Výsledky vyhledávání pro dotaz zábavy

Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Nejpopulárnější internetové stránky na světě 1. - 10. místo

Už jsme tady měli nejoblíbenější dvacítku webových stránek v rámci České republiky, či Slovenska, ale absolutní elitu mezi internetovými stránkami si představíme až dnes. Čeká nás celá řada překvapení, ale první příčka je zběhlému „surferovi“ takřka jasná. Anebo že by ne?Nuže, víte, kdo je na první pozici?1) Yahoo.comKdo tipoval, že první stupínek obsadila neustále expandující společnost Google, ten se plete, jelikož jedničkou světového internetu se stala společnost Yahoo, hlavní konkurent výše zmíněného Googlu.Yahoo! neboli zkráceně Yet Another Hierarchical Officious Oracle je světově nejoblíbenější vyhledávací portál, který provozuje již od roku 1994 společnost Yahoo! Inc. O tomto portálu jsme si už něco málo prozradili ve dvoudílném článku o nejoblíbenějších webech na Slovensku a nyní budeme plynule pokračovat. Jak už jistě víte, společnost Yahoo! Inc. byla založena Davidem Filem a Jerrym Yangem, toho času studenty technické fakulty na univerzitě ve Stanfordu.Yahoo.com, to je rozsáhlé zázemí pro komunikaci, zábavu, zpravodajství, ale i další zajímavé aktivity. Kromě e-mailu, Messenger, rádia, horoskopů, mapových podkladů nebo třeba odkazů pro cestování tu najdete i velmi zajímavý bulvární „plátek“ s názvem „OMG“ (zkratka pro „Oh my god“ – Óóó můj bože), který najdete na omg.yahoo.com.2) Google.comDruhou příčku mezi vyhledávači i mezi nejoblíbenějšími světovými stránkami si odnáší společnost Google, díky stránce Google.com. Ta se zobrazuje v rozličných jazykových mutacích, podle toho, z jaké země se na ni „přihlásíte“. Popisovat vyhledávací portál Google by bylo zbytečné, protože ho každý zná, protože ho každý používá a protože už jsme si ho v předchozích dvou dílech rozebírali :-). Bez zajímavosti k tomuto serveru ale není, že obsahuje i rozhraní pro pokročilé vyhledávání, kde můžete vyhledávat například přesnou frázi, alespoň jedno uvedené slovo anebo třeba upřesnit region vyhledávání. Vyhledávání můžete také omezit například v rámci určité domény (google.com; info-koktejl.cz; yahoo.co.jp atp.) V rámci vyhledávače Google si můžete také nastavit bezpečnostní filtr pro odstranění výsledků s pornografickým obsahem a podobně. Kdo chce, může navíc nastavit preferované jazykové varianty, v jejichž rámci hodlá vyhledávat (například jen česky nebo slovensky).3) Youtube.comDalší server, o kterém toho už bylo velmi mnoho napsáno a takřka každý ho zná nebo používá. Youtube.com je video-streamingový portál, který byl založen v roce 2005 trojlístkem ve složení Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim, odkoupila o rok později výše zmíněná společnost Google za 1,65 miliardy amerických dolarů. Problémem pro nezasvěcené pozorovatele, ale i IT odborníky je ale velmi vysoká míra pirátského obsahu, který na stránky Youtube.com přibývá každým dnem. Ale i přes to, že společnost Google slíbila zjednat nápravu se nic markantního zatím neděje, jelikož tyto „čistky“ by rázem Youtubu odňaly jakýsi punc serveru, kde je k nalezení takřka jakýkoliv videosoubor z tématiky hudebních videoklipů, herních trailerů, či jiné interaktivní zábavy.4) Live.comPortál Live.com je domovským vyhledávačem společnosti Microsoft, který si nepotrpí na přeplácanost, zpravodajství, horoskopy a další podobné tuctovosti, kterými dnes disponuje každý druhý vyhledávací systém. Live.com odkazuje pouze na MSN portál, dále na Windows Live a také na velice populární e-mailovou službu Hotmail. Live.com obsadilo čtvrtou pozici mezi světovou top dvacítkou.5) Facebook.comKomunitní portály zažívají v posledních letech svojí renesanci a na čele světového „intersociálního peletonu“ stojí server Facebook.com. V podstatě jde o rozsáhlý sociální webový systém, sloužící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a v neposlední řadě také k zábavě. Facebook byl založen studentem Harvardské univerzity Markem Zuckerbergem, přičemž se původně týkal pouze studentů tamní univerzity. Postupně se ale rozšířil i na další a další a poté se začaly přidávat i větší společnosti. Nakonec byla k účasti přizvána i veřejnost. Členem může být kdokoliv, kdo dosáhl věku 13ti let. V rámci Facebooku můžete být členem různých sociálních sítí, například v rámci své školy nebo konkrétní geografické lokace. Hodnota serveru se podle odhadů z roku 2006 vyšplhala až ke 100 miliónům amerických dolarů.6) Msn.comDalší veleúspěšný a velmi známý portál od internetového, softwarového, ale i hardwarového giganta, společnosti Microsoft. Server MSN.com je koncipován jako klasický vyhledávač, doplněný o tradiční paletu služeb. Stejně jako na serveru Live.com se tu setkáte s poštovním portálem Hotmail, stejně jako s IM klientem Live Messenger. Dále zde mají místo denní zprávy, kurzy měn nebo krátké zprávy ve formě tzv. „video highlights“.7) Myspace.comMyspace je dalším komunitním portálem, kterým se VELMI inspiroval Seznam při tvorbě služby Lidé.cz. Myspace funguje na principu tvorby profilů, kam si můžete uploadovat libovolné množství fotek a videí a to bez nutnosti schvalování moderátorem. Tento server zároveň funguje jako seznamka, či útočiště některých umělců, kteří zde rovněž mají své profily. Bez zajímavosti není ani to, že Myspace má vlastní IM komunikátor, přes který si uživatelé mohou posílat vzkazy, či komentáře. Je velmi podobný evropské jedničce - ICQ.8) Wikipedia.orgVelice populární online encyklopedie, kterou jsme si již více než důkladně probrali v prvních dvou samostatných částech seriálu. Bez zajímavosti ale není, že zakladatel Wikipedie Jimbo Wales byl dokonce v roce 2006 zařazen do žebříčku stovky nejvlivnějších lidí světa podle časopisu Time. Wikipedia se také často stává terčem útoků kritiky, kvůli své volné upravitelnosti, a tak se často stává, že se v jejích útrobách nalézají články nepravdivé nebo se smyšleným, či rasově orientovaným obsahem.Vedle Wikipedie provozuje společnost Wikimedia mimo jiné servery Wikisource, Wikislovníky, Wikimedia Commons, Wikizprávy, Wikicitáty a Wikiknihy.9) Blogger.comVelice populární služba, kterou založila v roce 1999 malá společnost jménem Pyra Labs ze San Francisca. Sami autoři k tomu dodávají: „Během pár let Blogger začal prorážet, nejprve pomalu a nakonec s plnou parádou. Dali jsme dohromady nějaké peníze (ale zůstali malou firmou). Pak přišel propad, peníze nám došly a naše malá radostná cesta už tak radostná nebyla. Jen tak tak jsme přežívali, ne všichni zcela bez následků, ale celou dobu (většinu dní) jsme službu drželi při životě a začali ji znovu budovat.“ V roce 2002 odkoupila tento portál společnost Google, která ho provozuje a spravuje dodnes. Zní to skoro jako nějaká pohádka ze šťastným koncem, ale vězte, že Blogger.com je k dnešnímu dni jedním z nejstarších bloggovacích portálů vůbec, protože jeho autoři stáli u samého rozmachu internetových služeb. Blogger.com je dostupný rovněž v české lokalizaci.10) Yahoo.co.jpK tomuto portálu se toho nedá moc co napsat, snad jen tolik, že jde o japonskou mutaci známé vyhledávací jedničky Yahoo.com. Obsah je takřka totožný, ale moc si tu nepočtete, pokud zrovna nemáte nainstalovanou japonskou znakovou sadu.

Pokračovat na článek


Nebezpečí, která číhají na internetu

Internet je nejen studnice vědomostí i zábavy, ale může se stát i nebezpečím číhajícím na naše data a peníze. Nebezpečný není internet jako takový, ale lidé, kteří internetu využívají, lépe řečeno zneužívají pro svůj vlastní prospěch, ať už finanční nebo prostě jen pro zvýšení svého pochybného ega. V tomto článku se podíváme, jaká nebezpečí na nás na internetu číhají a na co si dát pozor.Viry a spywareVirová problematika je už poměrně letitá a každý, kdo jen trochu využívá počítač se určitě s nějakým virem setkal a to ani nemluvím o tom, že je doba internetu, který je virů plný (teď samozřejmě hovořím o neseriózních stránkách). Virovou problematikou jsme se již zabývali v tomto článku, my si o ní tudíž dnes povíme tak trochu obecněji.Viry jsou zpravidla nebezpečné programy, které byly stvořeny ze zištných důvodů. Buď jen proto, aby si někdo dokázal, že je schopen vytvořit program, co se jinému člověku dostane do počítače (a takových je většina), nebo jsou pak viry, které mají za úkol nějak onoho uživatele poškodit. Existovaly viry, které měly téměř až likvidační ambice, třeba vám byly schopny smazat obsah celého pevného disku a podobné "příjemnosti". Dříve byl také velký problém v tom, že existovalo opravdu jen pár slušných antivirů, ale hlavní problém byl s aktualizací, což dnes, v době internetu je už opravdová brnkačka.V současnosti je to už opravdu o něčem jiném. Pamatuji si doby, kdy jsme s kamarádem z mého v té době zánovního PC 486/133 MHz vyháněli legendární viry ONE-HALF a PIECK, které tehdy dokonce byly na jedné originální disketě s hrou. Bylo to složité a už ani nevím, jestli jsme formátovali, nebo se to nějak podařilo vyřešit, nicméně na tomto příkladu hezky vidíte, jak to bylo dřív složité.Je známo, že viry existují už od těch dob, co jsou první počítače, takže bylo i otázkou času, kdy se dostanou do nových "chytrých" mobilních telefonů. Netrvalo dlouho a nějací vtipálkové se pustili do práce, takže faktem je, že i mobilní telefony s operačním systémem Symbian jsou napadnutelné viry, takže lze jen čekat, jestli začne pravidelně vycházet nějaký mobilní antivir:-)Naproti tomu spyware je záležitost poměrně nového data. Objevil se v průběhu vývoje internetu do nynější podoby a už nás bohužel neopustil. Spyware je program, který je stejně jako virus určen k tomu se vetřít do vašeho počítače, ať už jako součást nějakého souboru, třeba jako e-mailová příloha, nebo například brutálním útokem na váš počítač po připojení. Každopádně když už máme spyware v počítači, tak se nám tam "zabydlí" a plni úkoly, které mu dal do vínku jeho stvořitel. Zpravidla je to shromažďování informací o tom, na jaké stránky chodíte, aby byly následně více vytěžovány reklamou. Spyware může mít i schopnost se připojovat na žluté linky, ale o tom až později. Jednou se mi stalo, že mi do počítače "vlezl" spyware, který mi zablokoval nastavení domovské stránky a jako novou domovskou stránku v mém prohlížeči mi nastavil nějaký pofidérní vyhledávač. To byla ale z mojí strany pouze taková vsuvka.Pokud po přečtení tohoto článku sedíte zděšení a bojíte se, aby váš kybernetický miláček nepřišel k úhoně, tak vězte, že pokud budete pravidelně aktualizovat svůj antivirový program a zároveň počítač svěříte pod kontrolu některého antispamovému programu, není se, až na výjimky, čeho obávat.Hesla a jejich zneužitelnostNa začátek této sekce bych rád poznamenal, že heslo je naprosto diskrétní a soukromá záležitost, a proto si jej nepište někam do mobilu, nebo do volně přístupného dokumentu v počítači, protože takhle opravdu velmi riskujete (pokud ještě navíc máte jedno heslo na všechno). Heslo musíte střežit jako oko v hlavně a jak už sem poznamenal, není v bezpečí ani v útrobách vašeho vlastního PC. Je to z toho důvodu, že zkušení hackeři (počítačoví piráti) se mohou dostat na váš pevný disk (jestli ho ještě navíc máte sdílený kvůli síťovému připojení) a dokáží tak zjistit vaše heslo. Je tedy důležité, co jsem zmínil výše a navíc je dobré, pokud to jde, zadávat svoje heslo pomocí virtuální klávesnice, jako je to například na stránkách www.servis24.cz . Je to z jednoho prostého důvodu a to z toho, že existuje program, který se jmenuje Keylogger Lite (je volně k dispozici na internetu) a ten po nahrání do počítače monitoruje všechny stisknuté klávesy. V praxi to znamená, že pirát vám do počítače nahraje keylogger, vy si třeba něco píšete a najednou potřebujete nutně do e-mailové schránky. Naťukáte tedy uživatelské jméno a heslo a hacker si potom jen projede výpis a tam má všechno, váš psaný text i vaše uživatelské jméno a heslo jako na stříbrném podnose. Vyvarujte se tedy pokud možno výše zmíněných chyb, tam, kde jsou virtuální klávesnice pište heslo na nich a riziko bude minimální.Žluté linkyŽluté linky. Asi každý už o nich někdy slyšel. Mluví se o nich v televizi a píše na internetu. Jedná se o podvod, který je založený na vytáčeném připojení (dial-up). Celé to funguje zhruba tak, že pokud se pohybujete na neprobádaném území nesolidních stránek, může se tu objevit například tabulka, která chce "cosi" potvrdit a ve chvíli, kdy to potvrdíte se modem přesměruje a začne vytáčet jiné číslo, které je zatíženo velmi vysokou taxou, mnohdy i šedesáti korunami za minutu. Je to velmi nebezpečné, zvláště pokud začínáte s internetem, a tak je třeba si všímat několika základních věcí. Pokud váš modem začne po potvrzení nějaké takové pofidérní tabulky "ječet", jako když se připojujete, je to první signál, že se připojujete jinam, než chcete. Další možnost, jak toto identifikovat je, že pokud máte externí modem, tak ten se při připojování rozbliká, jako kasino v Las Vegas (když surfujete na internetu, tak zpravidla bliká jedna dioda a takhle jich bude blikat víc). Většinou ale budete pozorovat oba tyto efekty dohromady, takže pokud budete dostatečně pozorní, určitě ten moment podchytíte. Existují i programy, které jistá "žlutá" čísla blokují, ale těchto čísel jsou spousty a nejde to takto paušálně podchytit, proto nejúčinnější zbraní je v tomto případě obezřetnost.HackováníHackování (česky nabourávání se do systému) je jedna z mála věcí, kterým se lze bránit jen těžko. Pokud jde o člověka, který se ve své "práci" vyzná, většina všedních prostředků na obranu vám nepomůže. Hackeři se nejvíce specializují na krádeže citlivých informací, jako jsou osobní dokumenty a podobně. Zároveň někteří rádi bojkotují různé servery a způsobují nečekané výpadky sítě. Ve světě počítačových her se každou chvíli hovoří o krádeži zdrojových kódů. Zrovna nedávno se stalo, že jakýsi neznámý hacker ukradl zdrojový kód jedné velmi očekávané hry a takové situace se stávají opravdu často. Pamatuji si, že když měl vyjít Half-life 2 (alespoň tuším, že šlo o Half-life 2 :-)), tak taky nějaký hacker ukradl celou hru a vývojáři pak museli významně pozměnit strukturu příběhu, aby si tak alespoň částečně zajistili, že si lidé tuhle hru koupí a že jí nebudou v takovém měřítku stahovat z internetu ještě před termínem vydání.Pokud čekáte nějakou radu, jak se hackerům bránit, tak lze jen doporučit nějaký kvalitní firewall, který vás uchrání před většinou hackerských i jiných útoků (specifické viry a spyware). Důležité je také udržovat aktuální systém s nejnovějšími bezpečnostními opravami a stejně tak aktualizovat firewall. Většina operačních systémů i firewallů se aktualizuje automaticky, což je nejvýhodnější řešení, protože nemusíte na pravidelné aktualizace pamatovat.AnonymitaPoslední věcí, na kterou bych zde rád poukázal a kterou zmiňuji na doporučení mého kamaráda je anonymita. Na první pohled si možná řeknete, že anonymita není nic nebezpečného, ale opak je pravdou. Internet je širokospektrální médium, které nabízí přehršel možností a mezi něž patří i možnost nakupovat a prodávat. Stává se ale často, že se objevují inzeráty, které například nabízejí za výhodnou cenu díly na auto, ale podmínkou je třeba dobírka. Vy, jako nic netušící zájemce se dohodnete s podvodníkem prostřednictvím e-mailu a když vám přijde na poštu balík, vy si ho vyzvednete, zaplatíte a místo nových svíček do auta tam bude jen kus zkrouceného plechu. To je poměrně častý jev, a proto doporučuji odpovídat jen na inzeráty s plnou adresou a domlouvat se výhradně telefonem. Další nebezpečí v této oblasti číhá i na mnoha seznamovacích serverech. Už kolikrát jsem slyšel a i viděl velmi atraktivní a lákavé inzeráty na seznámení, které se týkaly intimních schůzek. Praxe je pak taková, že když oné dívce napíšete, tak vám odpoví, ať jí pošlete kredit, jako záruku serióznosti, že vám ho při schůzce vrátí, ale realita je taková, že se žádné randevouz nikdy nekoná a peníze jsou v tahu. Na diskusních fórech si na to stěžuje spousta lidí, a proto mi přišlo dobré na takovouto špinavost upozornit, protože si řekněme zcela otevřeně, kdyby měl ten který konkrétní jedinec zájem se seznámit, nekladl by takové neseriózní podmínky.Co k tomu všemu říct? Anonymita je zkrátka pro internet dvojsečnou zbraní. Internet velkoryse nabízí možnost utajení, ale na druhou stranu se mu jeho vstřícnost vrací jako bumerang v podobě poplivání jeho dobrého jména.Závěrem bych na vás čtenáře rád apeloval, abyste byli důslední a pečlivě dbali na bezpečnost svých dat a citlivých informací, protože čím méně šancí podvodníkům dáte, tím těžší pro ně bude nám znepříjemňovat život.

