Výsledky vyhledávání pro dotaz televizoru

Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Big Red Adventure

DÍL PRVNÍ - VYLOUPENÍ MOSKEVSKÉHO MUZEAPo tom, co jste zhlédli krátké intro do hry, začíná dobrodružství v postkomunistickém Rusku. Ocitli jste se ve svém hotelovém pokoji, hotel se jmenuje Ritz, jako bychom ani nebyli v Moskvě. Ale na tohle si brzy zvyknete, podobných překvapení vás čeká ještě hodně. Nejprve seberte ovladač televize, zapněte televizi, dozvíte se o soutěži, kterou vlastně pořádá KGB. V pokoji seberte televizní ovladač, anténu, kameru, laptop, otevřete kufr, odkud vyndáte pravítko a malý magnetofon. Pak vyjděte z pokoje, recepčnímu dejte klíč od pokoje a vyjděte na ulici. U stánku s novinami prohlédněte všechny časopisy, potom promluvte s prodavačem. Akci musíte opakovat tolikrát, kolik časopisů či novin chcete koupit. Peněz pochopitelně nemáte dost, ale znalosti veškeré techniky jsou použitelné i tady. Vedle stánku je váha, použijte na ni anténu od televizoru, vždycky vám vypadnou další rublodolary. Takto vybaveni začněte nakupovat tiskoviny. Nejprve Nová Pravda, po nákupu ji přečtěte, najdete tam kvizový lístek se třemi otázkami. Pak kupte Kapitál, po přečtení získáte poštovní známku. Jako další kupte Operní encyklopedii, z ní získáte zdarma kazetu, kterou vložte do malého magnetofonu. Můžete ještě koupit dva časopisy - Plyborise a Consolophobii. Zatím nejsou nutné, ale v průběhu hry se budou hodit. Kliknutím na obálku, kterou máte v inventáři, získáte čtyři fotografie, které jste pořídili v museu. Zatím jsou důležité první tři, je na nich zobrazen bezpečnostní systém musea a tajný vchod. Ještě použijte váhu, abyste znali svou hmotnost před dalšími akcemi. Nyní jděte doprava na Rudé náměstí. Pokračujte dozadu ke stánku s hamburgery. Kupte si Vodkakolu a gigantický hamburger zvaný Velký Medvěd. Pokud jste z váhy nakradli dost peněz, můžete nakoupit i ostatní typy hamburgerů. Od stánku jděte kousek doprava, k zaparkovanému autu. Objevíte fotoaparát, který sice není funkční, ale je v něm nový film. Seberte ho a film z něj vyndejte použitím na sebe. U stánku seberte ještě z pultu ležící sůl a chléb. Vraťte se zpátky na Rudé náměstí. Tam promluvte s Japoncem, pak na něj klikněte svou kamerou. Udělá vám snímek se sochou. Protože je nešika, první tři fotografie zkazí. Vždy si fotku prohlédněte, pak mu znova dejte kameru. Před čtvrtým snímkem vložte do své kamery film, který jste získali z kradeného aparátu. Konečně se Japončíkovi podařilo vyrobit kvalitní fotku, která ukazuje poměr velikosti sochy a vás. Pomocí pravítka změříte ještě Vodkakolu, tak získáte odpověď na první soutěžní otázku. Přejděte po náměstí k prvnímu muži ve frontě a promluvte si s ním. Za kaviár, který potřebujete ke kvizovým otázkám chce roli toaletního papíru. Dojděte k váze, sežerte hamburger Velký Medvěd a znovu se zvažte, zjistíte tak váhový rozdíl a tím i odpověď na druhou otázku. Jděte na Rudé náměstí, ke stánku s hamburgery a dále přes most do Gorkého parku. Tam se dejte doprava, na lavičce v parku najdete kluka, který zuřivě hraje s konzolí. Po rozhovoru s ním mu nabídněte jako výměnu za jeho konzoli svůj laptop. Prohlédněte konzoli, vypadne vám do ruky cartridge. Nyní jděte doprava, pak přes můstek a pak směrem ke kraji obrazovky. Objeví se podivný šmelinář, kterého se zeptejte na toaletní papír. Chce za něj neuvěřitelné množství peněz, které zatím nemáte. Dostanete od něj navštívenku. Vyjděte ven z parku, zpátky ke stánku s novinami a ulicí pak k nádraží. Nejprve vejděte do KGB studia, na stole u sekretářky seberte poznámky. Ona vám sice pěkně vynadá, ale poznámky jsou ve vašem inventáři. Pak zajděte na nádraží, podívejte se na bankomat a použijte na něj cartridge z konzoly. Získáte balík rublodolarů. S nim se vrátíte do parku a od překupníka koupíte toaletní papír. S papírem na Rudé náměstí a vyměníte jej s rudovousým mužem ve frontě za kaviár. Když se podíváte na kaviár, zjistíte počet R a tím i odpověď na poslední otázku do soutěže. Dojděte do hotelu, promluvte s recepčním, ten vám půjčí pero (které ovšem nevrátíte), na lístek z Pravdy napište správné odpovědi, lístek dejte do oznámkované obálky, na obálku napište adresu. Pak zajděte opět ke studiu KGB, kde obálku hodíte do schránky. Až se vrátíte do hotelu, promluvte opět s recepčním, zeptejte se na poštu. Dostanete obálku, ve které je lístek, který vás určuje jako soutěžícího ve velké televizní soutěži. Jděte do KGB studia, lístek ukažte sekretářce, pak jděte dovnitř do studia, kde se vás už ujme moderátor. Položí vám tři otázky, na které můžete odpovědět správně nebo špatně. Není to příliš důležité, ale podle výsledku budete mít možnost pokračovat dvěma způsoby:Varianta první při špatných odpovědích : některá z vašich odpovědí je špatná. Dostanete cenu útěchy, malinkou ruskou panenku s provázkem. Až moderátor ze studia odejde, podívejte se na velkou matrjošku v koutě, pak na otvor v hlavě použijte panenku ze soutěže. Otevře se vám tajný vchod do muzea. Na cestu si ještě vezměte světla, která stojí ve studiu. Lehce projděte tajnou chodbou a jste v muzeu.Varianta druhá při správných odpovědích : v testu na položené odpovědi odpovídejte klikáním na odpovědi 2,3,3. Pak si po reklamách můžete vybrat kteroukoliv obálku, aby byla legrace delší, vyberte druhou, správná odpověď je 0. Jako hlavní cenu dostanete horkovzdušný balón. S ním a se světly, které ve studiu štípnete, se vydejte do hotelu, vyzvedněte si klíč a cestou do pokoje seberte na schodišti ozdobný střapec. V pokoji klikněte směrem k záchodu, ale místo odchodu do soukromí odletíte balónem. Pohybem myši dostanete balón nad museum, přistanete, po provaze, který se vytvořil ze střapce, se dostanete do muzea.Světla postavte vedle podstavce s korunou a zapněte je tlačítkem v jejich dolní části. Tím jste vyřadili z provozu bezpečnostní zařízení. Pak jděte do vedlejší místnosti, na piano použijte svůj kapesní magnetofon, do kterého jste vložili kazetu z Encyklopedie opery. Ozve se vysoké céčko, které roztříští sklo na dvou exponátech. Seberte diamant i starý psací stroj, zpátky ke koruně, na vitrínu použijte diamant a cesta k pokladu je volná. Bohužel, v této chví1i vás přepadne další zloděj a diamant i korunu vám sebere. Nemáte tedy nic, ale zato po vás jde policie. Dojděte ke stánku s hamburgery, promluvte si s oběma muži, pak zase zpátky do hotelu. V pokoji se nejprve pokuste spojit psací stroj s telefonem. Abyste spojení mohli dotvořit, potřebujete další součástku - impedanční adaptér. Dejte anténu na televizi a pokuste se pomocí dálkového ovladače televizi zapnout. Osvítí vás Duch svatý a induktor je na světě. Spojte jej s psacím strojem a připojte k telefonu. Pak použijte ukradenou zprávu z KGB studia, získáte kazetu s nahraným kódem pro podvodníky. Seberte všechny své věci a jděte ke stánku, kazetu dejte chlápkům u stolku, v inventáři se vám objeví pas. Jděte na nádraží, promluvte s milicionářem a pak mu ukažte pas. Pak už sbohem, Moskvo, odjíždíte.DÍL DRUHÝ - PŘÍSTAV NA SEVERUNyní hrajete s druhou postavou - s lehce slabomyslným námořníkem, kterému ujela jeho loď, křižník Potěmkin. Jeho úkolem sice je znovu se nalodit, ale shodou okolností nakonec také nastoupí na slavný Orient Expres, kde už se nachází jeho kolega z prvního dílu. Na molu seberte lano a síť. Použitím sítě na moře vylovíte starou botu, ale ta je na starou belu. Promluvte si s námořníkem, kterému je špatně po opici. Musíte ho dát do kopy. Jděte do hospody, seberte prázdný půllitr ze stolu a přečtěte si vývěsku vín na sloupu u baru. Dejte půllitr hostinskému, automaticky vám ho naplní vodou. Pak se hostinského zeptejte na vína a z nabídky vyberte poslední víno v pořadí. Hostinský odejde do sklepa a vy můžete sebrat kormidlo a mečouna za zdí (ostatní předměty nemají použití). Vyjděte ven a dejte se doprava směrem k cirkusu. Promluvte s věštící cikánkou a odmítněte ji. Teprve napodruhé si nechejte věštit, tentokrát to však bude zadarmo. Vyberte si třeba budoucnost a až se cikánka odklidí odpočívat, promluvte si s jejím papouškem a z poliček s lektvary vezměte sérum proti bolení hlavy Anti Headache Potion. Toto sérum je však prázdné, a proto si ho musíte vyrobit. Prozkoumejte jeho obal a podle receptu z poliček vezměte Lizard Tails a Extract from Garlic Heads. Oba tyto lektvary nalijte do půllitru s vodou a získáte opicohojič. Odneste ho opilcovi na molo. Až se zotaví, promluvte s ním o bedně, na které sedí. Řekne, že ji vymění za sud rumu. Jděte do krámku přesně naproti cirkusu, vezměte fazole, ukažte je prodavači, kupte je a sežerte je. Vyjděte ven a vstupte do cirkusu. Nechejte se zapsat do soutěže ve vzpírání. Díky tomu, že máte v sobě fazole, protivníka přemůžete a získáte sto rublodolarů. Jděte zpátky do obchodu, kupte sud rumu a doneste ho opilcovi na molo. Až sleze z bedny, otevřete ji a seberte. Nalezená slunečnicová semínka doneste papouškovi do maringotky věštkyně. Papoušek se dobrovolně připojí k vašemu inventáři. Doneste ho starému námořníkovi, který sedí v popředí hospody. S námořníkem pokecejte a nechejte si vysvětlit, kde zrovna kotví Potěmkin. Pak si znovu promluvte s hospodským a volením vždy poslední volby z výběru otázek z něho dostaňte informaci o městě Zerograd, kde můžete nastoupit na Orient Expres. V tomto momentě se řešení opět dělí na dvě větve: Krátká varianta: na plakátě před cirkusem se objevila nová vývěska. Přečtěte si ji a nechejte se najmout cirkusákem. Dejte mu kormidlo coby kolo od vozu. Následuje cesta s povozem a přepadení. Nakonec se ocitnete