obsahuje na předním panelu počítače čtyři i více pozic velikosti 5 1/4" a dvě i více pozic velikosti 3 1/2".Volba správného typu počítačové skříně     Při koupi nového počítače máte většinou možnost vybrat si z různých typů počítačových skříní. Jakou skříň zvolit, nelze jednoznačně říci. Tato volba je individuální a závisí na potřebě každého uživatele. Pokud chcete umístit počítačovou skříň na stůl (ať už z jakéhokoliv důvodu) a nemáte na pracovním stole příliš místa, zvolte raději počítačovou skříň typu desktop, slimline nebo superslimline. Pokud však potřebujete počítačovou skříň umístit na zem (na pracovním stole není místo) nebo do budoucna počítáte s rozšiřováním počítače o různé karty, zvolte raději počítačovou skříň typu minitower nebo miditower.Stůl pro počítačPočítač lze v podstatě umístit na jakýkoliv stůl. Pokud však pracujete s počítačem velmi často (v kanceláři nebo i doma), je vhodné zakoupit si stůl, který je pro práci s počítačem speciálně upraven. Takový stůl je ideální nejen z ergonomického hlediska (při práci s počítačem nedochází k nadměrné únavě, k bolestem kloubů apod.), ale i z hlediska praktického (snadný přístup k mechanikám, k tiskárně, ke klávesnici, k myši apod.).Obecné dělení počítačůPočítače se dají dělit z mnoha různých hledisek. Jedno základní dělení, které souvisí s tímto článkem, rozlišuje tři typy počítačů:Běžný počítač. Jde o obyčejný počítač, který používáte doma nebo v kanceláři. Je určen pro běžné kancelářské práce (psaní dokumentů, účetnictví, tvorba tabulek a grafů apod.), pro hraní her, pro připojení k internetu (z domova) atd. Běžný počítač většinou má skříň typu desktop, slimline, superslimline nebo minitower.Pracovní stanice. Jde o výkonný počítač, který používají profesionálové v oblasti počítačové grafiky, navrhování výrobků a staveb, zpracování zvuku a videa apod. Pracovní stanice má většinou skříň typu minitower nebo miditower anebo zvláštní typ počítačové skříně.Server. Jde o velmi výkonný počítač, který slouží např. k řízení počítačových sítí, k připojení počítačových sítí k internetu a k ukládání velkých objemů dat. Server má většinou počítačovou skříň typu bigtower.