Pokračovat na článek


Návod na pc - Tropico

A) LidéPřestože jste velkolepý vůdce, skutečná síla závisí na vašich lidech. Když ztratíte jejich přízeň, ztratíte i celou svou sílu. Vaši lidé jsou hnacím motem vaší ekonomiky a potřebujete peníze, abyste je udělali šťastné. Problém je vtom, že přímo neovládáte své lidi. Jsou však způsoby jak je popohnat v práci. Zvyšte jim platy. Chcete-li, aby vás volili, dávejte jim jídlo, postavte nějakou tu kliniku a spoustu dalších věcí. Každý člověk vTropicu je individuální osobnost. Vaši lidé mají svoje ambice a sny. Mají rodiny, práci, svůj vlastní názor a zkušenosti. Některé činnosti mohou někoho zajímat, ale pro někoho to může být ta nejotřesnější věc na celém světě (resp.v Tropicu). Přestože lidi nemůžete přímo ovládat, můžete přímo studovat jejich potřeby a postoje ktomu co děláte. Stačí kliknout na osobu a objeví se tabulka se spoustou vlastností daného člověka. U každé osoby, ať je to tropikan nebo turista, zmáčknutí klávesy [T] způsobí, že hlavní okno bude stále sledovat určenou osobu.Jak porozumět svým lidem :Informace jsou rozděleny do sedmi panelů : Celkové hodnocení (Overview), Štěstí (Happiness), Názor na politiku (Politics), Práce a bydlení (Job and House), Rodina (Family), Schopnosti (Skills), a Myšlenky (Thoughts)1) Celkové hodnocení (Overview) Základní informace a osobě včetně jejich nejdůležitějších potřeb zobrazuje 5 ukazatelů vpravo : Hlad (Hunger), Potřeba odpočinku (Rest), Potřeba náboženství nebo-li chuť jít do kostela (Religion Need), Potřeba zábavy a společenského vyžití (Entertainment Need) a Potřeba lékařské péče (Health Care Need). Ukazují tedy potřebu těchto pěti základních služeb pro občana. Když se např. váš človíček probudil po dobrém nočním spánku, ukazatel spánku (Rest) bude plně zelený. Jakmile začne žít denní život, půjde tedy pracovat, procházet se, ukazatel půjde dolů a začne se měnit zčervené na zelenou dokud se zase pěkně nevyspí. Ve hře se ale nestřídají dny a noci, a nejsou zde ani víkendy. Obyvatel Tropica (říkejme mu Tropikan) potřebuje tedy spát když je unavený v jakoukoli dobu. Ostatní ukazatele pracují na stejném principu, ale pomaleji se mění. Tropikan nepotřebuje tak často lékařskou péči jako spánek. Pokud mu nepostavíte kliniku, bude se snažit si pomoci sám, ale výsledek nemusí být zrovna to pravé ořechové a tropikan pak bude velmi nešťastný.2) Štěstí (Happiness)Každá osoba má svůj rating štěstí jak se cítí ve svém životě, atd… Celkové štěstí závisí na mnoha faktorech, každá osoba však přikládá některým faktorům větší váhu. Náboženské štěstí je důležité pro lidi zbožné, lékařská péče je zase velmi důležitá pro lidi staršího věku. Nejdůležitějším faktorem bývá velmi často kvalita práce.Jídlo (Food) : Lidé potřebují přístup kjídlu. Automaticky si jdou koupit jídlo, které musí být dostupné vjakémkoli množství. Nedostatek jídla nezpůsobí okamžité vymírání hladem, vaši lidé jsou docela schopní a budou se snažit sehnat si potravu jinak, pokud vy nebudete schopni ji zajistit. Samozřejmě smrti vdůsledku hladu se budou časem docela často objevovat, a ten kdo přežije se stane velmi rychle nešťastným. Místa, kde si lidé shání potravu jsou např. farmy, ranče, tržiště a rybářské přístaviště. Jídlo je také kdostání vrestauracích, ale rozhodně to není primární zdroj jídla pro vaše tropikany (je zde poměrně draho, záleží však na vámi stanovené ceně, ovšem kzisku potřebujete nastavit cenu značně vysoko).Bydlení (Housing) : Každý musí někde bydlet. Jestli nezajistíte ubytování, lidé si postaví značně nevzhledné chatrče (shacks). Samozřejmě, že neradi bydlí vtakových podmínkách. Máte několik možností: rodinné domky (houses), baráky (tenements), luxusnější baráky apartments), luxusní domy (luxury houses), vesnický domek (country, rural houses) a finské domky (bunkhouses). Tyto budovy mají odlišný stupeň schopnosti uspokojení, ale jsou vždy více preferovány než chatrče. (pozn. přehled všech budov a jejich vlastností najdete vadresáři shrou ../Tropico/manual/appendixa.html). Nezapomeňte, za všechny budovy účtujete nájem svýjimkou chatrčí. Rodina neutratí za bydlení více než třetinu svého příjmu, tedy pokud muž i žena vydělávají 5$ každý, tedy 10$ dohromady, nezaplatí za nájem více než 3$. Pokud nebude nájem nižší, odstěhují se zpátky do chatrčí, a to jejich štěstí rozhodně nezlepší. To samé platí o nezaměstnaných a důchodcích. Čím lepší kvalita bydlení ve které člověk žije, tím větší skóre za bydlení dostanete. Kvalita bydlení záleží na typu bydlení (vše je lepší než chatrč), ale také na umístění budova vkrásném prostředí je lepší než budova uprostřed průmyslového centra.Náboženství (Religion) : Vaši lidé dávají rozdílnou váhu náboženství. Pro některé je to smysl jejich života a nedostatek způsobí přímo jejich nepříčetnost, pro některé je to jen okrajoví záležitost. Abyste je uspokojili, postavte kostel (church) nebo katedrálu (cathedral). Katedrála je sice podstatně dražší, ale také lépe provádí mše a vše co ktomu patří, díky čemuž se více a rychleji zvýší ukazatel náboženství.Zábava (Entertainment) : Když mají lidé volný čas, chtějí se nějak zabavit. Naštěstí můžete velikou část peněz vražených do platů lidí vyždímat zase zpátky vrůzných zábavních centrech. Je mnoho možností jak zábavu zařídit. Jedná se například o hospody (pubs), restaurace (restaurant) a labužnické restaurace (gourmet restaurant). Sportovní fanatici milují shlédnutí zápasu ve sportovním komplexu. A je tu ještě pár dalších možností, které jsou trochu vrozporu snáboženstvím kasina (casinos), noční kluby (nightclubs, caberet). Měl bych dodat, že je dobré trochu hlídat vnočních klubech, ale nemělo by to být dost často. Lidé na zábavu utratí maximálně svůj měsíční plat, pokud bude tedy nastavíte zatraceně vysoké vstupné, někteří se bez zábavy obejdou, ale některým to bude pěkně vadit. Je jasné, že dražší zábava je také kvalitnější a rychleji zvyšuje rating zábavy. Jak bylo uvedeno se sportovními fanoušky, každý má rád svůj druh zábavy, proto postavte nejlépe všechny druhy zábavních podniků, aby měl každý to svoje.Lékařská péče (Health Care) : Bez lékařské péče se vaši lidé budou dožívat nízkého věku (u mě se dožívají asi 52-56let). Jako náboženství, i lékařská péče je zdarma. Utratíte spoustu peněz na postavení klinik a nemocnic, poté najmete doktory, ale nic ztoho nedostanete zpátky teda kromě spokojených dlouho žijících lidí. Nemocnice sice stojí více než kliniky, ale poskytují lepší péči a tím lidem způsobí větší štěstí (happiness).Míra bezpečnosti (Crime Safety) : Loupeže, krádeže, vraždy. To vaši lidé nemají rádi. Chtějí jít bezpečně do práce i zpátky. Jak populace roste a staví se podniky jako noční kluby, roste zároveň i kriminalita. V Tropicu se vše děje za vašimi zády, neuvidíte činy přímo, ale věřte, že se dějí. Pokud chcete vidět míru kriminality, podívejte se do Info Mode (info mód) na kriminalitu (crime overlay). Vaši vojáci mají malý efekt na snížení kriminality, podstatně lépe na tom budete spolicií. Pamatujte, že jestli plánujete turistickou oblast, dávejte si pozor turisté jsou na kriminalitu obzvlášť citliví. Vtěchto oblastech postavte více policejních stanic.Svoboda (Liberty) : Tento problém je velmi složitý začarovaný kruh. Pokud lidé budou volní, cítit se svobodně, budou šťastnější, ale také se budou hůře kontrolovat, a budou velmi podráždění, pokud později trochu přitvrdíte. Množství svobody závisí (jako vše ostatní) na více faktorech. Spousta vojáků pocit svobody redukuje (jak byste se cítili, kdybyste co 20 kroků potkali vojáka spistolí). Policisté jej také snižují, ale pouze zjedné čtvrtiny oproti vojákům. Volnost zvyšují třeba noviny, televize, rádio (newspaper, TV, radio). Demokracie přirozeně zvyšuje svobodu podvádění voličů, nebo zrušené volby nejsou zrovna nejlepší cesta. Taktéž vaše povahové vlastnosti mají velký význam (přeborníkem je Lou Bega). Rozhodnutí o míře svobody pro vaše občany je trochu zrádné. Stáhněte vojáky zulic, lidé budou svobodnější, ale také snadněji budou protestovat a vzbouří se. Snažte se, aby volby byly čestné a lidé se budou cítit svobodní.Práce (Job) : Většinou chtějí být vaši zaměstnanci dobře placeni, čím lepší plat tím větší kvalita práce. Je však několik druhotných vztahů ovlivňující spokojenost vpráci. Vzdělaní pracanti chtějí uplatnit svoje znalosti a schopnosti. Snažte se jím najít odpovídající práci, a ne aby pracovali na polích. Zvýšení platu má účinek na poměrně krátkou dobu (je pěkné vydělávat 10% navíc, ale lidé pocítí, že jsou důležití a budou chtít zase více). Na druhou stranu snížení platu hodně ublíží na pracovníkově morálce, dokonce více než dokážete vrácením na původní hodnotu. Proto nesnižujte a nezvyšujte platy příliš často. Některé budovy mohou projít upgradem (skylights), což zvýší kvalitu práce bez toho, aniž byste zvyšovali plat. Velmi důležitá připomínka vaši ostrované nežijí ve vakuu, srovnávají si platy se sousedy. Platová inflace funguje i zde. Pracant, který je spokojen s10$ na měsíc bude po několika letech požadovat třeba 15$, aby byl stejně spokojen, jako předtím. Ujistěte se tedy, že vaše ekonomika vzrůstá a vy si můžete dovolit vyšší platy pro vaše lidi.Respekt (Respect) : Možná jste si povšimli, že lidé mají připomínky k tomu, co dennodenně ovlivňuje jejich životy. Intelektuálové vás nemusí schvalovat, i když mají snad vše co chtějí, jednoduše proto, že vaše politika je zaměřena pro chudé více než pro elitu. Také spokojený farmář vámi může opovrhovat, pokud mu zatknete jeho otce. Politický respekt se těžce získává, ale je často nejdůležitější faktor pro dobrý rating štěstí svládou ve státě. Respekt závisí na tom jak svámi lidé cítí. Pokud jste komunista a pracujete těžce pro dělníky, většina komunisticky cítících obyvatel bude svámi, kapitalisté nikoliv. No, všem se nikdy nezavděčíte. Respekt si můžete někdy zvýšit zavděčením se některým skupinám lidí, intelektuálům postavíte vysokou školu,…, nebo různými úplatky. Velký vliv má také způsob vašeho dosazení. Pokud jste byli dosazení pomocí KGB, studovali jste na univerzitě vMoskvě, nejspíš vás nikdy nebudou uznávat zarytí kapitalisté a to ať budete dělat co chcete.Celková míra štěstí (Overall Happiness) : Zde se zprůměrují všechny hodnoty vypsané výše, samozřejmě podle toho, co je pro daného tropikana nejdůležitější. Nemůžete udržet celkovou míru štěstí na vysoké úrovni, protože nikdy všechny neuspokojíte (kritická hranice je 40, pak již budete mít svolbami obrovské problémy). Především si proti sobě nepoštvěte armádu, pak byste měli opravdu velký problém. Nespokojení lidé se také často přidávají krůzným rebelským skupinkám a taktéž mohou vážně ohrozit vaši vládu.3) Politika (Politics)Lidé nejsou rádi sami, bezpečně se cítí ve společnosti. Z toho důvodu patří do různých politických skupin. Každý občan je členem nějaké. Někteří ji silně podporují (přímo fanaticky). Množství je zobrazeno vpolitické tabulce (politics tab). Taktéž vidíte, kdo vás respektuje, což ovšem byste někdy radši ani neviděli. Na druhou stranu si asi ani neuvědomují co s nimi můžete provést.4) Práce a Bydlení (Job and Housing)Tento panel opakuje štěstí člověka co se týče bydlení (panel housing) a hodnocení své práce. Jsou zde také obrázky jak místa trvalého pobytu tak pracovního místa. Kliknutím na obrázek se obrazovka vycentruje na určenou budovu.5) Rodina (Family)Tropikané jsou své rodině velmi oddaní. Jestli s někým budete tvrdě zacházet, např. někoho zatknete nebo nedej bože zabijete, jeho manželka a děti to jen tak brzy nezapomenou. Manželské páry vždy žijí spolu (rozvod vTropicu neexistuje), společně sjejich děti. Můžete si ukázat každého člena rodiny kliknutím na jeho obrázek, osoba však musí být živá. Pamatujte, že tahle tabulka ukazuje pouze rodiče, manžela(ku) a děti tropikana, ale někteří si ještě pamatují svůj rodokmen. Udržují vztahy se svými bratry, sestrami, bratranci, synovci a spoustou dalších. Tady však jakákoli akce proti rodině má pouze malý dopad na vaši oblíbenost. Rodinná podoba je zde také, jak vinteligenci tak vdalších ohledech. Inu, jablko nepadá daleko od stromu.6) Dovednosti (Skills)Pracanti získávají ve svých zaměstnáních nové dovednosti a zkušenosti. Zkušený a dovedný pracant více produkuje, rychleji pracuje, obslouží lépe zákazníky, prostě vše dělá lépe. Čím déle vpráci pracují, tím více dovedností získají. Inteligentnější jedinci se zlepšují rychleji a mohou dosáhnout vyššího stupně dovedností. Jenom tito inteligentní lidé mohou projít nástrahami vysokých škol. Někteří tropikani mají velkou kuráž a dovedou být dobrými vůdci. Bohužel jsou také potencionální zdroj problémů jako první proti vám protestují, a jako první také povstanou. Přirození vůdcové se často stanou vůdcem politických stran pokud si je nakloníte, máte o problém méně. Jestli ne, existují tady nařízení (edicts) jako zavřít, uplatit a eliminovat (arrest, bribe, eliminate). Ztoho důvodu si je musíte udržet velmi šťastné.7) Myšlenky (Thoughts)Chcete vědět o čem vaši lidé přemýšlejí ? Většina myšlenek je značně dětinská, ale získáte tak spoustu informací, co vaši tropikani chtějí a potřebují. Je navíc velmi užitečné znát myšlenky vůdců politických stran, nemyslíte ?B) TuristéJedná se o popis panelu s informacemi o turistovi a možnosti ovlivnit tyto hodnoty. Turisté jsou velmi dobrým zdrojem bohatství pro váš ostrov, kde utratí spoustu tvrdé měny k vaší spokojenosti. Na vašem ostrově nepracují, nemají rodiny (kromě manžela(ky)), a nezajímají se o politiku vašeho státu. Jsou zde jenom z jednoho důvodu vydělat vám peníze. Turismus je velmi výnosný business, ale potřebuje sice velké množství kapitálu na nastartování. Aby kvám nějací turisté přijeli, potřebujete přinejmenším hotel a nějaká místa vhodná k prohlídce. Buď připlují na lodi nebo přiletí letadlem (výstavba letiště je práce tak na 5-7let). Po příjezdu si okamžitě zamluví hotel a začnou vesele utrácet penízky na vašich atrakcích dokud se neunaví. Zůstanou pouze chvilku, pak se vrátí na letiště resp. do přístavu a odjedou.Stejně jako obyvatelé Tropica mají turisti určitý věk (Age), místo narození (Birthplace)a práci jako turista (Job). Můžete se také dozvědět, kolik jsou ochotni u vás utratit (Max. Spending). Někteří jsou dosti šetřiví, ale najdou se i tací, kteří budou ochotni zaplatit maximum 50$. Jestli bude atrakce stát více než mají vplánu tak ji prostě nenavštíví, tak to scenami moc nepřehánějte. Samozřejmě, že bohatí turisté vyhledávají kvalitní hotely a kvalitní zábavu, za kterou jsou ochotni si připlatit. Máte-li letiště, můžete se připravit na davy turistů (pokud jim ovšem nabídnete kvalitní zábavu). Zapamatujte si bohatí turisté sice utratí hodně peněz, ale očekávají velmi kvalitní obsluhu. Je jen vaše volba, zda se budete orientovat na chudší či bohatší turisty, ale nejlepší je oboje. Jak levný tak drahý luxusní hotel, odpovídající ceny, turisti si už cestu najdou sami.Zde je důležitý Tourism Rating neboli Obecné hodnocení turistických atrakcí a kvality služeb. Jestli turisti odjedou s vysokým Tourism Ratingem, řeknou o vašem ostrůvku známým a ti sem určitě někdy zajedou. A penízky se vydělávají dál.1) Tourism Rating - vypočítává se zněkolika dalších údajů. Například Hotel, Atrakce, Kriminalita a Životní prostředí. Hotel a Atrakce (Hotel, Attractions) je hodnocení služeb a kvality hotelu i atrakcí, také se zde promítá cena. Kriminalita resp. Míra bezpečnosti (Crime Safety) je založena na bezpečnosti míst, která turisté navštívili (pamatujte, více policejních stanic stlačuje kriminalitu dolů, což je ostatně logické, ale nezapomeňte jim pořádně zaplatit). Životní prostředí (Environment) je vypočítáno zrůzných faktorů, zahrnujíc emisní limity a krásu okolí (nestavějte hotely blízko průmyslového centra města). Jakákoli škaredá budova hodně škodí turismu, stavějte proto turistickou zónu na druhé straně kopce než průmyslové centrum sošklivými budovami (továrny, plantáže, chatrče).2) Navštívené atrakce - na tomto panelu se ukazují atrakce již navštívené a také jsou řádně turistou ohodnocené. Navštěvují dva duhy atrakcí, typicky turistické (lázně „spa“, pláž „beach“), ale také ty,které běžně využívají stálí obyvatelé ostrova (hospoda „pub“, kasino „casino“, sportovní komlex „sports complex“). Turista skládá svoje ohodnocení zmnoha faktorů: velmi důležité je kvalita obsluhy zařízení, drahé atrakce by měly mít vysokou kvalitu služeb. Ta je vysoká, pokud zde pracují zkušení pracovníci (skilled workers). Dále je zde zohledněno, jak moc má ten daný turista rád určitý druh zábavy. Turista, který dává přednost hazardu před pitím, se štestím snad zblázní vkasinu, ale vhospodě by se unudil ktéměř smrti. Čím širší budete mít nabídku atrakcí, tím lépe dokážete zabavit nejrůznější druhy turistů. Turista tedy započítá, zda byl vdané atrakci předtím (pokud jich máte málo, nezřídka se to stane), a pak jej ohodnotí hůře.3) Zrovna navštívená atrakce a bydlení (Current Attractions and Housing) - zde naleznete obrázek hotelu ve kterém bydlí, a místo kde se zrovna nachází (např. vrestauraci). Je zde zobrazen rating hotelu.4) Upřednostňované atrakce (Preferred Attractions) - jak bylo zmíněno dříve, každý turista má rád něco jiného, zde si můžete jeho preference zobrazit.5) Myšlenky (Thoughts) - zde máte zobrazeno, co si váš turista myslí o atrakcích v Tropicu, díky čemuž můžete zjistit co lze zlepšit a dosáhnout tak vyššího Tourism Ratingu.C) Ekonomika a politika1) Vnitřní politika, politické strany (Internal politics, factions)Lidé se sdružují nejméně do jedné politické strany, někteří i do několika. Politická strana je prostě velký blok lidí se stejnými zájmy (ale to přece víte).2) Politické strany (The Factions)Kapitalisté (Capitalists) : Jedna zmenších stran, nicméně docela důležitá. Vaše vztahy sU.S.A. do značné míry závisí na vztahu této skupiny svámi. Snaží se o blahobyt a prosperitu, preferují spíše elitu. Nemají sice nic proti programům pro chudé, ale vůbec se o ně nezajímají. Ujistěte se tedy, že všichni vaši vzdělaní lidé mají dobré bydlení a přístup kzábavě. Plaťte svou elitu dobře, snažte se o prosperitu ekonomiky, zvláště vsektoru průmyslu a turistického ruchu.Komunisté (Communists) : Na relativně nevyvinutém ostrově jako je Tropico svelkým počtem nevzdělaných rolníků a dělníků mají komunisté úspěch. Je to jedna znejvětších stran. Vaše vztahy skomunisty se odrážejí na vašem vztahu kRusku (tedy SSSR). Nemají rádi nerovnost příjmů platíte-li vaši elitu více než pracanty, vzbouří se. Taktéž nesnáší nezaměstnanost a chtějí, aby každý bydlel ve slušných domech (hlavně ne chatrče).Intelektuálové (Intellectuals) : Jsou typicky malá strana, ale pokud si je znepřátelíte, riskujete, že někteří nejzkušenější pracanti zTropica emigrují. Chtějí velkou svobodu demokracie a minimální počet vojenských zásahů. Co nejdříve požadují vysokou školu, jen co je dostatek populace, a také relativně vysoký průměr vzdělanosti obyvatelstva.Zbožní (Religious) : Velká část vaší populace je hluboce zbožná. Mají požadavky na postavení kostela a katedrály (a čím dřív tím lépe). Snaží se na zachování vysoké kvality náboženství na ostrově. Mnoho nařízení (edicts) tato strana neschvaluje.Militaristi (Militarists) : Jsou středně velkou stranou, ale nejsilnější na ostrově, tak si na ně dávejte pozor! Dobře plaťte vojáky, a ať vaše armáda odpovídá velikosti ostrova a počtu obyvatel. Postavte Armory a přidejte generála, pak budou vaši militaristé spokojení.Strana zelených (Environmentalists) : Pár lidí chce, aby stromy a celá džungle zůstala zachována, než aby byly pokáceny. Chtějí čistý vzduch, tak udržujte ovzduší čisté, pak vám budou nakloněni.3) Vůdci politických stran (Faction Leaders)Každá strana má svého vůdce (v almanachu Politics -> View Factions -> Communists, vám ukáže lídra komunistické strany). Štěstí této osoby je velmi důležité, neboť může ovlivnit stovky dalších lidí. Proto jim věnujte obzvlášť dobrou péči ujistěte se, že mají dobrou a dobře placenou práci, krásný dům, podplaťte je pokud to bude možné, prostě je musíte za každou cenu udělat šťastnými.4) Rebelové (Rebels)Jsou-li vaši tropikani (hodně) nespokojení, přidávají se k rebelům. Zrádci se schovají do lesů, nasadí si červené barety a zmizí. Plazí se, jsou neviditelní dokud nepřijdou kvojenské budově nebo vojákovi. Poté nové rekruty ozbrojí uloupenými puškami. Jak rebelům vzrůstá moc, provádějí útoky na odlehlé budovy. Hned jak ji zničí, zmizí zpátky do lesů.Ale největší nebezpečí je, když se stanou tak silnými, až připochodují do centra města a zaútočí na váš palác. Pokud vyhrají, musíte vystřelit zostrova tak rychle jak jen to půjde. Aby se to nestalo, udržujte si lidi šťastné, nechte je svobodně volit, prostě tak aby rebelové nevznikali. Pokud se vám to nepovede, zajistěte si silnou armádu, která vám bude ostrov bránit. Pokud zvýšíte úroveň spokojenosti, a splníte nějaké požadavky rebelů, někteří znich se zpátky zařadí do společnosti. Nebude to snadné, ale jestli štěstí obyvatel vzroste, rebelové složí své zbraně, především pokud použijete amnestii (amnesty edict). Kuráž rebelů a pocit štěstí vojáků závisí na poměru počtu rebelů a vojáků.5) Volby (Elections)Vaše populace se dožaduje voleb co pět až devět let. Jak moc je chtějí a jak je zvládnete, záleží na jejich očekávání demokracie. Jen si představte, co by se stalo vkrajině jako U.S.A., kde mají demokracii již od 18.st., a zrušili by tam volby. Okamžitě by nastaly šílené nepokoje. Vzemi jako Tropico, kde je podstatně kratší historie demokracie, je vše jednodušší. Pokud lidé nebudou moc očekávat, bude také menší reakce, pokud volby zrušíte, nebo je trošku podvedete. Když už lidé chtějí volby, přijde vám oznámení. Vy můžete volby buď povolit nebo zrušit. Pokud máte velmi šťastné tropikany, můžete zkusit předčasné volby (early election). Pokud vyhrajete, lidé se dalších voleb nebudou dožadovat poměrně dlouhou dobu (v podstatě dalších 10let).6) Protikandidáti (Opposing Candidates)Ihned po vyhlášení voleb jste informováni o vašem protikandidátovi. Je to jeden zvašich tropikanů, určitě bude silným vůdcem a dosti ambiciózní. Jak populace roste, šance najít silného protivníka roste.7) Voliči rozhodujíVoliči si sami rozhodují koho volit. Pokud jsou šťastní budou vás nejspíš volit. Pokud je váš protikandidát silný vůdce, nebo je ve stejně straně jako volič, pak jej volič snejvětší pravděpodobností zvolí. Dokud nezačnou volby, vkulatém okně se zobrazuje počet hlasů pro vás a proti vám. Zelená barva je pro vás dobrá, čím dál je od prostředka, tím silněji vás podporuje. Graf se každý měsíc mění a může se docela drasticky změnit (k jeho vyvolání stačí uložit hru). Nezapomeňte, že jde pouze o předběžný výsledek, výsledek voleb může být docela odlišný. Po odsouhlasení voleb máte tedy jeden rok. Pokud jste si sebou jistí, nechte volby plavat. Pokud však o svém vítězství pochybujete, zkuste přijmout nové nařízení (edicts), zvyšte platy, uplácejte, nebo nějaké jiné akce, které ovlivní voliče.8) Férové nebo Falešné volbyMěsíc před volbami vám vaši rádcové předloží aktuální stav, jak asi volby dopadnou. Dostanete na výběr férové či falešné volby. Pokud zvolíte férové, vše bude probíhat normálně a záleží na hlasech voličů. Pokud zvolíte druhou cestu, bude se jednat vpodstatě o trochu nelegální volební kampaň (ale žádné nucené hlasování pod výhrůžkou smrti, nebo něčeho takového). Docela to pomáhá, získáte asi 20-30% voličů. Pokud však všichni stojí proti vám, pak už nic nepomůže. Naneštěstí jsou lidé vzdělaní a o těchto praktikách vědí, poštvete si tak proti sobě intelektuálskou stranu.9) A vítězem se stáváRok po vyhlášení voleb nastane den voleb. Pokud vyhrajete, pokračujete dál ve výstavbě vašeho impéria. Pokud však prohrajete, probudíte se sami vloďce a vdáli mizící ostrov.10) Zahraniční politika (Foreign politics)U.S.A. a Rusko (SSSR) vás sledují. Často vás podporují (finančně), ale někdy jsou proti vašim metodám. Snažte si je tedy udobřit tím, že budete zadobře skapitalisty (pomoc U.S.A.) nebo skomunisty (pomoc Sovětů). Američané mají rádi svobodné volby, Rusi to nemusí.11) Zahraniční vojenská aliance (Foreign Military Bases)Pokud jsou vaše vztahy sněkterým státem obzvlášť dobré, můžete snimi vytvořit vojenskou alianci (pomocí Alliance edict). Okamžitě se vytvoří na vašem ostrově vojsko, které sice nemůžete ovládat, ale za určitý roční nájemný poplatek tato skupinka vojáků zamezí invazi opozitní strany (pokud jste valianci sRusy, nedovolí Američanům vstoupit na vaši ostrovní půdu). Bohužel je tu háček, musíte si pořád udržet dobré vztahy stímto státem, jinak vás vaše původní cizí vojenská výpomoc obsadí.12) Přítomnost cizí armády (Foreign Gunboat Presence)Pokud U.S.A. nebo Rusko bude velmi znepokojeno vašimi vládnoucími praktikami, mohou poslat svou armádu do vod kolem vašeho ostrova (Rusové jen pokud mají svámi alianci). Uvidíte lodní hlídky a dostanete varování, že někdo cizí se vám hrabe do vašich záležitostí. Pokud nezlepšíte situaci a rozhněváte ještě více okolní svět, zaútočí na pobřeží. Jakkoli můžete být silný vůdce, invazi nezastavíte, a to způsobí konec vašeho režimu a vaše rychlé vyklizení pozice.13) Povstání, údery a rebelské vzpoury (Uprisings, Coups, and Rebellions)Byli jste schopni kontrolovat vaše lidi? Pokud ne, vaše síla vládnout je oslabena jednou věcí násilnými rebely. Musíte se snažit je jakkoli potlačit, i když se valí ze všech stran znormálního obyvatelstva, vojáků a samotných rebelských skupin.14) ProtestPrvním znakem problémů jsou pouliční nepokoje. Naštvaní lidé běhají po ulicích, pěstmi vyhrožují, ale také se snaží získat nové stoupence ze zbývajících tropikanů. Buďte opatrní, protesty se rychle šíří protestant může získat i takového člověka, který vás jen neměl příliš vlásce, a připojí se k protestům. Někdy dojde i kceloostrovnímu povstání.15) Povstání (Uprisings)Pokud jsou lidé dostatečně naštvaní, mohou náhle povstávat. Chtějí se velmi často přidat, ale někdy radši utečou a schovají se než se vlna povstání přežene. Vaši příznivci nosí vlající vlajku, aby ukázali, že jsou svámi, kdežto oponenti mají hořící kousek vlajky. Obě skupiny se sejdou ve vašem paláci. Téměř vždy to skončí bitkou a pokud protestanti vyhrají, napadnou i váš palác. Pokud jej dobijí, nezbude než zdrhnout. Mohou také napadat vaše lidi (kteří nejsou snimi) nebo strážce pořádku, nejspíš přijdete o velkou část dělnictva. Za každou cenu se tedy vyhněte povstáním!16) Státní převrat (Coup d'Etat)Ano, i vaše vojsko se může obrátit proti vám. Je velmi těžké bránit se proti vlastní vojenské síle, tak se starejte, aby se to nestalo. Nebudete však bezbranní, část vojska svámi zůstane. Tyto dvě skupiny spolu svedou těžký boj, a vy jen budete sledovat, jak se rozhodne o vašem osudu.17) Vzpoury rebelů (Rebellion)Až se rebelové stanou dostatečně početnými a odhodlanými, vyjdou zlesů a přiběhnou kvám domů, do paláce. Pak to jen zkonfrontují svaší armádou. Pozor, vaši méně stateční a oddaní vojáci mohou utéct. Zbabělci !18) Prevence (Prevention)Zapamatujte si, že spousta akcí nespokojených občanů může být omezena přítomností vaší silné armády, která je ukázkou vaší moci. Vaši schopnost vojenské kontroly je zobrazena vInfo Módu. I naštvaní lidé se budou neradi bouřit, pokud bude na každém kroku voják. Prostě to odradí lidi stát se rebely, a taktéž pomůže boji sjiž existujícími rebely.Největším rizikem je však sama armáda. Státní převrat je pro ně hračkou, proto jsou skutečnou hrozbou. Ujistěte se tedy, že vaši vojáci jsou opravdu šťastni a dobře placeni.D) Budovy1) Stavba budovJakmile začnete stavět budovu, objeví se žlutá průhledná verze budovy. Budova musí být postavena dělníky, dokud není kompletní, nemá žádný význam. Dělníci nejdříve vysekají stromy, zarovnají zemi a až pak ji začnou stavět. Až bude dostavěna, zobrazí se v celé své kráse a barevnosti.Dělníci (Laborers) : Jsou vysíláni ze stavebního úřadu (construction office). Abyste konstrukci budov zrychlili, ujistěte se, že jsou tyto úřady plně obsazené a pokud jen to bude možné postavte úřady další. Bohužel to nemá zas tak velký účinek.Přednost stavby (Build priority) : Pokud stavíte více budov najednou, dělníci pracují obvykle na té nejbližší od jejich úřadu. Kupřednostnění stavby jiné budovy, klikněte na nedokončenou budovu. Několik zelených šipek určuje prioritu stavění. Tak ji zvyšte.Zrušení stavby (Canceling construction) : Pokud změníte názor a nebude chtít dostavět budovu, stačí zmáčknout tlačítko X vdolním levém rohu na info panelu budovy. Po zrušení stavby se vám část peněz vrátí zpátky (přibližně 50%).2) Jak správně umístit a rychle postavit budovuKaždý moudrý vůdce musí zvážit spoustu důvodů, než rozhodne, že na onom místě bude stát určitá budova.„Rovnější plochy jsou lepší“. Svažující půda se musí nejdříve zarovnat. To způsobí (někdy značné) zpoždění stavby. Rovná plocha dovolí tedy rychlejší stavbu a rozhodně nedoporučuji stavbu letiště na kopečku (samotná stavba mi trvala asi 7 let sice na rovině, ale část připravované byla docela hustě zalesněná). Někdy sklon nedovolí stavbu další budovy, protože by se krajina již nemohla zarovnat zdůvodu přítomnosti další budovy vjiné výškové hladině. Smalými budovami to většinou není problém. Je.li budova postavena, musí být také dostupná. Lidé neradi a pomalu šplhají do závratných výšin.„Více stromů znamená delší stavbu“. Dělníkům trvá toto vysekání docela dlouho, proto plocha bez stromů dovolí podstatně rychlejší konstrukci. Upozorňuji, že při stavbě farem a rančů se stromy nesekají, pouze ty, kde bude stát budova. Tyto stromy si již farmáři vysekají sami až budou mít trochu volného času. Přítomnost stromů na polích a pastvinách má totiž neblahý efekt na produkci.„Dlouhá chůze znamená méně efektivní pracanti.“ Jestli musí chodit velké vzdálenosti ve městě bez jakéhokoli uspořádání, efektivita bude prudce upadat. Při těchto chůzích ztratí spoustu energie a tím se sníží i jejich pracovní doba (teda spíše výkonnost)„Počítejte s efekty budov.“ Mnoho budov, jako elektrárna, policejní stanice, strážní věž, atd.. mají různé efekty na okolní krajinu (dostupnost elektřiny, kontrola kriminality, kontrola vlády). Zjistěte si tedy jak nové budovy působí na své okolí, stejně jak okolí reaguje na ně.„Kvalita zemědělské půdy rozhoduje o úspěchu pěstování“ Zemědělství vysoce záleží na kvalitě půdy, proto si ještě před stavbou zjistěte, kde jsou nejvýhodnější podmínky.Tuto informaci zjistíte vInfo Módu, pod záložkou Resources and Environment: Crop Conditions. Úspěch v zemědělství závisí na více faktorech, jmenujme např. kvalita půdy, množství srážek (taktéž vInfo módu).„Pozor na elektřinu.“ Mnoho budov potřebuje elektřinu. I některé neelektrifikované budovy potřebují po upgradu elektřinu. Ujistěte se tedy, že vaše výroba elektřiny převyšuje poptávku.E) Další tipyCharakterové rysy (Character traits) : Vybírej svůj profil pozorně! Některé docela výrazně ovlivňují chod celého Tropica. Některé přinášejí např. ekonomickou pomoc (jako Booze Baron, postavte palírny a časem začnete na rumu víc než dost vydělávat). Pokud plánujete rozvoj turistického ruchu, zvažte Green Thumb nižší znečištění je pro turismus velký přínos.Vydělávání : Vašim cílem může být vydělání hromady peněz (to nejspíš bude). Nechejte dvě farmy pěstovat lukrativní plodiny (tabák, cukr, kávu, snad ještě ananas - tobacco, sugar, coffee, pineapples). Některé peníze utraťte na jeden nebo dva zvláště výdělečné podniky. Důl (mine) u nalezišť minerálů a dřevorubce ( logging camp) u hustého pralesa. Nebo také ranč na rozlehlém území, kde neplánujete cokoli jiného stavět. (chvíli to však trvá než se zněj stane rozlehlý a ziskový ranč).Další stavební úřad : Nejspíše budete chtít zrychlit konstrukci budov a budete uvažovat o dalším úřadě. Na druhou stranu, prvních pár let nebude nic, co by se dalo vyvézt, proto snižte počet zaměstnanců vdocích a také snižte počet přepravců (teamster). Až po několika letech zvyšte zaměstnanost vtěchto budovách.Zvyšte si svůj příjem : Postavte další továrny, nebo se zaměřte na turistický ruch. Začněte slevným hotelem (cheap hotel), a levnými atrakcemi. Po čase, až se turismus trochu rozhýbe, stavějte další atrakce a hlavně dražší hotely.Produktivita pracantů : Pamatujte, jsou dvě věci, které snižují produktivitu pracantů. Oni totiž jí a spí. Jakmile mají hlad nebo jsou ospalí, jdou tento problém vyřešit. Ovšem, čím dál musí jít, tím později se vrátí. Proto stavějte více tržišť (marketplace)., především vokolí míst, kde je větší množství továren.Stavějte cesty : Doprava je úhlavní nepřítel produktivity. Proto je důležité stavět cesty. Tropikané jsou od přírody líní a snaží si zkracovat cestu jak jen to jde. Samozřejmě, že zkopce to jde rychleji, nahoru je to naopak. Můžete si však všimnout, že tropikané se snaží chodit po cestách (po kterých je přeprava i chůze rychlejší), pokud však je přibližně vpřímce sjejich cílem. Cesty jsou nejdůležitější u doků.Vzdělávejte pracanty : Vzdělání je základem vysokých výdělků. Najmutí jednoho nebo dvou vzdělaných pracantů není špatné, ale cena se rychle zvyšuje, a chcete-li obsadit celou továrnu, nezbude vám nic jiného než investovat do vzdělání. Pokud to neuděláte, intelektuálové se toho budou sami dožadovat.Kvalita, ne kvantita : Časem zjistíte, že kapacity budov nemusí stačit. Logickým řešením je postavit budovu další. Někdy se to hodí, ale zkuste uvážit, zda nejde nějak zvýšit jejich produktivitu.Upgrady továren : Upgrady jsou často levnější než nová budova (tedy lepší než stavět budovu druhou). Zvyšují spokojenost pracantů a zvyšují produktivitu. Mnoho znich však potřebuje elektřinu uvažujte tedy o druhé elektrárně.Švýcarské bankovní konto (Swiss Bank Account) : Někteří vaši předci si založili konto vbance vCurychu. Vypadá, že to je skvělá forma vaší penze. Jsou dva způsoby jak tam dostat peníze.Za prvé, můžete přijmout edikt, tzv. Special Building Permit. Posílá část peněz zceny budovy na vaše konto.Druhou možností je použití banky, která vám do Švýcarska bude peníze převádět. Potřebujete ktomu vzdělané bankéře (drazí na vytrénování nebo.li drahé vzdělání, a musí se jim dosti platit). Další podmínkou je samozřejmě již zmíněná banka a peníze na aktuálním kontě (nesmíte tedy být vmínusu). Pak jen vbance zadáte možnost „Presidental Slush Fund“ a uvidíte, jak se nafukuje vaše švýcarské konto (na úkor toho tropického).Tak hodně štěstí a spoustu dolarů na švýcarském kontě.

