Výsledky vyhledávání pro dotaz vysílače

Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

System Shock 2

A. NÁVODLEVEL 11) MEDICAL SECTORHra začíná v momentě vašeho probuzení z cryogenické komory. Dříve než si stihnete protáhnout zatrofované svalstvo, poznáte, že na palubě Von Braunu se něco zatraceně divného děje. Vaším cílem by v této chvíli dle zpráv od doktorky Politové mělo být dosažení čtvrté paluby, kde vás osobně očekává.Prohledejte nejbližší mrtvolu a seberte francouzák, svého nového útočného kamaráda (totéž bude platit i o všech následujících lidských torzech, u kterých můžete často nalézt velice zajímavé věcičky). Francouzákem rozbijte stůl blokující přístup k žebříku a vylezte nahoru (dr. Politová vás upozorní na hrozící poklesem tlaku, tak ať vám to moc dlouho netrvá).V následující místnosti neopomeňte sebrat cryogenickou přístupovou kartu z podlahy a v případě, že se budete nudit, si prostudujte terminál na stěně, kde pro vás autoři připravili řadu zajímavých informací (jsou rozmístěné po celém podlaží). Kód k následujícím dveřím naleznete v emailové zprávě u mrtvoly vedle dveří (všechny zprávy pozorně čtěte, často v nich naleznete důležité informace). Nyní vás čeká plození se mezi trubkami do další místnosti, ve které budete muset nabít (použitím na energetickou stanici-ve kterých lze dobíjet v pozdějších fázích hry i všechny energické zbraně) baterii ze země a vložit ji do portálu.Po chvilce cesty se dostanete do většího sálu se čtyřmi terminály, kde uplatníte nasbírané cyber moduly. Podobných terminálů ve hře objevíte celou řadu a jedině na těchto místech můžete zlepšovat své dovednosti. Moduly dostáváte hlavně odměnou od dr. Politové, ale můžete je nacházet i na různých místech v celé hře. Kromě cyber modulů brzy získáte i hrstku nanitechů, které představují ekvivalenci dnešní měny. Potřebujete je k nákupu v automatech, při hackování, upgradování atd. Ale pamatujte na to, že v určité fází hry jich budete sto bezpodmínečně potřebovat, tak je bezhlavě neutrácejte.Prohledejte okolní místnůstky a vyjeďte výtahem nahoru. Zde taktéž prohledejte kajuty a získejte science přístupovou kartu. Za několik okamžiků se před vámi při dalším postupu zjeví duch, připomínající silné emotivní zážitky lidí, kteří je na tom místě prožili. Vyje díky speciálnímu tréninku a rozšíření standardních vjemových orgánů můžete registrovat (skvělá atmosféra hry je tak posunuta ještě dále).V novém území za zamčenými dveřmi na vás již budou čekat hybridi a na kafe vás rozhodně nepozvou (zbytečně neplýtvejte munici, ruční zbraně je zvládnou hravě).Nyní bude vaším úkolem sehnání vybité baterie (leží na zemi u dveří vedoucích do Medical Sectoru). Tuto baterii ovšem nebude možné dobít u přístroje, který jste minuli zpočátku levelu (protože se zpět již nemůžete vrátit-pamatujete na dekompresí), ale musíte lokalizovat novou energetickou stanici. Tuto stanici naleznete ve východní části sektoru, kde počítejte s rychlou akcí, protože bude chráněná několika kulometnými věžemi (buďto deaktivujte obranný systém, použijte armor piercing náboje, nebo nasaďte rychlé nohy).Hlavním výtahem se v tento moment netrapte, bude funkční až později po nahození reaktoru. Rovněž s sebou zbytečně netahejte chemikálie a raději si zapamatujte rozložení skladů, protože tyto látky budete k výzkumu nutně potřebovat.2) MEDICAL SECTORVložením nabité baterie do portálu se dostanete do lékařského sektoru. Po levé straně narazíte na zamčené dveře, ke kterým naleznete klíč později. Pečlivě prohledejte celé podlaží (využívejte chirurgické jednotky, které vás za pár drobných kompletně vyléčí).V jedné ze zamořených místností naleznete crew kartu, kterou ihned aplikujte na crew dveře. Zde vás bude již očekávat další dávka přátelských hybridů a stanice k vylepšení vašich schopností. V jedné z pravých místností naleznete R&D přístupovou kartu. Nyní se vraťte do vědeckého sektoru, aktivujte si mapu a jděte do R&D části, kde použijte nalezený klíč. Po chvilce narazíte na umírajícího dr. Wattse. Vedle něho naleznete email s přístupovým heslem. Ten použijte na dveře u hlavního výtahu a utkejte se s robotem (armor piercing náboje jsou optimální). Po jeho zneškodnění neváhejte a sestupte do dalšího levelu.LEVEL 21) COOLANT TUNNELSPo sestupu vám dr. Politová oznámí, že budete muset nahodit hlavní reaktor, čímž byste měli uvést do chodu soustavu hlavních výtahů. Obrňte se železnou kůží, vstupte do zamořeného komplexu tunelů a běžte směrem k "engine core". Brzy se dozvíte, že bude nutné obnovit fluidickou rovnováhu pro zneškodnění radiace.Nakonec skončíte ve čtvercové místnosti s explozivním droidem. Nahoďte "oživovací" mašinu a pokračujte v putování. Sledujte šipky ukazující do cargo bay a engineering control. Brzy se dostanete do místnosti s gravitačním výtahem (engineering control). Nahoře získáte informaci o schovaném kódu v cargo bay 2. V místnosti se dvěma věžemi seberte z mrtvoly bezpečnostní klíč. Cargo bay 2 je zatím uzamčena, tak se vydejte do "shuttle bay".2) SHUTTLE BAYPřed vstupem do SB se připravte na slušnou bitku. Lze využít explozivních barelů jako částečných spojenců, ale vězte, že ani vám neprospěje blízký výbuch. Prostě tam trošku ukliďte.3) CARGO BAY 1Vraťte se na velkou křižovatku a jděte do cargo bay 1 lokace. Uvnitř na vás již bude čekat několik dotěrných robotů. Pečlivě prohledejte jak cargo bay 1A, tak i 1 B část, protože zde mimo několika hezkých věcí naleznete i důležitý cargo bay 2 klíč (v lA u mrtvoly). S klíčem v kapse se z velké křižovatky vydejte do cargo bay 2.4) CARGO BAY 2CB2 je téměř totožná s CB1, čili budete mít usnadněnou práci s orientací. Cílem je získání emailu s kódem. Ten se nachází na vrcholku CB2 v 2B sektoru.Po získání klíče se jděte do místnosti se dvěma gravitačními výtahy, otevřete dveře (zakódované) a zkuste použít fluidics control počítač. Zjistíte, že Xerxes deaktivoval jeho funkce a budete potřebovat override chip z auxiliary skladu pět (musíte se vrátit do coolant tunelů).Nalezněte sklad číslo pět (procházeli jste kolem něj hned zpočátku úrovně), zadejte kód a nalezněte potřebný obvod (přesné číslo je v emailu). Tuto součástku použijte v command decku (gravitačním výtahem) a běžte nahodit fluidický počítač, kterým potlačíte radiaci v reaktoru.5) ENGINE COREV coolant tunelech sledujte šipky směřující do reaktoru (engine core). Nakonec vylezte po žebříku, čímž se dostanete do samotného jádra. Před nahozením reaktoru musíte nejprve aktivovat jeho jednotlivé články, které naleznete vždy v jedněch z postranních dveří od jádra. Nahozením reaktoru uvedete do provozu sérii hlavních výtahů, které vám umožní přístup do vyšších pater.Jeden z výtahů u reaktoru, který předtím nebyl funkční, vás nyní zavede do obrovského tunelu, kde potkáte nového nepřítele - cyborg midwife (platí na ní laserový meč a armor piercing náboje).Nyní bude vaším cílem hlavní výtah (u vstupu do coolant tubes), z kterého se vydejte hnedle do levelu 4 na setkání s dr. Polito. Ve výtahu zjistíte, že si budete muset udělat malou zastávku na třetím podlaží kvůli jistému problému s přístupem.LEVEL 3HYDROPONICSNa hydroponickém podlaží vás čekají malé úklidové práce. Vstup do čtvrtého patra je blokován neznámým biologickým materiálem. Budete muset prozkoumat toxin-A, chemickou látku, která by mohla tuto biologickou masu zneškodnit, a poté ji vystříkat do větracích šachet.Vydáte-li se levou halou, v první místnosti po pravé straně naleznete ve stolku lahvičku s toxinem (ten musíte prozkoumat - nutné Sb a V chemikálie a skill alespoň na jednom bodu můžete to substituovat LabAssistant implantátem z pokročilejší části úrovně).Skončíte v místnosti s energetickou stanicí a upgradovacími jednotkami, což bude náš další orientační bod. Jedny z následujících dveří jsou zaseknuté a uvnitř se schovávají hnedle dvě lahvičky s toxinem. Dostanete se tam proskočením okna z vedlejší místnosti (jde to ztěžka, ale není to nemožné).První regulátor naleznete v níže položené místnosti plné vajec (musíte sejít po rampě) - vložte zkumavku s toxinem -A. Vydejte se na další cestu a dostanete se do skladiště chemikálií, od kterého to bude již kousek do místnosti s poslední lahvičkou toxinu. U jedné z mrtvol na zemi naleznete (v koridoru zaplněném opičkami) hydroponics sektor B přístupovou kartu. Bude následovat příjemný granátomet, který jsem ve svém prvním putování nevědomky podcenil, takže vás varuji před stejnou chybou. Za asistence žebříku se dostanete do další místnosti naplněné vejci a brzy objevíte druhý regulátor a kartu od A hydroponického sektoru. Vraťte se k místu, kde jste nalezli granátomet, a jděte do sektoru C, kudy se protáhněte do Áčka.Zde se pusťte do průzkumu a klasicky u jedné z mrtvol seberte tentokrát D bezpečnostní kartu a skvělou Assault Rifle. Po dalším prohledávání naleznete na konci haly třetí regulátor, do kterého umístěte další lahvičku toxinu A. Vaše následující kroky by měly směrovat do sektoru D (v případě nutnosti použijte mini mapu). V tomto sektoru bude k vidění kvalitní EMP puška, vhodná pro ničení robotů a powered armor poskytující padesátiprocentní ochranu (bohužel se musí dobíjet). Poslední regulátor naleznete ukrytý v chladicím boxu a po umístění poslední lahvičky bude přístup do čtvrtého patra volný.LEVEL 41) OPERATIONSCílem této sekce bude zneškodnění tří modifikovaných cyborgů assassinů, kteří u sebe nosí elektronické chipy nutné na přeprogramování tří simulačních počítačů, tedy, jak vidíte, nic snadného, takže jdeme na to.Po opuštění bezpečného výtahu se dejte do prohledávání patra. Jakmile budete mít pocit, že před vámi neskrývá již žádné další tajemství, vstupte do dveří označených jako Bulkhead 41. 