Pokračovat na článek


Jak (ne)koupit počítač

Kupujete nový počítač? A víte přesně, jaké parametry jsou nejdůležitější? Přestáváte se orientovat v současné nabídce? Tento článek vám dá stručný návod k tomu, jak si za rozumné peníze pořídit maximální výkon!Tak nám začal školní rok a pro mnohé to znamená i nemalé finanční výdaje. V dnešním přetechnizovaném světě se tyto výdaje mohou ještě zvýšit o částku za nový počítač. Mé dítě se ve škole bez počítače nemůže obejít. Takové a podobné věty jsou dnes na denním pořádku. Dále je dobré si uvědomit, že se blíží nezadržitelně Vánoce. Někdo si bude možná myslet, že je přece ještě brzo myslet na čas Vánoc už teď. To možná – ještě není ani konec září, jenže čas běží velice rychle a odkládat nákup počítače na poslední chvíli se nemusí vyplatit. Netvrdím, že je nejlepší popadnout šrajtofli a ještě dneska koupit první počítač v „akci“. To bych si v žádném případě nedovolil. Ale již dnes si můžete prohlédnout nabídky a pomalu si vytvořit představu, co by nový počítač měl zvládnout. A proč neskloubit příjemné s užitečným? Kluk potřebuje počítač do školy, tak mu ho koupíme právě k Vánocům a zabijeme dvě mouchy jednou ranou. Na následujících řádcích bych Vám rád dal několik rad, jak se nenechat napálit a jak nakoupit co nejlépe. Budeme se řídit heslem – za nejnižší cenu nejvyšší výkon. 1. Jestliže nebudete vědět co chcete, pak se stáváte snadnou kořistí lačných obchodníků V prvé řadě je třeba si vyjasnit, co vlastně chci koupit. Počítač není jednoúčelová věc jako třeba televize – tam Vám stačí vědět, jak má být velká a jestli má mít stereo, popř. teletext. U počítače je třeba mít alespoň představu, co na něm budu provádět. Těch oborů je mnoho a pro každý se hodí jinak postavený počítač. Musím se přiznat, že já osobně nejsem zastáncem různých označení, např. „HERNÍ PC“. Pod tímto pojmem se totiž může skrývat cokoli. Hrát si mohu i na starém počítači, ovšem pokud chci hrát nové hry, pak musím mít to nejlepší co existuje. Takže budeme brát hry, jako jednu z mnoha oblastí, ke kterým bude počítač určen. V následujících bodech vypíšu alespoň některé další z nich, pro které se dá PC použít. - internet – dnes modla mnoha nejen mladých lidí. Ze začátku lze využít služeb našeho monopolu na telekomunikace, takže v počítači musí být modem. Později lze přejít na silnějšího koně v podobě pevného spojení, ale to Vás bude stát mnohem více, alespoň co se pořizovacích nákladů týče. - hry – v podstatě jakékoli dnešní PC zvládne dnešní hry. Rozdíl je v rychlosti a v kvalitě. Chce to hlavně dobrou grafickou kartu a procesor. - kancelářské práce – ne, nemusí to hned znamenat práci (i když počítač se hodí i na účetnictví). Pod tímto pojmem se skrývají základní věci, jako je napsat nějaký text, vypočítat si nějakou věc, nakreslit si obrázek apod. Většinou budete chtít také svůj výtvor ukázat druhým, takže se pro tuto činnost bude hodit i tiskárna. - přehrát si nějakou tu hudbu; pustit si nějaký ten film – tak tohle je fenomén dnešní doby. Nejdříve tu byla hudba ve formátu MP3 a teď přišly filmy ve formátu DIVX (není to většinou nic jiného, než kopie DVD filmů na CD). Na MP3 Vám bude stačit jakýkoli nový počítač. U filmů si musíte rozhodnout, jestli chcete originál DVD (nutno koupit DVD mechaniku), nebo se spokojíte s kvalitou DIVX (v tom případě DVD mechaniku nekupujte). V každém případě to chce TVout (vysvětlím později) a pořádné ozvučení – nejlépe Dolby Digital 5.1 (opět vysvětlím později). - sestříhat si domácí video – to co bylo před několika lety výsadou vyvolených, to si dnes může udělat v podstatě každý. Stačí k tomu málo – kamera, počítač a snaha. Do začátku postačí TV karta (vysvětlím později) – pak můžete sledovat i na televizi:o) Pro náročnější, kteří holdují kamerám v DV formátu bych spíše doporučil rozhraní Firewire (ale to jen tak na okraj). - programování – na školách se dnes vyučuje mnoha programovacím jazykům. Pokud se nejedná přímo o programování 3D, pak pro tento obor postačuje dnešní základní PC. - zpracování fotografii – na výpočetní výkon PC je tento obor docela nenáročný, ovšem finančně už to vypadá jinak. Dnes se derou kupředu digitální fotoaparáty (upřímně fotoaparát pod 2M pixel nemá cenu kupovat) a starší fotky lze taky upravit, jenže k tomu je třeba zase scanner. - tvorba hudby - mnoho lidí se chce na tomto poli prosadit a s dnešní širokou nabídkou programů k tomu určených není až takový problém vytvořit nějakou skladbu i pro úplného laika. Do začátku postačuje dobrá zvuková karta. Později, pokud vidíte, že by to Vám nebo Vaší ratolesti mohlo jít, může dojít k nákupu nějakého nástroje, který připojíte přes MIDI – nejčastěji se jedná o klávesy. Jak jsem již výše napsal, těch oborů je mnohem více, já jsem se snažil nastínit alespoň ty základní. Doufám, že jste si udělali představu, k čemu všemu zrovna ten Váš počítač může sloužit. Dám Vám jeden TIP – vyberte si z výše uvedených oborů ty, které Vás nejvíce zajímají a při nákupu je sdělte prodejci – může Vám pak „ušít“ PC přímo namíru a nebudete zbytečně vyhazovat peníze, za věci, které stejně nevyužijete. 2. Kolik to bude stát Tak tuto otázku v žádném případě nenechávejte na prodejci. Vy sami si totiž musíte určit cenový strop – částku, kterou jste schopni a hlavně ochotni zaplatit. Je sice dost pošetilé myslet si, že za 1.000,- Kč koupíte alespoň slušný počítač. Na druhou stranu je zbytečné bát se, že za krabici s monitorem musíte na stůl položit 50.000,- Kč. A jak se tedy pohybují cenově počítače? Zhruba před rokem byla tato hranice kolem 30-35.000,- Kč. Dnes se tato hranice k naší radosti podstatně snížila, takže je někde kolem 25.000,-. Samozřejmě lze cenou hýbat nahoru i dolů. Na tomto místě bych rád upozornil na jednu maličkost – PC stárne, takže je dost naivní si myslet, že jestliže dnes koupíte nové PC, pak vydrží třeba deset let. No ono vydrží, ale jestli bude mít ještě nějaký užitek...? Pokud budete chtít být neustále IN, pak budete také neustále investovat. Pokud se spokojíte s občasnou obnovou, pak počítejte, že máte tak dva roky (i více) klid. No a jestliže Vám budou vyhovovat programy, na které si zvyknete a nebudete hnaní touhou mít stále nové verze, pak Vám vydrží na mnoho a mnoho let dopředu. I když celý článek zaměřuji spíše na nákup NOVÉHO PC, existuje i jiná možnost – nákup staršího počítače. - starší počítač – je cenově většinou levnější, než počítač nový (Ovšem viděl jsem i dražší, než nové PC! Na to pozor!). Cena začíná někde u 2.000,- Kč (takovýto počítač se hodí opravdu na to nejzákladnější a nebo na rovinu, nehodí se k ničemu). U staršího počítače je třeba počítat s tím, že je bez záruky! Takže jakmile Vám v počítači něco „odejde“ musíte to zaplatit ze své kapsy a bohužel se někdy stává, že je tato oprava dražší, než celé původní PC. - nový počítač – cenově jsou i nabídky již od 15.000,- ovšem většinou to má nějaký fígl. Např. cena je bez monitoru, cena je bez DPH, nebo se může jednat o výprodej atd. Je dobré si takovéto nabídky opravdu dobře pročíst, než být pak zklamaný vyšší cenou. Takže spíše počítejte se základní cenou nového PC kolem 20.000,- Kč a výše. Na takové sestavy pak dostanete záruku většinou dva a více let. Abych byl spravedlivý, nesmím opomenout alternativy k počítačům řady PC a) herní konzole – jedná se o jednoúčelové stroje, které se většinou připojují k televizi a které slouží pouze pro hraní her (až na malé výjimky, ale to už je opravdu okrajové). Cenově se pohybují nížeji než PC (začínají někde okolo 3.000,-). Asi nejrozšířenější jsou Sony PSX/PS2, Nintendo 64/Gamecube a Microsoft XBOX. Jsou nenáročné na obsluhu, takže zapnout si hru zvládne opravdu i malé dítě. Ale ještě jednou opakuji – lze na nich pouze hrát... b) počítač, který ale není PC – kdysi bych asi napsal "konkurence pro PC", ale tato konkurence vyklidila pole již dávno a zbývá zde pouze jeden hráč a to firma Apple. Dnes můžete narazit nejčastěji na iMac. Jedná se kvalitní počítač, který je cenově srovnatelný s počítačem PC (resp. mírně dražší), ovšem není tak rozšířený. Pokud se někdo rozhodne pro takovýto počítač, pak za své peníze dostane stroj, který nestárne tak rychle, jako PC, ovšem to vše za opravdu krutou daň a tou je tzv. kompatibilita – prostě programy pro PC si na něm nespustíte – až na ty, které jsou pro Apple převedeny, ale těch je proti obrovské škále na PC minimum. c)přenosné počítače – do této kategorie spadají např. notebooky, handheldy apod. Jedná se o zboží pro úzkou skupinu uživatelů, proto se jimi nebudu v tomto článku zabývat. Jen okrajově – takový přenosný počítač může být i plnohodnotné PC, ovšem v mnohem menším provedení uzpůsobeném k používání na cestách. Vyznačuje se hlavně malými rozměry a vyšší cenouy. 3. Kde mám tu věc koupit? Jestli někdo počítá, že tady napíši seznam prodejců, u kterých je dobré kupovat, tak je na omylu. Účelem tohoto článku není reklama. Počítač můžete koupit v podstatě dvěmi způsoby a každý má své pro i proti: a) pouze díly aneb soused mi to poskládá – v případě, že máte někoho známého (nepředpokládám, že čtenář, který čte tento článek, si bude sám montovat počítač) a víte co kupujete, pak je tato alternativa levnější, než varianta b). Ovšem má to také své nevýhody. Takový počítač nemusí fungovat. Komponentů na trhu je dnes celá řada a je také celá řada těch, které spolu prostě nefungují, nebo fungují s různým omezením. Také záruka bude pouze na díly v počítači (liší se i její délka – v podstatě od 6-ti měsíců až po několik let) , takže při jakékoli poruše budete svého známého „bombardovat“ žádostmi o lokalizaci závady, popř. rovnou o její odstranění. A máte takového ochotného známého? Pokud ano, pak společnými silami nakupte díly (komponenty) a užívejte si perfektního výsledku. Pokud nemáte, vrhněte se na variantu ... b) celý počítač – dnes v podstatě každá počítačová firma nabízí smontované počítače. Výhoda takového nákupu je v tom, že prostě vybalíte z krabice hotovou sestavu, zapojíte a můžete pracovat. Také záruka je na celý komplet (většinou se pohybuje v rozmezí dva až tři roky), takže v případě jakékoli závady budete reklamovat celý počítač a nemusíte se zajímat o to, co vlastně nefunguje tak, jak má. Hotové sestavy se někdy pyšní označením „Značkové PC“. Rozdíl mezi nimi a těmi „Neznačkovými" je převážně ve službách. Příkladem u takového značkového PC může být záruční servis do 24 hodin a nebo servis na místě (takže nemusíte počítač nikam vozit – servis přijede za Vámi). Dále třeba preventivní kontroly, autorizované servisy apod. Daní za takový komfort ovšem bývá poněkud vyšší cena. Ještě zbývá výběr firmy u které počítač nakoupit. Rozhodně bych doporučoval takovou, která má již jistou historii. Tím samozřejmě nemám na mysli toto: Firma „A“ založená v roce 1995, v roce 1996 zkrachovala a majitelé založili firmu „B“, která byla vytunelována v roce 1998 a v roce 1999 byla založena společná prosperující firma „AB“, která v roce 2001 přešla pod firmu „ABC“, která je dnes v konkurzu. V žádném případě není nutné procházet rodokmen každé firmy, spíš bych dal na doporučení známých, kteří již mají nějaké (nejspíš dobré, nebo rovnou ty nejlepší) zkušenosti s takovou společností. Jestliže si někdo myslí, že takovou firmou musí být rovnou ta největší v republice, pak se mýlí – i malá firma může mít dobré jméno a to je nejdůležitější. A pokud už je na trhu nějaký ten pátek pak máte v podstatě vyhráno. To je pro dnešek vše. Pokud máte ve všem jasno, můžeme se vrhnout na výběr vhodných dílů. To ale až v příštím díle.Jak jste kupovali váš počítač vy? Dáte spíš na kompletní sestavy a nebo raději "bastlíte" svůj vlastní PC na míru?

