Výsledky vyhledávání pro dotaz výkon

Výsledky vyhledávání v sekci: Začínáme s počítačem

Jak (ne)koupit počítač

Kupujete nový počítač? A víte přesně, jaké parametry jsou nejdůležitější? Přestáváte se orientovat v současné nabídce? Tento článek vám dá stručný návod k tomu, jak si za rozumné peníze pořídit maximální výkon!Tak nám začal školní rok a pro mnohé to znamená i nemalé finanční výdaje. V dnešním přetechnizovaném světě se tyto výdaje mohou ještě zvýšit o částku za nový počítač. Mé dítě se ve škole bez počítače nemůže obejít. Takové a podobné věty jsou dnes na denním pořádku. Dále je dobré si uvědomit, že se blíží nezadržitelně Vánoce. Někdo si bude možná myslet, že je přece ještě brzo myslet na čas Vánoc už teď. To možná – ještě není ani konec září, jenže čas běží velice rychle a odkládat nákup počítače na poslední chvíli se nemusí vyplatit. Netvrdím, že je nejlepší popadnout šrajtofli a ještě dneska koupit první počítač v „akci“. To bych si v žádném případě nedovolil. Ale již dnes si můžete prohlédnout nabídky a pomalu si vytvořit představu, co by nový počítač měl zvládnout. A proč neskloubit příjemné s užitečným? Kluk potřebuje počítač do školy, tak mu ho koupíme právě k Vánocům a zabijeme dvě mouchy jednou ranou. Na následujících řádcích bych Vám rád dal několik rad, jak se nenechat napálit a jak nakoupit co nejlépe. Budeme se řídit heslem – za nejnižší cenu nejvyšší výkon. 1. Jestliže nebudete vědět co chcete, pak se stáváte snadnou kořistí lačných obchodníků V prvé řadě je třeba si vyjasnit, co vlastně chci koupit. Počítač není jednoúčelová věc jako třeba televize – tam Vám stačí vědět, jak má být velká a jestli má mít stereo, popř. teletext. U počítače je třeba mít alespoň představu, co na něm budu provádět. Těch oborů je mnoho a pro každý se hodí jinak postavený počítač. Musím se přiznat, že já osobně nejsem zastáncem různých označení, např. „HERNÍ PC“. Pod tímto pojmem se totiž může skrývat cokoli. Hrát si mohu i na starém počítači, ovšem pokud chci hrát nové hry, pak musím mít to nejlepší co existuje. Takže budeme brát hry, jako jednu z mnoha oblastí, ke kterým bude počítač určen. V následujících bodech vypíšu alespoň některé další z nich, pro které se dá PC použít. - internet – dnes modla mnoha nejen mladých lidí. Ze začátku lze využít služeb našeho monopolu na telekomunikace, takže v počítači musí být modem. Později lze přejít na silnějšího koně v podobě pevného spojení, ale to Vás bude stát mnohem více, alespoň co se pořizovacích nákladů týče. - hry – v podstatě jakékoli dnešní PC zvládne dnešní hry. Rozdíl je v rychlosti a v kvalitě. Chce to hlavně dobrou grafickou kartu a procesor. - kancelářské práce – ne, nemusí to hned znamenat práci (i když počítač se hodí i na účetnictví). Pod tímto pojmem se skrývají základní věci, jako je napsat nějaký text, vypočítat si nějakou věc, nakreslit si obrázek apod. Většinou budete chtít také svůj výtvor ukázat druhým, takže se pro tuto činnost bude hodit i tiskárna. - přehrát si nějakou tu hudbu; pustit si nějaký ten film – tak tohle je fenomén dnešní doby. Nejdříve tu byla hudba ve formátu MP3 a teď přišly filmy ve formátu DIVX (není to většinou nic jiného, než kopie DVD filmů na CD). Na MP3 Vám bude stačit jakýkoli nový počítač. U filmů si musíte rozhodnout, jestli chcete originál DVD (nutno koupit DVD mechaniku), nebo se spokojíte s kvalitou DIVX (v tom případě DVD mechaniku nekupujte). V každém případě to chce TVout (vysvětlím později) a pořádné ozvučení – nejlépe Dolby Digital 5.1 (opět vysvětlím později). - sestříhat si domácí video – to co bylo před několika lety výsadou vyvolených, to si dnes může udělat v podstatě každý. Stačí k tomu málo – kamera, počítač a snaha. Do začátku postačí TV karta (vysvětlím později) – pak můžete sledovat i na televizi:o) Pro náročnější, kteří holdují kamerám v DV formátu bych spíše doporučil rozhraní Firewire (ale to jen tak na okraj). - programování – na školách se dnes vyučuje mnoha programovacím jazykům. Pokud se nejedná přímo o programování 3D, pak pro tento obor postačuje dnešní základní PC. - zpracování fotografii – na výpočetní výkon PC je tento obor docela nenáročný, ovšem finančně už to vypadá jinak. Dnes se derou kupředu digitální fotoaparáty (upřímně fotoaparát pod 2M pixel nemá cenu kupovat) a starší fotky lze taky upravit, jenže k tomu je třeba zase scanner. - tvorba hudby - mnoho lidí se chce na tomto poli prosadit a s dnešní širokou nabídkou programů k tomu určených není až takový problém vytvořit nějakou skladbu i pro úplného laika. Do začátku postačuje dobrá zvuková karta. Později, pokud vidíte, že by to Vám nebo Vaší ratolesti mohlo jít, může dojít k nákupu nějakého nástroje, který připojíte přes MIDI – nejčastěji se jedná o klávesy. Jak jsem již výše napsal, těch oborů je mnohem více, já jsem se snažil nastínit alespoň ty základní. Doufám, že jste si udělali představu, k čemu všemu zrovna ten Váš počítač může sloužit. Dám Vám jeden TIP – vyberte si z výše uvedených oborů ty, které Vás nejvíce zajímají a při nákupu je sdělte prodejci – může Vám pak „ušít“ PC přímo namíru a nebudete zbytečně vyhazovat peníze, za věci, které stejně nevyužijete. 2. Kolik to bude stát Tak tuto otázku v žádném případě nenechávejte na prodejci. Vy sami si totiž musíte určit cenový strop – částku, kterou jste schopni a hlavně ochotni zaplatit. Je sice dost pošetilé myslet si, že za 1.000,- Kč koupíte alespoň slušný počítač. Na druhou stranu je zbytečné bát se, že za krabici s monitorem musíte na stůl položit 50.000,- Kč. A jak se tedy pohybují cenově počítače? Zhruba před rokem byla tato hranice kolem 30-35.000,- Kč. Dnes se tato hranice k naší radosti podstatně snížila, takže je někde kolem 25.000,-. Samozřejmě lze cenou hýbat nahoru i dolů. Na tomto místě bych rád upozornil na jednu maličkost – PC stárne, takže je dost naivní si myslet, že jestliže dnes koupíte nové PC, pak vydrží třeba deset let. No ono vydrží, ale jestli bude mít ještě nějaký užitek...? Pokud budete chtít být neustále IN, pak budete také neustále investovat. Pokud se spokojíte s občasnou obnovou, pak počítejte, že máte tak dva roky (i více) klid. No a jestliže Vám budou vyhovovat programy, na které si zvyknete a nebudete hnaní touhou mít stále nové verze, pak Vám vydrží na mnoho a mnoho let dopředu. I když celý článek zaměřuji spíše na nákup NOVÉHO PC, existuje i jiná možnost – nákup staršího počítače. - starší počítač – je cenově většinou levnější, než počítač nový (Ovšem viděl jsem i dražší, než nové PC! Na to pozor!). Cena začíná někde u 2.000,- Kč (takovýto počítač se hodí opravdu na to nejzákladnější a nebo na rovinu, nehodí se k ničemu). U staršího počítače je třeba počítat s tím, že je bez záruky! Takže jakmile Vám v počítači něco „odejde“ musíte to zaplatit ze své kapsy a bohužel se někdy stává, že je tato oprava dražší, než celé původní PC. - nový počítač – cenově jsou i nabídky již od 15.000,- ovšem většinou to má nějaký fígl. Např. cena je bez monitoru, cena je bez DPH, nebo se může jednat o výprodej atd. Je dobré si takovéto nabídky opravdu dobře pročíst, než být pak zklamaný vyšší cenou. Takže spíše počítejte se základní cenou nového PC kolem 20.000,- Kč a výše. Na takové sestavy pak dostanete záruku většinou dva a více let. Abych byl spravedlivý, nesmím opomenout alternativy k počítačům řady PC a) herní konzole – jedná se o jednoúčelové stroje, které se většinou připojují k televizi a které slouží pouze pro hraní her (až na malé výjimky, ale to už je opravdu okrajové). Cenově se pohybují nížeji než PC (začínají někde okolo 3.000,-). Asi nejrozšířenější jsou Sony PSX/PS2, Nintendo 64/Gamecube a Microsoft XBOX. Jsou nenáročné na obsluhu, takže zapnout si hru zvládne opravdu i malé dítě. Ale ještě jednou opakuji – lze na nich pouze hrát... b) počítač, který ale není PC – kdysi bych asi napsal "konkurence pro PC", ale tato konkurence vyklidila pole již dávno a zbývá zde pouze jeden hráč a to firma Apple. Dnes můžete narazit nejčastěji na iMac. Jedná se kvalitní počítač, který je cenově srovnatelný s počítačem PC (resp. mírně dražší), ovšem není tak rozšířený. Pokud se někdo rozhodne pro takovýto počítač, pak za své peníze dostane stroj, který nestárne tak rychle, jako PC, ovšem to vše za opravdu krutou daň a tou je tzv. kompatibilita – prostě programy pro PC si na něm nespustíte – až na ty, které jsou pro Apple převedeny, ale těch je proti obrovské škále na PC minimum. c)přenosné počítače – do této kategorie spadají např. notebooky, handheldy apod. Jedná se o zboží pro úzkou skupinu uživatelů, proto se jimi nebudu v tomto článku zabývat. Jen okrajově – takový přenosný počítač může být i plnohodnotné PC, ovšem v mnohem menším provedení uzpůsobeném k používání na cestách. Vyznačuje se hlavně malými rozměry a vyšší cenouy. 3. Kde mám tu věc koupit? Jestli někdo počítá, že tady napíši seznam prodejců, u kterých je dobré kupovat, tak je na omylu. Účelem tohoto článku není reklama. Počítač můžete koupit v podstatě dvěmi způsoby a každý má své pro i proti: a) pouze díly aneb soused mi to poskládá – v případě, že máte někoho známého (nepředpokládám, že čtenář, který čte tento článek, si bude sám montovat počítač) a víte co kupujete, pak je tato alternativa levnější, než varianta b). Ovšem má to také své nevýhody. Takový počítač nemusí fungovat. Komponentů na trhu je dnes celá řada a je také celá řada těch, které spolu prostě nefungují, nebo fungují s různým omezením. Také záruka bude pouze na díly v počítači (liší se i její délka – v podstatě od 6-ti měsíců až po několik let) , takže při jakékoli poruše budete svého známého „bombardovat“ žádostmi o lokalizaci závady, popř. rovnou o její odstranění. A máte takového ochotného známého? Pokud ano, pak společnými silami nakupte díly (komponenty) a užívejte si perfektního výsledku. Pokud nemáte, vrhněte se na variantu ... b) celý počítač – dnes v podstatě každá počítačová firma nabízí smontované počítače. Výhoda takového nákupu je v tom, že prostě vybalíte z krabice hotovou sestavu, zapojíte a můžete pracovat. Také záruka je na celý komplet (většinou se pohybuje v rozmezí dva až tři roky), takže v případě jakékoli závady budete reklamovat celý počítač a nemusíte se zajímat o to, co vlastně nefunguje tak, jak má. Hotové sestavy se někdy pyšní označením „Značkové PC“. Rozdíl mezi nimi a těmi „Neznačkovými" je převážně ve službách. Příkladem u takového značkového PC může být záruční servis do 24 hodin a nebo servis na místě (takže nemusíte počítač nikam vozit – servis přijede za Vámi). Dále třeba preventivní kontroly, autorizované servisy apod. Daní za takový komfort ovšem bývá poněkud vyšší cena. Ještě zbývá výběr firmy u které počítač nakoupit. Rozhodně bych doporučoval takovou, která má již jistou historii. Tím samozřejmě nemám na mysli toto: Firma „A“ založená v roce 1995, v roce 1996 zkrachovala a majitelé založili firmu „B“, která byla vytunelována v roce 1998 a v roce 1999 byla založena společná prosperující firma „AB“, která v roce 2001 přešla pod firmu „ABC“, která je dnes v konkurzu. V žádném případě není nutné procházet rodokmen každé firmy, spíš bych dal na doporučení známých, kteří již mají nějaké (nejspíš dobré, nebo rovnou ty nejlepší) zkušenosti s takovou společností. Jestliže si někdo myslí, že takovou firmou musí být rovnou ta největší v republice, pak se mýlí – i malá firma může mít dobré jméno a to je nejdůležitější. A pokud už je na trhu nějaký ten pátek pak máte v podstatě vyhráno. To je pro dnešek vše. Pokud máte ve všem jasno, můžeme se vrhnout na výběr vhodných dílů. To ale až v příštím díle.Jak jste kupovali váš počítač vy? Dáte spíš na kompletní sestavy a nebo raději "bastlíte" svůj vlastní PC na míru?

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mobilní

Nova Launcher 1.0.1 [Aktualizovat] - Android APK

Aktuální verze: 1.0.1Vyžaduje Android: 4.0 a nadKategorie: PřizpůsobeníV1.0.1 aktualizace:Oprava premiér neměl být v některých případech zjištěnoOprava a gesto skrýt aplikace Nastavit FCFix krádeží doku složkyFix složky pozadí pokud možno vždy aktualizaciHardwarová tlačítka MENU nyní pracuje v changeloguAktualizované překladyPřehled:Vysoce přizpůsobitelné, výkon motoru, domovská obrazovka náhrada pro Android 4.0 +Tyto vlastnosti zahrnují:Vlastní síťNastavte řádků a sloupců, aby se vešly všechny vaše potřeby a widgetů app.rolovací dokUdržujte všechny své oblíbené aplikace na platformě, až 7 Ikony na stránku a až 3 stránky.Účinky přejděteUžijte si pastvou pro oči valit svou plochu a zásuvku. Účinkům patří Cube a Cardstack a více pro uživatele Prime.Přejděte nekonečnáNikdy se dostat pryč od své oblíbené stránky, Průchozí ploše trvale.Ikony složkySi můžete vybrat pozadí styl zobrazení, nebo dokonce nahradit ikonu kolem.Zálohování / ObnovitExport nastavení rozvržení a před plátno rychle vrátit do práce.Spuštění nové funkce Primu (komerční verze)gestNové akce nebo rychle spouštění aplikací z pracovní plochy gest, jako je štípání, nebo procházející dvěma prsty.Skrýt aplikaceMějte zásuvka nepořádek zdarma hidding nikdy používané aplikace.Ohání DockVětší využití Vaší aplikací krádeže doku nastavení akciíDalší účinky posunutíOprávněníKořen / superuživatel: Widgety v šuplíku s náhledy kořene je nezbytné z důvodu omezení Android rámce. Widgety se zobrazí v seznamu jako Android 2.x, pokud kořen není k dispozici nebo odepřen.INTERNET / ACCESS_NETWORK_STATE / ACCESS_WIFI_STATE: Volitelný & Anonymní hlášení chyb / použití.CALL_PHONE: Používá se jen když dáte místní Přímá volba z domovské obrazovky.Tapeta / Vibrovat / Stavový řádek: Standardní funkce LauncherBIND_APPWIDGET: Pouze pokud je nainstalován jako aplikace nebo systému od nuly. Povinné přidat widgety zásuvky app.Aktualizace zálohy / obnovení a beta: WRITE_EXTERNAL_STORAGE

Pokračovat na článek


Skype vs Viber: Nejlepší Smartphone a Tablet VOIP aplikace

Skype a Viber jsou v současnosti nejlepší dostupný software pro smartphony, které používají VoIP, kde možnost volání na linky W i-Fi 802.11 spíše než pomocí běžné telefonní linky (poplatek). Ale, mezi nimi , , který z nich je nejlepší? SkypeZdarma Skype internetové volání a levné volání do telefonů on-lineSoftware Skype je jistě nejlépe známý pro tento druh opery a mám za sebou dlouhou historii a první verze pro osobní počítače i nadále dominantní ve svém oboru. Stažení a instalaci aplikace z Android Marketu na vašem smartphonu, budou požádáni, aby naše Skype účtu nebo vytvořte nový. Aplikace má tři možnosti: synchronizovat všechny smlouvy, synchronizovat pouze stávající Skype kontakty nejsou synchronizovat vůbec. Na hlavní stránce naleznete čtyři hlavní kategorie v nabídce: Kontakty, Poslední hovory, Telefonní a profily.První je jednoduchý seznam kontaktů přidány, ukazuje, kdo je k dispozici, druhá poskytuje všechny informace o událostech, k nimž došlo v poslední době Skype, Telefonní hovory přesměruje přímo na virtuální klávesnici pro vytáčení čísel a profilů, Výstavy jeho profil s přístupem na změny. Kvalita hlasu Skype je velmi vysoká jak Wi-Fi nebo 3G sítě. Video je dostatečně jasný a plynulý, ale problémy mohou nastat v případě, že hovor je mezi smartphone a tablet pro otázky řešení.Čejka chocholatáVolání zdarma, bez voip, bezplatné telefonní hovory z iPhone a AndroidViber je novější ale je, že jsou schopni potýkají s Skype žezlo vedení. Po instalaci, budete vyzváni k nastavení země a zadejte telefonní číslo, neexistovala evidence transakcí. Poté, co udělal, aplikace odešle textovou zprávu s uvedením čísla kódu potřebné pokračovat, do telefonu. Obdržel textovou zprávu a nastavte kód uvnitř aplikace, Viber je připraven ke spuštění.Celý telefonní seznam je synchronizován se stane okamžitě přístupné zevnitř Viber, ukazuje nejen obvyklé informace, ale i když se kontakty mají Viber nainstalována na vašem smartphonu. Dotyk jméno si můžete vybrat, aby se zavolat nebo poslat textovou zprávu. To, stejně jako je to, že Viber Viber může přijímat zprávy, i když nejste v aplikaci (na rozdíl, co se stane se Skype). Hlasový hovor kvalita je dobrá, i když byly nižší než Skype, s časy, kdy se cítíte nepříjemně, takže návrat hlasu.Na závěr, pak, Skype je mnohem vyspělejší, více funkcí a vyšší výkon, ale vyžaduje, aby uživatel vždy spojena, a to vybíjí baterii, Kromě vyžadující vyšší úroveň než smartphone entry-level; Viber kontrastu, Je lehčí, dělal pro ty, kteří občas chtějí slyšet jejich kontakty s voláním SMS rychle nebo hluboce, bez vážení na vaše účty za telefon.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Připojte se - JavaScript

JavaScript je skriptovací jazyk používaný pro "oživení" webových stránek. Jazyk HTML, kterým jsou webové stránky tvořeny, je totiž statický. To znamená, že neumožňuje měnit vzhled stránky podle činnosti uživatele. Jedinou možností, jak dosáhnout změny webové stránky pomocí HTML, je načíst její novou verzi ze serveru. Jinými slovy, jazyk HTML zobrazí webovou stránku tak, jak je do prohlížeče poslána ze serveru a dále ji měnit neumí.S rostoucí popularitou internetu však přestaly statické HTML stránky postačovat a hledaly se způsoby, jak pracovat s již načtenou stránkou v prohlížeči. V roce 1995 proto společnost Netscape, tvůrce tehdy populárního stejnojmenného prohlížeče, vyvinula a implementovala JavaScript do svého prohlížeče. V roce 1997 pak byl JavaScript standardizován asociací ECMA (Europen Computer Manufacturers Association) a v srpnu 1998 ISO (International Standards Organization). Dnes se jedná o nejpopulárnější skriptovací jazyk používaný na mnoha internetových stránkách. Zejména profesionální tvůrci www prezentací JavaScript hojně používají, někdy až příliš, ke škodě výsledných stránek.JavaScript funguje na straně klienta, to znamená, že jeho kód umístěný ve webové stránce vykonává prohlížeč. S tím souvisí několik omezení. Především musí prohlížeče s JavaScriptem umět pracovat, což samozřejmě všechny moderní prohlížeče zvládají, dnes už na téměř stejné úrovni. Ještě v nedávné minulosti totiž prohlížeče prováděly JavaScripty různě, což přidělávalo vrásky na čele tvůrcům www stránek. Ti museli často vyvíjet dvě verze JavaScriptu pro různé prohlížeče. Druhé omezení představuje bezpečnost, kvůli níž JavaScript nemůže manipulovat se soubory na uživatelově počítače nebo s jinými webovými stránkami. Pomocí JavaScriptu tak například není možné prohlédnout si obrázek, který se chystáte odeslat na server.JavaScript umožňuje otevřít nové okno prohlížeče, čehož začali využívat, lépe řečeno zneužívat, stránky (většinou pokleslejšího charakteru) k zobrazování reklamy a dalších stránek v nově otevřených. JavaScript dokonce umožňuje otevřít nové okno při zavření jiného okna. Přesněji řečeno, při zavírání okna prohlížeče je možné provést libovolné příkazy JavaScriptu, včetně toho, který otevírá nové okno. Nejnovější verze prohlížečů proto již standardně zakazují otevírání nových oken pomocí JavaScriptu, namísto nového okna zobrazí jen upozornění v horní části stránky. Uživatel se pak může rozhodnout, zda toto okno otevřít skutečně chce a případně povolit otevírání oken z konkrétního serveru.JavaScript je objektově orientovaný skriptovací jazyk. Je zapisován přímo do HTML kódu stránky a jeho příkazy jsou prováděny prohlížečem. Mj. to znamená, že zdrojový kód je volně přístupný (čitelný - není nijak kompilován). Pro skriptování HTML stránek je teoreticky možné použít i jiné jazyky než JavaScript, ty však nejsou podporovány všemi prohlížeči (např. Microsoft VBScript, který je podporován Internet Explorerem) a jsou používány spíše výjimečně.Ačkoliv k tomu název svádí, JavaScript není nijak spojen s jazykem Java. Oba jazyky se podobají pouze názvem a podobnou syntaxí vycházející z jazyka C/C++.V současné době se pro tvorbu dynamických webových stránek stále častěji začíná používat technologie Flash vyvinutá společností Macromedia, dnes vlastněná společností Adobe. Zpočátku se jednalo více méně o animace, proto jsou flash objekty přehrávány flash přehrávačem. Ten není součástí prohlížeče, ale doinstalovává se jako plugin (zásuvný modul, doplněk) prohlížeče (moderní prohlížeče si instalují pluginy pouhým kliknutím na tlačítko, aniž by uživatel musel plugin pracně hledat na internetu). Výhodou je, že ve všech prohlížečích je flash přehráván stejně (přehrává ho flash player, nikoliv prohlížeč). Nevýhodou je, že přehrávání flash animací je poměrně náročné na výkon počítače, na kterém jsou prohlíženy, což může být znatelné hlavně na starších počítačích. Flashe jsou dnes nejčastěji používány pro animované reklamní bannery, díky vlastnímu skriptovacímu jazyku však lze ve flashi tvořit celé interaktivní webové prezentace, hry a další aplikace.Tvorbě webových stránek a JavaScriptu se na internetu věnuje množství stránek, najdete tedy dostatek informačních zdrojů a příkladů. Zkusit můžete třeba tyto stránky:www.javascript.czwww.jakpsatweb.czwww.builder.czinterval.czwww.tvorba-webu.cz

Pokračovat na článek


Aktualizace operačního systému

Máte počítač a chcete ho mít v bezpečí? Prvním krokem jsou aktualizace operačního systému. Autoři virů a různí hackeři nikdy nespí a neustále hledají chyby a nedostatky operačního systému a dalších aplikací. A pravě tomuto můžete zabránit pomocí aktualizací.Ať už používáte jakýkoliv operační systém, tak v okamžiku, kdy si jej nainstalujete, je možné že vývojáři nebo jiní odborníci odhalili jeho určité nedostatky. A pokud takovéto nedostatky existují, tak je pouze otázkou času, kdy na tento nedostatek přijdou i tvůrci a šiřitelé virů. Často bohužel platí, že nějakou tu chybičku objeví nejdříve právě tato skupina uživatelů. A následně tuto chybu operačního systému využijí k tomu, aby napadli váš počítač, často aniž byste o tom věděli. Pokud chcete mít počítač v bezpečí, je nutné operační systém průběžně aktualizovat. Bezpečnost operačního systému je zřejmě nejdůležitější důvod aktualizací, ale ne jediný. Aktualizace se rozdělují na tyto základní druhy:Ochrana proti napadení – tyto aktualizace zabraňují proniknutí virům a jinému škodlivému software do vašeho počítače. Autoři virů neustále vymýšlejí nové a nové postupy jak dostat nákazu do vašeho počítače. Takže je nutné stále tyto postupy blokovat.Zlepšování výkonu systému – tato skupina aktualizací pomáhá zlepšovat výkon počítače. Odstraňuje, nebo opravuje části systému, které zbytečně zatěžují hardware, nebo zpomalují činnost jiných programů.Odstraňování závažných chyb – pomocí těchto aktualizací se zbavuje operační systém takových chyb, které by mohly způsobit nestabilitu systému a následnou ztrátu dat. Nebo také řeší problémy s kompatibilitou softwaru a hardwaru.Rozšiřování systému – i když budete mít aktualizovaný operační systém z hlediska bezpečnosti, tak ani tyto aktualizace nejsou k zahození. Pomocí těchto aktualizací si můžete rozšířit některé funkce systému a nebo přidat úplně nové.Ale kde je možné tyto aktualizace získat? Cesty jsou různé a záleží na typu operačního systému, který zrovna využíváte. Nejjednodušším způsobem, jak se můžete informovat, je navštívit internetové stránky výrobce operačního systému. Některé operační systémy (např. Microsoft Windows XP) mají možnost automatických aktualizací z internetu.V dnešní době je mezi běžnými uživateli zřejmě nejrozšířenější operační systém Windows XP od firmy Microsoft. A z tohoto důvodu se v pokračování toho článku dozvíte základní informace o tom, jak tento operační systém aktualizovat. Ještě taková menší poznámka, pokud chcete mít přístup ke všem aktualizacím vydaných pro váš operační systém, tak musíte mít legální operační systém, jinak budete mít přístup pouze ke kritickým aktualizacím.Nejjednodušší způsob aktualizací Microsoft Windows je pomocí internetu a automatických aktualizací. Řadu z vás jistě napadne otázka, ale jak automatické aktualizace zapnout? Stačí když kliknete na tlačítko Start a poté vyberete možnost Ovládací panely a zde vyhledejte a spusťte Automatické aktualizace. Otevře se vám následující okno.Zde máte před sebou základní nabídku aktualizací operačního systému Windows XP. První možnost máte doporučenou, tato volba je určena pro ty z vás, kteří se nechtějí aktualizacemi systému už nijak zabývat, pouze zvolíte čas kdy bude váš operační sytém tyto aktualizace vyhledávat a následně stahovat a instalovat. Všechny aktualizace budou automaticky na pozadí stahovány a následně opět na pozadí a automaticky nainstalovány. Vy jste po té informován o výsledku těchto aktualizací. Pokud označíte druhou možnost tak se vám budou aktualizace automaticky stahovat, ale budou nainstalovány až si budete přát a tuto instalaci spustíte. Při označení třetí možnosti jste pouze informován o tom, že jsou na internetu dostupné nové aktualizace. A pouze vy si stahování sami spustíte a následně také sami spustíte instalace těchto aktualizací. Poslední možnost není příliš vhodné volit. A to z důvodů toho, že váš počítač nebude aktualizován a ani nebudete informováni o tom, že jsou nové aktualizace k dispozici.Další možnost jak aktualizovat operační systém je pomocí internetových stránek firmy Microsoft. Do prohlížeče zadejte adresu http://update.microsoft.com:I zde máte možnost výběru ze dvou alternativ. První možnost Expresní, vám nabízí ty aktualizace, které jsou pro váš operační systém důležité nebo doporučené. Zato pokud zvolíte druhou možnost Vlastní, tak budete informováni o všech aktualizacích, které jsou k dispozici a můžete si je podle libosti nainstalovat (nebo nenainstalovat) do svého počítače. Pokud v této oblasti nemáte velké zkušenosti, raději vyberte možnost Expresní a nemusíte se o nic starat.Ať už si vyberete první nebo druhou možnost, budete muset chvilku počkat, protože váš operační systém bude podroben rychlé kontrole a následně dostanete informaci o tom, jaké aktualizace jsou k dispozici a podrobnější informace o obsahu každé aktualizace. Také zde budete mít informace o velikosti všech aktualizací a předpokládané době, jakou bude trvat jejich stažení.Pak už jen stačí kliknout na tlačítko Instalace aktualizací a postupovat podle pokynů, které vám budou zobrazeny. Jednotlivé pokyny se mohou lišit, podle toho, o jaké aktualizace se jedná. Také je možné že budete vyzváni k restartování počítače po stažení a nainstalování aktualizací.Také jste se možná setkali s pojmem Servisní balíček (service pack). Jedná se o souhrn aktualizací za určité období a často také přidává nové funkce a možnosti do vašeho počítače, takže na tyto balíčky nezapomeňte a si je nainstalujte. Pro operační sytém Microsoft Windows XP v současné době existují servisní balíčky s označení SP1 a SP2. Stačí nainstalovat vždy nejnovější servisní balíček, protože obsahuje i aktualizace z předchozích balíčků. Nově vydávané verze instalačních médií již obsahují dříve vydané servisní balíčky, s novým počítačem tedy již většinou dostanete předinstalované Windows XP se Service packem 2. Verzi nainstalovaného Service packu zjistíte nejrychleji kliknutím pravým tlačítkem myši na ikonu Tento počítač na Ploše a výběrem Vlastnosti z rozbaleného kontextového menu.Jak je z obrázku vidět, i tudy se dostanete k nastavení automatických aktualizací. Mít nainstalovaný nejnovější Service Pack ale nestačí (SP vycházejí v dlouhých časových intervalech), po instalaci operačního systému je vždy nutné nainstalovat nejnovější aktualizace a zapnout automatické aktualizace (pokud to operační systém umožňuje, postup pro Windows XP jsme si ukázali výše).Aktualizace operačního systému jsou důležitým základním faktorem v ochraně vašeho počítače. Nezapomínejte ale ani na antivirový program a bránu firewall, které vás chrání před dalšími možnými útoky.