Pokračovat na článek


Podvodné emaily – phishing

Internet a jeho služby jsou nejen nekonečnou studnicí vědomostí, zábavy a komunikace, ale také snadnou možností, jak se obohatit na cizí účet, podvodem. Máte-li alespoň jednu e-mailovou schránku, zřejmě jste již někdy dostali e-mail vybízející vás k vyplnění formuláře pro potvrzení přístupu k vašemu účtu, ať už v bance nebo na třeba na některém obchodním portálu jako je eBay. Možná vám přišlo divné, proč byste měli vyplňovat údaje o bankovním účtu v bance, se kterou jste nikdy neměli co do činění, jednalo se totiž o podvodný e-mail, tzv. phishing, tedy pokus vás nachytat.Stejně tak, jak se mezi "obyčejnými" uživateli rozšiřují možnosti využívání internetu, se na internetu vzmáhají podvodné a kriminální aktivity zaměřené právě na tyto uživatele. Jistě nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že s určitým druhem internetového podvodu se už setkal každý z nás. Stačí k tomu totiž jen obyčejná emailová schránka. A je úplně jedno, jestli je to schránka, kterou jste si založili u některého z poskytovatelů zadarmo, nebo schránka, kterou vytvořil administrátor přímo na vaší doméně. Všechny se téměř okamžitě stávají terčem útoků, které všichni dobře známe pod označením spam.Jedním z nejnebezpečnějších napadení je potom takzvaný phishing. Ne že by vám nějakým způsobem poškodil data na počítači nebo způsobil jiné škody, které se týkají třeba vaší techniky. Jeho nebezpečí spočívá v něčem úplně jiném. Adresátem tohoto typu útoku jste totiž vy jako fyzické osoby a stejně tak je to i se škodou, kterou může phishing způsobit. A nejhorší na tom všem je, že mu v tom aktivně pomůžete vy sami. Pak už nezbývá nic jiného než si vyčítat svoji (nejjemněji vyjádřeno) nepozornost a lehkovážnost.Phishing je velmi sofistikovaná forma podvodu. Vychází z takzvaného sociálního inženýrství a drží se jedné myšlenky – proč získávat citlivé informace kriminální činností jako je třeba fyzická krádež údajů, když je na sebe může prozradit sám jejich uživatel. Není to sice jednoduché a ne každý na tento typ podvodu naletí. Když si ale uvědomíme, že je tento typ spamu rozesílán na miliony emailových adres po celém světě, pak je téměř stoprocentně jisté, že se někdo z příjemců nachytá. A o to právě jde.Metody a cíle phishingu jsou velmi různorodé. Jistě ještě máte v paměti takzvané "Nigerijské dopisy". O nich by se dalo říct, že jsou takovým předstupněm phishingu. Zpočátku to byly normální papírové dopisy, s rozšířením internetu potom plynule přecházely na tento modernější způsob komunikace. Nepocházely sice všechny z Nigerie, jejich odesilatelé se rekrutovali i z jiných afrických zemí, přesto se nejen u nás ujalo označení podle tohoto státu. A o co v nich šlo? O nejrůznější typy podvodů zahrnující převody peněz, nákup ropy, falešné vládní i podnikatelské smlouvy a směnky.Odesilatel většinou oslovil příjemce vymyšlenou historkou a prosil ho o nějakou službu. Typickým případem byla žádost o umožnění využití bankovního účtu příjemce pro uložení peněz z dědictví nebo obchodu. Tím by se odesilatel zbavil nutnosti platit daně a na oplátku by na účtu nechal zajímavou částku jako odměnu. Pokud někdo na takový dopis odpověděl proběhla většinou ještě další upřesňující korespondence včetně předání čísla účtu, která končila nutností zaplacení zálohy na nepředvídatelné výdaje. Pokud příjemce zaplatil, bylo tato platba to poslední, co se o svém "partnerovi" dozvěděl. Pokud si myslíte, že tak naivní lidé se nemohli najít, mýlíte se. Nesmíte zapomenout, že s touto formou podvodu neměl v té době skoro nikdo žádné zkušenosti a tak lidí, kteří za tuto zkušenost zaplatili bylo poměrně hodně.I dnešní podvodné dopisy a emaily vychází ze stejných praktik. Většinou od vás sice nepožadují žádnou platbu (přece jen jsou lidé v tomto ohledu již opatrnější), nejsou ale o nic méně nebezpečné. To, co po vás chtějí je vyzrazení citlivých údajů pomocí kterých si vaše peníze mohou získat bez vašeho vědomí. Jedná se především o přístupové údaje na vaše bankovní konta, údaje o pojištění nebo jiné citlivé údaje. Emailová zpráva se tváří jakoby pocházela ze zcela spolehlivého zdroje. Může to být email od "vaší" banky, z platebního portálu který používáte nebo z aukčního serveru, přes který nakupujete levnější zboží a na kterém máte tyto údaje také uloženy. Nemusím snad mluvit o tom, že z těchto zdrojů nepocházejí. Při bližší kontrole zjistíte, že odesilatelem není ta instituce, za kterou se vydává, že emailová adresa je jiná. Jedná se přitom třeba o přehození jednoho písmena v adrese nebo o použití velmi podobného jména, které na první pohled vypadá věrohodně.A jak se snaží tyto údaje od vás získat? Forem je mnoho. Jedná se o žádosti na ověření vašeho bankovního účtu, o nátlak typu "Pokud neodpovíte do x hodin, bude váš účet zrušen" nebo o nabídku otevření nového účtu kliknutím na odkaz umístěný v emailu, který vede k vyplnění formuláře právě s citlivými údaji a jeho odeslání. Je to prostě psychologický boj. Měli byste ale vědět, že žádná seriozní instituce tyto záležitosti neřeší prostřednictvím emailu. I to se pravděpodobně v budoucnosti po rozšíření elektronického podpisu změní, v současnosti buďte ale velmi opatrní. Zdá-li se vám nějaký email podezřelý, bez milosti jej smažte, neodpovídejte na něj. Prostě nijak nereagujte. Pokud ale přece jenom váháte, kontaktujte nejdříve instituci od které email "pochází" telefonicky. V 99,9 % případů zjistíte, že se jedná o podvod.Setkal jsem se už s názorem, že nám v Česku se nemůže nic stát protože podvodné emaily jsou téměř stoprocentně psané anglicky a my přece v žádné zahraniční bance konto nemáme. To je ale velký omyl. Objevily se totiž už první vlaštovky ve formě česky psaného phishingu snažící se vylákat informace například od klientů CitiBank. Po kliknutí na odkaz v emailu se zákazníci sice dostali na pravou internetovou stránku této banky, zároveň se ale otevřelo další okno, ve kterém měli zadat a ověřit svoje údaje.S rozšířením internetového obchodu vzniklo také mnoho portálů zabývajících se prodejem zboží (Amazon, Ebay), prováděním plateb po internetu (PayPal) a bezhotovostním posíláním peněz (Western Union), které také používáme. Všude tam jsou také uloženy naše údaje týkající se třeba používaných platebních karet. Se všemi těmito institucemi jsme pouze v elektronickém styku a proto i potvrzování údajů probíhá touto cestou. I tady je tedy více než kde jinde potřeba být si před jakýmkoliv předání údajů naprosto jistí, že opravdu komunikujeme s danou institucí.A rada na závěr? Neodpovídat, neotvírat, nevyplňovat, neodesílat, smazat (až na výjimky, které jsem popsal). I když si nejste stoprocentně jistí. Odeslání citlivých údajů vám totiž s největší pravděpodobností zajistí vyprázdnění vašeho bankovního konta. 

