Výsledky vyhledávání pro dotaz televizních

Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Kiefer Sutherland se objeví na počítačích

Stalo se vám to již někdy? Unesou vám dceru a vy máte jen 24 hodin na její záchranu, jinak zemře. To samé se stalo i Kieferu Sutherlandovi, hlavní hvězdě televizního seriálu 24 hodin, který se u nás stal téměř propadákem. Nyní však míří na virtuální scénu...Dělání her podle filmů se pro herní vývojáře stalo téměř hitem. Avšak hry na motivy televizních seriálů zas tak časté nejsou. Do této kategorie by brzy měla přibýt i 24: The Game, což je, jak jste možná poznali hra dělaná na licenci, v Americe oblíbeného, seriálu 24 hodin. Představovat ho je snad zbytečné, protože televizní stanice, která tento seriál u nás vysílala, byla reklamou na něj doslova přeplněná. Nakonec se z toho, ale v Česku stal propadák a další série ani nemělo cenu pouštět. Ale teď je tady hra...24: The Games se žánrem dá zařadit k akčním adventurám, určených pro Playstation 2. O vývoj hry se stará společnost SCEE Cambridge Studio a FOX a vydání je plánováno na letošní podzim. Děj 24: The Game se odehrává mezi 2. a 3. řadou seriálu a měly by se zde objevit všechny postavy jako v reálné předloze, o jejichž dabing se postarají sami herci - např. Sutherland, Cuthbert.Hra nabídne více než 100 zajímavých misí, ve kterých se zúčastníme nejen přestřelek a honiček, ale i řešení složitých hádanek a také samotného vyšetřování. V 24: The Games by se navíc mělo objevit velké množství odpovědí na události, které v seriálu nebyly objasněny. Tudíž pokud jste věrnými fanoušky tohoto seriálu, pak si určitě nenechte toto dílko ujít.

Pokračovat na článek


Red Faction 2 - červená se line záře

Rudá Frakce se vrací zpět. Tentokráte je v samotném epicentru ohrožení Země a tak se musí šestice odvážných, nanoimplantáty a doktrínou nadraných hrdinů postavit a svrhnout diktátora Sopota. Ale nepřítel je mnohem blíže než si myslíte.Léta páně 2161 se narodilo extrémně ošklivé dítě (Tady si uvědomte, že je to za 159 let, a tudíž je malá pravděpodobnost, aby to byl někdo z členů naší redakce. Navíc my jsme všichni krásní... ;). Bylo tak ošklivé že vyděsilo v nemocnici celé slepecké oddělení. Proto se jeho rodiče odhodlali k radikálnímu kroku. Zapojili svou nechutnou ratolest do tajného vládního programu zabývajícím se nanotechnologií. Po letech plných operací přinesly všechny ty vládní granty své ovoce. Z děcka, který by byl za vizáž Freddyho Kruegerovic vděčný, se stal silný, udatný chlapík. Jmenoval se Alias a měl slabost pro trhaviny. Jen čirou náhodou byl program, do kterého byl v dětství zapojen, silně armádní a tak v dospělosti započal kariéru soldáta. Pět let po povstáních na planetě Mars, upadl na Zemi temný stín diktátora Sopota. Ten měl všechny nanoimplantáty okořeněné jednotky pod kontrolou a zmocnil se vlády nad celou Zemí. Alias se přidal k pětici vypěstních mariňáků a snaží se zničit Sopota, jeho jednotky a nastolit na Zemi mír. Spolubojovníky mu budou: Repta, úchylný na těžké zbraně. Tangier, tichá vražedkyně. Shrike, který umí ovládat všechno, co má alespoň něco z dálky připomínající knipl. Sličná odstřelovačka Quill. A všechny vede charismatický lídr Molov. Ti založili nové revoluční hnutí. Založili Red Faction, naději pro prostý lid na normální život a smrt. Bohužel, jak se ukáže, hlavním nepřítelem nebude Sopot a nebezpečí je mnohem blíže než se zdá.Skoro takhle začíná druhý díl „revoluční“ 3d akce od Volition, tedy Red Faction 2. Revoluci v žánru FPS jistě nikdo nečekal, a už vůbec ne na PlayStation 2. Red Faction 2 je akce skoro jako každá jiná. Stejně jako první díl ji od ostatních odlišuje použitý engine. Geo-Mod, který je schopen upočítat demolici okolního prostředí v realném čase. Právě k němu byl u prvního dílu nasměrován hráčský pohled. Možnost zničit všechno, co ze člověku zachce a nechat za sebou obrovskou spoušť. Bohužel, nedopadlo vše tak, jak si hráči představovali a tak se časem jejich zrak obrátil právě k dílu druhému, který by snad, možná, konečně dokázal uchlácholit náš destruktivní chtíč. Povedlo se? Čtěte dál!RF2 začíná kupodivu zajímavě. Po spuštění hry se ocitáte ve výsadkovém vznášedle, kde, ještě v uniformě Sopotu, hodláte padnout za svého diktátora. Doletíte k bázi a samozřejmě všichni z vaší jednotky jsou hned zabiti. Tím začíná one-man-show. Musíte rozstřílet všechny strážní věže, aby záhy přiletělo další vznášedlo, které prostřelí hlavní dveře do nitra základny. Vběhnete dovnitř a kryjete se, střílíte... A najednou Vám na grafice přijde něco zvláštního, něco, co Vás přitahuje. Zdi, podlahy a stropy jsou mnohem více plastické než bylo dříve k vidění. Na zdech jsou různé prohlubně, zapuštěné panely nebo zářivky a to vypadá hodně moc dobře. Když nakonec splníte úkol, hra se posune o několik let dopředu v čase. V animaci Vám představí všechny členy té vaší rudé grupy a divadlo začíná. Postupně se probojujete do kanalizace, armádní základny, raketového sila, uliček města, trosek města a samozřejmě zavítáte i na podmořskou základnu, kde se dějí další nechutné nanopikle.RF2 mě od začátku držela v napětí, a když už se blížila nějaká stereotypnost a já jsem si říkal, že z toho bude zase akční nůďo, přišlo něco, co mne překvapilo. Hned ze začátku příběhu (ano té části kde si to valíte jako červenáček za značně futuristické a radikální Rychlé šípy) budete demolovat kanceláře, haly a letouny vznášející se nad vašimi hlavami, abyste se pak sami chopili kanónu a šli ukončit ve městě nastalé nepokoje. Křižujete mezi mrakodrapy a sestřelujete nepřátelské letky. Poté sletíte na samé dno futuristického megacity a ničíte pěšáky, tanky, konvoje. Na to proletíte kolem budovy, plné Sopotových jednotek, a tak ve zvukové kulise řinčícího skla, střelby, výbuchů a smrtelných křečovitých výkřiků budete ve svém živlu. Leč toto nabuzení pak přejde ve standardní akci. Dostanete se do výše zmíněných kanálů, kde vás budou pronásledovat robotické pavouko-sondy, které při dopadu na vás vybuchnou, jak jinak. Možná, že se na této části hry podílel sám "velký" John Romero, jehož scény z Daikatany, kde vašimi největšími oponenty byly robožáby a robovážky, stále děsí nejednoho hráče. Vůbec mi přijde, že Volition zapojili i návrháře od jiných firem a od jiných titulů, nebo jsou prostě některé lokace jsou vykradené. Mise s kostelem jakoby vypadla z Medal Of Honor: Alied Assalut a samoté útroby kostela mi připadly jako jasný Return To Castle Wolfenstein.Když si dáte tu práci a dostanete se do metra a k mostu, který musíte vyhodit do vzduchu, což je zase pěkným oživením a zároveň jednou z misí, pro kterou byl Geo-Mod postaven, narazíte na Quill. Vaši rudou a dobře, do nepohody, vybavenou spolubojovnici, čímž se dostáváme ke „kooperativnímu“ aspektu hry. V nějakých misích se k vám přidají i vaši spolubojovníci, ale nějaké extra kooperační rodeo se nekoná. V podstatě mi jejich podpora nepřišla životně důležitá.Inteligence protivníků byla už v prvé RF poměrně dobrá a v RF2 jsou její rysy zanechány. Oponenti se kryjí, vyčuhují, přebíhají, kooperují nebo prchají. I škála je pestrá a postupem hrou se stává pestrou až moc. Ono killování mariňáků nebo upravených Sopoťáků je jedna věc, ale zabíjet mutanty a zombie, kterým vystřikuje modrá aura z lebzny, už mi přišlo na sc-fi hru, která ve všem vypadá značně realisticky, trochu moc. Ano, budoucnost přesně takovou, jak vypadá temná, ponurá budoucnost v RF2, bych si dokázal představit i ve skutečnosti. Včetně zbraní.Modely zbraní vypadají uvěřitelně, ale tím pádem ne zas tolik odlišně. V arzenálu naleznete pistole, samopal, brokovnice, kulomety, raketomety, granátomety, sniperpušky. Dokonce zavítal i gun z Unreal Tournamentu, protože budete moci vystřelovat zelené slizové chumáče, které se přichytí a explodují. Samozřejmě, že nemohl chybět ani obávaný Railgun. Byl jsem však smuten když zmizela termovize na zbraních. Přece jenom tepelný zaměřovač na raketometu v eskapádách na Marsu byl kouzelný. Za to však RF2 přináší věc navýsost výbornou. Některé zbraně můžete používat duálně (pistol, Uzi). Na tom by nebylo nic tak exkluzivního, kdyby se každá z nich nedala ovládat jiným čudlem a nepočítaly se náboje pro každou z nich. Teď, když si dáte střelbu levou rukou na L1 a pravou na R1, tak si připadáte jako opravdový desperádo.A konečně jsme se dostali k té věci, která o osudu RF2 rozhodne. Geo-Mod. Doufal jsem, že Volition na sobě zapracují a udělají pořádnou akci, kde rozstřelování zdiva bude dooprabdy k něčemu. Bohužel musím prohlásit, že až na pár míst je tady Geo Mod nanic a v podstatě by ony demoliční scény mohli udělat předdefionované jako třeba u MOHAA nebo stařičkého Duka. Zajímavá je scéna, kdy přijdete do haly a najednou se začnou stěny bortit a dovnitř pronikat vojáci, nebo když si musíte prostřelit zeď abyste se dostali k pořádnému raketometnému kvéru, který dokáže letadla pořádně polechtat na motorku. Mise v kancelářích jsou také úchvatné a Volition čerpal zjevně inspiraci z Matrixe, kde mezi kusy rostřílené dlažby není vidět ani na krok. Stačí toto málo na herní extázi mladého hráče, který v křečích svírá svůj gamepad? To si musíte probrat každý sám. Mě tedy rozhodně ne.Modely postav se zlepšily a lidé vypadají jako lidé a mutanti vypadají odporně, přesně jak to mám rád. Pěkné jsou světelné efekty, i když bych řekl, že nevrhají světlo na model zbraně, tak jejich záře vypadá naprosto realisticky. Jenom barevná škála je zase taková vybledlá. Co mne na RF2 překvapilo, a někomu se bude zdát extrémně nechutné, je, že po zapálení člověka zápalným granátem si hraje na hořící pochodeň, aby pak upadl na zem a ohořel na kost. Ano ohořel na kost, toho jsem si doopravdy u žádné jiné hry nevšiml. Dále narazíte třeba na déšť. Ten se sice nedrží psdvojkového standardu, že kapky dopadají na kameru, ale zato se podařila pořádná bouře se spoustou kapek, které vám rychle kmitají před očima.Zvuk je poslední dobou na vysoké úrovni u většiny titulů a hru s opravdu špatným ozvučením jsem ještě na PlayStationu 2 neslyšel, bohužel/díky bohu. Zvuky střelby, řev, exploze, zprávy v interkomu, všechno sedí a neruší. Do toho hraje instrumentální hudba, ale myslím, že u prvního dílu byla zajímavější a dokázala mne víc nadopovat testosteronem a dát mi chuti do nějakých pořádných jatek.Zajímavostí jistě bude, že hlas vůdce celé Red Faction, Molova, nadaboval Lance Henriksen. Ano, ten Lance Henriksen, jehož střeva zná celý svět z Vetřelců a Vetřelce 3 jakožto androida Bishopa. Také jsme ho mohli spatřit na televizních obrazovkách jakožto Franka Blacka v seriálu Millenium z pera Crise „Akta X“ Cartera. Jako u předchozího rudého průkopníka, tak i zde zavítáme do teplé sedačky nějakého z vehiklů. Dostaneme se do palebné věže Shrikova letounu, bojového brnění, tanku a samozřejmě ponorky. To je zajímavým zpestřením, ale pořád se musíte jenom někam prosekat.V multiplayeru se dočkáte režimů Deatmatch a Team Deatmatch, Capture The Bag (Chápu, že hry přebírají Capture The Flag, ale Bag z TimeSplitters 2? Ale proti gustu žádný dišputát.) a nakonec ještě jeden, kde spolu hráči zápasí o nejvyšší postavení. Popravdě, Red Faction 2 i se svou demolicí není zaměřena na multiplayer. I když by mohlo, tak se zde kooperativní možnost singleplayeru neobjevuje.Red Faction 2 je hra, která na první pohled vypadá velice slibně, na první pohled se i hraje velice slibně, ale bohužel následuje ji stejný osud jako jejího předchůdce. Po čase se stává jen tuctovou 3d akcí, Geo Mod - negeomod. Pokud Vám malá inovace nevadí, sedí Vám styl, který Volition razí, tak si ji s klidem v duši kupte. Pravdou zřejmě je, že přehnaná inovace by mohla hru dostat někam do hitmanovských nebo solidsnakovských lovišť a to by možná nebylo pro firts person shooter úplně ono. Ale to nejde vymyslet v žánru fps nic nového??? Zřejmě zatím ne, takže si budeme muset počkat na něco inačího. Pro mne osobně v poklidu trůní na špici Half Life, ale vypadá to, že to nebude na dlouho.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Televize