Pokračovat na článek


Roller Coaster Tycoon

RollerCoaster je záležitost velice zábavná a vydrží opravdu dlouho. Jelikož však pro kolotočáře - začátečníka skrývá mnohá tajemství, vznikl tento krátký návod, který by vás měl provést nějakými těmi úskalími tohoto bohulibého podnikání na obrazovce vašeho počítače. 1) Výkon a příkonRT jde rozběhat takřka na libovolném Pentiu, pokud se vám však přece jen trochu cuká, doporučuji vypnout hudbu a nastavit nejnižší kvalitu zvuku - sluchem rozdíl takřka nepoznáte, ale značně tím ulehčíte procesoru.2) Začátky a konceNa začátku každé hry dejte nejprve pauzu, pak si přečtěte, co máte v tom kterém scénáři za úkol, a nakonec prošmejděte nabídku atrakcí. Doporučuji nastavit maximální přísun peněz do výzkumu a něco si půjčit od banky. Herní rok začíná v březnu (March) a končí v říjnu (October), zimní měsíce se bez viditelného přechodu přeskakují, takže pozor, abyste nepohořeli na nedostatek času. V okamžiku, kdy splníte zadaný úkol, můžete se zapsat do výsledkové listiny a hrát klidně dál, pokud nyní hru vypnete nebo začnete novou, počítá se daný scénář za dokončený a zpřístupní se některý další.3) VýzkumMálokdy máte na začátku dostatek atrakcí, proto se hodí sponzorovat nějakého toho vědce. Nejste-li totálně na mizině, vražte do výzkumu maximum, aby šlo vynalézání rychleji. Doporučuji ze začátku zvolit bádání v oblasti prodejních stánků a vynalézt informační kiosk, kde si mohou návštěvníci koupit roztomilé reklamní deštníky (zlepšují blbou náladu vyvolanou deštěm) a plánek parku, který hned zlevněte, aby si ho mohl dovolit každý. Úplně se v prvních pár měsících (letech) vykašlete na vymýšlení scené rií a vylepšování stávajících atrakcí - zapněte tyto funkce až v okamžiku, kdy vám bude připadat, že máte atrakcí dost.4) Náležitosti kolotočůVětšina kolotočů se objeví přesně tam, kam je kurzorem prsknete, takže pozor na nerovnosti - atrakce se postaví na úroveň nejvyššího hrbolku ve zvoleném prostoru. Pokud vám překážejí stromy, bourejte je pravým tlačítkem myši (to takhle funguje vždy, když něco stavíte). Vchod postavte s ohledem na místo na frontu a východ co nejblíže k cestičce. Fronta stojí jen na vyhrazeném (modře vyznačeném) místě, přičemž na jedno políčko se vejde zhruba pět lidiček, tak na to myslete, protože dělání příliš dlouh ých front a následné dlouhé čekání vede ke špatné náladě zákazníků. Dělejte prostor pro frontu spíš kratší, aby se tam vešlo zhruba tolik lidí, kolik atrakce pojme (možná o něco víc). Výjimkou jsou pochopitelně různé dráhy s více soupravami, tam může být fronta delší, naopak kratší bude u těch atrakcí, kam se vstupuje jednotlivě (třeba dům hrůzy, bu bu bu). Počítač vám mnohdy vnucuje takový tvar frontocesty, který nechcete (hlavně co se týče návaznosti na stávající cestičky) - to vyřešíte tak, že cestičku stavíte od konce - tedy od chodníku k atrakci, popřípadě chodník zbouráte, a pak ho postavíte znovu.U každého kolotoče můžete nastavit hromadu věcí, obzvlášť důležité je vstupné - pokud je o atrakci opravdu nebetyčný zájem, je vhodná chvíle ke zdražení. Když už jsme u těch peněz, doporučuji vstup do samotného parku a veřejné záchodky (dvě nejdůležitější věci ve hře i v životě) nechat zadara. Dále můžete určit chování atrakce, třeba u vláčků se vyplatí nastavit shodně minimální i maximální čekací dobu - vlak pak přijede do stanice, zdrží se stanovený počet sekund (reálného času) a zase odjede - pok ud máte dva vlaky a chcete, aby byly od sebe pořád stejně daleko, je to ideální řešení.Poslední věc, kterou vřele doporučuji, je každou atrakci si pojmenovat (např. Roller nad vodou, Kolotoč u vchodu, Autodráha za bukem atd.) - až vám budou během hry přicházet hlášení, co je kde rozbité, nebo až si budete zobrazovat oblíbenost atrakcí, bude všechno mnohem přehlednější, než když se vaše kolotoče budou jmenovat Roller1, Roller2 apod.5) Stavíme horskou dráhuKdyž už máte dost prťavých kolotočíků, je nejvyšší čas postavit něco pořádného. Designovat můžete v podstatě vše, co odněkud někam jede - horské dráhy, vláčky, autíčka nebo lanovku. Základem je stanice, podle jejíž délky se odvodí maximální počet a délka vozidel. U malých drah postačí pět nebo šest políček na to, aby vám byly přiděleny dva vlaky (což výrazně zvyšuje rentabilitu), u drah větších nebo u vláčků doporučuji nástupiště mnohem delší. Samotné stavění je poměrně intuitivní, vybíráním v ovládacím panelu volíte, co chcete stavět, kliknutím na velkou ikonu to postavíte. Ne všechny dráhy umějí všechno - někde musíte použít jeden rovný kus před každou zatáčkou, jinde můžete zatáčky klopit. V tutorialu vám ukáží, jak se staví jednoduchá dráha, tak se toho držte. Důležité jsou sešupy a následné výstupy, hodně zatáček atp. Některé atrakce umožňují fotografovat jezdce (On-ride Photo), tak toho určitě využijte a postavte automatické fotografovátko někam na rovnou trať, nejlépe po nějakém sešupu - vaše příjmy z tratě to výrazně zvedne. Během konstruování můžete přesunout stavěcí kurzor na libovolné místo konstrukce pravým tlačítkem, jinak pravým tlačítkem bouráte. Pokud bude třeba překopávat terén, doporučuji současně se stavěním zapnout i funkci upravování terénu - potom na ovládacím panelu stavíte a na samotné ploše pravým tlačítkem bouráte a levým upravuj ete zemi. Až bude dráha hotová, postavte vchod a východ s patřičnými cestami - uvědomte si, že samotná pokladna zabírá jedno políčko, proto je třeba stavět atrakci alespoň dvě (lépe tři) políčka od cesty. Jinak neváhejte cestu zbourat, když vám překáží, a postavit o kus dál - park je váš a můžete si dělat, co chcete. Zvláštním případem dráhy je dráha okružní. U každé dráhy můžete mít více než jednu stanici (maximálně čtyři), takže vám nic nebrání prohnat třeba vláček okolo celého parku.Až jakoukoliv dráhu postavíte, nesmíte NIKDY zapomenout na testovací jízdu (klikněte na oranžovou na semafůrku) - pokud jste něco postavili špatně a vlak spadne nebo se srazí s druhým, nevadí to (kdyby tam byli lidé, tak ano). Kliknete-li na červenou, atrakce se zavře, kliknete-li na ni podruhé, zmizí všechna vozidla.6) Vyháníme krtkyVětšina drah se dá budovat i v podzemí a není to ani moc drahé. Důležité je, aby dráha zajížděla i vyjížděla z podzemí pokud možno vodorovně - tedy do stěny kolmé k zemi (ať už je to v díře nebo ve stěně kopce). Pod zemí se staví stejně jako na povrchu, výhled se vám automaticky přepíná, manuálně se to dělá tlačítkem "1". Stejným způsobem stavíte pod zemí i cestičky - asi byste nevěřili, jak to hru i park zpestřuje.7) Organizujeme parkNejlépe je mít někde hned u vchodu informační kiosk. Také u vchodu postavte pár jednoduchých atrakcí, na které je vždycky nával (kolotoč, vláček), velké rollery doporučuji strčit až dozadu - však ony si je ty stovky zájemců najdou. Na strategická místa rozmístěte toalety a poblíž "jídelní zóny" - oblasti s jídelními stánky, lavičkami a odpadkovými koši. Na jídle se dá vydělat poměrně hodně peněz, ale nebude to hned - než lidé začnou houfně nakupovat v novém stánku, uplyne několik měsíců.Pokud máte do začátku obrovský park se spoustou cestiček, pomozte si malým fíglem - přerušte cesty na strategických místech a nechejte tak návštěvníkům jen malý prostor. Až ho naplníte atrakcemi, pusťte je zase o kus dál. Když to neuděláte, hrozí, že se vám lidé budou v parku ztrácet a že budou nadávat, že je prázdný.8) Mechanici a zahrádkářiPersonál je v RT naprosto nepostradatelný. Vždy mějte alespoň jednoho mechanika na tři atrakce, údržbářů (handyman) ještě víc. Údržbáře se vyplatí specializovat, alespoň u poloviny z nich tedy vypněte starání se o trávu - ať jen vysypávají koše a uklízejí cestičky. Přibližně polovině pracovníků zadejte pracovní trasu (kliknutím na ťápoty) - tak zajistíte, že bude v určité oblasti (třeba v jídelní zóně) vždy čisto a že u důležitých atrakcí bude pořád po ruce mechanik. Také najměte jednoho nebo dva strážce.9) Peníze, peníze, peníze...Peněz je skoro vždycky dost, když ne, půjčete si od banky. V každém scénáři je pevně dáno, kolik si můžete půjčit, víc vám banka nikdy nedá. Máte-li dost peněz, vyplatí se půjčky vracet, protože vám ubíhají úroky. Nebojte se nerentabilní atrakci zbourat - dostanete za to plnou částku, kterou jste investovali do její stavby (skoro). Pamatujte si, že velké horské dráhy jsou pekelně drahé, tak si před jejich stavbou připravte alespoň čtyři tisíce peněz. Na druhou stranu právě velké dráhy nejvíce vydělá vají.10) Pár fíglůJe dobré stavit vchod a východ atrakce (resp. východ a konec cestičky pro frontu) blízko sebe - spousta těch, co z kolotoče právě slezli, na něj budou chtít znovu, tak ať to nemají daleko. Tlačí-li vás čas a chcete postavit megalomanskou dráhu, postavte ji, uložte ji (označit a zvolit "Save track design"), loadněte pozici a nahrajte dráhu. Jo, a zlomte vaz.

Pokračovat na článek


Need for Speed 3

Je to téměř neuvěřitelné, že něco jako Black & White se konečně dostalo na světlo světa. Už od prvního oznámení, že hra je GOLD události nabíraly rychlý spád. A o dva týdny jsem už i já v ruce držel svou kopii. Peter Molyneaux a vlastně i celý Lionhead Ltd. to tedy zvládli, vydali výbornou hru po letech čekání a nedostali se do fronty na polévku jako John Romero a jeho Daikatana. Při hraní NFS3 se objevují stále nové a nové věci o kterých jsme se například nezmínili ani v recenzi, tak nyní doplňujeme všechno to co jsme nestihli napsat předtím. Některé věci by možná ani do recenze nepatřily, takže tady je to správné místo pro takový malý bonus, popovídat si o všech těch věcech, které NFS3 skrývá pro ty, kteří si všímají. Budou psané bodově, jsou to přece jen postřehy a doplňky. Pokud vejdete s autem do tunelu a máte (jako já) zvolebý pohled High Cam, pohled se sníží. Toto dělá engine NFS3 ve všech uzavřených prostorách, tedy iv Lost Canyonu, který poskytuje MNOHEM více prostoru nad hlavou jako vykonat jakýkoliv tunel.Na trati Hometown je hned za startem před Covered Bridges billboard zvučné na trať Autumn Valley Speedway z NFS1. Na trati Country Woods je v zimě místo něj reklama na Piggy 's Donut Shop pár mil odtud.Trať Redrock Ridge má billboard před Divided Highway a na něm je zase pozvánka na trať Rusty Springs Raceway z NFS1.Na trati Empire City jsou při Cathedral a kolem na sloupech cedulky EC Docks a EC Park.V menu v kruhu vlevo nahoře se mění v akcelerované verzi písmena N, F, S, III. Na podkladě se střídají nápisy Chevrolet, Lamborghini, Aston Martin, Italdesign a Mercedes-Benz. Pro zajímavost.Nové zvuky oproti NFS2 jsou šustění trávy a štěrku.Jakož i v replaye, i přes obyčejné závody vidět jak se soupeři kloužou po povrchu vozovky. Je to takový menší bug, ale přehlédnu ho. V každém případě to ale na realitě nepřidává.Pokud si dáte tratě mirrored a Backwards, auta jezdí po opačné straně silnice, tak jako v Anglii. To je další bug. Nebo že by to tak mělo být?Pokud zničíte policistu tak, že začne hořet a hlásí že chce odťahováka a nemůže pokračovat v pronásledování, nic se neděje. Polda se ze záhadných důvodů po chvíli objeví znovu a půjde po vás zas. Tedy: policistu nezničíte. Dostane nové auto a půjde po vás. Je to škoda, bylo by zajímavé takto vyhladit celý jejich department a pak se beztrestně prohánět po ulicích.Pokud je řidič zatčen, jeho auto zůstává po celou dobu až do konce závodu tam kde ho zatkli. Pokud to je na cestě, může to (a také to dělá) pěkně brzdit provoz a také vás. Když vám jsou policisté v patách a vy to těsně před cílem do něj stačí vypálit, jsou to nervy.Tip pro banditů: pokud vás policista dostane do úzkých, snažte se vymanévrovat zpátky na cestu. Nepoužívejte Reset, protože tehdy vás polda automaticky chytí.Tip pro banditů: Nesnažte se schovat před policisty na taková místa kde nechodí. Buď si po vás přijdou, nebo vás prostě zabásnu i na skalách.Tip pro banditů: Obejít to ale někdy jde. V Atlantic kdy se schováte před policisty do zkratky při Sky Bridges, nepůjdou za vámi. Budou vyskakovat že dělají Roadblock nebo spikestrip, ale nic se neděje. Policisté za vámi půjdou i do zkratky, ale jen na určitou vzdálenost (pokud ji zjistíte, můžete policistu s klidem bazpečne pozorovat). Potom po chvíli zmizí a objeví se poblíž zkratky. Nechytí vás. Prý něco takového jde udělat i na výběžcích ve Fossil Canyon na trati Redrock Ridge, ale vždy když jsem to zkoušel mě chytili.Tip pro policisty: Pokud pronásledujete auto, jakmile ho zaměříte radarem, půjde rychleji (bude zdrhat). Raději si ho vyhlédněte a zaměřte až bude těsně před vámi.Pokud jste policista a zapnete houkačku, ostatní auta zbrzdí a zastanou při okraji vozovky. Pokud do aut v jakéhokoli režimu jízdy (race, pursuit) narazíte, začnou brzdit a brzdit i vás.Pokud vás policista ztratil z dohledu a nejste na jeho radaru, pokud půjde kolem vás, zaměří vás znovu, je jedno jestli stojíte, nebo jdete méně než 55mph.Na trati Country Woods chodí Schoolbus. Proč? Neboť je tam Hometown High School. Já vím, je to logické, ale toto zjištění mě potěšilo a přišel jsem na něj úplně sám.EA mají super komentáře a ani komunikace policistů ne já výjimkou. Jedinýkrát jsem ale našel bug. V Empite City říkají policisté "... by the THE DOWNTOWN (OLD TOWN) Elevated ...", tedy dvakrát řeknou "the".EA snad nesehnali licenci k tomu aby mohli mluvit slovo Ferrari a Mercedes. S žádným autem tohoto typu nelze jít na Hot Pursuit. Ani v dalších nových autech z oficiální stránky nemá Ferrari soubor ipspche.viv, který je souborem pokecu o autě ve hře. Dokonce jsem se speciálně díval na všechny dostupné obrázky a nikde není policista vjedno s Mercedesem nebo Ferrarim. Co dodat?Dobrá věc jak zjistit jak se daná lokalita jmenuje je položit spikestrip a policista (tedy vy) ohlásí predne kde je.Překážky, (například silniční zátatasy když se na silnici pracuje) které se dají projít třeba ničit alespoň rychlostí kolem 18mph. Pokud půjdete pomaleji, narazítePokud máte zapnutou hudbu track default na Hot Pursuit, do známých tónů ještě přibudou sirény a policejní mluvené slovo (ne komunikace policistů, ani sirény z aut na trati!).Zatím se mi nepodařilo jet rychleji než 198mph. Doufám že se mi to někdy podaří. Nebo nemám ty správné auta.Jednotky a jejich autaAbyste věděli kdo po vás jde a zda mu s vaším autem ujdete.Z hlediska policie můžeme rozdělit NFS3 na dvě kategorie tratí. První je Atlantica / Aquatica / Empire City a druhá je to ostatní. Počet policistů na jednu trať je 6. Nikdy více a nikdy méně. V tratích kategorie 1 se prohánějí jednotky 217 a spol a v kategorii 2 jednotky 20 a spol., Tedy schematicky:KAT.1 Atla./Aqua./Empire 217-223-316-332-324-353KAT. 2 ostatní tratě 20-31-37-38-45-46Každá jednotka má své auto, přičemž určitá čísla mají stále Corvetty a ostatní čísla vždy příslušnou lokální kraksňu se kterou vás ohrozí pouze pokud máte vyloženě pomalé auto nebo je jejich přesila. Kdybychom si to znovu zoschematizovali, vypadalo by to asi takto:kat. 1: ATLANTICA / AQUATICA, EMPIRE CITYUnit 217 - CorvetteUnit 223 - Grand Am (Atla / Aqua), Crown Victoria (Empire)Unit 316 - Grand Am (Atla / Aqua), Crown Victoria (Empire)Unit 332 - CorvetteUnit 324 - Grand Am (Atla / Aqua), Crown Victoria (Empire)Unit 353 - Grand Am (Atla / Aqua), Crown Victoria (Empire)kat. 2: HOMETOWN / COUNTRY WOODS, REDROCK RIDGE / LOST Canyons, ROCKY PASS / THE SUMMITUnit 2O - CorvetteUnit 31 - Crown Victoria (Home / CWoods), Eclipse (Redrock / LostC), Range Rover (RPass / Summit)Unit 37 - Crown Victoria (Home / CWoods), Eclipse (Redrock / LostC), Range Rover (RPass / Summit)Unit 38 - CorvetteUnit 45 - Crown Victoria (Home / CWoods), Eclipse (Redrock / LostC), Range Rover (RPass / Summit)Unit 46 - Crown Victoria (Home / CWoods), Eclipse (Redrock / LostC), Range Rover (RPass / Summit)Vyvodit si z tohoto kdo po vás jde není těžké. Představte si tedy, že jste na Rocky Pass a jde po vás Unit 46. Tak tedy Rocky Pass je 2. kategorie, což znamená že jsou tam dvouciferné názvy jednotek. Pohled na tabulku ozřejmí, že Unit 46 má lokální šrot, tedy Range Rovera na trati Rocky Pass (i na Summitu). Bacha si třeba dávat jen na Unit 20 a Unit 38, ti mají Corvetty.Pokud hrajete jako policista, VŽDY, nezávisle na tom v jakém jste autě, dostanete Unit 2O resp. 217. Pokud hrajete splitscreen, váš partner (Player 2) je Unit 46 resp. 223. Logiku to zřejmě nemá, ale co naděláme.Jména vašich soupeřů - Ace, Dead Beat, Gotcha, Lead Foot, Mulligan, Ram Rod, Wild One.Tratě a jejich orientační bodyAbyste věděli kdo na vás kde číhá.Snažil jsem se sice najít všechny body, ale ne vždy se to podaří, proto buďte shovívaví.ap #> HOMETOWN / COUNTRY WOODS 1) Start: Covered Bridges, Crystal Lake Turnoff 2a) Hometown: Old Church, Highway 18 Underpass, Main Street, Hometown City Limits, Old Mill, 2b) Country Woods: Hometown High School, P.K. Gas Station, Donut Shop, Crystal Motel, Orchered Hairpin, Old Tunnel, Resort Cabins, Crystal Lake Tunnel 3) Dokončení: Interstate Underpass, Miller 's Farmap #> REDROCK RIDGE / LOST Canyons 1) Start: Desert Motel, Gas Stop (nápis Taco Den), Antique Shop, Redrock, Radio Telescope, Gas Stop, Salvage Yard, Divided Highway, Fossil Canyon 2a) Redrock Ridge: (Lost Canyon Turnoff), Old Tunnel, Redrock Hairpin, Redrock Underpass, Old Mines, Archway Canyon, Lonely Arch, Scenic Viewpoint, Redrock Tunnel, The Waterfall 2b) Lost Canyons: Lost Canyon Turnoff, Smoke Stacks Park, Lost Canyon, Old Tunnel, The Ruins , Ruins Tunnel, Lost Canyon Tunnel 3) Dokončení: Lost Canyon Tunnel, Railroad Underpassap #> ATLANTICA / AQUATICA 1) Start: Aquatica Arch, Atlantica Falls, Open Tunnel, Aquatica Turnoff 2a) Atlantica: The Canals, Pyramid Falls, Atlantica Spire, Civic Center, EA Building, Sky Bridges 2b) Aquatica: (Aquatica Turnoff) , The Citadel, Closed Tunnel, Split Tunnel, Neptune Tunnel, Rapa Nui Park, Rapa Nui Hairpin, Seaside Tunnel 3) Dokončení: Boardwalk, Atlantica Tunnel, Aquaduct, S-Tunnelap #> ROCKY PASS / THE SUMMIT 1) Start: Cable Car House, Summit Tunnel 2a) Rocky Pass: Old Tunnel, The Cliffside, Rocky Pass Bridge, The Hairpins 2b) The Summit: Cliffside Road, Ski Lounge, Cable Car Underpass, Ski Lounge Tunnel, The Sawmill, Rocky Pass 3) Dokončení: Rocky Passap #> EMPIRE CITY: The Docks, Warehouse District, Old Underpass, Industrial District, Hydro Plant, Industrial District, Business District, Casino, Video Stop, Simon 's Pub, The Club, Business District, The Downtown Elevated, Federal Building, Empire Hotel , City Art Center, The Catherdral, Empire Tunnel, Old Town Elevated, Old TownČasto je to tak, že policjti mají i obecné pojmenování. Například v Empire City je celá část Business District a v ní lokality jako Video Stop, The Club a jiné. Pokud se nenacházíte právě při konkrétní lokalitě jako například při Video Stopu, ohlásí vás jako v Business District. Totéž platí io jiných tratích, například v Redrock Ridge o obecné lokalitě Redrock.Na kterých místech tratě se mění melodieTo jen tak pro úplnost.I zde jsem se snažil rozpoznat všechny melodie, ale ne vždy to jde. Můj setup byl Audio Racing Tune: Track Default Techno. Kaďže hudba je dynamická (mění se), stane se, že pokud nabouráte, engine vám při dalším bodě kde by měla následovat nová melodie tuto nepustí, protože jste nabourali. Pak se "chytí" při dalším nebo následujícím bodě.ap #> HOMETOWN / COUNTRY WOODS (Hydrus 606, Little sweaty Sow) START - Covered Bridges - Main Street - Interstate Underpass - Miller 's Farm (START) START - Covered Bridges - Hometown Highschool - Resort Cabins - Interstate Underpass - Miller' s Farm (START)ap #> REDROCK RIDGE / LOST Canyons (Cetus 808, Snorkeling Cactus Weasels) REDROCK RIDGE: START - Divided Highway - Redrock Hairpin - Scenic Viewpoint (START) LOST Canyons: START - Divided Highway - Lost Canyon Turnoff - Ruins / Ruins Tunnel - Lost Canyon Tunnel (START)ap #> ATLANTICA / AQUATICA (Aquilia 303, Rear Flutterblast # 19)ATLANTICA: START - Pyramid Falls (Aquilia 303) - Boardwalk (Aquilia 303 druhá část) - Aquatica Arch (START) AQUATICA: START - Boardwalk (Aquilia 303 druhá část) - Aquatica Arch (START)ap #> ROCKY PASS / THE SUMMIT (Knossos, Snow Bags)ROCKY PASS: START - 1/2 mile from Cable Car House - Summit Tunnel - Rocky Pass Bridge - Rocky Pass (START) THE SUMMIT: START - 1/2 mile from Cable Car House - Summit Tunnel - Cable Car Underpass - Rocky Pass ( START)ap #> EMPIRE CITY (Warped, Flims):START - Business District - Federal Building - Old Town Elevated - The Docks (START)Tratě a jejich zkratky a zákoutíK tomu abyste mohli účinně zdrhat policistům a neférově předjíždět soupeřů.Představení tratí je skoro nemožné s použitím obrázků. Zabraly by obrovsky mnoho prostoru. Proto mi napadla geniální myšlenka projít jedno kolo přes všechna zákoutí a replay nahrát. Takto ušetříme místo. Kromě toho zájem o zkratky mohou jevit jen ti, kteří NFS3 vlastní. Tedy si zkopírujte replay do adresáře (NFS3) \ FeData \ Save \ ... a pak si je podívejte. Je jich devět, na každou trať jedna. Je dobré prohlédnout si vždy dvě sesterské tratě, protože na jednom opakovačce na pro obě tratě společné dráze může být ukázáno jiné zákoutí než na druhé. Na Redrock Ridge se mi například nepodařilo přeskočit přes Fossil Canyon, ale v Lost Canyons už ano. I tak mi ale hlavně šlo o ukázání zákoutí.Co kde vyhrajeteTo znovu jen tak pro úplnost.HOT PURSUIT na všech tratích vychytáte banditů - Top Cop - dostanete Pursuit Diablo SVHOT PURSUIT na žádné trati vás nechytí - Most wanted - dostanete Pursuit El NiňoKNOCKOUT BEGINNER - vyhrajete Empire CityKNOCKOUT EXPERT - vyhrajete Empire City a El NiňoTOURNAMENT - vyhrajete ostatní bonusové autaCheatiky jsou síce v angličtine, ale zpomal pomôžu.Chcete-li tyto kódy zadat, zadejte kód v hlavní nabídce nebo v nabídce Nastavení hry.ELNINO - Poskytuje vám bonusové auto El Nino.MERC - Dává vám bonusové auto Mercedes CLK-GTR.JAG - Dává vám bonusové auto Jaguar Sport XJR-15.DCOP - Poskytuje bonusové vozidlo Pursuit Diablo SV.ECOP - Dává vám bonusové auto Pusuit El Nino.CARS - Poskytuje vám všechna bonusová auta.EMPIRE - Poskytuje vám bonusovou skladbu.GOFAST - znásobuje výkon motoru přibližně o 1,75 a zvyšuje přilnavost vozu tak, aby zvládl mimořádnou rychlost (k dispozici pouze pro jednoho hráče, pouze pro jeden závod).GOnn - kde nn je číslo mezi 00 a 16 včetně. Tento kód změní VŠECHNY vozy ve hře na jedno ze 17 dostupných dopravních vozidel. (k dispozici pouze pro jednoho hráče, pouze pro jeden závod).GO00 -GO01 - Mazda MiataGO02 - Toyota LandcruiserGO03 - Nákladní automobilGO04 - BMW řady 5GO05 - 71 Plymouth CudaGO06 - Ford PickupGO07 - Jeep CherokeeGO08 - Ford Fullsize VanGO09 - 64/65 MustangGO10 - 66 Chevy PickupGO11 - Range RoverGO12 - školní autobusGO13 - Taxi Caprice ClassicGO14 - Chevy Cargo VanGO15 - Volvo WagonGO16 - SedanGOnn - Kde nn je číslo mezi 17 a 20, včetně. Tento kód změní VŠECHNY automobily na jedno ze čtyř pronásledovaných vozidel, která jsou za normálních okolností nepojízdná. (k dispozici pouze pro jednoho hráče, pouze pro jeden závod).GO17 - Crown Victoria policajt CarGO18 - Mitsubishi Eclipse Cop CarGO19 - Grand Am Cop CarGO20 - Range Rover Cop CarGO21 - Umožňuje řídit lokomotivu loterie Knockout. (k dispozici pouze pro jednoho hráče, pouze pro jeden závod).MONKEY - umožňuje používat manuální převodovku, jako by to byla automatická převodovka. To může být významná výhoda, protože manuální převodovky jsou obvykle efektivnější (dostupné pouze pro jednoho hráče, pouze pro jeden závod).BULLHORN - nutí policisty používat své bullhorns (pouze režim Hot Pursuit).MADLAND - Odstraní všechna omezení od protivníka AI. Auta AI budou jezdit na maximum.RUSHHOUR - větší provoz.

