Výsledky vyhledávání pro dotaz zcela

Výsledky vyhledávání v sekci: Začínáme s počítačem

Excel: Jak udělat makro

Co je to makro v Excelu a na co se používá? Jak ho vytvoříme? Není to nic, co byste nezvládli.Makro jako takové je programovací jazyk nazýván Microsoft Visual Basic. Je velmi dobrým pomocníkem a součástí programu Microsoft Excel. Slouží k zrychlení a efektivitě práce, kterou v Microsoft Excel tvoříte. Slouží vlastně hlavně tím z nás, kteří v Microsoft Excel často (každý den, každý druhý den a pod) opakují stejné úkony. Klíčovým znakem pro správnou tvorbu vlastního marka jsou především základní znalosti programování.Ptáte se, jak takové makro vytvoříme? Stačí k tomu klávesová zkratka ALT + F11, popř. můžeme zvolit v menu políčko Nástroje – Makro – Editor, kdy sena otevře a zobrazí editor makra. Záznam vaší práce si můžete vytvořit v nabídce Nástroje – Makro – Záznam makra. Je ale možné, že tlačítko pro spuštění makra mít nebudeme, proto si ho musíme vytvořit a to tak, že zvolíme možnost Vlastní – Příkazy – Forumláře a klikneme na ikonku Tlačítko. Klikneme na libovolné místo v dopise, kde chceme tlačítko mít a tahem myší si zvolíme i jeho velikost. Až myš pustíme, naběhne nám seznam maker, které můžeme k tomuto tlačítku připojit.Pokud máte vytvořené nebo nahrané makro, spustíte ho přes nabídku v menu Nástroje – Makro – Spustit makro. Není to nic těžkého! Spustí se vám okénko, kde stačí jen vybrat možnost Spustit.Nejlepší bude, když vysvětlit makro a jeho tvorbu na příkladu, aby si to každý z vás vyzkoušel a věděl, co to vůbec vysvětluji ak čemu makro je. Takže si vytvoříme své vlastní nové makro. Záměrem makra bude zobrazit hlášení, které bud obsahovat jakákoliv buňka (dle našeho výběru). Můžeme začít například při začátku abecedy, proto si vybere například buňku s označením písmene C. Jako první bude samozřejmě otevření programu Microsoft Excel. Dalším krokem bude udělat si nový sešit, či záložku. Do buňky s označením C3 napíšeme jakýkoliv text, například "Zkouším tvořit makro.". Pomocí klávesové zkratky ALT + F11 (viz. začátek textu o makru) si otevřeme editor makra a budeme makro zaznamenávat do modulu, proto si musíme otevřít nový modul pomocí editoru přes Insert – Module. Napravo se automaticky zobrazí pole pro modul, kam vložíme kód. Sem vložíme tento kód:S ub Správa ()Range ("A1"). SelectDoActiveCell.Offset (1, 0). SelectIf ActiveCell <> "" ThenMsgBox ActiveCell.FormulaEndEnd IfLoopEnd SubJe to vlastně takový jednoduchý kód na vytvoření jednotlivých řádek makra. Co ale znamenají jednotlivé části? Pomocí těch si zcela jistě časem vzorec i zapamatujete J.Sub Vzor () Počáteční ohraničení makra (jeho oblasti), namísto slova Vzor, což je název makra, si zadejte svůj název, který chcete mít.Range ("A1"). Select To je povel, vyberte oblast C1.Do Začátek cyklu.ActiveCell.Offset (1, 0). Select Příkaz k zajištění přesunu o jednu buňku dolů (řídíme ho podle čísel v závorce za slovem – první číslo znamená řádek a druhé číslo sloupec v editoru).If ActiveCell <> "" Then Podmínka KDYŽ aktuální buňka není prázdná, tak proveďte další řádky.MsgBox ActiveCell.Formula Příkaz k zobrazení zprávy v aktuální nabídce.End Ukončuje makro.End If Konec podmínky.Loop Konec cyklu.End sub ​​Konec oblasti, kde makro je.Toto makro nyní můžeme spustit pomocí možnosti Nástroje – Makro – Spustit makro a vybereme to, které máš náš název (viz. v kódu název Vzor) a ťukneme na příkaz Spustit.Nápověda: Pomocí tlačítka F8 zobrazíte, jak se makro postupně vytvářela (kroky k výtvoru).Doufám a věřím, že vám článek alespoň trochu napověděl pojem makro a že příště už budete vědět, jak si tento příkaz vytvořit.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mobilní

Windows Phone 7 je jednoduchý, ale omezený

Přestože je mobilní operační systém Windows 7 phone již nějakých pět měsíců na trhu, rozhodl jsem se napsat jeho krátké představení. Nejedná se přímo o recenzi, ale o shrnutí jeho funkcí a změn oproti starší verzi Windows mobile 6.5, Androidu, Smybianu a IPhone. Zcela nové menuHned jak zapnete přístroj (například špičkové HD7, nebo Samsung Omnia 7), uvidíte úvodní obrazovku, která se vůbec nepodobá ničemu, co jsme již dříve viděli. A už vůbec to nevypadá jako Windows, jako produkt Microsoftu. Hlavní menu se svou jednoduchostí a přehledností nejvíce podobá menu IPhone se 16+4 klávesami, ale zde je kláves ještě méně, a vše je podřízeno co nejjednoduššímu a nejrychlejšímu spouštění obvykle používaných aplikací a funkcí.Hlavní obrazovka působí velmi přehledně a intuitivně, možnosti jejího přizpůsobení jsou ale velmi omezené. Menu s aplikacemi si můžete přizpůsobit lépe, můžete si tam dát ty nejpoužívanější aplikace, a pro celý systém samozřejmě existují různá barevná schémata, i když je jich poměrně málo.Na multitasking prozatím zapomeňteJak již možná víte, Microsoft se ocitl pod palbou kritiky kvůli naprostému vynechání multitaskingu. Tato kritika je oprávněná a je to velký krok zpět, ale Microsoft se chystá v blízké době multitasking zpřístupnit. Chybí navíc pokročilejší správce úloh známý ze starších verzí WM. S možností si nechat zobrazit spoustu informací o spuštěných procesech a o využití hardwaru.Multimediální výbavaMicrosoft také podobně jako Apple u IPhone výrazně omezil podporu aplikací třetích stran. Multimediální oblast nového operačního systému vychází z prostředí kapesního přehrávače Microsoft Zune. K dispozici je hudba a video uložené v telefonu, na webu i skladby vysílané vzduchem díky přítomnosti FM tuneru. Je možné si vybrat z relativně široké nabídky her, například the Sims 3, nebo Need for Speed: Undercover. Hry mají dobrou grafickou stránku i ovládání.Rychlý, intuitivní, ale omezený systémCelkové zjednodušení systému přineslo velice rychlý chod s plynulými animacemi a minimalizací záseků. Toto je ale relativní a hardwarová náročnost Windows Phone 7 je velmi vysoká. To je také důvod, proč výrobci Windows Phone 7 instalují jen na hardwarově opravdu špičkové telefony.Tento operační systém je jednoduchý, rychlý a uživatelsky přívětivý, cílí na větší skupinu zákazníků, ne především na manažery, jak tomu bylo u předchozích generací Windows Mobile. To s sebou nese ale řadu až nesmyslných omezení, často známých z IPhone. Windows Phone 7 nepodporuje režim přenosného zařízení USB, přenos souborů přes Bluetooth, ani klasickou práci s textem kopírovat / vložit. Webový prohlížeč nepodporuje flash animace. To jsou funkce, které zdaleka nevyužívají jen ti nejpokročilejší uživatelé. To je hlavní důvod, proč se telefony s Windows Phone 7 prodávají o dost hůře, než by si Microsoft představoval. Další důvod je, že telefony s tímto operačním systémem jsou velice drahé a výběr modelů by mohl být větší. Zatím existuje pouze 6 telefonů, z toho 4 od HTC. Je vidět, že většina lidí kupujících smartphone se nenechá kvůli jednoduchosti vzdát pokročilejších funkcí operačních systémů. Namísto Windows Phone 7 tak dávají přednost obvykle největšímu konkurentu Microsoftu na poli mobilních zařízení, Androidu od Googlu.Hlavní výhody:Premium mobilní OS (vysoká minimální požadavky na hardware)Jednoduché a přehledné rozhraní s výrazným designemSnadné uživatelské rozhraníHladký chod s animací a přechodových efektůVýborný MS Office v mobilním provedeníKompletní sociální integraceCloud služby v oblasti integrace (SkyDrive, Windows Live, Xbox Live)Bezdrátová synchronizace multimediálního obsahuVnitřní paměť lze rozšířit pomocí microSD karty (pokud je k dispozici)Hlavní nevýhody:Žádný správce souborůvideohovoryOmezená dostupnost aplikací třetích stranNelze posílat soubory pomocí BluetoothAbsence USB paměťového režimuŽádný multitaskingNelze použít funkci kopírovat / vložitPříliš závislý na Zune software pro správu počítačových souborů a synchronizaciŽádné ekvalizéry v hudebním přehrávačiNemá Flash ani Silverlight podporu ve webovém prohlížečiDivX / XviD video podporaNové vyzvánění k dispozici pouze prostřednictvím marketuVýměna paměťové karty vyžaduje tvrdý reset