Kde hledat na internetu televizní programy?

Televize se stala neodmyslitelnou součástí snad každé domácnosti a v mnoha z nich se zabydlela hned na několika místech. Nabídka programů je opravdu široká a mít přehled o tom, co která stanice vysílá není jednoduché. Z toho těží mnoho TV časopisů, které si můžete koupit na každém rohu. Jde ale i zadarmo a pohodlněji. Jak? No přece na internetu. tisknoutV dnešní době, kdy internet vládne světem a děti se nás neptají co znamená tohle a támhleto, ale usednou k počítači a kýžené slovo si vyhledají s příslušným vysvětlením, je zcela běžné, že i televizní program můžete najít na internetu. Samozřejmě můžete udělat něco pro své zdraví, zvednout se od počítače a zajít do trafiky s cílem zakoupit TV magazín nebo jiný časopis s programem televize, kterých je navzdory internetu stále víc a víc. Ovšem pokud jste tak pohodlní (slovo líní jsem se neodvážila použít) jako já nebo jste už na procházce byli, můžete si televizní programy zjistit na stránce, která vám bude vyhovovat. Doporučím vám některé osvědčené. Snad nejvíce navštěvovaným serverem je patrně 365dni.cz s vyhledáváním v TV, volbou stanic a rozdělením i podle obsahu. Zde si dokonce můžete stáhnou skvělý prográmek pro offline prohlížení programů vybraných televizních stanic. Nemusíte se tedy připojovat k internetu pokaždé, když chcete nahlédnout do televizního programu (ocení především majitelé vytáčeného připojení nebo cestovatelé s notebookem). Přehled programů si tento prográmek aktualizuje automaticky, jakmile se připojíte k internetu.Troufám si tvrdit, že televizní program na 365dni se plně vyrovná fyzickému časopisu. Nabízí nejen možnost podrobných informací o jednotlivých pořadech s fotografií, ale i upozornění na vámi vybrané pořady. Nenápadná ikonka v dolní liště nepřekáží a kdykoliv můžete kliknutím na ni aktivovat program. Otevře se vám okno s nabídkou televizních programů.V případě že netoužíte zatěžovat váš počítat dalšími prográmky a stačí vám přidat si do oblíbených nebo do záložek praktické stránky s televizním programem, mám pro vás další tipy.Velice zdařilým webem se jeví televizní program na Novinky.cz, kde najdete jako u předchozího serveru programy satelitních a jiných televizí. Grafika je méně pouťová, než u tv.sms.cz, což považuji za výhodu. I tady naleznete podrobnější info o pořadech. Chybí vyhledávání v TV, hledat můžete pouze podle data, ale i tak hodnotím kladně, jelikož i po této stránce často sáhnu.Velice pěkným a kvalitním serverem je TV Info, který nabízí nejen televizní program, ale i programy rádií a širokou škálu informací nejen kolem televize. Šikovné třídění a zdařilá grafika jej činí jedním z často vyhledávaných portálů. Přímo na úvodní stránce je i výčet portálů nabízející televizní program. Dokonale podrobný rozbor seriálů vás přinutí setrvávat na této stránce mnohem delší dobu, než je potřeba k nalezení požadovaného programu. V případě, že se chcete o televizi dozvědět něco více, vřele vám tento portál doporučuji. Dokonce tady můžete nalézt i programy kin, pokud neobjevíte nic vhodného v nabídce televize.Zajímavě pojatý, bez složité grafiky, s použitím modré barvy lahodící oku je televizní program na serveru iDnes . Je dostačující pro ty, kteří opravdu nehledají nic jiného než seznam pořadů. Nabízí vyhledávání v programu podle klíčového slova, data a televizního kanálu. Chybí ovšem podrobné informace o pořadu.Další server snažící se upoutat barevnou grafikou, která ovšem spíše připomíná tabulkový editor je Televize.cz. Tvůrci poměrně slušně napodobili klasický kalendář a barevně sladili horní menu.( O výběru barvy raději pomlčím, grafik byl patrně milovníkem pomerančů). Samotný výpis stanic je na můj vkus až přespříliš hýřící barvami. Původní záměr odlišit tak jednotlivé sekce vyznívá naprázdno a spíše mate, uspěl by nejspíš u dětských návštěvníků.Zpravodajský server České noviny neotálel a na své stránky taktéž zařadil televizní program. Ve vyhledávání jsou zahrnuty vcelku všechny základní požadavky, které by měly oslovit každého návštěvníka hledajícího klasický televizní program.Web je celkově konzervativně laděn, žádná křiklavá grafika, své příznivce si jistě najde.Nadmíru uspokojující a troufám si říci nepřekonatelný je Přepni.cz na portále Atlas. Zkrátka ATLAS opět boduje. V případě, že nehledáte čistě jen výpis televizních programů, pokocháte se zde i vy. Stránka je maximálně „nabušená“ veškerými informacemi týkajícími se televize, neopomíná i tolik přitahující drby o slavných, méně slavných i budoucích slavných. Dokonalá grafika a přehlednost řazení, pastelové barvy lahodící oku činí tento server číslem jedna v pomyslném žebříčku TV programů.Myslím, že jsem vám nabídla dostatek portálů s televizním programem. Za zmínku snad ještě stojí Centrum.cz, který je opravdu velmi přehledný s příjemnou grafikou, stručný popis u každého pořadu, u vybraných dokonce fotografie, vyhledávání v programu.Dalším serverem s cirkusově laděným horním menu se zdá Tiscali, který stejně jako Televize.cz nalezl zalíbení v pestrých barvičkách vhodných spíše na dětské portály. Oproti tomu použil na seznam pořadů odstíny šedé, čímž si zajistil pozitivnější hodnocení. Ještě upozorním na stránku Parabola, kterou bych zařadila mezi klasické provedení s pěkně seřazenými stanicemi a pořady.V případě že chcete programy kabelové a satelitní televize, obraťte se na UPC, kde jsou dopodrobna uvedeny programy snad všech existujících televizních kanálů. Toto jsou pravděpodobně nejznámější a nejlepší příklady, ovšem každý si už vybere podle svého uvážení a potřeb.