Pokračovat na článek


Gabriel Knight 2 - The Beast Within

KAPITOLA I.Na samém začátku hry je Gabriel vyzván skupinou německých lidiček, aby dostál svému původu a pomohl jim za pomocí svých vrozených schopností ulovit běsnícího vlkodlaka. Když se Gabriel vzbudil v Huberově sídle na pokraji Mnichova, v jehož blízkosti byl vlkodlak naposledy spatřen, nezbylo mu než se pořádně porozhlédnout po dočasně opuštěném domě. Ze své tašky si nejdříve pobral to nejdůležitější co si sbalil na cestu - dopisy, peněženku a starodávnou dýku jeho rodu. Vlevo od vstupních dveří si přečetl zprávu od pana Huberta a zpod zrcadla vytáhl klíčky od auta. Pak vytáhl z kapsy dopis od Grace, přečetl si ho a použitím papírů na stole své sekretářce (a přítelkyni) odepsal. Při prohlídce stolu si Gabriel rovněž všiml Mnichovského deníku, ze kterého se dozvěděl, který komisař byl pověřen řešením případu "řádícího vlka" a také se dočetl, že vlk údajně utekl z Hellabrunnské zoologické zahrady. Dalším prohrabováním kapes si Gabriel zrekapituloval předměty, které si vzal s sebou a pročetl si dopis od svého právníka Uberga, který potvrzoval jeho majetnické právo na zámek Ritter Castle a okolní pozemky. Najednou se Gabrielovi udělalo zle ze zatuchlého vzduchu místnosti, takže vyšel ven před dům nadechnout se čerstvého vzduchu. Dal se doprava směrem k podivnému vodnímu korytu vyřezanému z mohutného kusu zatuchlého dřeva. Jak tak procházel okolo, všiml si čerstvého otisku zvířecí pracky v blátě pod korytem. Za korytem nalezl již jen neprostupnou hradbu lesa. V trávě před prvními stromy však postřehl cosi zajímavého a když se podíval blíže, našel chomáček zvířecích chlupů. Vzal si je s sebou jako pravděpodobný vzorek vražedného zvířete. Při další prohlídce okolí domu, tentokrát vlevo od hlavního vchodu, narazil na jakýsi přístěnek s umyvadlem. Bez okolků popadl zde přítomný cement, namíchal z něj hrubou maltu a jejím nalitím do bahnitého otisku získal stopu zvláštního zvířete, které mu čím dál tím méně připomínalo vlka. Pomocí klíčků odemkl Volkswagen stojící před domkem a rozhodl je jet do čtvrti Talkirchen, kde se nacházelo inkriminované ZOO. Automaticky vyhledal výběh vlků, přečetl si tabulku o vlcích, podíval se na povalující se exempláře a neúspěšně se pokusil vejít do ohrady. Příchozího opatrovatele vlků Thomase vyzpovídal ze všeho, co ho napadlo. Thomas poslal Gabriela za jeho nadřízeným doktorem Klingmannem, Gabriel uposlechl a vydal se doleva do administrativní budovy. Rozhovor s doktorem Klingmannem si raději nahrál na kapesní magnetofon. S úmyslem vrátit se do ZOO později se odebral do Lochhamu na Huberovou farmu. Při pohledu na magnetofon s nahrávkou ho napadl mazaný podfuk. (Pomocí volby RECORDING) si připravil (LOAD A) nahrávku doktora Klingmanna a prázdnou audiokazetu (LOAD B) a začal mixovat (SPLICE). Vybíráním vhodných slov namixoval užitečnou větu "Thomas? Herr Doktor Klingmann here. Show our wolves to Mr. Knight." a nahrál ji na prázdnou kazetu (TRANSFER). Pak se spokojeně vrátil do ZOO a opatrně se vetřel do doktorovy kanceláře. Doktor nikde, bezva. Rychle prohledal jeho kabát visící na věšáku u dveří a nalezl útržek jakéhosi účtu. S vědomím, že musí jednat rychle se svým nálezem dále nezabýval a ihned použil kazetu s namixovanou nahrávkou na vysílačku ("Walkie Talkie") v pravé části doktorova stolu, čímž si zajistil přístup k vlkům. Když Thomas přivolal vlčici Margaritu, Gabriel si prohlédl její identifikační přívěšek a pohladil ji, načež mu mezi prsty zůstalo pár vlčích chlupů.Po úspěšné "prohlídce" zoologické zahrady se Gabriel rozhodl vyhledat právnickou firmu spravující jeho nově nabytý majetek a poštu, kde by mohl poslat svůj dopis Grace. Rozjel se proto do centra Mnichova, na náměstí Marienplatz. Nejdříve se dal doleva okolo masny do právnické kanceláře Übergrau, Höffen & Schnell. Přijal jej mladší právník Übergrau, který se ukázal být velice vstřícným a po krátkém rozhovoru dal Gabrielovi dokonce kontakt na mnichovskou univerzitu. Po návštěvě právnické kanceláře se Gabriel vydal ulicí směrem doprava až na samotné náměstí s kašnou. Pak pokračoval dál ulicí Dienerstrasse, v jejíž polovině po pravé straně zašel na poštu poslat dopis Grace (Gabriel-to-Grace Letter). Než se vydal na univerzitu, odskočil si ještě na chvíli na Huberovu farmu a bližším prozkoumáním účtenky profesora ze ZOO (Klingmann's Receipt) nalezl zvláštní protisk jakéhosi nápisu. Použitím účtenky na zrcadlo velde dveří získal podezřelou mnichovskou adresu - 54 Dienerstrasse. Opět nasedl do automobilu a vydal se na Mnichovskou univerzitu. Laborant Michael mu tam vstřícně zanalyzoval oba vzorky zvířecích chlupů (z farmy a ze ZOO) a odlitý otisk tlapy. Laborant Gabrielovi napsal analýzu těchto vzorků, ve které uvedl důležitou skutečnost, že vzorek chlupů z farmy pravděpodobně nepocházel z běžného vlka. Z univerzity se Gabriel vydal znovu za svým právníkem Übergrauem a zeptal se ho na adresu nalezenou na druhé straně Klingmannova účtu. Dozvěděl se, že se jedná o organizaci Royal Bavarian Hunting, která vydává povolení k lovu divoké zvěře a začalo mu vrtat hlavou, na co doktor zoologie potřebuje povolení na zabíjení zvířat. Vydal se tedy do domu č.54 v ulici Dienerstrasse (jedna obrazovka za poštou). Nepříjemný klerk Xavier ho ale vyrazil s tím, že nemá potřebné rodinné dokumenty. Další, v pořadí již třetí návštěva právnické firmy Übergrau, Höffen & Schnell za tento den spravila i tento problém. Zatímco dr. Übergrau sháněl potřebné papíry, zajel Gabriel na policejní stanici za účelem domluvit si schůzku s komisařem. Anglicky nekomunikující úředník se však ukázal být nepřekonatelnou překážkou a tak se Gabriel vrátil do právnické firmy pro připravené rodinné dokumenty a šel je ukázat Xavierovi do Královské Bavorské Lovecké společnosti (Royal Bavarian Hunting Lodge). A brzy nato už byl jejím hrdým členem. A o jistých dalších členech začal mít vážné pochybnosti.KAPITOLA II.Jakmile Grace dostala Gabrielův dopis, pocítila, jak se v ní pověstné ucho od džbánu utrhlo. Sbalila svých pět švestek a prvním letadlem odletěla do Německa. Gabriela však v jeho starodávném rodinném sídle nenašla. Nevěda kam jinam se odebrat, souhlasila s nabídkou hradní paní, aby v zámku přenocovala a počkala, až se Gabriel objeví. Na druhý den ráno si řekla, že pouhým čekáním v koutě ničeho nedosáhne a tak se vydala zkoumat své okolí. Nejdříve našla zamčené dveře za gabrielovou ložnicí, pak vyšla ven před zámek a uviděla Gabrielovo auto. Na oboje se zašla do zámku zeptat nepříjemné Gerdy. Gerda Grace sdělila, že klíčky od gabrielova auta nemůže nikomu dávat a za zamčenými dveřmi v gabrielově ložnici že se nachází starodávná knihovna rodu Ritterů, kam ji, bohužel, rovněž pustit nemůže. Vida, že s ní po dobrém nepochodí, vydala se sama do městečka Rittersberg. Nejdříve se dala doprava do hostince "Goldener Löve" a promluvila si se starým majitelem. Konečně se tak dozvěděla o novém gabrielově případu něco bližšího. Vyšla ven a nevěda, kam se vydat zaklepala na modré dveře domu vlevo od hostince. Od dobrého muže (tm), jehož xicht se objevil v okénku se dozvěděla, že muž je zprávcem městské haly. Zeptala se ho, zda nemá nějaké záznamy o domnělém soudním procesu s vlkodlakem, který se podle majitele hostince měl odehrát někdy v 17. století. Správce se vyjádřil, že je to možné, ale že potřebuje přesné datum procesu. Když se Grace vrátila na zámek, zjistila, že se v jejím pokoji stále ještě šolíchá dotěrný řemeslník, takže se vrátila do městečka, prohlédla si místní kostel a když se opět vrátila do zámku, našla už svůj pokoj prázdný. Prozkoumáním ohniště, u kterého řemeslník cosi kutil našla mužovu brašnu, ze které si "půjčila" šroubovák. Bližším prozkoumáním krbu nalezla zvláštní otvor na místě chybějícího kamene a s nadějným úmyslem do něj zasunula šroubovák. Výsledkem kopulace šroubováku s krbem bylo kliknutí vycházející ze skříně u dveří. A když Grace skříň otevřela, uviděla tajnou chodbu. Ha! Tajnou chodbou Grace prošla do pokoje naproti její ložnici, rychle jí došlo, že se ocitla v pokoji zámecké paní Gerde. Podívala se na obraz gabrielova strýce Wolfganga a když nenarazila na nic dalšího zajímavého, otevřela skříň s tajným průchodem a už už se chtěla vrátit chodbou zpět, když tu uviděla klíč. Zpět se tedy vrátila vyzbrojena klíčem, který padl ke dveřím do knihovny. Množství knih bylo zdrcující, ale časem Grace našla, co hledala - útlou knížečku o vlkodlacích. Hned poté byla však odhalena Gerdou, se kterou se ošklivě pohádala. Z knížky vypadl dopis, který (spolu s knížkou, pochopitelně) Grace pečlivě prostudovala. Dozvěděla se tak o existenci dvou důležitých osobností Ritterovské krve z dob procesů s vlkodlaky - Victora a Christiana Rittera. Jejich dva osobní deníky nalezla v pravé horní části knihovny a prostudovala je. Ve Victorově deníku našla tolik potřebné datum Ritterburgského procesu s vlkodlakem. Poslední informace, kterou potřebovala byl osud krále Ludvíka II, jehož životopis v žádném z oddílů knihovny bohužel nenašla. Usedla tedy ke gabrielovu psacímu stolu a použitím vizitky zatelefonovala do USA profesoru Barclayovi z Yalské univerzity. Profesor slíbil, že se po osudu Ludvíka druhého podívá a zavolá zpět. Grace se mezitím vydala do města a šla říci správci městské haly přesné datum procesu s vlkodlakem. Chvíli s ním na toto téma hovořila, načež ji dobrý muž zavedl do podzemní kobky, kde byl vlkodlak svého času vězněn. Grace se podívala z okénka, na jehož žbrdlení našla něco stop po vlkodlakových škrábancích a pak se zahleděla na kostel. Dostala nápad - prostudovat obsah zpovědi, kterou podal vlkodlak tehdejšímu faráři coby své poslední přání. O svém nápadu pověděla vstřícnému správci městské haly. Ten její nápad shledal zajímavým a napsal vzkaz pro angličtinou nedotčeného faráře, ve kterém ho vyzval k vydání příslušních spisů. Grace tento vzkaz odnesla faráři do kostela a s vyhledanými akty se vrátila k dobrému muži v městské hale. Ten jí přeložil spoustu zajímavých věcí, které o sobě vlkodlak vypověděl. Než se Grace vrátila na zámek, zaskočila ještě do hostince zeptat se hospodského na krále Ludvíka II. Něco se sice dozvěděla, ale nebylo toho dost. Zpátky na zámku šla rovnou do knihovny, usedla ke gabrielovu psacímu stolu a napsala Gabrielovi dopis, ve kterém shrnula své poznatky. Spolu s příslušnými knihami jej vložila do obálky, kterou ukázala dole v hale Gerdě, aby získala gabrielovu adresu. Pak se vydala do Rittersburgu hledat poštu. Našla ji brzy, byly to dveře vlevo od hostince. Zazvonila na maličký zvonek na pravé straně dveří a úřednici dala obálku připravenou k odeslání. Potom zaplatila poštovné markami ze své pěněženky a spokojena se svým slídilským výkonem se vrátila na zámek.KAPITOLA III.Gabriel se vzbudil po noci plné prapodivných snů. Nevěda jak načít další den svého dobrodružného života, pročetl si noviny ležící na stole a dozvěděl se tak o další rituální vraždě. V Mnichově se vydal nejdříve za svým právníkem, který mu dal dopis od Grace. Po přečtení dopisu si Gabriel s právníkem promluvil o zajímavostech, které se dočetl z dopisu, jmenovitě o králi Ludvíkovi II a o Černém vlkovi. Nic moc z toho nebylo, takže se vydal do ulice Dienerstrasse podívat se na místo vraždy. Našel ho až na samém konci ulice podle rojení policejních aut a novinářů. Komisař Leber se ale i nadále ukázal naprosto nekomunikativním a tak Gabriel ukázal výsledky analýzy univerzitního laboranta televiznímu štábu postávajícímu vlevo. Tam pochopitelně uspěl, ale než se vůbec stačil dostat k jádru věci, byl přerušen komisařem Leberem, jehož pozornost si svým počínáním bez debaty získal. Ihned po tomto úspěšném "divadélku" se vydal na Mnichovskou policejní stanici a pořádně si s komisařem promluvil. Jediné co se dozvěděl bylo jméno poslední oběti. Když se pak podle rady komisaře podíval na mapu vražd na stěně, postřehl maličký papírek se jménem oběti (Karl Grossberg) a telefonním číslem. Nalezené číslo si nenápadně načmáral do svého deníčku, rozloučil se s komisařem a vydal se ke svému právníkovi, který se stále častěji stával útočištěm téměř všech jeho otázek a tužeb. Tentokrát ho požádal o vypracování seznamu všech zmizelých osob za posledních deset let. S vědomím, že je to zařízeno si prohléhl vizitku barona von Glowera, kterou dostal včera v klubu lovců a vydal se barona navštívit (na mapě stanice Perlach). Po spíše matoucím než osvětlujícím rozhovoru se už měl k odchodu, když si všiml zvláštní masky visící na pravé stěně. Zeptal se na ni barona a prohlédl si ji. Vskutku zvláštní maska. Po návštěvě barona se vydal domů na farmu a použitím papírku za zápisníku na telefon ležící na stolečku vpravo od kamen zavolal na telefonní číslo získané v komisařově kanceláři. Pak usedl ke stolu a napsal druhý dopis Grace. Po cestě do Královkého bavorského klubu lovců se stavil na poště a dopis odeslal. V klubu si promluvil s nepříjemným klerkem Xavierem a rozhodl se, že teď, když je klub prázdný, trošku ho proslídí a podívá se po čemkoliv, co by mohlo být zajímavé. Po podrobnější prohlídce bylo Gabrielovi jasné, že v klubu není nic zajímavého. Nic kromě zamčených dveří vlevo od zadního východu na ulici. Klerk by jistě nedal klíče k těmto dveřím z ruky, ale na druhou stranu je určitě měl ve svém stolku. Gabriela napadlo logické východisko: distrakce. Xaviera bude nutné nějak odlákat.Šel se projít městem, s nadějí, že ho možná něco napadne. V místě, kde pravidelně vystupoval z metra na stanici Marienplatz si všiml obchůdku s kukačkami (první obchod směrem vpravo od masny). Vstoupil dovnitř a podíval se na zaprášené kukačky ležící na pultě. Prodavač postřehnul jeho zájem, pozvedl kukačky a předvedl mu co dokážou - namísto kukání coby odbíjení uplynulé hodiny tyto kukačky imitovaly zvuk klepání na dveře! V Gabrielově hlavě se zrodila zajímavá myšlenka. Podal prodavači svou peněženku jako že obchod bere a vrátil se s kukačkami do loveckého klubu. Beze slova prošel okolo Xaviera a schoval kukačky do květiny poblíž zadního vchodu! Nařídil je tak, aby za chviličku "kukaly". Pak šel ke Xavierovi a když zmatený sluha odběhl, rychle prozkoumal jeho stolek, otevřel šuplík v jeho zadní části a sbalil kýžené klíčky. Pomocí klíčků odemkl zamčené dveře v zadní části klubu, ale zatím se tam nevydal, protože nejdřív musel zamaskovat stopy. Udělal to tak, že vytáhl kukačky zpoza květiny, znovu je nařídil a šel ke Xavierovi. Celý proces se opakoval s tím, že Gabriel tentokrát klíčky do šuplíku vrátil. Než se pak vydal za tajemné dveře, vytáhl zpoza květiny ukryté kukačky nadobro, aby se na jeho podfuk později nepřišlo. Odemčenými dveřmi prošel do sklepní místnosti. Instinkt ho nabádal k tomu, aby jednal rychle. Svižně si tedy prohlédl lovecké zbraně a fotografie na pravé stěně, trofeje zvířat uprostřed a rituální předměty na polici pod nimi. Vpravo od těchto podivných předmětů našel a detailně prozkoumal zvláštní knihu se jmény členů klubu a čísly. Jen tak tak to všechno stačil, když ho v jeho čmuchání přerušil von Zell. I přes von Zellovo neslušné chování si Gabriel s tímto členem klubu detailně promluvil. Hned poté se vydal na další návštěvu svého přítele, zakladate loveckého klubu barona von Glowera. Zeptal se ho na podivnou sklepní místnost nalezenou v klubu a baron mu poodhalil tajemství skutečné podstaty klubu a jeho členů. Hned po této zajímavé debatě se Gabriel odebral zpět do klubu lovců, aby nepropásl slibovaný večírek. V klubu byl zatím jen jediný člen - Herr Preiss. Gabriel se s ním dal do řeči a nestačil obdivovat sílu jeho osobnosti. Když domluvili, začali se do klubu scházet ostatní členové. Gabriel se nejdříve přitočil k pánům blíže u Zdroje (tj. u pultíku s pivem). Malý pokec s nimi neodhalil prakticky nic důležitého až na to, že Von Aigner lhal, že neznal poslední oběť vraždění Grossberga. Van Glowen se zdál být příliš zabrán do debaty s herr Preissem, takže se Gabriel rozhodl že se zaměří na poslední dvojici Von Zell-Klingmann. Tito dva pánové se rovněž nezdáli být příliš komunikabilní a tak je Gabriel alespoň opakovaně buzeroval veselými hláškami. Nakonec si od nich vypůjčil časopis, strčil do něj svůj nahrávací magnetofon a časopis pánům vrátil, aby se jejich cenný rozhovor zaznamenal. Jak mazané! Dobrá práce.KAPITOLA IV.Grace se vzbudila se studeným potem hrůzného snu po celém těle. Zámek byl zcela opuštěný, takže se vydala do městečka za včerejšími nečekanými potrhlými návštěvníky. Věděla, že jsou ubytováni v místním hostinci. Po cestě se však stavila u pošťačky a vyzvedla si dopis od Gabriela. Ihned si ho přečetla, avšak i když ji Gabriel žádal o další pokračování v jejím výzkumu a dal ji adresy dvou zajímavých hradů postavených králem Ludvíkem druhým, svou adresu ani telefon záměrně neuvedl. Párek podivínů Grace skutečně nalezla u stolu v hostinci. Promluvila si s nimi a nechala si od paní Smithové vyložit tarotové karty. Rovněž nechala vyložit karty Gabrielovi, ale to neměla dělat, protože se tak její strach o Gabrielovu bezpečnost zdvojnásobil. V hledání útěchy se lidské mysli podobají jedna druhé jako vejce vejci, možná právě proto Grace vyhledala útulek kostela. Prošla jím až skoro k oltáři, když tu zahlédla postranní vchod vedoucí do místnůstky se sarkofágy, kde spočívaly ostatky členů rodu Ritterů. Ke svému velkému překvapení tam uviděla Gerde, jak pláče... jak pláče nad ostatky Wolganga Rittera! V ten moment došel Grace onen hrozný omyl, který její zkoušené nervy obrátily v nespravedlivé ublížení jiné ženě. Gerde neměla s Gabrielem naprosto nic společného, Grace ji osočila zcela nespravedlivě! Usmíření bylo jediným řešením. Kde že to jen naposled viděla nějaké květiny? Nejlépe růže. Možná z okna jejího pokoje. Grace se vrátila do zámku, otevřela skříňku ve svém pokoji a vešla do tajné chodby. Dala se doleva dolů po schodech a její propočet se ukázal správným - vyšla přímo v zámecké zahradě. Natrhala něco krásných růží a odnesla je Gerde do kostela, čímž docílila jejich usmíření. Odměnou jí byly klíčky od Gabrielova auta a dobrý pocit z napravené křivdy. Grace se nejdříve vydala na zámek Neuschwanstein. Jeho prohlídka ji tak uchvátila, že nebyla schopna slov. Snažila se prohlédnout si naprosto vše. Největší ohromení pro ni ovšem znamenala nevysvětlená série obrazů v Hale pěvců (Singer's Hall), něco jí vzdáleně připomínala, ale Grace se nemohla rozpomenout, co by to mohlo být. Celou sérii si raději pozorně prostudovala. Další zastávkou v pořadí bylo muzeum v Herencheimsee, kde si Grace opět prohlédla a pročetla všechny exponáty, tedy poté, co si koupila vstupní lístek od nechutně protivné pokladní báby. Naprosto ji fascinoval obraz znázorňující Ludvíkovu noční projížďku na saních, o které se jí včerejší noc zdálo a málem by úplně minula maličko schovanou exhibici pojednávající o přátelství Ludvíka a R. Wagnera a o Ludvíkově osobním deníku (pozor, důležité!). Nakonec si Grace znovu dvakrát promluvila s pokladní bábou, ale toto krátké utrpení přineslo své ovoce ve formě nové destinace na mapě - Wagnerova muzea v Bayreuthu. Ve Wagnerově muzeu se dozvěděla téměř všechno myslitelné informace o tomto velikém skladateli. Narazila však podivný dopis od Ludvíka II o výstavbě speciálního vybavení divadla. O tomto dopisu, o sérii nevysvětlených obrazů ze Síně pěvců v zámku Neuschwanstein a o ztracené Wagnerově opeře si Grace zajímavě popovídala s recepčním Georgem. Po tomto pokecu se vrátila do Rittersburgu a dnes již podruhé zašla do hostince. Hostinského požádala, aby zavolal manžele Smithsovy a s paní Smithsovou si o svých zážitcích ze zámků popovídala. Unavena se pak vrátila na zámek. Gerde ji zpravila o tom, že měla telefonát od profesora Barclaye. Grace šla ihned do gabrielovy pracovny a znamým způsobem profesorovi zatelefonovala. Dostala od něj kontakt na německého historika Josepha Dallmeiera. Číslo si napsala na papírek, který pak položila k telefonu a Josephovi zavolala. Joseph si s ní dal schůzku ve městě Seeshaupt. Než se tam vydala, prohlédla levou sekci gabrielovy knihovny a ke svému úžasu našla anglicky psanou biografii Ludvíka II, o které byla téměř přesvědčena, že předtím v knihovně nebyla. Knihu si prostudovala a všimla si telefonního čísla nakladatelství na první vnitřní straně. S trochu vylepšenou náladou se pak vydala se do Seeshauptu. S Josephem se setkala vlevo na břehu jezera u památného místa Ludvíkovy smrti. Rozhovor s ním se ukázal velice užitečný a všestranný. Když Joseph odešel, zadívala se na kříž stojící ve vodě.Se smíšenými pocity se vrátila na zámek a zašla do gabrielovy pracovny. Použitím biografie Ludvíka II na telefon zavolala do nakladatelství a získala tak telefon na syna autora - Thomase Chaphilla. Zavolala mu a dozvěděla se, že jeho otec měl při psaní knihy skutečně k dispozici pravý deník Ludvíka II z německého státního archívu. A nejen to. Pro své vlastní účely si ho rovněž přeložil do angličtiny. Thomas ale nebyl vstřícný ve splnění Grace jejího přání překlad deníku vidět. Už byla tak blízko a přesto jí Ludvíkův deník opět unikl. Byla tak zarmoucena, že se šla projít do Rittersburgu. Když procházela okolo kostela, všimla si po jeho pravé straně záblesku čehosi bílého napůl ztraceného v houští temných tisových keřů. Přistoupila blíž a spatřila kvetoucí lilii. Dotkla se jí a tom k ní přistoupil farář. K jejímu velkému překvapení jí jeden květ lilie daroval.Po tomto všem nezbylo Grace nežli se vrátit do Seeshauptu, kde u památného jezera prolezla plůtkem a sešla k samotnému vodnímu břehu. Zahleděla se do vody a s tichým přáním jemně položila lilii na vodní hladinu. Možná se jí to jen zdálo, ale na chvíli si byla jista, že se na ni z vody usmála Ludvíkova tvář.Unavena spoustou dění se vrátila na zámek a vzpomněla si na speciální povolení k prohlídce archívů, o kterém se zmínil Joseph. Zeptala se na něj Gerde, která jí dala tip na Gabrielovu osobní právní kancelář. S nadějí v očích odešla Grace nahoru do gabrielovy pracovny a napsala svému příteli druhý dopis, ve kterém ho požádala o pomoc se sháněním tohoto povolení. Pak dopis odnesla na poštu a stejně jako včera zaplatila pár drobných marek za to, aby byl dopis doručen. Když se vrátila na zámek, Gerde ji informovala, že volali z místní pošty, že pro Grace mají jakýsi fax. Grace tedy znovu spěchala na poštu a když jí úřednice vložila do rukou útlý svazek listin, nemohla uvěřit svým očím - sir Thomas Chaphill jí poslal kopii překladu Ludvíkova deníku! Zhltla ho jak pralinku. Tajemství ludvíkova deníku si ale nemohla nechat jen tak pro sebe. Vydala se do Bayreuthu a ukázala deník Georgovi. Klubko záhad začalo pomalu, ale jistě rozplétat.KAPITOLA V.Po vskutku dravé noci se Gabriel probral v luxusní ložnici sídla von Glowera. Ani na minutku nezaváhal, co bude jeho centrem jeho dalšího zájmu - okamžitě se rozjel do klubu lovců a vytáhl z časopisu svůj magnetofon. Pak se vydal za svým právníkem, který mu vydal další dopis od Grace. Gabriel s ním promluvil o výsledcích průzkumu zmizelých osob a požádal ho o přeložení obsahu audiokazety obsahující včerejší rozhovor von Zella s Klingmannem. Náplň rozhovoru byla natolik šokující, se rozhodl odebrat přímo na policejní stanici za komisařem Leberem. Po kratším vzrušeném rozhovoru komisaři audiokazetu s nahrávkou rozhovoru dal. Když se Leber odkráčel uklidnit kafíčkem, prohledal Gabriel grossbergovy účetní spisy v pravé části Leberova stolu a vytrhl z nich stránku se soukromou adresou jakéhosi Dorna, který Grossbergovi dodával jakési "exotické" zboží. Hned poté se jel za Dornem podívat na stanici Buchenau. Dorn se ukázal být nesdílným, bylo jasné, že jediné, co by ho mohlo rozpovídat jsou prachy. Gabriel tedy zajel ke svému právníkovi a požádal ho o vyzvednutí 14000 marek z rodinného účtu Ritterů. Takto vyzbrojen si v masně vedle právnické kanceláře koupil bílou klobásu. Tedy ne za oněch 14000 marek, ale za drobné ze své peněženky. Velký balík peněz odvezl Dornovi a přesně jak předpokládal, trochu ho tím rozpovídal. Dorn v podstatě vykváknul, že mu Klingmann přivezl oba vlky ztracené v ZOO. Aby si tuto domněnku, která by definitivně vyřadila vlky z podezření z vražd, Gabriel potvrdil, požádal Dorna, zda by si mohl prohlédnout klec, ve které byly vlci drženi než došlo k jejich exportu do Taiwanu. Když poklekl na zem u inkriminované klece a vzal do ruky trochu slámy z její podestýlky, postřehl na zemi cosi kovového. Majetnický tygr mu však nedovolil blyštivý předměr sebrat. Gabriel proto hodil tygrovi klobásu, aby ho odlákal a pak rychle blyštivý předmět z klece vytáhl. Když ho prozkoumal, jeho předpoklad se potvrdil - byly to indentifikační štítky ztracených vlků, kteří se teď už asi váleli v žumpách kdesi pod domy Taiwanských labužnických boháčů. Všechny cesty podezření se teď v gabrielově mysli již jednoznačně sbíhaly směrem k loveckému klubu. Vypravil se tedy přesně tam a... málem zapomněl. Všichni už čekali jen na něj, aby se mohli vypravit do von Glowerovy vily situované v přírodní rezervaci, odkud zítra za úsvitu vyrazí na lov... na lov čeho? Gabriel dostal jeden z ošuntělých pokojů a jak už to měl ve zvyku, začal slídit. Nejprve šel přes chodbičku do protějšího pokoje. Tam otevřel skříň a našel v ní lano. Otevřel okno a podíval se dolů na parapet zvenku pod oknem. Použitím lana na tento parapet se mu podařilo přeručkovat do vedlejšího pokoje, který patřil von Zellovi. V Zellově pokoji nejdříve prohlédl zápisník ležící na nočním stolku a po jeho pravé straně z něj vytáhl pár uvolněných stránek, které se ukázaly být kompromitujícím vyděračským dopisem od zesnulého Grossberga. Poté se podíval do koupelny a to dolů na podivně odchýlený kobereček. Když ho odsunul o kousek stranou, nalezl zvláštní bosou stopu lidské nohy. Plně spokojen se pak známou krkolomou cestou přes okna vrátil do uličky mezi pokoji. V pokoji těsně pod pokojem jeho našel ve vaně spokojeně se plavčícího von Aignera, se kterým si trochu poklábosil. Poté sešel dolů do obývacího pokoje. Ze skříně si vzal maličkou lampičku a z římsy krbu ještě menší krabičku sirek, teprve pak se posadil k popíjejícímu Hennemannovi. Trochu si popovídali. Po rozhovoru vyšel zpět nahoru po schodech a vešel do levého dolního pokoje. Sebevědomému Klingmannovi ukázal identifikační štítky vlků zmizelých ze ZOO a dozvěděl se tak několik zajímavých informací. Spokojem se svých čmucháním uvnitř domu vyšel předními dveřmi z obýváku ven.Nejprve navštívil stál a zabral zahradnické nůžky visící na zdi vedle dveří. S nůžkami v náprsní kapce se vydal doprava do lesa. Na zemi postřehl bahnitou skvrnu ne nepodobnou zabarvení lidské stopy v Zellmanově koupelně a po bližším prozkoumání našel v bahně podivnou vlčí stopu. Vybuzen tímto nálezem se vydal hlouběji do lesa (doprava a 2x dolů), kde brzy narazil na jakousi skalku zarostlou keříky. Skrze keříky se prostříhal pomocí zahradnických nůžek a nalezl tak utajenou jeskyni. Vstoupil dovnitř, proplazil se úzkým temným tunýlkem a použitím zápalek na lampičku si zajistil světlo. Následující odhalení bylo tak hrozivé, že se při útěku trošičku, i když jen docela malinko, ublinkl. Nikdo kromě von Glowera by mu toto hrozivé zjištění neuvěřil a tak tedy spěchal do baronova pokoje (pravý dolní pokoj) a všechno mu vypověděl. I stalo se, že se Baron von Gloven a Gabriel Knight vydali na lov vlkodlaka. Věci ale bohužel nevyšly podle plánu a Gabriel se ocitl v nočním lese sám. S talismanem připraveným k obraně se dal směrem doprava, odkud zaslechl podezřelé zvuky. Rozzuřeného vlkodlaka zahnal použitím talismanu a dal se směrem nahoru, pak vlka znovu zahnal talismanem a dal se za ním doprava. Poté ho zahnal dolů, šel za ním, opět dolů, šel za ním a... pak se všechno událo příliš rychle. Vlkodlaka sice zabil, ale sám se jím stal. A někdo jiný to chtěl. Někdo, kdo si s ním celou dobu jen hrál.KAPITOLA VI.Grace bděla u Gabriela již od časného rána. Jeho stav se zdál být velmi špatný se stále se zhoršující tendencí. Pokusila se s ním promluvit, ale výsledek nebyl příliš uspokojivý. Šla tedy na poštu a vyzvedla dopis od Friedricha von Glowera adresovaný Gabrielovi. Jeho přečtením se střípky pravdy složily v úděsně hrozivý obraz. Von Glower je Černý vlk a udělal si z Gabriela nedobrovolného společníka. Jedinou nadějí na záchranu musí být ztracená Wagnerova opera, která v kombinaci se zvláštním umístěním lustrů v Wittelsbacherské opeře SNAD Gabriela osvobodí. Podle gabrielova snu teď Grace musí vyhledat ukryté svitky s Wagnerovou operou a nákres rozmístění lustrů. Grace se rozhodla, že nejprve půjde pro svitky do Neuschwansteinského zámku. Předem se rozhodla na tuto návštěvu pořádně připravit. Nejdříve zašla do hostince, promluvila si s paní Smithovou a ze stolu si z její snídaně vypůjčila (navždy a bezúročně) jeden rohlík. Poté odskočila na zámek ujistit Gerdu o tom, že Gabriel bude zase v pořádku. Učinila tak a v rozmaru také nakoukla do svého pokoje, kde uviděla nové povlečení přichystané Gerdou. Vzala si jeden povlek polštáře a šla do městečka do sklepení ke Gabrielovi. Podívala se do malého okénka s výhledem na kostel a nasypala holubovi pár drobtů ze zapůjčeného rohlíku. Když byl holub nalákán, chytila ho do povlaku na polštář a brutálně ho zežrala zaživa. OH, pardon, to by přece neudělala! Návod se nám už trochu protahuje a autor začíná mít menší výkyvy... Vybavena vším, co jí mohl Rittersberg poskytnout nasedla do automobilu a odjela do městečka Altotting. Vstoupila do knězovy pracovny, podívala se na stůl a vysypáním trochy drobných z peněženky si "koupila" jednu lahvičku vody Černé madonny. Pak se pokusila promluvit s knězem, ale získala pouze kartičku, na které bylo napsáno, že má-li zájem Černou madonnu o něco požádat, má následovat pokyny kněze. Když však kartičku knězovi ukázala, kněz jí naznačil, že plnění proseb se může uskutečnit až když v kapli skončí přijímání svaté. Grace se tedy vydala pátrat po svitcích na Neuschwansteinský zámek. Když prošla až do známého pokoje s labutí, stala se svědkem toho, jak malý klučina vylezl na zámeckou židli. Jakmile se svou matkou odešel, přistoupila Grace k židli (o místnost zpět) a polila ji vodou z lahvičky. Pak své dílko ukázala hlídající ženě, která se ihned rozběhla za falešným viníkem. Pak už Grace jednala rychle - vrátila se o místnost zpět do královy ložnice, otevřela tajný panel v dolní části uzoučké stěny MEZI dvěma východy z pokoje a ze skrýše vytáhla první část poslední Wagnerovy opery. Přesně jako ve snu, opera skutečně existuje! Další část opery by podle snu měla být v osobní grálově modlitebně těsně za pokojem s labutí (postavené ve stylu imitované podzemní jeskyně). Když v této umělé kamenné svatyňce zrovna nebyla žádná stráž, Grace obezřetně prosahala levou stěnu a vytáhla z tajné skrýše druhou část Wagnerovy opery.Třetí část by se měla nacházet v Hale pěvců. Tamnějšího pozorného strážce Grace odlákala mazaným vypuštěním holuba do dveří vedoucích směrem doleva v prostřední části haly a pak odsunula maličký panýlek ve stěně přesně na místě, kde stál strážný, tj. pod obrazem se zamilovaným párkem. Třetí část opery byla na světě. Grace nalezla kompletní ztracenou Wagnerovu operu! Aby měla tu možnost přát si něco před Černou madonnou, musela Grace nalézt stříbrnou část lidského těla, kterou by mohla madonně v Altottingu předložit jako dar. Matná vzpomínka ji vedla do pohřební síně Ritterů v Rittesrbergském kostele. Blíže se podívala na hrobku (hrobka s růží) Wolganga Rittera a uviděla v ní nádherné stříbrné srdce, které Wolfganovi pravděpodobně věnovala Gerde. Šla se tedy na zámek zeptat Gerde, zda si srdce může vzít. S Gerdiným svolením si srdce vzala a odjela do Altottingu. Znovu ukázala nemluvícímu mnichovi kartičku. V kapli vložila stříbrné srdce do obětní schránky na plůtku vpravo od klečícího mnicha, načež se pomodlila k madonně a dostala znamení. Vedena tímto znamením se nepozorovaně vzdálila od oltáře a pootevřela dveře vpravo vedoucí ven z kaple. Vzniklý průvan uhasil všechny svíce a kaple na chvíli upadla do tmavého pološera. Grace věděla, že musí jednat rychle: přisunula židli stojící vlevo od dveří pod poličky s urnami, stoupla si na ni, podívala se zblízka na poličky a z levé dolní urny vytáhla listinu s nákresem rozmístění lustrů v opeře. Když po chvíli lidé přítomní v kapli znovu rozžali svíce věděla, že má vše potřebné. Kompletní operu odnesla Georgovi a pověděla mu o svém plánu... O dva měsíce později v předvečer slavnostní premiéry ztracené (a nalezené Wagnerovy opery) nacházíme Grace jak netrpělivě postává ve foyer Wittelsbacherského divadla. Opatrně vzala do ruky přehled nadcházející opery ze stolku u dveří a pročetla jej. Odebrala se doprava a všimla si, že s následující místnosti vedou celkem čtyři východy. Všechny je prozkoumala a zapamatovala si, že vedou (zleva doprava) do sklepa, do levého ložiového křídla, do centrálního hlediště a do pravého ložiového křídla. Dala se doprava a podél řady dveří vedoucí do jednotlivých lóží prošla do kanceláře. V kanceláři promluvila s nebohým Gabrielem, ze stolu vzala papír se svými poznámkami o průběhu připravované "akce" a binokuláry. Z nástěnky odepnula nákres rozmístění sedadel v divadelním hledišti a pak se zblízka podívala na Wagnerův nákres rozmístění lustrů (Chandelier Diagram).Prozkoumala hlavně velké "X", kterým byla vyznačena hlavní lóže. Když se pak zblízka podívala na nákres rozmístění sedadel (Theater Seating Chart) a to hlavně na jeho střed, kterým je hlavní lóže "Mittel Loge", došlo jí, že autor starobylého nákresu myslel právě tuto lóži jako místo, kam má být posazen Černý Vlk. Von Glowen by tedy měl být uveden přesně na toto místo. Než se vydala do prvního patra na tuto speciální lóži podívat, zašla ještě do centrálního hlediště a požádala Georga, aby v žádném případě nepřerušoval představení i když se v jevišti budou dít prapodivné věci, čímž ho příliš nepotěšila. Kromě Georga si promluvila také s řemeslníky, kteří se snažili rozvěsit lustry ve geometrické formaci odpovídající Wagnerově nákresu (malí lidičkové vlevo nahoře). Pak vyšla po schodišti do prvního patra a prošla dvoukřídlými dveřmi do hlavní lóže "Mittel Loge". Porovnáním s Wágerovým nákresem se definitivně ujistila o tom, že tato lóže je skutečně ta pravá. Vyšla ven, dala se doprava a prošla malými dveřmi na konci chodby. Okénkem ve stěně se podívala na lóže na protější straně divadla, pak zapnula reflektor vlevo od okénka a pomocí jeho dolního držátka nasměrovala kužel světla přesně na Hlavní lóži uprostřed hlediště.Když po této akci akci sešla po schodišti zpět do přízemí a uviděla hlavního uvaděče, podala mu rozpis sedadel (Theater Seating Chart) spolu s instrukcí kam posadit barona von Glowena a komisaře Lebera. Provaz, který bude potřeba na zajištění dveří Glowerovy lóže nalezla v prostoru za oponou, kam se dostala malými dveřmi na konci levé přízemní lóžiové chodby. Provaz odmotala z velké změti provazů, lan a provázků velice opatrně, aby ji při jejím hanebném činu nepřistihla skupina debatujících zákulisních techniků.Dále se Grace vydala do chmurného divadelního sklepa (nikoliv vchodem ze zákulisí!). Šla 2x nahoru a 2x doleva. Intuice jí kázala prozkoumat maličkou skřínku na zdi a vytáhnout z ní svazek klíčků. Když pak šla 1x doleva, 1x dolů a opět 1x doleva, dostala se do skladu kulis, ve jehož zadním traktu našla na skříňce cedulku "PRIVAT". Když ze skladu s cedulkou v kapse vycházela, vyzkoušela ještě klíč ze skřínky na dveře skladu, aby si mohla být jista, že Gabriela může ve skladu skutečně zavřít, kdyby se jeho stav vymkl kontrole. Sklepem pak pokračovala 1x dolů, 3x doprava a 1x dolů. V kotelně otevřela kamna, hodila do ní pár kusů uhlí a na jejím ovládacím panelu pak zapálila plamen (tlačítko Automatisch) a nastavila pec výkon na maximum natažením páčky do pozice "Hoch". Když se po všech těchto přípravách Grace vrátila do foyer, uvaděč jí sdělil, že již za pět minut bude otevírat vstupní dveře. Grace proto rychle běžela do kanceláře a přesvědčila Gabriela, aby s ní šel do sklepa do skladu kulis, kde ho zamkla, kdyby začal zuřit. Hned poté si byla jista, že toto opatření udělala vskutku včas. Gabriel začal zuřit. Jakmile opera začala, šla se Grace do kanceláře převléci do krásných černých večerních šatů. Po rozhovoru s komisařem vyběhla po schodech do 1. patra a spěchala do pokoje s reflektorem, kde použitím binokulárů na okénko zkontrolovala, zda v lóži s inspektorem skurečně sedí von Glowen. Spokojena se svou poslední inspekcí zavázala dvojkřídlé dveře hlavní lóže provazem ze zákulisí a zajistila je nápisem "PRIVAT". Show mohlo začít.Gabriel cítil beznaděj, zuřivost a hněv. Bylo mu jasné, že se nejdříve musí dostat ven z beznadějného skladu. V jeho zadní části odsunul krabici a ventilační mřížku ve stěně za ní vylomil pomocí dýky. Sklepem prošel 2x nahoru a vylezl po schodech do zákulisí. Prozkoumal provazy (cítil na nich pach Grace) v zadní části místnosti a z jedné kladky sundal lepicí pásku. Pak Gabriel prošel dveřmi vpravo do převlékárny. Nejdříve sundal kostým z věšáku a (použitím na sebe) si ho oblékl. Cítil, že dále musí postupovat velice rychle. Z maskérského stolku vzal pudr, ale když slyšel někoho přicházet, zaprášil s ním raději zrcadlo a schoval se za zástěnu. Podařilo se mu to udělat tak svižně, že když Englehart přišel, bez sebemenšího podezření usedl k maskérskému stolku. V ten moment Gabriel vyskočil ze svého úkrytu a zalepil mu ústa lepící páskou. Pak se odehrálo mnoho věcí, které vyústili v největší nebezpečí Gabrielova života. Ocitl se ve sklepení ve vlčí formě. Jediným způsobem zničení von Glowena bylo jeho zahnání do pokoje s pecí. Gabriel rychle zjistil, že pomocí svého čichu (ťukáním na volbu "smell") může lokalizovat pozici svou a pozici svého nepřítele (Gabrielova pozice je značena modrým trojúhelníkem a pozice von Glowena červeným čtverečkem). Mazaným nadháněním a zajišťováním dveří čenichem zahnal Gabriel svého protivníka do místnosti s pecí (pravý dolní roh mapy) a pak tam za ním sám vběhl. Ve finální konfrontaci se Gabriel zahleděl na Grace, protože potřeboval její pomoc (ukázat na Grace).Grace postřehla Gabrielovu nápovědu a rychle otevřela dvířka pece. Zbytek už nechala na Gabrielovi (ukázat na šedého vlka).Když černý vlkodlak skočil na komisaře Lebera, Gabriel se co nejrychleji vymrštil a srazil von Glowena do otevřené pece. Snad se tak vysvobodil. Snad se tak připravil o to nejlepší, co ho mohlo potkat. Kdo ví?