na pusté pláni. Jděte dvakrát doleva a dolů, do lesa.Dlouhá varianta: U věštkyně seberte kus provázku, který je napnutý mezi poličkami s lektvary. Před cirkusem si promluvte s fakírem a dejte mu rybu mečouna. Předvede vám za to svoje triky s polykáním mečů. Protože kýchnete, fakír se lekne a upadne do transu. Pak klidně seberte jeden z jeho mečů a pokračujte dále doprava. Na křižovatce se dejte nahoru. Sněhulákovi seberte koště, ostatní předměty nemají použití. Mečem pak vyvrtejte díru do ledu. Přivažte provázek na koště a vylovte z díry rybu. Odneste ji kočce na molo. Až na ni bude kočka civět, popadněte ji (kočku) a použijte ji v hospodě na psa. Pes je tak váš. Se psem se můžete vydat z rozcestí přímo doprava do lesa.V lese se poflakujte, dokud nenarazíte na vosí hnízdo. Hoďte na něj lízátko a jděte doprava. Znovu hoďte lízátko na roj a znovu jděte doprava. Takto postupujte až před jeskyni s vlky a pak hoďte lízátko do ní. Možná vám vrtá hlavou, proč můžete sbírat muchomůrky. Když si v obchodě koupíte maso, můžete je s ním totiž zkombinovat a otrávený žvanec hodit vlkům, ALE nejde to, protože vlci jsou chránění ! Docela veselá slepá ulička, co ? Projděte jeskyní a směrem doprava dojdete do městečka Zerograd. Ze zdi strhněte plakát a vstupte do průchodu vedle něj, kterým se dostanete na nádraží. Jděte dozadu do místnosti se zavazadly. Ukažte plakát opici a seberte banán. Vraťte se k vlaku a banán sežerte. Poté si několikrát zkuste promluvit s dámou i s jejím strážcem, až se strážce rozzuří, vyletí... a uklouzne po banánu. Teď už nezbývá než promluvit s dámou, která vás najme jako nového osobního strážce a trádá, jedeme do světa.DÍL TŘETÍ - ORIENT EXPRESS YOURSELFAni se nenadějete a je z vás kočka. Jakýsi milionář si vás veze Orient Expressem kamsi na jih. Brzy se ale setkáte se svými kamarády...Předem jedno upozornění, aby postavičky mohly jednat vždy podle svého, či s předměty, které mají, je nutno vždy spolu promluvit a jako odpověď dát tu, která druhého partnera v dialogu vyzve k činnosti. A pro zjednodušení čísla kupé, ve kterých naši hrdinové cestují. Hacker Doug v čísle tři, zpěvačka Donna v čísle 6 a přitroublý Dino Bean v čísle 10. Konečně se ve třetím díle všichni hrdinové naší velkolepé adventury sejdou. Do vlaku nastoupíte v Moskvě jako operní Diva, která doprovází bohatého J.R. (vzpomínka na Dallas). Pochopitelně je Donna zvědavá, kdo ve vlaku cestuje, takže se vydá na obchůzku vlakem. Můžete klepat na každé dveře, stojí to za to, protože některé hlášky vašich spolucestujících dokáží perfektně polechtat bránici. Až dojde do baru, najde zde staré známé, oba lumpy z Moskvy a zloděje z muzea. Promluvte si s oběma darebáky, kteří pochopitelně využijí situaci a za nezveřejnění fotografií intimního rázu požadují na zpěvačce, aby jim našla mikrofilm, který potřebují pro své nekalosti. Při dalším putování vlakem najde zpěvačka starého přítele Douga, kterému se svěří se svým problémem. Zkušený hacker se pochopitelně nenechá dlouho prosit a nyní vyrazí na obchůzku vlaku on. Po cestě objeví svalovce Dina, se kterým ho opět pojí dlouholeté přátelství. Domluví se o spolupráci a tupý svalnatec začne s hledáním. Paní Molotovová chce přinést kávu, což ochotný bodyguard Dino provede. Dojdete do jídelního vozu, kávu vám barman dá, při předávání kávy se pochopitelně Dinovi podaří kávou dámu polít. Ta se odejde upravit na toaletu, pak odchází na schůzku. Jakmile odejde (stačí vyjít na chodbičku a vrátit se - a vzduch je čistý) seberte na pultíku v pravé polovině kupé láhev, vejděte na toaletu, kde najdete automaticky zlatý prsten. Obojí předejte Dougovi. Doug se zase vydá na další pátrání, cestou pohovoří s průvodčím, který chce kouřit. Cigaretu vám jsou ochotni prodat gauneři z Moskvy, ale za 100 rublodolarů, které pochopitelně nemáte. Zajdete za Donnou, požádejte ji o peníze, které ona hravě dostane od J.R. S penězi zpět do baru, dostanete cigaretu. Pak zajdete za průvodčím, dáte mu cigaretu a ještě jednou do baru a k zpívajícímu Italovi v konci vlaku, od kterého si půjčíte zapalovač. Ten dáte průvodčímu, cigareta je pochopitelně napuštěna omamnou látkou, průvodčí se zfetuje a vy mu již snadno seberete svazek klíčů z opasku. Protože jste objevili zloděje z muzea, potřebujete se mu dostat na kobylku. Zajdete zpátky k Donne, se kterou o zloději promluvte, ona už jej svým dívčím kouzlem zvládne. Donna zajde za zlodějem, nechá se pozvat na lahvinku. Protože však zloděj vydrží alkoholu víc než dost, zajdete za Dougem, který vám předá láhev, kterou má od Dina z kupé jeho dámy. Láhev obsahuje uspávací prášky, použijte je na šampus a zloděj usne jako mimino. Pak seberte sluneční brýle, které jsou k mání po otevření kufru, z postele seberte deku a polštář, otevřete šatník vlevo od postele a přečtěte si číslo na košili. Se všemi úlovky se vrátíte opět k Dougovi. Dáte mu deku, řeknete mu číslo, které jste přečetli na košili, Doug vám dá prsten, který našel Dino v koupelně paní Molotovové. Klikněte na sebe prstenem, objeví se hledaný mikrofilm. Zajděte ještě do baru a mikrofilm dejte oběma grázlíkům, dají, i když trochu neradi jak fotografie, tak i negativy. Nyní již závěrečná partie, úkol pro Douga. Dojdete na konec vlaku, za zpívajícího Itala, otevřete dveře a pochodujte po střechách vozů až k zavazadlovému vagónu. Je to vlastně první vůz za lokomotivou. Tam použijte deku, po ní sešplháte ke dveřím, použijte klíče, které jste sebrali průvodčímu, dostanete se dovnitř. Krabici s korunou, kterou hledáte, otevřete snadno, protože díky přečtenému číslu na zlodějově košili znáte kombinaci zámku. Ještě drobná poznámka. K získání prstenu existuje alternativní cesta. Donna dojde do baru a začne hrát karty s paní Molotovovou. Pokud prohrává, je J.R. pochopitelně ochoten přidat peníze, nakonec však Donna milou paní obehraje o peníze i o prsten. Další pokračování je již stejné. Po nalezení koruny ovšem nenásleduje happyend, ale vlak je přepaden lupiči, naši cestující jsou obráni o veškerý majetek a dokonce je i unesena Donna.DÍL ČTVRTÝ - OŽIVENÍ LENINANa začátku čtvrté kapitoly se ocitnete v nezáviděníhodné situaci - unesou vám Donnu. Jděte do stepi, pak dvakrát doleva a dolů k řece. Pokecejte s Dinem, jehož nápady jsou jako obvykle zcela vybředlé a zkuste odtlačit kámen. Musí to však udělat Dino, který kameny postupně odnosí k řece a postaví most. Přes něj přejděte do vesnice. Od této chvíle si můžete přepínat ovládání mezi Doughem a Dinem. Zajděte do maringotky k věštkyni Zeldě. Řekne vám, že Donu unesl šílený profesor do své vily v lese za vesnicí. Do jeho domu však můžete vstoupit pouze se speciálním magickým nápojem, který vám Zelda připraví z těchto ingrediencí: čerstvý (nemrtvý) netopýr, slunečnicová semínka, zub lva a lidské kosti. Vyjděte ven a na náměstí posbírejte: přesně pět rampouchů z okapu domu, lampu visící na domě vlevo a okap z domku v pravém růžku (musí urvat Dino). Jděte na hřbitov, seberte lidské kosti, prázdnou láhev se svíčkou a promluvte si s lebkou (!), která leží kousek od hrobníka. Zkombinováním nalijte petrolej z lampy do láhve a dejte ho vypít hrobníkovi. Řekne vám něco bližšího o vile v lesích. Jděte doleva na malé náměstí u kostelní věže. Použitím Dinovy hrací skříňky uspěte dědka a vezměte jeho brýle. Zkombinováním s okapovou rourou stvořte dalekohled. Sundejte pokrývku z roští a vytáhněte z něj větvičku. U paty věže leží maličký kamínek, jehož hledáním jsem strávil dva dny, takže si ho važte. Použitím pěti rampouchů na kostelní věž si vytvořte provizorní žebřík a s Doughem vylezte na věž. Použitím dalekohledu na sebe lokalizujte umístění vily v lesích a pak bouchnutím kamenem do zvonu vyplašte netopýra a rychle ho chyťte do pokrývky (Dino). Slezte dolů. Jděte do lesa za vesnicí směrem k vile. V jednom ze stromů je téměř neviditelný otvor, v němž najdete slunečnicová semínka. Pokračujte až k vile, kde lze příkazem braní vytrhnout zub levému lvovi. Teď již máte všechny čtyři ingredience, takže je můžete odnést Zeldě. Dostanete magický nápoj, se kterým se vraťte k vile a ádijé, předáváme štafetu Donne. Otevřete okno, otevřete polštář a dvakrát otevřete dveře. Z polštáře vylovte pírko a ze stolku seberte parfém. Prozkoumejte padací dveře ve stropě, prolezte jimi na půdu, kde seberte gramofonovou desku (můžete si ji poslechnout v gramofonu), mrtvou straku a láhev s chloroformem. Tu zkombinujte s voňavkou, získáte tak smrad. Slezte dolů a použijte smrad na dveře. Sejděte po schodech dolů, vejděte do prvního pokoje a seberte: ovoce ze stolu, květináč, bustu (tu tím rozbijete) a její sádrové úlomky. Projděte doprava do pracovny. V pravém oku kostry je klíč (nejdříve je ho nutno prozkoumat), na stole deník, pero a v druhé polici shora červená kniha. Všechno si vezměte. Deník a knihu si přečtěte. V hodinách vlevo prozkoumejte kyvadlo a vylovte z nich zmagnetizovaný prach. Klíčem z oka lebky odemkněte skříň a vezměte nádobku se zavařeným netopýrem. Do lebky na stole dejte pírko z polštáře, ovoce a zavařeného netopýra. Vzniklou břečkou naplňte plnicí pero. Vraťte se na půdu. Posypte gramofonovou desku zmagnetizovaným prachem. Křídou nakreslete na zem kruh, do mrtvé straky stříkněte obsah pera a položte ji do kruhu. Nakonec vložte desku do gramofonu. Slezte dolů do pokoje a dobře mířeným vyhozením květináče z okna zneškodněte stráž. Vedle vašeho pokoje je ložnice doktora Viraga, vstupte do ní. Promluvte na straku, doletí pro klíče. S nimi si odemkněte východ dole v hale a dohráli jste Big Red Adventure.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Televize