Pokračovat na článek


Digitálnímu vysílání

Digitální vysílání. Téma, které – soudě podle četnosti dotazů, jež k nám do redakce přicházejí – stále vyvolává mnoho otázek. Například pokud jde o rozsah pokrytí digitálním signálem, nutnost pořizovat si nový typ televizního přijímače nebo dekodér. Některé odpovědi najdete na následujících řádcích.Digitalizace je nevyhnutelnáSpousta problémů provázejících zavedení digitální televize nemůže nic změnit na tom, že rozjezd DTV je pouze otázkou času. Další rozvoj analogového vysílání totiž není možný. Kmitočtové spektrum jako přírodní zdroj je dnes prakticky vyčerpáno. Digitalizace je v tomto smyslu péčí o obnovitelný přírodní zdroj, zajišťovanou většinou státem (viz např. čl. 7 Ústavy ČR). Nové služby a technologie vázané na mobilitu vytvářejí tlak na omezování kmitočtových pásem vyhrazených pro televizi, a protože stávající přidělení těchto kmitočtových pásem bude na evropské i světové úrovni podrobeno revizi, bude se jí muset podřídit i Česká republika. Informační společnost, jejíž rozvoj je součástí Národní telekomunikační politiky (usnesení vlády ČR č. 324 ze 14. 4. 1999), má rostoucí nároky na šíři a formy přístupu k informacím a zábavě a digitalizace je jediný technologický postup, který to umožňuje.Výhody digitální televizeJednou z těch hlavních je fakt, že oproti analogové televizi ta digitální mnohem lépe využívá kmitočtové spektrum, jež je poměrně omezené. Jeden analogově vysílaný program zabírá jeho dost velkou část, v našich podmínkách konkrétně 8 MHz, což omezuje počet vysílačů, a tedy i programů. Digitální systémy dovolují v daném pásmu kmitočtů umístit větší počet programů, protože v jednom televizním kanálu jich lze pomocí multiplexu šířit několik (a k tomu navíc ještě další telekomunikační služby). Díky obrovské variabilitě digitálních přenosových systémů nelze přesně říci, kolika programy lze nahradit jeden analogový, ale při současném stavu techniky je reálné uvažovat o čtyřech až šesti. Navíc je vysílací sítě možné konstruovat tak, že všechny vysílače vysílají na stejném kmitočtu, diváci mají možnost výběru z mnohem rozsáhlejší programové nabídky než u analogové televize.Velkým problémem analogové televize je znehodnocení přijímaného signálu mnoha druhy rušení. Na řadě míst je sice možné zachytit spoustu televizních programů, ale žádný ve vyhovující kvalitě. Po obraze plují třeba různé šikmé pruhy (moaré) způsobené křížovou modulací nebo jiným rušivým signálem, jindy je obraz zašuměný nebo má takzvané „duchy“, což jsou vícenásobné kontury způsobené odrazy vysílaného signálu od kopců nebo budov. Signál digitální televize je vůči těmto typům zkreslení prakticky imunní. Navíc – i když se tato rušení vyskytnou – neprojeví se vůbec v kvalitě obrazu, nýbrž pouze například zhoršením dosahu vysílače. Jinými slovy, pokud digitální signál v místě našeho bydliště je v dostatečně silný, je příjem vysílaného obsahu vždy bezvadnýPro přenos analogové televize se u nás v současné době používá výhradně systému PAL (dříve to byl ještě SECAM), v USA je to NTSC. Všechny tyto systémy však mají společnou nevýhodu: pro přenos jasových i barevných informací používají stejné pásmo kmitočtů, takže se ani nejdokonalejším dekodérům nepodaří zcela oddělit tři barevné kanály (červený, zelený a modrý), které je teprve možné přivést do obrazovky. Výsledkem jsou často rozmazané barevné přechody nebo rušivé struktury v obraze. Digitální televize umožní přenášet všechny tři barevné složky nezávisle a zcela nás tak zbaví rušení, jimž odborníci říkají cross-color a cross-luminance. Výsledkem zřetelným pro diváka je podstatně čistější obraz.U digitální televize stačí k pokrytí stejného území výrazně nižší vysílací výkon vysílačeUmožňuje to takový typ modulace, u které pro dekódování stačí mnohem menší odstup užitečného signálu od šumu. Můžeme tedy říci, že vysílání digitální televize je nejen levnější než vysílání analogové, ale že digitální televize je navíc i ekologická.Zatímco příjem analogového televizního signálu v jedoucích vozidlech není prakticky možný vůbec, digitální vysílání dovoluje používat přenosné přijímače s jednoduchými anténami, aniž by jejich poloha nějak ovlivňovala kvalitu zvuku nebo obrazu, takže i příjem televizního vysílání v jedoucích vozidlech je (za předpokladu dostatečné síly signálu) naprosto kvalitní. Digitální přenosové systémy umožní, aby se základním formátem stal obraz s poměrem stran 16:9, který lépe odpovídá fyziologickým aspektům lidského vidění a umožní lépe využít velkoplošné obrazovky. Jednodušší bude i převod kinematografických filmů pro televizní vysílání. Digitální technika umožní ve vysílání rovněž široké využití vícekanálových zvukových systémů (Dolby Digital, DTS), známých doposud jen z kin nebo nosičů DVD.Změní se doplňkové služby televizního vysíláníTeletext získá prvky podobné internetu, v domácích videích bude možné pásek nahradit harddisky. Divák tak ve znatelně větší míře přestane být vázán na časový program televizních stanic a získá mnohem větší svobodu při rozhodování o tom, co sledovat. Navíc si bude moci vybírat jen pořady, jaké chce skutečně vidět, a vytvořit si z nich svůj individuální program v čase, který mu vyhovuje. To vše bude moci být zjednodušeno a automatizováno díky dokonalému popisu vysílaných programů v elektronickém průvodci.Digitální televize nemusí být jen pasivním prostředkem zábavyMožnosti zavést interaktivitu přinese i zpětný proud dat směrem od diváka. Způsobů, jak toho využít, se dá vymyslet nepřeberné množství. Diváci budou například moci hlasovat v soutěžích či anketách, účastnit se diskusí a podobně. Obousměrný tok informací jistě přinese časem i nový systém televizních výukových programů (například jazyků), jež umožní prověřovat divákovy znalosti, hodnotit je atd. Podobu zřejmě změní i diskusní pořady, protože každý divák bude moci aktivně reagovat a jeho reakce okamžitě získá moderátor. Interaktivita umožní i domácí elektronické bankovnictví, elektronické nakupování, elektronickou poštu pro každého, atd. Velkou radost přinese interaktivní digitální televize milovníkům sportu. Budou si moci sami vybrat, z pohledu které kamery chtějí vidět zpomalené záběry podařené akce či gólu, nebo dát přednost dalšímu ději na hřišti bez opakování. Milovníci formule 1 i jiných podobných soutěží si zase mohou zvolit, jestli raději uvidí závod prostřihávaný z různých kamer nebo třeba jen z té, co je na přilbě jejich oblíbeného závodníka. Divák si také bude moci zvětšit vybrané detaily. Spolu s digitálním televizním signálem lze šířit i digitální rozhlasový signál nebo internetBrzy by se proto měly objevit systémy kombinující televizi s počítačem, což dále výrazně rozšíří uživatelovy možnosti. Výhody digitální televize se dotknou i výrobců televizních přijímačů a set-top boxů. Jednak je samozřejmě v jejich zájmu přicházet na trh stále s něčím novým, co by diváky přitáhlo a přimělo ke koupi nového výrobku, ale digitální technika umožní hlavně značné úspory při výrobě, nastavování a oživování nových přístrojů.Nevýhody digitální televizeDiskuse se vedou zejména o stupni komprese obrazu. Samozřejmě, pokud obraz komprimujeme tak, že zanedbáme nejen nadbytečné, ale i nepodstatné informace, nikdy nezískáme původní obraz (ztrátová komprese). A je možné se dohadovat o tom, jaký detail, jaká informace je ještě podstatná a která je nepodstatná. Horší však je, že ono rozhraní mezi podstatným a nepodstatným bude jiné nejen u každého diváka, ale i u každého typu obrazu. Mnoho času bylo proto věnováno subjektivním testům, jaký stupeň komprese je ještě přijatelný a jaký je už rušivý. Ekonomové a manažeři televizních společností mají samozřejmě snadno pochopitelnou snahu ušetřit finance za přenosové trasy, zatímco inženýři, zejména ti „ze staré školy“, se snaží o co nejdokonalejší obrázky, nejraději úplně bez komprese, k jejichž přenosu jsou ovšem zapotřebí podstatně vyšší (a dražší) datové toky. Pravda je přitom – jak už to bývá – někde uprostřed. Pokud běžný divák nevidí rozdíl mezi nekomprimovaným a komprimovaným obrázkem, pak je jistě zbytečné ony nepodstatné informace přenášet. Pokud však zvítězí ekonomika a divákovi budou