Výsledky vyhledávání pro dotaz telefónica

Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Nadace O2 znovu rozdělí 10 milionů korun na podporu znevýhodněných dětí a mládeže

V sedmém ročníku programu Regionálních grantů rozdělí Nadace O2deset milionů korun nestátním neziskovým organizacím z celé České republiky. Na podporu znevýhodněných dětí a mládeže tak bude v každém z osmi regionů rozděleno 1 milion 250 tisíc korun. (Tisková zpráva)"Naším hlavním měřítkem při rozhodování o udělení grantu je kvalita předloženého projektu a jeho přínos dětem a mládeži. Rádi opakovaně podpoříme dlouhodobé osvědčené projekty zavedených neziskových organizací. Stejnou šanci však mají i nové projekty a mladé organizace, které sice za sebou ještě nemají dlouhou historii, snaží se však vyplnit bílá místa ve svém regionu," uvedla Ivana Šatrová, vedoucí projektů Nadace O2. "70 % loňských vítězných organizací získalo náš grant poprvé nebo podruhé. Tím bych ráda povzbudila ty organizace, které se do našeho programu hlásí opakovaně a zatím nebyly úspěšné," dodala Šatrová.Nestátní neziskové organizace mohou své žádosti o grant posílat až do 30. dubna 2008. Přesné podmínky žadatelé naleznou na internetových stránkách Nadace O2 (www.nadaceo2.cz). Došlé projekty budou posuzovány v jednotlivých regionálních centrech místními radami. Ty jsou složené z odborníků specializovaných na problematiku dětí a mládeže, zaměstnanců společnosti Telefónica O2 a zástupců médií. Díky tomu, že členové jednotlivých rad žijí a působí v daném regionu, znají dobře místní prostředí a potřeby žadatelů. Vítězné projekty budou vyhlášeny v říjnu 2008.Vyvrcholením grantového řízení bude již tradiční udělení Ceny Nadace O2 ve výši 1 milion korun. Regionální rady nominují na tuto hlavní cenu jeden až dva projekty z každého regionu ze všech došlých žádostí o grant. Vítěze Ceny Nadace O2 následně vybere správní rada Nadace. Tímto oceněním chce Nadace O2vyjádřit poděkování nestátní neziskové organizaci za její odvahu měnit zavedené zvyklosti a za snahu iniciovat celospolečenské změny. V loňském roce tuto cenu získalo občanské sdružení Berkat, které pomáhá dětem a rodinám migrantů, kteří uprchli ze svých zemí zasažených válečnými konflikty či chudobou a usídlili se v České republice.Nadace O2 se od svého založení v roce 2002 zaměřuje na podporu projektů, které přispívají ke zdravému vývoji dětí a mládeže. Nadace chce dále přispívat k rozvoji a ochraně prostředí a komunit, ve kterých žijeme. Prostřednictvím technologií, služeb a duševního vlastnictví společnosti Telefónica O2 Czech Republic podporujeme také projekty ze sociální oblasti s cílem vyrovnávat šance u dalších znevýhodněných skupin a jednotlivců.Nadace O2 je samostatnou nestátní neziskovou organizací. Jejím zřizovatelem je společnost Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Nadace je financována z prostředků darovaných společností Telefónica O2 Czech Republic. V roce 2004 získala nadace prestižní cenu VIA BONA, která je veřejným uznáním za podporu obecně prospěšné činnosti. V žebříčku TOP FIREMNÍ FILANTROP za rok 2006 se společnost Telefónica O2 ČR umístila na šestém místě nejštědřejších firemních dárců dle absolutního objemu darovaných prostředků. Navíc získala zvláštní cenu Fóra dárců za projekt MIŠ - minimalizace šikany na školách.