2) BULKHEAD 41V této sekci vás čeká malé velké překvapení v podobě odhalení pravé identity dr. Politové. Po působivé animované sekvenci se vraťte do hlavní místnosti a vstupte do Bulkheadu 42.3) BULKHEAD 42Po cestě tímto sektorem naleznete crystal shard, jednu z nejlepších zbraní pro boj zblízka s organickými tvory (je nutná identifikace a alespoň elementární ovládání exotických zbraní. Rovněž narazíte na nové hybridy granátníky a první simulační jednotku, do které ale zatím nemáte override chip. V některých vajíčkách se schovává velice nebezpečný hmyz, před kterým se dají brát pouze cvičky na ramena (nedá se zneškodnit, ale po chvilce se rozptýlí). Nakonec byste se měli dostat do "storage area" části úrovně, kde na vás bude čekat červeně zbarvený cyborg assassin (bohužel u sebe nebude mít chip k programovací jednotce této sekce).4) BULKHEAU 44Po získání override chipu od cyborga se vydejte do Bulkheadu 44 (vchod je kousek od začátku úrovně). Druhý modifikovaný robot se bude ukrývat v systém administrátorské sekci levelu (patrně ho potkáte již dříve, ale dá se na útěk). Zničte ho a seberte mu druhý override chip (použitelný v Bulkheadu 42, kam se ho vydejte aplikovat).5) BULKHEAD 43Po úspěšném přeprogramování první jednotky se vydejte do Bulkheadu 43. Zde si dejte pozor na automatickou věž a vyhledejte žebřík pro sestup dolů. Dole se pokuste vyhnout vejcím se smrtelným hmyzem a na konci lokace naleznete druhou programovací jednotku (použijte druhý chip, který byste měli mít u sebe).Po delším putováním projdete kolem energetické stanice a na křižovatce za levými dveřmi naleznete posledního z červených cyborgů. Poslední programovací jednotka bude nedaleko. Zajímavou věcí je červi implantát, po jehož aplikaci můžete pojídat červy na zemi a léčit tím svá zranění (výtahem dolů a naleznete ho u jedné z mrtvol za energetickými mřížemi - ty, které se za vámi zavřou, deaktivujete zničením zdroje energie no stropě).LEVEL 51) RECREATIONAni v pátém levelu se nebudete nudit, čeká vás aktivace vysílače schovaného v atletickém sektoru, přičemž kód k tomuto přístroji bude rozházen po celém patře (rafinovaně schovaná čísla v digitálních obrazech).Vystupte z výtahu a zkuste nejbližší dveře, poznáte, že zatím nemáte potřebný klíč, a tak pokračujte chodbou dále. Brzy narazíte na vrata vedoucí do zahradního sektoru, ale těmi se ještě nevydávejte. Jděte dál a objevíte recepci patřící k atletickému sektoru (zatím nemáte klíč) a v několika obrazech na úrovni byste měli objevit části hesla (musíte prohledat všechny digitální obrazy a přepínat je, jakmile spatříte číslici, tak si ji zapište). S fragmenty hesla z obrazů se vydejte do dalšího sektoru.2) GARDEN SECTORV zahradním sektoru si dávejte pozor na dovedně skryté kamery. První zamčené dveře se vyplatí hacknout, protože skrývají nabíjecí stanici a maintenance přístupovou kartu. Rovněž se vám představí nový MP robot, konečně trošku schopný oponent (přesto ho pár ran laserovým mečem pošle do sběrných surovin).Měli byste narazit na dveře do Mall sektoru, kam se ale zatím nevydávejte a pokračujte v postupu (stále platí prohledávání všech obrazů na úrovni závorky v kódu označují jeho začátek či konec).Crew 5 přístupovou kartu naleznete ukrytou v samotné zahradě v místnosti mezi tunely (jak jinak, než u jedné z mrtvol). Kód ke dveřím v tunelu je nahrán v některém z emailů, které musíte pečlivě kolektovat. S novým klíčem se vydejte do crew sektoru.Dostanete se do obrovské místnosti s výtahem uprostřed (ten bohužel Xerxes blokuje). V jedné z místností v crew sektoru naleznete i atletický klíč (ve druhém patře, musíte vyjet jedním z rohových výtahů).3) MALL SEKTORPo důkladném průzkumu se konečně vydejte do Mall sektoru (dveře naleznete kousek od vstupu do atletického sektoru). Cílem vašeho putování v Mall sektoru bude nalezení poslední části kódu ukryté jak jinak než do obrazu.V "bordelu" si zaplaťte pouze návštěvu u nejdražší dívky Nikki (za 200 nanitů). Ostatní už to mají beztak za sebou a jedině u téhle naleznete pár zajímavých věciček.4) ATHLETIC SECTORJakmile budete mít celý pětimístný kód v kapse, vydejte se do atletického sektoru (kolem recepce). Na basketbalovém hřišti na vás bude čekat nový férový oponent v podobě rumblera (platí na něj anti personal náboje - za žádnou cenu si ho nepouštějte k tělu, nebo vám předvede nechutnou řezničinu přímo v akci).Smrtí rumblera vše nekončí, a tak pokračujte v průzkumu dále. V tomto bodě již není možné zabloudit a krom několika cyborg assassinů vám nebude v cestě nic stát.Dostanete se do vyššího patra k vysílači, na jehož terminál musíte naťukat kompletní kód. Pokud jste nedávali v průběhu hry pozor, nemusíte zoufat, protože kód máme pro vás přichystaný. Stačí zadat číslo 14106 a vysílačka je aktivní, Xerxes utrpěl pěknou ránu a výtah v centru hlavní místnosti je nyní funkční. Bohužel jsem se ale na poslední chvíli dozvěděl, že tento kód nefunguje na všechny verze, čili pokud zrovna vám nejde, patříte do té nešťastnější skupinky.LEVEL 61) COMMAND V šestce si musíte zajistit přístup na velicí můstek a získat override kartu. Užijete si cesty zpět do nižších úrovní za účelem vykonání jistých delikátních záležitostí, čili neplýtvejme místem a vrhněme se do pokračování návodu (rovnou běžte k tramvaji).2) TRAMZapomeňte na cvakání lístku, tady žádný revizor nepřijde (až na pár hybridů, robotů a podobně) a naskočte do tramvajky. Nepříjemně vás překvapí hrstka věží nastražených hned na následující zastávce. Zničte věže a prohledejte stanici, zatím zde není nic zajímavého, tak jeďte dále.Na třetí stanici vystupte a vydejte se na průzkum. Delacroix vám po chvilce pošle zprávu, že je ztracena v cargo bay A (osobně jsem jí nešel pomoci, ale slyšel jsem, že tam údajně je... v jisté podobě). Tak či onak se nakonec protáhněte dveřmi označenými jako 61. Spatříte dva prchající členy posádky a za nimi natěšeného rumblera. Dveře vedoucí na velitelský můstek zatím zůstávají nepřístupné, takže pokračujte v dobrodružství.V jeden moment se dostanete do fáze, kdy budete muset přeskočit přes polorozpadlý můstek. Tudy se dostanete do záchranných modulů.3) ESCAPE PODSPečlivě prohledejte všechny záchranné kabinky (obzvláště tu poslední, protože obsahuje bridge přístupovou kartu). Postupujte dále a měli byste skončit ve důstojnických kajutách, kolem kterých jste již proházeli dříve.4) OFFICER'S QUARTERSNalezněte dva výtahy (kde jste předtím mohli vidět MP robota), svezte se dolů a prohledejte všechny místnosti. Za jedněmi zavřenými dveřmi (kód je opět v emailu, ale můžete se i prohackovat) naleznete shuttle bay přístupovou kartu, kterou budete potřebovat o něco později. Po kompletní prohlídce celé sekce se vydejte na velitelský můstek.7) BRIDGEDveře k obrovskému výtahu odblokujte nalezenou kartou a připravte se na uvítací výbor čítající MP robota, cyborg assassiny a několik věží. Na konci úrovně rozbijte malé sklo a seberte ops override přístupovou kartu. Tu použijete dole v pátém podlaží za bulkheadem 43 (čeká vás dlouhá cesta výtahy zpět).8) OPERATIONS DECK (PÁTÉ PODLAŽÍ)Najděte si cestu do command centra (označeného na mini mapě) a vraťte se ke dveřím, které jste předtím nemohli otevřít, protože jste neměli k dispozici ops kartu. V místnosti aktivujte počítač a Shodan vám pošle zprávu s novým kódem 94834, který budete muset zanést do reaktorového počítače (autodestrukce lodi). 9) ENGINEERING DECK (PRVNÍ PODLAŽÍ)Ceká vás další cesta do jádra reaktoru (musíte vyjet výtahem nahoru k zakódovaným dveřím, které jste v minulosti již míjeli), kam se do hlavního počítače pokuste naťukat výše zmiňovaný kód. Shodan přijde s novým úkolem, který se bude odehrávat v command decku. Jeďte tedy do pátého patra a použijte centrální výtah pro cestu na můstek. Tam si pro vás Shodan vymyslí další rafinovaný úkol v podobě zničení záchranných modulů, do kterých Mnoho cpe své zámotky, aby se zachránilo. Jděte tedy do shuttle bay (klíč byste měli mít).10) SHUTTLE BAYPo opuštění výtahu se vydejte do shuttle bay, kde na vás již bude čekat natěšený rumbler. Zničte ho a pokračujte v cestě dále. Po menších/větších bojích se dostanete k jedné z lodí (od gravitačního výtahu doleva), která je zatím blokovaná štítem (ten se deaktivuje nahoře tlačítkem u počítače). Bez štítu loď zničíte libovolnou zbraní.Deaktivační počítač ochranného štítu k druhé lodi je bohužel mimo provoz, ale Shodan vám skrze blízký automat pošle součástku, kterou použijete u samotného štítu (na počítač u země). Automat musíte nejprve hacknout (nutný skill alespoň na třech či próba) a za sto nanitů si koupit resonator (z tohoto důvodu jsem zpočátku zmiňoval nutnost si schovat sto nanitů, protože Bílčochovi se podařilo všechny vesele utratit a pak chudák trávil hodiny zabíjením cyborg assassinů, aby je našetřil). Bez štítu se stane loď pouhou hračkou ve vašich rukách, nešetřete ji.Konečně se vydejte na druhou stanici, kde ale zjistíte, že přestože jsou dveře otevřené, je postup dál blokován jakousi silou. Od Korenchkina dostanete zprávu, abyste se dostavili na můstek k prodiskutování vaší další budoucnosti.Jeďte tedy na můstek a utkejte se s Korenchkinem (nebo s tím co z něho zbylo - nutné zničit mozek, jinak se medúza dokola obnovuje). Po jeho smrti se vydejte zpátky na druhou zastávku a postupte dále do bitevního křižníku Rickenbackeru.