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Internet

Připojte se - Firewall

Nepochybuji o to, že mnozí z vás se s pojmem firewall již setkali. Ano, firewall je ta „protipožární zeď“ z nadpisu (některé anglické názvy mají celkem výstižný překlad, že?). Je také možné, že jej někteří z vás využívají a ani o tom neví (třeba pokud jste si v poslední době kupovali počítač, byl na něm firewall spolu s jinými programy už předinstalován) . V dnešní době, kdy vašemu počítači hrozí z internetu všelijaké nebezpečí, by bylo dobré vědět, co to firewall je a jak nám může proti internetovým hrozbám pomoci. A hned tady na začátku článku musím podotknout, že firewall patří spolu s antiwirovými a antispywarovými programy k základnímu zabezpečení počítače připojeného k síti. A nemusí to být jen síť internetová.Hlavní úlohou firewallu je zabránění cílenému útoku na váš počítač. Neexistuje totiž jen nebezpečí, které vyplývá z napadení počítače viry a nejrůznějším spywarem, za které si ve velkém měřítku mohou sami uživatelé. Hrozí také mnohem větší nebezpečí přímého napadení a posléze i ovládnutí vašeho počítače připojeného na síť. Co to může znamenat? Útočník se dostane do vašeho počítače a s trochou nadsázky – může si v něm dělat co chce. Získá přístup ke všem vašim datům, programům, může váš počítač ovládat a dokonce využívat pro útok na další uživatele sítě. Těmto útokům jste vystaveni už v okamžiku, kdy připojíte počítač do sítě. Možná si říkáte, že zrovna váš počítač není pro počítačové piráty ničím zajímavým – opak je ale pravdou. Nezabezpečený počítač je totiž nejjednodušším cílem pro ty, kteří si takový průnik chtějí třeba jen vyzkoušet. A není nic příjemného přijít o svá data, popřípadě se nechtěně stát tím, kdo útočí na jiné počítače. A ještě jedna důležitá informace – většina postižených o průniku do svého počítač vůbec neví. Těmto útokům a nepříjemnostem může zabránit právě firewall.Jak a co to ten firewall vlastně je? Je to zjednodušeně řečeno program. Existují sice dva typy firewallů, softwarový a hardwarový, rozdíl v nich ale není velký. Spočívá v tom, že ten softwarový je nainstalován přímo na počítači, kdežto hardwarový je samostatné zařízení (prostě další krabička u počítače) v kterém ale samozřejmě pracuje také program. Také použití je stejné jen s tím rozdílem, že softwarový firewall se většinou používá pro ochranu jednoho počítače kdežto ten hardwarový, který bývá často spojen s jinými zařízeními a plní i funkci antivirové ochrany, přístupových práv uživatelů, sdílení přístupu k internetu a podobně, pro ochranu celé sítě připojené na internet. Ani to však neplatí absolutně. Celá síť může být totiž napojena na internet pouze přes jeden počítač (server) a pak se tento rozdíl stírá. Firewall je ve své podstatě soubor pravidel, která chrání počítač nebo vnitřní síť LAN před útokem. Tedy především útokem z internetu, i když by to mohl být i útok z jiného místa sítě. Tato pravidla řídí komunikaci z vnitřní sítě směrem ven, soustřeďují komunikaci do jednoho místa (uzlu), odfiltrovávají nebezpečné služby a blokují nepřátelské monitorovací služby. Chrání tak počítač nebo celou síť před útokem hackerů, před viry a wormy (červy). Abychom si práci firewallu objasnili více, zastavíme se teď u pojmu síťová komunikace. Její obsah je stejný, jako u běžné komunikace mezi lidmi. Jde tedy vlastně o předávání informací, v tomto případě mezi jednotlivými účastníky sítě. Tato komunikace probíhá přes takzvané porty. Protože počítač připojený k síti potřebuje současně využívat mnoha služeb (namátkou http – protokol internetových stránek, ftp – protokol pro přenášení souborů, smtp – odcházející pošta, pop – příchozí pošta a další) je na něm k dispozici přes 65 tisíc portů. A právě tyto porty jsou vstupní branou do počítače. Útok vedený na váš počítač se pak v prvé řadě soustřeďuje na nalezení portu, který bude posléze pro svoji činnost využívat. Děje se tak prostřednictvím scanování portů, tedy zjišťování jaké služby na nich běží a nemají-li takzvanou bezpečnostní díru. Pokud ano, je to jako otevřené dveře a pozvání útočníka domů.Ze všech informací, které už jste si mohli přečíst tedy zcela jasně vyplývá, jaký má vlastně firewall hlavní úkol. Kontroluje všechny porty a komunikaci, která na nich probíhá. Ta je vyhodnocována podle daných pravidel a pokud je nalezen nějaký pokus o průnik, je zablokován (není vpuštěn do počítače). Je to tedy váš neocenitelný pomocník. Je ovšem také pravda, že instalace a nastavení firewallu není jednoduchou záležitostí a vyžaduje poměrně velké znalosti, zejména o počítačových sítích. Je také velký rozdíl v tom, je-li instalován na jednotlivý počítač, malou počítačovou síť nebo na rozsáhlou firemní síť. Bez znalostí je nastavení složité a může se stát, že firewall zablokuje kompletně veškerou komunikaci počítače. S nadsázkou můžeme říct, že v tomto případě vás ochrání na 100 %. To ale určitě není výsledek, kterého byste chtěli dosáhnout.Softwarové firewally pro domácí použití jsou však vyvíjeny s ohledem na nepříliš znalého uživatele a nevyžadují žádnou složitou konfiguraci. Jsou nastaveny tak, aby chránily počítač před známými útoky, ale současně tak, aby umožnily uživateli běžnou práci s internetem, to znamená prohlížení stránek, stahování a odesílání elektronické pošty, používání komunikačních nástrojů jako je třeba ICQ. V případě, že dojde k pokusu o komunikaci, pro niž nemá firewall nastavené pravidlo, dotáže se uživatele. Ten má možnost komunikaci povolit nebo zakázat, a to buď pouze po tento případ nebo vytvořit pravidlo, které bude firewall používat nadále a už se nebude uživatele ptát. Většinou k takové situaci dojde po instalaci nového programu, který se např. pokouší stáhnout aktualizace. V takovém případě můžete komunikaci povolit. Pokud vás ale firewall upozorní na nějaké spojení, aniž byste si byli vědomi, že jste ho inicializovali vy, zbystřete pozornost, pečlivě si přečtěte informace o spojení a v případě jakýchkoliv pochybností raději spojení zakažte.Ptáte se, kde takový softwarový firewall vzít? Jeden máte integrovaný přímo ve Windows XP (od Service packu 1). Pokud vám nevyhovuje, můžete vyzkoušet některý z dalších známých firewallů, které jsou většinou pro domácí použití zdarma.