Pokračovat na článek


Prohlížeč Speed ​​Test na Google Chrome, Mozilla Firefox, Internet Explorer a Opera

Nyní, Google Chrome 17 byla oficiálně uvolněna, si můžete dopřát sami s rychlostním testu, který stresu na nejnovější verze nejrozšířenějších prohlížečů: Firefox 10, IE 9, a samozřejmě Chrome Opera 11.61 17.Jako vždy, před zobrazením výsledků testů, si uvědomit, že rychlost není jediná věc, že ​​každý prohlížeč je schopna nabídnout: Každý prohlížeč má řadu funkcí,, někdy unikátních, které by měly být vzaty v úvahu, když je třeba udělat výběr, který prohlížeč používat.Začátek – Vítěz: Chrome!Namísto čekání na ukončení nakládky na první stránku, Tento test se vztahuje pouze na dobu potřebnou pro načtení první okno prohlížeče se objeví a je zde možnost zadat URL. Vítězem je Chrome, poté, co jen jedna sekunda, zjistíme, Mozilla Firefox.Vložte nové karty – Vítěz: Opera!Byla zahájena 9 různé karty, nahrávání lokalit, jako je Facebook, a Mextena a vítězem se stal Opera, pouze s 6 seconds! Chrome použít i 22, a skončil poslední, zatímco Firefox a IE jsou sekundu mrtvého tepla, s 1sekundyds.Načítání URL – Vítěz: Chrome!Chtěli jsme otestovat novou funkci pre-rendering z Chrome vidět, jaký rozdíl tam, pokud jde o načítání stránky po zadání adresy URL v adresním řádku. Výsledky byly překvapivě příznivé pro Chrome, ale to, co opravdu překvapilo, se, že IE je opravdu rychlý, zatímco Opera a Firefox používají málo ‘méně času.JavaScript engine – Vítěz: Chrome!Není to překvapení, ale, opět, Chrome je umístěn před konkurencí, Firefox na druhém místě ve třetím IE a Opera na čtvrtý.DOM výkon / CSS – Vítěz: Opera!Opět, Tyto výsledky by měly být dobře obeznámen. Opera ničí konkurenci v průběhu zkoušky CSS, více než obvykle, zatímco Firefox, Chrome a Internet Explorer doslova jíst prach!Využití paměti – Vítěz: Firefox!Tentokrát, někdo by mohl být překvapen. Mnoho karet byly ponechány otevřené (devět až byl přesný) vytvořit a nepoužité spotřeba paměti. Dobře, překvapivě, Mozilla Firefox je králem výprask, v pořadí, Opera, Chrome a Internet Explorer. Pokud jste zvědaví na využití paměti každého prohlížeče bez devíti otevřených záložek, je třeba říci, že Chrome skutečně vyhraje bitvu o využití paměti s pouze 42 MB, 48 MB s operou za. Firefox a IE použití, však, o 63 MB paměti RAM s žádnými kartami otevřít. Z těchto údajů je známý jako zlo Chrome je jeho schopnost řídit paměť po otevření mnoho záložek.Celkové skóreDělat rychlé počet různých klasifikací pro každý prohlížeč, Celkové výsledky jsou následující:Chrome: 69%Firefox a Opera: 63.2%Internet Explorer: 48%Vítězem je pak prohlížeč Google, ale Opera a Firefox jsou opravdu není daleko. Jiná věc, však, pro Internet Explorer, vysláni 21 procentních bodů.

Pokračovat na článek


Full Spectrum Warrior

Mnohým dnešním akčním hrám se dostává titulu realistický simulátor vyvinutý pro armádu, realistický simulátor vyvinutý armádou nebo realistický simulátor používaný armádou. Pak to vypadá, že se vývojáři specializují spíše na zkušené cvičené vojáky než na masy počítačových hráčů. A o Full Spectrum Warrior to platí rovnou dvakrát.Zaměřování...Původně u této hry šlo opravdu o realistický simulátor určený armádě, ale mezi nás hráče se brzo dostane herní verze tohoto armádního programu, samozřejmě řádně očesaná a zjednodušená kvůli hratelnosti. Originalita hry spočívá hlavně v enginu, který Pandemic Studios nejprve vyvinuli pro armádu Spojených Států pro trénink a výuku v taktických simulacích určitých situací v boji, posilující výkon mezi vojáky, ukazující dnešní pouliční boje, „svobodu lidu dávající“ a „svobodu držící“ mise. Full Spectrum Warrior (FSW) zakládá především na koordinaci v týmu a taktické rozhodování v kritických okamžicích boje v roli velitele jednotek. THQ vydává tuto akci v očesané a zlepšené komerenční/retail verzi založené na enginu původní simulace s novými možnostmi a lepší hratelností. FSW slibuje úroveň realismu a přesnosti jako nikdy před tím v takticko/akčních realistických simulátorech armádních bojů.Ulice a týmPandemic Studios nejsou na poli vývoje herních titulů žádní nováčci. Začali před pěti lety v čele s Andrewem Goldmanem a Joshem Resnickem. Dnes se pod jejich rukama vyvíjí rovnou čtyři velmi nadějné tituly pod křídly vedoucích vydavatelů, kde rovnou tři z nich nebyly zatím oznámeny. Z těch starších titulů, které stovřili, můžeme jmenovat třeba Dark Reign 2, Battlezone 2 a Star Wars: Clone Wars. Na vývoji se podílí Institut kreativních technologií (IKT) při Jihokalifornském pobřeží, přičemž Pandemic Studios se starají hlavně o technologickou a herní stránku.Uvnitř objektuFSW se od svého válečného protějšku odlišuje příběhem začínajícím tréninkovým scénářem, nabízenými cíly a vzájemně propojenými misemi. Pro komerční verzi se muselo na rozdíl od původní armádní simulace vytvořit reálné prostředí. Nerozměrné písky Tádžikistánu, vykompenzované dnešním dnem v Afghánistánu, Pákistánu a Číně, rozlehlé vyprahlé pustiny v písečných nížinách či drsných horách, to je všechno prostředí, kterým budete muset projít. Celá hra se odehrává ve smyšleném městě Blízkého Východu a vaším ukolem bude odstranění jednoho velmi nepříjemného diktátora.Hlídání cestySvou roli v boji sehráváte jako velitel jednotek, který dostane na starost dva čtyřčlenné týmy (alfa, bravo) s vojáky o různé specializaci (a tedy i s různým vybavením). Jakožto dobrý velitel byste se měli šikovně skrývat v prostředí a pohybovat se svými týmy pomocí jednoduchého systému příkazů tak, aby byly připraveny na možné útoky ze všech stran. S FSW se se svými muži dostanete do prekérních situací, budete rozklepaní ležet ve špíně, nebezpečí na vás číhá ze všech koutů. Postavíte se tváří v tvář misím, které se odehrávají v době mezi 6 až 18 hodinou v celkově šesti kapitolách.V čem se ještě liší komerenční od vojenské verze? Pandemic za účelem většího efektu použili motion capture. Dále vystříhali všudypřítomné poznámky a statistiky o týmu a rady pro vojáky pro různé situace, jež používali k výcviku, aby vojákům něco řekli. Pořádně se zkrátila i herní doba, jelikož hráč není tak odolný jako voják u simulace, který musí strpět leccos, aby se naučil základům boje v těchto prostředích. A samozřejmě vizuální stránka. Engine dovolil všelicos a grafické choutky se opravdu konají. Pěkné efekty střelby a monstrózní exploze. To taková simulace pro armádu nesmí, žádné masité ohně a výbuchy, komerční pro prostý lid samozřejmě ano. Také příkazový systém byl pro nás hráče ohromně zjednodušen, aby se ovládání stalo opravdu jednoduché a inteligentní.Samostatnou kapitolou si pro sebe získá i umělá inteligence. Ta rozhodně není na úrovni nějaké předscriptované ubohosti s lineárními stereotypními misemi. Ve FSW se mise budou řešit opravdu zcela odlišnými způsoby, záležícími jen na vašich schopnostech v koordinaci jednotek. Jednotkám budete moci přikázat cokoliv od přesunů, používání zbraní až po zabrání prostorů apod. Nemusíte ale vždy od svého mužstva čekat kladné a aktivní zareagovaní. Každý voják totiž má vlastní osobnost. V průběhu boje vás může přepadnout stres nebo válečná morálka. Koukání na mrtvého kamaráda či poraněné civilisty rozhodí nejednoho sebetvrdšího vojáka. Nemělo by se to ale projevovat zas až tak výrazně, rozhodně se vám četa nezmění na skupinku brečících zbabělců toužících po domově. Větší důraz se klade na taktickou část.Mrtvý civilista a tým opodálMnohé ze hry se autorům podařilo hlavně díky inspiraci z filmů a her z vojenského prostředí. Vozový park a těžká podpora se stává samozřejmou součástí. Do vašich akcí se pustíte s obrněnými vozidly v zádech jako třeba Bradley, HUMVEE, tanky, vrtulníky a dělostřelectvem vyžádaným na podporu. Kontakt s dalšími složkami armády, vojskem OSN a další skvělé vymoženosti nás čekají také.Průzkum terénuMultiplayer se zatím jeví jako záhada. U Xboxu se předpokládá přes Xbox Live, avšak další okolnosti okolo online módu se celkem tají. Vypadá to na kooperační režim, kde vám pod ruku padne jen jeden ze dvou týmů a druhý si vezme na paškál kamarád. Vypadá to na velké komunikování a plánování taktiky se živými spojenci při plnění misí, to samozřejmě ve větším rozsahu, než se chystá v singleplayereru.FSW se dostane jen na obrazovky PC monitorů a na televizní obrazovky připojené k Xboxu. Musíme doufat, že autoři neodfláknou ovládání přizpůsobené konzoli a my PCčkáři nebudeme zklamáni. O FSW by se dalo hovořit opravdu dlouho. Engine vojenské simulace dovoluje totiž opravdu mnoho. První odhady data vydání byly v prvním kvartálu roku 2004, ale zatím se tak nestalo. Datum vydání se posouvá hlavně kvůli různým teroristickým akcím, díky kterým by nebylo FSW vhodné vydávat, nebo kvůli menším nedostatkům. Jako první vyjde Xbox verze následovaná později PC, verze na PS2 a GameCube je zatím v řešení. Každopádně se máme na co těšit, jak u PC, tak u Xbox verze obzvlášť, protože podobných titulů pro tuto konzoli moc není.

Pokračovat na článek


Burnout 3: Takedown aneb žít jako kaskadér

Tak je to tady! Už jsme v to nikdo ani nedoufali, ale přinášíme vám ojedinělé preview třetího pokračování dnes již klasické série. Vězte, že nemusíte být Dalibor Janda, abyste mohli žít jako kaskadér. Proto račte vstoupit a zpívat se mnou! Auto na vodu, teplo ze zimy, city v pilulkách, to jedno ráno budem mít...Lítý boj na čtyrech kolech. Tak frajere, kdo s koho?Pátek, devět hodin dopoledne. Sedíte si takhle v káře v zácpě na jižní spojce, protože s posledním školním zvoněním a prvním prázdninovým dnem někoho chytla pracovní horečka a jeden směr zaplácal bandou zevlujících úkáček. Sedíte ve své vytuněné felcce a posloucháte nejnovější vypalovačky na Evropě 2 (po několikáté za sebou). Spolu se spoilery náramně vyvedené v kartónu obaleném alobalem a kobercovkou, která to všechno drží, jste si spáchali i efektní rychlý pruhy jako vedlejší produkt. Všechna okénka stažená, protože jste si řekli, proč si kupovat klimošku, když si jí můžu udělat sám. A tak jste si do palubky vrazili větrák. Leč v letních dnech je jeho výkon nedostačující a museli byste do něj strčit napájení z rádia. Vzadu máte tři laufy, jeden pravý a další dva bravurně fingované. Jenom babička má teďka zakouřenou půlku baráku, když jste jí nenápadně ztopili komín od kamen. Máte to? Dobře jedem dál. Takže si sedíte a najednou si to v protisměru razí několik udělaných speciálů. Sice ne tak dobře jako ten váš, na poli za barákem v Horní dolní byste jim to určitě dali. Motory burácí, rozražené značky letí vzduchem, plameny šlehající z výfuků taví asfalt a opalují už tak dost přičmoudlou partu hic. Jak rychle přijely, tak zase rychle zmizely a najednou prásk. Rána jako prase. Poslední z pelotonu to napere do aut před vámi, sklo praská, plechy se kroutí, sporťák letí vzduchem a na sedačce spolujezdce vám nechává společnost v podobě přední nápravy. Uff spoiler je v pohodě, díky bohu, jinak byste si kvůli krabici jako stavebnímu materiálu museli koupit novou televizi. Kdybyste bývali měli střešní okénko nebo aspoň carboflex a trochu estetického cítění (ovšem to není povinností), mohli byste se kochat krásným přeletem. Naštěstí už máte od Lojzy z vesnice vedle slíbenou pilku na železo. No a aspoň vám ten kaskadér nenamočil do extrovního póstrování z larysy a všechno zůstalo hezky na střeše. Pak s ještě větší ránou dopadne na auta za vámi a provede jim vskutku impozantní lifting.Co že to melu za blbosti? Tohle se mi přece nemohlo nikdy stát. Ale víte, že mohlo? Tahle a podobné situace jsem posledních půl roku zažíval skoro každý den. No jo v tom bude zase nějaký háček a ten Zato ze mě zase dělá vola. Správně! Háček v tom doopravdy je a jmenuje se Burnout. Závodně-bourací záležitost od týmu Criterion Games a Acclaimu. Před dvěma lety vyšla na PlayStation 2 vskutku zajímavá herní záležitost od do té doby nepříliš známého vývojářského domu. Původní Burnout byl zajímavým mixem závodění v hromadné dopravě a bourání plechových ořů plus opepřeno snahou, aby to bylo všechno hodně sexy. Někdo si ho zamiloval hned a někdo prozřel, stejně jako já, až za rok s druhým dílem. Až ten konečně využil ukrytý potenciál. Vše díky nádherné grafice, pestré škále automobilů a tratí spolu se zajímavými módy jako autoškola pro piráty silnic, šampionáty, honičky s policií nebo tzv. Crash mód. Tam člověk musel udělat na vybraných křižovatkách co nejzapeklitější a nejvýnosnější dopravní kolaps. Nyní se Burnout vrací. Stále od chytrých hlav z Criterion Games, ale bohužel/bohudík bez podpory Acclaimu, který nás opustil. Za to se tohoto studia a jejich třetího dítka chopila a odkojila jej matka Electronic Arts. To, jak nový a jistě mnohem silnější distributor ovlivnil výsledný produkt, se dozvíme až za pár měsíců, ale kusé informace, které vám zde hodlám předložit, vypadají věru hodně slibně.Na tenhle pohled musíte valit tři kila nebo nechat v baru tři kila v rumech.Hratelnost a nápad byly bezchybné, takže není důvod je měnit a spíše se autoři zaměřili na kosmetické dolaďování a prodlužování požitků ze hry. Jistě nám znalým leptačům pneumatik a čerstvým nováčkům neuškodí, když si vše rychle zrekapitulujeme. Po absolvování autoškoly v druhém dílu se v postupně otevíraných lekcích člověk učil základy zdravě dravé jízdy. Od blízkého míjení budoucích spolupachatelů dopravních nehod, jízdy v protisměru, co možná nejdelšímu smýkání, skákání, po využívání tzv Boostu. Poté jsme se přihlásili do šampionátu. Chopili se jedné z mála nabízených kár a jali se soupeřit. Postupně jsme tak projížděli městy, vesnicemi a horskými středisky na tratích, které byly vytyčeny zelenými šipkami, ke zdárnému vítězství. V časových limitech jsme museli projet tratě určené checkpointy a bránit se dotěrným závodníkům stejně tak jako hromadné dopravě. Bohužel šipky s třetím dílem nezmizí, jen změní svůj vzhled. Je to škoda, protože checkpoint race v podobě jako u Midnight Clubu se přímo nabízí. Výše napsaný Boost byl a bude hlavním klíčem k úspěchu. Podle toho, jak agresivně jste jeli, se vám načítal a při naplnění Boostmeteru a zmáčknutí tlačítka se zažehla silná tepelná reakce, která se projevila ještě silnějším zrychlením a drobným tlakem na podbřišek nebo celé tělo. Záleží na tom, jak hodně máte zapnuté svoje pětibodové pásy (nebo jak správně - v těch pěti pásech aby se čert vyznal). Právě jeho načítaní se umocňovalo mírou úspěšnosti vaší jízdy a zkušenostmi, které jste nabrali v autoškole (v té virtuální, na tu reálnou každý kašle).Určitě si vybavíte ty nervy drásající momenty z nějakého akčního spektáklu, kdy jsou hodní hoši pronásledování těmi zlými. Ti je dojedou a začnou ze strany narážet. Jenže po chvilce tohoto pošťuchování se při honičce objeví tunel nebo nějaká podobná architektonická smyšlenost, která dovolí projet jenom jednomu z nich. Ručičky tachometru hajlují, pedály se třou o kobereček a … A ano! Novinkou bude možnost své oponenty pošťuchovat, za což byste měli být odměněni jak Boostem, skóre, tak hlavně náskokem, který v závodu získáte. Všechno začne jako v normálním životě, takovým nenápadným otíráním. Pak začnete být více dotěrní a nakonec onoho nepřítele někam vbouchnete. Třeba do protisměru, pod kamion, do domu, do betonového retardéru, atd. Klidně si to budete moci rozdat i ve třech, kdy nebožáka nebožtíka vezmete do kleští. Jenže pozor, podobné fígle nejsou známy jenom vám a právě vaši protivníci vám nastíněné praktiky rádi objasní. Kdo by si ještě pomyslel, že může být Burnout více adrenalinový a světe div se, ono to jde. Píšou tam 170 mil v hodině, ale to auto pořád stojí na místě. Já sem věděl, že na tom GameCenteru kecaj.Hlavně když k tomu přidáme další novou vychytávku jako jsou bonusy. Ty budeme moci sbírat různě po závodní trati a pak spolu s nimi zamáváme pořadím. Jedním z nich je Crashbreaker. Ten umožní vznícení nádrže a následnou explozi buď při dopadu/nárazu nebo ovladatelnou tlačítkem. V normálním závodním klání si jeho funkci v praxi představit nedokážu moc představit, ale v Crash módu ano. Bourací režim zde nebude hrát druhé housle, ale spolu se šampionátem si přinejmenším střihnou duet. Právě v něm jde o co nejmasivnější destrukci a tak bude naše taktizování jak, kam a kdy nabourat, zajímavější. Dalšími bonusy pak bude okamžité naplnění Boostmeteru, různé hrátky se skóre a další.

