34ZOBRAZENÍ

Inu podívali jsme se na zoubek zatěžovacímu testu, který je k dispozici v Counter-Strike Source. Nejen že vymačkává ze Source enginu maximum, ale také vám ukáže, kdy a jak vám nový half poběží.

Pokud jste sledovali pravidelně všechna vypuštěná videa, která se týkala očekávaného (a konečně dokončeného, tak se zkuste zase vykroutit) Half-Life 2, tak vám možná neuniklo ani jedno testovací, které ukazovalo nový Source engine v plné kráse. Právě to je skryto pod položkou Video Stress test v Counter-Strike Source. Takže ti, kteří se domnívají, že nové CSS ještě plně nevyždímává tento engine naplno, tak si možná přijdou na své. Protože víme, že čekání jsme si s Half-Life 2 užili až až, tak ani tento měsícový finiš nebude pro fanoušky procházka růžovou zahradou. Proto jsme se tedy podívali na zoubek právě tomuto testu a když už jsme byli v tom, v něčem jsme ho i ozkoušeli.

Oč jde? Jedná se o průlet částečně zatopenými doly (nebo něčím, co jako důl vypadá). Kamera nejdříve zabírá výtahovou šachtu, kterou pak proletí dolů do dolu, aby se nad hladinou udělala obrat. Díky tomu si vychutnáte nově animovanou hladinu s deformací obrazu předmětů pod ní. Pak vlétnete do chodby, kde nad hladinou ve vzduchu vysí v záři reflektoru desky z různých materiálů a každý reaguje na zdroj světla jinak. První propouští paprsky jen prasklinami ve svém neopracovaném povrchu. Po druhé tečou proudem čůrky vody a tomu odpovídá i procházející světlo. Třetí je sestavena z různých červeně tónovaných skleněných dlažek. Čtvrtá je mozaikou Gordona Freemana s posvátným páčidlem. To, jak jednotlivé efetky lomu světla dopadly, se nám snad podařilo zachytit na screenshotech dole.

Pak kamera udělá jedno padede a rychlou otočku vzad a cesta následuje do dalších zatopených prostor. Můžete se pak kochat velice detailními, pěkne nasvětelnými texturami na stěnách a párem dřevěných desek, které jenom částečně vykukují z vody. Na to přichází místnost s ledovým, nebo spíš skleněným modelem counter-teroristy z CSS. Ze začátku je viděný jenom z jistých úhlů, když se v něm obraz pozadí zrovna správně naláme. Pak ze stran vyšlehne dvojice plamenů, na které samozřejmě náš ochránce míru a pořádku okamžitě zareaguje a rozhoří se mu skleněné vnitřnosti. Procházka pak postupuje do místnosti s obrazovkami, kde stále můžete sledovat dění z vedlejší místnosti. V samém závěru pak přichází ještě jedna otočka, piruetka a ukazuje se nám, že ve Valve mají smysl pro melodrama, protože na úplném konci nalézáme dveře s logem HL2. Jen do nich vstoupit.

Výsledné výsledky a výbavu vašeho pecka pak můžete zaslat do Valve, kde budou zhodnoceny a časem se objeví na internetu. Přistupme ale k samotnému testování. Testovanou sestavou bylo Pentium 4 2,8 GHz, 1024 MB DDR RAM, GeForce FX 5900 (poslední verze ForceWare 61.77), což stále ještě dnes považuji za statného dvanácteráka. Pokud nedojde na Doom III aneb pro někoho super hororová zkušenost vonící benzínem a spáleným masem a pro někoho nehorázně náročná slátanina a jediné, co při ní smrdí, je navátý hermelín, který máte nalepený v kolečkách u židle.