Pokračovat na článek


Nejpopulárnější internetové stránky na světě 1. - 10. místo

Už jsme tady měli nejoblíbenější dvacítku webových stránek v rámci České republiky, či Slovenska, ale absolutní elitu mezi internetovými stránkami si představíme až dnes. Čeká nás celá řada překvapení, ale první příčka je zběhlému „surferovi“ takřka jasná. Anebo že by ne?Nuže, víte, kdo je na první pozici?1) Yahoo.comKdo tipoval, že první stupínek obsadila neustále expandující společnost Google, ten se plete, jelikož jedničkou světového internetu se stala společnost Yahoo, hlavní konkurent výše zmíněného Googlu.Yahoo! neboli zkráceně Yet Another Hierarchical Officious Oracle je světově nejoblíbenější vyhledávací portál, který provozuje již od roku 1994 společnost Yahoo! Inc. O tomto portálu jsme si už něco málo prozradili ve dvoudílném článku o nejoblíbenějších webech na Slovensku a nyní budeme plynule pokračovat. Jak už jistě víte, společnost Yahoo! Inc. byla založena Davidem Filem a Jerrym Yangem, toho času studenty technické fakulty na univerzitě ve Stanfordu.Yahoo.com, to je rozsáhlé zázemí pro komunikaci, zábavu, zpravodajství, ale i další zajímavé aktivity. Kromě e-mailu, Messenger, rádia, horoskopů, mapových podkladů nebo třeba odkazů pro cestování tu najdete i velmi zajímavý bulvární „plátek“ s názvem „OMG“ (zkratka pro „Oh my god“ – Óóó můj bože), který najdete na omg.yahoo.com.2) Google.comDruhou příčku mezi vyhledávači i mezi nejoblíbenějšími světovými stránkami si odnáší společnost Google, díky stránce Google.com. Ta se zobrazuje v rozličných jazykových mutacích, podle toho, z jaké země se na ni „přihlásíte“. Popisovat vyhledávací portál Google by bylo zbytečné, protože ho každý zná, protože ho každý používá a protože už jsme si ho v předchozích dvou dílech rozebírali :-). Bez zajímavosti k tomuto serveru ale není, že obsahuje i rozhraní pro pokročilé vyhledávání, kde můžete vyhledávat například přesnou frázi, alespoň jedno uvedené slovo anebo třeba upřesnit region vyhledávání. Vyhledávání můžete také omezit například v rámci určité domény (google.com; info-koktejl.cz; yahoo.co.jp atp.) V rámci vyhledávače Google si můžete také nastavit bezpečnostní filtr pro odstranění výsledků s pornografickým obsahem a podobně. Kdo chce, může navíc nastavit preferované jazykové varianty, v jejichž rámci hodlá vyhledávat (například jen česky nebo slovensky).3) Youtube.comDalší server, o kterém toho už bylo velmi mnoho napsáno a takřka každý ho zná nebo používá. Youtube.com je video-streamingový portál, který byl založen v roce 2005 trojlístkem ve složení Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim, odkoupila o rok později výše zmíněná společnost Google za 1,65 miliardy amerických dolarů. Problémem pro nezasvěcené pozorovatele, ale i IT odborníky je ale velmi vysoká míra pirátského obsahu, který na stránky Youtube.com přibývá každým dnem. Ale i přes to, že společnost Google slíbila zjednat nápravu se nic markantního zatím neděje, jelikož tyto „čistky“ by rázem Youtubu odňaly jakýsi punc serveru, kde je k nalezení takřka jakýkoliv videosoubor z tématiky hudebních videoklipů, herních trailerů, či jiné interaktivní zábavy.4) Live.comPortál Live.com je domovským vyhledávačem společnosti Microsoft, který si nepotrpí na přeplácanost, zpravodajství, horoskopy a další podobné tuctovosti, kterými dnes disponuje každý druhý vyhledávací systém. Live.com odkazuje pouze na MSN portál, dále na Windows Live a také na velice populární e-mailovou službu Hotmail. Live.com obsadilo čtvrtou pozici mezi světovou top dvacítkou.5) Facebook.comKomunitní portály zažívají v posledních letech svojí renesanci a na čele světového „intersociálního peletonu“ stojí server Facebook.com. V podstatě jde o rozsáhlý sociální webový systém, sloužící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a v neposlední řadě také k zábavě. Facebook byl založen studentem Harvardské univerzity Markem Zuckerbergem, přičemž se původně týkal pouze studentů tamní univerzity. Postupně se ale rozšířil i na další a další a poté se začaly přidávat i větší společnosti. Nakonec byla k účasti přizvána i veřejnost. Členem může být kdokoliv, kdo dosáhl věku 13ti let. V rámci Facebooku můžete být členem různých sociálních sítí, například v rámci své školy nebo konkrétní geografické lokace. Hodnota serveru se podle odhadů z roku 2006 vyšplhala až ke 100 miliónům amerických dolarů.6) Msn.comDalší veleúspěšný a velmi známý portál od internetového, softwarového, ale i hardwarového giganta, společnosti Microsoft. Server MSN.com je koncipován jako klasický vyhledávač, doplněný o tradiční paletu služeb. Stejně jako na serveru Live.com se tu setkáte s poštovním portálem Hotmail, stejně jako s IM klientem Live Messenger. Dále zde mají místo denní zprávy, kurzy měn nebo krátké zprávy ve formě tzv. „video highlights“.7) Myspace.comMyspace je dalším komunitním portálem, kterým se VELMI inspiroval Seznam při tvorbě služby Lidé.cz. Myspace funguje na principu tvorby profilů, kam si můžete uploadovat libovolné množství fotek a videí a to bez nutnosti schvalování moderátorem. Tento server zároveň funguje jako seznamka, či útočiště některých umělců, kteří zde rovněž mají své profily. Bez zajímavosti není ani to, že Myspace má vlastní IM komunikátor, přes který si uživatelé mohou posílat vzkazy, či komentáře. Je velmi podobný evropské jedničce - ICQ.8) Wikipedia.orgVelice populární online encyklopedie, kterou jsme si již více než důkladně probrali v prvních dvou samostatných částech seriálu. Bez zajímavosti ale není, že zakladatel Wikipedie Jimbo Wales byl dokonce v roce 2006 zařazen do žebříčku stovky nejvlivnějších lidí světa podle časopisu Time. Wikipedia se také často stává terčem útoků kritiky, kvůli své volné upravitelnosti, a tak se často stává, že se v jejích útrobách nalézají články nepravdivé nebo se smyšleným, či rasově orientovaným obsahem.Vedle Wikipedie provozuje společnost Wikimedia mimo jiné servery Wikisource, Wikislovníky, Wikimedia Commons, Wikizprávy, Wikicitáty a Wikiknihy.9) Blogger.comVelice populární služba, kterou založila v roce 1999 malá společnost jménem Pyra Labs ze San Francisca. Sami autoři k tomu dodávají: „Během pár let Blogger začal prorážet, nejprve pomalu a nakonec s plnou parádou. Dali jsme dohromady nějaké peníze (ale zůstali malou firmou). Pak přišel propad, peníze nám došly a naše malá radostná cesta už tak radostná nebyla. Jen tak tak jsme přežívali, ne všichni zcela bez následků, ale celou dobu (většinu dní) jsme službu drželi při životě a začali ji znovu budovat.“ V roce 2002 odkoupila tento portál společnost Google, která ho provozuje a spravuje dodnes. Zní to skoro jako nějaká pohádka ze šťastným koncem, ale vězte, že Blogger.com je k dnešnímu dni jedním z nejstarších bloggovacích portálů vůbec, protože jeho autoři stáli u samého rozmachu internetových služeb. Blogger.com je dostupný rovněž v české lokalizaci.10) Yahoo.co.jpK tomuto portálu se toho nedá moc co napsat, snad jen tolik, že jde o japonskou mutaci známé vyhledávací jedničky Yahoo.com. Obsah je takřka totožný, ale moc si tu nepočtete, pokud zrovna nemáte nainstalovanou japonskou znakovou sadu.