Digitálnímu vysílání

Digitální vysílání. Téma, které – soudě podle četnosti dotazů, jež k nám do redakce přicházejí – stále vyvolává mnoho otázek. Například pokud jde o rozsah pokrytí digitálním signálem, nutnost pořizovat si nový typ televizního přijímače nebo dekodér. Některé odpovědi najdete na následujících řádcích.Digitalizace je nevyhnutelnáSpousta problémů provázejících zavedení digitální televize nemůže nic změnit na tom, že rozjezd DTV je pouze otázkou času. Další rozvoj analogového vysílání totiž není možný. Kmitočtové spektrum jako přírodní zdroj je dnes prakticky vyčerpáno. Digitalizace je v tomto smyslu péčí o obnovitelný přírodní zdroj, zajišťovanou většinou státem (viz např. čl. 7 Ústavy ČR). Nové služby a technologie vázané na mobilitu vytvářejí tlak na omezování kmitočtových pásem vyhrazených pro televizi, a protože stávající přidělení těchto kmitočtových pásem bude na evropské i světové úrovni podrobeno revizi, bude se jí muset podřídit i Česká republika. Informační společnost, jejíž rozvoj je součástí Národní telekomunikační politiky (usnesení vlády ČR č. 324 ze 14. 4. 1999), má rostoucí nároky na šíři a formy přístupu k informacím a zábavě a digitalizace je jediný technologický postup, který to umožňuje.Výhody digitální televizeJednou z těch hlavních je fakt, že oproti analogové televizi ta digitální mnohem lépe využívá kmitočtové spektrum, jež je poměrně omezené. Jeden analogově vysílaný program zabírá jeho dost velkou část, v našich podmínkách konkrétně 8 MHz, což omezuje počet vysílačů, a tedy i programů. Digitální systémy dovolují v daném pásmu kmitočtů umístit větší počet programů, protože v jednom televizním kanálu jich lze pomocí multiplexu šířit několik (a k tomu navíc ještě další telekomunikační služby). Díky obrovské variabilitě digitálních přenosových systémů nelze přesně říci, kolika programy lze nahradit jeden analogový, ale při současném stavu techniky je reálné uvažovat o čtyřech až šesti. Navíc je vysílací sítě možné konstruovat tak, že všechny vysílače vysílají na stejném kmitočtu, diváci mají možnost výběru z mnohem rozsáhlejší programové nabídky než u analogové televize.Velkým problémem analogové televize je znehodnocení přijímaného signálu mnoha druhy rušení. Na řadě míst je sice možné zachytit spoustu televizních programů, ale žádný ve vyhovující kvalitě. Po obraze plují třeba různé šikmé pruhy (moaré) způsobené křížovou modulací nebo jiným rušivým signálem, jindy je obraz zašuměný nebo má takzvané „duchy“, což jsou vícenásobné kontury způsobené odrazy vysílaného signálu od kopců nebo budov. Signál digitální televize je vůči těmto typům zkreslení prakticky imunní. Navíc – i když se tato rušení vyskytnou – neprojeví se vůbec v kvalitě obrazu, nýbrž pouze například zhoršením dosahu vysílače. Jinými slovy, pokud digitální signál v místě našeho bydliště je v dostatečně silný, je příjem vysílaného obsahu vždy bezvadnýPro přenos analogové televize se u nás v současné době používá výhradně systému PAL (dříve to byl ještě SECAM), v USA je to NTSC. Všechny tyto systémy však mají společnou nevýhodu: pro přenos jasových i barevných informací používají stejné pásmo kmitočtů, takže se ani nejdokonalejším dekodérům nepodaří zcela oddělit tři barevné kanály (červený, zelený a modrý), které je teprve možné přivést do obrazovky. Výsledkem jsou často rozmazané barevné přechody nebo rušivé struktury v obraze. Digitální televize umožní přenášet všechny tři barevné složky nezávisle a zcela nás tak zbaví rušení, jimž odborníci říkají cross-color a cross-luminance. Výsledkem zřetelným pro diváka je podstatně čistější obraz.U digitální televize stačí k pokrytí stejného území výrazně nižší vysílací výkon vysílačeUmožňuje to takový typ modulace, u které pro dekódování stačí mnohem menší odstup užitečného signálu od šumu. Můžeme tedy říci, že vysílání digitální televize je nejen levnější než vysílání analogové, ale že digitální televize je navíc i ekologická.Zatímco příjem analogového televizního signálu v jedoucích vozidlech není prakticky možný vůbec, digitální vysílání dovoluje používat přenosné přijímače s jednoduchými anténami, aniž by jejich poloha nějak ovlivňovala kvalitu zvuku nebo obrazu, takže i příjem televizního vysílání v jedoucích vozidlech je (za předpokladu dostatečné síly signálu) naprosto kvalitní. Digitální přenosové systémy umožní, aby se základním formátem stal obraz s poměrem stran 16:9, který lépe odpovídá fyziologickým aspektům lidského vidění a umožní lépe využít velkoplošné obrazovky. Jednodušší bude i převod kinematografických filmů pro televizní vysílání. Digitální technika umožní ve vysílání rovněž široké využití vícekanálových zvukových systémů (Dolby Digital, DTS), známých doposud jen z kin nebo nosičů DVD.Změní se doplňkové služby televizního vysíláníTeletext získá prvky podobné internetu, v domácích videích bude možné pásek nahradit harddisky. Divák tak ve znatelně větší míře přestane být vázán na časový program televizních stanic a získá mnohem větší svobodu při rozhodování o tom, co sledovat. Navíc si bude moci vybírat jen pořady, jaké chce skutečně vidět, a vytvořit si z nich svůj individuální program v čase, který mu vyhovuje. To vše bude moci být zjednodušeno a automatizováno díky dokonalému popisu vysílaných programů v elektronickém průvodci.Digitální televize nemusí být jen pasivním prostředkem zábavyMožnosti zavést interaktivitu přinese i zpětný proud dat směrem od diváka. Způsobů, jak toho využít, se dá vymyslet nepřeberné množství. Diváci budou například moci hlasovat v soutěžích či anketách, účastnit se diskusí a podobně. Obousměrný tok informací jistě přinese časem i nový systém televizních výukových programů (například jazyků), jež umožní prověřovat divákovy znalosti, hodnotit je atd. Podobu zřejmě změní i diskusní pořady, protože každý divák bude moci aktivně reagovat a jeho reakce okamžitě získá moderátor. Interaktivita umožní i domácí elektronické bankovnictví, elektronické nakupování, elektronickou poštu pro každého, atd. Velkou radost přinese interaktivní digitální televize milovníkům sportu. Budou si moci sami vybrat, z pohledu které kamery chtějí vidět zpomalené záběry podařené akce či gólu, nebo dát přednost dalšímu ději na hřišti bez opakování. Milovníci formule 1 i jiných podobných soutěží si zase mohou zvolit, jestli raději uvidí závod prostřihávaný z různých kamer nebo třeba jen z té, co je na přilbě jejich oblíbeného závodníka. Divák si také bude moci zvětšit vybrané detaily. Spolu s digitálním televizním signálem lze šířit i digitální rozhlasový signál nebo internetBrzy by se proto měly objevit systémy kombinující televizi s počítačem, což dále výrazně rozšíří uživatelovy možnosti. Výhody digitální televize se dotknou i výrobců televizních přijímačů a set-top boxů. Jednak je samozřejmě v jejich zájmu přicházet na trh stále s něčím novým, co by diváky přitáhlo a přimělo ke koupi nového výrobku, ale digitální technika umožní hlavně značné úspory při výrobě, nastavování a oživování nových přístrojů.Nevýhody digitální televizeDiskuse se vedou zejména o stupni komprese obrazu. Samozřejmě, pokud obraz komprimujeme tak, že zanedbáme nejen nadbytečné, ale i nepodstatné informace, nikdy nezískáme původní obraz (ztrátová komprese). A je možné se dohadovat o tom, jaký detail, jaká informace je ještě podstatná a která je nepodstatná. Horší však je, že ono rozhraní mezi podstatným a nepodstatným bude jiné nejen u každého diváka, ale i u každého typu obrazu. Mnoho času bylo proto věnováno subjektivním testům, jaký stupeň komprese je ještě přijatelný a jaký je už rušivý. Ekonomové a manažeři televizních společností mají samozřejmě snadno pochopitelnou snahu ušetřit finance za přenosové trasy, zatímco inženýři, zejména ti „ze staré školy“, se snaží o co nejdokonalejší obrázky, nejraději úplně bez komprese, k jejichž přenosu jsou ovšem zapotřebí podstatně vyšší (a dražší) datové toky. Pravda je přitom – jak už to bývá – někde uprostřed. Pokud běžný divák nevidí rozdíl mezi nekomprimovaným a komprimovaným obrázkem, pak je jistě zbytečné ony nepodstatné informace přenášet. Pokud však zvítězí ekonomika a divákovi budou televizí