Pokračovat na článek


ADSL připojení

Vysokorychlostní připojení na obyčejné telefonní lince s možností telefonovat i surfovat zároveňADSL připojení používá klasickou telefonní linku, avšak jiným způsobem než běžný telefonní přístroj. Díky tomu dosahuje výrazně vyšších rychlostí než vytáčené připojení analogovým modemem a umožňuje telefonovat, i když jste právě připojeni k internetu.Telefonní hovor totiž využívá telefonní přípojku jen z malé části (frekvence do 4kHz), zatímco většina telefonních linek je schopna přenášet data na mnohem vyšších frekvencích. Vyšší frekvence samozřejmě kladou vyšší nároky na kvalitu linky a také délku vedení. Možnost zřízení ADSL připojení je proto limitována vzdáleností od ústředny do maximálních čtyř kilometrů (někdy se uvádí 8km, u větších vzdáleností ale hodně záleží na kvalitě linky). Druhou podmínkou je, aby i ústředna byla vybavena potřebným zařízením, tzv. DSLAM (Digital Subscriber Line Access Multiplexer). Pod tímto složitým názvem se skrývá zařízení, které je schopno navázat spojení až s několika tisícovkami uživatelů. Dále do internetu je DSLAM připojen prostřednictvím některého poskytovatele.DostupnostNení nutné, abyste se pokoušeli změřit, jak daleko jste od ústředny a jestli právě ta vaše ústředna je vybavena DSLAMem. Dostupnost ADSL připojení si můžete snadno ověřit zadáním vašeho telefonního čísla do formuláře na stránkách Telefónica O2 (dříve Českého Telecomu). Většina linek u nás je totiž ve vlastnictví Telefónica O2 a až 90% z nich by mělo být schopno ADSL připojení poskytnout. Máte-li tedy pevnou telefonní linku, je docela pravděpodobné, že na ní bude možné zřídit ADSL připojení. Stoprocentní jistotu ale získáte až proměřením vaší linky technikem.Alternativní operátořiTo, že drtivou většinu telefonních přípojek u nás vlastní Telefónica O2 ještě neznamená, že jste odkázání pouze na tohoto operátora. Existuje několik dalších operátorů, kteří nabízejí služby na vlastních LLU (Local Loop Unbundling – pronajatých linkách), kromě Telefónica O2 to jsou České radiokomunikace, GTS Novera a VOLNY. Další alternativní operátoři zprostředkovávají ADSL připojení na linkách "hlavních" operátorů. Nabídka ADSL připojení je tedy poměrně široká, i když cenově velmi podobná.Jak to fungujePro to, abyste se mohli připojit přes ADSL, potřebujete ADSL modem a splitter. ADSL modem převádí datovou komunikaci na analogový signál, který lze poslat po telefonní lince. Splitter pak zajišťuje spojení (a v opačném směru rozdělení) telefonního a datového signálu, funguje v podstatě jako taková rozdvojka telefonní zdířky. Díky rozdílným frekvencím mohou po jedné lince putovat současně data i hlas, můžete tedy současně surfovat i telefonovat, což u klasického vytáčeného (dial-up) připojení nelze. Modem i splitter vám většinou nabídne váš poskytovatel, často i za symbolickou cenu, pokud se zavážete jeho služby používat delší dobu, nebo vám jej pronajme. Můžete si samozřejmě pořídit modem vlastní, pak si ale musíte dát pozor, aby byl kompatibilní se službou vašeho poskytovatele. Pořídit si vlastní modem má smysl pouze v případě, že pro to máte nějaký vážný důvod, což se týká hlavně zkušenějších uživatelů.ADSL modem se k počítači většinou připojuje přes síťové rozhraní (Ethernet s konektorem RJ45), podmínkou je tedy počítač se síťovou kartou. Většina novějších počítačů síťovou kartu má, do starších ji lze za mírný poplatek doplnit. V úvahu přichází i varianta modemu s USB rozhraním. Některé modemy mají obě rozhraní, tedy síťové i USB a umožňují připojit dva počítače. Pro připojení více počítačů lze také použít ADSL modem s routerem, existují dokonce ADSL modemy s WiFi routerem pro připojení bezdrátových zařízení, např. notebooků nebo PDA.VýhodyŠiroká dostupnost. ADSL připojení lze zřídit na velké většině telefonních linek, které