24ZOBRAZENÍ

Na obrazovku vašich kovových miláčků se snaží proniknout další podivný kříženec herních žánrů… O tom, jakou má šanci na úspěch a spoustě dalších věcí, se můžete dočíst v této recenzi.

Určitě jste strašně netrpěliví dozvědět se o co jde, takže bez dalších průtahů se do toho pustíme. Příběh této hry nás zavede do světa plného létajících ostrovů, mocichtivých Sentinelů, podivných letadel a putujících Nomádů. Vy se stáváte jedním ze tří Nomádských cestovatelů, putujících za lepší budoucností kamsi do neznáma. A jak už to tak bývá, po cestě se dostanete do nesnází, které zapříčiní oni zlí Sentinelové. Sestřelí totiž vaše i letadla vašich společníků. Ti se pak dostanou do zajetí a vám se šťastnou náhodou podaří dopadnout na ostrov, kde je uvězněna mocná bytost. Tento fousatý dědula byl pro Sentinely překážkou a tak se jim podařilo nalákat ho do pasti, kde byl uvězněn. Až do teď. Výbuch vaší lodi, tříštící se o skály ostrova, ho dokázal z onoho zajetí dostat a jak už to tak bývá, prahne po pomstě jako vosa po pomerančové limonádě. Takže je jasné že vás použije k tomu, aby se pomstil. Aby taky ne, když mu spadnete přímo pod nos. Vy samozřejmě souhlasíte, protože chcete osvobodit vaše dva kamarády a tím pádem máte společného nepřítele – Sentinely.

Vydáváte se tedy z počátku společně, a později sami na cestu za smrtí nebo slávou na vašem létajícím ostrově, ze kterého se postupně stává malá, po strop zbraněmi a dalšími vychytávkami nabouchaná pevnost.

Tato hra se snaží kombinovat prvky base strategie, akční střílečky a plošinovky. Base strategie se projevuje na vašem ostrově, kdy musíte rozhodnout kam co postavíte, tak aby to mělo co nejlepší obrannou, případně útočnou pozici. Akční střílečkou se hra stává v okamžiku, kdy se váš ostrov dostane do blízkosti nepřátelských letadel, obraných věží, případně vzducholodí, fungujících zde jako miny. Je třeba podotknout, že jste na vašem ostrově zcela sami, což znamená, že všechno musíte dělat vy. Řídit, střílet, stavět i opravovat. Občas to bývá docela fofr, takže není divu že vám občas bouchne něco přímo za zadkem. Nesedíte-li zrovna za kormidlem nebo neporcujte-li své protivníky dávkami z kanonů vašich obraných věží, přepne se hra do klasického third-person pohledu na vaše záda a vy můžete libovolně pobíhat od budovy k budově a dělat co je třeba. Tento pohled je taky použit v posledním „herním módu“, kde běháte po jiných ostrovech než je ten váš a snažíte se najít nějakou tu novou budovu, případně posbírat něco energie, nebo pokecat s nějakým důležitým NPC. Můžete dělat vše, co je v plošinovkách zvykem, to znamená běhat, skákat, střílet nebo utíkat.

Co se týče technického provedení hry, zvuk je, jak už je tomu v dnešní době, na standardní úrovni, které se nedá nic vytknout. Grafika je taky takový solidní průměr, i když moc nevyužívá nových technologií a tím pádem celá hra vypadá dost stereotypně a „jednobarevně“. Docela mě ale překvapilo, že se tahle grafika dokázala v rozlišení 1024x768 trhat. Přitom si to v mém AGP slotu trůní GForce 4 Ti 4200, v desce je zasazen celeron 900 a v paměťových slotech paracuje 512 MB RAM. Záškuby byly srovnatelné s Unreal Turnamentem 2003 v tom samém rozlišení a plných detailech. Myslím, že už z pohledu na screenshoty je vám jasné, proč jsem se divil. Nicméně nebylo to zase tak strašné a hra se dala i takto poměrně dobře hrát. Bohužel si ve hře nemůžete namapovat svoje ovládání a to, které hra má, mi zrovna intuitivní nepřišlo. Zvyknul jsem si. Nic jiného mi ani nezbylo.

Atmosféry tato hra také příliš nepobrala. Snaží se sice hráče vtáhnout do děje in-game animacemi, ty však nejsou moc dobře udělané a v konečném důsledku mají přesně opačný efekt, takže si celou dobu připadáte jako když koukáte někomu přes rameno, zatímco on hraje svojí oblíbenou hru. Inteligence nepřátel je taky docela chabá, docela často uvidíte, jak se dvě nepřátelská letadla srazí ve vzduchu a nebo jedno druhému narve raketu přímo mezi oči při snaze zasáhnout cíl, který je v zákrytu.

A perličku na konec: Na začátku hry si můžete vybrat, za kterého ze tří Nomádů budete hrát. Říkal jsem si to může být dobré, sledovat jeden příběh očima všech tří hrdinů. Těšil jsem se, jak si prohlédnu život v Sentinelském vězení, ale k mému údivu jsem s jinou postavou začal na tom samém místě, jako s předešlou a hra se vyvíjela přesně podle jednoho a toho samého scénáře. Jediný rozdíl je v tom, že každá postava má svůj vlastní vzhled, design budov a například jedné postavě obranné věže střílejí z kanonů a druhé rakety.

Na zítřek chystáme galerii screenshotů. Zůstaňte naladěni... ;-)