servírovány obrázky ne nepodobné několikrát kopírovanému záznamu VHS, pak to taková stanice jistě pocítí na podstatném poklesu sledovanosti. Problémy souvisejí i se zaváděním digitální televize do praxePotíže působí určitá „setrvačnost“ koncových uživatelů a jejich neochota investovat do nové technologie. Ukazuje se totiž, že podstatná část diváků je v podstatě spokojena s rozsahem a kvalitou stávajícího analogového vysílání. Mnozí mají přístup k satelitnímu či kabelovému šíření programů, jejichž množství a pestrost považují za zcela dostatečné. Pořízení set-top-boxu, případně nákup poměrně drahého digitálního TV přijímače, se tak řadě domácností jeví jako zbytečný výdaj.Pro vysílatele představuje digitalizace zejména vysoké dodatečné náklady na paralelní šíření signálu dvěma cestami (analogově a digitálně) po dobu trvání přechodného období, které může být dost dlouhé (i pět a více let). Mnozí vysílatelé navíc plánují rozšíření své programové nabídky, což vyžaduje další značné investice. Je také nutné vybudovat sítě zemského digitálního vysílání v kmitočtovém pásmu, kde v současnosti pracují analogové vysílače (zpracovat projekty sítí, projekty rekonstrukce a výstavby, obměnit vysílače, vystavět nová střediska atd.). V kmitočtovém spektru jsou při zavádění digitálního vysílání nezbytné velmi rozsáhlé přesuny, což vyžaduje dokonalou mezinárodní koordinaci. V důsledku těchto změn dochází k postupnému omezování funkce analogových systémů, a tím i ke zhoršení příjmu stávajícího analogového vysílání v některých lokalitách. V neposlední řadě je nutné ošetřit celý proces přechodu na digitální vysílání nezbytnou legislativou. Na příkladě České republiky lze ukázat, že právě to může nakonec zavinit zásadní zdržení realizace digitální technologie.Jak je ČR pokryta pozemským digitálním vysíláním?Dnes je možné přijímat řádné vysílání DVB-T prostřednictvím vysílačů umístěných na území Prahy a Brna (v brzké době i Ostravy) v těchto lokalitách:Praha-město (Mahlerovy sady), Praha-Cukrák, Brno-Hády, Brno-město (Barvičova) a od února 2006 i Ostrava (Slezská Ostrava) – řádné vysílání ČRa, multiplex A. Praha a blízké okolí mají tedy zajištěnu možnost příjmu mnohdy jen na vnitřní náhražkovou anténu; v případě kvalitní střešní antény je možný také dálkový příjem na většině území Středočeského kraje. Podrobnější informace o pokrytí signálem jednotlivými projekty vysílání DVB-T lze najít například na internetové stránce http://digitalnitelevize.cz/informace/dvb-t/dvb-t-v-ceske-republice.html nebo konkrétně o multiplexu A na serveru společnosti Radiokomunikace, a.s.Je ke staršímu televizoru nutné pořizovat nový typ přijímače?Není. K příjmu digitálního vysílání na běžných analogových televizorech slouží právě ona zmiňovaná „krabička", správněji DVB-T set top box. Vedle toho se na trhu objeví i televizory umožňující přímo příjem vysílání DVB-T. Situaci lze přirovnat k zavádění druhého programu počátkem 70. let minulého století. Majitelé starších televizorů si kupovali tzv. konvertory, které jim umožnily příjem 2. programu Československé televize. Vedle toho ovšem byly v prodeji i nové televizory s už vestavěnými příslušnými obvody, jež v krátké době z trhu vytlačily televizory jednoprogramové. Stejný průběh bude mít nejspíš i proces zavádění digitálního vysílání.Je nutné pořizovat „krabičku“ na satelitní příjem vysílání?Nejspíš nikoliv. Z technického hlediska je „krabička“ pro příjem vysílání DVB-T vlastně obdobou satelitního přijímače. Vlastníme-li tedy digitální satelitní přijímač, nejspíš nebudeme potřebovat přijímač DVB-T. Vše ovšem záleží na tom, jestli budou jak na satelitu, tak v terestriálním vysílání dostupné tytéž služby, o které budeme mít zájem. Bude se digitálně vysílat jen ve formátu 16:9?Pravděpodobně ne. V archivech je celá řada pořadů vyrobených ve formátu 4:3, které budou televizní společnosti stále využívat. Vysílání pouze ve formátu 16:9 lze očekávat snad jen u specializovaných filmových kanálů, které nebudou sahat pro archivní filmy, protože drtivá většina nové filmové produkce je už širokoúhlá.Zasáhne digitální vysílání i příjem ČT přes kabelové televize?I když Česká televize dává své programy kabelovým společnostem pouze k dispozici, rozhodně jim i jejich zákazníkům – divákům – zavedení trvalé digitální služby život zpříjemní. Naše programy ve vynikající technické kvalitě budou moci pro svoji síť její provozovatelé získat snadněji než dosud a nic jim nebude bránit obohatit programovou nabídku o další kanály, které jsou z analogových vysílačů nedostupné. Při dalším rozvoji digitálních služeb však bude vznikat tlak na provozovatele kabelových sítí, aby své systémy náležitě modernizovali.Přijímače pro DVB-TV souvislosti se zahájením řádného provozu se budou spotřebitelé jistě zajímat o to, jaký přijímač si vlastně koupit, proč jsou některé dražší a jiné levnější, na co si dát při výběru pozor, atd. Právě jim jsou určeny následující informace:Digitální vysílání lze zachytit přijímači nesoucími logo DVB-T. Samozřejmě pouze tam, kde bude signál z digitálního vysílače dostupný. Zmíněné logo můžeme v zásadě najít buď na tzv. integrovaných přijímačích, tedy na televizorech, které jsou již pro digitální příjem vybaveny, nebo na tzv. set-top-boxech, což jsou vlastně jakési konvertory, jež digitální vysílání převedou na analogové signály, které lze zavést do běžného televizoru. Nejsnáze tento druhý typ přijímačů můžeme přirovnat k satelitním přijímačům, pamětníci si také mohou vzpomenout na krabičky, jež se počátkem 70. let používaly pro příjem 2. televizního programu. Elegantnější (a také dražší) je samozřejmě první řešení, které si zvolí nejspíš ti, kdo stejně chtějí svůj televizor vyměnit. Bohužel na našem trhu jsou zatím pouze dva či tři typy takových přístrojů, takže není zatím z čeho vybírat. Ovšem jejich podíl se bude jistě zvyšovat a ceny klesat. Pro uživatele je takové řešení komfortnější už jen proto, že vystačí s jediným dálkovým ovladačem. Naopak dvěma ovladačům se nevyhneme u řešení se set-top-boxem, ale tam si už dnes můžeme vybírat z desítek typů na trhu, a to dokonce v širokém rozsahu cen.Novinkou digitální televize je divákova možnost ovlivňovat parametry a vlastnosti zvukového doprovodu. Vedle svobodné volby poslouchat pořad mono, stereo nebo vícekanálově, lze současně přepínat jazykové mutace pořadu, aktivovat výše popsané služby pro handicapované diváky nebo ve večerních hodinách uměle snížit poměr hlasitých a tichých pasáží, aby televizní přístroj nerušil okolí.DVB přinese radikální zkvalitnění dosavadního diváckého zážitku. Vedle zavedení širokoúhlého formátu obrazu poskytuje bohatou paletu různých forem zvukového doprovodu. Tyto možnosti lze – vedle uplatnění prostorového zvuku – využít i jako podporu handicapovaným divákům.Často uváděnou atraktivní variantou digitálního vysílání je možnost zvolit u vybraných pořadů pohled na snímanou scénu podle vlastních představ. Původně se počítalo s uplatněním tohoto typu služby u sportovních pořadů, postupně jsou však nacházeny divácky velmi přitažlivé aplikace ve vazbě na tzv. virtuální studia. Digitální vysílání počítá s aktivní rolí diváka zajištěním jeho zpětné vazby na televizní studio a program s mnoha variantami této služby.Datové služby – i v tomto případě jde o zcela novou kvalitu výjimečnou v tom, že už nemusí být bezpodmínečně vázána na přenášený program.V této souvislosti se hovoří nejčastěji o poskytování internetových služeb, dálkové ovládání divákova set-top-boxu zabezpečí rovněž datová služba, která tak nabídne rozsáhlé možnosti kreativity nacházení dosud netušených výrazových možností televizního programu.Za velmi významné lze pokládat postupné zdokonalování doprovodných informací o nabízených programechV rámci digitálního TV vysílání se počítá s přenosem popisných údajů jednotlivých programů, na jejichž základě bude divák moci využívat službu Elektronického programového průvodce (EPG). Přijímač tak získá souhrn informací o zachytitelných programech a bude schopen divákovi nabídnout skutečně dokonalé podklady pro jeho volbu. Ve své jednodušší formě bude služba připomínat výrazně zdokonalený teletext, v té vyšší interaktivní multimediální