jsou zavedeny také téměř všude. Rychlost ADSL je dostatečná pro dnešní využití internetu od prohlížení webových stránek, stahování e-mailů, přes hraní on-line až po stahování větších souborů a sledování videa v sice ne nejvyšší, ale přijatelné kvalitě.NevýhodyMohlo by se zdát, že až na to, že není dostupné úplně všude, nemá ADSL žádné nevýhody. Cenově vychází ADSL připojení o něco dráž než kabelové, ale hlavní mínus je v tom, že přenosová kapacita linky je sdílena několika uživateli. Ve skutečnosti tak rychlost ADSL připojení může kolísat v závislosti na tom, jak připojení využívají ostatní uživatelé. Aby zajistili dostatečnou rychlost pro všechny uživatele, zavádějí někteří poskytovatelé tzv. FUP (Fair Use Policy), která po přenesení určitého objemu dat sníží uživateli rychlost linky. Jedná se o opatření, které je namířeno proti "notorickým stahovačům". Ovšem třeba datové limity Telefónica O2 jsou poměrně nízké.Technologie xDSLHovoříme sice o ADSL, ale správnější by bylo hovořit o technologii DSL (Digital Subscriber Line), která zahrnuje několik typů systémů, které slouží pro vysokorychlostní připojení po účastnických vedeních v existujících kabelech (nejčastěji telefonních linkách). Obecně se také hovoří o xDSL, kde písmeno "x" zastupuje některou z konkrétních DSL technologií.ADSLNejčastěji používanou technologií je právě ADSL, ostatní typy se používají jen zřídka.ADSL je zkratkou pro Asymmetrical Digital Subscriber Line (asymetrická DSL), což znamená, že data v jedno směru proudí rychleji než druhém, konkrétně směrem k uživateli je rychlost vyšší, směrem od uživatele naopak nižší. Tato filozofie vychází z toho, ž většina uživatelů stahuje data z internetu, zatímco směrem do internetu posílá většinou jen požadavky na to, která data chce stáhnout (typicky při prohlížení webových stánek, nebo třeba i sledování online videa). Maximální rychlost ADSL je 8Mbit/s směrem k uživateli (download) a 1Mbit/s směrem od uživatele (upload). V nabídkách poskytovatelů se ale setkáte s rychlostmi do 4 Mbit/s pro download a 512 kbit/s pro upload. Zejména nižší rychlost uploadu může být pro některé uživatele nevýhodou, třeba při sdílení souborů nebo provozování malého domácího serveru.Postupně se začíná objevovat drhá generace ADSL pod označením ADSL2 a ADSL2+. Tyto systémy používají dokonalejší techniky zpracování signálu a podporují řadu nových funkcí, které dosahují spolehlivějšího přenosu.ADSL LiteJak už název napovídá, jedná se o "odlehčenou" variantu ADSL s přenosovou rychlostí do 1,5Mbit/s.SDSLNarozdíl od ADSL je technologie SDSL symetrická, tzn. poskytuje stejnou rychlost pro stahování i odesílání dat. Je proto vhodná do menších a středních firem, které požadují stejnou přenosovou rychlost v obou směrech.SHDSLSymmetrical High-bitrate DSL je také symetrickou variantou, ale narozdíl od ADSL využívá celou přenosovou šířku telefonní linky, neumožňuje tedy současně použít klasický analogový telefon.VDSLVery High-bitrate DSL umožňuje dosáhnout nejvyšších rychlostí (až 52Mbit/s), avšak je omezena na podstatně kratší vzdálenost ústředny, a to do 1 km. VDSL může fungovat symetricky i asymetricky, v případě symetrického provozu je maximální rychlost v obou směrech 34 Mbit/s.ISDNMezi DSL lze zařadit také ISDN připojení, i když to nepřináší oproti klasickému dial-upu zásadní zvýšení rychlosti (64-128 kbit/s oproti 56 kbit/), a tak k jeho přednostem patří pouze rychlejší navázání spojení a možnost současně se surfováním telefonovat. Stále tu ale zůstává zpoplatnění podle doby připojení.Tabulka: srovnání přenosových rychlostí a maximální vzdálenosti jednotlivých typu DSL připojení.Typ DSLMax. rychlost (download)Max. vzdálenostISDN128 kbit/sneomezenoADSL8 Mbit/s4 kmADSL212 Mbit/s3,3 kmADSL2+24 Mbit/s1,5 kmSDSL1,5 Mbit/s7 kmSHDSL2,3 Mbit/s3 kmVDSL52 Mbit/s1,2 km 