Pokračovat na článek


Driv3r

Mise, vehikly, závěr Naopak při jízdě si na sílu soupeřů stěžovat nemůžete, tedy přesněji na sílu jejich vozů. I kdybyste ukradli Modrý blesk (po vzoru GTA můžete vysadit z projíždějícího vozu jeho řidiče, ale pozor, občas bývá ozbrojen a chce svůj majetek zpět), policejní či mafiánské káry budou vždy rychlejší. Především mise, kdy je zapotřebí udržet poškození auta na co nejnižší míře, pak představují pěkně tvrdý oříšek. Uhni, mám skvělý rito.Rozmanitost misí je celkově na solidní úrovni, i když nic vysloveně novátorského od Reflections nečekejte. Najdete zde honičky, v nichž hrajete roli pronásledovatele i uprchlíka, střílení nepřátel v obou těchto rolích, jízdy na čas, popřípadě kombinované s podmínkou projetí celé trati bez škrábance, mise s minimální rychlostí ala film Nebezpečná rychlost, převoz na nárazy náchylné výbušniny či najíždění do jedoucího tiráku jako v Italian Job. Všechny akce celkem logicky korespondují s příběhem a bohužel jsou prokládány zmíněnými zprzněnými akčními vložkami. Naneštěstí tu navíc, až na výjimky, platí pravidlo: čím debilnější náplň mise, tím vyšší je její obtížnost a tím si ji samozřejmě víckrát zopakujete. Celý děj, který bych vám jako jednu z mála podařených věcí nerad vyprávěl, je tentokrát rozdělen do tří měst. V každém z nich vás čeká deset náročných misí a všechna jsou jedno od druhého výrazně odlišná. První kroky si odbudete ve staronovém Miami s ulicemi, na něž by se vešlo deset aut vedle sebe, a to i přesto, že jde o atypicky nakynuté ameriky. Následuje francouzské Nice, v němž silniční síť naopak představuje jemnou pavučinu, ještě k tomu zprohýbanou členitým reliéfem. Poslední štaci představuje několikamilionový Istanbul, kde se všichni jeho obyvatelé baví zahušťováním dopravních tepen a vytvářením zácpy. Každé z uvedených lokalit odpovídají i vyskytující se prostředky. Luxusní sporťáky či užitkové vozy z Nice vystřídají v turecké metropoli ekloidní šunky staršího data. Vše je doplněno také o motorky, náklaďáky, pick-upy či motorové čluny, jichž se týká také řada misí. Upřímně řečeno jde však tato pestrost výběru na úkor zábavnosti, protože většina z alternativ představuje prostě jen vozítko s horšími parametry řízení. Je sice fajn si zadrandit s dodávkou, ale co z toho, když to znamená akorát pomalejší a hůře kontrolovatelnou jízdu. Každý z dopravních prostředků, snad s výjimkou člunu, má kromě obligátního ukazatele „damage“, jehož nenaplnění je často klíčem k úspěchu, 20 deformovatelných částí. Jízdní vlastnosti se však při jakémkoliv poškození nemění, tedy kromě otevřené kapoty, která vám velmi výrazně a nezřídka kdy dost dlouho brání ve výhledu. Té jednosměrky jsem si sakra nevšiml.Mimo Undercover módu, jenž vás vtáhne do ústředního příběhu, existuje opět možnost volné jízdy ve městech, kterými už jste v hlavním módu prošli. Dokonce s detailní volbou denní doby. Návdavkem je ještě přidáno několik soutěžních disciplín, jako jsou oboustranné honičky či Survival, tedy boj o (co nejdelší) přežití proti smečce policejních hlídek. Výčet pak doplňuje jízda na checkpointy či dovednostní výzva v podobě kopírování kužely přesně vytyčené tratě. Jakýkoliv výkon za volantem si také můžete uložit v podobě filmu a nešlo by o sérii Driver, kdybyste si ho nemohli sami zrežírovat. Chce to ale poměrně velkou dávku trpělivosti, neboť více možností v Director módu se bohužel přirozeně promítlo do jeho mírné komplikovanosti a složitosti. Natočit pěkný šot je tak mnohdy těžší než si poradit s některou zapeklitou misí. Díky mým paranormálním schopnostem už vám ale vidím na očích, že chcete, abych zbilancoval všechny ty zápory a klady a vyplodil ze sebe nějaké závěrečné ucelené hodnocení. Jenže už to za mě udělal pár set let nazpět Shakespeare. Jeho dílo „Mnoho povyku pro nic“ sice dopodrobna neznám, ale název vystihuje situaci docela přesně. Už před dvěma lety se o třetím pokračování série mluvilo v superlativech a výstavní pultíky se prohýbaly pod tíhou propagačních předmětů. Filmařská společnost Ridleyho Scotta točila reklamní trailery, ale výsledný efekt? Jen slabě nadprůměrný. Ve hře najdete skvělý, pravda někdy až možná násilně podávaný příběh a také pár perfektně koncipovaných misí. Zbytek ovšem nijak nepřevyšuje kvality 6 let starého původního dílu. Chcete-li si tedy užít desítky skvělých honiček, raději vám za babku doporučím ten. A máte-li chuť na pořádnou akci, přečtěte si třeba Klub Pickwick, ale rozhodně nesahejte po Driv3erovi, jenž měl původně spojit obě tyto věci dohromady.

Pokračovat na článek


F1 2002 aneb jak dostal Geoff nůž na krk

Atmosféra velkých závodů hustá, že by se dala krájet. Grafika na velmi dobré úrovni. Aktuální rozpis jezdců letošního seriálu velkých cen. Všemožně nastavitelná ovladatelnost i hratelnost. Tohle všechno dali EA Sports do vínku svému poslednímu titulu s vůní benzínu pod krabicí. Pojďme se na něj podívat trochu blíž v neobvyklé recenzi, kde můžeme porovnat verzi na PC s PS2.EA Sports jsou velká společnost. Na poli herního průmyslu je zřejmě EA jako takové králem. Proto se s tím právě sportovní divize nemaže (protože nemusí, prašule zřejmě na vývoj boudou) a své herní tituly vydává v sériích, které se rok co rok stávají lepšími, hratelnějšími a hlavně prodejnějšími. Když se řekne hokej na počítači, nikdo neodpoví jinak než NHL právě od EA Sports. Podobně je už na tom i kopaná a mnoho dalších sportů. A od roku 2001 nastartovali EA Sports podobnou sérii i s Formulí 1. A podle všeho tak každý rok s novým dílem přidají jednu hlubokou vrásku do duše dosavadního krále virtuálního závodění Geoffa Crammonda. Jeho série Grand Prix se totiž objevila opravdu velká konkurence.Formule jakožto hra je asi obrovsky složitá věc. Uřídit ji v reálu prý není vůbec jednoduché. Jenže převeďte tohle na obrazovky počítačů. Drtivá většina hráčů se nedostane ani z boxové komunikace (to je ta ulička kolem boxů) a krabici znechuceně zahodí, protože je hra nehratelná. Aby to nebylo tak jednoduché, nemohou se vývojáři uchýlit ani k maximálnímu zjednodušení, protože v tu chvíli ta samá skupina hráčů krabici znechuceně zahodí, protože je to arkáda nehodná zapaření od zkušeného závodníka. Kde hledat kompromis? Cestu a směr ukázal už v prvním díle zmiňovaný Geoff Crammond a do virtuálního kokpitu umístil řadu pomocníků usnadňujících život za volantem. A protože to zřejmě byla ta správná cesta drží se ji další mnohé závodní hry. F1 2002 od EA Sports není vyjímkou.Takže podle zavedených standardů pojďme prolétnout možnosti menu. Pomineme-li systémové věci (Option a Exit atd.) najdeme zde pět hlavních možností:Test Day – tady začnete, po volbě svého „koně“ se s ním právě touto volbou dostanete na kteroukoliv ze sedmnácti tratí celého letošního ročníku a tady se do sytosti vyřádit.Race – opět volba okruhu, ovšem tentokrát už jen 4x hodinová practice, kvalifikace, zahřívací kolo a jde se na to! V nastavené volbě závodu si to tady na férovku dáte s kompletním závodním polem. Vlastně momentík! Úplně na férovku to zase tak moc není, protože v Options si podle vlastních schopností nastavíte zkušenosti a agresivitu soupeřů.Championschip – v podstatě to samé jako race, jen se to celé 16x opakujeMultiplayer – přiznávám rovnou, že možnosti multiplayeru jsem zatím neměl příležitost zkusit, ale všiml jsem si možnosti nastavení poškozování v tomto módu, takže to vypadá, že pěstní souboje mezi bratry a kamarády odpadají.Driving School – no vidím, že přímí účastníci loňského dílu už obrací oči v sloup, ale pokud mě paměť neklame tam jste museli její úkoly zdolat před vstupem do šampionátu. Tato záležitost tady odpadá, takže tuhle volbu z menu si zřejmě dají jen ti, kdo se chtějí s ovládáním vozu opravdu sžít a to ještě pod dozorem zkušeného pilota. Není mě tahle volba zcela jasná, ale je možné, že jsem něco přehlédl.Vydejme se na trať. Pokud ve vašem hrudním koši bije alespoň trochu závodní srdce ihned s další pomocí vypnete i automatický průjezd boxovou komunikací (omezení rychlosti zapínáte jako ve skutečnosti sám) a vychutnáte si už animaci technika, který vám dál povel vyjet na okruh. Grafika. Zase ta grafika. Ať si kdo chce co chce říká, je alfou a omegou každé hry. Závodní možná dvojnásob. Pro majitele silných počítačů dobrá zpráva. Vývojáři odvedli velmi dobrou práci a myslím, že budete spokojeni. Pro majitele slabších strojů horší zpráva. Nároky na pěknou grafiku plnou odrazů, detailů, efektů jsou docela krvavé. Opět zde zmíním svoji výchozí pozici. Athlon 1133, 256MB RAM, GeForce 2 mx 32MB a přátelé nic moc. Aby jela hra plynule a já si nepřipadal jak na promítání diapozitivů z dovolené, musel jsem se uchýlit k rozlišení 800x600 s 16bit hloubkou barev a v detailech postupovat takříkajíc zlatou střední cestou. Ale když zůstanete nohama pevně na zemi a nebudete žádat nesmysly, hra se vám odmění plynulou grafikou i s obrazovkou posetou soupeři a perfektním zvukem. Ano i ve zvukových efektech se při přetažených nárocích objevují trhliny. A i zvuk stojí za to mít v pořádku, protože příjemně doplňuje atmosféru a přesně odpovídá alespoň mým představám o dobrém zvuku u takové hry.O husté atmosféře jsem už jednou mluvil, takže se podíváme na hratelnost jako takovou. F1 2002 disponuje různými detaily, které právě atmosféru příjemně dotváří. Už jsem zmiňoval technika, který vám dá povel k vyjetí s garáže (a moc bych za to nedal, že když v dálce startoval Montoya dával panďulák povel výrazněji) a poprvé se (pokud mne paměť neklame) setkáme s kompletně animovanými boxy. Sice to samozřejmě nemá žádný vliv na váš výkon ani žádný jiný herní smysl, ale působí to přirozeně a příjemně. Před startem každého samotného závodu kamera takřka jako ve skutečnosti prochází mezi seřazenými stroji, před každým stojí hostesky v týmových barvách a jejíchž kypré tvary vás donutí nechat kameru dojít od Schumachra až k Yoongovi. Opět jako celek v tu chvíli hra působí velice reálně a nervozita velkého soutěžního podniku na vás přímo dýchá každou vteřinou. Ovládání lze samozřejmě všemožně nastavovat a upravovat a nepochybně každý si najde tu pravou parketu pro sebe. O jízdních pomocnících zde už řeč byla a vězte, že pokud všechno pozapínáte auto projede okruhem takřka samo. Jakmile si obtížnost začnete zvyšovat jejich vypínáním budete si chvilku zvykat a až vypnete všechno, přestanete těm pánům v reálu závidět jejich peníze.Formule 1 2002 je kvalitním titulem, který sice nepřináší nic nového, ale svým kompletním provedením jistě potěší každého virtuálního závodníka.Pojďme se podívat jaké rozdíly nabízí oproti PC verze pro PlayStation 2. Hned první příjemnou věcí je multiplayer. Hra nenabízí jen známý splitscreen, ale ještě novinku v podobě přímého měření sil na jednom okruhu. Nastavíte kolik hráčů se zúčastní a každý si vybere pilota. Zvolíte okruh a už se jede. První pilot obkrouží trať a jeho čas se zapíše do jakési tabulky. Postupuje další a takhle je možné zlepšovat časy a měřit síly až do roztrhání těla. Dalším milým prvkem je také absolutní novinka. Na obrazovce je tajemný indikátor, připomínající špičku formule. Dlouho mi jeho smysl zůstával utajen. Až si vám to takhle jednou uháním a vtipně si hledám větrný štít v podobě vozíku přede mnou. A v tom to přišlo! Reproduktory začali kvílet rychle proudícím vzduchem, na obrazovce se objevili obláčky jakési páry, které vídáme i ve skutečnosti, indikátor se začal vybarvovat a formule stále zrychlovala. Prostě indikátor větrného tunelu. A spolu s dokonalou zvukovou kulisou naprosto vymakaná věc. A teď to slabší. Bohužel musím uznat, že oproti verzi pro PC je zde výrazně slabší grafika. Disponuje stejným počtem detailů, ale nižší rozlišení ji výrazně degraduje. Přitom pokud jde o detaily, je na tom PS2 ještě lépe! V odrazu na autě totiž přečtete i reklamu nad ním! A druhou nepříjemností je ovládání. Komu třeba přišlo v Gran Turismu citlivé, tak bych mu nepřál si zkusit tuhle hru. Formule reaguje na sebemenší pohyb páčkou a udržet ji chvílemi na dráze vyžaduje chvíli cviku. Zkusil jsem ovládání neanalogovými tlačítky a měl jsem jasno. Je jednoznačně navržené pro tento způsob a možná použité z nějaké předchozí verze hry. Oproti počítači navíc umožňuje PlayStation pouze pomoc s rychlostí (v podstatě automatické brzdy) a šipku před každou zatáčkou, která vám ukáže nejen směr, ale barvou i částečně její poloměr. Na druhou stranu si před každým startem můžete zvolit hru „Normal“, nebo „Simulation“ jejíž volba má na ovládání také značný vliv.Je to těžký soud. V PC verzi se může F1 2002 zařadit mezi závodní simulátory se vším všudy. Pojetí na PlayStation více odpovídá arkádovému zaměření herní konzole ovšem s možná lepší hratelností. Na PC bych možná čekal s jakou se na závodní tratě přižene Geoff Crammond. U PlayStation bych s nákupem neváhal jen pro nejskalnější příznivce Formule 1. Vy ostatní totiž asi seženete lepší tituly.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Webové tipy

nForce4 – incoming!

nVidia nedávno představila svůj zbrusu nový počin v oblasti chipsetů a nejedná se o nic jiného než o velmi očekávaný nForce4. Chipset je určen především pro procesory AMD Athlon64 a některé druhy low end Sempronů.nForce4 se bude prodávat hned ve třech variantách a to: nForce4 : Tato základní varianta nabízí 20-lanes PCIe, nVidia RAID, 10x port USB 2.0, vestavěný ethernet o rychlosti 1Gbit/s, nVidia Firewall 2.0 – nikoli softwarový, ale hardwarový firewall, který by neměl tolik zatěžovat CPU jako je tomu právě u jeho softwarových kolegů, 4x SATA 1,5 GB/s a 4x PATA. Desky s nForce4 by se měly distribuovat s programem nTune sloužící k monitoringu a ladění výkonu PC. Protože je základní varianta nForce4 určena především pro levnější desky, je sběrnice Hyper Transport taktována pouze na 800MHz a uzamčena.nForce4 Ultra : Varianta ultra nabízí samozřejmě vše jako základní varianta nForce4, plus některé věci navíc, jako je rychlejší SATA 3 GB/s a software pro správu HW firewallu s názvem ActiveArmor. Za zmínku stojí též fakt, že sběrnice Hyper Transport je odemčená a tudíž ji lze přetaktovat. Defaultně je u ultra varianta taktována na 1000MHz. Tato varianta chipsetu je určená pro desky střední a vyšší třídy.nForce4 SLI : Poslední varianta SLI se od svého bratříčka nForce4 Ultra liší pouze v jedné jediné věci. Jak už název napovídá, je to právě možnost použití SLI technologie, neboli spojení dvou grafických karet (PCIe), jako tomu bylo již třeba u karet 3Dfx Voodoo2 (PCI). SLI technologie jde však ještě dál a nerozděluje mezi karty ke zpracování přesně 50% obrazu, nýbrž rozděluje obraz podle náročnosti na výpočet na dvě části, aby byly obě karty stejně vytížené. Skutečný nárůst výkonu při použití této technologie se liší aplikaci od aplikace, ale bývá přibližně 70%. SLI technologii v této době podporují karty GeForce 6600GT, 6800GT a 6800 Ultra. I z toho lze soudit, že tato varianta chipsetu bude určena pouze pro High end sestavy, čemuž odpovídá i cena, která se pohybuje okolo 180$. Podle prvních testů objevujících se na internetu je výkon chipsetu nForce4 přibližně totožný s jeho předchůdcem nForce3 - 250. Pro mnohé by se však mohla stát lákadlem podpora PCIe a právě zmiňovaná SLI technologie.Koupite si nForce4?

Pokračovat na článek


Maximalizace výkonu systému Windows část I

Jste nespokojeni se současným stavem vašich Windows? Chtěli byste je vylepšit, zvýšit stabilitu a výkon? Pokud ano, právě pro Vás je určen tento seriál…Operační systém Windows je systém s relativně vysokými požadavky na výkon počítače. Pokud k tomuto faktu přičteme jeho nevhodnou konfiguraci, může se stát, že svůj osobní počítač degradujete o několik výkonnostních stupínků níže. Při maximalizaci výkonu je třeba se zaměřit především na programy, jež se spouští při startu systému Windows. Následující řádky jsou psány "na míru" pro operační systém Windows 98 SE, s minimálními odlišnostmi jsou však použitelné i pro ostatní verze systému, tj. od Windows 95 až po zatím poslední Windows XP. Příkazy pro spouštění jednotlivých programů při startu Windows jsou ukryty hned na několika místech. Za prvé to jsou programy spouštěné ze souborů "config.sys" a "autoexec.bat", další se nacházejí v inicializačním souboru "win.ini", ve složce nabídky - a v neposlední řadě v samotných registrech systému Windows. Možnosti, jak odebrat jednotlivé programy spouštěné při zavádění operačního systému, jsou dvě. První a jednodušší z nich spočívá v použití programu "Pomůcka systémové konfigurace", který se skrývá v nabídce , , , , pod odkazem "Nástroje". Druhou možností, kterou využívají především zkušenější uživatelé, je manuální odebrání jednotlivých příkazů pro spuštění z inicializačních souborů. V následujících řádcích si podrobněji přiblížíme obě zmiňované možnosti. Autoexec.bat a Config.sys Tyto soubory zůstávají ve Windows z jediného důvodu a tím je kompatibilita s některými programy systému MS-DOS. Ovšem tento důvod již v současné době nemá své opodstatnění, protože kdo ještě nyní používá programy DOSu? A pokud je stále používáte, věřte, oni se bez svého řádku v "autoexecu" obejdou. Tyto dva soubory najdete přímo v hlavním kořenovém adresáři na disku C a nejlepší řešení, jak zmírnit jejich vliv na výkon systému, je také řešení nejjednodušší. Prostě je smažte. Pokud máte ale z takového razantního postupu strach, přejmenujte je pouze v prvním kroku na např. "autoexec.ba_" a "config.sy_", poté počítač restartujte a pokud i po tomto restartu budou veškeré potřebné funkce systému zachovány - a věřte že budou - můžete je již definitivně smazat.V programu "Pomůcka systémové konfigurace" (dále jen PSK) vyloučíte zpracování těchto souborů zaškrtnutím volby "Výběrové spuštění", kde ponecháte tyto dva soubory neoznačené. Win.ini Tento soubor se nachází nejčastěji v adresáři c:Windows a právě do něho se mnohdy ukrývají příkazy různých virů pro své opětovné spuštění při každém startu systému. Tento soubor můžete upravovat buď libovolným textovým editorem (z nejjednodušších jmenujme alespoň Poznámkový blok - NotePad ) a nebo v záložce Pomůcky systémové konfigurace. Z našeho pohledu je v tomto souboru zajímavý druhý (load=) a třetí (run=) řádek. První z nich ukrývá programy spouštěné klasickým způsobem, druhý programy spouštěné minimalizovaně a v ideálním případě by tyto odkazy měly být prázdné. Start - Po spuštění Zde se většinou nachází různé uživatelské aplikace, které se vám v některých případech mohou hodit, proto zvažte jejich odstranění. Určitě zde ale najdete soubory pocházející z programů MS Office a to ať už se jedná o Rychlé spuštění, Panel zástupců či např. Rychlé hledání. Ani jeden z nich ale pravděpodobně nepotřebujete a jen vás obírají o drahocenné vteřiny při startu Windows a o možná ještě dražší bajty paměti počítače. A jak se těchto souborů zbavit? Možností je několik, vyzkoušejte například tu následující. V nabídce zvolte <nastavení> a v něm položku <hlavní panel="" a="" nabídka="" start="">. Zobrazí se okno, v němž v záložce zvolíte , vyberete odpovídající soubory a ty prostě zahodíte do koše. A je to. Váš systém je zase o kousek výkonnější. </hlavní></nastavení>Registry systémuRegistry systému Windows jsou velmi citlivým místem a proto bych doporučoval v tuto chvíli opět použít program PSK. Zde stačí jednoduše odznačit v záložce jednotlivé řádky.Druhou možností je využití programu Editor registru, který spustíte z příkazového řádku příkazem "regedit". Při použití tohoto programu buďte maximálně opatrní, neboť smažete-li zde byť jen jednu nesprávnou položku, může se lehce stát, že se váš operační systém již znovu nerozběhne. Avšak žádný strach. Vždy je možné se na daná rizika předem připravit a to my uděláme tím, že si vždy (!) před jakýmikoliv úpravami registru, jejich stávající verzi zazálohujeme a v případě problémů jí prostě opět vrátíme na původní místo. Toto uděláte zvolením nabídky - a pod vhodným názvem zálohované registry uložte. V případě problémů byste je nabídkou opět dostali na původní místo. Nyní se musíme proklikat k samotné větvi, v níž se skrývají soubory spouštěné při startu Windows. HKEY_LOCAL_MACHINE/Software/Microsoft/Windows/CurrentVersion/Run.Co si o tom myslíte Vy?

Pokračovat na článek


Máte málo RAM?

Připadá vám vaše operační pamět stále malá a nebo neustále zaplněná? Pak vám nezbývá nic jiného než ji uvolnit... A víte jak?Dnes bych vám rád představil dva zajímavé programy, které jistě ocení každý, kdo občas tvrdí, že operační pamět v jeho počítači je příliš malá. Tím prvním je WinRam Turbo, který umožňuje zvýšení výkonu Vašeho PC defragmentací a průběžným uvolňováním nevyužívané operační paměti, zrychlením přístupu k datům na pevných discích optimalizací diskové a souborové vyrovnávací paměti. Nabízí i správce úloh pro kontrolu spuštěných aplikací. Verze XP přináší zvýšení výkonnosti optimalizace a překonání hranice 256MB RAM u systémů s Win9x. Program, který si můžete stáhnout třeba zde (672kB)je podporován všemi verzemi OS Windows od 95 až po XP. Stáhnout si ovšem můžete pouze Trial verzi, neboť verze plná by vás vyšla na něco málo po 25 USD. Já vím, popis příliš stručný, ale tak jednoduchý program snad ani více nezaslouží. Snad ještě pokud byste zatoužili po češtině do tohoto programu, pak hledejte třeba zde. Druhým, velmi podobným programem, který osobně využívám již pěknou řádku měsíců, je RAM Idle. RAM Idle je manažer volné paměti pro Windows. Za určitých podmínek může zvýšit výkon vašeho systému tím, že se nepřetržitě stará o využití operační paměti. Její údržba probíhá periodicky v zadaném časovém intervalu, nebo při dosažení kritické hranice. Pro komfort je na liště u hodin k dispozici ikonka, skrz niž lze manuálně spustit defragmentaci a uvolnění bloku paměti dané velikosti. "Tweakováním" Windows dokáže RAM Idle také změnit velikosti cache paměti pro čtění z disku a cache, v níž se uchovává krátkodobá kopie souborového systému. Díky detekci využití procesorového času provádí RAM Idle operace pokud možno hladce, aby krátkodobě nedegradoval výkon systému při uvolňování paměti. Instalační soubor o velikosti cca 840kB si můžete stáhnout třeba zde. A pokud by se vám nelíbila použitá angličtina, pak češtinu najdete zde.

Pokračovat na článek


Abit vytvořil pravý klenot pro pařany

Abit se pokouší zlepšit svou pozici na high-end trhu. Společnost známá především svými základními deskami designovanými pro ty, kteří rádi taktují, ohlásila vypuštění své série \"Fatal1ty\" základních desek, které by měly přinést extrémní výkon a spoustu nastavení, ale pouze pro ty, kteří si to mohou dovolit.Designované pro hráče S pomocí jednoho z top světových hráčů Jonathan “Fatal1ty” Wendel, Abit vyvinul nové zakladní desky a ostatní systémové komponenty, zaměřené převážně na extrémní výkon, tweakování, stabilitu a spolehlivost. Abit také přizpůsobil Fatal1ty přímo pro hráčské systémy tím, že vyladil vlastnosti desek, odstranil některé staré a nepoužívané porty, ale samozřejmě přidal jiné komponenty.Narozdíl od ostatních produktů na trhu, které jsou designované pro vetšinu spotřebitelů, Abit Fatal1ty bude přímo pro hráče, což bude mít za následek speciální design a vlastnosti. Abit říká, že Fatal1ty bude mít některé věci shodné s jinými deskami, které Abit nabízí a spousty jiných, které budou jedinečné pouze pro Fatal1ty produkty.První deska z řady Fatal1ty bude Abit AA8 Fatal1ty s chipsetem Intel i925XE, sběrnicí 1066MHz, podpora 533MHz DDR2 a samozřejmě PCI Express.AA8 bude pro Intel Pentium 4 do LGA775 patice, podpora až 4GB RAM, 4 Serial ATA porty s RAID, 1 Parallel ATA-100 port, 2 PCI Express sloty, 2 PCI sloty, Dual LAN, 8 USB 2.0 portů, 3 FireWire porty atd. Dále bude obsahovat “Fatal1ty gaming panel” s mnoha pridanými funkcemi, včetně OTES “Fatal1ty Signature Edition” - speciální chladící systém, který chladí komponenty desky, jako jsou MOSFETy a kondenzátory s chladičem, předělaný Pulse Width Modulation system pro stabilitu napájení a sílu signálu, dalé uGuru s Fatal1ty Game Guru systémem – kompletní system pro monitorovaní a správu s utilitou pro konfiguraci her.I když je deska především pro hráče, Fatal1ty AA8 nabídne extrémní schopnosti pro “overclockery”. Abit, který nechce zatím vyložit všechny karty na stůl, si informace o těchto schopnostech jejich desek zatím nechává pro sebe, ale prohlašuje, že takové vlastnosti, které jejich desky nabídnou, tu ještě nebyly.“Neomezené možnosti přetaktování – uživatelé, kteří si koupí desky Fatal1ty se můžou zaregistrovat u Abitu. Na jejich žádost uživatelé obdrží “speciální” BIOS nebo odemykací kód od Abitu. Po odemčení nebo updatu BIOSu, budou mít uživatelé neomezené možnosti přetaktování jejich desky. Jinými slovy, otevře se vyšší nastavení voltáže, více tweakovacích a přetaktovacích možností”, řiká Abit, nicméně neuvádí, které konktétní funkce to budou. Zatím je to asi nejočekávanější funkce pro overclockery – odemčení multiplikátoru na procesorech Pentium 4, která umožní taktovat procesor bez zvýšení frekvence sběrnice, což sníží zátěž na ostatní komponenty v systému.Abit se svojí Fatal1ty řadou samozřejmě nehodlá skončit jen u základních desek, plánuje vypustit i grafické karty s chipy od nVidie a Ati, zaměřené na extrémní výkon. Jedna věc ale stále ještě odhalena není – a to je cena těchto produktů.Co si o tom myslíte Vy?