Pokračovat na článek


Brothers in Arms - bratři ve zbrani

Revoluční pohled na jeden z nejhorších válečných konfliktů všech dob pod hlavičkou Gearbox vypadá na pořádnou porci zábavy. Pojďte se spolu s námi podívat na to, co nás v zimě čeká.„Je něco velice prázdného na pojmu hrdinství ve válce. Včera v noci jsem viděl muže, kterého jsem znal od střední školy, jak dal život za kluka vedle sebe. Je něco na tvém kamarádovi, spolubojovníkovi, bratrovi. Umřít za něj není jen jako myšlenka. Je to jako dýchání.“- Matt BakerKdyž bychom se zamysleli, jaké že dva filmové projekty poslední doby silně ovlivnily jak filmovou, tak i herní produkci, jistě dostaneme Zachraňte vojína Ryana a Bratrstvo neohrožených. Obě dvě díla mají na svědomí převážně dva muži – Steven Spielberg a Tom Hanks. Nebýt právě jejich takřka revolučně natočené (leč stupidně sepsané ) záchranné mise hluboko v nepřátelském území, nebyly by dnes jistě nejprodávanějším herním artiklem hry s tématiku 2. Světové války. Právě díky tomu mohla odnož Spielbergových Dreamworks Pictures vytvořit sérii Medal of Honor a postupně s nimi dobýt PSOne, PC, PlayStation 2, GameCube a Xbox. Dále pak mohli přijít Enemy Territory, Day Of Defeaty nebo v poslední řadě Call of Duty – tituly vezoucí se na vlně tohoto fenoménu. Ne nepodobně je na tom i zmiňované bratrstvo, desetidílný seriál z produkce HBO, který se zaobírá nasazením 101. výsadkové divize a zaznamenal jeho konání ve válečném konfliktu spolu s komentáři očitých svědků.Novinka, která zamávala mým článkovým harmonogramem a odložila preview na Playboy: The Mansion o pár dnů, je vypuštění informace a několika málo obrázků z Brothers In Arms. Se svou troškou do džbánku šedesátiletého koňaku tak přicházejí i Gearbox a pod záštitou Ubisoftu se pokusí vytrhnout štafetový kolík z ruky Electronic Arts. Samozřejmě jsou za vším prachy, protože jak Ubíci sami trdí :“Tématika 2. Světové války je nejrychleji rostoucím segmentem válečných stříleček a BIA je ideální pro expanzi Ubisoftu na tuto část trhu.“Takže proč by si klucí ze země galského kohouta taky trochu toho koláče neukrojili, že. Neměli bychom ale vidět všechno tak černě. Někdo by spíš řekl, že boom prožívají hry s Vietnamskou problematikou a že hráči jsou tou druhou světovou již trochu přesycení, ale při bližším pohledu, který vám snad umožní i toto preview, pochopíte, že tahle expanze vypadá doopravdy dobře. Bratři ve zbrani by měli redefinovat žánr historických first-person shooterů jak jsme je znali doposud. Měli by je rozšířit o jakýsi lidský a mnohem více realistický element, než jaký jsme mohli doposud okusit..Jako kulisu, do které celé své dílko zasadí, si zvolili právě 101. výsadkovou divizi (ano právě proto ten filmový začátek), která byla zvěčněna díky Bratrstvu (ano právě proto to Bratrstvo neohrožených). Narozdíl od něj se však nebude zabývat postavami roty E, tzv. Easy Company, ale roty F – Fox Company. Nic to nemění na tom, že se zúčastníme stejných bitev jako v seriálu (probereme si je později), ale dle autorů s takovou mírou realističnosti, o jaké si třeba Call of Duty může nechat zdát.V rotě F operuje seržant Matt Baker, do jehož role se vžijeme, a budeme tak po vzoru sloganu Call of Duty, že žádný voják nebojuje sám, bojovat a umírat s jeho jedenáctičlenným týmem spolubojovníků. Ačkoliv je Matthew smyšlená osoba, vychází z reálných charakterů a autentičnost je největším cílem tvůrců. Právě proto je ve vývojářském týmu John Antal - voják z povolání (bývalý výsadkář a člen Rangerů US Army) a autor všemožných zelenomozkových příruček. Právě ten asi také nejlépe vystihl myšlenku tohoto nového projektu: „Problém těchto her je v tom, že nám slibují ochutnat život muže v boji, ale doopravdy nás tam nevtáhnou. Opravdoví vojáci vědí, že žijí a bojují jako tým. Vůdcovství se počítá. Dobrá taktika vyhrává. Chabé vedení a špatná taktika vás porazí.“Důležitým prvkem bude taktika a kooperace v týmu, ale dalším, neméně důležitým prvkem, by mělo být i soužití se svými spolubojovníky. Kupodivu nejkrásnější na jakékoliv válce je to, jaké vztahy a pouta se mezi vojáky dokážou navázat. Je jedno, odkud lidé jsou, či z jaké vrstvy jsou. Všichni ryjí pod nepřátelskou palbou držkou v zemi a vědí, že kluci vedle nich pro ně udělají všechno, aby je zachránili od místa na památní desce. Proto má každý voják jméno, nějakou svoji historii a tu a tam si budeme moci vyslechnout jeho příběh, vše abychom se do hry co nejvíce vžili a jejich smrt doopravdy oplakávali. Určitě krok správným směrem.Aby byl pocit skutečnosti dotažen co nejdále, sbírali lidé z Gearboxu několik let fotky, dokumenty nebo se vyptávali přeživších výsadkářů, jaké že to tenkrát bylo, když jim rakety z panzerfaustu provětrávali tračník. Důkazem nám může být jeden z vydaných obrázků, kde se vyskytuje stařičká fotka domku a jeho počítačové podoby. Samozřejmě, přejímání nějakých reálných budov či dokumentace skutečných oblastí, které se ve hře objeví, není dnes nic divného, ale opět ne v tak velké míře jako u by měla být u BIA. Všimněte si poslední dobou vzrůstajícího trendu ultrarealistických akčních válečných záležitostí, které mají co nejvěrněji kopírovat vojenské akce. Proto bychom mohli, podobně jako je tomu u Kuma War nebo Full Spectrum Warrior, očekávat ke každé z misí spoustu originálního doplňujícího materiálu, takže si váleční fajnšmekři možná přijdou na své.Ti z vás, kteří víkend co víkend sledovali na kabelu Band of Brothers, či si jej případně zakoupili na DVD, jistě vědí, co nás bude ve hře čekat. Po poměrně drsném výsadku noc před dnem D, kdy měli paragáni za úkol připravit půdu pro následné vylodění, ničení dělostřelectva atd., se přesuneme do Carentanu. Carentan je právě asi jedním z nejpůsobivějších zážitků při sledování seriálu a právě ten byl vybrán jako demonstrace pro naše zahraniční kolegy. Z jejich popisů to vypadá, že atmosféra z obrazovky se podařila výsostně přenést na monitory. Vy a vaši vojáci přebíháte ode zdi ke zdi, kryjete se a ničíte nepřátelská kulometná hnízda. Můžete operovat ve více skupinách a díky tomu pořádat překvapivé synchronizované útoky z více stran. Samozřejmě i elektrikářský nepřítel taktizuje, mění pozice a snaží se vám uštědřit několik kulek do zad. Právě pro zajímavý styl hry a taktizování byl vyvinut unikátní systém rozdávání příkazů a krycí palby, který si rozebereme později.17. září následoval boj s větrnými mlýny - operace Market Garden v holandských luzích a hájích. Do této akce jsme se již mohli zapojit například v playstationovém MoH Frontline. Pak byla část jednotek 101 vyslána do bitvy v Ardenách, aby se pak 101. výsadková podílela na bitvě o Bastogne, takže poměrně zelené a přívětivé krajiny Francie a Holandska vystřídala studená zima v belgickém podání. Pak přichází Francie, Rakousko a konec války. Ano 101. ve válce zase nějak dlouho nepobyla, ale i tak to „stálo za to“. Bude zajímavé sledovat, jak nám hra doplní znalosti dějepisu nebo epizody oblíbeného seriálu (bohužel fanoušci doktora Sovy a Nemocnice na kraji města budou zase ochuzeni).Tím dalším, čeho byste si měli povšimnout, je grafická stránka hry. K dispozici máte pár oficiálních screenshotů, které právě o ní vypovídají mnohé. Jistě, první, co vás praští do očí, je rozsáhlá dohlednost, takže se můžeme jen dohadovat o rozsáhlosti jednotlivých misí a úkolů. Druhou věcí je bujná vegetace, jako jsou lesy, stromy nebo tráva, kterou se také zřejmě nešetřilo. Za povšimnutí také stojí husté a veliké kouřové efekty, které vypadají taktéž dobře a reálně, což se u většiny oponentů BIA říci nedá. Nakonec se můžete také podívat na podrobné modely, jak postav, tak i obličejů. Vypadá to, že se dočkáme plné mimiky obličeje a jistě si při pohledu na Bakerův tucet všimnete, že každý vojcl má svůj ciferník. Jeden obličej je například udělaný podle herce Vince Vaughna (remake Psycha z roku 1998 nebo Cela s Jennifer Lopez). Dokonce vás při samotné hře sledují i očima, když s vámi mluví atd. Zajímavé jsou prý i ragdoll efekty, kdy si můžete krátit čas střílením do mrtvého parašutisty, který visí za padák na stromě. K vidění je i něco málo vojenské techniky, ale Gearbox se zatím nevyjádřil, zda bude nějaká akce s nimi možná. Jestliže se však snaží o maximální realističnost, tak si přiznejme, že by nefunkční tanky byly trochu do očí bijící. Na druhou stranu, viděli jste někdy řadového vojína, jak nahupká do nacistického Tygra a odstřelí pár plecháčů?Nyní se však dostáváme k samotnému hraní. Podstatné pro zdárné dokončení Brothers In Arms je rozdělení jednotky na dva elementy – pohyblivý a palebný. Mezitím co palebná část vašeho oddílu zaměstnává hlavy a samopaly nacistických jednotek, ta druhá – pohyblivá - se v klidu přesune do nějaké výhodnější pozice, odkud se může s nepřítelem pěkně vypořádat. Právě k zpřehlednění podobných akcí by měl sloužit speciální indikátor nad hlavou nepřítele. V případě, že bude prázdný, je voják úplně zblbnut a zaměřen jen na jediný cíl, takže slepě pálicí kolem sebe nebude vnímat, že vy a pár vašich mužů se přesunete právě do výhodnějšího postavení. Ruku v ruce s tím jde i rozdávání příkazů, které bude podobné tomu, které jsme rozebrali v preview na Star Wars Republic Commando. Při pohledu na zeď nebo budovu se automaticky vyvolá možnost přesunu jednotek. Zřejmě jednodušší varianta rozdávání rozkazů pomocí dalekohledu ve Flashpointu. Díky umělé inteligenci by vojáci měli býti dostatečně soběstační, takže se budou automaticky krýt, když jeden bude přebíhat nebo měnit zásobník. Obdobně jako u zmiňovaného Commanda, bychom tak mohli v klídku sedět v ústraní a čekat, až naši kluci udělají špinavou práci za nás.Co se týká zbraňového arzenálu, tak asi nemá cenu rozpitvávat, jakých kousků se nám dostane do rukou a přítomnost klasiky v podobě M1 Garand je naprostou jistotou. Jako u výše zmiňovaných titulů budou opět k nesení pouze dvě zbraně. Schválně jestli uplatnění najde i lopatka nesená na zádech. Gearbox mají za sebou již několik zajímavých titulů, kde určitě vybočují - dva datadisky pro Half Life – Opposing Force, Blueshift (bohužel každý jinak) nebo předělávka hry Halo. Akce s taktickými prvky by se dala nazvat jejich chlebem a právě při zavzpomínání na OF se mi do mysli vkrádají dojemné vzpomínky. Samozřejmě je zde i nepřítomnost nějakého vlastního, velkého projektu, takže mají gearboxáci jistě určitě velkou motivaci prorazit na herní výslunní. Na Brother In Arms si budeme muset počkat do konce tohoto roku pro PC a Xbox a na PS2 a GameCube na rok příští.Nakonec mi dovolte trochu lekce historie. Nápad použití padáku a výsadkářských jednotek ve válečném konfliktu se objevil již během 1. Světové války, avšak do jeho uskutečnění již válka skončila. Americké vojsko se k němu navrátilo až v roce 1942, kdy začalo trénovat první vojáky seskoku padákem. Tak vznikla 101. výsadkářská divize. Zajímavé jistě bude, že původní výzbrojí vojáků nebyly jen nože a pušky, či samopaly, ale i dokonce skládací bicykl pro rychlejší přesun. Do akce se dostala poprvé až v roce 1944, kdy byla za brzkého rána vypuštěna za pláží Utah v Normandii. Během 2. Světové války strávila 101. výsadková 214 dní v boji. Obdržela 2 medaile cti, 46 významných služebních křížů, 516 stříbrných hvězd, 6977 bronzových hvězd. Divize zajala 29527 německých vojáků. Za tuto cenu bylo zabito 2043 výsadkářů, 7976 bylo zraněno, 1193 je pohřešováno a 336 bylo zajato.Bude podobným množstvím metálů ověšena i počítačová adaptace Brothers in Arms? Na odpověď si budeme muset ještě nějaký ten pátek počkat.

Pokračovat na článek


Adventure Pinball - Forgotten Island

 Zajímavá tož věc - pinball (neplést s paintballem, to je něco úplně jiného). Neodvracejte ale oči, protože tenhle pinball je jiný, užijete si v něm kopy zábavy, podtržené i tou trochou akčnosti.Taky by stálo za zmínku, že celá hra je plně ve 3D. Jakmile zapnete hru a hra se spustí, povídá vám hlavní aktér děje, panáček Ooga, příběh, kde osvětluje co a jak a proč. Po stisknutí „Esc“ jste už v prostém menu, kde máte na výběr Play Story, Play Tables, Game Options a Quit. V Options si nastavíte rozlišení v jakém chcete hrát (až 1800x1600), různé serepetičky a hlavně obtížnost – Easy, medium a hard. Obtížnosti se neliší nějakým jiným postavením stolů, ale pouze počtem míčků, které budete mít na jednu hru k dispozici. Na easy to je pět, na medium tři a na hrad jsou to pouhé dva míčky.Ze začátku máte přístupné pouze dva stoly (ve hře jich je celkem devět). Pustíte se dohraní prvního, přičemž zjistíte, že stoly nejsou jako v ostatních obyčejných pinballech jednotvárné a pouze jednu „hrací plochu“ obsahující. Hnedle vysvětlím, co jsem tím myslel. Začínáte někde, máte tam dva flippery (to jsou ty dvě packy), mezi nimi díru a spoustu různých rampiček, skokánků, děr, no zkrátka věciček, se kterými může mít něco společného kulička.Pokud například trefíte nějakou rampičku, uvidíte jakoby animovanou sekvenci (opravdu jakoby, protože celá hra je plně ve 3D,což dokazuje i to, že pokud kulička někudy projíždí, vy uvidíte v té „jakoby animované sekvenci“ rozdílnou rychlost kuličky) a najednou vás to hodí na jinou část stolu, která má také vlastní flippery atd. Takovýchto částí je na jednom stolu několik, někde třeba pět, jinde třeba i deset. Rozdílný postup na jinou část stolu dává hře na dynamice. Ve druhém stolu musíte například trefit jednu rampu, která vyveze kuličku do jiné části stolu. Tam musíte strefit kuličku do díry kde je láva.Potom přijde Tyranosaurus (na jiném stolu zase musíte míček strefit do hnízda, kde ho vynese na skálu Pterodaktyl – pravěký pták, podobný plazu – pozn.autora) a vezme míček do tlamy, hodí ho do jiné díry, ta vás zase přesune do další části a tak dále ( Nejlepší to bylo v ledových horách. Tam jsem musel nejdříve kuličku vymáchat v oleji, potom projet ohýnkem, aby se kulička zapálila. Tu bylo potom potřeba přejet přes jiný ohníček, který kulička zapálila, aby roztavil masu ledu ucpávajícího vchod do dalšího stolu). Mnohdy je k něčemu něco potřebovat aktivovat, proto vás před každou hrou doprovází Ooga a vysvětluje vám kam se musíte strefit, kam co umístit apod. Během hry, je místo které je potřeba sejmout nebo tak označeno zelenou rotující šipkou. Ve hře se tedy neztratíte a vždy vám stačí dostat kuličku na místo se šipkou.A copak že je to „Play Tables“? Můžete hrát stoly, které už máte přístupné (pokud jste četli recenzi na Tony Hawk Pro Skater 2, už asi víte o čem mluvím, je to něco jako Free Skate) , prostě jenom na score. Do této kategorie je zabudován i multiplayer. Můžete hrát ještě s jedním, nebo dokonce třemi kamarády. Tento mód asi stejně využijete jenom na multiplayer, protože koho by to bavilo, hrát sám a bez příběhu. Položka „Top Scores“ je snad jasná každému (komu ne, ať si jde radši zahrát Tetris).Už se zmíním i vlastnostech hry, nebojte. Nejdůležitější je určitě fyzický model. Flippery opravdu odráží kuličku podle pravidla úhel dopadu = úhel odrazu (snad je to správně, ve fyzice nejsem zas tak dobrej…). Ve hře jsou hory různých zlepšováků. Jestliže spadne kulička do vody, vytvoří se vodní kulička (doprovázena hláškou „water ball“), když ji frknete do sopky, vytvoří se lávová kulička (opět doprovázena hláškou, ale zde překvapivě „lava ball“ ). Dobrá vychytávka je také milosrdnost schopnost tvůrců hry. Jestliže vystřelíte kuličku hodně prudce, a hned vám zapadne mezi flippery (normálně byste měli o kuličku míň), hra vám dá laskavě další pokus. Již jsem nakousl, že hra je ve 3D, pojďme se tedy podívat grafice na zoubek. Hra je opravdu velmi detailně provedená, a to jsem omylem hrál v rozlišení 640x480 (já sem to sice nastavil na 1280x1024, ale nějak se operace neprovedla)! Grafika je hodně pestrobarevná a líbivá, což přispěje k oblibě nejmladší generaci, i když občas je nutné se nad hrou zamyslet a sledovat zelené šipky. O grafice vám toho asi už moc neřeknu, tak se raději podívejte na okolní obrázky a omluvte jejich zvýšenou tmavost (PrintScreen není zrovna nejlepší program na típání obrázků z her, ještě k tomu když jsou ve 3D).Zvuky. Hru podtrhuje nevýrazná hudba, kterou vůbec neregistrujete. Hlavní jsou různé zvukové efekty, jako jsou již zmíněné hlášky, zvuky krajiny apod. Zvuková stránka hry je hodně dobře udělaná a někdo si na ní dal sakra dobře záležet (chtěl bych poznat toho chlápka co namluvil všechny ty hlášky, jsou opravdu vynikající).A tohle je již konec, lépe řečeno závěr. Přichází na řadu slavné rezimé ( nevíte sakra někdo jak se to vůbec píše???). Je tu jedna smutná věc, a to ta, že mnoho lidí si řekne : „Hmmm, pinball, ve 3D? To by mohlo bejt dobrý, ale mě by to nebavilo,jdu si zahrát Quakea…“ Proto, nenechte se ovlivnit zdáním a zahrajte si alespoň demo, kteréžto vám ukáže, jak to doopravdy vypadá.  