Pokračovat na článek


Dial-up připojení

Nejstarší a dosud velmi rozšířené připojení k Internetu mezi běžnými uživateli. Nízká rychlost a cena závislá na délce připojení na jedné straně, široká dostupnost a nízké pořizovací náklady na straně druhé. Nemáte-li jinou možnost, proč ne.Dial-up, neboli vytáčené připojení používá telefonní linku, a to stejným způsobem jako telefon. Výhodou takového způsobu připojení je jeho široká dostupnost (všude tam, kde je telefonní linka), na druhou stranu má i několik nevýhod. Především je to nízká rychlost a zpoplatnění podle času (doby, po kterou jste připojeni k Internetu), ale také to, že během dial-připojení máte obsazenou telefonní linku. Dnes se dial-up hodí už jen tam, kde není jiná možnost připojení. V žádném případě nelze dial-up považovat za vysokorychlostní připojení.Pro vytáčené připojení je potřeba převést digitální data z počítače na analogový signál a přijatá data obdobně změnit z analogové podoby na digitální. O to se stará zařízení zvané "modem", které kromě převodu dat zajišťuje spojení s poskytovatelem připojení. To znamená, že nejprve vytočí telefonní číslo na poskytovatele, spojí se s jeho modemem (i poskytovatel samozřejmě musí mít zařízení, které převádí data z analogové podoby na digitální a zpět) a dále pak posílá a přijímá uživatelem požadovaná data (např. webové stránky, jejichž adresy zadává uživatel v prohlížeči).Rychlost dial-up připojení může dosáhnout teoretického maxima 56kb/s, v praxi je ale rychlost o něco nižší, záleží na kvalitě linky. Na rychlosti komunikace se během připojování dohodnou modemy uživatele a poskytovatele. V praxi se dosažená rychlost pohybuje kolem 50kb/s. S touto rychlostí si můžete stahovat e-maily, surfovat po webu, chatovat (pozor na čas strávený na chatu), sem tam stáhnout nějaký menší soubor, zapomeňte ale na hraní on-line her, telefonování přes Internet nebo stahování a výměnu větších souborů.Cena za připojení se odvíjí od doby, kterou na internetu strávíte. Pro připojení k Internetu nabízí Telefonica O2 (dříve Český telecom) tarif Internet 2002 (volání na čísla 971 xxx xxx určená pro připojení k internetu), v němž vás stojí hodina připojení mimo špičku přibližně 15 Kč. Pro občasné připojení je zpoplatnění podle času výhodné, ale na dlouhodobější připojení se dial-up nehodí. Jednak kvůli ceně, ale také kvůli menší spolehlivosti.Nesmíme také zapomenout na to, že během připojení přes dial-up máte obsazenou telefonní linku, takže nejen, že nemůžete telefonovat, ale ani vám se nikdo nedovolá (ozve se mu oznamovací tón). Tuto nevýhodu řeší ISDN přípojka, na kterou lze transformovat většinu běžných telefonních linek. Rychlost ISDN je ale jen o málo vyšší (64 - 128kb/s) a zůstává i zpoplatnění doby připojení.I když je dial-up připojení pomalu na ústupu, stále ještě je drtivá většina notebooků vyráběna i s modemem. U stolních počítačů se s modemem v základní výbavě od výrobce setkáme už méně často, ale ani tak není problém pořídit modem zvlášť. Ceny interních modemů se dnes pohybují kolem 200 – 300 Kč, externí jsou o něco dražší kolem 1.000 Kč. Z tohoto hlediska je tedy počáteční investice nízká. Poznámka: Interní modem je třeba zamontovat dovnitř počítače, k čemuž je zapotřebí jistá znalost konstrukce počítačů a také ne vždy je možné otevřít zaplombovaný počítač v záruce (hrozí ztráta záruky). Naproti tomu zapojení externího modemu zvládne i začátečník, stačí zapojit tři kabely bez nutnosti zásahu do vnitřností počítače. Při nákupu si nezapomeňte ověřit, zda je modem homologován pro povoz v naší telefonní síti (u modemu by měla být přiložena kopie rozhodnutí ČTU). Je to sice jen formální záležitost, která nemá na funkci modemu vliv, ale do problémů byste se mohli dostat, pokud by nehomologovaný modem způsobil nějaké problémy v telefonní síti.Jak dial-up připojení pořídit?Prvním předpokladem je počítač nebo notebook vybavený modemem a funkční telefonní linka. Pak si stačí vybrat z nabídky poskytovatelů připojení (vzhledem k nízkým ziskům z této služby je jich dnes už jen několik) a pomocí webového formuláře se zaregistrovat jako uživatel, případně využít anonymního připojení, které nabízejí někteří z poskytovatelů. Na svém počítači musíte nastavit vytáčené připojení (především zadat telefonní číslo poskytovatele a vyplnit uživatelské jméno a heslo). Telefonní číslo pro přístup na internet je platné po celé republice a vztahuje se na něj speciální tarif Internet 2002.VýhodyŠiroká dostupnostNízké pořizovací nákladyVhodné pro e-maily, prohlížení www stránek, občasné stažení menších souborůNevýhodyVelmi nízká rychlostMalá spolehlivostZpoplatnění podle časuNevhodné pro on-line hry, VoIP, sdílení souborů, televizi přes InternetVyužitíDial-up lze využít jako občasné připojení k internetu pro stažení e-mailů a prohlédnutí několika stránek. Lze je použít jako záložní připojení, pokud dojde k výpadku vysokorychlostního připojení a vy si nutně potřebujete stáhnout nové maily. Majitelé notebooků mohou využít dial-up připojení mimo domov (třeba na návštěvě u příbuzných), nastavení je stejné po celé republice, takže není potřeba nic měnit. Tam, kde je to možné je lepší využít jiné, rychlejší připojení.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Webové tipy