magazín, třeba s ukázkami jednotlivých pořadů a hlavně s možností pomáhat divákovi při výběru pořadů podle jeho přání a představ.Bezprostřední vazbu na veřejnou službu má i to, že podtitulky pořadů lze v rámci DVB nabízet v datové formě, čímž divák získá nástroj, kterým bude schopen ovlivnit jejich podobu (barvu, velikost a typ písma) či umístění textu na zobrazovací ploše.Doprovodná data napomohou divákovi v dokonalé orientaci uvnitř široké programové nabídky a ve výběru pořadu, zprostředkují mu podrobnější informace o tvůrcích a následně zvýší jeho komfort při sledování televize.I v oblasti datových služeb existují možnosti podpory handicapovaných diváků. Jsou orientovány na tři okruhy potenciálních uživatelů: jsou to jednak diváci s poruchami sluchu, kteří jsou však schopni číst, druhou skupinu tvoří lidé s poruchami vidění, v té poslední jsou osoby neslyšící, jejichž prioritním komunikačním prostředkem je znaková řeč. Znaková řečTato služba je ve své standardní podobě v České televizi dlouho využívána. Lze tušit, že DVB nabídne její poněkud vyšší formy. Zatímco ostatní podpora postižených diváků, jako je popis obrazové scény pro nevidomé či podtitulkování pro sluchově handicapované, jsou součástí televizního vysílání akceptovatelnou pro celou širokou obec diváků, pro znakovou řeč se hledají taková technická řešení, aby ji mohli aktivovat jen ti, jimž je určena. Pokud by byl interpret znakové řeči nedílnou součástí obrazové scény, mohl by běžného diváka rozptylovat. Je to možná jeden z důvodů, proč bývá znaková interpretace omezována pouze na pořady zpravodajského typu. Některé společnosti opatřují své pořady znakovým doprovodem až při jejich reprízování v neatraktivních časech. Z těchto důvodů by byl optimální systém umožňující divákovi volbu využít či nevyužít při sledování pořadu podporu znakovou řečí. Jako velice perspektivní řešení se jeví distribuce samostatného kanálu s touto informací v rámci doprovodných datových služeb. Jako doklad toho, že se metoda opravdu rozvíjí, mohou sloužit úvahy o možnosti datově ovládat pohyby virtuálně modelované postavy na divákově straně při respektování nezbytného rozlišení detailů dlaní a mimiky obličeje, obrazových prvků klíčových pro vyjádření znakové řeči.PodtitulkováníJde o známé téma, ale nás tentokrát bude zajímat pouze role podtitulků sloužících sluchově handicapovaným divákům. Předmětem probíhajících diskusí je optimální forma distribuce podtitulků a definice jejich vhodné podoby. Podnětem pro otevření této problematiky jsou vážné výhrady vůči dosavadní praxi distribuce podtitulků pevně vložených do obrazu. Řešena je otázka jejich správného umisťování, dobré viditelnosti na barevně proměnném pozadí obrazové scény, velmi závažné připomínky směřují ke vhodnému uspořádání podtitulků.Výhodné je podpořit orientaci v podtitulcích využitím rozdílných barev písma. Divák si velmi rychle osvojí, jakou barvou písma jsou vyjadřovány dialogy které postavy, a hovoří-li se mimo obraz, je takové rozlišení dokonce velmi užitečné. S citem se musí volit, kolik pro děj klíčových postav bude barevně rozlišováno, protože příliš vysoký počet by působil rušivě. Jiný názor doporučuje použít barvu pro vyjádření typu zobrazovaného textu. Dialogy jsou například standardně vyjadřovány modře, zelená patří zpěvu a žlutě jsou zobrazovány hlasy z ozvučovacích zařízení, rádia či telefonu. Pro děj důležité zvukové efekty je nutné rovněž vyjadřovat podtitulkem (bouchnutí dveří či zvonek telefonu). Jak je vidět, dá se toho na podtitulcích ještě dost vylepšovat. Nejen jejich grafická interpretace a dramaturgie, ale i jazyková kultura je vnímána jako nedílná vlastnost. V odborných studiích, které se tímto problémem zabývají, se oprávněně tvrdí, že obsahově kvalitní podtitulky hrají v životě handicapovaných uživatelů podobnou roli jako nutnost obklopovat dítě dokonalým jazykem v době, kdy se učí mluvit. Nesporný význam mají kultivované podtitulky i pro obyvatele, pro něž je domácí jazyk jazykem sekundárním, jinými slovy, čistotou podtitulků lze napomoci tříbení jazyka.Zvukové podtitulkyTato služba má být jakousi variantou popisu obrazové scény a vychází z předpokladu, že zahraniční film není nákladně dabován, nýbrž odbavován pouze s podtitulky v národním jazyku (tentokrát nikoliv jako kompenzace sluchově postižených). Takové podtitulky distribuované ve formě doprovodných dat je pak možné pomocí hlasové syntézy u diváka využít k čemusi, co se sice podobá službě Popis obrazové scény, ale liší se od ní zásadně tím, že neobsahuje popisy situací, které nelze z dialogu odvodit. V každém případě se však o vítané zpřístupnění děje zahraničního filmu retardovanému divákovi rozhodně jednat může. Názoru, že oproti Popisu obrazové scény je zde řada omezení, lze oponovat tím, že služba má předpoklady nalézt daleko širší uplatnění u jiné skupiny diváků než jsou nevidomí. Jsou tím míněni lidé, jimž činí potíže sledování rychlého originálního dialogu a srozumitelnost jim snižuje doprovodná hudební a ruchová složka pořadu. Půjde o osoby dyslektické, starší či mentálně retardované, které upřednostní „hovořící titulky“ kvůli jejich stručnosti a srozumitelnosti. Úspěšnost zavedení zvukových podtitulků je silně vázána na pokrok v oblasti syntetizované řeči. Počítá se se syntézou mužského a ženského hlasu a Česká televize věnuje této oblasti velikou pozornost. Podporou univerzitního výzkumu pomáhá vytvořit český modul profesionální hlasové syntézy.Zvukový doprovod v rámci digitálního vysíláníV oblasti zvuku nabízí digitální televize možnosti dosud nevídané. Nejde přitom výhradně o zdokonalování divákova zážitku vícekanálovou reprodukcí, což je rozhodně velikým lákadlem, ale i o podporu handicapovaných diváků. Dnes už lze pokládat za neoddiskutovatelné, že vícekanálový zvuk se stává synonymem moderních multimediálních řešení. Digitální televize se k této zásadě plně hlásí a podporuje ji řadou technických opatření a modernizačních kroků. Ani programově nebude obtížné poskytovat divákovi dostatečný počet pořadů s prostorovým zvukovým doprovodem: vždyť filmy, oblíbená programová složka většiny televizních kanálů, jsou standardně vybavovány takto vyspělým zvukem už řadu let, díky čemuž mohou televizní společnosti – mají-li dostatek přenosové kapacity v rámci vysílání DVB – poskytovat hluboký zážitek všem majitelům domácích kin. Pro ně se tak TV vysílání stává vedle dosud dominantních disků DVD významným a kvalitním signálovým zdrojem.Přestože by to diváka vlastně vůbec nemuselo zajímat, může být užitečné uvést některé problémy přechodu na multikanálové vysílání. Jde o rozpor v tom, že vedle vícekanálové verze je stále nutné odbavovat směrem k divákovi i doprovod stereofonní. Musí to tak být proto, že dosud neexistuje standard pro elektronickou konverzi signálu z vyšší verze na nižší přímo v divákově zařízení. Podobu zvukového stereoobrazu je proto nutné vytvořit ve studiu a samostatně odvysílat. Pokusy v této oblasti prokázaly, že odlišný postup vede ke stížnostem diváků na srozumitelnost nebo k velmi striktním a omezujícím pravidlům pro vícekanálový mix zvuku. Tím však komplikace nekončí. Originální filmový zvuk je připraven pro dokonale akusticky upravený kinosál náležité kubatury a počítá se zcela soustředěným a vnějšími vlivy nerušeným divákem. Používaný zvukový doprovod tak může být konstruován optimálně, s ohledem na velkoplošný obraz, a může využívat širokou dynamiku, neboli vysoký poměr mezi nejhlasitější a nejtišší částí filmu. Divák televizní má však podmínky pro sledování pořadů zcela odlišné. Jeho byt nebývá speciálně akusticky upraven ani izolován od okolního dění a kvalita jeho reprodukčního zařízení za tím v kině zpravidla silně pokulhává. Těmto okolnostem je tedy nutné parametry doprovodného zvuku přizpůsobit: snížit dynamiku zvuku, zdůraznit dialogy, případně upravit šíři zvukové báze a kompenzovat tak rozpor mezi mamutím plátnem kina a dosud běžnými úhlopříčkami televizních přijímačů. Ověřeným řešením radikálního zdokonalení přínosu vícekanálového zvukového doprovodu v domácích podmínkách je jedině výroba televizních verzí filmových projektů. (podle Milan Gazdík, Česká televize)