Pokračovat na článek


Argo Adventure

MothershipZkuste spojení s výsadkovým modulem, stanicí a translačním satelitem. Jděte do pokoje a ze skříňky vemte šifrovací klíč. Vraťte se do řídící místnosti, zasuňte klíč do panelu a spojte se s IDC. Dostanete příkaz vyčkat, jděte tedy do pokoje, lehněte si na postel a usnete. Po probuzení jděte opět do řídící místnosti a pokuste se spojit s výsadkem a stanicí. Pak se spojte znovu s IDC. Dostanete instrukce k odletu na planetu. Jděte do pokoje a na počítači si přečtěte e-mail s kódy. Vemte si skafandr, ky slíkové bomby a energetický článek. Sjeďte do odletové haly, ovladačem na zdi zapněte jeřáb a přesuňte loď nad odletovou šachtu. Vyjeďte do druhého podlaží a v ovládací místnosti natankujte loď, otestujte její systémy a povolte odlet. Jděte do odletové haly a můžete odletět na planetu.Argo base Po haváriiPřed rypadlem vemte trubku. Vstupte do chodby stanice. Hned za dveřmi možno vzít kyslík (dochází). U vnitřních dveří vstupní chodby zadejte kód (který jste obdrželi e-mailem - 25997 ). Dveře od WC otevřete trubkou. Na WC rozbijte tyčí zrcalo a vemte střep. Střepem rozřízněte mrtvole košili a vemte jí náhrdelník s ID chipem. Nyní se dá jít do sektoru 2. Snižte z terminálu Exposure level aby se daly otevírat dveře od místností. V Air extractoru vypněte obě jednotky, jinak se brzy vyčerpá veškerá energ ii na stanici. V laboratoři vemte ze skříňky klíč k Emergency Exit, šroubovák a baterii. V místnosti se skafandry seberte z lavičky malý šroubovák. V servisní místnosti naplňte bombu jednou vodíkem a jednou kyslíkem, bomu pokaždé vypusťte v Emergency Exit, level 4. Rozbijte tyčí kryt žárovky z terminálu zapněte požární poplach... BUM !! Nyní můžete projít do level 4.V level 4 se nedá dostat do druhého sektoru, takže prozatím v místnosti, kde je ovládání napájení výtahu a věže (ještě nemáte oprávnění ho zapnout) vypáčete tyčí skříňku a vezměte klíč k servisní šachtě. Servisní šachtou můžete projít do level 2. Celé patro je bez energie, takže nejdříve musíte z ovládacího panelu zapnout dodávku energie do obou sektorů. Pak prohledejte pokoje posádky, v šuplíku najdete elektronického asistenta, pomocí malého šroubováku z něj vyndejte baterii, kterou stejným postupe m vložte do asistenta ležícího na stolku. Listováním najdete kód zámku ve 4. patře pro výstup na střechu. V šuplíku seberte nabíječku a nůž. Šachtou prolezte do 1. patra, ve skladu vemte nářadí na opravu elektroinstalace a z krabice el. rozvaděč. Vstupte do spojovací chodby a nářadím opravte el. vedení do rafinerie.Vstupte do rafinerie, hned za dveřni z ovládacího panelu přepojte vstup energie a nepoškozené vedení. Aby bylo možné zpřístupnit druhé patro, ve kterém nejde hydraulika, musíte ve strojovně odšroubovat vyhořelý rozvaděč a dát místo něj nový. V pokoji zasuňte do zásuvky nabíječku a do ní baterii (trvá cca 4 minuty než se nabije). Ze skříňky vemte reflektor a 1. klíč k sejfu. Na stole si prohlédněte časopis a najdete lísteček s ID kódem Sandry. Na chodbě z terminálu pomocí Lokátoru najdete polohu Sandry, je mrtvá a zasypaná v horním průchodu do rafinerie. Na chodbě v koutě vezměte lopatu a z nabíječky baterii, kterou použijte do reflektoru. Jděte do druhého patra rafinerie a do průchodu. U závalu připevněte na strop reflektor a lopatou odhrabte Sandru. Vemte jí z krku ID chip a vraťte se do stanice. Nyní již můžete v Networku ovládat energetický a ventilační systém. Zapněte napájení sektroů v 1. a 4. patře, jděte prvním patře do strojovny a zapněte termoregulační systém. Jděte do 4. patra a vystupte na třechu, použijte kód 31442. Tyčí otočte ventily u kyslíkových nádrží a v Networku nastavte vzduch do patra 1 a 2, kde se nyní obnoví atmosféra. Jděte do 2. patra hybernační místnosti a proveďte dehybernaci Glatterové, potom po oznámení její smrti vemte opět ID chip, který vám zpřístupní prakticky celou stanici. V laboratoři vemte plazmový hořák a kontejner s tekutým kyslíkem. Z ovládací místnosti zapněte napájení výtahu a věže. Několik minut po dehybernaci se začne silně přehřívat poškozený hlavní reaktor. Jděte ihned do druhého patra rafinerie a použijte těžký pancéřový skafandr a deaktivujte reaktor. Vraťte se zpět do rafinerie. Ve 4. patře ve skladu otevřete bednu a vemte plochý šroubovák. Jděte do jídelny ve druhém patře, odsuňte židli a šroubovákem odšroubujte mříž a prolezte do skladu, kde vemte kladivo a jídlo. Ve druhém skladu 4. patře polijte zámek tekutým dusíkem a udeřte do něj kladivem, otevřete skříň a vemte klíč na matky.Nyní musíte zprovoznit záložní reaktor a telekomunikační systém. V 1. patře vemte kontejner na palivo do reaktoru a jděte do skladu paliva v rafinerii. Vsuňte kontejner do šachty a přesuňte do něj palivo. S palivem se vraťte do stanice k záložnímu reaktrou. Klíčem odšroubujte matky a sundejte víko. Vsuňte kontejner do reaktoru a zavřete víko. Stejným postupem naplňte i druhý palivový článek. Otočte oběma ventily a z ovládacího panelu postupně spusťte reaktor. Jděte do 4. patra, telekomunikační místn osti a spojte se s mateřskou lodí, bude vám oznámeno že loď je naprogramována na zničení stanice, musíte se tedy spojit s IDC aby útok zrušili. Jděte do 1. patra a ve skladu vemte naviják, lano a hák, které použijte na naviják. Vyjeďte do věže, vylezte ven k poškozenému panelu, úderem kladiva shoďte první část, potom odšroubujte a shoďte dolů i druhou část. Připevněte naviják a spusťte lano na střechu. Vraťte se do skladu v 1. patře a vemte nové panely a součástku do vysílače. V místnosti průlezu na střechu si odložte druhou část panelu antény a první připevněte na střeše na hák. Vyjeďte na věž, u ovládacího panelu vypněte budící obvody a vyměňte vadnou součástku (musíte vypnout budící obvody, jinak vás el. proud zabije). Vylezte ven a vytáhněte první část panelu antény a připevněte ho. Spusťte naviják a stejným způsobem připevněte druhou část antény. Jděte do telekomunikační místnosti a spojte se s IDC, kteří zruší útok a podají nové instrukce.V místnosti s centrálním počítačem plazmovým hořákem upalte zámek a tyčí otevřete vnější paměťový kryt. Zadejte kód 04876 a otevřete vnitřní kryt. Vyjměte paměťový modul a nožem z něj vyndejte čip. Ten v laboratoři ve 3. patře dejte pod laser a vymažte ho. Čip vložte do modulu a zasuňte zpět, systém se restartuje a získáte přístup ke všem systémům. Můžete si prohlédnout konzoli u serveru, je tam pár zajímavých informací. V hlavní řídící místnosti vemte VR brýle, zapněte paprsky a vstupte do virtuáln í reality. Tam vypněte laserovou clonu před sejfem a deaktivijte dělo obranného systému. Sundejte si brýle a jděte do pokoje velitele, v šuplíku vemte druhý klíč a jděte k sejfu. Zasuňte klíče do zámků a zadejte kód 20991 pro otevření sejfu. Po otevření se podívejte dovnitř, zjistíte že sejf je prázdný.Spojte se s IDC a pošlou vám poslední instrukce. V patře 4. v zadní části skladu vemte klíč na zapuštěné matky, a v patře 3. v místnosti se zbraněmi vemte se skříně klíč k autodestrukčnímu systému a dvě bomby (jedna je ve skříni a druhá v krabici). Jděte do průchodu do rafinerie a chodbou k šachtě s evakuační raketou. Nahoře seberte se skříněk aktivační klíče, sjeďte výtahem dolů a v spodní místnosti vložte klíče do zámků. Zadejte startovací sekvenci 30957 a raketa se začne připravovat ke startu. Jděte do rafinerie, v prvním patře seberte v pokoji z horní poličky ovládání k bombě a jděte do rafinerační haly v druhém patře. V hale v zadní části otvřete pomocí vypínače šachtu k ložisku. V šachtě je nahoře tlačítko pro otevření krytu bomby. Otevřete poklop trubky vedoucí k ložisku. Klíčem odšroubujte 4 matky držící víko bomby. Vylezte na jeřáb a postupně odstraňte víko a přesuňte bombu nad šachtu. Shoďte bombu do šachty. Jděte k autodestrukčnímu systému a zasuňte aktivační klíč. Zadejte kód 11875. POZOR !!! Musíte mít u sebe obě bomby a ovladač. Aktivujte systém a jděte k evakuační raketě. Po vstupu do průchodu vypadne el. napájení v celé stanici. Jděte a na první dveře k evakuační šachtě umisťte bombu. Odpalte ji (musíte utéct mimo dosah výbuchu) a to samé proveďte i u druhých dveří. Nyní máte přístup k raketě a můžete odletět.