Pokračovat na článek


Excel: Jak udělat makro

Co je to makro v Excelu a na co se používá? Jak ho vytvoříme? Není to nic, co byste nezvládli.Makro jako takové je programovací jazyk nazýván Microsoft Visual Basic. Je velmi dobrým pomocníkem a součástí programu Microsoft Excel. Slouží k zrychlení a efektivitě práce, kterou v Microsoft Excel tvoříte. Slouží vlastně hlavně tím z nás, kteří v Microsoft Excel často (každý den, každý druhý den a pod) opakují stejné úkony. Klíčovým znakem pro správnou tvorbu vlastního marka jsou především základní znalosti programování.Ptáte se, jak takové makro vytvoříme? Stačí k tomu klávesová zkratka ALT + F11, popř. můžeme zvolit v menu políčko Nástroje – Makro – Editor, kdy sena otevře a zobrazí editor makra. Záznam vaší práce si můžete vytvořit v nabídce Nástroje – Makro – Záznam makra. Je ale možné, že tlačítko pro spuštění makra mít nebudeme, proto si ho musíme vytvořit a to tak, že zvolíme možnost Vlastní – Příkazy – Forumláře a klikneme na ikonku Tlačítko. Klikneme na libovolné místo v dopise, kde chceme tlačítko mít a tahem myší si zvolíme i jeho velikost. Až myš pustíme, naběhne nám seznam maker, které můžeme k tomuto tlačítku připojit.Pokud máte vytvořené nebo nahrané makro, spustíte ho přes nabídku v menu Nástroje – Makro – Spustit makro. Není to nic těžkého! Spustí se vám okénko, kde stačí jen vybrat možnost Spustit.Nejlepší bude, když vysvětlit makro a jeho tvorbu na příkladu, aby si to každý z vás vyzkoušel a věděl, co to vůbec vysvětluji ak čemu makro je. Takže si vytvoříme své vlastní nové makro. Záměrem makra bude zobrazit hlášení, které bud obsahovat jakákoliv buňka (dle našeho výběru). Můžeme začít například při začátku abecedy, proto si vybere například buňku s označením písmene C. Jako první bude samozřejmě otevření programu Microsoft Excel. Dalším krokem bude udělat si nový sešit, či záložku. Do buňky s označením C3 napíšeme jakýkoliv text, například "Zkouším tvořit makro.". Pomocí klávesové zkratky ALT + F11 (viz. začátek textu o makru) si otevřeme editor makra a budeme makro zaznamenávat do modulu, proto si musíme otevřít nový modul pomocí editoru přes Insert – Module. Napravo se automaticky zobrazí pole pro modul, kam vložíme kód. Sem vložíme tento kód:S ub Správa ()Range ("A1"). SelectDoActiveCell.Offset (1, 0). SelectIf ActiveCell <> "" ThenMsgBox ActiveCell.FormulaEndEnd IfLoopEnd SubJe to vlastně takový jednoduchý kód na vytvoření jednotlivých řádek makra. Co ale znamenají jednotlivé části? Pomocí těch si zcela jistě časem vzorec i zapamatujete J.Sub Vzor () Počáteční ohraničení makra (jeho oblasti), namísto slova Vzor, což je název makra, si zadejte svůj název, který chcete mít.Range ("A1"). Select To je povel, vyberte oblast C1.Do Začátek cyklu.ActiveCell.Offset (1, 0). Select Příkaz k zajištění přesunu o jednu buňku dolů (řídíme ho podle čísel v závorce za slovem – první číslo znamená řádek a druhé číslo sloupec v editoru).If ActiveCell <> "" Then Podmínka KDYŽ aktuální buňka není prázdná, tak proveďte další řádky.MsgBox ActiveCell.Formula Příkaz k zobrazení zprávy v aktuální nabídce.End Ukončuje makro.End If Konec podmínky.Loop Konec cyklu.End sub ​​Konec oblasti, kde makro je.Toto makro nyní můžeme spustit pomocí možnosti Nástroje – Makro – Spustit makro a vybereme to, které máš náš název (viz. v kódu název Vzor) a ťukneme na příkaz Spustit.Nápověda: Pomocí tlačítka F8 zobrazíte, jak se makro postupně vytvářela (kroky k výtvoru).Doufám a věřím, že vám článek alespoň trochu napověděl pojem makro a že příště už budete vědět, jak si tento příkaz vytvořit.

Pokračovat na článek


Jak zaheslovat složku

Chcete si v počítači skrýt či zaheslovat složku, ale nevíte, jak na to? Chcete mít jistá data a soubory jen a jen pro sebe? Jednoduchý návod najdete v tomto článku.Navštěvuje váš počítač více uživatelů a vy tu máte složky či soubory, které nechcete, aby jiný uživatel počítače viděl? Není nic jednoduššího, než tyto dva způsoby ochrany před nevítanými hosty. Oba jsou mnou přezkoušení a fungují skvěle. Hodně štěstí!Skrytí složkyJednou z možností, je složku skrýt. Je to úplně jednoduché! Na složku, který ji chcete skrýt před ostatními uživateli počítače, kliknete pravým klikem myši. Naběhne vám okénko, kde si vyberete možnost Sdílení a zabezpečení …, vyberete záložku obecné au slova Skrýt zafajfkujete (potvrdíte). Složka bude v tuto chvíli skrytá. V případě, že ji budete chtít znovu zobrazit, zvolíte v horní liště nabídku Nástroje, Možnosti složky a po zobrazení nového okénka Možností složek si zvolíte záložku Zobrazení, kde v přibližně desáté řádku je volba Skryté soubory a složky – máte dvě možnosti, buď to mít složky skryté a nevidět jejich, nebo je vidět. V tomto případě, když chcete složku znovu zobrazit, zvolíme v nabídce Zobrazovat skryté soubory a složky. To je celé. Avšak uchránit tak složky jedině tehdy, když ostatní uživatele na počítači méně vzdělaní v oblasti techniky a nastavování těchto kritérií a nenapadne je hledat něco v liště Nástroje. Vzdělanější a technicky zdatnější uživatelé tuto skrytou složku mohou najít během pár sekund. Pozor na to.Zaheslování složkyDruhou možností je úplné zaheslování složky. Tak můžeme udělat například pomocí jednoduchého programu Microsoft Private Folder od Microsoft Corporation, v překladu Microsoft osobní složka. Je to soubor zdarma dostupný a stažitelný volně na internetu a funguje pro Windows XP. Program je sice v anglickém jazyce, ale i tak je skvěle pochopitelný i těm, kteří anglický neví.Instalace probíhá běžným a obvyklým způsobem. Další krok vždy potvrdíte pomocí volby Next (další) a když naběhne text s nadpisem Licence Agreement, zvolte možnost I agree (souhlasím). Klasicky zvolte složku, kam chcete soubor uložit a instalace je dokončena po kliknutí na volbu Close (zavřít). Během pár vteřin se vám spustí program. Pokud se tak nestane, klikněte na ikonku, která se vám automaticky uložila na plochu na počítači.Postup:Spusťte aplikaci Microsoft Private Folder (ikonka na ploše, nebo se program spustí automaticky).Program vás uvítá a oznámí vám, že nyní si můžete vytvořit svou vlastní složku pro své osobní soukromá data. Klepněte na tlačítko Další.Zadejte své libovolné heslo (set password) a popište ho i do políčka pod tímto (confirm password), abyste ho potvrdili. Heslo musí mít 6 – 16 znaků a musí obsahovat pouze písmena (a – za A – Z) a číslice (0 – 9). Toto heslo bude zároveň heslo do tvé budoucí soukromé složky. Pokud toto heslo zapomeneš, nebudeš mít přístup do této složky. Takže radím vám, pokud si soukromou složku vytváříte, rozhodně si zvolte takové heslo, abyste ho nezapomněli. Popř. si ho někam zapište a neztraťte. Pokračujte klepnutím na tlačítko Další.Hotovo. Máte úspěšně nastavené heslo. Můžete vstoupit do své soukromé složky pomocí zkratky (pomůcky) na ploše počítače. Potvrďte tlačítkem dokončit.Na ploše si dvojklikem myši otevřete program My Private Folder (Moje soukromá složka, původní název byl Microsoft Private Folder). Teď už po vás bude program chtít vámi zvolené heslo (viz. předchozí kroky nastavení programu). Napíšete tedy vaše heslo a potvrdíte klikem na OK. Teď už se vám otevře složka, která vypadá stejně jako všechny ostatní. Je úplně prázdná. Sem si můžete vkládat soubory, složky, videa, obrázky, dokumenty atd., které chcete mít jen pro sebe a nechcete, aby se do nich ostatní uživatelé počítače dostali a viděli, co v nich máte. Tento program opravdu doporučuji, protože je velmi účinný a pokud není uživatelům počítače nějaký velmi zkušený hacker, do této vaší soukromé složky se určitě nedostane. Můžete být tedy v klidu, protože soubory, které zde budete mít vložené, budou viditelné jen a jen vám.