Pokračovat na článek


GTA Vice City - vizuální preview

Jednou vidět je lepší než tisíckrát slyšet a umocněno na entou je lepší než číst, proto vám přináším tohle vizuální preview, které vám konečně ukáže co že bude GTA Vice City zač. Načesat afro, nasadit černé obrýlení, utřít nos plný pudru a vzhůru do Vice City, města jako z pohádky...otázkou je z jaké?Minule jsme se podívali jenom na povrch toho, co nás čeká, jenom na kousíček tý nejtvrdší lekce o tom, jak to v životě chodí. Dneska se podíváme na Tommyho dobrodružství pěkně z vostra.Po grafické stránce se toho od GTA3 moc nezměnilo. Snad se jen trochu zvětšilo rozlišení používaných textur a zlepšily se i některé efekty. To můžete vidět třeba u vodní hladiny jak v bazénech u vilek mafiánských bossů, tak na samotném širém moři. Ovšem pokud bude celé Vice City větší a bez loadigu oproti Liberty City, jak slibují Rockstar Games, nebude grafika takřka beze změn na škodu. Už v GTA3 byla na PlayStationu 2 grafika opravdu povedená na rozdíl od pcčkové verze. Uvidíme jen jak to dopadne se zobrazováním lidí a automobilů. Už Liberty City bylo nádherně zvládnuté do nejmenších detailů a tak není důvod pochybovat o kvalitě Vice City. I atmosféra 80. let sálá z každého zde přiloženého screenshotu. Spousta neonových světel v těch nejúchylnějších barevných odstínech, již zmíněné vilky všemožných kmotrů a vůbec budovy vypadají opravdu realisticky. Možná předělali i nějaké skutečné budovy do hry jako u třetího dílu.Co však doznalo změn řekněme dramatických jsou vozidla, která budou brázdit i ty nejzapadlejší uličky VC. Jsme přece v osmdesátých letech a tak najdeme káry jako vystřižené z epizod bájného Magnuma. Krom jeepů a starých limuzínek se konečně dostane na motorky, které jsou v naší galerii zastoupeny hned třemi kousky. Prvním z nich je motorka ne nepodobná americkému snu – Harleyi. Dále se budeme moci podívat a povozit na pořádném žihadle PCJ 600 podobnému nejrychlejším kouskům od Suzuki a nakonec dojde i na skútr. Šílená jízda ulicemi VC právě na těchto strojích bude určitě stát za to. Schválně jak Rockstáři vychytají model deformace motorek, případný souboj skútr – betonový sloupek. Situace kde to na motorce napálíte ve dvoustechšedesátitřech kilometrech za hodinu do protijedoucího jeepu a Tommy se proletí sto metrů šipkou na beton bude doopravdy zajímavá. Krom motorek se dočkáme i perličky jako je golfový vozík. Vypadá to že létání helikoptérou se stane skutečností, protože černé textury skla u vrtulníků z GTA3 vystřídalo sklo průhledné a vymodelovaný kokpit u jedné z nich na jednom ze zde umístěných screenshotů. BINGO! Také si možná zajezdíme na kolečkových bruslích. Na to si ale budeme muset počkat až do finální verze. K helikoptéře se vztahuje ještě jedna zajímavá věc. Pokud se podíváte pečlivě na naše screenshoty uvidíte, že z policejního vrtulníku vyskakuje výsadek policistů, kteří slaňují na ulici. Sestřelování policejních helikoptér bude tedy mnohem důležitější a také zábavnější. Zatím to vypadá že počet vozidel a vozítek se zastaví na čísle 24. To se však ještě může změnit.Dál se můžete podívat na ukázky z animovaných sekvencí, kde Tommy hovoří s různými hlavními postavami Vice City, o jejichž kariéře naleznete více informací zde. U některých je k dispozici i audio záznam, který jako ostatně vše stojí za to slyšet.Život ve Vice City není jako práce z buzolou, leda že byste ji někomu zabodli do krku a šlohli jeho káru. A takovejch obyčejnejch věcí, které nabírají netušených a značně násilnických využití najdeme více. Třešničkou na dortu je totiž arzenál zbraní. Ti z vás co pravidelně čtou naše zpravodajství už vědí, že Tommy není jen tak nějaké ořezávátko a se šroubovákem mu jdou stejně dobře šroubovat šroubky jako oční panenky. Jen si stačí skočit do kutilského shopu Screw This!, kde mají mimo jiné na skladu mačetu nebo motorovou pilu. Tím ovšem arzenál bizardnosti nekončí. Ke svému si přijdou i kladiva (kdo viděl Odplatu jistě ví jak dobře se dá z nohou udělat roastbief), golfové hole a výbava každé správné ženy v domácnosti - sekáček. Ostatní zbraně zastupují standardní o(d)střelovací puška, kolt Python, brokovnice známá též jako Spas 12, stárá stříbrná brokovnice, kulomety Ruger a M60, raketomet, UZI, Mac-10, katana a určitě dojde i na nějaké ty granáty a oblíbené molotovovy koktejly, které by ani Tom Cruise jen tak nenamíchal.A jako poslední tu máme nejspíše k dokonalosti dotažený systém rádiových stanic. Sice možnosti pcčkářů doplnit si rádiový tracklist o své vlastní mptrojky se nedočkáme, ale sedm rádiových stanic by mělo uspokojit každého. Jenom sedm? Inu Rockstar Games a Sony plánují pak vydat pro každou hudební stanici cd. A když si spočítáme kolik by se mohlo vejít na jedno audio cd hudby a vynásobíme to sedmi, tak dojdeme řekněme k nějakým osmi hodinám, což opravdu nikoho neurazí. Ovšem také tady je možnost, že bude každé cd třeba jenom půlhodinové a to nám nakonec oněch mých vysněných osm hodin určitě nedá. Uvidíme. Konečně by měl hrát z rádií pořádný tvrdý rock, kterého bylo v Liberty City poskrovnu. Dále by se měly z rádia linout tóny popu, elektrické hudby, soulu, hip hopu atd. V zastoupení skupin můžeme nalézt i taková zvučná jména jako Judas Priest nebo Blondie. To vše opepřené hlasy komentátorů a ujetými reklamami. Grand Theft Auto Vice City vyjde 29. října a z vypuštěných informací to vypadá na opravdovou herní bombu. Jak jsem již několikrát psal, zatím nemám vůbec důvod vývojářům jejich sliby nevěřit. Lépe už si Rockstar games vybrat nemohli. 80. léta jim nabízejí toliko možností jak si vyhrát a vyblbnout až to hezké není a pro nás to bude zřejmě znamenat jediné - zase jeden výstavní kousek parádní zábavy.

Pokračovat na článek


Serious Sam 2

Je to tu! Legendární Sam se vrací na naše monitory a je znovu připraven čelit nájezdům několika tisíců kusů všemožné havěti, která jen touží po řádném prošťourání střev. Více akce, více levelů, více SERIOZNÍ zábavy!Jak jednoduše vložit reklamu do hry nám předvedli vývojáři z Croteamu na výbornouHned na začátku se vám milí čtenáři musím přiznat k tomu, že jsem předchozí díly SS v podstatě nehrál (pokud tedy nepočítáte pár minut jako hraní). Předtím, než na mě vypustíte své drsné a nekompromisní čivavy, bych jen rád řekl, že mne nový díl přímo nadchl. Teď tedy trochu předbíhám, ale je to dobré vědět hned ze začátku. Dost již bylo zbytečného tlachání, pojďme se novému přírůstku do rodiny seriózního Sama podívat na zoubek. Příběhově navazuje druhý díl na Serious Sam: Second Encounter. Silný vládce Mental si vyhlédl nový domov na planetě Sirius, a tak neváhal a dobyl ji. To se ale nedělá, tudíž se „Koncil velkých mágů“ z planety Sirian zkontaktoval telepaticky se Samem a požádal ho, aby znovu obnovil planetu Sirius a navždy zničil Mentala, čímž by zachrání celý širý vesmír. K porážce tohoto zlého pána je však třeba najít pět fragmentů mystického medailonu, které dají Samovi sílu celého vesmíru, kterou si jeho porážka vyžaduje. Bohužel, části medailonu jsou roztroušené po celé galaxii, a tak Samovi nezbývá nic jiného, než podniknout další nelehkou výpravu...Fuj čokle, smrdí ti z huby!Na zbytek příběhu si budete muset přijít sami. Ale protože mám dnes dobrou náladu, tak vám ještě prozradím, že sesbíráním všech částí medailonu hra nekončí. Tak a už mlčím… Jak sami vidíte, příběh je poměrně absurdní, ale tím se nemusíte nijak zvlášť zabývat. Přeci jen je u této hry tou nejméně důležitou částí. To, co hráče na sérii SS vždy fascinovalo, byla neskutečná jatka spojená s popravou nepřeberného množství útočících zástupů všemožné havěti. A to se samozřejmě nezměnilo, dokonce si troufám říci, že ještě zlepšilo. Autoři se chvástají unikátní různorodostí nepřátelských jednotek a mně nezbývá nic jiného, než jim dát za pravdu - ve hře se nachází celkem 45 různých typů jednotek na odstřel. Téměř všechny jsou k popukání a věřte nebo ne, není to vůbec na škodu. Přeci jen je úsměvné, když vás nahání banda klaunů s vybuchujícími dortíky v ruce, býci na natahovací klíč, levitující mistr bojových umění, čarodějnice na koštěti anebo zmutovaní hráči amerického fotbalu. Je zbytečné, abych zde všechny nepřátelské jednotky vypisoval, a tak se raději mrkněme na zbraně, kterými se Sam umí bravurně ohánět. Nejoriginálnější a nejúčinnější zbraň proti silným nepřátelům v celé své kráseVáš zbrojní arzenál k umravňování nepřátel je poměrně pestrý, ale neobsahuje nijak výrazné změny od předešlého dílu. Vezměme si to tedy pěkně po pořádku. Jako první může Sam používat jakousi parodii na motorovou cirkulárku, pro kterou jsem nenašel žádné praktické použití (snad jen na demolici bedýnek skrývající munici či zdraví). Pod kouzelným číslem dvě se nachází jakási energetická pistol, jíž jsem však používal jen v prvních okamžicích hry. Pod dvojkou se také nachází akimbo revolvery, jež však nejsou bůhvíjak účinné a slouží maximálně k polechtání nepřátel. Číslo tři reprezentuje jednohlavňová kulovnice nebo také dvouhlavňová brokovnice; ta je dle mého názoru stane nejpoužívanějším kouskem ve hře - dokáže si vybudit patřičný respekt. Účinnost je poměrně velká a docela by mne zajímalo, kde ji náš nebojácný Sam vzal, protože i na dálku dokáže pořádně zabolet. Pod číslem čtyři se nachází poměrně slušně účinné akimbo moderní UZIny a také mocný minigun, který dokáže z nepřátel udělat řádný rajský protlak. Pod pětkou se skrývá futuristický raketomet a také granátomet. S těmito dvěma zbraněmi se problémy řeší ještě dříve, než vůbec nastanou. Šestka je veselý plazmomet - účinkem a efektem silně připomíná klasickou plazmu z Dooma.Detailní pohled na krajinu síroprdůA pod sedmičkou se nachází samé hezké věci. Tou první je možná trochu kontroverzní sniperka; ta je na můj vkus až moc silná. Druhá věc je vysloveně lahůdka. Jedná se o bujarého papoucha ověnčeného ničivou bombou. Stačí jen zamířit na cíl a vypustit. Věřte nebo ne, je to opravdu masakr a ne náhodou je této „munice“ ve hře nedostatek. Pod osmičkou je jakýsi kanón, jenž je takovou odlehčenou verzí kanónu z bitevních lodí ve středověku a má samozřejmě obrovskou sílu. Poslední zbraní je zápalná bomba zvaná Serious Bomb, účinkem připomínající drsné BFG - zkrátka a dobře, v celém širém okolí nezbude po nepřátelích ani mastný flek. Doplňkem k tomuto již poměrně rozsáhlému arzenálu jsou granáty, jichž se ve hře nachází nepřeberné množství, využijete je tedy dosti často. Nebojte se, náš výčet demoličních věcí zdaleka nekončí. Ve hře je možné sebrat různé powerupy, které vám například dočasně zvýší palebnou sílu.Aby toho nebylo málo, ve hře je možné používat spoustu různých vozítek jako například helikoptéru, ostnatou kouli, futuristické vznášedlo s rotujícími břity nebo obyčejného dinosaura, na němž se pohodlně svezete. V některých částech hry můžete k obraně území využít několik různých druhů obranných věží. Ufff. Jak sami vidíte, možností, jak poslat nepřátele do věčných lovišť, je opravdu mnoho a myslím si, že již toto stačí na maximální porci skvělé zábavy.

Pokračovat na článek


Doom 3: Resurrection of Evil

Je to tady! Očekávaný datadisk na loňskou pecku Doom 3 je na světě, z čehož se kromě pařanů radují zejména prodejci plenek. Dokáže nové dílko od ID Softu, konečně sjednotit zaryté odpůrce Dooma 3 s těmi, kteří by pro božského Carmacka srali ježky proti srsti ? To ukáže čas. Ovšem na co se můžete těšit v Doom 3: Resurrection of Evil, to se dozvíte z naší exkluzivní recenze!Konečně Lost Soul jak má být!Že je lidstvo těžko poučitelné, to víme z historie. Že jsou nadnárodní megakorporace nepoučitelné absolutně, to víme díky příkladům jako Ubrella Corporation, Weyland-Yutani a v neposlední řadě také UAC. Vždycky když něco podělají a způsobí málem vyhynutí lidstva, jenom se oklepou, popřou a ututlají, co se dá, načež vesele pokračují ve svých čachrech. Jak známo, poslední jmenovaná UAC vybudovala na Marsu a jeho měsících Phobos a Deimos obrovský komplex. Stovky vědců v něm zkoumají artefakty pocházející z pradávné civilizace, kdysi obývající rudou planetu, a také vyvíjejí teleportační technologii. Jednoho dne se však něco zvrtne a celý komplex je zachvácen přívalem nestvůr, jaké svět ještě neviděl. Jediný přeživší je řadový mariňák, o jehož dalším osudu však informační zdroje mlčí.Dva roky po incidentu zachytí jeden ze satelitů kroužících okolo Marsu podivný signál z oblasti Site One, na kterou se téměř zapomnělo ještě před invazí, a vedení UAC tam vysílá průzkumný tým v naději, že nalezne zdroj signálu a odhalí nové skutečnosti o pradávné civilizaci. Jinými slovy: rozjíždí nanovo celý projekt. Co čert nechtěl, skupina vojáků objeví temný artefakt, jehož aktivací se znovu otevře brána pekelná. Jak jsme říkali, nepoučitelní...Co nového na Marsu?Datadisky tradičně vnášejí do původní hry více či méně inovací, zejména po stránce rozvoje příběhu, arzenálu a bestiáře. Pojďme se tedy podívat, co si pro nás pánové z Nerve Software nachystali v Resurrection of Evil (RoE).Zavři hubu Impe, smrdí ti dech.První na ráně je samozřejmě příběh, který přímo navazuje na ten původní a leccos objasňuje. Více raději neprozradím, aby to nedopadlo jako v onom díle Simpsonů, kde Homer vycházel z kina po premiéře Hvězdných válek a cestou kolem dlouhatánské fronty nadšenců, kteří film ještě neviděli, utrousil poznámku: „Marge, rozhodně jsem nečekal, že Darth Vader je otec Luka Skywalkera.“Nejpodstatnějších změn doznal zbraňový arzenál, který čítá tři nové kousky. V prvé řadě zmizel Soul Cube a byl nahrazen jiným, neméně užitečným artefaktem. Tato věcička ve tvaru srdce se krmí lidskými dušemi, kterých je po komplexu rozházeno celkem slušné kvantum, a umožňuje na chvíli zpomalit dění kolem vás (bullet-time je prostě pořád populární). Postupem času budete získávat unikátní duše z bossů a každá z nich přidá nějaké to vylepšení (například zrychlení, nesmrtelnost...). Zvláštní poznámku si zaslouží vizuální zpracování této zbraně, protože je prostě ďábelské. Předmět jako takový nijak zvlášť drsně nevypadá, ale vaše ruce, když ho drží... to prostě musíte vidět!Jak jsem psal v recenzi, držet v rukou artefakt je silně škodlivé pro vaší pokožku.Druhý v pořadí je takzvaný Grabber, ale klidně ho mohli nazvat OGGZHL2, tedy Okopírovaný Gravity Gun z Half-Life 2. Nenechte se však zmást, pánové z ID Softu nejsou tak neopatrní, aby riskovali soudní pře s Valve, a vlastnosti manipulátoru drobet pozměnili. Bohužel k horšímu. Neexistuje sekundární mód, takže Grabberem si můžete jedině přitáhnout předmět k sobě a ihned ho vrhnout, což by byla efektivní úspora munice, kdyby vám grabnutý sud nebránil ve výhledu a nepohybovali jste se převážně v úzkých chodbičkách plných harampádí, které vrhaným věcem brání v přímém letu. Pokud chcete držený předmět mírumilovně pustit, musíte počkat asi pět vteřin, než se Grabber sám vypne (což ale vylučuje pohodlné přenášení z místa na místo). Nejsilnější stránka této zbraně je však v tom, že má schopnost chytat létající lebkouny, ale především plasmové střely nepřátel, které můžete vzápětí vrhnout zpátky, a rozmetat zmetka jeho vlastní zbraní. Tomu říkám kumšt! Ani tato vychytávka, ale Grabber nezachrání před upadnutím do zapomnění, protože mnohem jednodušší je zmetka prostě zastřelit. Ačkoliv je RoE na munici podstatně skoupější než původní hra a každý zbytečný výstřel si budete vyčítat, nikdy neklesnete tak hluboko, abyste museli používat Grabber. To je dobře, jelikož práce s ním má do zábavy a tvořivosti ala Gravity Gun, hodně daleko. Tady se tedy Carmack a jeho kumpáni moc nepředvedli.Nedostatky Grabberu však mnohonásobně kompenzuje jiná zbraň. Vážení čtenáři, dovolujeme si vám oznámit comeback neumírající legendy, jejíž jméno všichni velice dobře znáte. Dámy a pánové, dvouhlavňovka!Tohle je, myslím, Hunter. Pro mě je to ale prostě obluda co vypadá jako Alien.Taková slova zní pompézně, bohužel - popravdě - až moc. Ačkoliv je totiž brokovnice se dvěma hlavněmi horký kandidát na nejlepší comeback roku, své neupilované předchůdkyni z druhého dílu se zdaleka nevyrovná. Má obrovský, lépe řečeno obrovsky nevyvážený potenciál. Chová se stejně jako jednohlavňovka, takže pokud ji nacpete nepříteli až do nozder, rozplyne se jak čokoláda na jazyku, jedno, jestli je to Imp, Cacodémon či Hellbaron. Jakmile jste však dál než metr a půl, nemáte šanci někoho zranit, natož zabít. Předpokládám však, že bylo záměrem autorů docílit toho, aby se hráč s každičkou zrůdou setkal osobně.Podle rčení „pámbů dal, pámbů vzal“ musím ještě s lítostí dodat, že daní za dvouhlavňovku je absence motorové pily, což je při nemalém počtu zombíků obrovská škoda. 