televizí servírovány obrázky ne nepodobné několikrát kopírovanému záznamu VHS, pak to taková stanice jistě pocítí na podstatném poklesu sledovanosti. Problémy souvisejí i se zaváděním digitální televize do praxePotíže působí určitá „setrvačnost“ koncových uživatelů a jejich neochota investovat do nové technologie. Ukazuje se totiž, že podstatná část diváků je v podstatě spokojena s rozsahem a kvalitou stávajícího analogového vysílání. Mnozí mají přístup k satelitnímu či kabelovému šíření programů, jejichž množství a pestrost považují za zcela dostatečné. Pořízení set-top-boxu, případně nákup poměrně drahého digitálního TV přijímače, se tak řadě domácností jeví jako zbytečný výdaj.Pro vysílatele představuje digitalizace zejména vysoké dodatečné náklady na paralelní šíření signálu dvěma cestami (analogově a digitálně) po dobu trvání přechodného období, které může být dost dlouhé (i pět a více let). Mnozí vysílatelé navíc plánují rozšíření své programové nabídky, což vyžaduje další značné investice. Je také nutné vybudovat sítě zemského digitálního vysílání v kmitočtovém pásmu, kde v současnosti pracují analogové vysílače (zpracovat projekty sítí, projekty rekonstrukce a výstavby, obměnit vysílače, vystavět nová střediska atd.). V kmitočtovém spektru jsou při zavádění digitálního vysílání nezbytné velmi rozsáhlé přesuny, což vyžaduje dokonalou mezinárodní koordinaci. V důsledku těchto změn dochází k postupnému omezování funkce analogových systémů, a tím i ke zhoršení příjmu stávajícího analogového vysílání v některých lokalitách. V neposlední řadě je nutné ošetřit celý proces přechodu na digitální vysílání nezbytnou legislativou. Na příkladě České republiky lze ukázat, že právě to může nakonec zavinit zásadní zdržení realizace digitální technologie.Jak je ČR pokryta pozemským digitálním vysíláním?Dnes je možné přijímat řádné vysílání DVB-T prostřednictvím vysílačů umístěných na území Prahy a Brna (v brzké době i Ostravy) v těchto lokalitách:Praha-město (Mahlerovy sady), Praha-Cukrák, Brno-Hády, Brno-město (Barvičova) a od února 2006 i Ostrava (Slezská Ostrava) – řádné vysílání ČRa, multiplex A. Praha a blízké okolí mají tedy zajištěnu možnost příjmu mnohdy jen na vnitřní náhražkovou anténu; v případě kvalitní střešní antény je možný také dálkový příjem na většině území Středočeského kraje. Podrobnější informace o pokrytí signálem jednotlivými projekty vysílání DVB-T lze najít například na internetové stránce http://digitalnitelevize.cz/informace/dvb-t/dvb-t-v-ceske-republice.html nebo konkrétně o multiplexu A na serveru společnosti Radiokomunikace, a.s.Je ke staršímu televizoru nutné pořizovat nový typ přijímače?Není. K příjmu digitálního vysílání na běžných analogových televizorech slouží právě ona zmiňovaná „krabička", správněji DVB-T set top box. Vedle toho se na trhu objeví i televizory umožňující přímo příjem vysílání DVB-T. Situaci lze přirovnat k zavádění druhého programu počátkem 70. let minulého století. Majitelé starších televizorů si kupovali tzv. konvertory, které jim umožnily příjem 2. programu Československé televize. Vedle toho ovšem byly v prodeji i nové televizory s už vestavěnými příslušnými obvody, jež v krátké době z trhu vytlačily televizory jednoprogramové. Stejný průběh bude mít nejspíš i proces zavádění digitálního vysílání.Je nutné pořizovat „krabičku“ na satelitní příjem vysílání?Nejspíš nikoliv. Z technického hlediska je „krabička“ pro příjem vysílání DVB-T vlastně obdobou satelitního přijímače. Vlastníme-li tedy digitální satelitní přijímač, nejspíš nebudeme potřebovat přijímač DVB-T. Vše ovšem záleží na tom, jestli budou jak na satelitu, tak v terestriálním vysílání dostupné tytéž služby, o které budeme mít zájem. Bude se digitálně vysílat jen ve formátu 16:9?Pravděpodobně ne. V archivech je celá řada pořadů vyrobených ve formátu 4:3, které budou televizní společnosti stále využívat. Vysílání pouze ve formátu 16:9 lze očekávat snad jen u specializovaných filmových kanálů, které nebudou sahat pro archivní filmy, protože drtivá většina nové filmové produkce je už širokoúhlá.Zasáhne digitální vysílání i příjem ČT přes kabelové televize?I když Česká televize dává své programy kabelovým společnostem pouze k dispozici, rozhodně jim i jejich zákazníkům – divákům – zavedení trvalé digitální služby život zpříjemní. Naše programy ve vynikající technické kvalitě budou moci pro svoji síť její provozovatelé získat snadněji než dosud a nic jim nebude bránit obohatit programovou nabídku o další kanály, které jsou z analogových vysílačů nedostupné. Při dalším rozvoji digitálních služeb však bude vznikat tlak na provozovatele kabelových sítí, aby své systémy náležitě modernizovali.Přijímače pro DVB-TV souvislosti se zahájením řádného provozu se budou spotřebitelé jistě zajímat o to, jaký přijímač si vlastně koupit, proč jsou některé dražší a jiné levnější, na co si dát při výběru pozor, atd. Právě jim jsou určeny následující informace:Digitální vysílání lze zachytit přijímači nesoucími logo DVB-T. Samozřejmě pouze tam, kde bude signál z digitálního vysílače dostupný. Zmíněné logo můžeme v zásadě najít buď na tzv. integrovaných přijímačích, tedy na televizorech, které jsou již pro digitální příjem vybaveny, nebo na tzv. set-top-boxech, což jsou vlastně jakési konvertory, jež digitální vysílání převedou na analogové signály, které lze zavést do běžného televizoru. Nejsnáze tento druhý typ přijímačů můžeme přirovnat k satelitním přijímačům, pamětníci si také mohou vzpomenout na krabičky, jež se počátkem 70. let používaly pro příjem 2. televizního programu. Elegantnější (a také dražší) je samozřejmě první řešení, které si zvolí nejspíš ti, kdo stejně chtějí svůj televizor vyměnit. Bohužel na našem trhu jsou zatím pouze dva či tři typy takových přístrojů, takže není zatím z čeho vybírat. Ovšem jejich podíl se bude jistě zvyšovat a ceny klesat. Pro uživatele je takové řešení komfortnější už jen proto, že vystačí s jediným dálkovým ovladačem. Naopak dvěma ovladačům se nevyhneme u řešení se set-top-boxem, ale tam si už dnes můžeme vybírat z desítek typů na trhu, a to dokonce v širokém rozsahu cen.Novinkou digitální televize je divákova možnost ovlivňovat parametry a vlastnosti zvukového doprovodu. Vedle svobodné volby poslouchat pořad mono, stereo nebo vícekanálově, lze současně přepínat jazykové mutace pořadu, aktivovat výše popsané služby pro handicapované diváky nebo ve večerních hodinách uměle snížit poměr hlasitých a tichých pasáží, aby televizní přístroj nerušil okolí.DVB přinese radikální zkvalitnění dosavadního diváckého zážitku. Vedle zavedení širokoúhlého formátu obrazu poskytuje bohatou paletu různých forem zvukového doprovodu. Tyto možnosti lze – vedle uplatnění prostorového zvuku – využít i jako podporu handicapovaným divákům.Často uváděnou atraktivní variantou digitálního vysílání je možnost zvolit u vybraných pořadů pohled na snímanou scénu podle vlastních představ. Původně se počítalo s uplatněním tohoto typu služby u sportovních pořadů, postupně jsou však nacházeny divácky velmi přitažlivé aplikace ve vazbě na tzv. virtuální studia. Digitální vysílání počítá s aktivní rolí diváka zajištěním jeho zpětné vazby na televizní studio a program s mnoha variantami této služby.Datové služby – i v tomto případě jde o zcela novou kvalitu výjimečnou v tom, že už nemusí být bezpodmínečně vázána na přenášený program.V této souvislosti se hovoří nejčastěji o poskytování internetových služeb, dálkové ovládání divákova set-top-boxu zabezpečí rovněž datová služba, která tak nabídne rozsáhlé možnosti kreativity nacházení dosud netušených výrazových možností televizního programu.Za velmi významné lze pokládat postupné zdokonalování doprovodných informací o nabízených programechV rámci digitálního TV vysílání se počítá s přenosem popisných údajů jednotlivých programů, na jejichž základě bude divák moci využívat službu Elektronického programového průvodce (EPG). Přijímač tak získá souhrn informací o zachytitelných programech a bude schopen divákovi nabídnout skutečně dokonalé podklady pro jeho volbu. Ve své jednodušší formě bude služba připomínat výrazně zdokonalený teletext, v té vyšší interaktivní