Pokračovat na článek


EMAIL: JAK POSÍLAT A UKLÁDAT SOUBORY V PŘÍLOZE

Jak odeslat soubor ve formě přílohy pomocí emailové schránky a jak si přílohu z emailu uložit. Návod na Seznam email a Gmail.Jedná se o jeden z nejjednodušších úkonů, které můžete vůbec na všem počítači a internetu udělat, ale o to méně návodu na tuto činnost získáte a je také pravda, že občas i ten nejprimitivnější úkon může člověk pozapomenout, takže rozhodně není od věci si prostřednictvím tohoto článku postup připomenout.Obecný postup (pro všechny online emaily)Uložení souboruPokud vám někdo z vašich známých poslal soubor, poznáte to mimo emailového textu, kde se o souboru pravděpodobně zmiňuje také symbolem kancelářské spony, která má symbolizovat textovou přílohu.Přílohy najdete buď v hlavičce nahoru nebo dolů pod emailovým textem, nebo nahoře i dole, to je závislé od poskytovatele emailové schránky. S vysokou pravděpodobností zde budete mít možnost zobrazit a stáhnout. Pokud nevíte, o jaký soubor jde, doporučujeme soubor jen zobrazit a následně se rozhodnout, zda ho toužíte mít na svém harddisku. Pokud ano, klikněte následně na stáhnout a zvolte si cílovou složku, kam chcete soubor uložit.Posílání souboruPokud toužíte nebo potřebujete někomu zaslat pracovní soubor nebo fotografii z cesty, bude to už trošku náročnější, ale nic co byste nezvládli.Klikněte na napsat nový email, vyplňte vše potřebné jako příjemce, předmět, napište také nějaký text, kde se ideálně zmíníte o tom, co posíláte, pokud to tedy jasně nevyplívá z kontextu nebo z předchozí diskuse atd. Následně v horní části zvolte variantu přidat soubor nebo přílohu, zadku jde o typ emailové schránky, každá má jednotlivé funkce a úkony trošku jinak popsané, ale výsledný efekt je stejný. Zobrazí se vám nové okno s vašimi složkami a soubory, kde ve všem počítači najdete soubor, který chcete poslat, označíte ho a vaši volbu potvrdíte.Odesílání emailu bude pravděpodobně trvat déle než ještě zvyklý z důvodu nahrávání uvedené přílohy. Pokud tedy máte v plánu posílat větší soubor je dobré jej nahrát na nějaký z internetových datových serverů, o kterých jsme vás již také informovali.Návod na Seznam emailOdesíláníPo kliknutí na tlačítko Vybrat soubor se objeví okno, s tzv. průzkumníkem Windows – prostě teď je třeba najít soubor, co chcete přiložit k emailu na disku. To, kde se přesně nachází váš soubor, vám samozřejmě nemůžeme přesně poradit, ale většinou to bývá ve Windows XP někde pod Tento počítač> Disk C:> Documents and settings> vaše uživatelské jméno> Dokumenty, ve Windows Vista a 7 pak pod Počítač> disk C:> Users> vaše uživatelské jméno> Dokumenty.Na vybraný soubor pak stačí kliknout a dole v okně dát Otevřít. Nezapomeňte ještě vyplnit zbytek emailu, hlavně adresáta a potom ho celý poslat volbou Odeslat email.Ukládání přílohyV každém emailu, který vám dorazí s přílohou, najdete v emailu od Seznamu na konci ikonku au ní dvě volby – pokud se jedná o obrázek jde o položky Zobrazit a Uložit, pokud o jiný typ souboru, tak Otevřít a Uložit. Při ukládání dejte pozor na to, abyste ho uložili tam, kde ho najdete – pokud nevíte, kam soubor uložit, aby vám neunikl, neuděláte chybu, když si ho dáte na Plochu, protože tam se přece jen dostanete vždy a místa je na ní na ikony poměrně dost.Návod pro GmailOdesíláníPři psaní emailu klikněte na:Otevře se okno se soubory ve vašem počítači, stačí najít ten správný a pak přes tlačítko Otevřít ho přidat jako přílohu. Můžete vybrat i souborů více: stačí držet klávesu Ctrl a klikat myší na více souborů, všechny se pak nahrají.StěhováníGmail dokáže zobrazit náhledy na obrázky a částečně i na dokumenty v různých formátech pomocí online dokumentů Google Docs. U ostatních je klasická volba pro stažení – opět, to nejtěžší je najít si to místo, aby tam nějak logicky soubor pasoval a dal se najít. Nebojte si ho přejmenovat dle vaší představy – vyhledávání ve Windows je už dnes poměrně rychle a přesně, takže i když pak nebude vědět, kde soubor je, ale budete vědět jak se přibližně jmenuje, s jeho objevením nebude problém.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mobilní

Jak tisknout z iPhone nebo iPad pomocí Windows nebo Mac tiskárnu

IPhone a iPad jsou skvělé pro vytváření a prohlížení dokumentů, textu a obrázků v různých formátech, jako jsou Word, Excel a PDF. Ale jak to udělat, když potřebujete něco vytisknout na papír, který jste obdrželi e-mailem, stáhnout z internetu nebo vytvořit jakýmkoli textovým editorem?V iOS 4.2, Apple představil AirPrint, pěkná novinka, která dovolila tisk bez použití drátů, něco iPad, iPhone nebo iPod touch. Ale je to jen jeden háček: funkce je kompatibilní pouze s několika modely tiskáren . Co když to není případ?Naštěstí, existuje způsob, jak používat počítač, tak slouží jako most mezi vaším počítačem a tiskárnou máte.Chcete-li provést “kouzlo”, stačí speciální program na vašem počítači, volal otisků prstů.Jak bylo uvedeno výše, Otisk prstu je ten, kdo udělá z vašeho počítače Mac nebo PC do bezdrátové sítě k tiskárně, umožňuje iPhone, iPod nebo iPhone pro tisk zpravidla. Podívejte se, jak to funguje:Krok 1: Nainstalujte demo verzi pro Windows nebo Mac OS X .Krok 2: Připojte svůj iPhone nebo iPhone na stejné Wi-Fi ve vašem počítači.Krok 3: Poslat tisku, na iOS, soubor nebo dokument, který chcete, přes konkrétní nabídky. Tisk bude zahájen v tiskárně. Několik aplikací iOS mají možnost tisku. Kromě konkrétních textových editorů (Stránky jako je), najdete v nabídce v několika dalších, jako v Photo Album, v iBooks (PDF pouze), Mail a Safari. Zajímavostí je, že program není omezen na tisk na papír. S ním, můžete odeslat tisk ve formátu PDF ke svému účtu Dropbox nebo otevřít přímo na počítači. Velmi praktické.Na iPhoneIn iPadProgram je věnována ($ 9.99), ale cena by měla být žádný problém zejména pro ty, kteří potřebují tuto funkci odborně. Ale můžete si to vyzkoušet zdarma 7 dnů, aby zjistil, zda vyhovuje vašim potřebám. To si můžete stáhnout přímo z internetových stránek společnosti .Pro ty, kteří používají Mac OS, je zde další možnost, Printopia , která pracuje stejným způsobem a má zkušební verze zdarma. Otestovat jak a zjistit, které je pro vás mehor.