Pokračovat na článek


10 nejstahovanějších antivirových programů

V dnešním článku navážeme na jeden zde již uveřejněný text, který nesl název: „10 nejstahovanějších programů poslední doby“. Jenomže dnes si vezmeme na paškál antivirové programy. Ne ani tak z hlediska jejich spolehlivosti, či cenové politiky, ale především z toho nejdůležitějšího měřítka – jaké oblibě se konkrétní antiviry těší u uživatelů internetu.NOD 32NOD 32 je v dnešní době skutečně nejvyužívanějším antivirem, což potvrzuje kromě této statistiky i hezká řádka dalších a stejně tak mu nahrává i fakt, že už získal velkou spoustu ocenění na poli antivirové ochrany. Tento program z dílen firmy Eset vyniká především svojí jednoduchostí a hlavně tím, že si nebere moc systémové paměti, a tak je ideální jak na klasické stolní počítače, tak především do notebooků. Disponuje intuitivním uživatelským rozhraním a sestává z těchto částí – AMON, což je kontrola systémových složek, dále DMON, který se stará o kontrolu Microsoft Office, dále tu máme EMON, což je součást, která monitoruje e-mail a kontroluje odchozí i příchozí poštu a ještě je tu IMON, což je nástroj pro monitorování internetu, který aktivně brání tomu, aby se vám do počítače nedostal nějaký škodlivý kód, či přímo virus. NOD 32 má v sobě velkou spoustu nastavení a dá se bez problému nakonfigurovat podle vašich potřeb, aniž byste nutně museli být techničtí géniové. NOD 32 také dokáže vyhledávat viry v souborech zip, arj nebo rar a zároveň se několikrát denně automaticky aktualizuje.Avast!Antivirový program Avast od české firmy Alwil Software/ má jednu velmi důležitou vlastnost a to tu, že se dá stáhnout a po registraci užívat zcela zdarma (tedy jeho Home Edition verze). Je to naprosto ideální řešení pro domácnosti, kde se ochranou počítače nechcete moc zabývat a bez zbytečného zdržovaní a nastavování si chcete raději brouzdat internetem. Pokud ještě navíc nechcete za antivir vyhazovat zbytečné peníze, je pro vás Avast ideálním řešením. Disponuje rezidentní ochranou, která kontroluje e-mailového klienta, dále provádí rychlou antivirovou kontrolu před startem systému, automaticky si aktualizuje virovou databázi a obsahuje seznam známých virů. Verze Professional Edition, která oproti Home Edition navíc obsahuje kontrolu skriptů v prohlížečích nebo vlastní nastavování konkrétních úloh se dá pořídit bratru za 899 Kč. Základní 60ti denní trial verze Pro je ale zdarma, což postačí k tomu, abyste si program vyzkoušeli a zjistili, jestli vám vyhovuje, nebo spíš sáhnete po něčem jiném.AVGDalší zástupce české softwarové scény, tentokrát od firmy Grisoft. AVG je v našich luzích a hájích tím známějším, protože se většinou přibaloval jako bundle k novým počítačům, nebo hardwarovým periferiím. Díky tomu vešel v obecnou známost. Jeho předností je také přehledný interface, který nedává nijak trápit vašim mozkovým buňkám a nepotřebujete tak k jeho nastavení prostudovat několik obsáhlých „bichlí“. Do karet mu hraje i příznivá cena, která začíná na 540Kč a zároveň i fakt, že je v češtině. Co se týče aktualizací, tak ty jsou vydávány 2x týdně + mimořádné při aktuálním masovém šíření některého viru. Z toho lze vyvodit, že AVG se bude hodit spíš pro domácnosti, protože firmy, nebo větší společnosti potřebují neustále aktuální databáze, aby nepřišly o svá data, zatímco domácnostem tento systém zpravidla vyhovuje. Dále je nutno poznamenat, že aktualizační soubory nejsou nijak velké a tak není problém s jejich stáhnutím. AVG nabízí kromě jednoduchého a pohodového uživatelského rozhraní také několik bezpečnostních technik především kontrolu pošty, kontrolu souborů na disku, rezidentní ochranu při práci se soubory a další. AVG patří v Čechách v současnosti mezi nejvyužívanější antiviry.AVG Anti-Virus Free EditionAVG Free Edition je stejně jako u Avast Home Edition odlehčená verze Profesionálního programu. Tato „free“ verze pro nekomerční využití se vyznačuje opravdovou jednoduchostí (ať už v instalaci, nebo v ovládání) a obsahuje všechny podstatné základní součásti. Pravidelně se aktualizuje, obsahuje účinný rezidentní štít a umí pracovat s většinou POP3 a SMTP klientů.AntivirFreewarový antivir od firmy Avira je pro mě největším překvapením této statistiky a přiznám se, že až do této chvíle jsem o něm neslyšel, nicméně pro jeho přiblížení použiji pár oficiálních informací. Antivir je velmi flexibilní program, který dokáže detekovat a odstranit více než 70 tisíc virů, zabezpečuje váš počítač svým rezidentním štítem a viry dokáže odhalit a odstranit již během kopírování. Zároveň disponuje i pravidelnými aktualizacemi a schopností vyhledávat a odstraňovat Adaware a Spyware.Norton AntivirusNorton Antivirus je produktem velké společnosti Symantec, která každoročně zásobuje trh jednak tímto velmi kvalitním antivirem, ale i softwarem Norton SystemWorks a Norton Internet Security. Aktuální verze Norton Antivirus 2007 samozřejmě jako ty předešlé obsahuje velmi komplexní ochranu ale hlavně disponuje plně konfigurovatelnými vyhledávacími testy, které si můžete nastavit podle kritérií hledání a rozdělit testy i na určitou dobu, kdy se mají spustit – například poledne nebo půlnoc. Norton Antivirus automaticky kontroluje aktuálně otevírané nebo stahované soubory a dále i přílohy e-mailů. Automaticky odstraňuje viry, trojské koně a jinou internetovou havěť. Skenuje příchozí i odchozí poštu, vyhledává škodlivé, či nebezpečné narušitele a hned je odstraňuje. Další jeho pozitivní vlastností je i tzv. LifeUpdate, což je v podstatě aktualizační manažer, který se stará o to, aby jak virové databáze, tak kompletní program byly co možná nejaktuálnější.Norton Internet SecurityNorton Internet Security je dalším z řady softwarů od firmy Symantec Corporation. Tento konkrétní „soft“ je zaměřen na ochranu počítače před nebezpečím z internetu. Je to kompletní balík, který obsahuje jednak Norton Antivirus, ale i spoustu dalších nástrojů, jako je třeba Norton Firewall, nebo nově vyvinutá bezpečnostní technologie, která chrání počítač před viry a škodlivými kódy ještě předtím, než se vir vůbec začne šířit. Dále také chrání vaši online identitu před tzv. phishingem, což je umožněno neustále aktualizovaným seznamem tzv. „blacklistem“ stránek, které jsou svým obsahem klasifikovány jako podvodné. Velmi pozitivní zprávou je i to, že Symantec konečně u svých produktů zapracoval na systémových nárocích a výsledkem je, že Norton Internet Security už „nebere“ tolik operační paměti, svižněji se načítá a provádí rychlejší analýzy a testy.Kaspersky Anti-Virus (AVP) PersonalKaspersky Anti-Virus vešel v obecné povědomí uživatelů internetu především díky tomu, že byl údajně jediný, kdo dokázal své uživatele díky pokročilé ochraně před neznámými viry ochránit před zákeřným virem „I LOVE YOU“. Tento antivir se hodí podle slov autorů především pro domácnost, které poskytuje komplexní a celkovou ochranu, zejména na poli skenování elektronické pošty, protože si hravě poradí s kontrolou příchozí i odchozí pošty, ale zároveň i nenápadně skenuje dokumenty Microsoft Office, čili například dokumenty wordové, či excelové. Možná vás to vzhledem k jeho umístění na „dně“ naší tabulky překvapí, ale Kaspersky Anti-Virus již poměrně dlouho svádí boj o prvenství mezi antivirovými programy s NODem 32 od firmy Eset. Na internetu je na téma NOD 32 vs. Kaspersky velká spousta diskusí s nejasnými závěry, ale NOD 32 dle mého názoru vede, kromě své malé náročnosti na systémovou paměť především kvůli tomu, že Kaspersky disponuje poměrně velmi rozsáhlým „blacklistem“ seriálů, čili jakousi černou listinou sériových čísel, která jsou blokována, takže jak z některých diskusí vyplývá je Kaspersky tvrdším oříškem co se týče pirátského využití.Active Virus ShieldPokud nejste nároční a nemusíte mít zrovna ten TOP antivir, tak se podle mě jako ideální řešení jeví společný produkt firem AOL a Kaspersky Lab Int.. Tento antivirový program, založen na jádře programu Kaspersky Anti-Virus má největší výhodu v tom, že je zdarma. Stačí jen zadat na stránkách výrobce svůj e-mail a za chvíli vám přijde aktivační kód. Active Virus Shield zajišťuje ochranu všem souborům, jak na pevném disku, tak těm, které na něj „proudí“ skrze internet. Co se týče e-mailových klientů, tak je nutno říct, že umí kontrolovat všechny protokoly, zejména SMTP, POP3, IMAP, NNTP. Zároveň chrání váš počítač i před spywarem, malwarem a podobně. Velmi mě překvapilo, že tento antivir, který je freeware se každou hodinu aktualizuje, což považuji za skutečně kvalitní záležitost, když uvážíte, že jeho užívání vás nestojí ani korunu.TrojanHunterTrojanHunter od společnosti Mischel Internet Security je poměrně specifickým antivirem, který se zabývá a zaměřuje "pouze" na trojany a jejich mutace. Slovíčko "pouze" je v uvozovkách úmyslně, protože v dnešní době je trojanů plný internet a asi každý z vás ví, jak dokáže být někdy trojan otravný, nebo dokonce nebezpečný. TrojanHunter velmi rychle prohledá váš počítač a bez milosti odstraní všechny jím nalezené trojany, nebo jejich modifikované podoby. Zároveň také skenuje registry a operační paměť. Za malou pihu na kráse považuji fakt, že TrojanHunter je shareware a jeho plná verze stojí něco kolem 1200 Kč, což je za takto specifický produkt poměrně vysoká částka. Ale na druhou stranu vám nic nebrání si nainstalovat již zmíněnou shareware verzi a po dobu její funkčnosti jí plně využívat.Při tvorbě tohoto článku byla využita statistika poskytnutá serverem Stahuj.cz