Pokračovat na článek


WRC II Extreme - Challenge očima účastníka

Letíme a mačkáme seVcházíme do „našeho“ velestanu. Na jedné straně je připraveno pět kokpitů s širokoúhlými televizory, sportovními sedačkami Recaro a volanty. Dostáváme poslední organizační pokyny k soutěži. Pojede se vyřazovacím způsobem. Jsou čtyři skupiny z čehož jsou tři po pěti a jedna se čtyřmi závodníky. Já jsem ve druhé skupině spolu s Italem, Norem, Švédem a Dánem. Ještě stručný rozhovor na kameru a začíná náš desetiminutový trénink. Bohužel jsem fásnul konzoli s nastavenou němčinou a můj trénink vypadá jako trapný pokus naprostého amatéra. Bez spolujezdce v angličtině jsem nahraný. Nevadí, je to jen trénink. Nervozita stoupá, a už je řada na naší skupinu. Usedáme do sedaček a organizátor uděluje poslední pokyny včetně trati, kterou pojedeme. Tři, dva, jedna pres X button. A jedeme na plný plyn. Pozor, tady tuhle zatáčku znám, ta nepříjemně vynáší. Do… to sem přebrzdil, padák dolů a plyn na podlaze. To se dá projet na plňáka, né, pozdě jsem zatočil a musím brzdit. Nervozita se podepisuje na mém čase, který sice není špatný, ale rozhodně to nebyla má nejlepší jízda. Jsem v cíli a netrpělivě sleduji ostatní. Ital je moje poslední záchrana, ale jede skvěle, pravá 5 , levá 3, pravá 3, levá 5, pravá 2 a finish. Dostal mě o 13 sekund. Bohužel do dalších bojů postupujou z každé skupiny první dva a já zůstal o těch 13 sekund třetí. No nic, hlavně že jsem nebyl poslední :). Další kola už bude klasický pavouk.Pohled na trať z helikoptéryVycházím ze stanu na cigárko a málem se srazím s takovým prckem – ha, to byl Sebastian Loeb. Jdu si dát něco k pití a marně se pokouším vysvětlit obsluze, že chci půl kelímku juice a dolít vodou. Holka to byla sice fešná, ale anglicky neuměla nic a tak malá názorná ukázka vše vyřešila. Osvěžen se vrhám k jednomu z mnoha stojanů s PS2 a jak jinak než s hrou WRC 3, která ještě není úplně hotová. Hltám každý metr trati. Je tu něco divného! Ovládání vozu je rozhodně citlivější a celkově je auto uklouzanější. Grafika vypadá slibně, ale marně hledám v menu Challenge. Konec zábavy a jde se opět na dlabanec. Opravdu, pokud vám už dvě hodiny nikdo nenutí něco k snědku, je to divné a vy byste se měli přesvědčit, že jste ve správném stanu. Beru si talíř a mimo jiné nabírám slibně vypadající dresing. Človíček vedle mě se ptá jestli jsem francouz?! Nechápu, ale všeho do času. Ten slibně vypadající dresing byl opravdu pro gurmány francouzského původu. Byla to jediná věc, která mi tady nechutnala :)Po obědě se nám dostalo privilegia podívat se přímo do servisu škodovky. To jsem si nemohl nechat ujít. Fábie D. Auriola tam stála na zvedácích bez známky života. Jak jistě víte, nedostal se ani na start první RZ pro poruchu ovládání převodovky. Ještě pár fotek a zpátky do naší arény, kde se vše připravuje na semifinále, a potom finále. Dva kompletní kokpity jsou přenášeny na pódium a připojeny k velkoplošným projektorům. To, aby si diváci mohli pohodlně pošmáknout na jízdách těch nejlepších z nejlepších. Plac se pomalu ale jistě plní novináři a co je do očí bijící, jsou japonci. Kdykoli potkáte japonce má nejméně dva fotoaparáty na krku a jeden v ruce. Oni snad musí fotit každý krok, který udělají a v porodnici jim určitě i s dítětem předávají jeho první fotoaparát :)). Marcus Grönholm, Peugeot 206 WRCSemifinále je tady. Do sedaček usedá Ben Wallace (Austrálie) a Oliver Schätzmüller (Německo). Ben si bere Xaru s Loebem a Oliver Subaru se Solbergem . Parádní jízda obou borců, ale Ben je v cíli první. Ten člověk musí mít nervy ze železa, jede s naprostou koncentrací a lehkostí. Další usedají do sedaček Kristian Bridges (Velká Británie) a Jean-Claude Décorvet (Švýcarsko). Kristian vítězí a stejně jako Ben z Austrálie postupuje do finále. Místnost je zaplněna novináři dychtících poznat vítěze, ještě lépe si ho vyfotografovat. Na pódium vyskakuje zástupce Sony a také zástupce Evolution Studios. Před samotným finále přicházejí představit WRC 3. Opět úřaduje má slabá znalost angličtiny a nerozumím všemu o čem je řeč, ale na otázku, zda bude ve trojkové verzi také Challenge člověk z Evolution Studios odpovídá vyhýbavě. Vysvětluji si to dvěma způsoby. Buď se rozhodli udělat, podle mého, zásadní chybu a do trojky Challenge vůbec nedat, nebo prostě jenom dělají „krky“ a chtějí nás napínat do poslední chvíle. Jinak podle jejich slov budou detailnější modely aut, realističtější chování na trati, od základu přepracované okolí tratí do vektorů (jestli sem správně rozuměl). Prostě se máme na co těšit a podle toho co jsem viděl, je tomu tak. Přichází předávání cen vítězům jednotlivých národních kategotií. Jaká že to je cena? Dálkově řízený model Subaru nebo Mitsubishi WRC 1:8 se spalovacím motorem. Vypadají nádherně. Je to fajn pocit, když ohlašují předávání cen devatenácti nejlepším hráčům na světě a mezi nimi slyšíte „From Czech Republic“. Hmm, je to paráda, ale jak se s tím potrmácím letadlem, to opravdu netuším. Naštěstí už na to myslel někdo přede mnou, a tohle bylo jen pro efekt a cenu každému pošlou poštou.A je tu finále. Ben a Kristian usedají za své volanty. Pořadatel sděluje, která trať se pojede. Je to Monaco RZ: Villars-sur-Var / Pont de Clans. Tři, dva, jedna, pres X button. Je to souboj nervů, Ben jede trochu rychleji, ale dělá chybu a musí dohánět ztrátu. Kristian jede vyrovnaně, Ben zrychluje a má náskok 2-3 sekundy a je tu poslední zatáčka před cílem, Ben vyhrajééé áááááááááá to není možné, v davu to jen zahučelo, protože Ben to dva metry před cílem napálil do konstrukce přístřešku časoměřičů a přišel o jasné vítězství. Neskutečný souboj. Vítězem WRC II Challenge se stal Kristian Bridges z Velké Británie. Přichází první gratulanti a hlavně tolik očekávané předání ceny pro vítěze, kterou není nic jiného, než oficiální předváděcí vůz Ford Focus. Osobně jsem držel palce Benovi, jeho jízdy byly fantastické.Sakra, kde jsou ty kola?S koncem finále končí i dnešní program v servisní zóně a my jdeme do autobusu. Střihneme si jedno přepočítání oveček a vyjíždíme směr přístav. Dnešní noc budeme trávit na lodi jménem „La Meridionale“. Je to trajekt kotvící v přístavu a nám poslouží jako hotel. Dostávám klíč, tedy kus plastu se spoustou děr, a jdu se ubytovat. Kajuta není příliš velká, má však vlastní sprchu. A tady zaplesalo mé kuřácké srdce. Oni mají popelníky i na WC. Abych se přiznal, moje představa před odletem z Prahy byla taková, že bude problém najít místo, kde si s klidem zapálím. Frantíci mě mile překvapili, jsou snad zkaženější než my češi. Není času na zbyt, a tak odcházím do baru na jakýsi koktejl před večeří. Nalévá se šampus. Nejsem žádný znalec, ale tenhle je určitě výborný a k tomu mezi námi neustále proplouvají číšníci s různými jednohubkami. Dneska se už určitě vyspím. Ha, ha, jak mě to mohlo jen napadnout? Večeře byla v nedaleké restauraci a končila zase ve dvanáct hodin. Když jsme se vrátili na loď, byl ještě otevřený bar, tak jsme seděli asi do půl třetí rána a klábosili. Když jsem ulehal na postel, bylo asi půl čtvrté ráno. V sedm byl budíček a hurá na snídani. Asi si dokážete představit, jak vypadal můj obličej. Kruhy pod očima by se daly používat jako pomůcka při záchraně tonoucích. Dávám si kafe, brr to je děs. Kde jste to proboha vzali? Tomu se nadá říkat kafe. Říkám si v duchu a dopíjím ten podivně chutnající nápoj. Po snídani odevzdávám kus děravého plastu na recepci a odcházím na čerstvý vzduch. Už zbývá jediné, cesta domů. Na letišti v Paříži se všichni vydávají na svá letadla, poslední pozdravy, a je to.Závěrem bych chtěl udělit velkou pochvalu Sony Computer Entertainment Europe za vynikající organizaci celé této akce a vám, které tento článek zaujal: určitě to stojí za tu námahu. Je to fantastická akce a jen doufám, že příští rok bude zase, ať se mnou nebo beze mne. Rallye zdar!O tohle vozítko se soutěžilo, toho chlapa, co tam zaclání, si nevšímejte.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Webové tipy

20 počítačů do 30 000 Kč v testu

Počítače za vysvědčeníLoňský test počítačů za vysvědčení zaznamenal velký čtenářský ohlas, a tak jsme se jej rozhodli letos zopakovat. Vývoj však jde rychle dopředu, takže se testu tentokrát zúčastnily už zcela jiné stroje s jiným vybavením.Vysvědčení se blíží a s ním i termín možného nákupu počítače. Názory na to, zda odměňovat za výsledky ve škole, se samozřejmě různí, ale koupit studentovi počítač před prázdninami je možné i z ji-ných důvodů než pouze kvůli dobrému prospěchu. Zkrátka by neměli přijít ani ti méně úspěšní, protože počítač není pouze zdrojem zábavy, ale je i zdrojem poučení, a tak by mohl k lepším výsledkům alespoň trochu napomoci. Ale to už se dostáváme k tomu, proč vůbec počítač žákovi nebo studentovi koupit.Proč kupovat PC?Počítač může studujícímu člověku sloužit k mnoha účelům. Málokdo už dnes například chce psát delší texty na stroji nebo rukou, k dispozici jsou také různé výukové programy na CD-ROM, které mohou získávání vědomostí zpestřit i obo-hatit, a internet je bohatou studnicí informací a výborným komunikačním prostředkem. Nesmíme zapomenout ani na počítačové hry, které alespoň v některých případech cvičí postřeh, krátkodobou paměť, logické uvažování a většinou i angličtinu, a hlavně na to, že příjemnou formou přivedou studenty k počítači. Snad každý si rád občas nějakou tu hru zahraje.Už pouhé seznámení s počítačem a pochopení jeho ovládání se dnes velmi cení a považuje se za součást vzdělání. Bez znalosti základů práce na PC se těžko shání slušně placené zaměstnání, a tak se pořízení PC může stát dobrou investicí do budoucna. Výpočetní technika se pro někoho může stát koníčkem, který se později změní v za-jímavou, a někdy i dobře honorovanou práci. To jsou ale samozřejmě jen některé důvody pro nákup počítače. Nyní se podívejme na to, jak by mohl počítač pro žáky a studenty vypadat a co by měl obsahovat.Jaký počítačV loňském testu se objevily počítače s cenou do 40 000 Kč s DPH. Letos jsme cenový limit posunuli trochu níže, tedy na 30 000 Kč bez DPH, protože doba je nedobrá a málokdo si může dovolit utratit za počítač více peněz. I 30 000 Kč je pro někoho příliš. Většina firem, které nám do testu počítač půjčily, se cenový limit snažila beze zbytku vyčerpat, a tak cena počítačů v testu byla často těsně pod hranicí 30 000 Kč. Pouze firmy Computer City, Libra Electronics a AT Computers nabídly do testu počítače s vý-razněji nižší cenou (úplně nejlevnější byl počítač Leo Easy 300 od firmy Libra Electronics), které mohou být zajímavé pro méně majetné zájemce.Vejít se do hranice 30 000 Kč a zároveň nabídnout výkonný počítač vhodný pro provozování kancelářských a multimediálních aplikací a také pro hry není vůbec jednoduché. Najde se totiž jen málo možností, kde ušetřit. Absolutním minimem je dnes 32 MB paměti a nikdo také testovaný počítač menší pamětí nevybavil - většina obsahovala 64 MB paměti, a jeden dokonce 128 MB. Také na pevném disku se těžko šetří - 3,2GB disk je přijatelný, i když větší je samozřejmě lepší, ale menší disky už dnešním požadavkům nevyhovují. Co se týká monitoru, pro domácí použití ještě stačí 15" monitor a jím také naprostá většina firem své počítače doplnila. Počítač pro studenty, který neobsahuje mechaniku CD-ROM ani zvukovou kartu, je také těžko představitelný, a myš a klá-vesnice musí být u každého PC. A teď - na čem ušetřit?Výběr procesoru, komponent i počítačových doplňků jsme nechali na jednotlivých firmách s upozorněním, že počítač, který do testu zapůjčí, má být určen pro žáky a stu-denty. Měly se tedy vyrovnat s podobnou situací, jako když do obchodu přijde zájemce, který chce počítač pro studenta a čeká, co mu bude doporučeno. Každá firma pochopitelně nabídla trochu jinou sestavu a dala přednost něčemu jinému.Některé firmy vybavily svůj počítač ještě dalšími doplňky, většinou reproduktory, joystickem či modemem, který umožní přístup k internetu. U počítačů se však objevila i slu-chátka, multimediální klávesnice (rozšířené o tlačítka pro ovládání hlasitosti a me-chaniky CD-ROM) a také zvu-ková karta s radio-tu-ne-rem; mno---ho firem dodá s po--čítačem i zají-mavé programy, hry a multimediální tituly čekali jsme jich ale více. Řada firem sáhla v případě grafické karty po modelu určeném speciálně pro hry, tedy po kartě Voodoo3 2000, jejíž použití se promítlo v lepším hodnocení herních testů. Někdo dal přednost většímu, tedy 17" monitoru nebo mechanice DVD před mechanikou CD-ROM, což není špatná volba. To vše jsme v celkovém hodnocení samozřejmě zohlednili.Jak jsme testovaliPočítačové sestavy jsme se snažili hodnotit komplexně. Výkon jsme měřili pomocí našich standardních nízkoúrovňových testů i testů aplikačních, které podají obrázek o výkonu počítače při provozování kancelářských a grafických aplikací. Výsledky jednotlivých testů najdete v tabulce a u po-čítače naleznete i hod-nocení celkového výkonu. Dále jsme pomocí herních testů hodnotili výkon grafických karet a použitelnost jednotlivých počítačů pro hraní her, i když samozřejmě ne každý chce na počítači hry hrát, a počítače speciálně určené pro hry jsme do našeho testu ani nechtěli. Při testování jsme použili populární hru Quake II, která vy-užívá rozhraní OpenGL; toto rozhraní všechny grafické karty nepodporují. Jinak totiž musí hra běžet v softwarovém režimu s mnohem horšími výsledky. Dále jsme použili hru Incoming, která využívá rozhraní Direct3D (nainstalovali jsme nejnovější verzi 6.1) od firmy Microsoft a při běhu na kartách Voodoo3 využívá rozhraní Glide. U her jsme měřili průměrný počet obrázků za sekundu, které je počítač schopen spočítat a zobrazit.Měřili jsme také přenosové rychlosti a přístupové doby pevných disků a mechanik CD-ROM. V případě mechanik DVD jsme měřili přenosovou rychlost a přístupovou dobu nejen v režimu DVD, ale i v režimu CD-ROM. Výkon není všechno a někdo dá přednost raději značce, většímu monitoru, lepší výbavě nebo nižší ceně. To, čím je počítač vybaven, najdete v tabulce, a výbavu jsme zhodnotili i celkově jednou známkou. Samozřejmě nejsou reproduktory jako reproduktory - některé jsou kvalitnější, výkonnější atd.; i na to jsme pochopitelně brali ohled, podobně jako u dalších doplňků, které jednotlivé firmy ke svým počítačům dodaly. Nezapomněli jsme ani na hodnocení provedení počítače, tedy na vhodné uspořádání jeho jednotlivých komponent ve skříni nebo na správné svázaní a upnutí kabelů.Student většinou začne s málem a po-stupně chce podle požadavků svůj počítač dále rozšiřovat nebo zvyšovat jeho výkon. V tabulce tedy naleznete i počet volných slotů ISA a PCI, které další rozšíření umožňují, a také počet volných pozic v počítačové skříni pro další mechaniky a další hardwarové doplňky. V testu jsme se nejčastěji setkali s pro-cesory Intel Celeron, ať už ve verzi SEPP (Single Edge Processor Package) určené pro Slot 1, nebo ve verzi PPGA - Plastic Pin Grid Array pro Socket 370. V ně-kte-rých počítačích byl procesor Celeron PPGA umístěn v redukci, která se vkládá do Slotu 1. Tato kombinace je totiž levnější než procesor ve verzi SEPP, a navíc procesory ve verzi SEPP se již špatně shánějí. Slot 1 má samozřejmě své výhody v tom, že procesor Celeron je později možné zaměnit za výkonnější Pentium II nebo Pentium III. V testu ovšem nechyběly ani počítače s proce-sory od firem AMD nebo Cyrix, i když ani jeden z nich výkonnostně nijak nepřesvědčil.Výběr počítačů na našem trhu je skutečně veliký. V testu se nakonec sešlo 20 počítačů od nejrůznějších firem. Zájemci o počítač tedy mají z čeho vybírat. V porovnání se stroji, které se zúčastnily loňského testu, je výkon těch současných mnohem vyšší. Pro provozování běžných aplikací stačí bezpečně úplně všechny počítače z testu. Pro provozování náročnějších her však některé vhodné nejsou, což je dáno především použitou grafickou kartou. VýsledkyPodle očekávání dopadly v herních testech v průměru lépe počítače s novou grafickou kartou Voodoo3 2000, protože grafická karta společně s procesorem rozhoduje o počtu možných "frames", které lze zobrazit za jednu sekundu. Hned za těmito počítači se většinou umístily počítače s kartou s čipem nVidia Riva TNT, ostatní byly slabší. V hrách si velmi dobře vedl počítač Mironet 3018M, který se prosadil jak ve hře Quake II, tak ve hře Incoming. Počítače Leo Easy 300, Compaq Presario 2282 a Yakumo Pro Family 366 nejsou pro 3D aplikace a hry vhodné, a některé testy se jim dokonce nepodařilo vůbec absolvovat. V daném rozlišení totiž jejich grafická karta nebyla schopna pracovat nebo nestihla obraz zpracovat. Pro 2D hry však tyto počítače stačí, a navíc jde o počítače, které jsou levnější. Pokud tedy někdo touží po počítači, na kterém se dají hrát nejnovější 3D hry, doporučujeme počítač s kartou Voodoo3 a nej-méně 64 MB paměti. Z pro-cesorů - díky současným příznivým cenám - pro levnější počítače nabízí nejvíce procesor Intel Celeron.Ukázalo se, že levnější pevné disky poskytují dostatečný výkon pro domácí použití. Výkonnější disky často zklamaly kvůli tomu, že nebylo využito jejich rozhraní ATA/66, které základní desky zatím nepodporují. Musely proto běžet v mno-hem pomalejším režimu.V testech si nejlépe vedl počítač Mironet 3018T, ale kvůli horšímu monitoru a také kvůli tomu, že v jeho ceně není započten systém Windows 98, který by si většina uživatelů asi musela stejně pořídit (i když proti systému Linux nic nemáme), jsme mu nakonec ocenění Chip Tip neudělili. Získal je počítač firmy Softcom, u něhož se nám líbil jak výkon, tak výbava. Dodává se totiž se 17" monitorem a slušnými reproduktory. Naší pozornosti neunikl ani počítač firmy Suma, který si velice dobře vedl v aplikačních testech a měl výbornou výbavu. Jen kvůli starší grafické kartě nedosáhl takových výsledků v herních testech. I přesto jsme mu Chip Tip udělili.Ocenit jsme chtěli i jeden počítač s nižší cenou. Uvažovali jsme o počítači Triline, který za cenu asi o 5000 Kč nižší, než za jakou se prodávala většina soupeřů, nabízí přijatelný výkon, ale vzhledem k horšímu provedení jsme mu ocenění nakonec neudělili. U počítače Yakumo byla cena ještě příznivější, ale zklamal nás dodaný monitor.Úspěšní i méně úspěšní studenti si tedy mohou vybrat z široké nabídky počítačů a prázdniny, nebo alespoň jejich část, mohou strávit u obrazovky monitoru. Věříme, že náš test jim i jejich rodičům v rozhodování při nákupu alespoň trochu pomůže.

Pokračovat na článek


Kdo jsi nebo nejsi v internetu

Dnes se již nepochlubíte tím, že jste na Twitteru, Facebooku nebo Googlu. Spíš občas zazní výkřik, že účet na této sociální síti si nikdy nezaložím. Přejdeme to většinou mlčením nebo vykulením očí. Jak můžeš žít bez sociálních sítí?Všichni se je snaží škatulkovatSociální sítě a komunity se snaží sociální inženýři oddělit. A lidé zase spojit. Pro sociální síť se vžilo označení svobodné a volně přístupné komunity a pro komunitu zase vytvoření omezení pro uživatele sociální sítě. Je to paradox. Pokud si vezmeme jako příklad známý Webtrh, pak by se mohla tato sociální síť nazvat komunitní s volným přístupem. Webtrh je sice zaměřen na internetové fanoušky a většina komunikace se týká této oblasti. Je ale komunitou volnou, kam může přijít kdokoliv s jakýmkoliv dotazem. Potřebuje ho odborník i naprostý laik.Způsob komunikaceZákladem sociálních sítí a jejich rozšíření je způsob komunikace. Hlasová komunikace se příliš neuplatňuje. Písemné sdělení je pro internet vhodné, dostatečně anonymní a neosobní. Dá se skrýt pod nějakým nickem a v případě problému z něj vycouvat. První pokusy, kdy se stránky otevřely uživatelům, začaly v 90. letech u webů Geocities, Trippod a dalších. Byly poměrně nedokonalé, protože vlastníci váhali nad mírou připuštění sociálních stád k potravě – komunikaci přes jimi milovanou a stvořenou stránku. Situace se vylepšila s otevřenější SixDegrees a známým Friendsterem.Propojení uživatelůNajednou si začaly sociální sítě uvědomovat, jakým nástrojem je internet. A to nejen z hlediska vztahů, ale také možnosti získání obrovského publika, reklamy a vytváření vnitřních mikrokomunit pro další marketing. A tak začalo mnohem zajímavější a lepší dělení, které se sice také promíchává, ale přece jen dává mnohem lepší obraz způsobu použití. Když vznikl LinkedIn, oddělila se vituálně pracovní část sociálních sítí od společenské zábavy.Rozdělení sítíExistují velké sociální sítě, kde se může umístit prakticky cokoliv. Facebook se stal časem nepřehledným, velice přeplněným a v podstatě plnícím převážně účel komunikace. Proto vznikly také zcela odlišné sítě, které se specializují. I Twitter se rozhodl omezit sdělení tak, aby mělo vůbec vypovídací hodnotu. K tomu některé sítě jako Naymz spravují jen kontakty. Propadl se známý MySpace, protože zůstal jako zcela otevřená síť bez vymezení svého cíle. Stále více tak přicházejí na řadu konkrétně cílené sociální sítě. Facebook sice nezanikne, ale je příliš rozsáhlý. Pro mnoho lidí je pouze společenskou povinností, marketingem nebo přístupem k reklamě. Naopak profesně nebo zájmově specializované sítě určitě získají svoje zájemce, jako je získal Webtrh. Svojí volnou komunitou a přitom přirozeným zaměřením pro konkrétní účel plní úlohu otevřené komunity spřízněných duší.

Pokračovat na článek


Jsme kultura kriplů?