Pokračovat na článek


Sametová revoluce a revoluce českého internetu

Dnes už nikoho ani nenapadne, že byly doby, kdy internet nebyl a lidé místo vysedávání před obrazovkou počítače trávili čas povídáním se skutečnými lidmi. Je to náš každodenní pomocník, stejně jako telefon, mobil nebo lednička. Jako moderní vynález má ale i internet svoji zajímavou historii. A to i v české kotlině.V těchto dnech si připomínáme výročí 17.listopadu 1989. Česká republika začala novou etapu své historie a zemi se otevřely veliké možnosti. Platí toto tvrzení i pro sféru informačních technologií? Jak listopadová revoluce ovlivnila nástup internetové doby? Pojďme si projít historii českého internetu.Co nám přichystal světJako většina šikovných věcí, které byly původně vyvinuty za odborným účelem a dnes zpříjemňují život obyčejným lidem, byl i internet na počátku svého vývoje koncipován jako pomocník americké armádě. Ta v šedesátých letech hledala způsob, jak zajistit, aby armádní počítače na celém území Spojených států mohly mezi sebou bez problémů komunikovat. „Are you receiving this?“, to byla první věta, kterou v srpnu roku 1969 poslali výzkumníci z univerzity v Los Angeles. Tak vznikl dnes už legendární ARPANET. Postupně se připojovaly další instituce, především univerzity a výzkumníci hledali pro internet, jenž byl v té době čistě nekomerční záležitostí, to pravé využití. Dnes jeho všestrannost známe a pochvalujeme si ji den co den. Ale jak se světová síť dostala do nové a svobodné země?Homo habilisPrvní, z dnešního pohledu už prehistorická doba českého internetu vznikla na počátku roku 1990. V té době ještě v Československu neexistovala žádná pevná linka kromě těch telefonních. Proto se první pokusy o vytvoření počítačové sítě uskutečňovaly pomocí linek veřejné telefonní sítě. V březnu roku 1990 se do naší země dostávají odnože světové amatérské sítě FIDO a následně pak v květnu téhož roku evropská síť EUnet. O půl roku později k nám přichází síť zvaná EARN (zkratka znamená Europian Academic and Research Network). Zajímá vás, který počítač byl tím pionýrem, který měl ve svých pomyslných rukou moc nad první českou sítí? Prvním uzlem této sítě byl střediskový počítač IBM 4381, který „vládl“ v Oblastním Výpočetním Centru ČVUT v Praze. V době vysokorychlostního internetu je zajímavé poznamenat, že přenosová rychlost linky směřující z pražského uzlu do rakouského národního uzlu EARN v Linci byla 9600 bps…Homo erektusTo ale byla jen doba prehistorických experimentů. První opravdové pokusy o připojení do celosvětové sítě Internet proběhly dva roky po sametové revoluci – v listopadu roku 1991. Využilo se k tomu zmiňované připojení sítě EARN. A tím slavným dnem, kdy k nám byl zaveden interaktivní internet byl 13.2. 1992. K tomuto slavnostnímu aktu – k oficiálnímu připojení naší republiky k internetu - došlo na půdě pražského ČVUT.Homo neanderthalensisJiž rok před oficiálním připojení České republiky k internetu byl podáván návrh na vybudování celorepublikové sítě, jež měla být jakousi páteří českého internetu. Měla propojovat všechna tuzemská akademická centra. Vznikl projekt, podle kterého vznikly národní „páteřní“ sítě, česká síť a síť slovenská. Propojení obou těchto sítí bylo součástí právě českého projektu (dostal jméno FESNET – jako Europian Academic and Research Network). V průběhu roku si FESNET změnil počáteční písmeno na C a tím vnikl CESNET (Europian Academic and Research Network). Na Slovensku se zároveň začala budovat slovenská síť SANET (Slovak Academic NETwork). Síť CESNET měla původně jen hlavní uzly v Brně a v Praze. K nim se postupně připojovaly další uzly v univerzitních městech – v Českých Budějovicích, v Hradci Králové, v Liberci, v Plzni a tak dál. V roce 1993 měla síť CESNET už své uzly v jedenácti městech. Kromě hlavní linky Praha – Brno, která „valila“ rychlostí 64 kbps byla přenosová rychlost v rámci ostatních uzlů 19,2 kbps. Nechtěli byste se vracet do té doby, viďte?Na přelomu let 1994 a 1995 byla komunikační infrastruktura CESNETU prakticky hotová a pozornost vývojářů se přesunula k tomu, aby internet „švihal“ větší rychlostí, než byla rychlost šneka, a tím pádem také aby byl spolehlivější a bezpečnější.Homo floresiensisCESNET byl původně určen jen bohulibým čistě nekomerčním a akademickým účelům. Propojeny měly být především vysoké školy a vzdělávací instituce. Postupem času však zřizovatel internetu - Ministerstvo školství ČR – rozšířilo pravomoc českého internetu i na komerční sektor. Tento moment byl zřejmě prvním velkým obratem v historii českého internetu – výhody a nevyužitou kapacitu sítě mohly využívat jak nevýdělečné organizace, tak organizace výdělečné. Ze získaných prostředků pak CESNET mohl financovat svůj provoz a rozvoj. Tímto krokem se také stal CESNET zároveň poskytovatelem internetu. Nezůstal ovšem dlouho jediným. Firma COnet byla první čistě komerční firmou, jež zprostředkovávala připojení k internetu; začala provozovat síť CZnet, která vznikla jako odnož pražského uzlu sítě EUnet.A stejně jako kdysi podnikatelé platili astronomické cifry za to, že s sebou mohli vláčet těžký a málo funkční mobilní telefon, platili také dost velké částky za dost pomalý internet. Pro zajímavost: v říjnu roku 1994 jste si jako zisková organizace mohli pořídit připojení přes CESNET o rychlosti 19,2 kbps za „pouhých“ 33.970,-Kč měsíčně. Jako nezisková organizace jste asi deset tisíc ušetřili. Nabídka firmy COnet byla také „neodolatelná“ - za velmi slušné připojení 64 kbps jste zaplatili 120.000,-Kč měsíčně. No nekupte to… Pokud jste toužili připojit svůj jediný počítač ke světu, přišlo vás to s CESNETEM na měsíční paušál 2.940,- Kč - ziskové organizace – nebo 1.470,-Kč pro neziskové organizace. S COnetem to bylo levnější, platila se jen tisícovka, ale zase vám zaúčtovali 12,- Kč za každou minutu. Internet vám za tyto peníze fingoval „závratnou“ rychlostí 14,4 kbps.Homo sapiens Před rokem 1995 měla o internetu v České republice ponětí jen hrstka vyvolených. Důvodem bylo hlavně to, že komerční sféra byla stále velmi slabá. Monopol na poskytování veřejného přenosu dat měla společnost Telecom. Tento nežádoucí monopol však na sklonku roku 1995 skončil a pro komerční využití internetu se dokořán otevřely dveře. První rok po zrušení monopolu vrostl počet uzlů připojených k internetu o 104% a další rok o 105%. Internet do každé rodiny!Od roku 1995 tedy internet v českých podmínkách zažívá mohutný rozvoj. Aby se ale mohl internet stát plnohodnotným médiem, byla zapotřebí jen pořádně urychlit. V roce 1996 Ministerstvo školství schválilo, aby se Česká republika zapojila do tzv. projektu TEN-34 (Trans-Europian Network Interconnect at 34 Mbit/s), který měl vybudovat vysokorychlostní celoevropskou síť. Řešitelem tohoto projektu se stal CEESNET, z.s.p.o. – tedy sdružení zahrnující všechny vysoké školy a Akademii věd ČR. Abychom vás zbytečně neunavovali technickými podrobnostmi, přeskočme několik let a konstatujme, že se rychlejší internet šíří stejně jako ten původní pomocí strategických uzlů, a že projekt TEN-34 končí dne 30.11. 1998 s pozitivním výsledkem: podařilo se mu během necelých tří let zvýšit kapacitu mezinárodních linek z původních 2Mb/s na 34Mb/s. Kapacita nejdůležitějšího vnitrostátního spoje Brno – Praha vzrostla z 3Mb/s na 155Mb/s. S jídlem, jak známo, roste chuť a proto na tento úspěšný projekt ihned navázal projekt QUANTUM s podobným cílem: vybudovat evropskou akademickou síť o přenosové kapacitě 155Mb/s. Sdružení CESNET se stalo členem projektu QUANTUM již v červenci roku 1998.Vývoj techniky zastavit nelze a na přelomu tisíciletí si projekt QUANTUM mohl gratulovat. 10. února roku 2000 byl zahájen testovací provoz linky s rychlostí 2,5 Gb/s na trase Praha - Brno. A to z původního 64 kbps už je pořádný skok!Internet se komercializoval čím dál víc, avšak pouze v pozitivním slova smyslu. Objevují se další a další poskytovatelé internetu (v lednu roku 2000 bylo v naší republice více než 350 poskytovatelů), což znamená, že internet se stává čím dál rozšířenějším médiem a definitivně končí jeho vývojové a elitní období.Homo sapiens sapiensPro laika je historie českého internetu dovyprávěna, ti technicky založení zvědavci a různí „šťouralové“ však mohou namítat, že to ještě přece není všechno. Když se internet zrychlil natolik, že jej mohla využívat každá domácnost, zbývalo vyřešit otázku tzv. peeringu. Co to je peering? Protože na český trh vstoupilo množství poskytovatelů internetu, kteří mají vlastní linku do zahraničí, vznikl problém: jak spolu mohou dva tuzemští uživatelé internetu komunikovat, když jsou připojeni k různým poskytovatelům? Kudy budou probíhat data, která si vzájemně vyměňují? Pokud nejsou oba uživatelé vzájemně propojeni (tudíž spolu „nepeerují“), musejí data jednoho uživatele nejprve putovat linkou ven do zahraničí a poté zase jinou linkou zpět do země do počítače druhého uživatele. To je dost nepraktické, co? Chcete poslat svému sousedovi stručnou zprávu, ale místo aby vaše zpráva sestoupila dvě patra k počítači vašeho souseda, musí se vydat na dlouhou cestu třeba přes půl světa. Přenos se tím pádem zpomaluje, linky zahlcují, vše se blokuje, padá… Tento zapeklitý problém peeringu byl vyřešen tak, že se našla neutrální půda, na které se všechny sítě všech zúčastněných mohly propojovat, a data se tak nikde netoulala. Toto místo bylo nalezeno na půdě Českých Radiokomunikací, konkrétně v 10. patře televizního vysílače Praha - město (v Mahlerových sadech).Na historii českého internetu a na jeho rychlý růst se můžeme podívat také ze stránky statistických čísel. V roce 1999 bylo v České republice zaregistrováno asi 25 tisíc domén. V průběhu roku toto číslo roste asi o dva tisíce domén měsíčně. 1.4. roku 2000 pak existovalo více jak 53 tisíc domén. A to není žádný apríl. Český internet od dob sametové revoluce rychle rostl a bez většího škobrtnutí se stává nejdůležitějším médiem naší doby. Jeho další vývoj můžete každý den sledovat a na svém počítači. A samozřejmě na našich stránkách :)