Pokračovat na článek


Nebezpečí, která číhají na internetu

Internet je nejen studnice vědomostí i zábavy, ale může se stát i nebezpečím číhajícím na naše data a peníze. Nebezpečný není internet jako takový, ale lidé, kteří internetu využívají, lépe řečeno zneužívají pro svůj vlastní prospěch, ať už finanční nebo prostě jen pro zvýšení svého pochybného ega. V tomto článku se podíváme, jaká nebezpečí na nás na internetu číhají a na co si dát pozor.Viry a spywareVirová problematika je už poměrně letitá a každý, kdo jen trochu využívá počítač se určitě s nějakým virem setkal a to ani nemluvím o tom, že je doba internetu, který je virů plný (teď samozřejmě hovořím o neseriózních stránkách). Virovou problematikou jsme se již zabývali v tomto článku, my si o ní tudíž dnes povíme tak trochu obecněji.Viry jsou zpravidla nebezpečné programy, které byly stvořeny ze zištných důvodů. Buď jen proto, aby si někdo dokázal, že je schopen vytvořit program, co se jinému člověku dostane do počítače (a takových je většina), nebo jsou pak viry, které mají za úkol nějak onoho uživatele poškodit. Existovaly viry, které měly téměř až likvidační ambice, třeba vám byly schopny smazat obsah celého pevného disku a podobné "příjemnosti". Dříve byl také velký problém v tom, že existovalo opravdu jen pár slušných antivirů, ale hlavní problém byl s aktualizací, což dnes, v době internetu je už opravdová brnkačka.V současnosti je to už opravdu o něčem jiném. Pamatuji si doby, kdy jsme s kamarádem z mého v té době zánovního PC 486/133 MHz vyháněli legendární viry ONE-HALF a PIECK, které tehdy dokonce byly na jedné originální disketě s hrou. Bylo to složité a už ani nevím, jestli jsme formátovali, nebo se to nějak podařilo vyřešit, nicméně na tomto příkladu hezky vidíte, jak to bylo dřív složité.Je známo, že viry existují už od těch dob, co jsou první počítače, takže bylo i otázkou času, kdy se dostanou do nových "chytrých" mobilních telefonů. Netrvalo dlouho a nějací vtipálkové se pustili do práce, takže faktem je, že i mobilní telefony s operačním systémem Symbian jsou napadnutelné viry, takže lze jen čekat, jestli začne pravidelně vycházet nějaký mobilní antivir:-)Naproti tomu spyware je záležitost poměrně nového data. Objevil se v průběhu vývoje internetu do nynější podoby a už nás bohužel neopustil. Spyware je program, který je stejně jako virus určen k tomu se vetřít do vašeho počítače, ať už jako součást nějakého souboru, třeba jako e-mailová příloha, nebo například brutálním útokem na váš počítač po připojení. Každopádně když už máme spyware v počítači, tak se nám tam "zabydlí" a plni úkoly, které mu dal do vínku jeho stvořitel. Zpravidla je to shromažďování informací o tom, na jaké stránky chodíte, aby byly následně více vytěžovány reklamou. Spyware může mít i schopnost se připojovat na žluté linky, ale o tom až později. Jednou se mi stalo, že mi do počítače "vlezl" spyware, který mi zablokoval nastavení domovské stránky a jako novou domovskou stránku v mém prohlížeči mi nastavil nějaký pofidérní vyhledávač. To byla ale z mojí strany pouze taková vsuvka.Pokud po přečtení tohoto článku sedíte zděšení a bojíte se, aby váš kybernetický miláček nepřišel k úhoně, tak vězte, že pokud budete pravidelně aktualizovat svůj antivirový program a zároveň počítač svěříte pod kontrolu některého antispamovému programu, není se, až na výjimky, čeho obávat.Hesla a jejich zneužitelnostNa začátek této sekce bych rád poznamenal, že heslo je naprosto diskrétní a soukromá záležitost, a proto si jej nepište někam do mobilu, nebo do volně přístupného dokumentu v počítači, protože takhle opravdu velmi riskujete (pokud ještě navíc máte jedno heslo na všechno). Heslo musíte střežit jako oko v hlavně a jak už sem poznamenal, není v bezpečí ani v útrobách vašeho vlastního PC. Je to z toho důvodu, že zkušení hackeři (počítačoví piráti) se mohou dostat na váš pevný disk (jestli ho ještě navíc máte sdílený kvůli síťovému připojení) a dokáží tak zjistit vaše heslo. Je tedy důležité, co jsem zmínil výše a navíc je dobré, pokud to jde, zadávat svoje heslo pomocí virtuální klávesnice, jako je to například na stránkách www.servis24.cz . Je to z jednoho prostého důvodu a to z toho, že existuje program, který se jmenuje Keylogger Lite (je volně k dispozici na internetu) a ten po nahrání do počítače monitoruje všechny stisknuté klávesy. V praxi to znamená, že pirát vám do počítače nahraje keylogger, vy si třeba něco píšete a najednou potřebujete nutně do e-mailové schránky. Naťukáte tedy uživatelské jméno a heslo a hacker si potom jen projede výpis a tam má všechno, váš psaný text i vaše uživatelské jméno a heslo jako na stříbrném podnose. Vyvarujte se tedy pokud možno výše zmíněných chyb, tam, kde jsou virtuální klávesnice pište heslo na nich a riziko bude minimální.Žluté linkyŽluté linky. Asi každý už o nich někdy slyšel. Mluví se o nich v televizi a píše na internetu. Jedná se o podvod, který je založený na vytáčeném připojení (dial-up). Celé to funguje zhruba tak, že pokud se pohybujete na neprobádaném území nesolidních stránek, může se tu objevit například tabulka, která chce "cosi" potvrdit a ve chvíli, kdy to potvrdíte se modem přesměruje a začne vytáčet jiné číslo, které je zatíženo velmi vysokou taxou, mnohdy i šedesáti korunami za minutu. Je to velmi nebezpečné, zvláště pokud začínáte s internetem, a tak je třeba si všímat několika základních věcí. Pokud váš modem začne po potvrzení nějaké takové pofidérní tabulky "ječet", jako když se připojujete, je to první signál, že se připojujete jinam, než chcete. Další možnost, jak toto identifikovat je, že pokud máte externí modem, tak ten se při připojování rozbliká, jako kasino v Las Vegas (když surfujete na internetu, tak zpravidla bliká jedna dioda a takhle jich bude blikat víc). Většinou ale budete pozorovat oba tyto efekty dohromady, takže pokud budete dostatečně pozorní, určitě ten moment podchytíte. Existují i programy, které jistá "žlutá" čísla blokují, ale těchto čísel jsou spousty a nejde to takto paušálně podchytit, proto nejúčinnější zbraní je v tomto případě obezřetnost.HackováníHackování (česky nabourávání se do systému) je jedna z mála věcí, kterým se lze bránit jen těžko. Pokud jde o člověka, který se ve své "práci" vyzná, většina všedních prostředků na obranu vám nepomůže. Hackeři se nejvíce specializují na krádeže citlivých informací, jako jsou osobní dokumenty a podobně. Zároveň někteří rádi bojkotují různé servery a způsobují nečekané výpadky sítě. Ve světě počítačových her se každou chvíli hovoří o krádeži zdrojových kódů. Zrovna nedávno se stalo, že jakýsi neznámý hacker ukradl zdrojový kód jedné velmi očekávané hry a takové situace se stávají opravdu často. Pamatuji si, že když měl vyjít Half-life 2 (alespoň tuším, že šlo o Half-life 2 :-)), tak taky nějaký hacker ukradl celou hru a vývojáři pak museli významně pozměnit strukturu příběhu, aby si tak alespoň částečně zajistili, že si lidé tuhle hru koupí a že jí nebudou v takovém měřítku stahovat z internetu ještě před termínem vydání.Pokud čekáte nějakou radu, jak se hackerům bránit, tak lze jen doporučit nějaký kvalitní firewall, který vás uchrání před většinou hackerských i jiných útoků (specifické viry a spyware). Důležité je také udržovat aktuální systém s nejnovějšími bezpečnostními opravami a stejně tak aktualizovat firewall. Většina operačních systémů i firewallů se aktualizuje automaticky, což je nejvýhodnější řešení, protože nemusíte na pravidelné aktualizace pamatovat.AnonymitaPoslední věcí, na kterou bych zde rád poukázal a kterou zmiňuji na doporučení mého kamaráda je anonymita. Na první pohled si možná řeknete, že anonymita není nic nebezpečného, ale opak je pravdou. Internet je širokospektrální médium, které nabízí přehršel možností a mezi něž patří i možnost nakupovat a prodávat. Stává se ale často, že se objevují inzeráty, které například nabízejí za výhodnou cenu díly na auto, ale podmínkou je třeba dobírka. Vy, jako nic netušící zájemce se dohodnete s podvodníkem prostřednictvím e-mailu a když vám přijde na poštu balík, vy si ho vyzvednete, zaplatíte a místo nových svíček do auta tam bude jen kus zkrouceného plechu. To je poměrně častý jev, a proto doporučuji odpovídat jen na inzeráty s plnou adresou a domlouvat se výhradně telefonem. Další nebezpečí v této oblasti číhá i na mnoha seznamovacích serverech. Už kolikrát jsem slyšel a i viděl velmi atraktivní a lákavé inzeráty na seznámení, které se týkaly intimních schůzek. Praxe je pak taková, že když oné dívce napíšete, tak vám odpoví, ať jí pošlete kredit, jako záruku serióznosti, že vám ho při schůzce vrátí, ale realita je taková, že se žádné randevouz nikdy nekoná a peníze jsou v tahu. Na diskusních fórech si na to stěžuje spousta lidí, a proto mi přišlo dobré na takovouto špinavost upozornit, protože si řekněme zcela otevřeně, kdyby měl ten který konkrétní jedinec zájem se seznámit, nekladl by takové neseriózní podmínky.Co k tomu všemu říct? Anonymita je zkrátka pro internet dvojsečnou zbraní. Internet velkoryse nabízí možnost utajení, ale na druhou stranu se mu jeho vstřícnost vrací jako bumerang v podobě poplivání jeho dobrého jména.Závěrem bych na vás čtenáře rád apeloval, abyste byli důslední a pečlivě dbali na bezpečnost svých dat a citlivých informací, protože čím méně šancí podvodníkům dáte, tím těžší pro ně bude nám znepříjemňovat život.