Pokračovat na článek


Android Market

Pokud jste vlastníkem telefonu s operačním systémem Android a rádi by jste si stáhli nové aplikace, hry a nebo aktualizovaly stávající nainstalované aplikace ve vašem zařízení, je Android Market tou nejlehčí a dle mého nejvíce praktickou možností jak toho dosáhnout.  Co je k tomu potřeba? Jsou dvě možnosti jak stahovat z Android Marketu, ale pro obě budou platit následující podmínky. Tou první a nejdůležitější je mít založený účet na Googlu, respektive svůj Gmail. Ptáte se, proč zrovna na Googlu? Odpověď je jednoduchá. Systém Android totiž vyvíjí sám Google a do Android Marketu se budete přihlašovat pod svým Gmail účtem. Pokud účet ještě nemáte založený, můžete si ho vytvořit zde: www.gmail.com kliknutím na tlačítko „Vytvořit účet“ a dále postupovat podle průvodce pro založení nového účtu. Skrze váš účet na Gmailu budete nejen spravovat, aktualizovat nebo například zakupovat aplikace nebo hry dostupné v marketu, ale také budete moci synchronizovat, nebo zálohovat váš kalendář a kontakty. Dále budete potřebovat internetové připojení na svém zařízení a je jedno zda Wi-Fi nebo datové připojení od operátora. A samozřejmě zařízení na kterém máte Android.Nyní, když máme vše potřebné, ukážeme si jak se do marketu přihlásit a využívat jeho funkce. Ale ještě předtím než se pustíme do vášnivého stahování, rád bych vám vysvětlil základní dva způsoby jak z marketu stahovat do vašeho zařízení. Prvním způsobem, jak stahovat z marketu, je přímo ze zařízení. Stačí spustit aplikaci „Market“, která je nainstalovaná na každém Androidím zařízení, v aplikaci se přihlásit na svůj již vytvořený účet na Gmailu (nebo pokud ho stále nemáte, založit si jej přes průvodce). Po přihlášení již můžete bezstarostně stahovat cokoliv si jen v marketu najdete. Aplikace se stáhne a poté sama nainstaluje a její ikonu najdete v hlavním seznamu aplikací.Tou druhou možností je na vašem počítači (nebo Macu) otevřít v prohlížeči adresu marketu: https://market.android.com/ . Zde najdete stejný market jako ve vašem zařízení. Pokud si ovšem myslíte jak je to nepraktické, že aplikaci musíte stáhnout do počítače a poté přes kabel nakopírovat do mobilu, jste na omylu. Google to vyřešil bravurně. Stačí se v prohlížeči v marketu přihlásit skrze váš Gmail účet (přihlášení se nachází v pravém horním rohu marketu), dále jen vybrat příslušnou aplikaci či hru a kliknout na tlačítko INSTALOVAT (v případě placené aplikace je zde napsáno: cena v Kč KOUPIT) a ve vyskočeném okně potvrdit stahování (popřípadě vybrat zařízení do kterého chcete aplikaci nainstalovat). Pokud máte zařízení připojené k internetu tak se po potvrzení za pár okamžiků začne aplikace sama stahovat a poté se nainstaluje stejně jako z marketu v telefonu. Když už známe oba způsoby stahování aplikací, je jen na vás, který z nich si vyberete a budete využívat. Samozřejmě že vám nic nebrání oba způsoby kombinovat dohromady podle potřeby uživatele. Dále si ještě povíme, jak zakupovat placené aplikace a hry, jak je bezplatně vrátit pokud vám aplikace nefunguje nebo nesplňuje vaše očekávání, jak aplikace aktualizovat zjistit jejich nejnovější verze a kde zjistit všechny vámi stažené aplikace.V případě placených aplikací musíte zadat číslo vaší karty. To provedete tak, že si vyberete příslušnou placenou aplikaci a dáte KOUPIT. Vyberete zařízení a potvrdíte cenu, která se odvíjí od aktuálního kurzu dolaru. V dalším kroku vyberete kartu, skrze kterou chcete platit a v případě, že doposud nemáte žádnou kartu přidanou vyberte „Přidat nový způsob platby“ a vyplňte požadované informace ve formuláři. Jen dodám, že je tento způsob opravdu bezpečný a nemusíte se bát o své peníze. Google opravdu strhává pouze peníze za zakoupené aplikace, nikdy se mi nestalo, že by mi strhl něco navíc. V případě problému, že vám to vaší kartu nevezme a hlásí ji jako neplatnou, nejspíše bude problém v nastavení vašeho účtu u banky na které máte váš účet vedený. U většiny bank se musí nejprve povolit platby typu internetového strhávání peněz. Poté by již neměl být žádný problém přidat vaši kartu. Po zakoupení aplikace si Google nejprve ověří, zda máte na účtu požadovanou částku a poté ji zablokuje. Po pár dnech částku teprve odepíše z vašeho účtu. Pokud máte internetové bankovnictví, nebo na výpisu z účtu, bezpečně poznáte kolik a za co si Google strhl peníze.V případě, že chcete zakoupenou aplikaci vrátit zpět do marketu, měli by jste znát podmínky, které vám to umožňují. Cituji podmínky z marketu:Zásady pro vracení penězAplikaci zakoupenou prostřednictvím služby Android Market můžete do 15 minut od stažení vrátit a bude vám vrácena celá částka. Konkrétní aplikaci můžete vrátit pouze jednou; pokud následně koupíte stejnou aplikaci znovu, nemůžete ji vrátit podruhé.A přesně takhle to i celé funguje. Dříve jste na vrácení aplikace měli o dost více času, což bylo velice praktické, protože jste stihli aplikaci řádně ozkoušet a rozhodnout se o jejím zakoupení. Nyní se bohužel podmínky změnili a na vrácení máte podle podmínek pouze 15min od zakoupení aplikace. To ovšem většinou stihnete aplikaci jen nainstalovat a odzkoušet jestli na vašem zařízení funguje, pro delší zkoumání a testování to čas opravdu není. Navrátit aplikaci můžete skrze aplikaci Market ve vašem zařízení. Otevřete aplikaci Marketu, přejděte na „Mé aplikace“ a zobrazí se vám seznam nainstalovaných aplikací. Zde najděte zakoupenou aplikaci, klikněte na ni a pokud máte ještě čas bude zde tlačítko „ODINSTALOVAT“ a tím aplikaci vrátíte a peníze vám nebudou odečteny z účtu.Aktualizovat již nainstalované aplikace je velice snadné. Opět v aplikaci Market na vašem zařízení, kde pod záložkou „Mé aplikace“ uvidíte všechny nainstalované aplikace. Aplikace, u kterých je možná aktualizace na novější verzi, je zobrazen oranžový nápis „Aktualizace“ po kliknutí na aplikaci stačí jen stisknout tlačítko „Aktualizovat“. Před aktualizací si ještě můžete přečíst novinky aktuální verze. Jen dodám, že někdy (zřídka kdy) je aktualizace placená, ale na to vás market samozřejmě sám upozorní.V internetovém marketu máte nahoře vedle vašeho přihlášení odkaz „Můj účet služby Market“. Po kliknutí se vám zobrazí všechny vaše doposud zakoupené, stažené aplikace popřípadě, za které aplikace jste si nechali peníze navrátit. Dále je zde záložka „NASTAVENÍ“ pod kterou se ukrývá seznam vašich zařízení se systémem Android.Na závěr bych vám doporučil si před stažením či zakoupením aplikace na marketu, přečíst komentáře k aplikaci od ostatních uživatelů. Často poznáte jak kvalitní aplikace je, nebo její chyby popřípadě, že na některých zařízeních nefunguje. Dále se před koupí podívejte na „screenshoty“ z aplikace a také pokud je dostupné shlédněte přiložené video, které aplikaci předvádí. A samozřejmě si ověřte, zda verze vašeho systému Android splňuje požadavky aplikace. Tyto požadavky jsou napsány u popisu aplikace např.: Vyžaduje Android: 2.2 a vyšší.Verzi Androidu ve vašem zařízení zjistíte následovně: Menu -> Nastavení -> Informace o softwaru -> Verze systému android (např. 2.2.1). Přeji příjemné nakupování a stahování z Marketu a doufám, že vám článek názorně popsal funkce Marketu. 