Pokračovat na článek


Adobe Photoshop CS3 Extended

Lepší zpracování snímků ve formátech rawZpracujte snímky ve formátech raw rychleji a s maximální kvalitou konverze prostřednictvím zásuvného modulu Adobe Photoshop Camera Raw, který nyní obsahuje také podporu formátů JPEG a TIFF. Využijte nových nástrojů včetně Fill Light a Dust Busting, kompatibility s programem Adobe Photoshop Lightroom™ či podpory více než 150 modelů fotoaparátů.Rozšířená podpora PDFPracujte s vynaložení menší námahy s obsahem založeným na Adobe PDF. Přesně kontrolujte velikost stránek PDF otevřených ve Photoshopu Extended. Přidejte bezpečností ovládací prvky, metadata, copyright a údaje o expozici k prezentacím PDF. Vytvářejte bohatší zobrazení obrazu v PDF prezentacích a dokumentech.Adobe Photoshop LightroomJediným kliknutím přejděte z Photoshop Lightroom do Photoshopu CS3 pro pokročilejší úpravy vašich digitálních fotografií. Lightroom (prodává se samostatně) nabízí efektivní a výkonný způsob importu, správy a prezentace velkého množství digitálních fotografií.Vylepšený tiskVyužijte lepší kontroly nad kvalitou tisku s pomocí správy barev, většího okna náhledu pro tisk a více ovládacích prvků na jednom místě, takže tisk je jednodušší. Zlepšené ovládací prvky tisku vyvinuté ve spolupráci společností Adobe a HP usnadňují tisk, který je také předvídatelnější a jeho nastavení je jednodušší prostřednictvím integrace mezi vybranými tiskárnami HP, Epson a Canon.*PředvolbyProvádějte pokročilá nastavení barev automaticky a na jedno kliknutí s předvolbami pro křivky, míchání kanálů a odbarvení.Špičkový výkonVyužijte nové úrovně výkonu na počítačích Mac s procesory Intel®, počítačích Mac PowerPC® či osobních počítačích s operačními systémy Microsoft® Windows® XP a Windows Vista™.Automatizovaná produkceAutomatizujte časté produkční úlohy některým z řady možných způsobů. Napište si skripty založené na událostech, zaznamenejte posloupnost kroků jako Akci pro efektivní dávkové zpracování a navrhujte opakované grafiky rychleji prostřednictvím proměnných.Široké množství podporovaných formátůImportujte a exportujte soubory ve formátech PSD, BMP, Cineon, JPEG, JPEG2000, OpenEXR, PNG, Targa a TIFF.Adobe Device Central CS3Vizuálně posuzujte, jak se bude váš dynamický obsah zobrazovat na mobilních zařízeních prostřednictvím Adobe Device Central CS3.Zvětšete export pro zobrazení na webu ve vysokém rozlišeníVyužijte technologií Adobe Flash® a Zoomify pro export obrázků s vysokým rozlišením na web pro prohlížení prostřednictvím softwaru Adobe Flash Player software. Flash Player zobrazí vaše obrázky rychle a efektivně. Uživatelé si budou moci zvětšovat vybrané oblasti s minimální prodlevou.Vylepšená integrace s ostatními nástroji AdobeVyužijte vyšší podpory souborů Photoshopu v dalších aplikacích Adobe (prodávaných samostatně). Kopírujte soubory Photoshopu a vkládejte je přímo do Adobe Dreamweaveru® CS3, importujte je do programu Adobe Flash CS3 Professional při zachování maximální věrnosti nebo do Adobe After Effects® CS3 Professional se zachování efektů vrstev a video vrstev.Řešení a zdroje od jiných výrobcůVyužijte výhod celé řady dalších zdrojů – včetně nabídky zásuvných modulů, knih a školení – od komunity špičkových vývojářů, autorů a školitelů programu Photoshop.Vytvářejte kompozice a editujte s bezkonkurenčním výkonem

Pokračovat na článek


20 počítačů do 30 000 Kč v testu

Počítače za vysvědčeníLoňský test počítačů za vysvědčení zaznamenal velký čtenářský ohlas, a tak jsme se jej rozhodli letos zopakovat. Vývoj však jde rychle dopředu, takže se testu tentokrát zúčastnily už zcela jiné stroje s jiným vybavením.Vysvědčení se blíží a s ním i termín možného nákupu počítače. Názory na to, zda odměňovat za výsledky ve škole, se samozřejmě různí, ale koupit studentovi počítač před prázdninami je možné i z ji-ných důvodů než pouze kvůli dobrému prospěchu. Zkrátka by neměli přijít ani ti méně úspěšní, protože počítač není pouze zdrojem zábavy, ale je i zdrojem poučení, a tak by mohl k lepším výsledkům alespoň trochu napomoci. Ale to už se dostáváme k tomu, proč vůbec počítač žákovi nebo studentovi koupit.Proč kupovat PC?Počítač může studujícímu člověku sloužit k mnoha účelům. Málokdo už dnes například chce psát delší texty na stroji nebo rukou, k dispozici jsou také různé výukové programy na CD-ROM, které mohou získávání vědomostí zpestřit i obo-hatit, a internet je bohatou studnicí informací a výborným komunikačním prostředkem. Nesmíme zapomenout ani na počítačové hry, které alespoň v některých případech cvičí postřeh, krátkodobou paměť, logické uvažování a většinou i angličtinu, a hlavně na to, že příjemnou formou přivedou studenty k počítači. Snad každý si rád občas nějakou tu hru zahraje.Už pouhé seznámení s počítačem a pochopení jeho ovládání se dnes velmi cení a považuje se za součást vzdělání. Bez znalosti základů práce na PC se těžko shání slušně placené zaměstnání, a tak se pořízení PC může stát dobrou investicí do budoucna. Výpočetní technika se pro někoho může stát koníčkem, který se později změní v za-jímavou, a někdy i dobře honorovanou práci. To jsou ale samozřejmě jen některé důvody pro nákup počítače. Nyní se podívejme na to, jak by mohl počítač pro žáky a studenty vypadat a co by měl obsahovat.Jaký počítačV loňském testu se objevily počítače s cenou do 40 000 Kč s DPH. Letos jsme cenový limit posunuli trochu níže, tedy na 30 000 Kč bez DPH, protože doba je nedobrá a málokdo si může dovolit utratit za počítač více peněz. I 30 000 Kč je pro někoho příliš. Většina firem, které nám do testu počítač půjčily, se cenový limit snažila beze zbytku vyčerpat, a tak cena počítačů v testu byla často těsně pod hranicí 30 000 Kč. Pouze firmy Computer City, Libra Electronics a AT Computers nabídly do testu počítače s vý-razněji nižší cenou (úplně nejlevnější byl počítač Leo Easy 300 od firmy Libra Electronics), které mohou být zajímavé pro méně majetné zájemce.Vejít se do hranice 30 000 Kč a zároveň nabídnout výkonný počítač vhodný pro provozování kancelářských a multimediálních aplikací a také pro hry není vůbec jednoduché. Najde se totiž jen málo možností, kde ušetřit. Absolutním minimem je dnes 32 MB paměti a nikdo také testovaný počítač menší pamětí nevybavil - většina obsahovala 64 MB paměti, a jeden dokonce 128 MB. Také na pevném disku se těžko šetří - 3,2GB disk je přijatelný, i když větší je samozřejmě lepší, ale menší disky už dnešním požadavkům nevyhovují. Co se týká monitoru, pro domácí použití ještě stačí 15" monitor a jím také naprostá většina firem své počítače doplnila. Počítač pro studenty, který neobsahuje mechaniku CD-ROM ani zvukovou kartu, je také těžko představitelný, a myš a klá-vesnice musí být u každého PC. A teď - na čem ušetřit?Výběr procesoru, komponent i počítačových doplňků jsme nechali na jednotlivých firmách s upozorněním, že počítač, který do testu zapůjčí, má být určen pro žáky a stu-denty. Měly se tedy vyrovnat s podobnou situací, jako když do obchodu přijde zájemce, který chce počítač pro studenta a čeká, co mu bude doporučeno. Každá firma pochopitelně nabídla trochu jinou sestavu a dala přednost něčemu jinému.Některé firmy vybavily svůj počítač ještě dalšími doplňky, většinou reproduktory, joystickem či modemem, který umožní přístup k internetu. U počítačů se však objevila i slu-chátka, multimediální klávesnice (rozšířené o tlačítka pro ovládání hlasitosti a me-chaniky CD-ROM) a také zvu-ková karta s radio-tu-ne-rem; mno---ho firem dodá s po--čítačem i zají-mavé programy, hry a multimediální tituly čekali jsme jich ale více. Řada firem sáhla v případě grafické karty po modelu určeném speciálně pro hry, tedy po kartě Voodoo3 2000, jejíž použití se promítlo v lepším hodnocení herních testů. Někdo dal přednost většímu, tedy 17" monitoru nebo mechanice DVD před mechanikou CD-ROM, což není špatná volba. To vše jsme v celkovém hodnocení samozřejmě zohlednili.Jak jsme testovaliPočítačové sestavy jsme se snažili hodnotit komplexně. Výkon jsme měřili pomocí našich standardních nízkoúrovňových testů i testů aplikačních, které podají obrázek o výkonu počítače při provozování kancelářských a grafických aplikací. Výsledky jednotlivých testů najdete v tabulce a u po-čítače naleznete i hod-nocení celkového výkonu. Dále jsme pomocí herních testů hodnotili výkon grafických karet a použitelnost jednotlivých počítačů pro hraní her, i když samozřejmě ne každý chce na počítači hry hrát, a počítače speciálně určené pro hry jsme do našeho testu ani nechtěli. Při testování jsme použili populární hru Quake II, která vy-užívá rozhraní OpenGL; toto rozhraní všechny grafické karty nepodporují. Jinak totiž musí hra běžet v softwarovém režimu s mnohem horšími výsledky. Dále jsme použili hru Incoming, která využívá rozhraní Direct3D (nainstalovali jsme nejnovější verzi 6.1) od firmy Microsoft a při běhu na kartách Voodoo3 využívá rozhraní Glide. U her jsme měřili průměrný počet obrázků za sekundu, které je počítač schopen spočítat a zobrazit.Měřili jsme také přenosové rychlosti a přístupové doby pevných disků a mechanik CD-ROM. V případě mechanik DVD jsme měřili přenosovou rychlost a přístupovou dobu nejen v režimu DVD, ale i v režimu CD-ROM. Výkon není všechno a někdo dá přednost raději značce, většímu monitoru, lepší výbavě nebo nižší ceně. To, čím je počítač vybaven, najdete v tabulce, a výbavu jsme zhodnotili i celkově jednou známkou. Samozřejmě nejsou reproduktory jako reproduktory - některé jsou kvalitnější, výkonnější atd.; i na to jsme pochopitelně brali ohled, podobně jako u dalších doplňků, které jednotlivé firmy ke svým počítačům dodaly. Nezapomněli jsme ani na hodnocení provedení počítače, tedy na vhodné uspořádání jeho jednotlivých komponent ve skříni nebo na správné svázaní a upnutí kabelů.Student většinou začne s málem a po-stupně chce podle požadavků svůj počítač dále rozšiřovat nebo zvyšovat jeho výkon. V tabulce tedy naleznete i počet volných slotů ISA a PCI, které další rozšíření umožňují, a také počet volných pozic v počítačové skříni pro další mechaniky a další hardwarové doplňky. V testu jsme se nejčastěji setkali s pro-cesory Intel Celeron, ať už ve verzi SEPP (Single Edge Processor Package) určené pro Slot 1, nebo ve verzi PPGA - Plastic Pin Grid Array pro Socket 370. V ně-kte-rých počítačích byl procesor Celeron PPGA umístěn v redukci, která se vkládá do Slotu 1. Tato kombinace je totiž levnější než procesor ve verzi SEPP, a navíc procesory ve verzi SEPP se již špatně shánějí. Slot 1 má samozřejmě své výhody v tom, že procesor Celeron je později možné zaměnit za výkonnější Pentium II nebo Pentium III. V testu ovšem nechyběly ani počítače s proce-sory od firem AMD nebo Cyrix, i když ani jeden z nich výkonnostně nijak nepřesvědčil.Výběr počítačů na našem trhu je skutečně veliký. V testu se nakonec sešlo 20 počítačů od nejrůznějších firem. Zájemci o počítač tedy mají z čeho vybírat. V porovnání se stroji, které se zúčastnily loňského testu, je výkon těch současných mnohem vyšší. Pro provozování běžných aplikací stačí bezpečně úplně všechny počítače z testu. Pro provozování náročnějších her však některé vhodné nejsou, což je dáno především použitou grafickou kartou. VýsledkyPodle očekávání dopadly v herních testech v průměru lépe počítače s novou grafickou kartou Voodoo3 2000, protože grafická karta společně s procesorem rozhoduje o počtu možných "frames", které lze zobrazit za jednu sekundu. Hned za těmito počítači se většinou umístily počítače s kartou s čipem nVidia Riva TNT, ostatní byly slabší. V hrách si velmi dobře vedl počítač Mironet 3018M, který se prosadil jak ve hře Quake II, tak ve hře Incoming. Počítače Leo Easy 300, Compaq Presario 2282 a Yakumo Pro Family 366 nejsou pro 3D aplikace a hry vhodné, a některé testy se jim dokonce nepodařilo vůbec absolvovat. V daném rozlišení totiž jejich grafická karta nebyla schopna pracovat nebo nestihla obraz zpracovat. Pro 2D hry však tyto počítače stačí, a navíc jde o počítače, které jsou levnější. Pokud tedy někdo touží po počítači, na kterém se dají hrát nejnovější 3D hry, doporučujeme počítač s kartou Voodoo3 a nej-méně 64 MB paměti. Z pro-cesorů - díky současným příznivým cenám - pro levnější počítače nabízí nejvíce procesor Intel Celeron.Ukázalo se, že levnější pevné disky poskytují dostatečný výkon pro domácí použití. Výkonnější disky často zklamaly kvůli tomu, že nebylo využito jejich rozhraní ATA/66, které základní desky zatím nepodporují. Musely proto běžet v mno-hem pomalejším režimu.V testech si nejlépe vedl počítač Mironet 3018T, ale kvůli horšímu monitoru a také kvůli tomu, že v jeho ceně není započten systém Windows 98, který by si většina uživatelů asi musela stejně pořídit (i když proti systému Linux nic nemáme), jsme mu nakonec ocenění Chip Tip neudělili. Získal je počítač firmy Softcom, u něhož se nám líbil jak výkon, tak výbava. Dodává se totiž se 17" monitorem a slušnými reproduktory. Naší pozornosti neunikl ani počítač firmy Suma, který si velice dobře vedl v aplikačních testech a měl výbornou výbavu. Jen kvůli starší grafické kartě nedosáhl takových výsledků v herních testech. I přesto jsme mu Chip Tip udělili.Ocenit jsme chtěli i jeden počítač s nižší cenou. Uvažovali jsme o počítači Triline, který za cenu asi o 5000 Kč nižší, než za jakou se prodávala většina soupeřů, nabízí přijatelný výkon, ale vzhledem k horšímu provedení jsme mu ocenění nakonec neudělili. U počítače Yakumo byla cena ještě příznivější, ale zklamal nás dodaný monitor.Úspěšní i méně úspěšní studenti si tedy mohou vybrat z široké nabídky počítačů a prázdniny, nebo alespoň jejich část, mohou strávit u obrazovky monitoru. Věříme, že náš test jim i jejich rodičům v rozhodování při nákupu alespoň trochu pomůže.

Pokračovat na článek


Jaký druh hostingu vybrat

Výběr webhostingu není radno podcenit. Záleží pouze na vás, jakou cestou se vydáte a kterým směrem uvedete v život svůj podnikatelský záměr. Ještě dříve, než se pustíme do vysvětlování možností realizace a tvorby webu, tak si představme jednotlivé druhy hostingu, s kterými se můžeme v dnešní době setkat.Ve své podstatě není problém mít výdělečný web na jakékoliv platformě, vše se odvíjí od originality nápadu a následné prezentace širšímu okruhu lidí. Na trhu se objevuje celá řada kvalitních společností, které zajišťují hostingová řešení – proto je na místě se s nimi blíže seznámit.FreehostingFreehosting představuje neplacenou formu prostoru, kde je značnou nevýhodou samotný název. Je spíše vhodný pro jednodušší prezentace s nenáročnými požadavky na provoz. Taktéž se zde nepředpokládá vysoká návštěvnost. Pokud si tedy dáváte pro svůj online projekt jen ty nejvyšší cíle, určitě se freehostingu vyhněte. Neříkáme však, že se s freehostingem nedají vybudovat úspěšné webové stránky; otázkou však zůstává, proč to dělat složitě, když to jde jednoduše. Freehosting nenabízí žádné rozšířené služby, pouze prostor. Největší výhodou je zde nulová cena. Tato forma hostingu může být vhodná pro ozkoušení a zároveň osvojení si základů tvorby webových stránek. Narazíte ovšem na omezení datového přenosu, dochází zde k výpadkům. Pravděpodobně se nevyhnete rovněž rušivým vloženým reklamám. Budoucí přechod na doménu 1. řádu je komplikovaný, jelikož celá seo optimalizace začíná na novo.WebhostingTento model je nejrozšířenější vůbec. Je vhodný především pro osobní prezentace, blogy, ale i pro malé a střední firmy. Poskytovatelů tohoto prostoru naleznete téměř nepřeberné množství, takže si budete moci pečlivě vybrat toho nejvýhodnějšího. Především se zajímejte o kvalitu služeb a dostupnost funkcí a podpory, které od poskytovatele vyžadujete. Takový webhosting se dá velmi snadno pořídit za několik stokorun ročně. Nejde o nijak závratnou sumu a získáte originální název bez přídavku.Dedikovaný serverJde o specifický druh serverhostingu. Jako klientovi vám bude poskytnut fyzický server ve správě poskytovatele (jež vám vlastně) pronajímá hardware. Jeho služby spočívají ve správě fyzické části a vy máte absolutní svobodu ve správě softwarové části. To znamená, že je zcela na vás, pro jaké služby a operační systém se rozhodnete. Pro dedikovaný server musíte mít mnoho zkušeností se správou nebo si najít zodpovědného externího správce. Náklady na provoz se vám tak mohou rapidně zvýšit. V důsledku výše uvedeného je tento typ prostoru spíše pro pokročilejší zájemce a naprostý laik by se mu měl vyhnout.Managed serverTento typ serveru je spravován poskytovatelem. Tím pádem vám odpadají veškeré náklady spojené s nutností mít vlastního správce. Nemyslete si však, že je tato služba zadarmo. Cena je mnohonásobně vyšší, než u obvyklého hostingu. Před samotným pořízením se zpravidla dozvíte, kolik hodin správy poskytovatel nabízí. Ostatní parametry jsou placeny vždy zvlášť. Jakmile si projdete počáteční konfigurací stránek, tak se správa takového webového serveru vtěsná do několika málo hodin měsíčně. Proto zvažte, jestli se vám z finančního hlediska nevyplatí pronájem dedikovaného serveru.Server housingTento hosting je umístěn přímo v datovém centru poskytovatele. Vám tedy náleží povinnost vlastnit svůj hardware, čímž tedy platíte pouze za pronájem místa a konektivity. Tento způsob obstarání hostingu je lákavý především svou cenou, ale ještě než se do těchto vod vrhnete, zvažte všechna rizika. Pořízení vlastního serveru totiž s sebou přináší další starosti v podobě řešení výpadků, správy a upgradu serveru.Virtuální serverVPS hosting je velice moderním řešením, které je ze statistického hlediska velmi oblíbené, jelikož klientům nabízí značnou svobodu při správě a rozhodování. V podstatě jde o prostor na fyzickém serveru, který se tváří jako vlastní. Tento hosting si můžete rozšiřovat či pozměňovat vždy v závislosti na vašich individuálních potřebách. Na trhu se objevuje více variant těchto virtuálních serverů. Server můžete mít buď ve své režii vy, nebo si můžete připlatit za služby správce. Tím je umožněno si web obohatit nejrůznějšími aplikacemi.Cloud hostingCloud je jednou z nejmodernějších metod pořízení vlastního prostoru. V tomto případě si nepronajímáte konkrétní server, ale výpočetní výkon. Nutno podotknout, že tato forma prostoru je určena výhradně pro pokročilé uživatele a začínající webmastery nemusí vůbec zajímat. Cloud hostingu využijí především již zaběhnuté weby s prudce kolísavou návštěvností a s vysokým požadavkem na dostupnost stránek.

Pokračovat na článek


Jak nastavit BIOS

BIOS Asusu rozhodně nepatří mezi vzhledově standartní BIOSyNěkteré položky skrývají podmenu s mnoha funkcemi, některé je nemají. Ty jednoduché (většinou ze spodní poloviny seznamu) si probereme hned, ty složitější si necháme na konec.Power Management Setup - zde se nastavuje systém šetření energie - po jak dlouhé době nečinosti se vypnou pevné disky, monitor apod. Není nutné nic měnit, nechte vše na výchozích hodnotách.PC Health Status - objevuje se u novějších desek vybavených teplotnímy čidly a měřiči otáček chladičů. V tomto menu se vám zobrazí naměřené teploty procesoru, případně vzduchu uvnitř case. Některé desky také zobrazují hodnoty napětí jednotlivých částí počítače a můžete si tak zjistit, jaké výkyvy má zdroj ve vašem PC. Někdy si zde lze také zapnout výstražný nápis na obrazovku v případě překročení určité teploty procesoru (teplotu si můžete nastavit sami), nebo vypnutí počítače, pokud klesne počet otáček chladiče na procesoru pod určitou hodnotu.Load Fail-Safe (BIOS) Defaults - nastaví položky v BIOSu tak, aby byl počítač maximálně stabilní na úkor rychlosti. Používejte jen pokud jste něco nastavili a systém vám začal neustále padat, nebo je dlouhodobě nestabilní. BIOS se vás zeptá v angličtině, jestli chcete opravdu nahrát toto nastavení - zmáčkněte Y jako Yes.Load Optimized (Setup) Defaults - nastaví položky v BIOSu tak, aby byl počítač stabilní a zároveň rychlý. Je tedy zachována stabilita, ale i rychlost. Ovšem ne maximální rychlost. Doporučuji použít, pokud jste experimentováním s nastavením BIOSu způsobili nestabilitu počítače a nepamatujete si, co ji přesně zapříčinilo. Opět se vás BIOS zeptá v angličtině, jestli chcete opravdu nahrát toto nastavení - zmáčkněte Y jako Yes.Set Password (Password Setings) - umožňuje nastavit heslo pro vstup do BIOSu nebo dokonce pro spuštění počítače. Pokud později heslo nezadáte, tak se do BIOSu nedostanete, nebo počítač nebude pokračovat ve spouštění systému. Užitečné, pokud chcete zamezit přístupu osobám, které se v Biosu nevyznají, nebo je tam nechcete pustit. Pokud heslo zapomenete, tak musíte resetovat CMOS pomocí jumperu na základní desce nebo vytažením baterie, která CMOS napájí. Přijdete pak ale o všechna ostatní nastavení BIOSu.Save & Exit Setup - uloží všechny změny, které jste provedli v nastavení BIOSu a restartuje počítač, aby se změny projevily. Pokud jste něco měnili, tak musíte BIOS opouštět vždy přes tuto položku, jinak nebudou změny uloženy. Po odentrování se vás BIOS ještě zeptá jestli to opravdu chcete - Save to CMOS and Exit (Y/N)? - dejte Y jako YES.Exit Without Saving - opustíte BIOS bez uložení změn, které jste provedli. Taktéž lze použít klávesu ESC v základním menu. V obou případech se vás BIOS zeptá jestli si to opravdu přejete - Quit Without Saving (Y/N)? - dejte Y, změny se neuloží a opustíte BIOS. Pokud dáte N jako No, tak zůstanete v BIOSu.Standart CMOS Features+IDE HDD AUTO DetectionV této sekci se nastavují parametry harddisků, CD-ROM mechanik, disketových mechanik, systémový čas a typ grafické karty. Důležité menu. Je nutné zkontrolovat, jestli jsou správně nastaveny disky, jinak vám nemusí nastartovat systém.Date, Time - zde se zobrazuje datum a systémový čas. Můžete ho změnit, ale doporučuji to dělat přímo ve Windows, je to pohodlnější.IDE Primary Master/IDE Primary SlaveIDE Second(ary) Master/IDE Second(ary) Slave - tyto položky jsou samostatně pod sebou a zobrazují parametry připojených disků/CD mechanik na řadiči základní desky. U starých desek zde najdete přímo tabulku, kde máte vypsány číselné parametry - můžete si tak nastavit disk, který neprošel autodetekcí (opravdu jen hodně staré modely s kapacitou pod 100MB), nebo jej naopak vypnout (tato metoda není úplně spolehlivá, protože Windows si ho můžou najít, i když bude v BIOSu vypnutý - zápis na disk je ale pak pomalý). Autodekce parametrů jednotlivých disků se nachází pod položkou IDE HDD AUTO Detection přímo v hlavním menu BIOSu. BIOS si sám najde parametry disků a zapíše si je - zobrazí vám je potom právě u popisovaných položek. BIOSy novějších desek nemají funkci IDE HDD AUTO Detection přímo v základním menu, ale provádí se po odentrování názvu disku - názvy se zobrazují vedle popisovaných položek, podle toho na kterém řadiči a v jakém pořadí máte disky zapojeny. Pokud si nastavíte místo přímo parametrů disku položku AUTO, tak si BIOS po každém spuštění sám zjistí parametry, aniž byste je museli po každé výměně disku znovu nastavovat - hodí se to např. u disků ve výměnných šuplících.Drive A, Drive B - nastavení typu disketové mechaniky. Standartně je nastaveno u Drive A - 1.44M/3.5in. Drive B je vyhrazena pro případnou druhou mechaniku - většinou 5.25in (5 a čtvrt palce - starý nepoužívaný typ mechanik už od dob 486). Máte možnost nastavit i ještě starší mechaniky, pokud nějaký takový muzeální kousek ješte máte.Video - nastavení typu grafické karty, standartně VGA/EGA. Opět pozůstatek dob dávno minulých. Je možné si nastavit ještě další a podstatně starší typy - přestaly se používat v dobách 386.Advanced BIOS Features (BIOS Features Setup)Zde naleznete různé položky, většinu spodní části zabírá volba Video BIOS Shadow a položky k ní patřící, pomocí kterých můžete nahrát BIOS grafické karty do paměti počítače, což by teoreticky mohlo urychlit grafiku, ale prakticky se tak neděje a tudíž tuto volbu můžete klidně ignorovat.Virus Warning (E/D) - funkce umožňující zakázat programům (většinou virům) zápis do boot sektoru pevného disku. Doporučuje se nechat zapnuté - jen při instalaci Windows musíte funkci vypnout, jinak je nebudete moci nainstalovat (prostě se Windows občas chovají jako jeden velký virus:-)).Quick Power On Self Test (E/D) - zkracuje bootování počítače. Pokud je položka vypnuta, tak počítač kontroluje paměť 3x a ne jen jednou.IDE HDD Block Mode (E/D) - zapíná čtení dat z pevného disku po blocích. Čtení dat je pak rychlejší. Funkci je vhodné mít zapnutou, ale u starých disků (menších jak 1GB) se mohou objevit problémy - v tom případě funkci vypněte.Internal Cache Memory(E/D)- vypíná/zapíná vnitřní cache pamět procesoru. Při vypnutí se drasticky sníží výkon - můžete zkusit, když vám nějaká stará hra jede příliš rychle (mně to stejně jelo rychle, ale víc se to zasekávalo).External Cache Memory(E/D) - vypíná/zapíná vnější cache pamět procesoru (ta je většinou paradoxně přímo v procesoru). Při vypnutí se drasticky sníží výkon stejně jako v předchozím případě.Boot Sequence - zde nastavujete v jakém pořadí se bude hledat systém na různých médiích (běžně na výběr HDD, Floppy - disketa, CD-ROM, Raid, Lan, popř. čísla disků - HDD-0 až HDD-4, někdy jsou disky a disketové mechaniky nahrazeny písmeny - A,C,CD-ROM atd.). U novějších desek se můžete setkat s položkami First/Second/Third/Fourth Boot Device, kde si můžete podrobněji nastavit pořadí hledání systému na různých zařízeních. Je lepší nastavit si jako první pevný disk - vyhnete se tak problémům se zapomenutými disketami v mechanikách.Advanced Chipset FeaturesV této sekci začíná jít do tuhého - najdete tu nastavení rychlosti pamětí a nastavení grafické karty. Hraním s těmito položkami můžete zvýšit výkon, ale pokud nemáte kvalitní komponenty, tak se můžete také dočkat nestability systému. Některé položky budou zákonitě jiné, kvůli typu pamětí - SDRAM, DDR i simm paměti mají různá specifická nastavení. Některá nastavení mohou být stejná, jen se změní jméno - DRAM (DDR) za SDRAM (SDRAM) apod.DRAM Clock(100,133MHz, By SPD) - umožnuje nastavit nezávisle na procesoru rychlost pamětí. Například u Durona nastavit 133Mhz - moc se mi to ale neosvědčilo. Pokud dáte By SPD, tak se rychlost nastaví podle taktu procesoru - vhodné pro overclockaře, jinak by jim jel procesor na 150Mhz, ale paměť jen na 133 nebo 100 Mhz.DRAM Timing (Auto configuration) - lze nastavit Auto nebo Manual. Při nastavení Auto se bude BIOS snažit načíst informace o pamětech ze speciálního čipu přímo na paměťovém modulu a zešednou vám některé položky - automaticky se nastaví na výrobcem doporučenou hodnotu - to ale neznamená vždy nejlepší hodnoty, nýbrž nejstabilnější.DRAM CAS Latency (2, 2.5, 3) - dost ovlivňuje rychlost pamětí. Čím menší hodnota, tím budou paměti rychlejší. Většina pamětí je ale dělaná na CL 2.5. Přesto vám mohou jet i na CL 2. S vyšším taktem pamětí se také snižuje pravděpodobnost, že vám paměti na CL 2 pojedou. Čili pokud paměti přetaktujete, tak možná budete muset zvýšit CL na 2.5.Bank Interleave (2 bank, 4 bank, disabled) - výrazně ovlivňuje rychlost pamětí. Doporučuji vždy mít zapnuto. Nekvalitní paměti to nemusí snést a zapnutí může vést k nestabilitě. Hodnota 4 bank je nejlepší, zapnutí na 2 bank moc paměti neurychlí.AGP Aperture Size (4-256MB) - nastavuje maximální velikost paměti, která může být využita pro grafickou kartu přes AGP port. Doporučená hodnota je polovina velikosti vaší operační paměti. Na výkon nemá velký vliv, protože se paměť počítače pro textury příliš nevyužívá kvůli pomalému přístupu přes AGP port. AGP Mode (1x, 2x, 4x) - umožňuje nastavit v jakém módu bude pracovat AGP grafická karta. Většinou je nastaveno AGP 2x, aby se předešlo případným problémům se stabilitou. Pokud to vaše karta umožňuje, nastavte si AGP 4x. V případě nestability snižte AGP mód na 2x, o moc výkonu nepřijdete.AGP Fast Write (E/D) - doporučuji zapnout u novějších grafických karet (podpora bývá uvedena v manuálu) - u GF 2MX a novějších by to mělo vždy fungovat. Tato funkce zrychluje grafickou kartu.Tohle je opravdu hodně agresivní nastavení rychlosti pamětíIntegrated PeripheralsZde se nachází položky umožnující vypnout různé řadiče a integrované komponenty na základní desce, případně nastavit jejich parametry.Onboard IDE 1/2 Controller (E/D) - umožňuje vypnout řadiče pevných disků na základní desce - doporučuji vždy mít oba zapnuté, pokud si vypnete druhý u vás možná nepoužívaný řadič, tak na to můžete zapomenout a divit se při připojování dalšího zařízení, že nefunguje.Master/Slave Drive PIO Mode (Auto, Mode 0-4) - umožňuje nastavit mód v jakém bude disk komunikovat s řadičem, mod 4 je nejrychlejší. Doporučuji ponechat Auto, ať si deska sama zjistí v jakém módu zařízení pracuje.Master/Slave Drive Ultra DMA (E/D, Auto) - umožnuje zapnout režim Ultra DMA, který snižuje zátež procesoru při komunikaci se zařízením. Starší disky a většina starších CD-ROM nemusí tento mód podporovat. Pokud máte na výběr hodnotu Auto, tak ji použijte.Onboard FDD Controller - umožňuje vypnout řadič disketové jednotky. Pokud ji nemáte, tak jej klidně vypněte.Onboard Serial Port 1/2 - umožnuje nastavit IRQ a rozsah paměti pro sériové porty (pro myš). Doporučuji ponechat hodnotu Auto. Pokud sériové porty nepoužíváte, tak je vypněte ( nastavte Disabled) - uvolní se vám IRQ pro ostatní zařízení - např. USB porty apod.Onboard Parallel Port - umožnuje nastavit IRQ a rozsah paměti pro parallelní port (pro tiskárnu). Pokud nemáte tiskárnu, nebo je připojena přes USB, tak port vypněte. Uvolní se vám další IRQ pro jiná zařízení.Onboard Parallel Port Type - určuje způsob komunikace s tiskárnou. Základní a nejpomalejší je SPP. Můžete zkusit jiné varianty, které by měly umožňovat rychlejší přenos dat do tiskárny, ale ne všechny tiskárny je podporují. Takže když vám pak polezou z tiskárny nesmysly, tak se nedivte.Init Display First (AGP, PCI) - pokud máte v počítači dvě grafické karty, tak tato položka určuje, která se použije.Onboard Audio Chip (Sound apod.) - umožňuje zapnout/vypnout a nastavit IRQ pro integrovanou zvukovou kartu. Pokud používáte klasickou kartu do PCI slotu, tak integrovanou zvukovou kartu vypněte. Ušetříte si tak případné problémy ve Windows a uvolní se vám IRQ. S touto volbou souvisí i volba Onboard Game Port, která umožňuje vypnout Game Port integrované zvukové karty. Pokud je vůbec vyveden na základní desce, tak jej můžete využít pro připojení dalšího joystiku/gamepadu, jestliže už máte jeden připojen na klasickou zvukovou kartu v PCI slotu. Game Port totiž lze věšinou zapínat/vypínat nezávisle na integrované zvukové kartě.Onboard LAN/MODEM - vypíná/zapíná integrovanou síťovou kartu nebo modem (obě položky jsou samostaně, já je jen shrnu do jednoho popisku), pokud něco takového na desce máte. Často se stává, že v BIOSu je volba vypnutí/zapnutí modemu, i když na desce modem vůbec není. V tom případě tuto volbu prostě ignorujte. PnP/PCI ConfigurationsZde se nastavují IRQ pro jednotlivé karty a některá zařízení. Je nejlepší nechat tyto volby na hodnotě Auto, případně výchozích hodnotách. Problémy mohou dělat staré ISA karty, které někdy vyžadují přidělení specifického IRQ, jinak odmítají pracovat ve Windows. ISA slotům, pokud je ještě máte, se zdaleka vyhněte a nekupujte do nich žádné karty.Assign IRQ for VGA (E/D) - umožňuje přidělení IRQ pro grafickou kartu. Novější karty vyžadují zapnutí této funkce, jinak se můžete setkat s problémy.Assign IRQ for USB (E/D)- umožňuje přidělení IRQ pro USB zařízení. Je potřeba mít zapnuto pokud používáte USB porty.TaktováníMenu umožňující taktování nemá jednotný název. Někdy jsou tyto volby v samostatném menu (u Abitu Soft Menu III Setup), někdy jsou v některém ze zmiňovaných menu a u některých desek musíte taktovat buď přes jumpery přímo na desce, nebo nemůžete taktovat vůbec. Počet položek pro taktování se také hodně mění, někde lze nastavit spoustu věcí, někde lze měnit jen FSB. Popíšu položky přítomné u mé desky.CPU Operating Speed - obsahuje přednastavené rychlosti procesorů a umožňuje zapnutí nastavení rychlosti samotným uživatelem (User define).CPU FSB Clock - změna nastavení FSB frekvence procesoru. Špičkové desky umožňují měnit frekvenci po 1MHz. Častější je výskyt několika napevno stanovených hodnot.Ratio (FSB:AGP:PCI) - umožňuje měnit poměr dělení frekvence FSB, AGP a PCI. Tuto volbu obsahuje málo desek, většina to provádí automaticky. Pro 100MHz FSB je poměr 3:2:1, pro 133MHz 4:2:1, pro chystané 166MHz 5:2:1. Pokud taktujete FSB, tak se zvyšuje i takt AGP a PCI, což nemusí snést rozšiřující karty (grafika, zvukovka atd). Vyšší poměr pak umožňuje dosažení vyšší FSB frekvence, bez vlivu na karty.Multiplier faktor - umožňuje změnu multiplikátoru. Tato funkce se týká jen uživatelů procesorů AMD, protože Intel u svých procesorů zamyká multiplikátor už několik let.Core Voltage - umožňuje změnit velikost napětí pro procesor. Pokud zvýšíte napětí nad standartní hodnotu, tak se procesor bude lépe taktovat, ale bude se i více zahřívat. I/O Voltage - umožňuje změnit velikost napětí pro chipset základní desky. Opět zvyšuje pravděpodobnost přetaktování na vyšší hodnoty, ale také zvyšuje zahřívání chipsetu.DDR Voltage - změna napětí DDR pamětí. Platí to, co v předchozích případech. Můžete dosáhnout vyšší FSB frekvence, ale paměti se více zahřívají.Menu pro taktování alá AbitTak to by tak bylo všechno. Samozřejmě, že v BIOSu najdete spousty dalších položek, ale většina výkon počítače moc neovlivňuje a často si u nich člověk ani není jistý, co přesně dělají. Je lepší nechat je na pokoji. Pokud však chcete zkoumat, co že to vlastně dělá, tak mám pro vás několik linků, kde se dočtete více o funkcích BIOSu.Lidé vládnoucí anglickým jazykem mohou navštívít seznam položek BIOSu přímo u jednoho z výrobců - Phoenix Technologies (Award BIOS), nebo si projít průvodce Biosy - Lost Circuits, BIOS Survival Guide a je vhodné přečíst si i průvodce laděním BIOSu na Tom's Hardware Guide.Ti, kdož vládnou jen naší mateřštinou, mají výběr značně omezen - slušný je článek na PCTuningu a zde naleznete tabulku s osvětlením významu některých položek.