Dva obaly od pizzy, pět plechovek od Coca Coly a Red Bullu a celofán od čokolády se válí na šedém stole, který nebyl již zhruba rok jakkoliv čištěn či umýván.Vedle toho kupa zhruba deseti obalů od tyčinek pochybných výrobců a nezaplacené účty. To ale není vše, co se na tomto stole rozprostírá. Více jak jednu třetinu stolu obsazuje monitor, reprobedny, mikrofon, klávesnice, myš a další počítačové příslušenství. Za počítačem sedí shrbený mladík v propocené košili, má neoholenou tvář a jeho spodnímu prádlu už dávno vypršela záruční lhůta. Jediná jeho aktivita spočívá ve vydatném soustředění se a mačkání levého myšítka na své závodní myšičce. Je to jeho jediná aktivita za posledních dvanáct hodin, když nepočítáme jednu pauzičku strávenou na oné místnůstce s panáčkem. Blíží se osmá hodina ranní a on by měl pomalu vstávat do práce. To půjde velmi těžko, vzhledem k tomu, že si ještě nešel lehnout. Kdo by si také chodil lehnout, když ownuje server, že ano. Rozhodl se, že si dneska vezme volno a pořádně se prospí. Teď si ale ještě chvilinku zahraje, když už má dnes to volno. Připojují se na server, zvolí stranu a hraje. Desátá hodina se blíží a náš „hrdina“ (říkejme mu třeba Bohdan) se již chystá do postele. Ve chvíli, kdy se definitivně chystá odpojit, zabrousí jeho pohled na slovíčko nextmap, napsané do chatu jakýmsi zvědavcem. Dust2, to je jeho oblíbená mapa. Přecejenom ještě chvíli zůstane a nasbírá nějaké ty fragy. Po dvou hodinách a čtvrtém prodloužení se mapa mění na de_aztec a Bohdanovi oči podlité krví se začínají pomalu zavírat. Nevadí, další Red Bull do řady a hunt se může rozjet. Ve chvíli, kdy kempuje na suchém položišti se rozezní telefon. Letmý pohled na zvonící věcičku naznačuje, že se jedná o šéfa. A sakra, Bohdan si uvědomuje, že zapomněl do práce zavolat. Bohužel to nebylo poprvé. Ani za tento týden. Konverzace se šéfem je krátká a výstižná. Zítra již nemusí chodit do práce. Ani ho to nijak nemrzí, najde si zase jinou. Vrátného přece přijmou skoro všude. A tak hraje dál a dál, dokud jeho organismus nevydá jednoznačný pokyn k nástupu na toaletu. Tam také jeho putování končí. Se svléknutými kalhotami a toaletním papírem v ruce spočívá hlavou opřenou o přední stranu dveří. Ale není mrtvý, jen tvrdě spí, nechrápe. Jediné, co mu dnešní noc přinesla je vyhazov, otlačená hlava a svědící pozadí, kterému se nedostalo včas toaletního papíru. A zítra (nebo ještě dnes), může začít vše nanovo…Je jistě mnoho čtenářů, kteří si v našem vyprávění připadali stejně jako náš ctěný hrdina Bohdan. Takovýchto extremních případů není mnoho, ale dozajista by se nějaký ten Bohdan no.2 našel. Hráči mrhají svým časem, aby strávili bezesnou noc u svého šedého miláčka. U svítící obrazovky tráví nemalá část herní populace více jak jednu čtvrtinu volného dne. Veškerý svůj volný čas. Ať už se jedná o školáky, mladíky na civilce, těžce pracující výrostky anebo úspěšné podnikatele. Ale co to koho zajímá? Když nás to baví, tak proč ne… Proč jsem ale o tomto začal mluvit? Protože mě už vadí neustálé navážení se nezasvěcené menšiny (spíše ale většiny) do mého trávení volného času. Jak často jsem slýchával (a stále ještě slýchávám) od rodičů, proč si raději nejdu něco přečíst, nebo si nejdu zaběhat. Co ze mě jednou bude? Vždyť jen sedím u toho krámu a nic jiného nedělám. Lidé o mě říkají, že jsem počítačový maniak (ale jen ti, kteří sami hry nehrají). Od předešlé generace (respektive od mých rodičů) si musím vyslechnout, jak že to oni trávili svůj volný čas, když byli mladí. Sedět ve třicetistupňovém teple doma u počítače, místo nahánění roštěnek na koupališti, může napadnout opravdu jenom mě. Jak často jim já odpovídám, že když oni neměli tu možnost, tak proč jí chtějí odebírat nám? Počítač je vinou všeho, co se nepovede. Ať už se to týká školy, nesplněných domácích prací („mých jediných povinností“) nebo lenosti jít nakoupit. Samozřejmě, že jsem hrubě nespokojen s názory mých rodičů, a když ani neví, čeho se co týká, tak proč mě neustále napomínají a zakazují všechno možné? Proč se snaží mou aktivitu na počítači omezit? Proč všechno svádí na počítač? Možná asi proto, že mají zčásti pravdu. Nebýt jejich dozoru, třeba bych dopadl jako Bohdan (no, zas tak strašně doufám ne) a celý život strávil v nějakém bytečku za monitorem. Nebýt jejich neustálého dorážení, možná by šla i ta škola více stranou. Když si položím ruku na srdce a doopravdy se zamyslím nad tím, co dělám a čemu věnuji všechen svůj volný čas, dopadne rozhřešení velmi špatně. Díky počítači se mi nechce jít si zaběhat, to si raději zahuntim v CS. Díky počítači kašlu na školu, naštěstí nejsem zase tak nezodpovědný a alespoň ten tahák si napíšu a do sešitu se kouknu o přestávce. Nebýt ale počítače, možná by moje známky vypadaly i trochu lépe. Díky počítači mi začíná ubývat svalová hmota a tuková začíná přibývat. Skolióza není výjimkou. Jediné, čím se asi tak mohu pochlubit, je svalnatý a vyvinutý ukazováček ba pravé ruce, který ovšem díky ergonomické myši připomíná spíše levou půlku kružnice. Všechny zápory si jistě každý umí vybavit sám, jelikož je vidí sám na sobě. Co mi ale počítač přinesl? Jistě známe vymlouvavé články, že hráči akčních her mají rozvinuté reflexy, a proto je jen malá šance, že skočí pod auto. Hráči strategických her zase dokáží organizovat a vyznají se v taktice. Kdy se jim ale poštěstí vést v dnešním světě družinu ozbrojených velbloudů? Nejspíše nikdy. Vratké argumenty těchto článku nejsou zdaleka na místě, chceme něco opravdového. Něco, co by autorům článků v ženských časopisech a všemožných Reflexech vneslo slzy do očí, něco, co by hráčskou většinu konečně posunulo na jakousi snesitelnou společenskou úroveň. Cesta ke štěstí je ale trnitá, snad jen v Koreji je vydlážděná broušeným mramorem a dá se po ní šlapat všemi směry. Co mi tedy počítač dal? Určitě minimálně tunu zábavy, ale to nikoho nepřesvědčí. Také mi dal možnost vyzkoušet si strašně moc možností. Ať už jsou to obsáhlé informace na internetu nebo nenápadně vzdělávací informace ve hrách. Počítač mě určitě naučil dobře anglicky a dal mi slovní zásobu, která se mi ještě jednou určitě bude hodit. Nemyslím zde například slovíčka typu „mega-ohňo-ultra-koulo-metač“, ale jistá slovíčka obsažená v Tycoonech a hrách jemu podobných. Takové Sim City vám připraví toliko anglických slovíček, že vám jejich zásoba bude stačit na absolvování VŠE za velkou louží (nebo i za malou, v Anglii). Jako hráč odkojený strategiemi budu již navždy vědět, kdo to byly Zulové, kdo to byl Shaka Zulu a proč že všichni panovníci letěli na Kleopatru. Internet, velký to fenomén, kolik peněz a práce mi ušetřil. Není nic lepšího, než seminární práci místo nekolikatýdenního moření vypracovat za 15 minut. Každý určitě již čeká, jaké bude ono rozřešení problému a jaký že argument posadí pány z Reflexu na zadek. Jak jsem o tom tak přemýšlel, tak zábava je asi nejsilnějším argumentem, který bych ze sebe mohl vydat. Zápory, ať už chceme nebo ne, převažují. Všechno je ale jen otázka priorit, takže zůstává jen na nás, jak se svým volným časem naložíme a zda strávíme celý život hraním „hámotin“ na 150 způsobů. Je zde pořád dost místa k diskusi, připojte tedy své názory a zdrbněte mě, jak moc blbě jsem nás, počítačové pařany, zhodnotil. Nalijme si tedy čistého vína a řekněme si, kde bychom byli bez počítače a kde s počítačem. Tři obaly od pizzy, osm plechovek od Coca Coly a Red Bullu a tři celofány od čokolády se válí na šedém stole, který nebyl již zhruba rok jakkoliv čištěn či umýván. Vedle toho kupa zhruba dvaceti obalů od tyčinek pochybných výrobců a nezaplacené účty. To ale není vše, co se na tomto stole rozprostírá…