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Televize

Digitálnímu vysílání

Digitální vysílání. Téma, které – soudě podle četnosti dotazů, jež k nám do redakce přicházejí – stále vyvolává mnoho otázek. Například pokud jde o rozsah pokrytí digitálním signálem, nutnost pořizovat si nový typ televizního přijímače nebo dekodér. Některé odpovědi najdete na následujících řádcích.Digitalizace je nevyhnutelnáSpousta problémů provázejících zavedení digitální televize nemůže nic změnit na tom, že rozjezd DTV je pouze otázkou času. Další rozvoj analogového vysílání totiž není možný. Kmitočtové spektrum jako přírodní zdroj je dnes prakticky vyčerpáno. Digitalizace je v tomto smyslu péčí o obnovitelný přírodní zdroj, zajišťovanou většinou státem (viz např. čl. 7 Ústavy ČR). Nové služby a technologie vázané na mobilitu vytvářejí tlak na omezování kmitočtových pásem vyhrazených pro televizi, a protože stávající přidělení těchto kmitočtových pásem bude na evropské i světové úrovni podrobeno revizi, bude se jí muset podřídit i Česká republika. Informační společnost, jejíž rozvoj je součástí Národní telekomunikační politiky (usnesení vlády ČR č. 324 ze 14. 4. 1999), má rostoucí nároky na šíři a formy přístupu k informacím a zábavě a digitalizace je jediný technologický postup, který to umožňuje.Výhody digitální televizeJednou z těch hlavních je fakt, že oproti analogové televizi ta digitální mnohem lépe využívá kmitočtové spektrum, jež je poměrně omezené. Jeden analogově vysílaný program zabírá jeho dost velkou část, v našich podmínkách konkrétně 8 MHz, což omezuje počet vysílačů, a tedy i programů. Digitální systémy dovolují v daném pásmu kmitočtů umístit větší počet programů, protože v jednom televizním kanálu jich lze pomocí multiplexu šířit několik (a k tomu navíc ještě další telekomunikační služby). Díky obrovské variabilitě digitálních přenosových systémů nelze přesně říci, kolika programy lze nahradit jeden analogový, ale při současném stavu techniky je reálné uvažovat o čtyřech až šesti. Navíc je vysílací sítě možné konstruovat tak, že všechny vysílače vysílají na stejném kmitočtu, diváci mají možnost výběru z mnohem rozsáhlejší programové nabídky než u analogové televize.Velkým problémem analogové televize je znehodnocení přijímaného signálu mnoha druhy rušení. Na řadě míst je sice možné zachytit spoustu televizních programů, ale žádný ve vyhovující kvalitě. Po obraze plují třeba různé šikmé pruhy (moaré) způsobené křížovou modulací nebo jiným rušivým signálem, jindy je obraz zašuměný nebo má takzvané „duchy“, což jsou vícenásobné kontury způsobené odrazy vysílaného signálu od kopců nebo budov. Signál digitální televize je vůči těmto typům zkreslení prakticky imunní. Navíc – i když se tato rušení vyskytnou – neprojeví se vůbec v kvalitě obrazu, nýbrž pouze například zhoršením dosahu vysílače. Jinými slovy, pokud digitální signál v místě našeho bydliště je v dostatečně silný, je příjem vysílaného obsahu vždy bezvadnýPro přenos analogové televize se u nás v současné době používá výhradně systému PAL (dříve to byl ještě SECAM), v USA je to NTSC. Všechny tyto systémy však mají společnou nevýhodu: pro přenos jasových i barevných informací používají stejné pásmo kmitočtů, takže se ani nejdokonalejším dekodérům nepodaří zcela oddělit tři barevné kanály (červený, zelený a modrý), které je teprve možné přivést do obrazovky. Výsledkem jsou často rozmazané barevné přechody nebo rušivé struktury v obraze. Digitální televize umožní přenášet všechny tři barevné složky nezávisle a zcela nás tak zbaví rušení, jimž odborníci říkají cross-color a cross-luminance. Výsledkem zřetelným pro diváka je podstatně čistější obraz.U digitální televize stačí k pokrytí stejného území výrazně nižší vysílací výkon vysílačeUmožňuje to takový typ modulace, u které pro dekódování stačí mnohem menší odstup užitečného signálu od šumu. Můžeme tedy říci, že vysílání digitální televize je nejen levnější než vysílání analogové, ale že digitální televize je navíc i ekologická.Zatímco příjem analogového televizního signálu v jedoucích vozidlech není prakticky možný vůbec, digitální vysílání dovoluje používat přenosné přijímače s jednoduchými anténami, aniž by jejich poloha nějak ovlivňovala kvalitu zvuku nebo obrazu, takže i příjem televizního vysílání v jedoucích vozidlech je (za předpokladu dostatečné síly signálu) naprosto kvalitní. Digitální přenosové systémy umožní, aby se základním formátem stal obraz s poměrem stran 16:9, který lépe odpovídá fyziologickým aspektům lidského vidění a umožní lépe využít velkoplošné obrazovky. Jednodušší bude i převod kinematografických filmů pro televizní vysílání. Digitální technika umožní ve vysílání rovněž široké využití vícekanálových zvukových systémů (Dolby Digital, DTS), známých doposud jen z kin nebo nosičů DVD.Změní se doplňkové služby televizního vysíláníTeletext získá prvky podobné internetu, v domácích videích bude možné pásek nahradit harddisky. Divák tak ve znatelně větší míře přestane být vázán na časový program televizních stanic a získá mnohem větší svobodu při rozhodování o tom, co sledovat. Navíc si bude moci vybírat jen pořady, jaké chce skutečně vidět, a vytvořit si z nich svůj individuální program v čase, který mu vyhovuje. To vše bude moci být zjednodušeno a automatizováno díky dokonalému popisu vysílaných programů v elektronickém průvodci.Digitální televize nemusí být jen pasivním prostředkem zábavyMožnosti zavést interaktivitu přinese i zpětný proud dat směrem od diváka. Způsobů, jak toho využít, se dá vymyslet nepřeberné množství. Diváci budou například moci hlasovat v soutěžích či anketách, účastnit se diskusí a podobně. Obousměrný tok informací jistě přinese časem i nový systém televizních výukových programů (například jazyků), jež umožní prověřovat divákovy znalosti, hodnotit je atd. Podobu zřejmě změní i diskusní pořady, protože každý divák bude moci aktivně reagovat a jeho reakce okamžitě získá moderátor. Interaktivita umožní i domácí elektronické bankovnictví, elektronické nakupování, elektronickou poštu pro každého, atd. Velkou radost přinese interaktivní digitální televize milovníkům sportu. Budou si moci sami vybrat, z pohledu které kamery chtějí vidět zpomalené záběry podařené akce či gólu, nebo dát přednost dalšímu ději na hřišti bez opakování. Milovníci formule 1 i jiných podobných soutěží si zase mohou zvolit, jestli raději uvidí závod prostřihávaný z různých kamer nebo třeba jen z té, co je na přilbě jejich oblíbeného závodníka. Divák si také bude moci zvětšit vybrané detaily. Spolu s digitálním televizním signálem lze šířit i digitální rozhlasový signál nebo internetBrzy by se proto měly objevit systémy kombinující televizi s počítačem, což dále výrazně rozšíří uživatelovy možnosti. Výhody digitální televize se dotknou i výrobců televizních přijímačů a set-top boxů. Jednak je samozřejmě v jejich zájmu přicházet na trh stále s něčím novým, co by diváky přitáhlo a přimělo ke koupi nového výrobku, ale digitální technika umožní hlavně značné úspory při výrobě, nastavování a oživování nových přístrojů.Nevýhody digitální televizeDiskuse se vedou zejména o stupni komprese obrazu. Samozřejmě, pokud obraz komprimujeme tak, že zanedbáme nejen nadbytečné, ale i nepodstatné informace, nikdy nezískáme původní obraz (ztrátová komprese). A je možné se dohadovat o tom, jaký detail, jaká informace je ještě podstatná a která je nepodstatná. Horší však je, že ono rozhraní mezi podstatným a nepodstatným bude jiné nejen u každého diváka, ale i u každého typu obrazu. Mnoho času bylo proto věnováno subjektivním testům, jaký stupeň komprese je ještě přijatelný a jaký je už rušivý. Ekonomové a manažeři televizních společností mají samozřejmě snadno pochopitelnou snahu ušetřit finance za přenosové trasy, zatímco inženýři, zejména ti „ze staré školy“, se snaží o co nejdokonalejší obrázky, nejraději úplně bez komprese, k jejichž přenosu jsou ovšem zapotřebí podstatně vyšší (a dražší) datové toky. Pravda je přitom – jak už to bývá – někde uprostřed. Pokud běžný divák nevidí rozdíl mezi nekomprimovaným a komprimovaným obrázkem, pak je jistě zbytečné ony nepodstatné informace přenášet. Pokud však zvítězí