Pokračovat na článek


DVB-S jako pojem

Co je to satelitní vysílání?Signál satelitního vysílání není přijímán z pozemních vysílačů, ale z antén umístěných na družicích, které se nacházejí na tzv. geostacionární dráze, přibližně 36 tisíc km nad zemským povrchem. Družice se pohybují stejnou rychlostí jakou se otáčí naše Země a zachovávají si tak stejnou pozici. Trvale tak pokrývají stejnou plochu Země.Jaké území pokrývá satelitní vysílání?Satelitní vysílání družic určených pro příjem v České republice pokrývají celé území republiky. V některých lokalitách se může stát, že ve výhledu na družici překáží např. výšková budova, strom nebo terénní nerovnost.Co je potřeba k příjmu satelitního vysílání?Pro příjem je nutný tzv. satelitní komplet, který zahrnuje satelitní přijímač a parabolická anténa s konvertorem (LNB). Při instalaci satelitního kompletu je složité správné nasměrování satelitní antény, proto by montáž měla být svěřenaJe satelitní televize placená?Mezi programy vysílanými z družic jsou programy volné (nekódované) a kódované. Kódované programy jsou většinou placené a pro jejich příjem potřebujete přijímač pro příjem kódovaných programů a příslušnou dekódovací kartu.Pro příjem českých programů je zapotřebí zakoupení karty od poskytovatelů CZ kanálu, př. SKYLINK, GITAL.Je možné přijímat televizní programy z více družic?Ano, na jednu parabolu lze umístit více konvertorů, které tak využívají odraz signálu z plochy paraboly. Je možné také využít natáčecí zařízení, které otáčí parabolou na jinou pozici.Je možné přijímat satelitní vysílání na více televizorech?Pokud použijete pouze jediný satelitní přijímač, bude možné sledovat na více televizorech stejný televizní program. Pro sledování různých programů na více televizorech je nutné ke každému televizoru pořídit jeden satelitní přijímač a konvertor s více výstupy.Jak získám informace o programových nabídkách jednotlivých poskytovatelů českých programů?Kliknutím na odkazy níže se dostanete na stánky poskytovatele jednotlivých služeb.