multimediální magazín, třeba s ukázkami jednotlivých pořadů a hlavně s možností pomáhat divákovi při výběru pořadů podle jeho přání a představ.Bezprostřední vazbu na veřejnou službu má i to, že podtitulky pořadů lze v rámci DVB nabízet v datové formě, čímž divák získá nástroj, kterým bude schopen ovlivnit jejich podobu (barvu, velikost a typ písma) či umístění textu na zobrazovací ploše.Doprovodná data napomohou divákovi v dokonalé orientaci uvnitř široké programové nabídky a ve výběru pořadu, zprostředkují mu podrobnější informace o tvůrcích a následně zvýší jeho komfort při sledování televize.I v oblasti datových služeb existují možnosti podpory handicapovaných diváků. Jsou orientovány na tři okruhy potenciálních uživatelů: jsou to jednak diváci s poruchami sluchu, kteří jsou však schopni číst, druhou skupinu tvoří lidé s poruchami vidění, v té poslední jsou osoby neslyšící, jejichž prioritním komunikačním prostředkem je znaková řeč. Znaková řečTato služba je ve své standardní podobě v České televizi dlouho využívána. Lze tušit, že DVB nabídne její poněkud vyšší formy. Zatímco ostatní podpora postižených diváků, jako je popis obrazové scény pro nevidomé či podtitulkování pro sluchově handicapované, jsou součástí televizního vysílání akceptovatelnou pro celou širokou obec diváků, pro znakovou řeč se hledají taková technická řešení, aby ji mohli aktivovat jen ti, jimž je určena. Pokud by byl interpret znakové řeči nedílnou součástí obrazové scény, mohl by běžného diváka rozptylovat. Je to možná jeden z důvodů, proč bývá znaková interpretace omezována pouze na pořady zpravodajského typu. Některé společnosti opatřují své pořady znakovým doprovodem až při jejich reprízování v neatraktivních časech. Z těchto důvodů by byl optimální systém umožňující divákovi volbu využít či nevyužít při sledování pořadu podporu znakovou řečí. Jako velice perspektivní řešení se jeví distribuce samostatného kanálu s touto informací v rámci doprovodných datových služeb. Jako doklad toho, že se metoda opravdu rozvíjí, mohou sloužit úvahy o možnosti datově ovládat pohyby virtuálně modelované postavy na divákově straně při respektování nezbytného rozlišení detailů dlaní a mimiky obličeje, obrazových prvků klíčových pro vyjádření znakové řeči.PodtitulkováníJde o známé téma, ale nás tentokrát bude zajímat pouze role podtitulků sloužících sluchově handicapovaným divákům. Předmětem probíhajících diskusí je optimální forma distribuce podtitulků a definice jejich vhodné podoby. Podnětem pro otevření této problematiky jsou vážné výhrady vůči dosavadní praxi distribuce podtitulků pevně vložených do obrazu. Řešena je otázka jejich správného umisťování, dobré viditelnosti na barevně proměnném pozadí obrazové scény, velmi závažné připomínky směřují ke vhodnému uspořádání podtitulků.Výhodné je podpořit orientaci v podtitulcích využitím rozdílných barev písma. Divák si velmi rychle osvojí, jakou barvou písma jsou vyjadřovány dialogy které postavy, a hovoří-li se mimo obraz, je takové rozlišení dokonce velmi užitečné. S citem se musí volit, kolik pro děj klíčových postav bude barevně rozlišováno, protože příliš vysoký počet by působil rušivě. Jiný názor doporučuje použít barvu pro vyjádření typu zobrazovaného textu. Dialogy jsou například standardně vyjadřovány modře, zelená patří zpěvu a žlutě jsou zobrazovány hlasy z ozvučovacích zařízení, rádia či telefonu. Pro děj důležité zvukové efekty je nutné rovněž vyjadřovat podtitulkem (bouchnutí dveří či zvonek telefonu). Jak je vidět, dá se toho na podtitulcích ještě dost vylepšovat. Nejen jejich grafická interpretace a dramaturgie, ale i jazyková kultura je vnímána jako nedílná vlastnost. V odborných studiích, které se tímto problémem zabývají, se oprávněně tvrdí, že obsahově kvalitní podtitulky hrají v životě handicapovaných uživatelů podobnou roli jako nutnost obklopovat dítě dokonalým jazykem v době, kdy se učí mluvit. Nesporný význam mají kultivované podtitulky i pro obyvatele, pro něž je domácí jazyk jazykem sekundárním, jinými slovy, čistotou podtitulků lze napomoci tříbení jazyka.Zvukové podtitulkyTato služba má být jakousi variantou popisu obrazové scény a vychází z předpokladu, že zahraniční film není nákladně dabován, nýbrž odbavován pouze s podtitulky v národním jazyku (tentokrát nikoliv jako kompenzace sluchově postižených). Takové podtitulky distribuované ve formě doprovodných dat je pak možné pomocí hlasové syntézy u diváka využít k čemusi, co se sice podobá službě Popis obrazové scény, ale liší se od ní zásadně tím, že neobsahuje popisy situací, které nelze z dialogu odvodit. V každém případě se však o vítané zpřístupnění děje zahraničního filmu retardovanému divákovi rozhodně jednat může. Názoru, že oproti Popisu obrazové scény je zde řada omezení, lze oponovat tím, že služba má předpoklady nalézt daleko širší uplatnění u jiné skupiny diváků než jsou nevidomí. Jsou tím míněni lidé, jimž činí potíže sledování rychlého originálního dialogu a srozumitelnost jim snižuje doprovodná hudební a ruchová složka pořadu. Půjde o osoby dyslektické, starší či mentálně retardované, které upřednostní „hovořící titulky“ kvůli jejich stručnosti a srozumitelnosti. Úspěšnost zavedení zvukových podtitulků je silně vázána na pokrok v oblasti syntetizované řeči. Počítá se se syntézou mužského a ženského hlasu a Česká televize věnuje této oblasti velikou pozornost. Podporou univerzitního výzkumu pomáhá vytvořit český modul profesionální hlasové syntézy.Zvukový doprovod v rámci digitálního vysíláníV oblasti zvuku nabízí digitální televize možnosti dosud nevídané. Nejde přitom výhradně o zdokonalování divákova zážitku vícekanálovou reprodukcí, což je rozhodně velikým lákadlem, ale i o podporu handicapovaných diváků. Dnes už lze pokládat za neoddiskutovatelné, že vícekanálový zvuk se stává synonymem moderních multimediálních řešení. Digitální televize se k této zásadě plně hlásí a podporuje ji řadou technických opatření a modernizačních kroků. Ani programově nebude obtížné poskytovat divákovi dostatečný počet pořadů s prostorovým zvukovým doprovodem: vždyť filmy, oblíbená programová složka většiny televizních kanálů, jsou standardně vybavovány takto vyspělým zvukem už řadu let, díky čemuž mohou televizní společnosti – mají-li dostatek přenosové kapacity v rámci vysílání DVB – poskytovat hluboký zážitek všem majitelům domácích kin. Pro ně se tak TV vysílání stává vedle dosud dominantních disků DVD významným a kvalitním signálovým zdrojem.Přestože by to diváka vlastně vůbec nemuselo zajímat, může být užitečné uvést některé problémy přechodu na multikanálové vysílání. Jde o rozpor v tom, že vedle vícekanálové verze je stále nutné odbavovat směrem k divákovi i doprovod stereofonní. Musí to tak být proto, že dosud neexistuje standard pro elektronickou konverzi signálu z vyšší verze na nižší přímo v divákově zařízení. Podobu zvukového stereoobrazu je proto nutné vytvořit ve studiu a samostatně odvysílat. Pokusy v této oblasti prokázaly, že odlišný postup vede ke stížnostem diváků na srozumitelnost nebo k velmi striktním a omezujícím pravidlům pro vícekanálový mix zvuku. Tím však komplikace nekončí. Originální filmový zvuk je připraven pro dokonale akusticky upravený kinosál náležité kubatury a počítá se zcela soustředěným a vnějšími vlivy nerušeným divákem. Používaný zvukový doprovod tak může být konstruován optimálně, s ohledem na velkoplošný obraz, a může využívat širokou dynamiku, neboli vysoký poměr mezi nejhlasitější a nejtišší částí filmu. Divák televizní má však podmínky pro sledování pořadů zcela odlišné. Jeho byt nebývá speciálně akusticky upraven ani izolován od okolního dění a kvalita jeho reprodukčního zařízení za tím v kině zpravidla silně pokulhává. Těmto okolnostem je tedy nutné parametry doprovodného zvuku přizpůsobit: snížit dynamiku zvuku, zdůraznit dialogy, případně upravit šíři zvukové báze a kompenzovat tak rozpor mezi mamutím plátnem kina a dosud běžnými úhlopříčkami televizních přijímačů. Ověřeným řešením radikálního zdokonalení přínosu vícekanálového zvukového doprovodu v domácích podmínkách je jedině výroba televizních verzí filmových projektů. (podle Milan Gazdík, Česká televize)