ekonomika a divákovi budou televizí servírovány obrázky ne nepodobné několikrát kopírovanému záznamu VHS, pak to taková stanice jistě pocítí na podstatném poklesu sledovanosti. Problémy souvisejí i se zaváděním digitální televize do praxePotíže působí určitá „setrvačnost“ koncových uživatelů a jejich neochota investovat do nové technologie. Ukazuje se totiž, že podstatná část diváků je v podstatě spokojena s rozsahem a kvalitou stávajícího analogového vysílání. Mnozí mají přístup k satelitnímu či kabelovému šíření programů, jejichž množství a pestrost považují za zcela dostatečné. Pořízení set-top-boxu, případně nákup poměrně drahého digitálního TV přijímače, se tak řadě domácností jeví jako zbytečný výdaj.Pro vysílatele představuje digitalizace zejména vysoké dodatečné náklady na paralelní šíření signálu dvěma cestami (analogově a digitálně) po dobu trvání přechodného období, které může být dost dlouhé (i pět a více let). Mnozí vysílatelé navíc plánují rozšíření své programové nabídky, což vyžaduje další značné investice. Je také nutné vybudovat sítě zemského digitálního vysílání v kmitočtovém pásmu, kde v současnosti pracují analogové vysílače (zpracovat projekty sítí, projekty rekonstrukce a výstavby, obměnit vysílače, vystavět nová střediska atd.). V kmitočtovém spektru jsou při zavádění digitálního vysílání nezbytné velmi rozsáhlé přesuny, což vyžaduje dokonalou mezinárodní koordinaci. V důsledku těchto změn dochází k postupnému omezování funkce analogových systémů, a tím i ke zhoršení příjmu stávajícího analogového vysílání v některých lokalitách. V neposlední řadě je nutné ošetřit celý proces přechodu na digitální vysílání nezbytnou legislativou. Na příkladě České republiky lze ukázat, že právě to může nakonec zavinit zásadní zdržení realizace digitální technologie.Jak je ČR pokryta pozemským digitálním vysíláním?Dnes je možné přijímat řádné vysílání DVB-T prostřednictvím vysílačů umístěných na území Prahy a Brna (v brzké době i Ostravy) v těchto lokalitách:Praha-město (Mahlerovy sady), Praha-Cukrák, Brno-Hády, Brno-město (Barvičova) a od února 2006 i Ostrava (Slezská Ostrava) – řádné vysílání ČRa, multiplex A. Praha a blízké okolí mají tedy zajištěnu možnost příjmu mnohdy jen na vnitřní náhražkovou anténu; v případě kvalitní střešní antény je možný také dálkový příjem na většině území Středočeského kraje. Podrobnější informace o pokrytí signálem jednotlivými projekty vysílání DVB-T lze najít například na internetové stránce http://digitalnitelevize.cz/informace/dvb-t/dvb-t-v-ceske-republice.html nebo konkrétně o multiplexu A na serveru společnosti Radiokomunikace, a.s.Je ke staršímu televizoru nutné pořizovat nový typ přijímače?Není. K příjmu digitálního vysílání na běžných analogových televizorech slouží právě ona zmiňovaná „krabička", správněji DVB-T set top box. Vedle toho se na trhu objeví i televizory umožňující přímo příjem vysílání DVB-T. Situaci lze přirovnat k zavádění druhého programu počátkem 70. let minulého století. Majitelé starších televizorů si kupovali tzv. konvertory, které jim umožnily příjem 2. programu Československé televize. Vedle toho ovšem byly v prodeji i nové televizory s už vestavěnými příslušnými obvody, jež v krátké době z trhu vytlačily televizory jednoprogramové. Stejný průběh bude mít nejspíš i proces zavádění digitálního vysílání.Je nutné pořizovat „krabičku“ na satelitní příjem vysílání?Nejspíš nikoliv. Z technického hlediska je „krabička“ pro příjem vysílání DVB-T vlastně obdobou satelitního přijímače. Vlastníme-li tedy digitální satelitní přijímač, nejspíš nebudeme potřebovat přijímač DVB-T. Vše ovšem záleží na tom, jestli budou jak na satelitu, tak v terestriálním vysílání dostupné tytéž služby, o které budeme mít zájem. Bude se digitálně vysílat jen ve formátu 16:9?Pravděpodobně ne. V archivech je celá řada pořadů vyrobených ve formátu 4:3, které budou televizní společnosti stále využívat. Vysílání pouze ve formátu 16:9 lze očekávat snad jen u specializovaných filmových kanálů, které nebudou sahat pro archivní filmy, protože drtivá většina nové filmové produkce je už širokoúhlá.Zasáhne digitální vysílání i příjem ČT přes kabelové televize?I když Česká televize dává své programy kabelovým společnostem pouze k dispozici, rozhodně jim i jejich zákazníkům – divákům – zavedení trvalé digitální služby život zpříjemní. Naše programy ve vynikající technické kvalitě budou moci pro svoji síť její provozovatelé získat snadněji než dosud a nic jim nebude bránit obohatit programovou nabídku o další kanály, které jsou z analogových vysílačů nedostupné. Při dalším rozvoji digitálních služeb však bude vznikat tlak na provozovatele kabelových sítí, aby své systémy náležitě modernizovali.Přijímače pro DVB-TV souvislosti se zahájením řádného provozu se budou spotřebitelé jistě zajímat o to, jaký přijímač si vlastně koupit, proč jsou některé dražší a jiné levnější, na co si dát při výběru pozor, atd. Právě jim jsou určeny následující informace:Digitální vysílání lze zachytit přijímači nesoucími logo DVB-T. Samozřejmě pouze tam, kde bude signál z digitálního vysílače dostupný. Zmíněné logo můžeme v zásadě najít buď na tzv. integrovaných přijímačích, tedy na televizorech, které jsou již pro digitální příjem vybaveny, nebo na tzv. set-top-boxech, což jsou vlastně jakési konvertory, jež digitální vysílání převedou na analogové signály, které lze zavést do běžného televizoru. Nejsnáze tento druhý typ přijímačů můžeme přirovnat k satelitním přijímačům, pamětníci si také mohou vzpomenout na krabičky, jež se počátkem 70. let používaly pro příjem 2. televizního programu. Elegantnější (a také dražší) je samozřejmě první řešení, které si zvolí nejspíš ti, kdo stejně chtějí svůj televizor vyměnit. Bohužel na našem trhu jsou zatím pouze dva či tři typy takových přístrojů, takže není zatím z čeho vybírat. Ovšem jejich podíl se bude jistě zvyšovat a ceny klesat. Pro uživatele je takové řešení komfortnější už jen proto, že vystačí s jediným dálkovým ovladačem. Naopak dvěma ovladačům se nevyhneme u řešení se set-top-boxem, ale tam si už dnes můžeme vybírat z desítek typů na trhu, a to dokonce v širokém rozsahu cen.Novinkou digitální televize je divákova možnost ovlivňovat parametry a vlastnosti zvukového doprovodu. Vedle svobodné volby poslouchat pořad mono, stereo nebo vícekanálově, lze současně přepínat jazykové mutace pořadu, aktivovat výše popsané služby pro handicapované diváky nebo ve večerních hodinách uměle snížit poměr hlasitých a tichých pasáží, aby televizní přístroj nerušil okolí.DVB přinese radikální zkvalitnění dosavadního diváckého zážitku. Vedle zavedení širokoúhlého formátu obrazu poskytuje bohatou paletu různých forem zvukového doprovodu. Tyto možnosti lze – vedle uplatnění prostorového zvuku – využít i jako podporu handicapovaným divákům.Často uváděnou atraktivní variantou digitálního vysílání je možnost zvolit u vybraných pořadů pohled na snímanou scénu podle vlastních představ. Původně se počítalo s uplatněním tohoto typu služby u sportovních pořadů, postupně jsou však nacházeny divácky velmi přitažlivé aplikace ve vazbě na tzv. virtuální studia. Digitální vysílání počítá s aktivní rolí diváka zajištěním jeho zpětné vazby na televizní studio a program s mnoha variantami této služby.Datové služby – i v tomto případě jde o zcela novou kvalitu výjimečnou v tom, že už nemusí být bezpodmínečně vázána na přenášený program.V této souvislosti se hovoří nejčastěji o poskytování internetových služeb, dálkové ovládání divákova set-top-boxu zabezpečí rovněž datová služba, která tak nabídne rozsáhlé možnosti kreativity nacházení dosud netušených výrazových možností televizního programu.Za velmi významné lze pokládat postupné zdokonalování doprovodných informací o nabízených programechV rámci digitálního TV vysílání se počítá s přenosem popisných údajů jednotlivých programů, na jejichž základě bude divák moci využívat službu Elektronického programového průvodce (EPG). Přijímač tak získá souhrn informací o zachytitelných programech a bude schopen divákovi nabídnout skutečně dokonalé podklady pro jeho volbu. Ve své jednodušší formě bude služba připomínat výrazně zdokonalený teletext, v té vyšší