Pokračovat na článek


LCD TV Bravia – fakta a mýty

Jak jistě víte, na rozdíl například od automobilového průmyslu, kde si můžete snadno porovnat výkon, točivý moment, spotřebu a objem zavazadlového prostoru u dvou konkurenčních automobilů, v TV průmyslu začali někteří výrobci používat, často ve snaze „vylepšit“ své výrobky, různé metody měření parametrů televizoru.Důsledkem je to, že hodnoty vybraných parametrů dvou konkurenčních LCD TV přijímačů jsou neporovnatelné a Sony, stejně tak jako někteří jiní výrobci, z tohoto důvodu od zveřejňování některých specifikací upouští. V následujícím přehledu najdete informace o nejčastěji uváděných parametrech televizorů a způsobech jejich měření.Pozorovací úhelPozorovací úhel udává Sony jako hodnotu, při níž poklesne kontrast panelu na úroveň 10:1. Panely v televizorech Sony BRAVIA dosahují hodnot až 178°; někteří výrobci začali při měření používat nižší hodnotu kontrastu a logicky tak tabulkově „vylepšili“ své hodnoty pozorovacího úhlu.Doba odezvyDoba odezvy panelu bývá zhusta udávána jako přechod černá-bílá-černá nebo, častěji, šedá-bílá-šedá. Panely Sony dosahují hodnot až 8ms. Někteří výrobci, ve snaze zlepšit výsledky, použili do průměru barev, z nichž je tato hodnota získána, pouze vybrané barevné přechody a dostali se tak až na hodnoty okolo 3ms. Tím se hodnoty díky různým způsobům měření opět stávají neporovnatelnými.Dynamický kontrastDynamický kontrast, na první pohled, působí jako porovnatelný parametr, leč i metody jeho měření se mohou lišit.Spolupráce se společností SamsungSony kupuje panely od Samsungu – tato věta zaznívá z úst některých prodejců poměrně často, zvláště, uvědomíme-li si, že se jedná o nepravdivou informaci. Společnosti Sony a Samsung založili společný podnik (továrnu) na výrobu LCD modulů – S-LCD. Podíl obou společností v S-LCD je 50%:50% s rozdílem jedné akcie ve prospěch společnosti Samsung Electronics. Tangjung, Asan-City, ChungCheongMan-Do, Korea je místem, kde se továrna nachází a vedle produkce tzv. „mother glass“ (základní vrstva LCD panelu o rozměrech zhruba 2×2 m) produkuje kompletní LCD zobrazovače, jež jsou produkovány odděleně a nezávisle pro obě společnosti. Krom toho, každá ze společností používá odlišná kritéria a standardy pro měření a stanovení vlastností konečného produktu. Společnosti Sony a Samsung se v tomto roce dohodly, že rozšíří produkční kapacitu S-LCD továrny a vybudují další výrobní linku na panely 8. generace.LCD panel se sestává z několika vrstev (podsvětlení, difuzory, vrstva LCD, polarizátory a filtry); společnost Sony používá v mnoha případech vlastní řešení, související například s podsvětlením panelu. Technologie Live Colour Creation zahrnuje, mimo jiné, přítomnost speciálních podsvětlovacích trubic, jež viditelně posouvají schopnosti panelu zobrazovat hlubší barevné odstíny zejména v oblasti červené a zelené barvy. Nejnovější konstrukční specialitou je pak přítomnost tzv. RGB LED – diod, určených pro podsvětlení panelu. Na rozdíl od konvenčních bílých diod naše řešení umožňuje umožňuje nejen dílčí regulaci podsvícení panelu, ale i úpravu barvy podsvětlení panelu pro získání ještě širší barevné škály a vyšších hodnot kontrastu.LCD televizor je poměrně složitým přístrojem, jehož možnosti a vlastnosti neurčuje pouze panel, ale řada dalších obvodů. V televizorech Sony BRAVIA jde např. o obrazové procesory BRAVIA ENGINE, jež zásadní měrou ovlivňují výsledné obrazové parametry přístroje. Vlastní výroba LCD televizorů BRAVIA pak probíhá ve výrobních závodech Sony ve slovenské Nitře a španělské Barceloně, které svou produkcí zásobují evropský trh.Spolupráce se společností SharpS rostoucí poptávkou po velkoplošných LCD televizorech s úhlopříčkami nad 52“ a snahou o zefektivnění jejich výroby vyvstal požadavek na dostupnost „mother glass“ větších rozměrů. Společnosti Sony a Sharp proto v roce 2008 podepsaly dohodu o vybudování společné továrny na LCD panely 10. generace, která vyroste v japonském Sakai v Osace a Sony v ní bude držet třetinový podíl. Třetina produkce mother glass bude použita pro výrobu LCD panelů pro televizory Aquos, třetina pro LCD panely Sony BRAVIA a zbývající třetina bude společností Sharp prodávána vybranému dalšímu partnerovi. Továrna začne vyrábět panely přibližně od jara roku 2010.Energetické nároky LCD televizorů ve srovnání s plazmovými zobrazovačiEkologický aspekt, včetně nároků na spotřebu energie, je pro společnost Sony klíčovým při návrhu nových výrobků. LCD televizory, v naprosté většině, mají, v porovnání s plazmovými TV, menší energetické nároky. Můžete se setkat s argumentací, že udávaná spotřeba plazmového TV (typicky 280-400W pro 42“ TV) je ve skutečnosti mnohem nižší. Novější plazmové televizory disponují obvody řízení spotřeby a jejich reálná spotřeba, pokud nezobrazují trvale jasné barvy, je nižší. Můžete se však setkat i s názorem, že spotřeba LCD televizoru je trvale neměnná, neboť podsvětlovací zářivkové trubice trvale svítí a platí proto údaj o příkonu, uvedený na výrobním štítku. Televizory Sony BRAVIA disponují velmi pokročilými možnostmi nastavení úrovně podsvětlení panelu, jejichž úpravou uživatel mění nejen obrazové parametry, ale snižuje také spotřebu přístroje. Výhodou je aktivace senzoru okolního osvětlení v místnosti, který regulaci jasu provádí automaticky a snižuje tak, v případě potřeby, spotřebu televizoru. U televizoru KDL-40W4000, jehož „štítková“ spotřeba je 201W, je možné dosáhnout až, bezmála, poloviční spotřeby úpravou obrazových parametrů respektive podsvícení panelu. Věřte, že pro sledování v běžných domácích podmínkách je více než dostačující úsporný režim podsvětlení panelu a i tak vás Sony BRAVIA ohromí svými barvami a kvalitou zobrazení.Spotřeba televizních přijímačů Sony Bravia ve stand-byZákaznické středisko Sony se v nedávné době setkalo s dotazem zákazníka, který rozporoval udávanou spotřebu LCD TV BRAVIA v režimu stand-by (0.3W) s tím, že se svým wattmetrem naměřil hodnotu přibližně 25W. Jak to tedy se spotřebou opravdu je? Po vypnutí TV dálkovým ovladačem se přístroje přepnou do skutečného stavu stand-by až po cca 3-4 minutách od zadání povelu dálkovým ovladačem. Toto zpoždění je nutné pro vyhledání, zda na naladěných DVB-T programech není k dispozici nový software, dále pro uložení dat a eventuální instalaci, resp. další „úklidové“ práce v televizoru. Po tuto přechodnou dobu přístroj odebírá ze sítě přibližně 25W (dle modelu).Až po uplynutí této doby se přístroj automaticky přepne do skutečného stavu stand-by, a jeho odběr poklesne na hodnotu 0,3W (nebo dokonce méně u nejnovějších modelů), což je hodnota uváděná v našich technických specifikacích. Toto přepnutí je možno snadno identifikovat jako určité cvaknutí relé zdroje napájení.Proč přesto, při měření amatérskými wattmetry, naměříte odlišné hodnoty? Pro napájení je u našich přístrojů použit tzv. pulsní zdroj. Proud odebíraný na primáru přístroje v režimu stand-by potom není sinusový, nýbrž má tvar krátkých impulsů. Běžnými multimetry, které jsou cejchovány pro měření veličin se sinusovými průběhy, je možno potom naměřit hodnoty příkonu s chybou dosahující desítek až stovek procent. Použitím dokonalejšího přístroje, který je schopen měřit tyto složité průběhy přesněji (např. digitální osciloskopy, atd….) se ukáže, že efektivní hodnota proudu se ve skutečnosti pohybuje kolem hodnoty 0,4mA. Zdánlivý odebíraný příkon tak činí cca 0,9 W. Reálný příkon, kde by byl vzat do úvahy i fázový posun mezi napětím a proudem je samozřejmě menší než oněch 0,9 W avšak jeho přesné změření není zřejmě proveditelné běžnými měřícími přístroji. Jak zjistit hodnotu integrálu součinu napětí a proudu po dobu jedné periody u nesinusových průběhů (pro hodnoty pod 1 W) například pomocí počítače je úloha přesahující bežné možnosti opravářů spotřební elektroniky.

Pokračovat na článek


Co je satelitní digitální vysílání (DVB-S) a jaké má výhody?

Co je to satelitní vysílání?Signál satelitního vysílání není přijímán z pozemních vysílačů, ale z antén umístěných na družicích, které se nacházejí na tzv. geostacionární dráze, přibližně 36 tisíc km nad zemským povrchem. Družice se pohybují stejnou rychlostí, jakou se otáčí naše Země a zachovávají si tak stejnou pozici. Trvale tak pokrývají stejnou plochu Země.Jaké území pokrývá satelitní vysílání?Satelitní vysílání družic určených pro příjem v České republice pokrývají celé území republiky. V některých lokalitách se může stát, že ve výhledu na družici překáží např. výšková budova, strom nebo terénní nerovnost.Co je potřeba k příjmu satelitního vysílání?Pro příjem je nutný tzv. satelitní komplet, který zahrnuje satelitní přijímač a parabolická anténa s konvertorem (LNB). Při instalaci satelitního kompletu je složité správné nasměrování satelitní antény, proto by montáž měla být svěřena specializované firmě.Je satelitní televize placená? Mezi programy vysílanými z družic jsou programy volné (nekódované) a kódované. Kódované programy jsou většinou placené a pro jejich příjem potřebujete přijímač pro příjem kódovaných programů a příslušnou dekódovací kartu.Je možné přijímat televizní programy z více družic?Ano, na jednu parabolu lze umístit více konvertorů, které tak využívají odraz signálu z plochy paraboly. Je možné také využít natáčecí zařízení, které otáčí parabolou na jinou pozici.Je možné přijímat satelitní vysílání na více televizorech?Pokud použijete pouze jediný satelitní přijímač, bude možné sledovat na více televizorech stejný televizní program. Pro sledování různých programů na více televizorech je nutné ke každému televizoru pořídit jeden satelitní přijímač a konvertor s více výstupy.Jak přijímat satelitní televiziVybavení pro příjem satelitní digitální televize je poněkud složitější než přístroje pro jiný druh příjmu. Pokud nejste vyloženě fandy satelitního vysílání, asi byste měli přenechat montáž parabolické antény zkušeným odborníkům. Nejde o nic zdlouhavého a komplikovaného – tedy pokud máte parabolu kam umístit.Součásti satelitního kompletuSatelitní komplet, tedy soubor přijímacích zařízení, se skládá z několika samostatných přístrojů. 1) Parabola- satelitní anténaNejdůležitější položkou satelitního kompletu je parabolická anténa, onen „bílý talíř“ nebo „rendlík“, jak ji na jedné mediální konferenci nazval bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák. Parabol je mnoho druhů a liší se krom jiného ve své velikosti. Některé družice, které šíří signál určený právě pro střední Evropu, lze zachytit na parabolu o průměru okolo 60 centimetrů. Pokud se rozhodnete pro příjem ze 2 nebo více družic, tak zvolte parabolu o min. průměru 80 cm. Předtím, než si tedy pořídíte satelitní parabolu, měli byste se ujistit, jaké televizní programy a z jaké družice chcete přijímat.2) LNB- konvertorKonvertor (LNB): umisťuje se na ráhno paraboly, což je vlastně její ohnisko a soustřeďuje se v něm přijímaný signál. Konvertor slouží pro převod kmitočtu z pásma GHz do řádu MHz, což už umí zpracovat vstupní díl satelitního přijímače. Citlivost konvertoru udává tzv. ,,šumové číslo". Čím je nižší, tím je konvertor lepší. Dnes je běžná hodnota dobrého konvertoru okolo 0,3 dB.  3) Satelitní přijímačNa první pohled stejný jako set-top-box pro příjem zemské digitální televize. Jde o krabičku, jejímž prostřednictvím se digitální signál vedený z parabolické antény na střeše převede na analogovou podobu čitelnou vašemu televizoru. K satelitnímu příjmu programů kódovaných systémem CryptoWorks potřebujete přijímače, které mají zabudovaný dekodér CryptoWorks nebo obsahují CI sloty pro vložení CA mod4) CA modul a kartaDekodér pro satelitní přijímač. Placené televize kódují své programy v různých kódovacích systémech. Pokud si pořídíte přístupovou kartu s předplatným, tak samozřejmě potřebujete mít v přijímači příslušný dekodér. Pokud není zabudovaný, tak použijete externí CAM modul do PCMCI slotu.České a slovenské sat. programy jsou kódovány v systému Cryptoworks !5) Motor DiSEqC 1.2Motor slouží k natáčení paraboly na několik družic Veškeré ovládání a napájení se provádí po koaxiálním kabelu od LNB, což je velká výhoda v místech, kde již další kabel nelze natáhnout. K ovládání a řízení motoru se využívá systému DiSEqC 1.2, kterým musí být přijímač vybaven. Instalace už většinou vyžaduje odborníka.6) Multifeed a DiSEqC přepínačDo paraboly jsou umístěny pomocí držáku MULTIFEED dva nebo více konvertorů a bez nutnosti natáčení přijímáte signál z několika družic. Protože satelitní signál svedený koaxiálním kabelem nelze sloučit, tak bude zapotřebí použít některý z přepínačů DiSEqC.  Ty zvládnou  přepínat až 8 LNB. Navíc není nutné do nich přivádět externí napájení a můžou být tedy umístěny i na střeše u antény. Novinkou je tzv. Monoblock konvertor, který obsahuje dva konvertory a DiSEqC přepínač v jednom pouzdře a je již přednastaven na dvě družice ( Astra + Hotbird, Astra 1 + Astra3 ). Výhodou je snadná montáž a nastavování!7) Kabel, konektory, konzola,...Při nákupu kompletu samozřejmě nezapomeňte na vhodnou konzoli pro montáž paraboly, koaxiální kabel a konektory.