Internet snáší zlatá vejce

Ačkoli je internet stále chápán jako hypermoderní médium náchylné k radikálním změnám a snad i revoluci v chování celé společnosti, řada z nás ho už bere jako více méně usazenou instituci. Jak se internet – celosvětový i ten náš – za ta léta změnil? Veškeré úvahy se dříve nebo později stočí k jedinému tématu: peníze. Podnikáním na síti lze i dnes velmi slušně zbohatnout, avšak ty tam jsou doby, kdy všechno bylo nové, plné příležitostí a naděje na pohádkový výdělek.Jsem miliardář!Jelikož letos český internet slaví své patnácté narozeniny (viz. článek Novinky na síti), nutí nás to k drobnému bilancování. Pro tentokrát se nebudeme zabývat žádnými závažnými ani technickými tématy. Naše otázka je prostá a doufáme, že nám to přemýšliví čtenáři prominou: Kdo se díky rozvoji internetové sítě nejvíc „napakoval“? Mnoho uživatelů má tuto stránku nastavenu jako domovskou ještě více lidí ji den co den automaticky využívá. Jde samozřejmě o internetový vyhledávač Google. Kdo za tímto „kolosem“ stojí? Zakladatelé společnosti (a dnes již zkušení internetoví byznysmeni) jsou pánové Larry Page (34) a rodilý Rus Sergey Brin (33). Seznámili se v polovině 90.let na Stanfordově univerzitě, kde oba studovali kybernetiku. Tam také vynalezli a sestrojili vyhledávač mezi odkazy na internetu, který funguje zhruba podle principu, že ty nejoblíbenější odkazy bývají také nejužitečnější. Zřejmě proto je celý svět (i ta čínská část) milují. Tato šikovná „věcička“ každému z nich vynesla 14 miliard dolarů (podle časopisu Forbes ze září 2006).Google je praktický a široce rozšířený, nebyl ovšem první. Už asi o pět let dříve se podobným směrem, rovněž na Stanfordově univerzitě, vydala dvojice David Filo (41) a Jerry Yang (38, původem z Tchaj-wanu). Vymysleli internetový portál Yahoo!, jenž slouží jako vyhledávač, ale také jako email nebo třeba seznam firem. Yahoo! denně zaznamená asi 3,4 miliardy kontaktů, což jej řadí mezi nejsnáze identifikovatelné obchodní značky. David Fila díky tomuto faktu vyinkasoval 3 miliardy dolarů, Jerry Yang ještě o 200 milionů více (opět podle časopisu Forbes).Všude číhá nebezpečíNe každý na internetu zbohatl jen tak „mimochodem“. Kanaďan Calvin Ayre (45) zjistil, že lidé mají velkou zálibu v sázení a totéž jim chtěl dopřát i prostřednictvím internetu. Založil si proto společnost Bodog International, v rámci níž šéfuje sázkařskému portálu. Tím proteče ročně dvakrát víc peněz než v Las Vegas a časopis Forbes odhaduje majetek společnosti na jednu miliardu dolarů.Připadá vám to jako lehce nabytý majetek? Můžete zkusit úspěch Calvina Ayra zopakovat, ale pozor na zákony. Největší části příjmu má Bodog z USA, kde je ovšem toto podnikání nelegální. Sázkařskému magnátovi, který žije v Kostarice, proto mírně řečeno teče do bot. Na konci loňského roku ho právě v Kostarice na americký nátlak sebralo komando místních policistů. V současné době čeká na soudní proces. Má na sobě obvinění z praní špinavých peněz a daňových úniků. Proto vás raději nechceme k ničemu navádět...Další příslušníci internetové „elity“Chytrých hlav, jimž internetový nápad vynesl miliony dolarů, je samozřejmě více. Lidé rádi chodí do velkých obchodních domů, tak proč jim nepostavit takový dům i na internetu. Tak nějak zřejmě uvažoval zakladatel největšího internetového „obchoďáku“ Amazon Jeff Bezos (43). Jeho majetek se odhaduje na 4,3 miliardy dolarů.Na našich stránkách je řada článků, které se zabývají internetovou aukcí eBay, (funguje i v mnoha národních doménách), nikde se tam ale nepíše o jeho tvůrci. Je jím ve Francii narozený Íránec Pierre Omldyar, jenž ve svých 39 letech disponuje majetkem, který čítá asi 10 miliard dolarů.Pokud se ve vašem okolí vyskytuje slečna, která sní o pohádkově bohatém princi, dejte jí na záda baťůžek a pošlete jí číhat před fakultu informatiky. Jak vidno, moderní boháči se rekrutují právě z řad studentíků technických a počítačových oborů. Dalším takovým případem je vůbec první internetový miliardář z roku 1995, zakladatel browseru Netscape lim Clark. Oproti ostatním mladíkům patří už sice při svém věku 62 let do kategorie seniorů, jeho majetek (asi 700 milionů dolarů) ho však může značně držet při aktivním životě.Domácí šikulkyČeští internetoví průkopníci sice nemají za svým jménem uvedenu částku v miliardách dolarů, avšak určitě se nemají zač stydět. Mezi největší české internetové podnikatele určitě patří zakladatel portálu Seznam.cz Ivo Lukačovič (32 let). Seznam.cz vytvořil ještě jako student, dnes je jeho portál jedna z nejnavštěvovanějších domácích stránek a jméno Lukačovič je synonymem tuzemského internetového úspěchu.Dalším úspěšným podnikatelem na elektronickém poli