interaktivní multimediální magazín, třeba s ukázkami jednotlivých pořadů a hlavně s možností pomáhat divákovi při výběru pořadů podle jeho přání a představ.Bezprostřední vazbu na veřejnou službu má i to, že podtitulky pořadů lze v rámci DVB nabízet v datové formě, čímž divák získá nástroj, kterým bude schopen ovlivnit jejich podobu (barvu, velikost a typ písma) či umístění textu na zobrazovací ploše.Doprovodná data napomohou divákovi v dokonalé orientaci uvnitř široké programové nabídky a ve výběru pořadu, zprostředkují mu podrobnější informace o tvůrcích a následně zvýší jeho komfort při sledování televize.I v oblasti datových služeb existují možnosti podpory handicapovaných diváků. Jsou orientovány na tři okruhy potenciálních uživatelů: jsou to jednak diváci s poruchami sluchu, kteří jsou však schopni číst, druhou skupinu tvoří lidé s poruchami vidění, v té poslední jsou osoby neslyšící, jejichž prioritním komunikačním prostředkem je znaková řeč. Znaková řečTato služba je ve své standardní podobě v České televizi dlouho využívána. Lze tušit, že DVB nabídne její poněkud vyšší formy. Zatímco ostatní podpora postižených diváků, jako je popis obrazové scény pro nevidomé či podtitulkování pro sluchově handicapované, jsou součástí televizního vysílání akceptovatelnou pro celou širokou obec diváků, pro znakovou řeč se hledají taková technická řešení, aby ji mohli aktivovat jen ti, jimž je určena. Pokud by byl interpret znakové řeči nedílnou součástí obrazové scény, mohl by běžného diváka rozptylovat. Je to možná jeden z důvodů, proč bývá znaková interpretace omezována pouze na pořady zpravodajského typu. Některé společnosti opatřují své pořady znakovým doprovodem až při jejich reprízování v neatraktivních časech. Z těchto důvodů by byl optimální systém umožňující divákovi volbu využít či nevyužít při sledování pořadu podporu znakovou řečí. Jako velice perspektivní řešení se jeví distribuce samostatného kanálu s touto informací v rámci doprovodných datových služeb. Jako doklad toho, že se metoda opravdu rozvíjí, mohou sloužit úvahy o možnosti datově ovládat pohyby virtuálně modelované postavy na divákově straně při respektování nezbytného rozlišení detailů dlaní a mimiky obličeje, obrazových prvků klíčových pro vyjádření znakové řeči.PodtitulkováníJde o známé téma, ale nás tentokrát bude zajímat pouze role podtitulků sloužících sluchově handicapovaným divákům. Předmětem probíhajících diskusí je optimální forma distribuce podtitulků a definice jejich vhodné podoby. Podnětem pro otevření této problematiky jsou vážné výhrady vůči dosavadní praxi distribuce podtitulků pevně vložených do obrazu. Řešena je otázka jejich správného umisťování, dobré viditelnosti na barevně proměnném pozadí obrazové scény, velmi závažné připomínky směřují ke vhodnému uspořádání podtitulků.Výhodné je podpořit orientaci v podtitulcích využitím rozdílných barev písma. Divák si velmi rychle osvojí, jakou barvou písma jsou vyjadřovány dialogy které postavy, a hovoří-li se mimo obraz, je takové rozlišení dokonce velmi užitečné. S citem se musí volit, kolik pro děj klíčových postav bude barevně rozlišováno, protože příliš vysoký počet by působil rušivě. Jiný názor doporučuje použít barvu pro vyjádření typu zobrazovaného textu. Dialogy jsou například standardně vyjadřovány modře, zelená patří zpěvu a žlutě jsou zobrazovány hlasy z ozvučovacích zařízení, rádia či telefonu. Pro děj důležité zvukové efekty je nutné rovněž vyjadřovat podtitulkem (bouchnutí dveří či zvonek telefonu). Jak je vidět, dá se toho na podtitulcích ještě dost vylepšovat. Nejen jejich grafická interpretace a dramaturgie, ale i jazyková kultura je vnímána jako nedílná vlastnost. V odborných studiích, které se tímto problémem zabývají, se oprávněně tvrdí, že obsahově kvalitní podtitulky hrají v životě handicapovaných uživatelů podobnou roli jako nutnost obklopovat dítě dokonalým jazykem v době, kdy se učí mluvit. Nesporný význam mají kultivované podtitulky i pro obyvatele, pro něž je domácí jazyk jazykem sekundárním, jinými slovy, čistotou podtitulků lze napomoci tříbení jazyka.Zvukové podtitulkyTato služba má být jakousi variantou popisu obrazové scény a vychází z předpokladu, že zahraniční film není nákladně dabován, nýbrž odbavován pouze s podtitulky v národním jazyku (tentokrát nikoliv jako kompenzace sluchově postižených). Takové podtitulky distribuované ve formě doprovodných dat je pak možné pomocí hlasové syntézy u diváka využít k čemusi, co se sice podobá službě Popis obrazové scény, ale liší se od ní zásadně tím, že neobsahuje popisy situací, které nelze z dialogu odvodit. V každém případě se však o vítané zpřístupnění děje zahraničního filmu retardovanému divákovi rozhodně jednat může. Názoru, že oproti Popisu obrazové scény je zde řada omezení, lze oponovat tím, že služba má předpoklady nalézt daleko širší uplatnění u jiné skupiny diváků než jsou nevidomí. Jsou tím míněni lidé, jimž činí potíže sledování rychlého originálního dialogu a srozumitelnost jim snižuje doprovodná hudební a ruchová složka pořadu. Půjde o osoby dyslektické, starší či mentálně retardované, které upřednostní „hovořící titulky“ kvůli jejich stručnosti a srozumitelnosti. Úspěšnost zavedení zvukových podtitulků je silně vázána na pokrok v oblasti syntetizované řeči. Počítá se se syntézou mužského a ženského hlasu a Česká televize věnuje této oblasti velikou pozornost. Podporou univerzitního výzkumu pomáhá vytvořit český modul profesionální hlasové syntézy.Zvukový doprovod v rámci digitálního vysíláníV oblasti zvuku nabízí digitální televize možnosti dosud nevídané. Nejde přitom výhradně o zdokonalování divákova zážitku vícekanálovou reprodukcí, což je rozhodně velikým lákadlem, ale i o podporu handicapovaných diváků. Dnes už lze pokládat za neoddiskutovatelné, že vícekanálový zvuk se stává synonymem moderních multimediálních řešení. Digitální televize se k této zásadě plně hlásí a podporuje ji řadou technických opatření a modernizačních kroků. Ani programově nebude obtížné poskytovat divákovi dostatečný počet pořadů s prostorovým zvukovým doprovodem: vždyť filmy, oblíbená programová složka většiny televizních kanálů, jsou standardně vybavovány takto vyspělým zvukem už řadu let, díky čemuž mohou televizní společnosti – mají-li dostatek přenosové kapacity v rámci vysílání DVB – poskytovat hluboký zážitek všem majitelům domácích kin. Pro ně se tak TV vysílání stává vedle dosud dominantních disků DVD významným a kvalitním signálovým zdrojem.Přestože by to diváka vlastně vůbec nemuselo zajímat, může být užitečné uvést některé problémy přechodu na multikanálové vysílání. Jde o rozpor v tom, že vedle vícekanálové verze je stále nutné odbavovat směrem k divákovi i doprovod stereofonní. Musí to tak být proto, že dosud neexistuje standard pro elektronickou konverzi signálu z vyšší verze na nižší přímo v divákově zařízení. Podobu zvukového stereoobrazu je proto nutné vytvořit ve studiu a samostatně odvysílat. Pokusy v této oblasti prokázaly, že odlišný postup vede ke stížnostem diváků na srozumitelnost nebo k velmi striktním a omezujícím pravidlům pro vícekanálový mix zvuku. Tím však komplikace nekončí. Originální filmový zvuk je připraven pro dokonale akusticky upravený kinosál náležité kubatury a počítá se zcela soustředěným a vnějšími vlivy nerušeným divákem. Používaný zvukový doprovod tak může být konstruován optimálně, s ohledem na velkoplošný obraz, a může využívat širokou dynamiku, neboli vysoký poměr mezi nejhlasitější a nejtišší částí filmu. Divák televizní má však podmínky pro sledování pořadů zcela odlišné. Jeho byt nebývá speciálně akusticky upraven ani izolován od okolního dění a kvalita jeho reprodukčního zařízení za tím v kině zpravidla silně pokulhává. Těmto okolnostem je tedy nutné parametry doprovodného zvuku přizpůsobit: snížit dynamiku zvuku, zdůraznit dialogy, případně upravit šíři zvukové báze a kompenzovat tak rozpor mezi mamutím plátnem kina a dosud běžnými úhlopříčkami televizních přijímačů. Ověřeným řešením radikálního zdokonalení přínosu vícekanálového zvukového doprovodu v domácích podmínkách je jedině výroba televizních verzí filmových projektů. (podle Milan Gazdík, Česká televize)