Pokračovat na článek


X-Com2 - Terror from the deep

Při vyzbrojování vojáků před výsadkem myslete na zadní vrátka. Přidělte každému členu týmu náhradní zásobník, jeden granát a lehkou zbraň do batohu, např. obyčejnou pistoli. Pokud se jedná o noční výsadek, nezapomeňte do výbavy zařadit světlice, nejlépe dvě pro každého. Vyčleňte si jednoho vojáka, kterému dejte do ruky lékárničku a do batohu mu narvěte co nejvíce zásobníků. Ten bude sloužit jako lékař a v případě nutnosti může vojákovi, kterému došla munice hodit náhradní zásobník. To se mi mnohokrát vyplatilo. V průběhu akce si každého vojáka kryjte, není nad bezpečnost a přijít o dobře vycvičeného vojáka vždycky bolí, zvláště pokud jste si před výsadkem neuložili pozici. Při každé akci posílejte vojáky do objektů po dvou, nikdy ne samotného, to samé platí při průzkumu terénu.  Při vstupu do lodi nebo do objektu se pořádně rozhlédněte, mnohdy stojí vetřelec vedle vás a ani o něm nevíte. Pokud si nejste jisti kolik mimozemšťanů se v objektu nachází, nejlepší je ho celý podminovat silnými výbušninami a uklidit se do bezpečné vzdálenosti. Po explozi se vydejte do trosek zlikvidovat ty, co přežili.Pokud jste sestřelili UFO větších rozměrů, je dobré si do výzbroje zařadit pár zbraní, které vetřelce omráčí, ale nezabijí. V takovýchto lodích se často vyskytují ufounští velitelé, kteří znají přístup k jejich základně. Chycené mimozemšťany nechte okamžitě zkoumat v laboratoři. Mnohdy se dozvíte zajímavé informace a časem se dopracujete i k té nejhlavnější.Pokud mise vypadá tak, že není možné ji dokončit, okamžitě se vraťte s vojáky do lodi a misi zrušte. V měsíčním hodnocení na tom budete o poznání hůř, ale je to pořád lepší než ztratit výsadkovou loď, zvláště je-li modernější. Trénujte své vojáky proti působení psionických sil. Mnohdy nepadne ani jeden výstřel a váš výsadek je pomocí této nebezpečné schopnosti některých vetřelců zcela eliminován.Své základny si pořádně chraňte. Postavte účinnou obranu, nejlépe Sonic Defense, která se mi jeví jako nejlepší. Na základně si ponechávejte alespoň 8 dobře vyzbrojených a vycvičených vojáků. To pro případ přepadu.  