Pokračovat na článek


LCD TV Bravia – fakta a mýty

Jak jistě víte, na rozdíl například od automobilového průmyslu, kde si můžete snadno porovnat výkon, točivý moment, spotřebu a objem zavazadlového prostoru u dvou konkurenčních automobilů, v TV průmyslu začali někteří výrobci používat, často ve snaze „vylepšit“ své výrobky, různé metody měření parametrů televizoru.Důsledkem je to, že hodnoty vybraných parametrů dvou konkurenčních LCD TV přijímačů jsou neporovnatelné a Sony, stejně tak jako někteří jiní výrobci, z tohoto důvodu od zveřejňování některých specifikací upouští. V následujícím přehledu najdete informace o nejčastěji uváděných parametrech televizorů a způsobech jejich měření.Pozorovací úhelPozorovací úhel udává Sony jako hodnotu, při níž poklesne kontrast panelu na úroveň 10:1. Panely v televizorech Sony BRAVIA dosahují hodnot až 178°; někteří výrobci začali při měření používat nižší hodnotu kontrastu a logicky tak tabulkově „vylepšili“ své hodnoty pozorovacího úhlu.Doba odezvyDoba odezvy panelu bývá zhusta udávána jako přechod černá-bílá-černá nebo, častěji, šedá-bílá-šedá. Panely Sony dosahují hodnot až 8ms. Někteří výrobci, ve snaze zlepšit výsledky, použili do průměru barev, z nichž je tato hodnota získána, pouze vybrané barevné přechody a dostali se tak až na hodnoty okolo 3ms. Tím se hodnoty díky různým způsobům měření opět stávají neporovnatelnými.Dynamický kontrastDynamický kontrast, na první pohled, působí jako porovnatelný parametr, leč i metody jeho měření se mohou lišit.Spolupráce se společností SamsungSony kupuje panely od Samsungu – tato věta zaznívá z úst některých prodejců poměrně často, zvláště, uvědomíme-li si, že se jedná o nepravdivou informaci. Společnosti Sony a Samsung založili společný podnik (továrnu) na výrobu LCD modulů – S-LCD. Podíl obou společností v S-LCD je 50%:50% s rozdílem jedné akcie ve prospěch společnosti Samsung Electronics. Tangjung, Asan-City, ChungCheongMan-Do, Korea je místem, kde se továrna nachází a vedle produkce tzv. „mother glass“ (základní vrstva LCD panelu o rozměrech zhruba 2×2 m) produkuje kompletní LCD zobrazovače, jež jsou produkovány odděleně a nezávisle pro obě společnosti. Krom toho, každá ze společností používá odlišná kritéria a standardy pro měření a stanovení vlastností konečného produktu. Společnosti Sony a Samsung se v tomto roce dohodly, že rozšíří produkční kapacitu S-LCD továrny a vybudují další výrobní linku na panely 8. generace.LCD panel se sestává z několika vrstev (podsvětlení, difuzory, vrstva LCD, polarizátory a filtry); společnost Sony používá v mnoha případech vlastní řešení, související například s podsvětlením panelu. Technologie Live Colour Creation zahrnuje, mimo jiné, přítomnost speciálních podsvětlovacích trubic, jež viditelně posouvají schopnosti panelu zobrazovat hlubší barevné odstíny zejména v oblasti červené a zelené barvy. Nejnovější konstrukční specialitou je pak přítomnost tzv. RGB LED – diod, určených pro podsvětlení panelu. Na rozdíl od konvenčních bílých diod naše řešení umožňuje umožňuje nejen dílčí regulaci podsvícení panelu, ale i úpravu barvy podsvětlení panelu pro získání ještě širší barevné škály a vyšších hodnot kontrastu.LCD televizor je poměrně složitým přístrojem, jehož možnosti a vlastnosti neurčuje pouze panel, ale řada dalších obvodů. V televizorech Sony BRAVIA jde např. o obrazové procesory BRAVIA ENGINE, jež zásadní měrou ovlivňují výsledné obrazové parametry přístroje. Vlastní výroba LCD televizorů BRAVIA pak probíhá ve výrobních závodech Sony ve slovenské Nitře a španělské Barceloně, které svou produkcí zásobují evropský trh.Spolupráce se společností SharpS rostoucí poptávkou po velkoplošných LCD televizorech s úhlopříčkami nad 52“ a snahou o zefektivnění jejich výroby vyvstal požadavek na dostupnost „mother glass“ větších rozměrů. Společnosti Sony a Sharp proto v roce 2008 podepsaly dohodu o vybudování společné továrny na LCD panely 10. generace, která vyroste v japonském Sakai v Osace a Sony v ní bude držet třetinový podíl. Třetina produkce mother glass bude použita pro výrobu LCD panelů pro televizory Aquos, třetina pro LCD panely Sony BRAVIA a zbývající třetina bude společností Sharp prodávána vybranému dalšímu partnerovi. Továrna začne vyrábět panely přibližně od jara roku 2010.Energetické nároky LCD televizorů ve srovnání s plazmovými zobrazovačiEkologický aspekt, včetně nároků na spotřebu energie, je pro společnost Sony klíčovým při návrhu nových výrobků. LCD televizory, v naprosté většině, mají, v porovnání s plazmovými TV, menší energetické nároky. Můžete se setkat s argumentací, že udávaná spotřeba plazmového TV (typicky 280-400W pro 42“ TV) je ve skutečnosti mnohem nižší. Novější plazmové televizory disponují obvody řízení spotřeby a jejich reálná spotřeba, pokud nezobrazují trvale jasné barvy, je nižší. Můžete se však setkat i s názorem, že spotřeba LCD televizoru je trvale neměnná, neboť podsvětlovací zářivkové trubice trvale svítí a platí proto údaj o příkonu, uvedený na výrobním štítku. Televizory Sony BRAVIA disponují velmi pokročilými možnostmi nastavení úrovně podsvětlení panelu, jejichž úpravou uživatel mění nejen obrazové parametry, ale snižuje také spotřebu přístroje. Výhodou je aktivace senzoru okolního osvětlení v místnosti, který regulaci jasu provádí automaticky a snižuje tak, v případě potřeby, spotřebu televizoru. U televizoru KDL-40W4000, jehož „štítková“ spotřeba je 201W, je možné dosáhnout až, bezmála, poloviční spotřeby úpravou obrazových parametrů respektive podsvícení panelu. Věřte, že pro sledování v běžných domácích podmínkách je více než dostačující úsporný režim podsvětlení panelu a i tak vás Sony BRAVIA ohromí svými barvami a kvalitou zobrazení.Spotřeba televizních přijímačů Sony Bravia ve stand-byZákaznické středisko Sony se v nedávné době setkalo s dotazem zákazníka, který rozporoval udávanou spotřebu LCD TV BRAVIA v režimu stand-by (0.3W) s tím, že se svým wattmetrem naměřil hodnotu přibližně 25W. Jak to tedy se spotřebou opravdu je? Po vypnutí TV dálkovým ovladačem se přístroje přepnou do skutečného stavu stand-by až po cca 3-4 minutách od zadání povelu dálkovým ovladačem. Toto zpoždění je nutné pro vyhledání, zda na naladěných DVB-T programech není k dispozici nový software, dále pro uložení dat a eventuální instalaci, resp. další „úklidové“ práce v televizoru. Po tuto přechodnou dobu přístroj odebírá ze sítě přibližně 25W (dle modelu).Až po uplynutí této doby se přístroj automaticky přepne do skutečného stavu stand-by, a jeho odběr poklesne na hodnotu 0,3W (nebo dokonce méně u nejnovějších modelů), což je hodnota uváděná v našich technických specifikacích. Toto přepnutí je možno snadno identifikovat jako určité cvaknutí relé zdroje napájení.Proč přesto, při měření amatérskými wattmetry, naměříte odlišné hodnoty? Pro napájení je u našich přístrojů použit tzv. pulsní zdroj. Proud odebíraný na primáru přístroje v režimu stand-by potom není sinusový, nýbrž má tvar krátkých impulsů. Běžnými multimetry, které jsou cejchovány pro měření veličin se sinusovými průběhy, je možno potom naměřit hodnoty příkonu s chybou dosahující desítek až stovek procent. Použitím dokonalejšího přístroje, který je schopen měřit tyto složité průběhy přesněji (např. digitální osciloskopy, atd….) se ukáže, že efektivní hodnota proudu se ve skutečnosti pohybuje kolem hodnoty 0,4mA. Zdánlivý odebíraný příkon tak činí cca 0,9 W. Reálný příkon, kde by byl vzat do úvahy i fázový posun mezi napětím a proudem je samozřejmě menší než oněch 0,9 W avšak jeho přesné změření není zřejmě proveditelné běžnými měřícími přístroji. Jak zjistit hodnotu integrálu součinu napětí a proudu po dobu jedné periody u nesinusových průběhů (pro hodnoty pod 1 W) například pomocí počítače je úloha přesahující bežné možnosti opravářů spotřební elektroniky.