Hra umožňuje kromě nasetování rozlišení a poměru velikosti obrazovky i nastavení parametrů model detail, texture detail, water detail, shadow detail, antialiasing mode, filtering mode, shader detail a v-sync. Při standardním nástavení (1600 na 1200, všechno na High kromě Water detail, který byl nastaven na simple reflections, a filtering mode, který byl nasetován na trilinear), jenž se nám naprosto hodí k zapářce CSS o dlouhých zimních večerech, a ze kterého máte první várku pořízených obrázků, vše běželo při 46,6 průměrných fps.

Naproti tomu při zakliknutí všeho na nejlepší možnou variantu nám fps klesne na 30,95, ale kromě hladší grafiky a modelů doopravdy jiných rozdílů nevidím. Hlavně pokud jde o nastavení detailů odrazů na vodě, kde při přepnutí ze simple reflections na reflect all, se mi žádné viditelné změny nedostalo. Schválně jsem tyto vodní variace prohnal v Aztecu a hrál si v něm na Michaela Phelpse. Vodní hladina stejně okolí neodráží, spíše se jedná o takovou univerzální odleskovou mapku. O tom, že byste viděli ve hře odraz nepřítele a pomohlo vám to k vypečenějším fragům, na to zapomeňte.

Jistě důležitá věc pro opravdu oddané fanoušky HL bude, co se stane s naším halfem, když veškeré detaily stáhneme na minimální hodnotu. Zatvrzelý hlhráč sice nemá dnes již nejnabušenější strojek od AlienWare, ale HL2 tam prostě zahrají i kdyby to měli hrát jako tahovou strategii (i já sem na tom byl podobně, když jsem HL2 hrál na své P133 s VooDoo 1, kde některá místa byla solidní zadělávkou na epilepsii) nebo za cenu ztráty úžasné grafiky. V nejhorším nastavení při rozlišení 1600 na 1200 (to abyste si uvědomili ten rozdíl) hra na testovací sestavě dosáhla 84,4 fps. Podívejte se ovšem za jakou cenu. Voda sice stále vypadá dobře, ale to už se o texturách říci nedá. Nemluvě o rotujících deskách, které nahradil nějaký matný humus, zjednoduššený model zábradlí do 2d podoby nebo rovnou bílý, neotexturovaný model člena přepadové jednotky. Takhle si to Gabe nepředstavoval ani ve svých nejhorších snech na odtučňovací kůře v San Pedru.

Nakonec se můžeme podívat i mimo stress test, přímo na grafiku nového Counter-Striku. Možná to není nejlepší cantr, jakého jsme kdy hráli, nicméně je to určitě ten nejlépe vypadající. V Dustech se nad mapou vznášejí mračna prachu. Skrze střešní okénka pronikají do temných zákoutí paprsky světla s typický efektem kolem a dokonce se můžete kochat smítkami prachu, které si v kuželech poletují. Všude se válí spousta bordelu. Díky němu vypadají mapy mnohem zajímavěji a realisticky, ale hlavně jsou důkazem přítomnosti Havoc enginu, když se prolétnou místností při explozi granátu. Modely vypadají dobře jak po stránce grafické, tak i po rozpohybování a díky novým ragdoll animacím tak těla létají parádně vzduchem a někdy končí v dosti nepřirozených polohách – mrtvoly sedící na schodech, mrtvoly valící kotrmelce atd. můžete si všimnout i pěkných světelných odlesků na vyleštěném dřevě v Chateau, na dlaždicích v Havaně nebo na zmoklých kamenech v Aztecu. Vše jsme se pro vás pokusili zdokumentovat v naší rozsáhlé galerii z plné verze hry.

Nikoho snad nepřekvapí, že konečný verdikt ohledně grafiky HL2 si necháváme do recenze plné verze. Necháváme do doby, než budeme mít něco našlapáno po ulicích City17 a jeho přilehlých, rozlehlých lokalitách. Zatím však můžeme usoudit stejně jako z obrázků , že Valve posledních pár let rozhodně nespali. Sice to místy nevypadá jako Doom III, ale také to neběhá tak blbě jako Doom III. Hip hap hop!