Pokračovat na článek


Možná rizika a zabezpečení prohlížeče

Nebezpečí napadení vašeho počítače nečíhá jen v elektronické poště, komunikačních programech a podobně, ale také ve vašem internetovém prohlížeči. Ovládnutí vašeho počítače prostřednictvím prohlížeče je zvlášť nebezpečné tím, že to zkrátka dlouho nepoznáte.Hackeři (lidé oplývající uměním proniknout do neproniknutelného) mohou nenápadně měnit způsob zobrazení a zobrazovaný obsah díky tomu, že získali kontrolu nad vaším internetovým prohlížečem.Jak se takovému napadení účinně bránit?Tak především hlavní je prevence. To znamená, že pokud pravidelně aktualizujete počítač nejnovějším softwarem pro zabezpečení a dodržujete pravidla bezpečného procházení internetu, riziko napadení je velmi nízké. Vaše opatrnost také můžete chránit prohlížeč před ovládnutím.Jak být opatrný?V první řadě dávejte pozor, co stahujete a instalujete do počítače. Před stažením nového softwaru do počítače se u některého typu prohlížeče zobrazí okno s upozorněním. Berte toto upozornění vážně. Nedůvěryhodné online hry a multimediální služby mohou k Free (bezplatnému) softwaru, jehož stažení je nutné pro používání daných služeb, připojit spyware a další škodlivý software. Pokud si nejste jistí naprostou bezpečností software, nestahujte ho a neinstalujte do počítače. V případě zobrazení tohoto výstražného okna s dotazem, zda chcete nainstalovat software klikněte na tlačítko Ne v případě, že nedůvěřujete plně jeho bezpečnosti a nemáte úplnou jistotu, že tento software chcete do počítače nainstalovat.Používejte nejnovější verzi internetového prohlížeče. Používáte-li aplikaci Internet Explorer, zkontrolujte, zda máte nejnovější verzi, a stáhněte a nainstalujte dodatečné aktualizace zabezpečení. Nyní je aktuální Internet Explorer 7, v Mozille Firefox je to verze 2.0.0.1Obstarejte si soupravu nástrojů na ochranu před ovládnutím, pomocí nichž lze znovu získat kontrolu nad prohlížečem a počítačem v případě ovládnutí prohlížeče. (Microsoft Windows Defender, Spybot) .Používejte aktuální antivirový program a nastavte si jej na automatické spouštění. Útoky s cílem ovládnout prohlížeč jsou v mnoha případech spojeny s viry a spywarem a právě pomocí pokročilých antivirových programů lze také odhalit a odstranit některé programy využívané při ovládnutí prohlížeče. Spyware také znemožňuje procházení určitých webových serverů, přivádí uživatele k webu stejného jména, některé verze obsahují také trojské koně. Nejznámějším představitelem tohoto typu spywaru je například CoolWebSearch . Nejdůležitější však je, abyste si upravili nastavení zabezpečení prohlížeče.Úprava nastavení zabezpečení počítačeV nabídce Nástroje klikněte na Možnosti Internetu a poté na kartu Zabezpečení.Najeďte na ikonu Internet, klikněte na tlačítko Vlastní úroveň a v políčku Obnovit rozbalte roletku a vyberte nastavení Střední. Nakonec potvrďte tlačítkem OKJako prevence je také dobré zapnout blokování automaticky otevíraných oken. Postupujte následovně:Opět vyberte Nástroje, najeďte na příkaz Možnosti Internetu a otevřete záložku Osobní údaje.V políčku Blokování automaticky otevíraných oken zaškrtněte Blokovat automaticky otevíraná okna. Poté potvrďte tlačítkem OK.Co však dělat, když už váš počítač napadený je? Nejprve byste měli vědět jak vůbec poznat, že byl váš počítač napaden. Existuje několik jasných ukazatelů, podle kterých zcela určitě zjistíte, že váš prohlížeč je někým ovládán.Mezi ty nejvíce průkazné patří zejména:Zobrazování většího množství překrývajících se automaticky otevíraných oken. ( Na obrazovce se objevuje nekonečné množství reklam.)Váš počítač pracuje pomalu. Software, který vám škodí může počítač zpomalovat.Nemůžete přejít na některé weby, především na ty se softwarem na ochranu proti spywaru a dalším softwarem pro zabezpečení.Změní se domovská stránka nebo jiná nastavení v počítači, včetně přidání odkazů na stránky, kterým byste se jinak zcela určitě vyhnuli.Pokud jste zaznamenali některý z výše uvedených ukazatelů, je pravděpodobné, že váš prohlížeč je napaden. Získejte nad ním zpět kontrolu. Nejprve se zbavte automaticky otvíraných oken.Stiskněte trojkombinaci CTRL+ALT+DEL, klikněte na tlačítko Správce úloh a poté na záložku Procesy. Vyberte položku IEXPLORE.EXE, klikněte na ní a stiskněte Ukončit proces.Díky tomu se zavřou všechny instance aplikace Internet Explorer. Poté můžete program znovu bez obav spustit a pokračovat v brouzdání internetem.Pokud se i nadále objevují signály ovládnutí webového prohlížeče, zkuste následující opatření:Nainstalujte preventivní software, např. Spybot. Stažením, instalací a spuštěním těchto programů lze identifikovat mnoho programů využívaných k ovládnutí prohlížeče.Spusťte Nástroj pro odstranění škodlivého softwaru. Tento nástroj může zachytit některý software využívaný k útokům, ale ne všechen.Ručně obnovte nastavení. Používáte-li aplikaci Internet Explorer a změnila se vaše domovská stránka, můžete v mnoha případech sami obnovit původní nastavení.Jistě již víte, že přes Nástroje, dále Možnosti Internetu a vyberete kartu Obecné.V políčku Domovská stránka zadejte požadovanou webovou adresu do řádku Adresa nebo můžete stisknout tlačítko Použít výchozí, a tím obnovíte původní nastavení výrobce. Potvrdíte jako vždy OK.Zamezte ukládání hesel. Nastavte si svůj prohlížeč tak, aby neukládal hesla lokálně na počítači. Jak jinak, než přes Nástroje, Možnosti Internetu, dále pak Obsah a nakonec Automatické dokončování. Tam zkontrolujte, že položka Uživatelská jména a hesla na formulářích není zaškrtnuta.Někdy ovšem potřebujete zabezpečit prohlížeč ne kvůli napadení, ale kvůli nevhodnosti některých webů pro vaše děti. Existují softwary, které pracují na principu Rodičovského zámku, většinou jsou součástí sad aplikací, které nabízejí i jiné funkce, jako třeba antivirovou ochranu nebo bránu firewall, například sada Norton Internet Security.Co to vlastně takový Rodičovský zámek je? Jeho funkce spočívá v tom, že se snaží blokovat přístup dětí k obsahu, který neodpovídá jejich věku. Povoluje přístup ke stránkám považovaným za neškodné, ale blokuje weby, které by mohly mít na dítě nepříznivý vliv. Jednou z nejčastěji používaných metod je filtrování podle adres URL. Software používá databázi webů klasifikovaných jako nevhodné pro děti. Tyto pravidelně aktualizované seznamy nevhodných webů jsou kategorizovány podle toho, zda je jejich obsah považován za určený pro dospělé. Je na rodičích, aby zakázali jednu nebo více kategorií webů. Při aktivaci této možnosti bude adresa každého webu vyžádaná dítětem porovnána s adresami v tomto seznamu. Všechny weby nalezené v seznamu nevhodných webů budou zablokovány a všechny ostatní budou povoleny. Funkci rodičovského zámku má automaticky začleněnu již nový prohlížeč Internet Explorer 7+ chystaný pro novou verzi operačního systému, kterým je Windows Vista.