Pokračovat na článek


Jak na nové sdílení knihovny v iTunes 9

Jednou z nových funkcí nedávno představené verze multimediálního přehrávače iTunes je také domácí sdílení, Home Sharing. To umožňuje až na pěti počítačích v jedné domácnosti mít stejnou knihovnu i automaticky synchronizovat novinky v jedné knihovně do knihoven ostatních. Toto řešení je praktické a funguje velmi dobře jak mezi Macy, tak i s iTunes nainstalovanými na počítačích s operačním systémem Microsoft Windows.Tento tip je ověřen jako funkční v iTunes verze 9.Jak na toOtevřete aplikaci iTunes 9 a povolte funkci sdílení prostřednictvím Advanced -> Turn On Home Sharing (Rozšířené -> Zapnout domácí sdílení),nejdříve se musíte přihlásit k domácí síti svým uživatelským jménem a heslem k iTunes účtu. Zadejte tyto informace do patřičných polí a klikněte na tlačítko Create Home Share (Vytvořit domácí sdílení),pokud uvidíte toto chybové hlášení, je třeba nejdříve autorizovat váš počítač pro použití s vaším iTunes účtem. Klikněte tedy na tlačítko OK,klikněte na Store -> Authorize Computer (Obchod -> Autorizovat počítač),zadejte své přihlašovací údaje k iTunes účtu a klikněte na tlačítko Authorize (Autorizovat),pokud uvidíte toto hlášení, proběhla autorizace v pořádku. Zde vidíte, že mám autorizovány dva počítače s celkem pěti možných,znova tedy potvrďte obrazovku z bodu dvě a po úspěšném ověření klikněte na tlačítko Done (Hotovo),totéž proveďte i na ostatních počítačích, které se poté zobrazí v sekci Shared (Sdíleno) v postranním panelu. Uvidíte všechny soubory na ostatních počítačích, které můžete buďto přímo přehrávat přes síť jako dříve, nebo zkopírovat do vaší knihovny. Pokud chcete vše do budoucna zautomatizovat, klikněte na tlačítko Settings (Nastavení) a v dialogovém okně zvolte položky, které se mají mezi počítači automaticky přenášet,přenesení souborů je jednoduché: jedním za způsobů je jejich označení následované kliknutím pravého tlačítka a volbou položky Copy (Kopírovat) z kontextové nabídky,o průběhu kopírování jste informování na horním displeji,druhou možností přenesení je prosté přetažení souborů do lokální knihovny,třetí možností pak je označení souborů a kliknutí na tlačítko Import (Importovat) v pravé části spodní lišty. Z rozbalovací nabídky v levé části pak můžete zvolit, zda chcete vidět všechny média ze síťového počítače (All Items), nebo jen soubory které ještě zkopírovány nemáte (Items not in my library).Hotovo!

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Připojte se - Firewall

Nepochybuji o to, že mnozí z vás se s pojmem firewall již setkali. Ano, firewall je ta „protipožární zeď“ z nadpisu (některé anglické názvy mají celkem výstižný překlad, že?). Je také možné, že jej někteří z vás využívají a ani o tom neví (třeba pokud jste si v poslední době kupovali počítač, byl na něm firewall spolu s jinými programy už předinstalován) . V dnešní době, kdy vašemu počítači hrozí z internetu všelijaké nebezpečí, by bylo dobré vědět, co to firewall je a jak nám může proti internetovým hrozbám pomoci. A hned tady na začátku článku musím podotknout, že firewall patří spolu s antiwirovými a antispywarovými programy k základnímu zabezpečení počítače připojeného k síti. A nemusí to být jen síť internetová.Hlavní úlohou firewallu je zabránění cílenému útoku na váš počítač. Neexistuje totiž jen nebezpečí, které vyplývá z napadení počítače viry a nejrůznějším spywarem, za které si ve velkém měřítku mohou sami uživatelé. Hrozí také mnohem větší nebezpečí přímého napadení a posléze i ovládnutí vašeho počítače připojeného na síť. Co to může znamenat? Útočník se dostane do vašeho počítače a s trochou nadsázky – může si v něm dělat co chce. Získá přístup ke všem vašim datům, programům, může váš počítač ovládat a dokonce využívat pro útok na další uživatele sítě. Těmto útokům jste vystaveni už v okamžiku, kdy připojíte počítač do sítě. Možná si říkáte, že zrovna váš počítač není pro počítačové piráty ničím zajímavým – opak je ale pravdou. Nezabezpečený počítač je totiž nejjednodušším cílem pro ty, kteří si takový průnik chtějí třeba jen vyzkoušet. A není nic příjemného přijít o svá data, popřípadě se nechtěně stát tím, kdo útočí na jiné počítače. A ještě jedna důležitá informace – většina postižených o průniku do svého počítač vůbec neví. Těmto útokům a nepříjemnostem může zabránit právě firewall.Jak a co to ten firewall vlastně je? Je to zjednodušeně řečeno program. Existují sice dva typy firewallů, softwarový a hardwarový, rozdíl v nich ale není velký. Spočívá v tom, že ten softwarový je nainstalován přímo na počítači, kdežto hardwarový je samostatné zařízení (prostě další krabička u počítače) v kterém ale samozřejmě pracuje také program. Také použití je stejné jen s tím rozdílem, že softwarový firewall se většinou používá pro ochranu jednoho počítače kdežto ten hardwarový, který bývá často spojen s jinými zařízeními a plní i funkci antivirové ochrany, přístupových práv uživatelů, sdílení přístupu k internetu a podobně, pro ochranu celé sítě připojené na internet. Ani to však neplatí absolutně. Celá síť může být totiž napojena na internet pouze přes jeden počítač (server) a pak se tento rozdíl stírá. Firewall je ve své podstatě soubor pravidel, která chrání počítač nebo vnitřní síť LAN před útokem. Tedy především útokem z internetu, i když by to mohl být i útok z jiného místa sítě. Tato pravidla řídí komunikaci z vnitřní sítě směrem ven, soustřeďují komunikaci do jednoho místa (uzlu), odfiltrovávají nebezpečné služby a blokují nepřátelské monitorovací služby. Chrání tak počítač nebo celou síť před útokem hackerů, před viry a wormy (červy). Abychom si práci firewallu objasnili více, zastavíme se teď u pojmu síťová komunikace. Její obsah je stejný, jako u běžné komunikace mezi lidmi. Jde tedy vlastně o předávání informací, v tomto případě mezi jednotlivými účastníky sítě. Tato komunikace probíhá přes takzvané porty. Protože počítač připojený k síti potřebuje současně využívat mnoha služeb (namátkou http – protokol internetových stránek, ftp – protokol pro přenášení souborů, smtp – odcházející pošta, pop – příchozí pošta a další) je na něm k dispozici přes 65 tisíc portů. A právě tyto porty jsou vstupní branou do počítače. Útok vedený na váš počítač se pak v prvé řadě soustřeďuje na nalezení portu, který bude posléze pro svoji činnost využívat. Děje se tak prostřednictvím scanování portů, tedy zjišťování jaké služby na nich běží a nemají-li takzvanou bezpečnostní díru. Pokud ano, je to jako otevřené dveře a pozvání útočníka domů.Ze všech informací, které už jste si mohli přečíst tedy zcela jasně vyplývá, jaký má vlastně firewall hlavní úkol. Kontroluje všechny porty a komunikaci, která na nich probíhá. Ta je vyhodnocována podle daných pravidel a pokud je nalezen nějaký pokus o průnik, je zablokován (není vpuštěn do počítače). Je to tedy váš neocenitelný pomocník. Je ovšem také pravda, že instalace a nastavení firewallu není jednoduchou záležitostí a vyžaduje poměrně velké znalosti, zejména o počítačových sítích. Je také velký rozdíl v tom, je-li instalován na jednotlivý počítač, malou počítačovou síť nebo na rozsáhlou firemní síť. Bez znalostí je nastavení složité a může se stát, že firewall zablokuje kompletně veškerou komunikaci počítače. S nadsázkou můžeme říct, že v tomto případě vás ochrání na 100 %. To ale určitě není výsledek, kterého byste chtěli dosáhnout.Softwarové firewally pro domácí použití jsou však vyvíjeny s ohledem na nepříliš znalého uživatele a nevyžadují žádnou složitou konfiguraci. Jsou nastaveny tak, aby chránily počítač před známými útoky, ale současně tak, aby umožnily uživateli běžnou práci s internetem, to znamená prohlížení stránek, stahování a odesílání elektronické pošty, používání komunikačních nástrojů jako je třeba ICQ. V případě, že dojde k pokusu o komunikaci, pro niž nemá firewall nastavené pravidlo, dotáže se uživatele. Ten má možnost komunikaci povolit nebo zakázat, a to buď pouze po tento případ nebo vytvořit pravidlo, které bude firewall používat nadále a už se nebude uživatele ptát. Většinou k takové situaci dojde po instalaci nového programu, který se např. pokouší stáhnout aktualizace. V takovém případě můžete komunikaci povolit. Pokud vás ale firewall upozorní na nějaké spojení, aniž byste si byli vědomi, že jste ho inicializovali vy, zbystřete pozornost, pečlivě si přečtěte informace o spojení a v případě jakýchkoliv pochybností raději spojení zakažte.Ptáte se, kde takový softwarový firewall vzít? Jeden máte integrovaný přímo ve Windows XP (od Service packu 1). Pokud vám nevyhovuje, můžete vyzkoušet některý z dalších známých firewallů, které jsou většinou pro domácí použití zdarma.