Pokračovat na článek


Česko na cestě K DIGITALIZACI

Digitální terestrické vysílání je právem považováno za jednu z hlavních perspektiv v rozhlasovém a televizním vysílání ve třetím tisíciletí.K objektivním pozitivním důvodům pro přechod na digitální vysílání patří především zlepšení technické kvality televizního přenosu a obrazu spolu s širším využitím možností doplňkových datových služeb. V našich podmínkách pak k významným výhodám digitálního vysílání patří časově již blízké zásadní zvýšení programové nabídky a rozšíření plurality vysílání, dosud u nás omezené technickými kapacitními limity analogového způsobu vysílání.K dalším faktorům působícím ve prospěch DVB se dá řadit celkový technologický rozvoj v IT průmyslu a ve výrobě elektrotechniky. Velmi významným impulzem pro digitální vysílání je i jeho postupný rozvoj v sousedních evropských státech.Vytvořit dostatečný prostorPřechod na digitální vysílání v Evropě a výsledky mezinárodních jednání o přerozdělení kmitočtového spektra vedou k postupnému omezování a ukončení analogového vysílání, které je již technologicky i kapacitně značně limitováno. K vytvoření dostatečného prostoru pro budoucí digitální vysílání v ČR je ale nutné v nejbližším období uvolnit kmitočty dosud využívané pro analogové televizní vysílání tak, aby mohly být kompletovány další nové digitální sítě. V současnosti jsou k dispozici tři územně omezené sítě, provozované třemi telekomunikačními operátory.Vysílání na dočasných přechodných digitálních sítích navázalo na několikaleté experimentální projekty (od roku 2000). V loňském roce došlo k zahájení řádného digitálního vysílání, ovšem jen několika již licencovaných televizních a rozhlasových programů a na omezeném území - především ve velkých městech a přilehlých aglomeracích. Dnes je v ČR k dispozici také možnost televizního příjmu prostřednictvím satelitu, kde již digitální vysílání probíhá v systému DVB-S nebo díky službám kabelových operátorů. V případě distribuce prostřednictvím kabelové televize bylo i u nás letos zahájeno digitální vysílání DVB-C.Dotkne se každéhoDigitalizace vysílání představuje konkrétní příklad konvergence vysílání a telekomunikací. Nástup digitálního vysílání ale samozřejmě nelze považovat za úplně jednoduchou záležitost. I s ohledem na fakt, že změna způsobu televizního a rozhlasového příjmu se dotkne prakticky všech obyvatel, kteří si pro digitální příjem musí pořídit tzv. set top boxy nebo rovnou integrované digitální přijímače, jde také zároveň do jisté míry i o věc „politickou“.Problematická je též přechodná etapa souběhu obou způsobů vysílání a nevyhnutelná duplicita nákladů především u dosavadních provozovatelů vysílání a také vypořádání přechodu současných provozovatelů na nové technologie přenosu při zachování jejich základních zákonných práv a případných nároků.Přechod na digitální vysílání neprobíhá ani v řadě zahraničních evropských zemích zcela jednoduše a bez problémů. Také v České republice nevychází celý proces z jednoduchých a pro tak náročnou komplexní změnu příznivých podmínek. Naše země patří ke státům s nejvyšším podílem obyvatelstva s dosavadním analogovým terestrickým příjmem televizních programů - jedná se asi o 80 % veškerého obyvatelstva.Podobně nevýhodné poměry jsou z evropských států zřejmě pak už jen v Chorvatsku. Naopak například v Německu, kde došlo v Berlíně k úplnému vypnutí analogového vysílání již před několika lety, se jednalo o změnu způsobu televizního příjmu pouze asi u 6 % obyvatel.Ohledně perspektivy digitalizace zatím stále hovoříme zejména o trhu televizním, digitální rozhlas zatím nemá na růžích ustláno ani v zahraničí, kde je digitální vysílání v plném provozu delší dobu.Domácí rozhlasový trh se navíc dlouhodobě potýká s určitou přeplněností rozhlasových formátů.Jedno z nejsložitějších obdobíPřechod na digitální vysílání v České republice je jedním z nejsložitějších období, kterým elektronická média v posledních letech procházejí. Celý proces, a hlavně přípravy na tento technologický zlom probíhají i u nás již od minulého století. Už v roce 2000 byla zpracována první koncepční představa o přechodu z analogového na digitální vysílání. V té době již probíhalo experimentální digitální vysílání provozované českými Radiokomunikacemi a. s. a společností Czech Digital Group. První strategický dokument vznikl v rámci činnosti meziresortní Skupiny pro digitální vysílání (SDV) při Radě pro rozhlasové a televizní vysílání již v létě roku 2000 a stal se základem budoucí Koncepce přechodu na digitální vysílání v ČR, kterou přijala vláda v roce 2001. Po volbách v roce 2002 bylo rozhodnuto o vzniku nového samostatného Ministerstva informatiky ČR. V roce 2003 bylo Ministerstvo informatiky ČR pověřeno i agendou spojenou s digitalizací. Práce se hlavně soustředily na zcela nový telekomunikační zákon -o elektronických komunikacích.Vláda uložila ministerstvu informatiky, aby ve spolupráci s ministerstvem kultury zpracovalo aktuální podobu Koncepce přechodu na digitální vysílání. Tento dokument vzala poté v roce 2004 česká vláda na vědomí jako tzv. Koncepci zahájení digitálního vysílání v České republice pro roky 2004-2008. Současně bylo rozhodnuto o vypracování zcela nového strategického plánu pro digitální vysílání v průběhu dalšího roku. Na konci roku 2004 vyhlásila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) podle tehdy platného zákona nové licenční řízení na digitální televizní licence pro pozice ve dvou multiplexech, vždy s kapacitou pro 4 TV programy - síť „B“ a síť „C“ (síť „A“ nebyla předmětem tendru, neboť již v té době byla plánována pro programy České televize).K dispozici bylo tehdy celkem 8 programových pozic, některé z nich byly vymezeny pouze pro regionální vysílání. Tendr byl v počátku kritizován poslanci Parlamentu a Rada byla žádána o vyčkání na přijetí zákonných úprav. Soutěž se nakonec protáhla na mnoho měsíců a RRTV jej ukončila na jaře letošního roku, když rozhodla o udělení prvních digitálních licencí. Nové licence získaly programy s poměrně bohatou programovou nabídkou -jedná se o projekty Z1, Febio TV, TV Pohoda, RTA, TV Barrandov, TV Óčko.Letošek zlomovým milníkemRok 2006 se pak z hlediska digitálního vysílání v České republice stává celkem zlomovým milníkem. Kromě projednání a závěrečného schválení novely mediálního zákona a dalších souvisejících předpisů připravilo letos ministerstvo informatiky ve spolupráci s ministerstvem kultury zcela novou Koncepci rozvoje digitálního vysílání v ČR. Po poměrně široké diskusi a za spolupráce s dalšími institucemi, zejména s Českým telekomunikačním úřadem, vznikl zcela nový dokument, reagující na aktuální skutečnosti ve vývoji digitálního vysílání u nás.Byl jmenován Národní koordinátor pro digitální vysílání v ČR a jeho zástupce, vznikla Národní koordinační skupina (NKS) pro digitální vysílání a schváleny byly základní principy informační a komunikační kampaně k rozvoji digitálního vysílání v ČR.Obecným úkolem pro NKS je zajistit podporu rozvoje digitálního vysílání v ČR. Ve své činnosti NKS v žádném případě nenahrazuje kompetence a odpovědnost samostatných nezávislých regulátorů nebo kompetentních orgánů státní správy, ale zajišťuje meziresortní provázanost a koordinaci všech postupů.NKS připravuje realizaci informační a komunikační kampaně v jednotlivých etapách celého procesu (podrobněji na str. 16).Schválený Statut NKS upravil pravidla fungování NKS, a především možnost vzniku pracovních skupin. V první fázi byly vytvořeny skupiny: technická, legislativní a skupina pro trh a obsah. NKS se v současnosti soustředí i na hledání dalších možností financování a podpory celého procesu digitalizace včetně využití evropských fondů nebo případně spolupráce s neprofitními asociativními projekty.Významným dokumentem, který je zakomponován jak v koncepčních materiálech, tak i v legislativě, je vytvoření Technického plánu přechodu (TPP). Dokument, který má charakter tzv. opatření obecné povahy, dokončuje ČTÚ.„Jízdní řád“ digitalizaceTPP se stává jakýmsi „jízdním řádem“ české digitalizace, ve kterém jsou zahrnuty časové a technické postupy při ukončování analogového vysílání na jednotlivých vysílačích a v příslušných oblastech spolu s harmonogramem zahajování digitálního vysílání. Poměrně vzrušená debata se v poslední době vedla kolem konečných termínů vypnutí, když zejména noví držitelé digitálních licencí přirozeně požadují co nejrychlejší postup vypínání analogu. Očekává se přijetí kompromisního řešení, které by nevytvářelo zbytečné časové prodlevy při respektování stávajících závazků a práv dosavadních provozovatelů.Současní provozovatelé celoplošného vysílání mají podle zákona nárok na další nové bonusové licence, budou-li souhlasit s TPP a umožní-li tak rychlejší ukončení analogového vysílání a dispozice uvolněných kmitočtů pro digitální vysílání.Konečný termín ukončení analogu je podle Evropské komise očekáván do roku 2012, stejně tak je i ve schválené Koncepci. Aktuální plán předpokládá ukončení televizního analogového vysílání v ČR do konce roku 2010 s tím, že je možné ještě v průběhu celého procesu tento termín zkrátit.Po dohodě všech zainteresovaných provozovatelů a s ohledem na postup digitálního vysílání v sousedním Německu a s tím spojenými problémy, včetně rušení televizního signálu v českém pohraničí, bude zahájen pilotní projekt vysílání DVB-T a definitivního vypnutí analogu v oblasti Domažlicka - proces bude zahájen již v závěru letošního roku a skončí na jaře 2007. Následně se předpokládá podobný postup v případě vysílače Buková hora na severovýchodě Čech. Další regiony budou řešeny již podle Technického plánu přechodu.Ještě mnoho času, úsilí i penězV letošním roce se tak po dlouhých přípravách a po poměrně složitých jednáních podařilo zkompletovat základní koncepční a legislativní podmínky pro plnohodnotné zahájení digitálního vysílání, se všemi jeho výhodami a novými možnostmi. Český divák tak již v průběhu příštího roku bude mít možnost prostřednictvím terestrického příjmu sledovat podstatně větší počet domácích televizních programů v digitální kvalitě.I přes optimismus je ale třeba počítat s tím, že celý proces přechodu na digitální vysílání si u všech zainteresovaných subjektů a institucí vyžádá ještě mnoho času, úsilí a samozřejmě i finančních nákladů.Změna způsobu rozhlasového a televizního vysílání na digitální se dotkne prakticky všech obyvatel.ČR patří ke státům s nejvyšším podílem obyvatelstva s dosavadním analogovým terestrickým příjmem.*** DIGITALIZACE V ČRV návaznosti na dohody mezinárodní telekomunikační unie ITU a závěry konference o přerozdělení kmitočtového spektra v Ženevě v letošním červnu disponuje Česká republika kapacitou pro asi 6 celoplošných sítí. První 4 sítě jsou již telekomunikačním regulátorem ČTÚ vyčleněny pro digitální vysílání v systému DVB-T, další sítě budou kompletovány po ukončení analogového vysílání s tím, že je možné jejich využití pro mobilní digitální vysílání nebo pro vysílání v systému vysoké obrazové kvality HDTV (High Definition TV). Dosavadní 3 sítě budou transformovány na definitivní sady kmitočtů pro celoplošné televizní vysílání a vznikne také zcela nový digitální multiplex pro veřejnoprávní média. Jedna digitální síť při současné nejběžněji používané kompresní technologii umožňuje vysílání 4 až 5 televizních programů.DIGITALIZACE A LEGISLATIVAPřechod na digitální vysílání vyžaduje také nezbytné legislativní úpravy. Dosavadní období, které bylo zejména v mediální oblasti v předchozích letech poměrně silně poznamenáno konfliktem kolem televize Nova nebo kontroverzemi v ČT na přelomu století a všemi změnami v mediálních Radách, vedlo k postupnému vtažení politiky do řešení jinak spíše technických věcí. Projednávání mediální legislativy je vždy poznamenáno poměrně dlouhými diskusemi. Podobně tomu bylo i v případě tzv. digitální novely zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (zákon č. 231/01 Sb. z roku 2001). Původní záměr projednat a schválit zákonné úpravy pro digitální vysílání v rámci nového zákona o elektronických komunikacích se nepodařilo splnit a v roce 2004 bylo řešení legislativního rámce pro digitální vysílání na základě politické dohody vyčleněno a ponecháno jako samostatné návazné řešení ve formě vlastní samostatné novely zákona.         Projednávání tohoto návrhu pak v Parlamentu ČR probíhalo v několika etapách a po několikerém přerušení a vrácení zpět k projednání do příslušných parlamentních výborů byl konečný návrh po téměř 18 měsících definitivně přijat až v květnu 2006. Nová zákonná úprava řeší nově mj. i základní vztahy mezi účastníky digitálního vysílání a podmínky pro udělování digitálních licencí. Zákon spolu s dalšími normami plně respektuje požadavek Evropské komise a příslušných evropských direktiv na oddělení regulace obsahu vysílání od regulace přenosu.

Pokračovat na článek