Pokračovat na článek


Pokročilá nastavení Microsoft Windows 98

Předem vás chci upozornit, že všechny úpravy provádíte na vlastní nebezpečí a i když jsou vyzkoušené nikdo vám nezaručí, že vaše Windows je snesou. Úpravy se dají rozlišit do několika základních kategorií. První a téměř bezrizikovou je úprava systému pomocí ovládacích panelů a podobně. Tyto nastavení se dají bez problému vzít zpátky, takže vzhůru na ně!Základní úpravy WindowsPodle mě je rozumné nastavit si takzvaný swap file, neboli stránkovací soubor na pevnou velikost. Swap file zajišťuje paměť, když dojde fyzická neboli RAM paměť. Místo zajišťuje z mnohonásobně pomalejšího pevného disku. Pevná velikost „swapáku“ má výhodu zejména v tom, že soubor dělá na disku menší nepořádek. Úpravu uskutečníte v Ovládací panely-Systém-Výkon-Virtuální paměť. Zvolte Virtuální paměť nastaví uživatel a zadejte stejnou největší i nejmenší velikost. Při mých 256 MB paměti volím velikost 600 MB. Pokud chcete přesně vědět, které programy se vám aktivují po spuštění existuje utilita msconfig. Tu spustíte kliknutím na Start-Spustit a napíšete msconfig. Hezky si s ní pohrajte, vyplatí se to. V systémových nástrojích je pohodový prográmek zvaný Vyčištění disku. Pokud víte kdo je Viktor Čistič, jistě vás polila hrůza. Bez obav, program umožní odstranit přebytečné soubory na disku a nedovolí poškodit systém. Zrychlení dísků docílíte nastavením Ovládací panely-Systém-Výkon-Systém souborů-Pevný disk. Jako typické použití vašeho počítače zvolte Síťový server. Nastavení je náročnější na paměť, ale pokud máte 64 MB RAM a více rozhodně jej použijte. Windows 98 zacházejí dosti podivně se swap file. Často se mi stává, že ho používají i v případě kdy je dostatek volné RAM paměti. Pro rozumné užívání souboru je lepší v souboru system.ini přidat do části [386Enh] následující řádek: ConservativeSwapfileUsage=1 Jestliže se vám nelíbí mraky zobrazované při nabíhání Windows, není nic jednoduššího, než obrázek změnit. Vezměte jakýkoli obrázek a upravte jeho velikost na 320x400 a příponu bmp. Poté ho přejmenujte na logo.sys a nakopírujte do rootu disku (například C:\). Pokud se vám nelíbí automatické spouštění CD zvolte Ovládací panely-Systém-Správce zařízení. Vyberte ikonku CD-ROM a následně vyberte mechaniku. Na záložce Nastavení vypněte Automatické oznámení vložení.Nastavení pro pokročilé aneb šťouráme se v registruPro začátek opět trochu strašení. Zásahy do registru jsou jeden z nejbrutálnějších způsobů úpravy Windows a jakékoli pozměňování může mít za následek nestabilitu nebo dokonce nefunkčnost. Nedoporučuji tyto nastavení zkoušet pokud nemáte nějaké zkušenosti s editováním registru a už vůbec je nezkoušejte, pokud jsou pro váz neznámou i ovládací panely.Jestliže chcete používat službu Microsoft Update Wizard a z nějakého důvodu se nechcete registrovat (například nemáte zájem posílat informace o svém počítači cizí korporaci) lze nutnost registrace obejít. Jděte do podklíče HKEY_LOCAL_MACHINE\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion. Vytvořte položku s názvem Regdone pomocí funkce Nová textová hodnota. Její hodnotu pak změníte na 1. Ještě musíte skočit do podklíče HKEY_LOCAL_MACHINE\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Welcome a vytvořte podklíč RegWiz. Jestliže chcete trochu ztížit přístup do vašeho počítače, nebo prostě nechcete aby se na něm mohlo tvořit nekonečně uživatelských profilů a při stisknutí tlačítka Storno v dialogu o zadání hesla by měli smůlu, upravte HKEY_USERS\Default\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion. Vytvořte podklíč Run a do něj dodělejte novou textovou hodnotu a pojmenujte ji Shutdown. Do ní zapište: c:\windows\rundll32.exe user.exe,ExitWindows. Od této chvíle se do systému budou moci přihlásit jen existující uživatelé a pokus o vytvoření nového profilu nebo přihlášení pomocí Storno bude marný. Pokud se ale přihlásíte Stornem vy a nebudete mít vytvořený svůj profil, hádejte co se stane?Pár rad pro začátečníkyAni tentokrát jsem nezapomněl na úplné začátečníky a mám tu pro vás několik rad, jak se poprat s Wokny. Pokud chcete instalovat ovladače pro nějaké zařízení, které už v počítači máte správně rozpoznané a ovladače nejsou ve formátu *.exe, ale jde o vícero oddělených souborů použijte Ovládací panely-Systém/Správce zařízení a vyberte hardware který chcete obdařit novými ovladači. pravým tlačítkem zvolte vlastnosti pak ovladač a následně aktualizovat ovladač. Wizard vás provede zbytkem instalace. Občas, tedy asi jednou za 14 dní je dobré použít systémový nástroj Scandisk a Defragmentace. Scandisk zjišťuje chyby na disku způsobené špatným vypnutím počítače, nebo vadné sektory disku způsobené neopatrným zacházením (vystavení magnetickému poli, pád atd.). Defragmentace uspořádává nesouvislé soubory do souvislých celků a tím zvyšuje rychlost disku. Některé programy umí přemisťovat systémové soubory na nejrychlejší část disku a tím ještě urychlovat počítač. Je užitečné mazat dočasné soubory, konkrétně soubory s příponou tmp. Ty zpomalují chod celého systému (pokud jsou uloženy v adresáři operačního systému) a navíc zbytečně zabírají místo. Nejlepší způsob likvidace je Start/hledat/Soubory či složky a hledat *.tmp.Informace které jsem zde použil pocházejí z různých zdrojů a rozhodně jsem na ně nepřišel sám. Bohužel je mám sesbírané několik měsíců, takže je nemožné vypátrat jejich autory. Proto děkuji všem autorům věnujícím se problematice Windows. Pokud se vám systém po úpravách registru nerozjede nebo bude nestabilní, pošlete mi nějaké sprosté psaní, alespoň se vám uleví. V obnovení registrů ze zálohy nemám přílišnou důvěru, takže doporučuji systém přeinstalovat.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Televize

Digitálnímu vysílání

Digitální vysílání. Téma, které – soudě podle četnosti dotazů, jež k nám do redakce přicházejí – stále vyvolává mnoho otázek. Například pokud jde o rozsah pokrytí digitálním signálem, nutnost pořizovat si nový typ televizního přijímače nebo dekodér. Některé odpovědi najdete na následujících řádcích.Digitalizace je nevyhnutelnáSpousta problémů provázejících zavedení digitální televize nemůže nic změnit na tom, že rozjezd DTV je pouze otázkou času. Další rozvoj analogového vysílání totiž není možný. Kmitočtové spektrum jako přírodní zdroj je dnes prakticky vyčerpáno. Digitalizace je v tomto smyslu péčí o obnovitelný přírodní zdroj, zajišťovanou většinou státem (viz např. čl. 7 Ústavy ČR). Nové služby a technologie vázané na mobilitu vytvářejí tlak na omezování kmitočtových pásem vyhrazených pro televizi, a protože stávající přidělení těchto kmitočtových pásem bude na evropské i světové úrovni podrobeno revizi, bude se jí muset podřídit i Česká republika. Informační společnost, jejíž rozvoj je součástí Národní telekomunikační politiky (usnesení vlády ČR č. 324 ze 14. 4. 1999), má rostoucí nároky na šíři a formy přístupu k informacím a zábavě a digitalizace je jediný technologický postup, který to umožňuje.Výhody digitální televizeJednou z těch hlavních je fakt, že oproti analogové televizi ta digitální mnohem lépe využívá kmitočtové spektrum, jež je poměrně omezené. Jeden analogově vysílaný program zabírá jeho dost velkou část, v našich podmínkách konkrétně 8 MHz, což omezuje počet vysílačů, a tedy i programů. Digitální systémy dovolují v daném pásmu kmitočtů umístit větší počet programů, protože v jednom televizním kanálu jich lze pomocí multiplexu šířit několik (a k tomu navíc ještě další telekomunikační služby). Díky obrovské variabilitě digitálních přenosových systémů nelze přesně říci, kolika programy lze nahradit jeden analogový, ale při současném stavu techniky je reálné uvažovat o čtyřech až šesti. Navíc je vysílací sítě možné konstruovat tak, že všechny vysílače vysílají na stejném kmitočtu, diváci mají možnost výběru z mnohem rozsáhlejší programové nabídky než u analogové televize.Velkým problémem analogové televize je znehodnocení přijímaného signálu mnoha druhy rušení. Na řadě míst je sice možné zachytit spoustu televizních programů, ale žádný ve vyhovující kvalitě. Po obraze plují třeba různé šikmé pruhy (moaré) způsobené křížovou modulací nebo jiným rušivým signálem, jindy je obraz zašuměný nebo má takzvané „duchy“, což jsou vícenásobné kontury způsobené odrazy vysílaného signálu od kopců nebo budov. Signál digitální televize je vůči těmto typům zkreslení prakticky imunní. Navíc – i když se tato rušení vyskytnou – neprojeví se vůbec v kvalitě obrazu, nýbrž pouze například zhoršením dosahu vysílače. Jinými slovy, pokud digitální signál v místě našeho bydliště je v dostatečně silný, je příjem vysílaného obsahu vždy bezvadnýPro přenos analogové televize se u nás v současné době používá výhradně systému PAL (dříve to byl ještě SECAM), v USA je to NTSC. Všechny tyto systémy však mají společnou nevýhodu: pro přenos jasových i barevných informací používají stejné pásmo kmitočtů, takže se ani nejdokonalejším dekodérům nepodaří zcela oddělit tři barevné kanály (červený, zelený a modrý), které je teprve možné přivést do obrazovky. Výsledkem jsou často rozmazané barevné přechody nebo rušivé struktury v obraze. Digitální televize umožní přenášet všechny tři barevné složky nezávisle a zcela nás tak zbaví rušení, jimž odborníci říkají cross-color a cross-luminance. Výsledkem zřetelným pro diváka je podstatně čistější obraz.U digitální televize stačí k pokrytí stejného území výrazně nižší vysílací výkon vysílačeUmožňuje to takový typ modulace, u které pro dekódování stačí mnohem menší odstup užitečného signálu od šumu. Můžeme tedy říci, že vysílání digitální televize je nejen levnější než vysílání analogové, ale že digitální televize je navíc i ekologická.Zatímco příjem analogového televizního signálu v jedoucích vozidlech není prakticky možný vůbec, digitální vysílání dovoluje používat přenosné přijímače s jednoduchými anténami, aniž by jejich poloha nějak ovlivňovala kvalitu zvuku nebo obrazu, takže i příjem televizního vysílání v jedoucích vozidlech je (za předpokladu dostatečné síly signálu) naprosto kvalitní. Digitální přenosové systémy umožní, aby se základním formátem stal obraz s poměrem stran 16:9, který lépe odpovídá fyziologickým aspektům lidského vidění a umožní lépe využít velkoplošné obrazovky. Jednodušší bude i převod kinematografických filmů pro televizní vysílání. Digitální technika umožní ve vysílání rovněž široké využití vícekanálových zvukových systémů (Dolby Digital, DTS), známých doposud jen z kin nebo nosičů DVD.Změní se doplňkové služby televizního vysíláníTeletext získá prvky podobné internetu, v domácích videích bude možné pásek nahradit harddisky. Divák tak ve znatelně větší míře přestane být vázán na časový program televizních stanic a získá mnohem větší svobodu při rozhodování o tom, co sledovat. Navíc si bude moci vybírat jen pořady, jaké chce skutečně vidět, a vytvořit si z nich svůj individuální program v čase, který mu vyhovuje. To vše bude moci být zjednodušeno a automatizováno díky dokonalému popisu vysílaných programů v elektronickém průvodci.Digitální televize nemusí být jen pasivním prostředkem zábavyMožnosti zavést interaktivitu přinese i zpětný proud dat směrem od diváka. Způsobů, jak toho využít, se dá vymyslet nepřeberné množství. Diváci budou například moci hlasovat v soutěžích či anketách, účastnit se diskusí a podobně. Obousměrný tok informací jistě přinese časem i nový systém televizních výukových programů (například jazyků), jež umožní prověřovat divákovy znalosti, hodnotit je atd. Podobu zřejmě změní i diskusní pořady, protože každý divák bude moci aktivně reagovat a jeho reakce okamžitě získá moderátor. Interaktivita umožní i domácí elektronické bankovnictví, elektronické nakupování, elektronickou poštu pro každého, atd. Velkou radost přinese interaktivní digitální televize milovníkům sportu. Budou si moci sami vybrat, z pohledu které kamery chtějí vidět zpomalené záběry podařené akce či gólu, nebo dát přednost dalšímu ději na hřišti bez opakování. Milovníci formule 1 i jiných podobných soutěží si zase mohou zvolit, jestli raději uvidí závod prostřihávaný z různých kamer nebo třeba jen z té, co je na přilbě jejich oblíbeného závodníka. Divák si také bude moci zvětšit vybrané detaily. Spolu s digitálním televizním signálem lze šířit i digitální rozhlasový signál nebo internetBrzy by se proto měly objevit systémy kombinující televizi s počítačem, což dále výrazně rozšíří uživatelovy možnosti. Výhody digitální televize se dotknou i výrobců televizních přijímačů a set-top boxů. Jednak je samozřejmě v jejich zájmu přicházet na trh stále s něčím novým, co by diváky přitáhlo a přimělo ke koupi nového výrobku, ale digitální technika umožní hlavně značné úspory při výrobě, nastavování a oživování nových přístrojů.Nevýhody digitální televizeDiskuse se vedou zejména o stupni komprese obrazu. Samozřejmě, pokud obraz komprimujeme tak, že zanedbáme nejen nadbytečné, ale i nepodstatné informace, nikdy nezískáme původní obraz (ztrátová komprese). A je možné se dohadovat o tom, jaký detail, jaká informace je ještě podstatná a která je nepodstatná. Horší však je, že ono rozhraní mezi podstatným a nepodstatným bude jiné nejen u každého diváka, ale i u každého typu obrazu. Mnoho času bylo proto věnováno subjektivním testům, jaký stupeň komprese je ještě přijatelný a jaký je už rušivý. Ekonomové a manažeři televizních společností mají samozřejmě snadno pochopitelnou snahu ušetřit finance za přenosové trasy, zatímco inženýři, zejména ti „ze staré školy“, se snaží o co nejdokonalejší obrázky, nejraději úplně bez komprese, k jejichž přenosu jsou ovšem zapotřebí podstatně vyšší (a dražší) datové toky. Pravda je přitom – jak už to bývá – někde uprostřed. Pokud běžný divák nevidí rozdíl mezi nekomprimovaným a komprimovaným obrázkem, pak je jistě zbytečné ony nepodstatné informace přenášet. Pokud však zvítězí ekonomika a divákovi budou televizí servírovány obrázky ne nepodobné několikrát kopírovanému záznamu VHS, pak to taková stanice jistě pocítí na podstatném poklesu sledovanosti. Problémy souvisejí i se zaváděním digitální televize do praxePotíže působí určitá „setrvačnost“ koncových uživatelů a jejich neochota investovat do nové technologie. Ukazuje se totiž, že podstatná část diváků je v podstatě spokojena s rozsahem a kvalitou stávajícího analogového vysílání. Mnozí mají přístup k satelitnímu či kabelovému šíření programů, jejichž množství a pestrost považují za zcela dostatečné. Pořízení set-top-boxu, případně nákup poměrně drahého digitálního TV přijímače, se tak řadě domácností jeví jako zbytečný výdaj.Pro vysílatele představuje digitalizace zejména vysoké dodatečné náklady na paralelní šíření signálu dvěma cestami (analogově a digitálně) po dobu trvání přechodného období, které může být dost dlouhé (i pět a více let). Mnozí vysílatelé navíc plánují rozšíření své programové nabídky, což vyžaduje další značné investice. Je také nutné vybudovat sítě zemského digitálního vysílání v kmitočtovém pásmu, kde v současnosti pracují analogové vysílače (zpracovat projekty sítí, projekty rekonstrukce a výstavby, obměnit vysílače, vystavět nová střediska atd.). V kmitočtovém spektru jsou při zavádění digitálního vysílání nezbytné velmi rozsáhlé přesuny, což vyžaduje dokonalou mezinárodní koordinaci. V důsledku těchto změn dochází k postupnému omezování funkce analogových systémů, a tím i ke zhoršení příjmu stávajícího analogového vysílání v některých lokalitách. V neposlední řadě je nutné ošetřit celý proces přechodu na digitální vysílání nezbytnou legislativou. Na příkladě České republiky lze ukázat, že právě to může nakonec zavinit zásadní zdržení realizace digitální technologie.Jak je ČR pokryta pozemským digitálním vysíláním?Dnes je možné přijímat řádné vysílání DVB-T prostřednictvím vysílačů umístěných na území Prahy a Brna (v brzké době i Ostravy) v těchto lokalitách:Praha-město (Mahlerovy sady), Praha-Cukrák, Brno-Hády, Brno-město (Barvičova) a od února 2006 i Ostrava (Slezská Ostrava) – řádné vysílání ČRa, multiplex A. Praha a blízké okolí mají tedy zajištěnu možnost příjmu mnohdy jen na vnitřní náhražkovou anténu; v případě kvalitní střešní antény je možný také dálkový příjem na většině území Středočeského kraje. Podrobnější informace o pokrytí signálem jednotlivými projekty vysílání DVB-T lze najít například na internetové stránce http://digitalnitelevize.cz/informace/dvb-t/dvb-t-v-ceske-republice.html nebo konkrétně o multiplexu A na serveru společnosti Radiokomunikace, a.s.Je ke staršímu televizoru nutné pořizovat nový typ přijímače?Není. K příjmu digitálního vysílání na běžných analogových televizorech slouží právě ona zmiňovaná „krabička", správněji DVB-T set top box. Vedle toho se na trhu objeví i televizory umožňující přímo příjem vysílání DVB-T. Situaci lze přirovnat k zavádění druhého programu počátkem 70. let minulého století. Majitelé starších televizorů si kupovali tzv. konvertory, které jim umožnily příjem 2. programu Československé televize. Vedle toho ovšem byly v prodeji i nové televizory s už vestavěnými příslušnými obvody, jež v krátké době z trhu vytlačily televizory jednoprogramové. Stejný průběh bude mít nejspíš i proces zavádění digitálního vysílání.Je nutné pořizovat „krabičku“ na satelitní příjem vysílání?Nejspíš nikoliv. Z technického hlediska je „krabička“ pro příjem vysílání DVB-T vlastně obdobou satelitního přijímače. Vlastníme-li tedy digitální satelitní přijímač, nejspíš nebudeme potřebovat přijímač DVB-T. Vše ovšem záleží na tom, jestli budou jak na satelitu, tak v terestriálním vysílání dostupné tytéž služby, o které budeme mít zájem. Bude se digitálně vysílat jen ve formátu 16:9?Pravděpodobně ne. V archivech je celá řada pořadů vyrobených ve formátu 4:3, které budou televizní společnosti stále využívat. Vysílání pouze ve formátu 16:9 lze očekávat snad jen u specializovaných filmových kanálů, které nebudou sahat pro archivní filmy, protože drtivá většina nové filmové produkce je už širokoúhlá.Zasáhne digitální vysílání i příjem ČT přes kabelové televize?I když Česká televize dává své programy kabelovým společnostem pouze k dispozici, rozhodně jim i jejich zákazníkům – divákům – zavedení trvalé digitální služby život zpříjemní. Naše programy ve vynikající technické kvalitě budou moci pro svoji síť její provozovatelé získat snadněji než dosud a nic jim nebude bránit obohatit programovou nabídku o další kanály, které jsou z analogových vysílačů nedostupné. Při dalším rozvoji digitálních služeb však bude vznikat tlak na provozovatele kabelových sítí, aby své systémy náležitě modernizovali.Přijímače pro DVB-TV souvislosti se zahájením řádného provozu se budou spotřebitelé jistě zajímat o to, jaký přijímač si vlastně koupit, proč jsou některé dražší a jiné levnější, na co si dát při výběru pozor, atd. Právě jim jsou určeny následující informace:Digitální vysílání lze zachytit přijímači nesoucími logo DVB-T. Samozřejmě pouze tam, kde bude signál z digitálního vysílače dostupný. Zmíněné logo můžeme v zásadě najít buď na tzv. integrovaných přijímačích, tedy na televizorech, které jsou již pro digitální příjem vybaveny, nebo na tzv. set-top-boxech, což jsou vlastně jakési konvertory, jež digitální vysílání převedou na analogové signály, které lze zavést do běžného televizoru. Nejsnáze tento druhý typ přijímačů můžeme přirovnat k satelitním přijímačům, pamětníci si také mohou vzpomenout na krabičky, jež se počátkem 70. let používaly pro příjem 2. televizního programu. Elegantnější (a také dražší) je samozřejmě první řešení, které si zvolí nejspíš ti, kdo stejně chtějí svůj televizor vyměnit. Bohužel na našem trhu jsou zatím pouze dva či tři typy takových přístrojů, takže není zatím z čeho vybírat. Ovšem jejich podíl se bude jistě zvyšovat a ceny klesat. Pro uživatele je takové řešení komfortnější už jen proto, že vystačí s jediným dálkovým ovladačem. Naopak dvěma ovladačům se nevyhneme u řešení se set-top-boxem, ale tam si už dnes můžeme vybírat z desítek typů na trhu, a to dokonce v širokém rozsahu cen.Novinkou digitální televize je divákova možnost ovlivňovat parametry a vlastnosti zvukového doprovodu. Vedle svobodné volby poslouchat pořad mono, stereo nebo vícekanálově, lze současně přepínat jazykové mutace pořadu, aktivovat výše popsané služby pro handicapované diváky nebo ve večerních hodinách uměle snížit poměr hlasitých a tichých pasáží, aby televizní přístroj nerušil okolí.DVB přinese radikální zkvalitnění dosavadního diváckého zážitku. Vedle zavedení širokoúhlého formátu obrazu poskytuje bohatou paletu různých forem zvukového doprovodu. Tyto možnosti lze – vedle uplatnění prostorového zvuku – využít i jako podporu handicapovaným divákům.Často uváděnou atraktivní variantou digitálního vysílání je možnost zvolit u vybraných pořadů pohled na snímanou scénu podle vlastních představ. Původně se počítalo s uplatněním tohoto typu služby u sportovních pořadů, postupně jsou však nacházeny divácky velmi přitažlivé aplikace ve vazbě na tzv. virtuální studia. Digitální vysílání počítá s aktivní rolí diváka zajištěním jeho zpětné vazby na televizní studio a program s mnoha variantami této služby.Datové služby – i v tomto případě jde o zcela novou kvalitu výjimečnou v tom, že už nemusí být bezpodmínečně vázána na přenášený program.V této souvislosti se hovoří nejčastěji o poskytování internetových služeb, dálkové ovládání divákova set-top-boxu zabezpečí rovněž datová služba, která tak nabídne rozsáhlé možnosti kreativity nacházení dosud netušených výrazových možností televizního programu.Za velmi významné lze pokládat postupné zdokonalování doprovodných informací o nabízených programechV rámci digitálního TV vysílání se počítá s přenosem popisných údajů jednotlivých programů, na jejichž základě bude divák moci využívat službu Elektronického programového průvodce (EPG). Přijímač tak získá souhrn informací o zachytitelných programech a bude schopen divákovi nabídnout skutečně dokonalé podklady pro jeho volbu. Ve své jednodušší formě bude služba připomínat výrazně zdokonalený teletext, v té vyšší interaktivní multimediální magazín, třeba s ukázkami jednotlivých pořadů a hlavně s možností pomáhat divákovi při výběru pořadů podle jeho přání a představ.Bezprostřední vazbu na veřejnou službu má i to, že podtitulky pořadů lze v rámci DVB nabízet v datové formě, čímž divák získá nástroj, kterým bude schopen ovlivnit jejich podobu (barvu, velikost a typ písma) či umístění textu na zobrazovací ploše.Doprovodná data napomohou divákovi v dokonalé orientaci uvnitř široké programové nabídky a ve výběru pořadu, zprostředkují mu podrobnější informace o tvůrcích a následně zvýší jeho komfort při sledování televize.I v oblasti datových služeb existují možnosti podpory handicapovaných diváků. Jsou orientovány na tři okruhy potenciálních uživatelů: jsou to jednak diváci s poruchami sluchu, kteří jsou však schopni číst, druhou skupinu tvoří lidé s poruchami vidění, v té poslední jsou osoby neslyšící, jejichž prioritním komunikačním prostředkem je znaková řeč. Znaková řečTato služba je ve své standardní podobě v České televizi dlouho využívána. Lze tušit, že DVB nabídne její poněkud vyšší formy. Zatímco ostatní podpora postižených diváků, jako je popis obrazové scény pro nevidomé či podtitulkování pro sluchově handicapované, jsou součástí televizního vysílání akceptovatelnou pro celou širokou obec diváků, pro znakovou řeč se hledají taková technická řešení, aby ji mohli aktivovat jen ti, jimž je určena. Pokud by byl interpret znakové řeči nedílnou součástí obrazové scény, mohl by běžného diváka rozptylovat. Je to možná jeden z důvodů, proč bývá znaková interpretace omezována pouze na pořady zpravodajského typu. Některé společnosti opatřují své pořady znakovým doprovodem až při jejich reprízování v neatraktivních časech. Z těchto důvodů by byl optimální systém umožňující divákovi volbu využít či nevyužít při sledování pořadu podporu znakovou řečí. Jako velice perspektivní řešení se jeví distribuce samostatného kanálu s touto informací v rámci doprovodných datových služeb. Jako doklad toho, že se metoda opravdu rozvíjí, mohou sloužit úvahy o možnosti datově ovládat pohyby virtuálně modelované postavy na divákově straně při respektování nezbytného rozlišení detailů dlaní a mimiky obličeje, obrazových prvků klíčových pro vyjádření znakové řeči.PodtitulkováníJde o známé téma, ale nás tentokrát bude zajímat pouze role podtitulků sloužících sluchově handicapovaným divákům. Předmětem probíhajících diskusí je optimální forma distribuce podtitulků a definice jejich vhodné podoby. Podnětem pro otevření této problematiky jsou vážné výhrady vůči dosavadní praxi distribuce podtitulků pevně vložených do obrazu. Řešena je otázka jejich správného umisťování, dobré viditelnosti na barevně proměnném pozadí obrazové scény, velmi závažné připomínky směřují ke vhodnému uspořádání podtitulků.Výhodné je podpořit orientaci v podtitulcích využitím rozdílných barev písma. Divák si velmi rychle osvojí, jakou barvou písma jsou vyjadřovány dialogy které postavy, a hovoří-li se mimo obraz, je takové rozlišení dokonce velmi užitečné. S citem se musí volit, kolik pro děj klíčových postav bude barevně rozlišováno, protože příliš vysoký počet by působil rušivě. Jiný názor doporučuje použít barvu pro vyjádření typu zobrazovaného textu. Dialogy jsou například standardně vyjadřovány modře, zelená patří zpěvu a žlutě jsou zobrazovány hlasy z ozvučovacích zařízení, rádia či telefonu. Pro děj důležité zvukové efekty je nutné rovněž vyjadřovat podtitulkem (bouchnutí dveří či zvonek telefonu). Jak je vidět, dá se toho na podtitulcích ještě dost vylepšovat. Nejen jejich grafická interpretace a dramaturgie, ale i jazyková kultura je vnímána jako nedílná vlastnost. V odborných studiích, které se tímto problémem zabývají, se oprávněně tvrdí, že obsahově kvalitní podtitulky hrají v životě handicapovaných uživatelů podobnou roli jako nutnost obklopovat dítě dokonalým jazykem v době, kdy se učí mluvit. Nesporný význam mají kultivované podtitulky i pro obyvatele, pro něž je domácí jazyk jazykem sekundárním, jinými slovy, čistotou podtitulků lze napomoci tříbení jazyka.Zvukové podtitulkyTato služba má být jakousi variantou popisu obrazové scény a vychází z předpokladu, že zahraniční film není nákladně dabován, nýbrž odbavován pouze s podtitulky v národním jazyku (tentokrát nikoliv jako kompenzace sluchově postižených). Takové podtitulky distribuované ve formě doprovodných dat je pak možné pomocí hlasové syntézy u diváka využít k čemusi, co se sice podobá službě Popis obrazové scény, ale liší se od ní zásadně tím, že neobsahuje popisy situací, které nelze z dialogu odvodit. V každém případě se však o vítané zpřístupnění děje zahraničního filmu retardovanému divákovi rozhodně jednat může. Názoru, že oproti Popisu obrazové scény je zde řada omezení, lze oponovat tím, že služba má předpoklady nalézt daleko širší uplatnění u jiné skupiny diváků než jsou nevidomí. Jsou tím míněni lidé, jimž činí potíže sledování rychlého originálního dialogu a srozumitelnost jim snižuje doprovodná hudební a ruchová složka pořadu. Půjde o osoby dyslektické, starší či mentálně retardované, které upřednostní „hovořící titulky“ kvůli jejich stručnosti a srozumitelnosti. Úspěšnost zavedení zvukových podtitulků je silně vázána na pokrok v oblasti syntetizované řeči. Počítá se se syntézou mužského a ženského hlasu a Česká televize věnuje této oblasti velikou pozornost. Podporou univerzitního výzkumu pomáhá vytvořit český modul profesionální hlasové syntézy.Zvukový doprovod v rámci digitálního vysíláníV oblasti zvuku nabízí digitální televize možnosti dosud nevídané. Nejde přitom výhradně o zdokonalování divákova zážitku vícekanálovou reprodukcí, což je rozhodně velikým lákadlem, ale i o podporu handicapovaných diváků. Dnes už lze pokládat za neoddiskutovatelné, že vícekanálový zvuk se stává synonymem moderních multimediálních řešení. Digitální televize se k této zásadě plně hlásí a podporuje ji řadou technických opatření a modernizačních kroků. Ani programově nebude obtížné poskytovat divákovi dostatečný počet pořadů s prostorovým zvukovým doprovodem: vždyť filmy, oblíbená programová složka většiny televizních kanálů, jsou standardně vybavovány takto vyspělým zvukem už řadu let, díky čemuž mohou televizní společnosti – mají-li dostatek přenosové kapacity v rámci vysílání DVB – poskytovat hluboký zážitek všem majitelům domácích kin. Pro ně se tak TV vysílání stává vedle dosud dominantních disků DVD významným a kvalitním signálovým zdrojem.Přestože by to diváka vlastně vůbec nemuselo zajímat, může být užitečné uvést některé problémy přechodu na multikanálové vysílání. Jde o rozpor v tom, že vedle vícekanálové verze je stále nutné odbavovat směrem k divákovi i doprovod stereofonní. Musí to tak být proto, že dosud neexistuje standard pro elektronickou konverzi signálu z vyšší verze na nižší přímo v divákově zařízení. Podobu zvukového stereoobrazu je proto nutné vytvořit ve studiu a samostatně odvysílat. Pokusy v této oblasti prokázaly, že odlišný postup vede ke stížnostem diváků na srozumitelnost nebo k velmi striktním a omezujícím pravidlům pro vícekanálový mix zvuku. Tím však komplikace nekončí. Originální filmový zvuk je připraven pro dokonale akusticky upravený kinosál náležité kubatury a počítá se zcela soustředěným a vnějšími vlivy nerušeným divákem. Používaný zvukový doprovod tak může být konstruován optimálně, s ohledem na velkoplošný obraz, a může využívat širokou dynamiku, neboli vysoký poměr mezi nejhlasitější a nejtišší částí filmu. Divák televizní má však podmínky pro sledování pořadů zcela odlišné. Jeho byt nebývá speciálně akusticky upraven ani izolován od okolního dění a kvalita jeho reprodukčního zařízení za tím v kině zpravidla silně pokulhává. Těmto okolnostem je tedy nutné parametry doprovodného zvuku přizpůsobit: snížit dynamiku zvuku, zdůraznit dialogy, případně upravit šíři zvukové báze a kompenzovat tak rozpor mezi mamutím plátnem kina a dosud běžnými úhlopříčkami televizních přijímačů. Ověřeným řešením radikálního zdokonalení přínosu vícekanálového zvukového doprovodu v domácích podmínkách je jedině výroba televizních verzí filmových projektů. (podle Milan Gazdík, Česká televize)