Pokračovat na článek


Internetová komunikace – chat

Kdo nechatuje není inKdo nechatuje není in? Myslíte si, že to není pravda? Přesvědčím vás o tom, že tomu tak opravdu je. Když se zeptáte lidí, co dnes používají nejčastěji ke komunikaci, jejich odpověď zní - mobil anebo chat (čtěte [čet]). Chat je významný především svou schopností sledování rychlých odezev od jiných uživatelů, jednoduchého způsobu seznámení, poznávání nových přátel a také pro svoji možnost komunikace zdarma. V součastné době je na internetu na výběr nepřeberné množství tohoto druhu komunikace. Pokud máte své webové stránky, můžete si chat zprovoznit i na nich. Vyžaduje to však určité znalosti v oblasti publikování na internetu. Některé servery využívají pro zpestření této komunikace i chatování s celebritou nebo jinou významnou či známou osobou. Po určitý čas odpovídá na dotazy čtenářů pozvaná celebrita.Existují však výhradně chatovací servery umožňující uživatelům zapojovat se do různých skupin (místností) a případně iniciovat chaty vlastní. Důležitou součástí každého chatu je tzv. nick (přezdívka). Všichni uživatelé se tak od sebe odlišují svou přezdívkou a pro vás to má výhodu i v tom, že ihned poznáte své přátelé. Každý chat má své místnosti (samozřejmě virtuální), do kterých uživatelé vstupují a komunikují v nich s ostatními. Většinou se místnosti označují podle zaměření, což může být třeba i název města nebo místa (tyto místnosti navštěvují lidé, kteří si chtějí povídat s lidmi např. z Liberce nebo Brna), časté chatovací místnosti bývají pokec, seznámení, volný čas, pro milovníky hudby, filmů atd. Jako uživatel chatu si můžete vytvořit vlastní místnost a stát se jejím správcem. Pro vtvoření vlastní místnosti musíte splnit podmínky dané provozovatelem chatovacího serveru, většinou to jsou nachatované hodiny.Xchat Nejnavštěvovanější chat naleznete na webové stránce www.xchat.cz. Tento chat je provozován webovým serverem Centrum.cz, navštěvuje ho veliké množství uživatelů, kteří mohou vstoupit do mnoha místností (např. Města a místa, Seznámení a flirt nebo Sport a adrenalin), pořádat srazy, přispívat do offline diskusí, upravovat si svůj profil, naplánovat rande nebo vyhledávat jiné uživatele a prohlížet si jejich profily. Po vstupu do místnosti jednoduchým způsobem komunikujete s ostatními uživateli tak, že do prostoru vedle vašeho nicku vkládáte váš text. Napsaný text můžete odeslat konkrétní osobě anebo všem, kteří jsou v místnosti. K textu máte možnost vkládat smajlíky a oživit tím komunikaci, nastavit si svůj profil nebo vše, co týká chatování. Dále se můžete rychlým způsobem přesunout do jiné místnosti, ignorovat uživatele, psát si poznámky, zastavit si text nebo odejít z místnosti. Chat na webových portálech Seznam.cz a Atlas.czNa webovém serveru Seznam.cz můžete také chatovat se svými přáteli, přesněji řečeno na www.lide.cz. Svými možnostmi má blízko k Xchatu, avšak stále mu ještě něco chybí. Po vstupu do místnosti můžete stejným způsobem komunikovat s ostatními uživateli jako v Xchatu. Na pravé straně stránky máte panel pro jednodušší práci s chatem. Využít můžete možnosti jednoduchým způsobem psát konkrétnímu uživateli, nastavovat si stránku (nastavení barvy písma, velikosti textu, obnovení stránky atd.), vkládaní přátel a oblíbených místností, ignorace uživatelů, posílání vzkazů atd.Chat také najdete na webovém portálu Atlas.cz, konkétně na pokec.atlas.cz, kde máte prakticky stejné možnosti jako na serveru Seznam.cz. Od předešlého chatu se odlišuje snad pouze svým vzhledem.