Pokračovat na článek


Hitachi

Hitachi je přední společností v oblasti televizorů s plochými panely A SOUČASNĚ i v technologiích výroby harddisků (HDD) – a nyní poprvé je spojila v řadě X. Velikost nespočívá jen v rozměrech – plazmové televizory P50XRO1 s úhlopříčkou 50 palců (127 cm) a P60XRO1, který má úhlopříčku 60 palců (153 cm), jsou vybaveny vestavěnými harddiskovými rekordéry s kapacitou 250 GB a dvěma tunery pro digitální vysílání. Diváci si nyní mohou přednastavit začátek záznamu nebo začít nahrávat okamžitě, pozastavit sledování živého vysílání („live pause“) i využívat funkci „chase playback“ (souběžný záznam i sledování) a současně mají přístup k bezplatným televizním kanálům – a to vše je integrováno v jediném televizoru. Pro ty, kdo mají doma méně místa, nebo nepožadují funkce nahrávání, nabízí LCD model L37XO1 s úhlopříčkou 37 palců (94 cm) totéž HD rozlišení 1920 x 1080 a funkce pro rozšíření obrazu jako mají plazmové modely kombinované s revoluční technologií výroby LCD panelů IPS Alpha a obnovovacím kmitočtem 100 Hz. Technologie IPS Alpha pomáhá LCD panelům vytvořit jasnější obraz s vyšším kontrastem, jenž zůstává konzistentní i při pohledu z extrémních pozorovacích úhlů a radikálně mění úroveň zážitku ze sledování obrazu na LCD obrazovkách. Richard Bass, hlavní manager divize Display Products společnosti Hitachi Digital Media Group k tomu říká: „Stále větší dostupnost programů ve vysokém rozlišení a nové platformy médií, jako například Blu-ray disky, si žádají novou generaci plochých obrazovek. V prostředí HD je kvalita obrazovky vším – televizor je posledním a nejdůležitějším článkem v řetězci, který obraz zpracovává. U řady X vzala společnost Hitachi své dosud nejlepší plazmové a LCD obrazové technologie a využila jejich nasazení na maximum. A jelikož každý jednotlivý komponent je výhradně a přímo dílem společnosti Hitachi, všechny navzájem spolupracují v dokonalé harmonii. Řada X je jasným vyjádřením našeho postoje, že ohledně kvality neděláme žádné kompromisy. Všechny modely jsou vyrobeny podle našich nejpřísnějších specifikací v novém evropském výrobním závodě společnosti Hitachi v České republice.“ Podle Richarda Basse je výsledek jasný: „Když spatříte HD program na plochých televizorech řady X, okamžitě si uvědomíte, co vysoké rozlišení skutečně znamená. Je to zážitek, o který filmoví tvůrci, vývojáři her a programátoři usilovali – skutečné uplatnění HD, Blu-ray médií a konzolí příští generace.“ Plazmové televizory nabité funkcemiModely P50XRO1 a P60XRO1 mají vestavěné harddiskové (HDD) rekordéry s kapacitou 250 GB a dva tunery digitálního vysílání – představují tak nejlépe vybavené plazmové televizory ve své třídě. Umožňují uživatelům pozastavit příjem živého vysílání, nahrávat pořady a souběžně sledovat jiné, nastavit si nahrávání pořadů předem – a poskytují tak uživatelům mnohem větší komfort a přednosti na vysoké úrovni. Proč čekat, když se můžete mezitím dívat? Pro maximální pohodlí tyto televizory nabízejí funkci „chase playback“, takže se můžete začít na pořad dívat, přestože jeho nahrávání ještě neskončilo. Tyto plazmové televizory jsou ideálním řešením domácí zábavy pro montáž na stěnu, které nepotřebuje žádné další doplňky – nicméně stejně tak dobře je můžete rozšířit o samostatné HDD rekordéry (digi boxy) a zvýšit tak kapacitu jejich záznamu. Pro ty, kdo od svého televizoru chtějí více než jen sledování televizních programů, nabízejí všechny modely (včetně LCD televizoru) porty HDMI prakticky umístěné buď v čelním panelu nebo z boku. Díky tomu je snadné k televizoru připojit videokamery, DVD a Blu-ray přehrávače a herní konzole, aniž by bylo nutné složitě manipulovat s kabely v zadní části přístroje. Procesor ‘Movie FRC’ slouží pro převod obrazu z filmového plátnaŘada X je první produktovou řadou vybavenou jedinečnou technologií společnosti Hitachi ‘Movie FRC’ pro převod snímkového kmitočtu, jež mohutně vylepšuje zážitek při sledování filmů. Většina televizorů při převodu filmové předlohy, která bývá natočena rychlostí 24 snímků za sekundu, pro dosažení formátu vhodného pro domácí projekci jednoduše každý snímek zopakuje. Na televizorech s menší obrazovkou si divák nemusí téměř ničeho všimnout, nicméně na velkých formátech tento způsob může při horizontálním pohybu kamery vytvářet chvění obrazu, které působí rušivě a unavuje zrak. Jedinečná technologie společnosti Hitachi tento efekt eliminuje díky vestavěným inteligentním obvodům, jež chybějící snímky vytvoří – pečlivě je vypočítá z obou sousedících a zaplní tak body, které by v mezisnímcích chyběly. Díky tomuto procesu jsou pohyby a přechody mezi scénami nanejvýš plynulé, takže sledování obrazu je mnohem příjemnější a oči diváka se mohou lépe uvolnit – což je pro velkoformátové zobrazení ideální. Výsledek je účinný stejně pro programy ve standardním nebo HD rozlišení. Modely P50XRO1 a P60XRO1 navíc dokáží zpracovat formát 1080 p 24 a jsou proto ideální pro promítání filmů ze současných Blu-ray a HD DVD přehrávačů. Picture Master je mistrem dokonalého obrazuDíky implementaci vyhlášeného procesoru společnosti Hitachi pro zpracování obrazu zvaného Picture Master – ovšem ve verzi pro „úplné HD rozlišení“ – představuje řada X vyvrcholení mnoha let vývoje. Tento systém pracuje s barevnou hloubkou 16 bitů a používá 3D řízení barev pro vytvoření věrnějších pleťových tónů, látek a textur, které můžete téměř vnímat hmatem, a předmětů z vyšším prokreslením detailů povrchu. Kromě těchto nových posunů v realistickém zobrazení zajišťuje dvojí dynamický enhancer vynikající reprodukci zářivých a lesklých ploch – což jsou tradičně povrchy, jejichž zobrazení bývá nejobtížnější, a to i v HD. Celkově vypadá obraz čistější a svěžejší – také díky digitálnímu potlačení šumu, které odfiltruje rušivé matoucí signály a poskytuje tak dokonalý obraz – ideální pro větší obrazovky televizorů řady X. Protože na image záleží nejvíce…Je celkem pochopitelné, že nejlepší HD obraz by měl mít také co nejkrásnější rám. Společnost Hitachi vynaložila veškeré úsilí, aby jediné, co se vyrovná kvalitě řady X, byla úroveň jejího vzhledu. Všechny modely se vyrábějí v novém závodě, který byl vybudován právě pro tento účel v České republice podle nekompromisně vysokých nároků společnosti Hitachi. Televizor P50XRO1 je navržen tak, aby vyvolal zasloužený obdivný výdech. Má štíhlé tělo z akrylátů s vysokým leskem a tenký, matně letecky černý rámeček. Jako standardní doplněk se dodává motorem ovládaný stojan a celkový dojem mohou doplnit super štíhlé reproduktory ve spodní části televizoru. Model P60XRO1 má atraktivní pololesklé provedení – vyzařuje svůj ušlechtilý původ a dodává se s odnímatelnými reproduktory a pevným stojanem, který ti, kdo si televizor přejí integrovat do svého řešení domácího kina, mohou snadno odejmout.

Pokračovat na článek