je Jiří Hlavenka (42). Je zakladatelem vydavatelství odborné kybernetické literatury Computer Press. Velmi dobře chytil příležitost z pačesy rovněž Patrick Zandl (32), jenž založil známý server o mobilních telefonech Mobil.cz. Mezi další české hráče v internetovém podnikaní patří také Daniel Dočekal (39 let), jenž je tvůrcem jednoho z nejstarších internetových magazínů Svět Namodro. „SnM“, jak se mu někdy říká, ten ovšem už své brány před nějakou dobou zavřel. Přesto je jeho zakladateli stále přisuzována patřičná vážnost.Kontext učebnicového bohatstvíVelmi zřídkakdy se stává, že by někdo zaslouženě zbohatl jen tak zčistajasna. Každý úspěch je dán podmínkami a příležitostí k podnikání. Jaký je kontext internetového zbohatnutí? Podívejme se (a nebo si jen zopakujme) nejdůležitější a nejzajímavější milníky ve vývoji internetu.V roce 1958 požádal americký prezident Dwight Eisenhower o financování (a Kongres to schválil) výzkumného počítačového programu ARPA. Kongres to schválil a projekt byl zařazen pod vojenské letectvo. V roce 1961, profesor kybernetiky na Kalifornské univerzitě v Los Angeles Len Kleinrock ve svém článku popsal způsob předávání elektronických informací. V roce 1965 nechal Larry Roberts z Massachusettského technologického institutu (MIT) komunikovat dva počítače pomocí paketové metody, kterou popsal Len Kleinrock. První spojení mezi počítači proběhlo v roce 1969. Bylo to v rámci amerického armádního programu ARPAnet na Stanfordově univerzitě. Výsledek přenosu: nápis "lo". Počítače chtěly napsat "log-in", ale systém spadl. V roce 1972 vznikla forma adresy elektronické pošty za použití znaku "@". O rok později můžeme mluvit o vzniku kybernetické globalizace. K ARPAnetu se připojuje londýnská University College a norská Královská radarová společnost.Rok 1976 je rokem, kdy americká firma AT&T vymýšlí operační systém Unix. V tomže roce Steve Jobs a Steve Wozniak zakládají společnost Apple Computers. Ve stejný rok také Britská královna Alžběta II. posílá první e-mail. V roce 1982 vyrábí firma IBM první osobní počítač. Microsoft sestavuje operační systém MS DOS. Také se poprvé použil výraz "internet" ve smyslu propojené soustavy sítí. Výraz kyberprostor – cyberspace použil o dva roky později americký spisovatel William Gibson. V roce 1985 Apple Computer vyrábí první počítač Macintosh. První zaregistrovanou doménou je Symbolic.com. V revolučním roce 1989 má internet 100 tisíc hostitelů. Rovněž vzniká první antivirový program od firmy McAfee Associates. O rok později končí ARPAnet. Tim Berners-Lee navrhuje World Wide Web.13.února roku 1992 probíhá na ČVUT slavnostní připojení Československa k internetu. Knihovnice Jean Armour Pollyová poprvé používá termín "surfovat po internetu". Dva roky po rozpadu Československa zaniká doména .es, vznikají domény .cz a .sk. V roce 1996 spouští Ivo Lukačovič provoz stránek seznam.cz. Netscape a Microsoft se pouštějí do "války prohlížečů". Internetové podnikání se definuje – v roce 1997 se doména business.com prodává za 150 tisíc dolarů. Firma Google, dnes největší internetová společnost světa, vzniká v roce 1998. U nás české internetové servery stávkují na protest proti monopolnímu postavení Českého Telecomu.V roce 1999 končí nerozhodným výsledkem válka prohlížečů - Netscape a Microsoft si rozdělují téměř sto procent trhu. O rok později světu padají růžové brýle. Na Wall Street se ukazuje, že ceny akcií internetových společností byly silně nadhodnoceny, z toho důvodu se zpomaluje světová ekonomika.Třikrát hurá novému tisíciletí!Internet do nového milénia vstoupil prvním živě přenášeným muzikálem. V tomtéž roce ale Austrálie zakazuje přeposílání emailů a afgánské vládnoucí hnutí Taliban zakazuje internet úplně. Naopak v USA se v roce 2001 na síť připojují desítky středních škol. V roce 2003 podnikají hackeři sérii dosud nejničivějších virových útoků, jimiž znehybní až osm ze 13 páteřních serverů celého internetu.Francouzské ministerstvo kultury se „vybarvuje“ a zakazuje používat slovo "e-mail". Místo něho musejí Francouzi používat výraz "courriel". Společnost SkyNet nabízí klientům v Česku první rychlý internet přes ASDL. Na přelomu let 2004 až 2005 se druhým nejoblíbenějším prohlížečem po Exploreru od Microsoftu stává Mozilla Firefox. Také ji máte tak rádi? Lidé začínají běžně používat původně internetové výrazy „blog“, „wikipedia“ nebo "flickr" (služba umožňující hromadnou výměnu fotografií). V roce 2006 kupuje internetový velikán Google firmu YouTube, díky níž uživatelé mohou na síť „pověsit“ jakékoli video a na jakékoli video se taky podívat. U nás spouští společnost Telefónica 02 první televizní internetové vysílání.Co myslíte, jak to bude dál?