Pokračovat na článek


Prohlížeč Mozilla Firefox

Mozilla Firefox je v současnosti druhý nejrozšířenější světový prohlížeč. Stále větší přízeň surfařů si získává nejen díky své rychlosti a bezpečnosti, ale také díky své jednoduchosti a současně vysoké variabilitě.Jedinečnost Firefoxu spočívá v práci stovek dobrovolníků, kteří se podílí na jeho vývoji - jedná se totiž o tzv. Open source program. Díky těmto dobrovolníkům vzniklo mnoho doplňků, pomocí nichž si můžete obohatit svůj firefox a získat tak prohlížeč šitý přímo Vám na míru.Tour de FirefoxPokud vás při surfování také obtěžuje nepřehledné množství otevřených oken, nabízí vám Firefox elegantní řešení v podobě tabbed browsingu. S tímto vylepšením si můžete v jednom okně otevřít několik panelů s otevřenými stránkami. Každý z nich je reprezentován jednou záložkou a mezi panely s se pak můžete jednoduše pohybovat klikáním po záložkách.Praktickou "vychytávkou" je i vyhledávací pole. Díky němu nemusíte při hledání informací složitě otevírat stránky jednotlivých vyhledávačů, ale stačí zadat požadované heslo do vyhledávacího pole. V jeho levé části se nachází ikonka, kterou můžete rozkliknout a objeví se Vám tak seznam vyhledávačů, pomocí nichž můžete vyhledávat (standardně to jsou Google, Jyxo, Slunečnice, Centrum a Seznam). Pokud se Vám zdá tento výběr nedostatečný, můžete si jej doplnit o další vyhledávací moduly na adrese http://www.czilla.cz/doplnky/vyhledavani/(např. o Anglicko-český slovník, modul srovnávající ceny produktů v internetových obchodech či o vyhledávání v encyklopedii Wikipedii).Jestliže navštěvujete pravidelně stejnou stránku a obtěžuje Vás množství reklam, nabízí Vám firefox způsob, jak zamezit jejich zobrazování - stačí kliknout pravým tlačítkem na nežádoucí obrázek a vybrat položka blokovat obrázky.Užitečnou pomůckou je také přehledný správce stahování, který Vám nabízí základní funkce – pozastavit stahování či stahování úplně zrušit. Stažené soubory se ukládají do historie a tak je můžete kdykoliv znovu pohodlně otevřít.Přizpůsobte si Firefox obrazu svémuZákladní nastavení Firefoxu naleznete pod položkou Nástroje -> Možnosti. Zde můžete nastavit domovskou stránku, blokování vyskakovacích oken, místo kam se budou ukládat stahované soubory a mnohé další.A nyní už se můžeme vrhnout na doplňky (nebo také rozšíření). Které z nich se rozhodnete nainstalovat záleží čistě na vašich představách - vybírat můžete z mnoha desítek vylepšení, která naleznete například na stránkách http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/p/firefox, http://www.czilla.cz/podpora/firefox/rozsireni-podle-ucelu.html. (Obě stránky jsou v češtině). Pro uživatele, kteří vládnou i angličtinou mohu doporučit také tuto stránku: https://addons.mozilla.org/extensions.php?app=%7bec8030f7-c20a-464f-9b0e-13a3a9e97384%7d . Jako ukázku uvádím několik doplňků, jež jsou však pouze nepatrným zlomkem z možných doplňků:A nyní už se můžeme vrhnout na doplňky (nebo také rozšíření). Které z nich se rozhodnete nainstalovat záleží čistě na vašich představách - vybírat můžete z mnoha desítek vylepšení, která naleznete například na stránkách http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/p/firefox, http://www.czilla.cz/podpora/firefox/rozsireni-podle-ucelu.html. (Obě stránky jsou v češtině). Pro uživatele, kteří vládnou i angličtinou mohu doporučit také tuto stránku: https://addons.mozilla.org/extensions.php?app=%7bec8030f7-c20a-464f-9b0e-13a3a9e97384%7d .Jako ukázku uvádím několik doplňků, jež jsou však pouze nepatrným zlomkem z možných doplňků:Adblockplus http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/adblock-plus/ - umožňuje blokovat reklamy. Doporučuji používat společně s doplňkem Filterset.G updater (https://addons.mozilla.org/firefox/1136/ ), který automaticky aktualizuje seznamy reklam, jež budou následně blokovány. Na stránkách http://www.mozilla.sk/index.php?pagename=rozsirenia/adblock-plus-web-bez-reklam naleznete podrobný návod pro práci s Adblock plus (slovensky)Mouse gestures http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/mouse-gestures/ - přejete si ovládat internet jen pomocí myši? S Mouse gestures to není žádný problém!Forecast fox http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/forecastfox/ vám bude ukazovat ve stavové liště předpověď počasíNuke anything http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/nuke-anything-enhanced/ - umí schovat část stránky (text, obrázek apod.), využívá se zejména pro tiskTabmix plus - http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/tab-mix-plus/ - rozšiřuje možnosti nastavení tabbed browsingImagezoom - http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/image-zoom/ - pomocí prostředního tlačítka myši mění velikost obrázku přímo na stránceMinimeter - http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/minimeter/- zobrazuje objem stažených dat (je podporován Karnevalem a UPC)Customize google - http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/customizegoogle/ - obohacuje vyhledávání Googlem o mnohé možnostiSession saver - http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/sessionsaver2/- při spuštění Firefoxu Vám otevře naposledy otevřená oknaFootieFox http://www.czilla.cz/doplnky/rozsireni/footiefox/ - a závěrem něco pro fotbalové fanoušky. Tento plugin ukazuje ve stavové liště aktuální výsledky fotbalových zápasů.Pokud jste si našli rozšíření, které vám vyhovuje a chcete jej naistalovat, klikněte na odkaz „Instalovat rozšíření“ (nebo „install now“) a restartujte Firefox.. Musíte si ale dát pozor na to, aby se verze vašeho Firefoxu shodovala s verzí, pro kterou je doplněk určen.Abyste mohli všechna rozšíření jednoduše ovládat a nastavovat, je pro vás pod položkou Nástroje připraven správce rozšíření. Najdete v něm seznam všech nainstalovaných doplňků, tlačítko Možnosti, díky kterému můžete rozšíření nastavovat a v neposlední řadě také tlačítka Vyhledat aktualizace či Odinstalovat.Pokud se vám nelíbí vzhled Firefoxu, můžete si jej obléknout do jiného slušivého kabátku. Na stránce https://addons.mozilla.org/firefox/extensions/ najdete mnoho skinů (jinak řečeno vzhledů), které můžete pro svůj Firefox použít. Postup jejich instalace je stejný jako při instalaci doplňků - jen s tím rozdílem, že pro jejich správu se používá Správce motivů a vzhledu. Podrobný návod najdete zde: http://www.czilla.cz/podpora/firefox/napoveda/customization.html#themesInstalaceOproti konkurenčnímu Internet Exploreru není Firefox standardní součástí Windows, takže pokud si vás Firefox získal a chcete jej používat, musíte si ho nejdřív nainstalovat. Nelekejte se, nejedná se o nic těžkého! Z adresy http://www.czilla.cz/produkty/firefox/stahnout.html si můžete zdarma stáhnout instalační soubor a ten pak jednoduše nainstalujete. Pokud si s instalací nejste zrovna jistí, pomůže vám tento návod:http://www.czilla.cz/podpora/firefox/tutorial/instalace.htmlFirefox nabízí ještě mnohé novinky a možnosti, o nichž se článek nezmínil. Nejjednodušší cesta jak se o nich dozvědět je vyzkoušet si Firefox na vlastní kůži. Sami pak uvidíte, jestli se vám tento brouzdálek zalíbí či ne.Užitečné odkazyhttp://www.czilla.cz/ - české stránky Mozillyhttp://www.czilla.cz/podpora/firefox/ - podpora Firefoxuhttp://www.czilla.cz/podpora/firefox/faq.html- FAQhttp://www.mozilla.com/firefox/ - stránky o Firefoxu (anglicky)http://forum.czilla.cz/viewforum.php?f=19 – diskusní fórum na téma Firefox

Pokračovat na článek