Pokračovat na článek


Podvodné emaily – phishing

Internet a jeho služby jsou nejen nekonečnou studnicí vědomostí, zábavy a komunikace, ale také snadnou možností, jak se obohatit na cizí účet, podvodem. Máte-li alespoň jednu e-mailovou schránku, zřejmě jste již někdy dostali e-mail vybízející vás k vyplnění formuláře pro potvrzení přístupu k vašemu účtu, ať už v bance nebo na třeba na některém obchodním portálu jako je eBay. Možná vám přišlo divné, proč byste měli vyplňovat údaje o bankovním účtu v bance, se kterou jste nikdy neměli co do činění, jednalo se totiž o podvodný e-mail, tzv. phishing, tedy pokus vás nachytat.Stejně tak, jak se mezi "obyčejnými" uživateli rozšiřují možnosti využívání internetu, se na internetu vzmáhají podvodné a kriminální aktivity zaměřené právě na tyto uživatele. Jistě nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že s určitým druhem internetového podvodu se už setkal každý z nás. Stačí k tomu totiž jen obyčejná emailová schránka. A je úplně jedno, jestli je to schránka, kterou jste si založili u některého z poskytovatelů zadarmo, nebo schránka, kterou vytvořil administrátor přímo na vaší doméně. Všechny se téměř okamžitě stávají terčem útoků, které všichni dobře známe pod označením spam.Jedním z nejnebezpečnějších napadení je potom takzvaný phishing. Ne že by vám nějakým způsobem poškodil data na počítači nebo způsobil jiné škody, které se týkají třeba vaší techniky. Jeho nebezpečí spočívá v něčem úplně jiném. Adresátem tohoto typu útoku jste totiž vy jako fyzické osoby a stejně tak je to i se škodou, kterou může phishing způsobit. A nejhorší na tom všem je, že mu v tom aktivně pomůžete vy sami. Pak už nezbývá nic jiného než si vyčítat svoji (nejjemněji vyjádřeno) nepozornost a lehkovážnost.Phishing je velmi sofistikovaná forma podvodu. Vychází z takzvaného sociálního inženýrství a drží se jedné myšlenky – proč získávat citlivé informace kriminální činností jako je třeba fyzická krádež údajů, když je na sebe může prozradit sám jejich uživatel. Není to sice jednoduché a ne každý na tento typ podvodu naletí. Když si ale uvědomíme, že je tento typ spamu rozesílán na miliony emailových adres po celém světě, pak je téměř stoprocentně jisté, že se někdo z příjemců nachytá. A o to právě jde.Metody a cíle phishingu jsou velmi různorodé. Jistě ještě máte v paměti takzvané "Nigerijské dopisy". O nich by se dalo říct, že jsou takovým předstupněm phishingu. Zpočátku to byly normální papírové dopisy, s rozšířením internetu potom plynule přecházely na tento modernější způsob komunikace. Nepocházely sice všechny z Nigerie, jejich odesilatelé se rekrutovali i z jiných afrických zemí, přesto se nejen u nás ujalo označení podle tohoto státu. A o co v nich šlo? O nejrůznější typy podvodů zahrnující převody peněz, nákup ropy, falešné vládní i podnikatelské smlouvy a směnky.Odesilatel většinou oslovil příjemce vymyšlenou historkou a prosil ho o nějakou službu. Typickým případem byla žádost o umožnění využití bankovního účtu příjemce pro uložení peněz z dědictví nebo obchodu. Tím by se odesilatel zbavil nutnosti platit daně a na oplátku by na účtu nechal zajímavou částku jako odměnu. Pokud někdo na takový dopis odpověděl proběhla většinou ještě další upřesňující korespondence včetně předání čísla účtu, která končila nutností zaplacení zálohy na nepředvídatelné výdaje. Pokud příjemce zaplatil, bylo tato platba to poslední, co se o svém "partnerovi" dozvěděl. Pokud si myslíte, že tak naivní lidé se nemohli najít, mýlíte se. Nesmíte zapomenout, že s touto formou podvodu neměl v té době skoro nikdo žádné zkušenosti a tak lidí, kteří za tuto zkušenost zaplatili bylo poměrně hodně.I dnešní podvodné dopisy a emaily vychází ze stejných praktik. Většinou od vás sice nepožadují žádnou platbu (přece jen jsou lidé v tomto ohledu již opatrnější), nejsou ale o nic méně nebezpečné. To, co po vás chtějí je vyzrazení citlivých údajů pomocí kterých si vaše peníze mohou získat bez vašeho vědomí. Jedná se především o přístupové údaje na vaše bankovní konta, údaje o pojištění nebo jiné citlivé údaje. Emailová zpráva se tváří jakoby pocházela ze zcela spolehlivého zdroje. Může to být email od "vaší" banky, z platebního portálu který používáte nebo z aukčního serveru, přes který nakupujete levnější zboží a na kterém máte tyto údaje také uloženy. Nemusím snad mluvit o tom, že z těchto zdrojů nepocházejí. Při bližší kontrole zjistíte, že odesilatelem není ta instituce, za kterou se vydává, že emailová adresa je jiná. Jedná se přitom třeba o přehození jednoho písmena v adrese nebo o použití velmi podobného jména, které na první pohled vypadá věrohodně.A jak se snaží tyto údaje od vás získat? Forem je mnoho. Jedná se o žádosti na ověření vašeho bankovního účtu, o nátlak typu "Pokud neodpovíte do x hodin, bude váš účet zrušen" nebo o nabídku otevření nového účtu kliknutím na odkaz umístěný v emailu, který vede k vyplnění formuláře právě s citlivými údaji a jeho odeslání. Je to prostě psychologický boj. Měli byste ale vědět, že žádná seriozní instituce tyto záležitosti neřeší prostřednictvím emailu. I to se pravděpodobně v budoucnosti po rozšíření elektronického podpisu změní, v současnosti buďte ale velmi opatrní. Zdá-li se vám nějaký email podezřelý, bez milosti jej smažte, neodpovídejte na něj. Prostě nijak nereagujte. Pokud ale přece jenom váháte, kontaktujte nejdříve instituci od které email "pochází" telefonicky. V 99,9 % případů zjistíte, že se jedná o podvod.Setkal jsem se už s názorem, že nám v Česku se nemůže nic stát protože podvodné emaily jsou téměř stoprocentně psané anglicky a my přece v žádné zahraniční bance konto nemáme. To je ale velký omyl. Objevily se totiž už první vlaštovky ve formě česky psaného phishingu snažící se vylákat informace například od klientů CitiBank. Po kliknutí na odkaz v emailu se zákazníci sice dostali na pravou internetovou stránku této banky, zároveň se ale otevřelo další okno, ve kterém měli zadat a ověřit svoje údaje.S rozšířením internetového obchodu vzniklo také mnoho portálů zabývajících se prodejem zboží (Amazon, Ebay), prováděním plateb po internetu (PayPal) a bezhotovostním posíláním peněz (Western Union), které také používáme. Všude tam jsou také uloženy naše údaje týkající se třeba používaných platebních karet. Se všemi těmito institucemi jsme pouze v elektronickém styku a proto i potvrzování údajů probíhá touto cestou. I tady je tedy více než kde jinde potřeba být si před jakýmkoliv předání údajů naprosto jistí, že opravdu komunikujeme s danou institucí.A rada na závěr? Neodpovídat, neotvírat, nevyplňovat, neodesílat, smazat (až na výjimky, které jsem popsal). I když si nejste stoprocentně jistí. Odeslání citlivých údajů vám totiž s největší pravděpodobností zajistí vyprázdnění vašeho bankovního konta. 

Pokračovat na článek


Přehled antispywarových programů

Spyware je označení pro malé špionážní prográmky, které mají za úkol získat co nejvíce informací o uživateli počítače. Ty pak samozřejmě předat svému tvůrci, který je může využít pro pobavení, zacílení reklamní kampaně nebo taky pro přístup k vašim citlivým údajům a zabezpečeným datům, včetně třeba bankovního účtu. Abyste se nestali obětí elektronického špiona, je vhodné vedle antivirového používat i antispyware program. V tomto článku si představíme ty nejznámější z nich.Co je úkolem antispywarových programů? To jistě velká většina z vás již dávno ví. Odchytávání spyware a popřípadě zabránění tomu, aby byl na váš počítač vůbec nainstalován (přesto, že některý spyware si můžete ať už z nevědomosti nebo zcela záměrně nainstalovat sami). Vyhledávání a odstraňování spyware je prováděno téměř výhradně pomocí znalostních databází, které jsou jejich součástí. Tyto databáze se samozřejmě program od programu liší a tak je vhodné na jednom počítači používat několik antispywarových programů.No abychom to nepřeháněli, měly by stačit dva. Co totiž jeden z nich nenajde, to uvízne v síti toho druhého. A protože "výrobci" spyware (tak jako virů) jsou vždy o nějaký ten kousek před bezpečnostními programy, databáze detekovaného spyware poměrně rychle zastarávají. Je proto potřebné používat takové antispywarové programy, které zaručují aktualizaci své znalostní databáze. Ani tak ale nemůžete mít stoprocentní jistotu, že do vašeho počítače nějaký ten spyware nepronikne.Protože antispywarových programů je celá řada a laik se v nich jen těžko orientuje, připravil jsem pro vás jejich přehled. Př