Pokračovat na článek


Posílejte SMS z internetu

Komunikace přes SMS je velmi oblíbená zejména mezi mladšími ročníky, ale i ti dříve narození si na nový způsob komunikace zvykají. SMS můžete posílat i bez mobilu, stačí být připojen k internetu a SMS poslat z webové stránky příslušného operátora nebo pomocí některé ze služeb pro zasílání SMS.Psaní SMS zpráv je v současné době nejčastější způsob komunikace. Možnost psaní těchto zpráv máte i prostřednictvím internetu. V minulosti bylo možné odesílat SMS z internetu na všechny naše operátory zdarma, dnes tomu tak úplně není. Jediný operátor, který zprostředkovává psaní zpráv z internetu zdarma je Vodafone. Eurotel (dnes Telefónica O2) ponechal psaní zpráv také zdarma, ale s omezením možnosti napsání pouze 60 znaků a zbytek je doplněn reklamou. T – Mobile úplně zrušil bezplatné psaní zpráv z internetu a psaní SMS pro uživatele T – Mobilu je možné až po registraci na serveru t – zones.Telofónica O2 (Eurotel) – zdarma, ale s reklamouPosílat SMS zprávy na mobilní telefony operátora O2 je možné přes server www.cz.o2.com -> SMS Brána.Na výběr máte z možnosti psát zprávy zdarma a nebo si za ně zaplatit. Při psaní zdarma můžete využít pouze již zmiňovaných 60 znaků.. Do políčka „Adresát“ vkládáte číslo příjemce, do „Textu zprávy“ napíšete vámi zadaný text. Poté musíte vložit potvrzovací kód a nakonec vyberete jakým způsobem chcete, aby vám příjemce odpověděl a zvolíte si zobrazení zprávy (zobrazení na display – zpráva se neuloží v mobilu příjemce).Na serveru operátora Telefónica, můžete psát i placené zprávy, tuto možnost mají pouze klienti tohoto operátora. Cena SMS je dána podle vašeho tarifu, což znamená, že musíte být zákazníkem O2 (Eurotelu). Nejdříve se zaregistrujete a poté máte několik výhod oproti „psaní zdarma“ – psaní více zpráv najednou, odesílání do ostatních sítích operátorů v ČR a SR, nastavení funkce úspěšného doručení (aktivace pomocí SMS nebo *11). Získáte osobní schránku přímo v SMS bráně, archiv odeslaných zpráv (max. 250) a seznam používaných čísel (max. 50).Vodafone - vše zdarmaNa serveru www.vodafone.cz si vyberete "Poslat SMS". Můžete psát SMS zprávy zdarma. Postup posílání zpráv je následující: nejdříve vyplníte telefonní číslo příjemce, poté můžete vyplnit vaše telefonní číslo a vaše jméno. Posléze napíšete text zprávy, který může mít maximálně 760 znaků a nakonec opíšete konkrétní kontrolní kód a zprávu odešlete.T- Mobile – jen pro registrovanéAbyste mohli poslat zprávu z SMS brány T-Mobile, musíte se zaregistrovat na portálu t-zones. To ovšem můžete jen v případě, že jste klientem T-Mobile. Ostatní uživatelé SMS zprávy z brány T-Mobile posílat nemohou. Naopak uživatelé zaregistrovaní na t-zones mají určitý počet SMS zpráv do sítě T-Mobile zdarma (záleží na předplaceném tarifu).Odesíláte-li takto SMS častěji, můžete si vytvořit adresář svých kontaktů, abyste nemuseli vypisovat telefonní čísla. Napsat můžete až 765 znaků, napsaný text bude rozdělen maximálně do pěti SMS zpráv. Narozdíl od předchozích operátorů nemusíte opisovat kontrolní kód z obrázku, protože tady jste přihlášení a posíláte SMS ze svého konta. Přepisování kódu z obrázku slouží jako ochrana proti zneužití.Jiné možnosti posílání SMSExistují ale i další možností, jak poslat SMS z internetu. Nejvyhledávanějším serverem je www.sms.cz. Na tomto serveru máte možnost nejen psaní zpráv na všechny naše operátory, ale i na operátory do Polska a Ukrajinu – zdarma a do ostatních zemích od 0,94 Kč + DPH (po registraci). Po registraci získáte i další výhody – zasílání časových SMS, tvorbu adresáře a kontaktů, definování vlastních skupin a hromadné zasílání.Zasílání SMS zpráv – Polsko:Psát SMS zprávy můžete i z vašeho emailového účtu na webovém portálu Seznam.cz. Nejdříve si musíte „dobít kredit“ – posláním SMS zprávy nebo převodem prostřednictvím bankovního účtu. Poté stačí napsat SMS zprávu a z kreditu vám budou odečteny 3 Kč. Máte možnost psát na všechny operátory v ČR.SMS "zdarma" od TiscaliOdesílat SMS z internetu umožňuje svým uživatelům portál Tiscali, a to dokonce zdarma. I když tak úplně zdarma to zase není:-) Pokud používáte dial-up připojení Tiscali (které je zdarma, platíte jen telefonní impulsy), získáte za každých 15 minut surfování ve špičce jednu SMS zdarma, mimo špičku získáte jednu SMS za 30 minut. Druhou možností je využít bonusový program a získávat body za čas strávený na internetu (body pak můžete převést na SMS). Pokud se vám ani jeden z výše uvedených způsobů nezamlouvá, můžete si SMS předplatit zavoláním na "drahé" číslo, na němž získáte dobíjecí kód. Za šedesátikorunový hovor získáte 30 SMS. Jedna SMS tak vyjde na dvě koruny, není však zatížena žádnou reklamou. Tiscali SMS je tedy výhodné, pokud se k internetu přes Tiscali připojujete, pak máte opravdu SMS zdarma. Více informací najdete přímo na sms.tiscali.cz.SMS upozornění na příchozí e-mailSMS zprávy můžete využít i pro upozornění na příchozí e-mail. Všechny mailové služby umožňují přeposlat zprávu na jinou e-mailovou adresu a některé i s využitím filtrů, kdy se přepošlou jen zprávy vyhovující určitým kriteriím (např. od konkrétního uživatele nebo obsahující stanovená slova). Rozdíl v přeposlání na SMS je v tom, že e-mailovou adresu zapíšete ve tvaru +420xxxxxxxxx@sms.eurotel.cz, kde x-ka představjí vaše telefonní číslo. To platí v případ Eurotelu, tedy dnes už Telefónica O2. U operátorů Vodafone a T – Mobile se nejdříve musíte zaregistrovat a poté je vaše adresa vkládána ve tvaru např. petrnovy@vodafonemail.cz a nebo petrnovy@t-email.cz. U T-Mobile si navíc musíte nastavit přeposlání e-mailu na SMSku, protože na t-zones takto získáte plnohodnotnou e-mailovou schránku. Poslání upozornění na SMS o e-mailu doručeném do schránky na t-zones je zdarma.Přehled dalších SMS bránServer www.sms.cz nebo Seznam.cz nejsou jediné, které umožňují posílat SMS z internetu. Zde je přehled dalších serverů, které posílání SMS umožňují:www.lukyn.comsms.mojelogo.czwww.smobile.czwww.smska.cz (nutná registrace)www.sms-brana.cz (jen pro Telefónica O2 a Vodafone)freesms.oukej.cz (přehled českých i světových SMS brán, např. Anglie, USA, Itálie, Rusko, Slovensko, Švýcarsko, Turecko atd.)sms.moment.cz (Telefónica O2 + možnost psát na pager)sms.svecpetr.comwww.message.cz (nutná registrace)www.gosms.cz