Pokračovat na článek


Hitachi

Hitachi je přední společností v oblasti televizorů s plochými panely A SOUČASNĚ i v technologiích výroby harddisků (HDD) – a nyní poprvé je spojila v řadě X. Velikost nespočívá jen v rozměrech – plazmové televizory P50XRO1 s úhlopříčkou 50 palců (127 cm) a P60XRO1, který má úhlopříčku 60 palců (153 cm), jsou vybaveny vestavěnými harddiskovými rekordéry s kapacitou 250 GB a dvěma tunery pro digitální vysílání. Diváci si nyní mohou přednastavit začátek záznamu nebo začít nahrávat okamžitě, pozastavit sledování živého vysílání („live pause“) i využívat funkci „chase playback“ (souběžný záznam i sledování) a současně mají přístup k bezplatným televizním kanálům – a to vše je integrováno v jediném televizoru. Pro ty, kdo mají doma méně místa, nebo nepožadují funkce nahrávání, nabízí LCD model L37XO1 s úhlopříčkou 37 palců (94 cm) totéž HD rozlišení 1920 x 1080 a funkce pro rozšíření obrazu jako mají plazmové modely kombinované s revoluční technologií výroby LCD panelů IPS Alpha a obnovovacím kmitočtem 100 Hz. Technologie IPS Alpha pomáhá LCD panelům vytvořit jasnější obraz s vyšším kontrastem, jenž zůstává konzistentní i při pohledu z extrémních pozorovacích úhlů a radikálně mění úroveň zážitku ze sledování obrazu na LCD obrazovkách. Richard Bass, hlavní manager divize Display Products společnosti Hitachi Digital Media Group k tomu říká: „Stále větší dostupnost programů ve vysokém rozlišení a nové platformy médií, jako například Blu-ray disky, si žádají novou generaci plochých obrazovek. V prostředí HD je kvalita obrazovky vším – televizor je posledním a nejdůležitějším článkem v řetězci, který obraz zpracovává. U řady X vzala společnost Hitachi své dosud nejlepší plazmové a LCD obrazové technologie a využila jejich nasazení na maximum. A jelikož každý jednotlivý komponent je výhradně a přímo dílem společnosti Hitachi, všechny navzájem spolupracují v dokonalé harmonii. Řada X je jasným vyjádřením našeho postoje, že ohledně kvality neděláme žádné kompromisy. Všechny modely jsou vyrobeny podle našich nejpřísnějších specifikací v novém evropském výrobním závodě společnosti Hitachi v České republice.“ Podle Richarda Basse je výsledek jasný: „Když spatříte HD program na plochých televizorech řady X, okamžitě si uvědomíte, co vysoké rozlišení skutečně znamená. Je to zážitek, o který filmoví tvůrci, vývojáři her a programátoři usilovali – skutečné uplatnění HD, Blu-ray médií a konzolí příští generace.“ Plazmové televizory nabité funkcemiModely P50XRO1 a P60XRO1 mají vestavěné harddiskové (HDD) rekordéry s kapacitou 250 GB a dva tunery digitálního vysílání – představují tak nejlépe vybavené plazmové televizory ve své třídě. Umožňují uživatelům pozastavit příjem živého vysílání, nahrávat pořady a souběžně sledovat jiné, nastavit si nahrávání pořadů předem – a poskytují tak uživatelům mnohem větší komfort a přednosti na vysoké úrovni. Proč čekat, když se můžete mezitím dívat? Pro maximální pohodlí tyto televizory nabízejí funkci „chase playback“, takže se můžete začít na pořad dívat, přestože jeho nahrávání ještě neskončilo. Tyto plazmové televizory jsou ideálním řešením domácí zábavy pro montáž na stěnu, které nepotřebuje žádné další doplňky – nicméně stejně tak dobře je můžete rozšířit o samostatné HDD rekordéry (digi boxy) a zvýšit tak kapacitu jejich záznamu. Pro ty, kdo od svého televizoru chtějí více než jen sledování televizních programů, nabízejí všechny modely (včetně LCD televizoru) porty HDMI prakticky umístěné buď v čelním panelu nebo z boku. Díky tomu je snadné k televizoru připojit videokamery, DVD a Blu-ray přehrávače a herní konzole, aniž by bylo nutné složitě manipulovat s kabely v zadní části přístroje. Procesor ‘Movie FRC’ slouží pro převod obrazu z filmového plátnaŘada X je první produktovou řadou vybavenou jedinečnou technologií společnosti Hitachi ‘Movie FRC’ pro převod snímkového kmitočtu, jež mohutně vylepšuje zážitek při sledování filmů. Většina televizorů při převodu filmové předlohy, která bývá natočena rychlostí 24 snímků za sekundu, pro dosažení formátu vhodného pro domácí projekci jednoduše každý snímek zopakuje. Na televizorech s menší obrazovkou si divák nemusí téměř ničeho všimnout, nicméně na velkých formátech tento způsob může při horizontálním pohybu kamery vytvářet chvění obrazu, které působí rušivě a unavuje zrak. Jedinečná technologie společnosti Hitachi tento efekt eliminuje díky vestavěným inteligentním obvodům, jež chybějící snímky vytvoří – pečlivě je vypočítá z obou sousedících a zaplní tak body, které by v mezisnímcích chyběly. Díky tomuto procesu jsou pohyby a přechody mezi scénami nanejvýš plynulé, takže sledování obrazu je mnohem příjemnější a oči diváka se mohou lépe uvolnit – což je pro velkoformátové zobrazení ideální. Výsledek je účinný stejně pro programy ve standardním nebo HD rozlišení. Modely P50XRO1 a P60XRO1 navíc dokáží zpracovat formát 1080 p 24 a jsou proto ideální pro promítání filmů ze současných Blu-ray a HD DVD přehrávačů. Picture Master je mistrem dokonalého obrazuDíky implementaci vyhlášeného procesoru společnosti Hitachi pro zpracování obrazu zvaného Picture Master – ovšem ve verzi pro „úplné HD rozlišení“ – představuje řada X vyvrcholení mnoha let vývoje. Tento systém pracuje s barevnou hloubkou 16 bitů a používá 3D řízení barev pro vytvoření věrnějších pleťových tónů, látek a textur, které můžete téměř vnímat hmatem, a předmětů z vyšším prokreslením detailů povrchu. Kromě těchto nových posunů v realistickém zobrazení zajišťuje dvojí dynamický enhancer vynikající reprodukci zářivých a lesklých ploch – což jsou tradičně povrchy, jejichž zobrazení bývá nejobtížnější, a to i v HD. Celkově vypadá obraz čistější a svěžejší – také díky digitálnímu potlačení šumu, které odfiltruje rušivé matoucí signály a poskytuje tak dokonalý obraz – ideální pro větší obrazovky televizorů řady X. Protože na image záleží nejvíce…Je celkem pochopitelné, že nejlepší HD obraz by měl mít také co nejkrásnější rám. Společnost Hitachi vynaložila veškeré úsilí, aby jediné, co se vyrovná kvalitě řady X, byla úroveň jejího vzhledu. Všechny modely se vyrábějí v novém závodě, který byl vybudován právě pro tento účel v České republice podle nekompromisně vysokých nároků společnosti Hitachi. Televizor P50XRO1 je navržen tak, aby vyvolal zasloužený obdivný výdech. Má štíhlé tělo z akrylátů s vysokým leskem a tenký, matně letecky černý rámeček. Jako standardní doplněk se dodává motorem ovládaný stojan a celkový dojem mohou doplnit super štíhlé reproduktory ve spodní části televizoru. Model P60XRO1 má atraktivní pololesklé provedení – vyzařuje svůj ušlechtilý původ a dodává se s odnímatelnými reproduktory a pevným stojanem, který ti, kdo si televizor přejí integrovat do svého řešení domácího kina, mohou snadno odejmout.