Pokračovat na článek


LCD TV Bravia – fakta a mýty

Jak jistě víte, na rozdíl například od automobilového průmyslu, kde si můžete snadno porovnat výkon, točivý moment, spotřebu a objem zavazadlového prostoru u dvou konkurenčních automobilů, v TV průmyslu začali někteří výrobci používat, často ve snaze „vylepšit“ své výrobky, různé metody měření parametrů televizoru.Důsledkem je to, že hodnoty vybraných parametrů dvou konkurenčních LCD TV přijímačů jsou neporovnatelné a Sony, stejně tak jako někteří jiní výrobci, z tohoto důvodu od zveřejňování některých specifikací upouští. V následujícím přehledu najdete informace o nejčastěji uváděných parametrech televizorů a způsobech jejich měření.Pozorovací úhelPozorovací úhel udává Sony jako hodnotu, při níž poklesne kontrast panelu na úroveň 10:1. Panely v televizorech Sony BRAVIA dosahují hodnot až 178°; někteří výrobci začali při měření používat nižší hodnotu kontrastu a logicky tak tabulkově „vylepšili“ své hodnoty pozorovacího úhlu.Doba odezvyDoba odezvy panelu bývá zhusta udávána jako přechod černá-bílá-černá nebo, častěji, šedá-bílá-šedá. Panely Sony dosahují hodnot až 8ms. Někteří výrobci, ve snaze zlepšit výsledky, použili do průměru barev, z nichž je tato hodnota získána, pouze vybrané barevné přechody a dostali se tak až na hodnoty okolo 3ms. Tím se hodnoty díky různým způsobům měření opět stávají neporovnatelnými.Dynamický kontrastDynamický kontrast, na první pohled, působí jako porovnatelný parametr, leč i metody jeho měření se mohou lišit.Spolupráce se společností SamsungSony kupuje panely od Samsungu – tato věta zaznívá z úst některých prodejců poměrně často, zvláště, uvědomíme-li si, že se jedná o nepravdivou informaci. Společnosti Sony a Samsung založili společný podnik (továrnu) na výrobu LCD modulů – S-LCD. Podíl obou společností v S-LCD je 50%:50% s rozdílem jedné akcie ve prospěch společnosti Samsung Electronics. Tangjung, Asan-City, ChungCheongMan-Do, Korea je místem, kde se továrna nachází a vedle produkce tzv. „mother glass“ (základní vrstva LCD panelu o rozměrech zhruba 2×2 m) produkuje kompletní LCD zobrazovače, jež jsou produkovány odděleně a nezávisle pro obě společnosti. Krom toho, každá ze společností používá odlišná kritéria a standardy pro měření a stanovení vlastností konečného produktu. Společnosti Sony a Samsung se v tomto roce dohodly, že rozšíří produkční kapacitu S-LCD továrny a vybudují další výrobní linku na panely 8. generace.LCD panel se sestává z několika vrstev (podsvětlení, difuzory, vrstva LCD, polarizátory a filtry); společnost Sony používá v mnoha případech vlastní řešení, související například s podsvětlením panelu. Technologie Live Colour Creation zahrnuje, mimo jiné, přítomnost speciálních podsvětlovacích trubic, jež viditelně posouvají schopnosti panelu zobrazovat hlubší barevné odstíny zejména v oblasti červené a zelené barvy. Nejnovější konstrukční specialitou je pak přítomnost tzv. RGB LED – diod, určených pro podsvětlení panelu. Na rozdíl od konvenčních bílých diod naše řešení umožňuje umožňuje nejen dílčí regulaci podsvícení panelu, ale i úpravu barvy podsvětlení panelu pro získání ještě širší barevné škály a vyšších hodnot kontrastu.LCD televizor je poměrně složitým přístrojem, jehož možnosti a vlastnosti neurčuje pouze panel, ale řada dalších obvodů. V televizorech Sony BRAVIA jde např. o obrazové procesory BRAVIA ENGINE, jež zásadní měrou ovlivňují výsledné obrazové parametry přístroje. Vlastní výroba LCD televizorů BRAVIA pak probíhá ve výrobních závodech Sony ve slovenské Nitře a španělské Barceloně, které svou produkcí zásobují evropský trh.Spolupráce se společností SharpS rostoucí poptávkou po velkoplošných LCD televizorech s úhlopříčkami nad 52“ a snahou o zefektivnění jejich výroby vyvstal požadavek na dostupnost „mother glass“ větších rozměrů. Společnosti Sony a Sharp proto v roce 2008 podepsaly dohodu o vybudování společné továrny na LCD panely 10. generace, která vyroste v japonském Sakai v Osace a Sony v ní bude držet třetinový podíl. Třetina produkce mother glass bude použita pro výrobu LCD panelů pro televizory Aquos, třetina pro LCD panely Sony BRAVIA a zbývající třetina bude společností Sharp prodávána vybranému dalšímu partnerovi. Továrna začne vyrábět panely přibližně od jara roku 2010.Energetické nároky LCD televizorů ve srovnání s plazmovými zobrazovačiEkologický aspekt, včetně nároků na spotřebu energie, je pro společnost Sony klíčovým při návrhu nových výrobků. LCD televizory, v naprosté většině, mají, v porovnání s plazmovými TV, menší energetické nároky. Můžete se setkat s argumentací, že udávaná spotřeba plazmového TV (typicky 280-400W pro 42“ TV) je ve skutečnosti mnohem nižší. Novější plazmové televizory disponují obvody řízení spotřeby a jejich reálná spotřeba, pokud nezobrazují trvale jasné barvy, je nižší. Můžete se však setkat i s názorem, že spotřeba LCD televizoru je trvale neměnná, neboť podsvětlovací zářivkové trubice trvale svítí a platí proto údaj o příkonu, uvedený na výrobním štítku. Televizory Sony BRAVIA disponují velmi pokročilými možnostmi nastavení úrovně podsvětlení panelu, jejichž úpravou uživatel mění nejen obrazové parametry, ale snižuje také spotřebu přístroje. Výhodou je aktivace senzoru okolního osvětlení v místnosti, který regulaci jasu provádí automaticky a snižuje tak, v případě potřeby, spotřebu televizoru. U televizoru KDL-40W4000, jehož „štítková“ spotřeba je 201W, je možné dosáhnout až, bezmála, poloviční spotřeby úpravou obrazových parametrů respektive podsvícení panelu. Věřte, že pro sledování v běžných domácích podmínkách je více než dostačující úsporný režim podsvětlení panelu a i tak vás Sony BRAVIA ohromí svými barvami a kvalitou zobrazení.Spotřeba televizních přijímačů Sony Bravia ve stand-byZákaznické středisko Sony se v nedávné době setkalo s dotazem zákazníka, který rozporoval udávanou spotřebu LCD TV BRAVIA v režimu stand-by (0.3W) s tím, že se svým wattmetrem naměřil hodnotu přibližně 25W. Jak to tedy se spotřebou opravdu je? Po vypnutí TV dálkovým ovladačem se přístroje přepnou do skutečného stavu stand-by až po cca 3-4 minutách od zadání povelu dálkovým ovladačem. Toto zpoždění je nutné pro vyhledání, zda na naladěných DVB-T programech není k dispozici nový software, dále pro uložení dat a eventuální instalaci, resp. další „úklidové“ práce v televizoru. Po tuto přechodnou dobu přístroj odebírá ze sítě přibližně 25W (dle modelu).Až po uplynutí této doby se přístroj automaticky přepne do skutečného stavu stand-by, a jeho odběr poklesne na hodnotu 0,3W (nebo dokonce méně u nejnovějších modelů), což je hodnota uváděná v našich technických specifikacích. Toto přepnutí je možno snadno identifikovat jako určité cvaknutí relé zdroje napájení.Proč přesto, při měření amatérskými wattmetry, naměříte odlišné hodnoty? Pro napájení je u našich přístrojů použit tzv. pulsní zdroj. Proud odebíraný na primáru přístroje v režimu stand-by potom není sinusový, nýbrž má tvar krátkých impulsů. Běžnými multimetry, které jsou cejchovány pro měření veličin se sinusovými průběhy, je možno potom naměřit hodnoty příkonu s chybou dosahující desítek až stovek procent. Použitím dokonalejšího přístroje, který je schopen měřit tyto složité průběhy přesněji (např. digitální osciloskopy, atd….) se ukáže, že efektivní hodnota proudu se ve skutečnosti pohybuje kolem hodnoty 0,4mA. Zdánlivý odebíraný příkon tak činí cca 0,9 W. Reálný příkon, kde by byl vzat do úvahy i fázový posun mezi napětím a proudem je samozřejmě menší než oněch 0,9 W avšak jeho přesné změření není zřejmě proveditelné běžnými měřícími přístroji. Jak zjistit hodnotu integrálu součinu napětí a proudu po dobu jedné periody u nesinusových průběhů (pro hodnoty pod 1 W) například pomocí počítače je úloha přesahující bežné možnosti opravářů spotřební elektroniky.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Tiskárny

Tiskárny pro podniková řešení

Rychlý vývoj technologií v poslední době umožňuje stále efektivněji dosahovat tolik žádaných výrobků s vysokou kvalitou při nízkých pořizovacích i provozních nákladech. Lze to pozorovat nejen u výpočetní techniky, ale v poslední době i u periferních zařízení, které se často stalo její nedílnou součástí. Za nejvýznamnější "doplněk" lze považovat tiskárny. Ty dříve ovšem doplňkem nebyly, ba právě naopak. Byly vlastně jediným výstupem, na kterém jsme mohli sledovat a ověřovat jak počítač pracuje. Nároky na výstup byly minimální - pouze text. Jakmile se však začaly využívat monitory, nároky na tiskovou kvalitu se začaly zvyšovat. Vývoj se zaměřil na snižování hlučnosti tiskáren, zvyšování rychlosti a kvality tisku, možnost tisknout grafiku a na barevný tisk. Dnes jsou již běžně k dostání barevné inkoustové i laserové tiskárny a jejich ceny se neustále snižují.LASER, LED NEBO INKOUST?V našem článku jsme se zaměřili na tiskárny laserové a LED právě proto, že jejich ceny, rozměry i kvalita tisku od roku 1984, kdy byla uvedena první laserová tiskárna na trh, prošly řadou změn a postupně se prodraly i na stoly menších uživatelů. Rozdíl mezi laserovou a LED tiskárnou v zásadě spočívá pouze ve zdroji světla. U laserovek je to laser a u LEDek osvětlují tiskový válec miniaturní LED diody, uspořádané i v několika řadách těsně vedle sebe (1 dioda přestavuje 1 bod, tzn. při rozlišení 600dpi tvoří jednu řadu cca 5000 diod u formátu A4). Technologicky méně náročná konstrukce LED tiskáren umožňuje jejich větší cenovou dostupnost pro uživatele ve srovnání s laserovou. Výraznou výhodou laserových tiskáren oproti inkoustovým jsou daleko menší náklady na spotřebu toneru na stránku. Další výhodou je rychlost a tichý průběh tisku. Inkoustové sice tisknou okamžitě po načtení dokumentu, ale pouze po řádcích. Tisk je tedy ve výsledku značně pomalý. Laserové oproti tomu mají delší prodlevu před započetím tisku, z důvodu dosažení potřebné teploty, tisknou však po celých stránkách. Tento postup ovšem vyžaduje existenci vyšší RAM, která dosahuje i několika set MB. Některé vysokokapacitní tiskárny mají i vlastní hard disk s kapacitou až několika GB. Rozdílná je i kvalita tisku, neboť standardní rozlišení u dnešních laserových tiskáren je 600dpi (= 236 bodů/cm). Inkoust se navíc může rozpít nebo rozmazat, u laseru toto nebezpečí nehrozí.Ceny vlastních tiskáren jsou zpravidla přímo úměrné jejich dovednostem a je tedy nezbytně nutné před pořízením pečlivě zvážit, k jakému účelu by měla daná tiskárna sloužit a jaká tedy musí splňovat kritéria. Obecně lze vybírat podle toho jak často budete tisknout, v jakém rozsahu, jaká bude požadovaná kvalita tisku (závisí na technologii tisku, používaných médiích a rozlišení), jaká média a formáty budete používat, je-li nezbytně nutný barevný tisk, pro jak velkou skupinu uživatelů je tiskárna určena, zda umožňuje i další funkce, jako kopírování, scanování či faxování a podobně.Ve snaze ulehčit vám rozhodování jsme sestavili srovnávací tabulku vybraných typů tiskáren od různých výrobců a v textu rozvrhli kritéria do tří skupin: 1. menší pracovní skupiny2. velké firmy 3. profesionálové Proto, pokud vás zajímají především tato doporučení, přejděte, prosím, přímo k danému odstavci. TECHNOLOGIE TISKUČB laserový tiskZákladem technologie laserového (i LED) tisku je tónovací válec, citlivý na světlo, který je po celé ploše kladně nabit statickou elektřinou. Při osvětlení válce laserem nebo LED diodou se zruší polarita na válci v daném místě a toner, který je nabit rovněž kladně, se pak "rozpráší" po celé délce válce. Ulpí však pouze na osvětlených místech, která mají nyní záporný náboj. Takto zachycený toner se přenese z válce na tiskové médium, které dále prochází vytvrzovací pecí, kde se barva, při teplotě zhruba 200 stupňů Celsia zapeče.Barevný laserový tiskje velmi podobný tisku ČB. Jediné co ho odlišuje, je poněkud komplikovanější nanášení několika barevných tonerů ve čtyřech vrstvách. V případě, že dojde ke špatnému překrytí, naruší se polotónování barev. Proto se, ve snaze eliminovat tento problém, používají různé postupy.Čtyřnásobný průchod papíruPři tisku s touto metodou projde papír tiskem čtyřikrát bezprostředně za sebou. Mohou se zde vyskytnout problémy s přesností soutisku, protože přesnost posuvu je závislá i na takových parametrech, jako gramáž papíru. Eliminovat nepřesnost lze například přichycením papíru na jiný válec pomocí statické elektřiny.Přenosový pásPři této metodě toner nanáší jednotlivé barvy jednotlivě na tónovací válec a ten následně na pás, kde se barvy překryjí. Takto namíchané barvy jsou pak standardně přeneseny na cílové medium. Protože však přenosový pás je jen jakýsi prostředník přenosu, může zde dojít ke snížení kvality tisku.Direct-to-drumUmožňuje nanést čtyři vrstvy barvy přímo na válec (1 barva/otáčku). Takto namíchaný odstín se pak přímo přenese na médium. Tato metoda je považovaná za nejpřesnější a nejekonomičtější, protože výrazně zkracuje tiskovou dráhu.MÉDIAV současné době máme skutečně velkou možnost výběru na co budeme tisknout. Standardem je kancelářský papír, další možností jsou pak obálky, reliéfní papír, lepicí štítky, či průsvitné fólie. Kvalita cílových médií má samozřejmě vysoký vliv na kvalitu tisku (z toho důvodu řada výrobců vyrábí vlastní papír určený pro jejich druh barviv) a je třeba rozlišovat pro jaký typ tiskáren jsou. Pro laserové tiskárny je třeba kvůli vytvrzovacímu procesu vybírat taková média, která snesou vyšší teploty (to platí zejména pro štítky a fólie). ROZLIŠENÍ Všeobecným standardem u laserových tiskáren je rozlišení 600x600dpi. Lze pořídit i levnější s rozlišením 300, nebo 400dpi, ale to se samozřejmě projeví v kvalitě tisku grafiky. Maximální běžně užívané rozlišení je 1200dpi. Porovnání mezi jednotlivými rozlišeními jsou uvedené níže v tabulce. Užívanou jednotkou je DPI (dots per inch = bodů na palec), kde 1 palec = 2,54 cm.ROZHRANÍ PRO PŘIPOJENÍBěžným rozhraním pro tiskárny je paralelní port. Tento port se používá pro přímé připojení tiskárny k počítači u všech druhů běžných tiskáren. Přenosová kapacita paralelního rozhraní je však malá a omezuje přímou dostupnost tiskárny, proto se využívá pouze pro lokální zapojení, nebo pro sdílené zapojení na serveru pro malé pracovní skupiny. Pro správu a monitoring tiskáren se využívá sériového rozhraní RS-232. V poslední době začali výrobci používat i nové rozhraní USB a to jak pro přenos dat, tak i pro monitoring a správu. Většina větších laserových tiskáren poskytuje možnost využít pro připojení také síťové rozhraní (Ethernet, Fast Ethernet nebo Token Ring), buď přímo zabudované nebo s pomocí rozšiřovací karty, která obvykle pracuje jako samostatný print-server.TISK PRO MENŠÍ PRACOVNÍ SKUPINYZde budou asi nejzákladnějším kritériem náklady. Pořizovací cena LED tiskárny je o něco nižší než u laserové a černobílý tisk je výrazně levnější než barevný. Levnější je samozřejmě i vlastní tiskárna jen pro ČB tisk, než tiskárna umožňující obojí. Méně peněz stojí i tiskárny s nižším rozlišením. Určitým snížením pořizovacích nákladů na kancelářské vybavení by mohlo být pořízení tiskárny, která má již zabudované, nebo umožňuje modulově připojit fax, kopírku či scanner (toto umožňují zpravidla dražší a rozměrnější systémy, proto je třeba předem kalkulovat). Je dobré i dopředu zjišťovat tiskové náklady na 1 stránku, které se pohybují cca od 40hal do několika korun. Menší skupiny pracují zejména v prostředí Windows nebo Novell NetWare, tiskárna je zapojena na jeden z počítačů nebo na server a je sdílena uživateli skupiny. Proto při výběru tiskárny pro menší skupiny není rozhodující množství jejích síťových rozhraní nebo podporovaných protokolů. Důležitou vlastností tiskárny pro menší pracovní skupiny je její kompatibilita s operačním systémem počítače ke kterému je připojena, dostupnost inovovaných ovladačů a jednoduchost ovládacího software.TISK PRO VELKÉ PRACOVNÍ SKUPINYKritériem pro velkou firmu bude jistě rychlost tisku, požadavky na vysokou kapacitu zásobníků, možnost tisknout na více druhů médií a další funkce, jako děrování, sešívání, dvojstranný (duplexní) tisk a možnost kopírovat. Barevný tisk by patrně byl zbytečný luxus, stejně jako vysoké rozlišení. Pokud je nejvýraznějším požadavkem právě rychlost tisku - např. tiskne-li na této tiskárně množství kanceláří z několika pater - je možnost pořídit rychlotiskárnu, jejíž vysoce nadprůměrný výkon je však kompenzován jinými nevýhodami (zřídka tiskne na jiný papír, než na "nekonečný pás" a formát větší než A4 - viz. např. rychlotiskárny Printronix ve srovnávací tabulce). Pro velké firmy je velmi důležité zapojení tiskárny přímo do sítě LAN. Proto by si při výběru tiskárny měly všímat zejména, zda tiskárna kromě rychlostních parametrů a nízkých provozních nákladů má přímo zabudované síťové rozhraní a jaké protokoly podporuje. U některých tiskáren není síťové rozhraní zabudované přímo, ale lze jej dokoupit ve formě karty. Výhodou takového řešení je skutečnost, že tiskárna nemá zabudované všechny technologie, ale jenom podporu pro konkrétní druh sítě. Podstatná při rozhodování je také dálková správa tiskárny, operační systém a způsob jakým je možno monitorovat a ovládat tiskárnu přímo ze serverové konzoly. Velkou výhodou je management přes webovské rozhraní pro jeho nezávislost na platformě. Důležitou maličkostí je přítomnost displeje a ovládací panel, umožňující konfiguraci tiskárny pro případ selhání připojovacích rozhraní. Při výběru tiskárny pro velké pracovní skupiny jsou vhodné technické konzultace s prodejci nebo výrobci. Ne každá tiskárna je totiž vhodná pro tisk velkého objemu dokumentů. Důležitým aspektem při koupi tiskárny se pak stává i životnost jednotlivých komponentů a jejich parametry pro práci při velké zátěži.DOPLŇKY A VYMOŽENOSTITrendem současnosti je obecně snaha o vytvoření takových výrobků, které by umožnily splnit veškeré možné požadavky zákazníků. Jinak tomu není ani u tiskáren, které buď již mají vestavěná doplňková zařízení nebo umožňují jejich dodatečné rozšíření připojením různých modulů. Takto se z tiskárny stává jakési multifunkční zařízení, které umí nejen tisknout (i dvoustranně), ale i kopírovat, faxovat, scanovat, sešívat a připravovat tiskové materiály v podobě brožurky apod. Vývoj se orientuje i na snižování hladiny ozónu vzniklého při práci, snižování spotřebované energie a toneru, tedy na oblasti šetřící jak přírodu, tak i Vaši kapsu. Je celkem zbytečné na závěr spekulovat, jakým směrem se dále vývoj tiskáren bude ubírat, protože, přiznejme si, možné je všechno. Patrné je však omezování výroby a prodeje levnějších typů laserových tiskáren, které se vlivem silné konkurence a jejího tlaku na ceny, výrobcům příliš nevyplatí.Tabulky a grafy nejsou součástí internetové podoby časopisu, naleznete je v papírové podobě Network Computing.

Pokračovat na článek