Pokračovat na článek


Užitečné odkazy

Připravili jsme pro Vás množství odkazů na stránky, které považujeme za užitečné nebo něčím významným zajímavé. Pokud si myslíte, že v našem seznamu nějaký odkaz chybí, prosím, pošlete nám jej.Vyhledávače:AtlasCentrumGoogleJyxoSeznamInternetové prohlížečeMicrosoft Internet Explorer:Mozilla FirefoxOperaZpravodajství:Aktuálně.czČeské novinyiDnes.cziHNed.czNovinky.czZpravodajské servery zaměřené na internet:DSL.czInternet pro všechnyISDN.czLupa.czJízdní řády:IDOS - Atlas.czIDOS - Centrum.czPražská integrovaná dopravaDopravní podnik města BrnaTelevizní programy:Centrum.czČeské novinyiDnesNovinky.czPřepni.cz (Atlas)Televize.cztv.365dni.czTV Info přehled internetových televizí:Telefonní seznamy:Telefónica O2Telseznam.czZlaté stránkyTelefonní seznam SlovenskoMezinárodní telefonní seznamEncyklopedie:Wikipedia (česká)Wikipedia (v angličtině)Encyklopedie VševědCo Je Co?Podnikání:Portál veřejné správyAres - seznam ekonomických subjektůObchodní rejstříkObchodní rejstřík SlovenskoZákony

Pokračovat na článek