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Televize

Digitálnímu vysílání

Digitální vysílání. Téma, které – soudě podle četnosti dotazů, jež k nám do redakce přicházejí – stále vyvolává mnoho otázek. Například pokud jde o rozsah pokrytí digitálním signálem, nutnost pořizovat si nový typ televizního přijímače nebo dekodér. Některé odpovědi najdete na následujících řádcích.Digitalizace je nevyhnutelnáSpousta problémů provázejících zavedení digitální televize nemůže nic změnit na tom, že rozjezd DTV je pouze otázkou času. Další rozvoj analogového vysílání totiž není možný. Kmitočtové spektrum jako přírodní zdroj je dnes prakticky vyčerpáno. Digitalizace je v tomto smyslu péčí o obnovitelný přírodní zdroj, zajišťovanou většinou státem (viz např. čl. 7 Ústavy ČR). Nové služby a technologie vázané na mobilitu vytvářejí tlak na omezování kmitočtových pásem vyhrazených pro televizi, a protože stávající přidělení těchto kmitočtových pásem bude na evropské i světové úrovni podrobeno revizi, bude se jí muset podřídit i Česká republika. Informační společnost, jejíž rozvoj je součástí Národní telekomunikační politiky (usnesení vlády ČR č. 324 ze 14. 4. 1999), má rostoucí nároky na šíři a formy přístupu k informacím a zábavě a digitalizace je jediný technologický postup, který to umožňuje.Výhody digitální televizeJednou z těch hlavních je fakt, že oproti analogové televizi ta digitální mnohem lépe využívá kmitočtové spektrum, jež je poměrně omezené. Jeden analogově vysílaný program zabírá jeho dost velkou část, v našich podmínkách konkrétně 8 MHz, což omezuje počet vysílačů, a tedy i programů. Digitální systémy dovolují v daném pásmu kmitočtů umístit větší počet programů, protože v jednom televizním kanálu jich lze pomocí multiplexu šířit několik (a k tomu navíc ještě další telekomunikační služby). Díky obrovské variabilitě digitálních přenosových systémů nelze přesně říci, kolika programy lze nahradit jeden analogový, ale při současném stavu techniky je reálné uvažovat o čtyřech až šesti. Navíc je vysílací sítě možné konstruovat tak, že všechny vysílače vysílají na stejném kmitočtu, diváci mají možnost výběru z mnohem rozsáhlejší programové nabídky než u analogové televize.Velkým problémem analogové televize je znehodnocení přijímaného signálu mnoha druhy rušení. Na řadě míst je sice možné zachytit spoustu televizních programů, ale žádný ve vyhovující kvalitě. Po obraze plují třeba různé šikmé pruhy (moaré) způsobené křížovou modulací nebo jiným rušivým signálem, jindy je obraz zašuměný nebo má takzvané „duchy“, což jsou vícenásobné kontury způsobené odrazy vysílaného signálu od kopců nebo budov. Signál digitální televize je vůči těmto typům zkreslení prakticky imunní. Navíc – i když se tato rušení vyskytnou – neprojeví se vůbec v kvalitě obrazu, nýbrž pouze například zhoršením dosahu vysílače. Jinými slovy, pokud digitální signál v místě našeho bydliště je v dostatečně silný, je příjem vysílaného obsahu vždy bezvadnýPro přenos analogové televize se u nás v současné době používá výhradně systému PAL (dříve to byl ještě SECAM), v USA je to NTSC. Všechny tyto systémy však mají společnou nevýhodu: pro přenos jasových i barevných informací používají stejné pásmo kmitočtů, takže se ani nejdokonalejším dekodérům nepodaří zcela oddělit tři barevné kanály (červený, zelený a modrý), které je teprve možné přivést do obrazovky. Výsledkem jsou často rozmazané barevné přechody nebo rušivé struktury v obraze. Digitální televize umožní přenášet všechny tři barevné složky nezávisle a zcela nás tak zbaví rušení, jimž odborníci říkají cross-color a cross-luminance. Výsledkem zřetelným pro diváka je podstatně čistější obraz.U digitální televize stačí k pokrytí stejného území výrazně nižší vysílací výkon vysílačeUmožňuje to takový typ modulace, u které pro dekódování stačí mnohem menší odstup užitečného signálu od šumu. Můžeme tedy říci, že vysílání digitální televize je nejen levnější než vysílání analogové, ale že digitální televize je navíc i ekologická.Zatímco příjem analogového televizního signálu v jedoucích vozidlech není prakticky možný vůbec, digitální vysílání dovoluje používat přenosné přijímače s jednoduchými anténami, aniž by jejich poloha nějak ovlivňovala kvalitu zvuku nebo obrazu, takže i příjem televizního vysílání v jedoucích vozidlech je (za předpokladu dostatečné síly signálu) naprosto kvalitní. Digitální přenosové systémy umožní, aby se základním formátem stal obraz s poměrem stran 16:9, který lépe odpovídá fyziologickým aspektům lidského vidění a umožní lépe využít velkoplošné obrazovky. Jednodušší bude i převod kinematografických filmů pro televizní vysílání. Digitální technika umožní ve vysílání rovněž široké využití vícekanálových zvukových systémů (Dolby Digital, DTS), známých doposud jen z kin nebo nosičů DVD.Změní se doplňkové služby televizního vysíláníTeletext získá prvky podobné internetu, v domácích videích bude možné pásek nahradit harddisky. Divák tak ve znatelně větší míře přestane být vázán na časový program televizních stanic a získá mnohem větší svobodu při rozhodování o tom, co sledovat. Navíc si bude moci vybírat jen pořady, jaké chce skutečně vidět, a vytvořit si z nich svůj individuální program v čase, který mu vyhovuje. To vše bude moci být zjednodušeno a automatizováno díky dokonalému popisu vysílaných programů v elektronickém průvodci.Digitální televize nemusí být jen pasivním prostředkem zábavyMožnosti zavést interaktivitu přinese i zpětný proud dat směrem od diváka. Způsobů, jak toho využít, se dá vymyslet nepřeberné množství. Diváci budou například moci hlasovat v soutěžích či anketách, účastnit se diskusí a podobně. Obousměrný tok informací jistě přinese časem i nový systém televizních výukových programů (například jazyků), jež umožní prověřovat divákovy znalosti, hodnotit je atd. Podobu zřejmě změní i diskusní pořady, protože každý divák bude moci aktivně reagovat a jeho reakce okamžitě získá moderátor. Interaktivita umožní i domácí elektronické bankovnictví, elektronické nakupování, elektronickou poštu pro každého, atd. Velkou radost přinese interaktivní digitální televize milovníkům sportu. Budou si moci sami vybrat, z pohledu které kamery chtějí vidět zpomalené záběry podařené akce či gólu, nebo dát přednost dalšímu ději na hřišti bez opakování. Milovníci formule 1 i jiných podobných soutěží si zase mohou zvolit, jestli raději uvidí závod prostřihávaný z různých kamer nebo třeba jen z té, co je na přilbě jejich oblíbeného závodníka. Divák si také bude moci zvětšit vybrané detaily. Spolu s digitálním televizním signálem lze šířit i digitální rozhlasový signál nebo internetBrzy by se proto měly objevit systémy kombinující televizi s počítačem, což dále výrazně rozšíří uživatelovy možnosti. Výhody digitální televize se dotknou i výrobců televizních přijímačů a set-top boxů. Jednak je samozřejmě v jejich zájmu přicházet na trh stále s něčím novým, co by diváky přitáhlo a přimělo ke koupi nového výrobku, ale digitální technika umožní hlavně značné úspory při výrobě, nastavování a oživování nových přístrojů.Nevýhody digitální televizeDiskuse se vedou zejména o stupni komprese obrazu. Samozřejmě, pokud obraz komprimujeme tak, že zanedbáme nejen nadbytečné, ale i nepodstatné informace, nikdy nezískáme původní obraz (ztrátová komprese). A je možné se dohadovat o tom, jaký detail, jaká informace je ještě podstatná a která je nepodstatná. Horší však je, že ono rozhraní mezi podstatným a nepodstatným bude jiné nejen u každého diváka, ale i u každého typu obrazu. Mnoho času bylo proto věnováno subjektivním testům, jaký stupeň komprese je ještě přijatelný a jaký je už rušivý. Ekonomové a manažeři televizních společností mají samozřejmě snadno pochopitelnou snahu ušetřit finance za přenosové trasy, zatímco inženýři, zejména ti „ze staré školy“, se snaží o co nejdokonalejší obrázky, nejraději úplně bez komprese, k jejichž přenosu jsou ovšem zapotřebí podstatně vyšší (a dražší) datové toky. Pravda je přitom – jak už to bývá – někde uprostřed. Pokud běžný divák nevidí rozdíl mezi nekomprimovaným a komprimovaným obrázkem, pak je jistě zbytečné ony nepodstatné informace přenášet. Pokud však zvítězí ekonomika a divákovi budou televizí servírovány obrázky ne nepodobné několikrát kopírovanému záznamu VHS, pak to taková stanice jistě pocítí na podstatném poklesu sledovanosti. Problémy souvisejí i se zaváděním digitální televize do praxePotíže působí určitá „setrvačnost“ koncových uživatelů a jejich neochota investovat do nové technologie. Ukazuje se totiž, že podstatná část diváků je v podstatě spokojena s rozsahem a kvalitou stávajícího analogového vysílání. Mnozí mají přístup k satelitnímu či kabelovému šíření programů, jejichž množství a pestrost považují za zcela dostatečné. Pořízení set-top-boxu, případně nákup poměrně drahého digitálního TV přijímače, se tak řadě domácností jeví jako zbytečný výdaj.Pro vysílatele představuje digitalizace zejména vysoké dodatečné náklady na paralelní šíření signálu dvěma cestami (analogově a digitálně) po dobu trvání přechodného období, které může být dost dlouhé (i pět a více let). Mnozí vysílatelé navíc plánují rozšíření své programové nabídky, což vyžaduje další značné investice. Je také nutné vybudovat sítě zemského digitálního vysílání v kmitočtovém pásmu, kde v současnosti pracují analogové vysílače (zpracovat projekty sítí, projekty rekonstrukce a výstavby, obměnit vysílače, vystavět nová střediska atd.). V kmitočtovém spektru jsou při zavádění digitálního vysílání nezbytné velmi rozsáhlé přesuny, což vyžaduje dokonalou mezinárodní koordinaci. V důsledku těchto změn dochází k postupnému omezování funkce analogových systémů, a tím i ke zhoršení příjmu stávajícího analogového vysílání v některých lokalitách. V neposlední řadě je nutné ošetřit celý proces přechodu na digitální vysílání nezbytnou legislativou. Na příkladě České republiky lze ukázat, že právě to může nakonec zavinit zásadní zdržení realizace digitální technologie.Jak je ČR pokryta pozemským digitálním vysíláním?Dnes je možné přijímat řádné vysílání DVB-T prostřednictvím vysílačů umístěných na území Prahy a Brna (v brzké době i Ostravy) v těchto lokalitách:Praha-město (Mahlerovy sady), Praha-Cukrák, Brno-Hády, Brno-město (Barvičova) a od února 2006 i Ostrava (Slezská Ostrava) – řádné vysílání ČRa, multiplex A. Praha a blízké okolí mají tedy zajištěnu možnost příjmu mnohdy jen na vnitřní náhražkovou anténu; v případě kvalitní střešní antény je možný také dálkový příjem na většině území Středočeského kraje. Podrobnější informace o pokrytí signálem jednotlivými projekty vysílání DVB-T lze najít například na internetové stránce http://digitalnitelevize.cz/informace/dvb-t/dvb-t-v-ceske-republice.html nebo konkrétně o multiplexu A na serveru společnosti Radiokomunikace, a.s.Je ke staršímu televizoru nutné pořizovat nový typ přijímače?Není. K příjmu digitálního vysílání na běžných analogových televizorech slouží právě ona zmiňovaná „krabička", správněji DVB-T set top box. Vedle toho se na trhu objeví i televizory umožňující přímo příjem vysílání DVB-T. Situaci lze přirovnat k zavádění druhého programu počátkem 70. let minulého století. Majitelé starších televizorů si kupovali tzv. konvertory, které jim umožnily příjem 2. programu Československé televize. Vedle toho ovšem byly v prodeji i nové televizory s už vestavěnými příslušnými obvody, jež v krátké době z trhu vytlačily televizory jednoprogramové. Stejný průběh bude mít nejspíš i proces zavádění digitálního vysílání.Je nutné pořizovat „krabičku“ na satelitní příjem vysílání?Nejspíš nikoliv. Z technického hlediska je „krabička“ pro příjem vysílání DVB-T vlastně obdobou satelitního přijímače. Vlastníme-li tedy digitální satelitní přijímač, nejspíš nebudeme potřebovat přijímač DVB-T. Vše ovšem záleží na tom, jestli budou jak na satelitu, tak v terestriálním vysílání dostupné tytéž služby, o které budeme mít zájem. Bude se digitálně vysílat jen ve formátu 16:9?Pravděpodobně ne. V archivech je celá řada pořadů vyrobených ve formátu 4:3, které budou televizní společnosti stále využívat. Vysílání pouze ve formátu 16:9 lze očekávat snad jen u specializovaných filmových kanálů, které nebudou sahat pro archivní filmy, protože drtivá většina nové filmové produkce je už širokoúhlá.Zasáhne digitální vysílání i příjem ČT přes kabelové televize?I když Česká televize dává své programy kabelovým společnostem pouze k dispozici, rozhodně jim i jejich zákazníkům – divákům – zavedení trvalé digitální služby život zpříjemní. Naše programy ve vynikající technické kvalitě budou moci pro svoji síť její provozovatelé získat snadněji než dosud a nic jim nebude bránit obohatit programovou nabídku o další kanály, které jsou z analogových vysílačů nedostupné. Při dalším rozvoji digitálních služeb však bude vznikat tlak na provozovatele kabelových sítí, aby své systémy náležitě modernizovali.Přijímače pro DVB-TV souvislosti se zahájením řádného provozu se budou spotřebitelé jistě zajímat o to, jaký přijímač si vlastně koupit, proč jsou některé dražší a jiné levnější, na co si dát při výběru pozor, atd. Právě jim jsou určeny následující informace:Digitální vysílání lze zachytit přijímači nesoucími logo DVB-T. Samozřejmě pouze tam, kde bude signál z digitálního vysílače dostupný. Zmíněné logo můžeme v zásadě najít buď na tzv. integrovaných přijímačích, tedy na televizorech, které jsou již pro digitální příjem vybaveny, nebo na tzv. set-top-boxech, což jsou vlastně jakési konvertory, jež digitální vysílání převedou na analogové signály, které lze zavést do běžného televizoru. Nejsnáze tento druhý typ přijímačů můžeme přirovnat k satelitním přijímačům, pamětníci si také mohou vzpomenout na krabičky, jež se počátkem 70. let používaly pro příjem 2. televizního programu. Elegantnější (a také dražší) je samozřejmě první řešení, které si zvolí nejspíš ti, kdo stejně chtějí svůj televizor vyměnit. Bohužel na našem trhu jsou zatím pouze dva či tři typy takových přístrojů, takže není zatím z čeho vybírat. Ovšem jejich podíl se bude jistě zvyšovat a ceny klesat. Pro uživatele je takové řešení komfortnější už jen proto, že vystačí s jediným dálkovým ovladačem. Naopak dvěma ovladačům se nevyhneme u řešení se set-top-boxem, ale tam si už dnes můžeme vybírat z desítek typů na trhu, a to dokonce v širokém rozsahu cen.Novinkou digitální televize je divákova možnost ovlivňovat parametry a vlastnosti zvukového doprovodu. Vedle svobodné volby poslouchat pořad mono, stereo nebo vícekanálově, lze současně přepínat jazykové mutace pořadu, aktivovat výše popsané služby pro handicapované diváky nebo ve večerních hodinách uměle snížit poměr hlasitých a tichých pasáží, aby televizní přístroj nerušil okolí.DVB přinese radikální zkvalitnění dosavadního diváckého zážitku. Vedle zavedení širokoúhlého formátu obrazu poskytuje bohatou paletu různých forem zvukového doprovodu. Tyto možnosti lze – vedle uplatnění prostorového zvuku – využít i jako podporu handicapovaným divákům.Často uváděnou atraktivní variantou digitálního vysílání je možnost zvolit u vybraných pořadů pohled na snímanou scénu podle vlastních představ. Původně se počítalo s uplatněním tohoto typu služby u sportovních pořadů, postupně jsou však nacházeny divácky velmi přitažlivé aplikace ve vazbě na tzv. virtuální studia. Digitální vysílání počítá s aktivní rolí diváka zajištěním jeho zpětné vazby na televizní studio a program s mnoha variantami této služby.Datové služby – i v tomto případě jde o zcela novou kvalitu výjimečnou v tom, že už nemusí být bezpodmínečně vázána na přenášený program.V této souvislosti se hovoří nejčastěji o poskytování internetových služeb, dálkové ovládání divákova set-top-boxu zabezpečí rovněž datová služba, která tak nabídne rozsáhlé možnosti kreativity nacházení dosud netušených výrazových možností televizního programu.Za velmi významné lze pokládat postupné zdokonalování doprovodných informací o nabízených programechV rámci digitálního TV vysílání se počítá s přenosem popisných údajů jednotlivých programů, na jejichž základě bude divák moci využívat službu Elektronického programového průvodce (EPG). Přijímač tak získá souhrn informací o zachytitelných programech a bude schopen divákovi nabídnout skutečně dokonalé podklady pro jeho volbu. Ve své jednodušší formě bude služba připomínat výrazně zdokonalený teletext, v té vyšší interaktivní multimediální magazín, třeba s ukázkami jednotlivých pořadů a hlavně s možností pomáhat divákovi při výběru pořadů podle jeho přání a představ.Bezprostřední vazbu na veřejnou službu má i to, že podtitulky pořadů lze v rámci DVB nabízet v datové formě, čímž divák získá nástroj, kterým bude schopen ovlivnit jejich podobu (barvu, velikost a typ písma) či umístění textu na zobrazovací ploše.Doprovodná data napomohou divákovi v dokonalé orientaci uvnitř široké programové nabídky a ve výběru pořadu, zprostředkují mu podrobnější informace o tvůrcích a následně zvýší jeho komfort při sledování televize.I v oblasti datových služeb existují možnosti podpory handicapovaných diváků. Jsou orientovány na tři okruhy potenciálních uživatelů: jsou to jednak diváci s poruchami sluchu, kteří jsou však schopni číst, druhou skupinu tvoří lidé s poruchami vidění, v té poslední jsou osoby neslyšící, jejichž prioritním komunikačním prostředkem je znaková řeč. Znaková řečTato služba je ve své standardní podobě v České televizi dlouho využívána. Lze tušit, že DVB nabídne její poněkud vyšší formy. Zatímco ostatní podpora postižených diváků, jako je popis obrazové scény pro nevidomé či podtitulkování pro sluchově handicapované, jsou součástí televizního vysílání akceptovatelnou pro celou širokou obec diváků, pro znakovou řeč se hledají taková technická řešení, aby ji mohli aktivovat jen ti, jimž je určena. Pokud by byl interpret znakové řeči nedílnou součástí obrazové scény, mohl by běžného diváka rozptylovat. Je to možná jeden z důvodů, proč bývá znaková interpretace omezována pouze na pořady zpravodajského typu. Některé společnosti opatřují své pořady znakovým doprovodem až při jejich reprízování v neatraktivních časech. Z těchto důvodů by byl optimální systém umožňující divákovi volbu využít či nevyužít při sledování pořadu podporu znakovou řečí. Jako velice perspektivní řešení se jeví distribuce samostatného kanálu s touto informací v rámci doprovodných datových služeb. Jako doklad toho, že se metoda opravdu rozvíjí, mohou sloužit úvahy o možnosti datově ovládat pohyby virtuálně modelované postavy na divákově straně při respektování nezbytného rozlišení detailů dlaní a mimiky obličeje, obrazových prvků klíčových pro vyjádření znakové řeči.PodtitulkováníJde o známé téma, ale nás tentokrát bude zajímat pouze role podtitulků sloužících sluchově handicapovaným divákům. Předmětem probíhajících diskusí je optimální forma distribuce podtitulků a definice jejich vhodné podoby. Podnětem pro otevření této problematiky jsou vážné výhrady vůči dosavadní praxi distribuce podtitulků pevně vložených do obrazu. Řešena je otázka jejich správného umisťování, dobré viditelnosti na barevně proměnném pozadí obrazové scény, velmi závažné připomínky směřují ke vhodnému uspořádání podtitulků.Výhodné je podpořit orientaci v podtitulcích využitím rozdílných barev písma. Divák si velmi rychle osvojí, jakou barvou písma jsou vyjadřovány dialogy které postavy, a hovoří-li se mimo obraz, je takové rozlišení dokonce velmi užitečné. S citem se musí volit, kolik pro děj klíčových postav bude barevně rozlišováno, protože příliš vysoký počet by působil rušivě. Jiný názor doporučuje použít barvu pro vyjádření typu zobrazovaného textu. Dialogy jsou například standardně vyjadřovány modře, zelená patří zpěvu a žlutě jsou zobrazovány hlasy z ozvučovacích zařízení, rádia či telefonu. Pro děj důležité zvukové efekty je nutné rovněž vyjadřovat podtitulkem (bouchnutí dveří či zvonek telefonu). Jak je vidět, dá se toho na podtitulcích ještě dost vylepšovat. Nejen jejich grafická interpretace a dramaturgie, ale i jazyková kultura je vnímána jako nedílná vlastnost. V odborných studiích, které se tímto problémem zabývají, se oprávněně tvrdí, že obsahově kvalitní podtitulky hrají v životě handicapovaných uživatelů podobnou roli jako nutnost obklopovat dítě dokonalým jazykem v době, kdy se učí mluvit. Nesporný význam mají kultivované podtitulky i pro obyvatele, pro něž je domácí jazyk jazykem sekundárním, jinými slovy, čistotou podtitulků lze napomoci tříbení jazyka.Zvukové podtitulkyTato služba má být jakousi variantou popisu obrazové scény a vychází z předpokladu, že zahraniční film není nákladně dabován, nýbrž odbavován pouze s podtitulky v národním jazyku (tentokrát nikoliv jako kompenzace sluchově postižených). Takové podtitulky distribuované ve formě doprovodných dat je pak možné pomocí hlasové syntézy u diváka využít k čemusi, co se sice podobá službě Popis obrazové scény, ale liší se od ní zásadně tím, že neobsahuje popisy situací, které nelze z dialogu odvodit. V každém případě se však o vítané zpřístupnění děje zahraničního filmu retardovanému divákovi rozhodně jednat může. Názoru, že oproti Popisu obrazové scény je zde řada omezení, lze oponovat tím, že služba má předpoklady nalézt daleko širší uplatnění u jiné skupiny diváků než jsou nevidomí. Jsou tím míněni lidé, jimž činí potíže sledování rychlého originálního dialogu a srozumitelnost jim snižuje doprovodná hudební a ruchová složka pořadu. Půjde o osoby dyslektické, starší či mentálně retardované, které upřednostní „hovořící titulky“ kvůli jejich stručnosti a srozumitelnosti. Úspěšnost zavedení zvukových podtitulků je silně vázána na pokrok v oblasti syntetizované řeči. Počítá se se syntézou mužského a ženského hlasu a Česká televize věnuje této oblasti velikou pozornost. Podporou univerzitního výzkumu pomáhá vytvořit český modul profesionální hlasové syntézy.Zvukový doprovod v rámci digitálního vysíláníV oblasti zvuku nabízí digitální televize možnosti dosud nevídané. Nejde přitom výhradně o zdokonalování divákova zážitku vícekanálovou reprodukcí, což je rozhodně velikým lákadlem, ale i o podporu handicapovaných diváků. Dnes už lze pokládat za neoddiskutovatelné, že vícekanálový zvuk se stává synonymem moderních multimediálních řešení. Digitální televize se k této zásadě plně hlásí a podporuje ji řadou technických opatření a modernizačních kroků. Ani programově nebude obtížné poskytovat divákovi dostatečný počet pořadů s prostorovým zvukovým doprovodem: vždyť filmy, oblíbená programová složka většiny televizních kanálů, jsou standardně vybavovány takto vyspělým zvukem už řadu let, díky čemuž mohou televizní společnosti – mají-li dostatek přenosové kapacity v rámci vysílání DVB – poskytovat hluboký zážitek všem majitelům domácích kin. Pro ně se tak TV vysílání stává vedle dosud dominantních disků DVD významným a kvalitním signálovým zdrojem.Přestože by to diváka vlastně vůbec nemuselo zajímat, může být užitečné uvést některé problémy přechodu na multikanálové vysílání. Jde o rozpor v tom, že vedle vícekanálové verze je stále nutné odbavovat směrem k divákovi i doprovod stereofonní. Musí to tak být proto, že dosud neexistuje standard pro elektronickou konverzi signálu z vyšší verze na nižší přímo v divákově zařízení. Podobu zvukového stereoobrazu je proto nutné vytvořit ve studiu a samostatně odvysílat. Pokusy v této oblasti prokázaly, že odlišný postup vede ke stížnostem diváků na srozumitelnost nebo k velmi striktním a omezujícím pravidlům pro vícekanálový mix zvuku. Tím však komplikace nekončí. Originální filmový zvuk je připraven pro dokonale akusticky upravený kinosál náležité kubatury a počítá se zcela soustředěným a vnějšími vlivy nerušeným divákem. Používaný zvukový doprovod tak může být konstruován optimálně, s ohledem na velkoplošný obraz, a může využívat širokou dynamiku, neboli vysoký poměr mezi nejhlasitější a nejtišší částí filmu. Divák televizní má však podmínky pro sledování pořadů zcela odlišné. Jeho byt nebývá speciálně akusticky upraven ani izolován od okolního dění a kvalita jeho reprodukčního zařízení za tím v kině zpravidla silně pokulhává. Těmto okolnostem je tedy nutné parametry doprovodného zvuku přizpůsobit: snížit dynamiku zvuku, zdůraznit dialogy, případně upravit šíři zvukové báze a kompenzovat tak rozpor mezi mamutím plátnem kina a dosud běžnými úhlopříčkami televizních přijímačů. Ověřeným řešením radikálního zdokonalení přínosu vícekanálového zvukového doprovodu v domácích podmínkách je jedině výroba televizních verzí filmových projektů. (podle Milan Gazdík, Česká televize)

Pokračovat na článek


Hitachi

Hitachi je přední společností v oblasti televizorů s plochými panely A SOUČASNĚ i v technologiích výroby harddisků (HDD) – a nyní poprvé je spojila v řadě X. Velikost nespočívá jen v rozměrech – plazmové televizory P50XRO1 s úhlopříčkou 50 palců (127 cm) a P60XRO1, který má úhlopříčku 60 palců (153 cm), jsou vybaveny vestavěnými harddiskovými rekordéry s kapacitou 250 GB a dvěma tunery pro digitální vysílání. Diváci si nyní mohou přednastavit začátek záznamu nebo začít nahrávat okamžitě, pozastavit sledování živého vysílání („live pause“) i využívat funkci „chase playback“ (souběžný záznam i sledování) a současně mají přístup k bezplatným televizním kanálům – a to vše je integrováno v jediném televizoru. Pro ty, kdo mají doma méně místa, nebo nepožadují funkce nahrávání, nabízí LCD model L37XO1 s úhlopříčkou 37 palců (94 cm) totéž HD rozlišení 1920 x 1080 a funkce pro rozšíření obrazu jako mají plazmové modely kombinované s revoluční technologií výroby LCD panelů IPS Alpha a obnovovacím kmitočtem 100 Hz. Technologie IPS Alpha pomáhá LCD panelům vytvořit jasnější obraz s vyšším kontrastem, jenž zůstává konzistentní i při pohledu z extrémních pozorovacích úhlů a radikálně mění úroveň zážitku ze sledování obrazu na LCD obrazovkách. Richard Bass, hlavní manager divize Display Products společnosti Hitachi Digital Media Group k tomu říká: „Stále větší dostupnost programů ve vysokém rozlišení a nové platformy médií, jako například Blu-ray disky, si žádají novou generaci plochých obrazovek. V prostředí HD je kvalita obrazovky vším – televizor je posledním a nejdůležitějším článkem v řetězci, který obraz zpracovává. U řady X vzala společnost Hitachi své dosud nejlepší plazmové a LCD obrazové technologie a využila jejich nasazení na maximum. A jelikož každý jednotlivý komponent je výhradně a přímo dílem společnosti Hitachi, všechny navzájem spolupracují v dokonalé harmonii. Řada X je jasným vyjádřením našeho postoje, že ohledně kvality neděláme žádné kompromisy. Všechny modely jsou vyrobeny podle našich nejpřísnějších specifikací v novém evropském výrobním závodě společnosti Hitachi v České republice.“ Podle Richarda Basse je výsledek jasný: „Když spatříte HD program na plochých televizorech řady X, okamžitě si uvědomíte, co vysoké rozlišení skutečně znamená. Je to zážitek, o který filmoví tvůrci, vývojáři her a programátoři usilovali – skutečné uplatnění HD, Blu-ray médií a konzolí příští generace.“ Plazmové televizory nabité funkcemiModely P50XRO1 a P60XRO1 mají vestavěné harddiskové (HDD) rekordéry s kapacitou 250 GB a dva tunery digitálního vysílání – představují tak nejlépe vybavené plazmové televizory ve své třídě. Umožňují uživatelům pozastavit příjem živého vysílání, nahrávat pořady a souběžně sledovat jiné, nastavit si nahrávání pořadů předem – a poskytují tak uživatelům mnohem větší komfort a přednosti na vysoké úrovni. Proč čekat, když se můžete mezitím dívat? Pro maximální pohodlí tyto televizory nabízejí funkci „chase playback“, takže se můžete začít na pořad dívat, přestože jeho nahrávání ještě neskončilo. Tyto plazmové televizory jsou ideálním řešením domácí zábavy pro montáž na stěnu, které nepotřebuje žádné další doplňky – nicméně stejně tak dobře je můžete rozšířit o samostatné HDD rekordéry (digi boxy) a zvýšit tak kapacitu jejich záznamu. Pro ty, kdo od svého televizoru chtějí více než jen sledování televizních programů, nabízejí všechny modely (včetně LCD televizoru) porty HDMI prakticky umístěné buď v čelním panelu nebo z boku. Díky tomu je snadné k televizoru připojit videokamery, DVD a Blu-ray přehrávače a herní konzole, aniž by bylo nutné složitě manipulovat s kabely v zadní části přístroje. Procesor ‘Movie FRC’ slouží pro převod obrazu z filmového plátnaŘada X je první produktovou řadou vybavenou jedinečnou technologií společnosti Hitachi ‘Movie FRC’ pro převod snímkového kmitočtu, jež mohutně vylepšuje zážitek při sledování filmů. Většina televizorů při převodu filmové předlohy, která bývá natočena rychlostí 24 snímků za sekundu, pro dosažení formátu vhodného pro domácí projekci jednoduše každý snímek zopakuje. Na televizorech s menší obrazovkou si divák nemusí téměř ničeho všimnout, nicméně na velkých formátech tento způsob může při horizontálním pohybu kamery vytvářet chvění obrazu, které působí rušivě a unavuje zrak. Jedinečná technologie společnosti Hitachi tento efekt eliminuje díky vestavěným inteligentním obvodům, jež chybějící snímky vytvoří – pečlivě je vypočítá z obou sousedících a zaplní tak body, které by v mezisnímcích chyběly. Díky tomuto procesu jsou pohyby a přechody mezi scénami nanejvýš plynulé, takže sledování obrazu je mnohem příjemnější a oči diváka se mohou lépe uvolnit – což je pro velkoformátové zobrazení ideální. Výsledek je účinný stejně pro programy ve standardním nebo HD rozlišení. Modely P50XRO1 a P60XRO1 navíc dokáží zpracovat formát 1080 p 24 a jsou proto ideální pro promítání filmů ze současných Blu-ray a HD DVD přehrávačů. Picture Master je mistrem dokonalého obrazuDíky implementaci vyhlášeného procesoru společnosti Hitachi pro zpracování obrazu zvaného Picture Master – ovšem ve verzi pro „úplné HD rozlišení“ – představuje řada X vyvrcholení mnoha let vývoje. Tento systém pracuje s barevnou hloubkou 16 bitů a používá 3D řízení barev pro vytvoření věrnějších pleťových tónů, látek a textur, které můžete téměř vnímat hmatem, a předmětů z vyšším prokreslením detailů povrchu. Kromě těchto nových posunů v realistickém zobrazení zajišťuje dvojí dynamický enhancer vynikající reprodukci zářivých a lesklých ploch – což jsou tradičně povrchy, jejichž zobrazení bývá nejobtížnější, a to i v HD. Celkově vypadá obraz čistější a svěžejší – také díky digitálnímu potlačení šumu, které odfiltruje rušivé matoucí signály a poskytuje tak dokonalý obraz – ideální pro větší obrazovky televizorů řady X. Protože na image záleží nejvíce…Je celkem pochopitelné, že nejlepší HD obraz by měl mít také co nejkrásnější rám. Společnost Hitachi vynaložila veškeré úsilí, aby jediné, co se vyrovná kvalitě řady X, byla úroveň jejího vzhledu. Všechny modely se vyrábějí v novém závodě, který byl vybudován právě pro tento účel v České republice podle nekompromisně vysokých nároků společnosti Hitachi. Televizor P50XRO1 je navržen tak, aby vyvolal zasloužený obdivný výdech. Má štíhlé tělo z akrylátů s vysokým leskem a tenký, matně letecky černý rámeček. Jako standardní doplněk se dodává motorem ovládaný stojan a celkový dojem mohou doplnit super štíhlé reproduktory ve spodní části televizoru. Model P60XRO1 má atraktivní pololesklé provedení – vyzařuje svůj ušlechtilý původ a dodává se s odnímatelnými reproduktory a pevným stojanem, který ti, kdo si televizor přejí integrovat do svého řešení domácího kina, mohou snadno odejmout.

Pokračovat na článek