Pokračovat na článek


Česko na cestě K DIGITALIZACI

Digitální terestrické vysílání je právem považováno za jednu z hlavních perspektiv v rozhlasovém a televizním vysílání ve třetím tisíciletí.K objektivním pozitivním důvodům pro přechod na digitální vysílání patří především zlepšení technické kvality televizního přenosu a obrazu spolu s širším využitím možností doplňkových datových služeb. V našich podmínkách pak k významným výhodám digitálního vysílání patří časově již blízké zásadní zvýšení programové nabídky a rozšíření plurality vysílání, dosud u nás omezené technickými kapacitními limity analogového způsobu vysílání.K dalším faktorům působícím ve prospěch DVB se dá řadit celkový technologický rozvoj v IT průmyslu a ve výrobě elektrotechniky. Velmi významným impulzem pro digitální vysílání je i jeho postupný rozvoj v sousedních evropských státech.Vytvořit dostatečný prostorPřechod na digitální vysílání v Evropě a výsledky mezinárodních jednání o přerozdělení kmitočtového spektra vedou k postupnému omezování a ukončení analogového vysílání, které je již technologicky i kapacitně značně limitováno. K vytvoření dostatečného prostoru pro budoucí digitální vysílání v ČR je ale nutné v nejbližším období uvolnit kmitočty dosud využívané pro analogové televizní vysílání tak, aby mohly být kompletovány další nové digitální sítě. V současnosti jsou k dispozici tři územně omezené sítě, provozované třemi telekomunikačními operátory.Vysílání na dočasných přechodných digitálních sítích navázalo na několikaleté experimentální projekty (od roku 2000). V loňském roce došlo k zahájení řádného digitálního vysílání, ovšem jen několika již licencovaných televizních a rozhlasových programů a na omezeném území - především ve velkých městech a přilehlých aglomeracích. Dnes je v ČR k dispozici také možnost televizního příjmu prostřednictvím satelitu, kde již digitální vysílání probíhá v systému DVB-S nebo díky službám kabelových operátorů. V případě distribuce prostřednictvím kabelové televize bylo i u nás letos zahájeno digitální vysílání DVB-C.Dotkne se každéhoDigitalizace vysílání představuje konkrétní příklad konvergence vysílání a telekomunikací. Nástup digitálního vysílání ale samozřejmě nelze považovat za úplně jednoduchou záležitost. I s ohledem na fakt, že změna způsobu televizního a rozhlasového příjmu se dotkne prakticky všech obyvatel, kteří si pro digitální příjem musí pořídit tzv. set top boxy nebo rovnou integrované digitální přijímače, jde také zároveň do jisté míry i o věc „politickou“.Problematická je též přechodná etapa souběhu obou způsobů vysílání a nevyhnutelná duplicita nákladů především u dosavadních provozovatelů vysílání a také vypořádání přechodu současných provozovatelů na nové technologie přenosu při zachování jejich základních zákonných práv a případných nároků.Přechod na digitální vysílání neprobíhá ani v řadě zahraničních evropských zemích zcela jednoduše a bez problémů. Také v České republice nevychází celý proces z jednoduchých a pro tak náročnou komplexní změnu příznivých podmínek. Naše země patří ke státům s nejvyšším podílem obyvatelstva s dosavadním analogovým terestrickým příjmem televizních programů - jedná se asi o 80 % veškerého obyvatelstva.Podobně nevýhodné poměry jsou z evropských států zřejmě pak už jen v Chorvatsku. Naopak například v Německu, kde došlo v Berlíně k úplnému vypnutí analogového vysílání již před několika lety, se jednalo o změnu způsobu televizního příjmu pouze asi u 6 % obyvatel.Ohledně perspektivy digitalizace zatím stále hovoříme zejména o trhu televizním, digitální rozhlas zatím nemá na růžích ustláno ani v zahraničí, kde je digitální vysílání v plném provozu delší dobu.Domácí rozhlasový trh se navíc dlouhodobě potýká s určitou přeplněností rozhlasových formátů.Jedno z nejsložitějších obdobíPřechod na digitální vysílání v České republice je jedním z nejsložitějších období, kterým elektronická média v posledních letech procházejí. Celý proces, a hlavně přípravy na tento technologický zlom probíhají i u nás již od minulého století. Už v roce 2000 byla zpracována první koncepční představa o přechodu z analogového na digitální vysílání. V té době již probíhalo experimentální digitální vysílání provozované českými Radiokomunikacemi a. s. a společností Czech Digital Group. První strategický dokument vznikl v rámci činnosti meziresortní Skupiny pro digitální vysílání (SDV) při Radě pro rozhlasové a televizní vysílání již v létě roku 2000 a stal se základem budoucí Koncepce přechodu na digitální vysílání v ČR, kterou přijala vláda v roce 2001. Po volbách v roce 2002 bylo rozhodnuto o vzniku nového samostatného Ministerstva informatiky ČR. V roce 2003 bylo Ministerstvo informatiky ČR pověřeno i agendou spojenou s digitalizací. Práce se hlavně soustředily na zcela nový telekomunikační zákon -o elektronických komunikacích.Vláda uložila ministerstvu informatiky, aby ve spolupráci s ministerstvem kultury zpracovalo aktuální podobu Koncepce přechodu na digitální vysílání. Tento dokument vzala poté v roce 2004 česká vláda na vědomí jako tzv. Koncepci zahájení digitálního vysílání v České republice pro roky 2004-2008. Současně bylo rozhodnuto o vypracování zcela nového strategického plánu pro digitální vysílání v průběhu dalšího roku. Na konci roku 2004 vyhlásila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) podle tehdy platného zákona nové licenční řízení na digitální televizní licence pro pozice ve dvou multiplexech, vždy s kapacitou pro 4 TV programy - síť „B“ a síť „C“ (síť „A“ nebyla předmětem tendru, neboť již v té době byla plánována pro programy České televize).K dispozici bylo tehdy celkem 8 programových pozic, některé z nich byly vymezeny pouze pro regionální vysílání. Tendr byl v počátku kritizován poslanci Parlamentu a Rada byla žádána o vyčkání na přijetí zákonných úprav. Soutěž se nakonec protáhla na mnoho měsíců a RRTV jej ukončila na jaře letošního roku, když rozhodla o udělení prvních digitálních licencí. Nové licence získaly programy s poměrně bohatou programovou nabídkou -jedná se o projekty Z1, Febio TV, TV Pohoda, RTA, TV Barrandov, TV Óčko.Letošek zlomovým milníkemRok 2006 se pak z hlediska digitálního vysílání v České republice stává celkem zlomovým milníkem. Kromě projednání a závěrečného schválení novely mediálního zákona a dalších souvisejících předpisů připravilo letos ministerstvo informatiky ve spolupráci s ministerstvem kultury zcela novou Koncepci rozvoje digitálního vysílání v ČR. Po poměrně široké diskusi a za spolupráce s dalšími institucemi, zejména s Českým telekomunikačním úřadem, vznikl zcela nový dokument, reagující na aktuální skutečnosti ve vývoji digitálního vysílání u nás.Byl jmenován Národní koordinátor pro digitální vysílání v ČR a jeho zástupce, vznikla Národní koordinační skupina (NKS) pro digitální vysílání a schváleny byly základní principy informační a komunikační kampaně k rozvoji digitálního vysílání v ČR.Obecným úkolem pro NKS je zajistit podporu rozvoje digitálního vysílání v ČR. Ve své činnosti NKS v žádném případě nenahrazuje kompetence a odpovědnost samostatných nezávislých regulátorů nebo kompetentních orgánů státní správy, ale zajišťuje meziresortní provázanost a koordinaci všech postupů.NKS připravuje realizaci informační a komunikační kampaně v jednotlivých etapách celého procesu (podrobněji na str. 16).Schválený Statut NKS upravil pravidla fungování NKS, a především možnost vzniku pracovních skupin. V první fázi byly vytvořeny skupiny: technická, legislativní a skupina pro trh a obsah. NKS se v současnosti soustředí i na hledání dalších možností financování a podpory celého procesu digitalizace včetně využití evropských fondů nebo případně spolupráce s neprofitními asociativními projekty.Významným dokumentem, který je zakomponován jak v koncepčních materiálech, tak i v legislativě, je vytvoření Technického plánu přechodu (TPP). Dokument, který má charakter tzv. opatření obecné povahy, dokončuje ČTÚ.„Jízdní řád“ digitalizaceTPP se stává jakýmsi „jízdním řádem“ české digitalizace, ve kterém jsou zahrnuty časové a technické postupy při ukončování analogového vysílání na jednotlivých vysílačích a v příslušných oblastech spolu s harmonogramem zahajování digitálního vysílání. Poměrně vzrušená debata se v poslední době vedla kolem konečných termínů vypnutí, když zejména noví držitelé digitálních licencí přirozeně požadují co nejrychlejší postup vypínání analogu. Očekává se přijetí kompromisního řešení, které by nevytvářelo zbytečné časové prodlevy při respektování stávajících závazků a práv dosavadních provozovatelů.Současní provozovatelé celoplošného vysílání mají podle zákona nárok na další nové bonusové licence, budou-li souhlasit s TPP a umožní-li tak rychlejší ukončení analogového vysílání a dispozice uvolněných kmitočtů pro digitální vysílání.Konečný termín ukončení analogu je podle Evropské komise očekáván do roku 2012, stejně tak je i ve schválené Koncepci. Aktuální plán předpokládá ukončení televizního analogového vysílání v ČR do konce roku 2010 s tím, že je možné ještě v průběhu celého procesu tento termín zkrátit.Po dohodě všech zainteresovaných provozovatelů a s ohledem na postup digitálního vysílání v sousedním Německu a s tím spojenými problémy, včetně rušení televizního signálu v českém pohraničí, bude zahájen pilotní projekt vysílání DVB-T a definitivního vypnutí analogu v oblasti Domažlicka - proces bude zahájen již v závěru letošního roku a skončí na jaře 2007. Následně se předpokládá podobný postup v případě vysílače Buková hora na severovýchodě Čech. Další regiony budou řešeny již podle Technického plánu přechodu.Ještě mnoho času, úsilí i penězV letošním roce se tak po dlouhých přípravách a po poměrně složitých jednáních podařilo zkompletovat základní koncepční a legislativní podmínky pro plnohodnotné zahájení digitálního vysílání, se všemi jeho výhodami a novými možnostmi. Český divák tak již v průběhu příštího roku bude mít možnost prostřednictvím terestrického příjmu sledovat podstatně větší počet domácích televizních programů v digitální kvalitě.I přes optimismus je ale třeba počítat s tím, že celý proces přechodu na digitální vysílání si u všech zainteresovaných subjektů a institucí vyžádá ještě mnoho času, úsilí a samozřejmě i finančních nákladů.Změna způsobu rozhlasového a televizního vysílání na digitální se dotkne prakticky všech obyvatel.ČR patří ke státům s nejvyšším podílem obyvatelstva s dosavadním analogovým terestrickým příjmem.*** DIGITALIZACE V ČRV návaznosti na dohody mezinárodní telekomunikační unie ITU a závěry konference o přerozdělení kmitočtového spektra v Ženevě v letošním červnu disponuje Česká republika kapacitou pro asi 6 celoplošných sítí. První 4 sítě jsou již telekomunikačním regulátorem ČTÚ vyčleněny pro digitální vysílání v systému DVB-T, další sítě budou kompletovány po ukončení analogového vysílání s tím, že je možné jejich využití pro mobilní digitální vysílání nebo pro vysílání v systému vysoké obrazové kvality HDTV (High Definition TV). Dosavadní 3 sítě budou transformovány na definitivní sady kmitočtů pro celoplošné televizní vysílání a vznikne také zcela nový digitální multiplex pro veřejnoprávní média. Jedna digitální síť při současné nejběžněji používané kompresní technologii umožňuje vysílání 4 až 5 televizních programů.DIGITALIZACE A LEGISLATIVAPřechod na digitální vysílání vyžaduje také nezbytné legislativní úpravy. Dosavadní období, které bylo zejména v mediální oblasti v předchozích letech poměrně silně poznamenáno konfliktem kolem televize Nova nebo kontroverzemi v ČT na přelomu století a všemi změnami v mediálních Radách, vedlo k postupnému vtažení politiky do řešení jinak spíše technických věcí. Projednávání mediální legislativy je vždy poznamenáno poměrně dlouhými diskusemi. Podobně tomu bylo i v případě tzv. digitální novely zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (zákon č. 231/01 Sb. z roku 2001). Původní záměr projednat a schválit zákonné úpravy pro digitální vysílání v rámci nového zákona o elektronických komunikacích se nepodařilo splnit a v roce 2004 bylo řešení legislativního rámce pro digitální vysílání na základě politické dohody vyčleněno a ponecháno jako samostatné návazné řešení ve formě vlastní samostatné novely zákona.         Projednávání tohoto návrhu pak v Parlamentu ČR probíhalo v několika etapách a po několikerém přerušení a vrácení zpět k projednání do příslušných parlamentních výborů byl konečný návrh po téměř 18 měsících definitivně přijat až v květnu 2006. Nová zákonná úprava řeší nově mj. i základní vztahy mezi účastníky digitálního vysílání a podmínky pro udělování digitálních licencí. Zákon spolu s dalšími normami plně respektuje požadavek Evropské komise a příslušných evropských direktiv na oddělení regulace obsahu vysílání od regulace přenosu.

Pokračovat na článek